Halina Pawlowská a její hosté Petr Kratochvíl a Kateřina Lojdová o tom, „jak využít zprávy“. Režie: H. Pawlowská, P. Ryšavý a K. Czaban
00:00:55 Dobrý večer.
00:00:57 Katastrofy, hetakomby, z obrazovky teče krev,
00:01:01 zemětřesení i bomby, hory masa, pytle střev,
00:01:07 nekonečný seriálek do rodinné idyly,
00:01:10 sestřih nehod, vražd i válek, abyste si užili.
00:01:16 Téma dnešních Banánových rybiček je: Jak využít zprávy.
00:01:26 Zprávy jsou televizní, rozhlasové, stručné, často zkreslené,
00:01:32 většinou jsou zprávy blbé.
00:01:35 Můj syn nedávno přinesl zprávu čtvrtletní ze školy
00:01:40 o svém prospěchu a chování, tak jsme se na ni velice teskně
00:01:44 dívali, na tu zprávu i babičku jsme zavolali
00:01:48 a matka, ta úplně potemněla a pak se na mě tak podívala
00:01:53 a říkala: "Vidíš, tak dneska může studovat každej osel.
00:01:57 Když jsem byla mladá, tak jsme z Kunratic
00:02:00 byli jenom dva."
00:02:03 Mým prvním hostem je Kateřina Lojdová.
00:02:13 Dobrý večer.
00:02:15 -Ahoj Káčo.
-Ahoj.
00:02:20 Káťo, sdělil ti někdo šetrně nějakou zprávu?
00:02:25 Dobrou, špatnou, špatnou spíš, že jo.
00:02:28 No, tak...
00:02:30 Nebo nešetrně dobrou, ale to jsem neslyšela ještě.
00:02:32 Já jsem omylem vyslechla zprávu, která se mě týkala,
00:02:36 která se zdála špatná, a pak se ukázala, že není tak špatná.
00:02:40 Bylo to u doktora, kde jsem byla v takové té převlékací kabince,
00:02:44 takže už né v čekárně, ale ještě ne v ordinaci.
00:02:47 Ano.
00:02:48 A teď jsem se tam nějak svlíkala, šolichala
00:02:51 a slyšela jsem doktora se sestřičkou:
00:02:53 "Tak, koho tam máme, sestři?" "No, tu Kateřinu Lojdovou."
00:02:56 "A máme ty výsledky?" "Tady jsou, pane doktore."
00:03:00 "To nevypadá dobře, to vidím na 2 roky."
00:03:04 Šlus, a šla jsem.
00:03:07 To je strašný ale.
00:03:09 No, to bylo docela drsný.
00:03:10 No, počkej a kdy to bylo?
00:03:11 Před 25 lety.
00:03:13 Jo.
00:03:14 Já se vyhýbám doktorům, musím říct, já buď umírám nebo jsem živá,
00:03:17 nic mezi tím.
00:03:18 Já jsem myslela, že řekneš něco o svých dětech dvojčatech,
00:03:21 víš, jak si se to dozvěděla.
00:03:23 Takových zpráv mám taky spoustu.
00:03:25 Jo?
00:03:26 Například, když jsem se probudila po porodu
00:03:29 a takovej ten první moment, kdy ještě se vůbec nemůžeš hnout
00:03:32 a seš taková úplně mrtvá a samozřejmě první moje otázka byla
00:03:37 na tu sestru v noci, takže takový to přítmí:
00:03:41 "A co děti, jsou v pořádku?" Zajímalo mě, jestli mají správnej
00:03:45 počet nohou, rukou, hlav, prstíčků, všeho a úplně si dodnes pamatuju
00:03:51 ten hlas, jak ona řekla: "On vám to zítra pan doktor řekne."
00:03:57 A já jsem myslela..., tak jsem hned zas omdlela a koma a konec, že jo.
00:04:02 Tak to byla taky hezká zpráva, jo.
00:04:04 Ta byla dobrá, to mám kupodivu takovej skoro stejnej zážitek.
00:04:08 Taky asi po 3 dnech bezvědomí jsem říkala: "A dítě?"
00:04:12 A ta sestřička říkala: "Já se vám zeptám."
00:04:18 Ale já mám totiž kamarádku, jsou to 3 roky, tak mi volala
00:04:25 a byla strašně rozčilená do telefonu, říkala:
00:04:28 "Byla jsem teď na ultrazvuku." Taková jako naštvaná byla,
00:04:32 já jsem říkala: "No a co je?" A ona říkala: "No hrozný, příšerný,
00:04:35 chápeš jo, vždyť mně je 40 let, já si říkám, co já si počnu
00:04:40 s tím jedním dítětem a představ si, voni mi chtějí dát dvě."
