Zábavná talk show Haliny Pawlowské, tentokrát na téma „jak si užít peníze“ (2003). Spoluúčinkují J. Železný a Z. Růžičková. Režie P. Ryšavý a K. Czaban
00:00:56 Dobrý večer ...
00:00:58 U moře se letos nosí zralá ňadra a pas vosí,
00:01:03 dlouhé nohy, oblé zadky ... prostě žádné nedostatky.
00:01:09 Zato mužům, pokud mají peněz jako šlupek,
00:01:14 promíjí se pleš, hrb i pupek.
00:01:19 Téma dnešních Banánových rybiček je :
00:01:21 JAK SI UŽÍT PENÍZE
00:01:24 UKÁZKA Z FILMU
00:01:25 Přeji dobré odpoledne, pane.
00:01:27 Rád bych koupil váš krásný dům.
00:01:32 To je nestoudnost! Nechám vás spráskat.
00:01:36 Zmizte z mého sídla, vy otrapo, než na vás pošlu svoje psy!
00:01:54 Čeština má pro peníze spoustu úžasných výrazů,
00:01:59 řekla bych až takových něžných.
00:