00:04:51 Mým dalším hostem je Petr Kratochvíl.
00:05:02 -Ahoj.
-Ahoj.
00:05:05 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:05:10 Kdy na tebe, Petře, něco prasklo? Povídej.
00:05:16 Na mě nikdy nic nemůže prasknout, protože já jsem rychlejší
00:05:20 a vždycky to na sebe prásknu dřív.
00:05:24 Opravdu?
00:05:25 No, myslím, že jsem docela rychlej.
00:05:28 Chytrej jsi chtěl říct.
00:05:30 Chtěl jsem říct chytrej, ale přišlo mi to takový žinantní.
00:05:33 Mazanej Péťa. Víš a teď jsem někde zjistila,
00:05:38 že nejrozšířenější způsob sdělování si zpráv jsou esemesky.
00:05:43 Že v Evropě se za poslední asi 2 roky vyměnilo 860 miliónů esemesek,
00:05:52 z 60 % píšou víc muži, 40 % žen, ale ženy v daleko větším procentu
00:05:59 esemeskama udržujou tajné milostné vztahy, což někdy přináší problémy.
00:06:08 Ale tuhle mi jedna kamarádka ukazovala svůj displej,
00:06:14 už to mi zní tak dobře docela a byla taková celá úplně rozrušená,
00:06:19 teď já jsem na to tak koukala jako blbá a říkala jsem: "A co?"
00:06:24 Protože ona tam měla napsáno: "MM MTR MNJTJ".
00:06:41 To jste daleko, jsem říkala už, ale vyšlo že jo,
00:06:45 protože to bylo jako: "Miláčku můj, mám tě rád,
00:06:48 myslím jen na to jedno."
00:06:50 No, to je hezký, já právě týdle doby se...,
00:06:54 je mi protivná tadle doba těch esemesek, já jsem to nepřijal,
00:06:58 ani internet jsem nepřijal, já právě v týdle době
00:07:01 tý šílený informovanosti, tak jsem si pořídil poštovní holuby.
00:07:10 Takže veškeré zprávy teď budu přijímat od své ženy,
00:07:14 protože mně pustí poštovního holuba a ten mně přinese zprávu.
00:07:19 Ale já mám večer rande s Ann.
00:07:21 Vždyť je na služební cestě.
00:07:23 To je.
00:07:24 Tak jak můžeš mít rande?
00:07:25 No, já jdu do kina tady a ona jde na ten stejnej film v Denveru
00:07:29 a po skončení si zavoláme.
00:07:32 Ježiši, Bille, radši nechci vědět, jak spolu spíte.
00:07:35 SMÍCH.
00:07:38 Já jsem vyprávěla v minulých Rybičkách, tos tady nebyl,
00:07:41 o tom, že jsem šla Prahou a proti sobě letěli dva holubi
00:07:43 a vrazili do sebe a padli mrtví k zemi, a že jsem měla pocit,
00:07:48 že to je konec, to byl zřejmě tvůj holub.
00:07:51 Už nedoletěl.
00:07:53 Já si představuju ten manželský trojúhelník, jak ten třetí přinese
00:07:57 to káně nebo nějakýho orla a bude po vzkazech, ne?
00:08:02 To já mám zase známýho a ten mi tudle řek zprávu
00:08:04 a já jsem vopravdu nevěděla, jak mám na to reagovat,
00:08:06 protože byl hrozně smutnej a řek mi, že jeho psa krysaříka
00:08:09 sežralo káně, což je samozřejmě hrozně smutný.
00:08:14 Ale já jsem nedokázala tu soustrast nějak úplně naplno projevovat.
00:08:23 Chudák krysařík, že jo, no ale jak to to káně mělo zase poznat.
00:08:32 To jsou zprávy, bez kterejch já v podstatě nemůžu žít.
00:08:35 To se vás chci teď zeptat, jaké zprávy byste postrádali?
00:08:40 Já postrádám absurdní zprávy, já je tím pádem musím sama
00:08:44 si vyhledávat neustále.
00:08:46 No tak, to je koření života, absurdní zprávy a pak samozřejmě
00:08:50 mě zajímá nejlépe každodenně, nejlépe každou hodinu ta zpráva,
00:08:54 zdali mě miluje můj muž.
00:08:56 Aha, to jo.
00:08:57 Jestli přijde k večeři a mám uvařit,
00:08:59 vždycky říká na obojí ano, ale obojí je podezřelý, musím říct.
00:09:04 Takže se můžu držet toho, že je doba těch mobilů,
00:09:08 protože mám radu:
00:09:12 Chceš se ho zbavit rychlostí blesku?
00:09:15 Pošli mu cizí esemesku.
00:09:19 ZVONÍ MOBIL.
00:09:22 Haló.
00:09:24 Wolker. To je pro mě.
00:09:28 Já nemůžu žít bez zpráv nebo postrádám zprávy,
00:09:32 já potřebuju mít každý měsíc minimálně výpis
00:09:37 z mýho bankovního konta, to mě uklidní
00:09:40 a neustále musím sledovat, jak se hejbou a stoupaj
00:09:44 moje cenné papíry, takže to jsou zprávy, bez kterých se neobejdu.
00:09:49 To zní dobře, nevím, co na to mám vůbec říct.
00:09:52 Ale to je takový, mně to připomíná trošku Wall street,
00:09:57 když jsi říkal ty cenný papíry, burzu, říkám to správně, že jo?
00:10:01 Ano, ano.
00:10:02 To mi připomíná teda jednu z takovejch zpráv,
00:10:05 který já mám ráda, že jedna žena nešťastná,
00:10:07 protože jí její partner neříkal dost důrazně a dost často,
00:10:11 že ji miluje, tak se rozhodla, že spáchá sebevraždu,
00:10:14 že skočí z 86. neboli posledního patra Empire state building.
00:10:20 No a byl zrovna náraz větru a ten ji zavál do 85. patra
00:10:25 a prakticky bez úrazu.
00:10:29 Tak to jsou zprávy, který úplně miluju.
00:10:31 Teď jsem si přečetla, že nějakej muž zase z Irska přišel na to,
00:10:36 že kdyby se zeměkoule provrtala, že bysme byli v Austrálii
00:10:42 za 42 minut, 16 sekund.
00:10:47 Já si říkám, jak to ví? A ještě jednu zprávu vím,
00:10:52 já mám psy doma, ale todle je o kočkách.
00:10:55 Že nějakej chlap v Anglii, že ho zažaloval spolek na ochranu zvířat,
00:11:02 protože vozil svoji kočku na tandemu
00:11:06 a dostalo se to až k soudu a on se pak strašně hájil,
00:11:11 protože ta kočka měla vlastní přilbu.
00:11:23 Někdo se těší, jak bude ve vatě,
00:11:26 někdo se těší na koupel ve zlatě,
00:11:29 někdo si plánuje, jak bude za vodou,
00:11:31 nejlepší ze všeho je whisky se sodou.
00:11:37 HRAJE KOLEDA.
00:11:39 Proč je to..., to je ono.
00:11:43 ELEKTRICKÝ ZKRAT.
00:11:48 Miláčku?
00:11:57 Já si říkal, že je tam toho zapojenýho moc.
00:12:00 Ach Bože, copak to je?
00:12:05 Ale nic, pojďme dojíst moučník.
00:12:11 I kdyby měla fakt devět životů, už jí došly.
00:12:19 A co na tebe prasklo, Káťo?
00:12:21 Hele, já si vůbec nevybavuju, že by na mě něco prasklo,
00:12:24 já jsem asi nějaká hrozně slušná, což je podezřelý samo o sobě,
00:12:27 čekám, kdy to na mě praskne, ale já si vůbec nic nevybavuju,
00:12:31 co by na mě prasklo.
00:12:33 Možná, že seš slušná holka.
00:12:35 Možná, že to taky všechno vykecám dřív, než dojde na nejhorší.
00:12:39 To není vykecání, to je vychytralost.
00:12:41 Když už cejtíte, že to na vás praskne,
00:12:45 tak rychle s tím jdete na světlo boží.
00:12:47 Počkej, Petře, mluv o sobě.
00:12:49 Ano, já mluvím radši...
00:12:51 Kateřina může bejt hodná.
00:12:53 Někdo je vychytralý a někdo je užvaněný.
00:12:56 Já jsem byla ve videopůjčovně tuhle si něco půjčit
00:12:59 a přede mnou byl kluk se slečnou a on ztratil tu legitimaci.
00:13:03 Chtěli duplikát a ta slečna to hledala v počítači
00:13:08 a chtěla nějakej jinej doklad a bylo to takový komplikovaný
00:13:11 a ona mu pak řekla: "A znáte heslo?"
00:13:14 A on říkal: "No, ne, ne, nevím." Teď ona tak mu chtěla pomoct,
00:13:20 tak ještě chvilku brejlila do toho počítače a říká:
00:13:22 "A nemohlo by to heslo být třeba Marcelka?"
00:13:26 A v tu chvíli ta slečna řekla: "Hajzle."
00:13:39 Máš zkušenosti se zkreslenýma informacema, zkreslenýma zprávama?
00:13:45 -Dezinformace ve zprávách.
-Dezinformace.
00:13:49 Já myslím, že ty zkušenosti musí mít všichni,
00:13:53 i když si je třeba neuvědomujou, že politici neustále zkreslujou
00:13:57 informace, někteří novináři rádi zkreslujou informace,
00:14:01 je to takový vrtěti psem, mi to připomíná,
00:14:05 takže ano, dezinformace, ta zkušenost je každodenní.
00:14:09 A dotklo se tě něco tak zvlášť, že si na to pamatuješ konkrétně?
00:14:14 Už jsem se obrnil tím a naopak už ty dezinformace rád i vypouštím.
00:14:22 Šíříš, že jo.
00:14:25 Já jsem podle asi nějakých bulvárních zdrojů,
00:14:28 to neříkám teď slovo bulvár úplně priorativně, jenom tak konstatuju.
00:14:32 Tak jsem to tak počítala, že třeba moje váha se pohybuje asi od,
00:14:36 to voni vopravdu někdy ti novináři neví, co píšou, asi od těch 46 kilo
00:14:43 až do takovejch 227, asi nějaký milence, asi tak 5, 7, tak něco,
00:14:51 syn ve vězení, dcera u cirkusu, ve starobinci matka
00:15:01 a taky že bych byla příbuzná bývalého kancléře Mathého.
00:15:07 To není pravda.
00:15:13 Byla jsi někdy poslem dobrých zpráv nebo existuje pro tebe
00:15:17 takový prototyp dobrých zpráv?
00:15:20 Někdy ať se snažíš, jak se snažíš, tak je to marné.
00:15:24 Já mám jednu příbuznou, které řekneš cokoliv a její reakce je:
00:15:29 "No, to je strašný." A prostě nemáš šanci, řekneš: "Je hezky".
00:15:34 "To je strašný, vona bude ta tráva žlutá, uvadne."
00:15:39 Druhej den zaprší a říkáš: "Prší, bude zelená, kytičky pokvetou."
00:15:43 "To je strašný, nemůžou děti ven, co budeme dělat?"
00:15:48 Marnost, takže já se snažím být přesto poslem dobrých zpráv
00:15:53 a hlavně je hledat ty dobré zprávy, stále je někde se snažím vytahovat
00:15:57 a vyrábět, abych byla poslem dobrých zpráv, ale je to dřina.
00:16:04 To mi přípomíná mýho muže, on je nějakej cynickej,
00:16:07 čím je starší, tím je cyničtější.
00:16:09 Já jsem vstoupila do pokoje a říkala jsem: "Já ti něco řeknu."
00:16:12 On se na mě podíval a říkal: "Jaký bude počasí?"
00:16:17 Pak mi říkal, že mám pořád takovej ten výraz, jako oblačno,
00:16:20 střídavě..., ale to není úplně tak.
00:16:26 Ty s těma tvýma negativníma příbuznýma, to mi připomnělo
00:16:31 moji tchýni, která je hodná.
00:16:35 Tahle je taky hodná.
00:16:36 Hodná? Ta tvoje příbuzná, taky je hodná?
00:16:38 Tak ta je hodná, ale taková rezervovaná v určitým směru.
00:16:44 A já se jí snažím několik desítek let zalíbit a tuhle jsem něco
00:16:51 upekla i doma, narozeniny mělo jedno z mých velkých dětí.
00:16:59 A ona to jedla, takovej měla výraz poměrně blaženej a najednou říká:
00:17:06 "Čím to, Halinko, že vždycky když ty něco uděláš,
00:17:12 tak je mi po tom tak těžko."
00:17:21 I když je vše pod psa, tak si zpívej hopsa.
00:17:27 Co lékařský zprávy? To taky je taková vážná záležitost.
00:17:32 To je kapitola sama o sobě, mám takovej speciální šuplík,
00:17:37 kde mám všechny lékařské zprávy, kde mám všechny rentgenové snímky
00:17:42 a když mně je blbě, tak si to prohlížím a říkám si, vidíš,
00:17:47 proto ti je blbě.
00:17:50 Máš to černý na bílým.
00:17:52 Mám to černý na bílým.
00:17:54 Ty jsi Kateřino začla tou strašlivou zprávou,
00:17:58 ještě máš nějaký další zkušenosti, další kousky?
00:18:01 Ne, ne, celkem...
00:18:03 Nebo úřední zprávy, nemusí bejt lékařský.
00:18:05 Já se všem těmhletěm skupinám dost vyhýbám, poněvadž se snažím žít
00:18:09 a přežít, je známá poučka, když jdeš k doktorovi,
00:18:13 vždycky na tobě něco najde, já jsem nemocná tak jednou za 5 let
00:18:19 jeden den a to jsem na umření, většinou mám horečku
00:18:23 a většinou je to z nějakýho kulturního zážitku.
00:18:25 No.
00:18:27 A není to jako chlastání, je to opravdu,
00:18:29 že jsem třeba byla na výstavě a tak to na mě zapůsobilo,
00:18:33 že jsem z toho měla horečku 42 stupňů, málem jsem umřela.
00:18:36 A počkej a z kladnejch emocí nebo zápornejch?
00:18:41 No, vlastně ze silnejch emocí, vlastně kladnejch.
00:18:45 Já ty záporný se snažím nějak si je nepřipustit.
00:18:53 A to já zase si je připouštím.
00:18:54 A to je ale správnější, to je správnější pro zdraví, ne fakt.
00:18:59 Takže já jsem nemocnější.
00:19:00 Říkaj mi, že to je lepší pro zdraví.
00:19:03 Ten doktor nikdy nenajde nic na mně, ale ve mně, což je horší.
00:19:09 Já mám tady takovou destičku, 4 šroubky
00:19:12 a zase to funguje perfektně dál.
00:19:16 Nepípám na letišti, myslel jsem, že budu pípat, nepípám.
00:19:20 Nepípáš.
00:19:21 A má to dálkový ovládání?
00:19:22 Nemám dálkový ovládání ještě, to má moje žena připravený.
00:19:27 Ale ta úřední zpráva mě zaskočila jedna šílená,
00:19:32 chtěl jsem udělat takovýho frajera a že svou budoucí ženu Pavlínu
00:19:38 vemu do Vídně na večeři.
00:19:41 Říkám, jedem do Vídně na večeři. No tak jo, no.
00:19:45 A říkám, to víš, já mám ten americkej pas, tak já takhle ukážu,
00:19:49 oni mně vždycky řeknou jeďte a to je taková pohoda.
00:19:52 Tak jsme přijeli k hranicím a takhle ukážu ten americkej pas,
00:19:56 on šel do tý kabinky a říká: "Vylezte ven."
00:20:01 Tak říkám: "Co to je?" "Spáchal jste trestný čin
00:20:06 před 25 lety, máte tady 3 dny vězení, v okrese Stockerau
00:20:14 u hraběte Mansfielda jste pytlačil a chytal běličky."
00:20:20 Po 25 letech mně dali 3 dny vězení. Všichni fašisti měli promlčený
00:20:28 všechny tresty a já chudák pytlák jsem si musel odsedět 3 dny vězení.
00:20:35 A moje žena čekala na hranicích.
00:20:44 Kdy tě někdo balamutil?
00:20:47 Balamutěj nás všechny už moc dlouho.
00:20:51 Já to vím, víš, ale nevím, proč se tak divíš, u člověka,
00:20:56 kterej má ty konta nebo co to máš všechno,
00:20:59 bych to nečekala takovej údiv.
00:21:02 Není to údiv, ale jsem furt víc a víc překvapenej, že to je možný
00:21:07 jít ještě vo trošku dál, je to takový překvapující.
00:21:11 A ty jsi tady vlastně dlouho nežil, viď?
00:21:15 To by to vysvětlovalo, že jsi takovej šokovanej.
00:21:17 11 let jsem tady nežil, to zase není tak dlouho.
00:21:20 No, to není tak dlouho. A máš tu destičku, že jo?
00:21:23 Mám tu destičku, slyšíš, jak vrže?
00:21:28 Možná baterky vyměnit.
00:21:31 To ještě ne.
00:21:33 Balamutil, no a v osobních vztazích?
00:21:36 V osobních vztazích je to vždycky velice..., tam není balamucení,
00:21:42 to nemám rád ani u svého protějšku a určitě ani protějšek u mě,
00:21:47 takže tam k tomu nedochází.
00:21:51 Myslím vztazích třeba pracovních a děti a rozumíš...
00:21:56 Nebalamutím děti a v práci to se taky nedá balamutit,
00:22:02 je to strategie, nazvu to strategie.
00:22:05 Aha, tak my jenom slovně možná si nerozumíme, no a co strategie?
00:22:10 Tak to musím občas balamutit.
00:22:16 A co ty, Kateřino?
00:22:18 Tak poslední balamucení nebo nějaká dezinformace, která mě potkala,
00:22:23 byla velmi vypečená, sice před 2 lety informace o stavu vod
00:22:29 v našich řekách, protože bydlíme vtipně na soutoku Vltavy a Berounky
00:22:34 a získávali jsme pilně veškeré informace u policie, hasičů,
00:22:39 na magistrátě, vyslechli jsme úžasný uklidňující projev
00:22:44 v televizi a pak jsme v tom zahučeli až po strop.
00:22:50 Takže to jsme si pěkně užili takový balamucení.
00:22:54 A v čem to?
00:22:55 -Povodně.
-Povodně.
00:22:58 Musíš to říct celý, domek váš byl pod vodou, že jo.
00:23:01 Komplet.
00:23:08 Máš radu, jak využít zprávy?
00:23:12 Jak využít zprávy, tak za prvé se musejí filtrovat ty zprávy,
00:23:19 neříkat hned každou zprávu, co vím a pouštět je ven tak,
00:23:26 jak se to mně hodí.
00:23:30 To je v rámci strategie jistě.
00:23:32 Ano.
00:23:35 Ty máš radu?
00:23:38 Jak využít zprávy, tak za prvé ji nějak zanalyzovat,
00:23:43 jestli je dobrá nebo špatná, což není vždycky jasné na 1. pohled
00:23:48 a tu dobrou si užít hned a ne až za 10 let říkat,
00:23:51 jo, to tehdy byla dobrá zpráva.
00:23:53 Čím jsem starší, tím víc se ji snažím užít,
00:23:56 poněvadž jich je tak málo.
00:23:58 A tu špatnou zprávu rychle někam zahodit, udělat z ní dobrou,
00:24:05 celý to přerámovat a zpracovat a zlikvidovat.
00:24:11 Můj otec se mnou strašně rád chodil kdysi do kina Jalta,
00:24:16 kde bylo takový to, že nonstop tam hráli a mělo to žurnály
00:24:20 a předtím krátký filmy a můj otec strašně miloval ty žurnály.
00:24:25 A já si pamatuju, jak jednou tam dávali
00:24:29 reportáž o kožešnickém průmyslu v Sovětském svazu.
00:24:35 A ta reportáž začínala slovy: "Když udeří mrazy, všichni Moskvané
00:24:44 si obléknou kožešinové čepice. A pamatuju si, že můj otec vstal
00:24:51 a na celý to kino, ono to bylo odporné, řekl:
00:24:56 "Tato informace má pro mě cenu zlata."
00:25:04 Pro mě to bylo tragický, protože mi nedovolil se dívat
00:25:08 na ten hlavní film a museli jsme odejít a já fakt až po mnoha letech
00:25:13 jsem si uvědomila, vo co tak vlastně šlo.
00:25:20 A někdo napsal, že: Na počátku bylo slovo,
00:25:29 zato na konci utopí nás svými kecy užvanění pitomci.
00:25:40 No a Murphy říká, že: Každá dobrá zpráva se časem ukáže
00:25:50 jako nepřesná a každá nepříznivá zpráva se ukáže být pravdivou,
00:25:59 ba co víc, skutečnost je vždycky ještě horší.
00:26:06 No a v duchu dnešní doby bych vám řekla:
00:26:13 M D, M V R, T J D V, D N.
00:26:26 Skryté titulky: Hana Marešová
00:26:28 .
Víte, která zpráva nejvíce vyděsila Kateřinu Lojdovou?
Zajímá vás, bez jakých zpráv se nedokáže obejít producent a ředitel Divadla Ta Fantastika Petr Kratochvíl?
Chcete vědět, jak to bylo se čtvrtletní zprávou o prospěchu syna Haliny Pawlowské Petra a jak na ni reagovala jeho babička?
Víte, komu Halina Pawlowská připomíná zprávu o počasí?
Zkrátka, chcete mít – pokud jde o zprávy všemožného druhu – ve všem jasno? Pokud na tuto otázku odpovíte například: „Jasná zpráva!“, nemělo by vám dnešní vydání Banánových rybiček v žádném případě uniknout!
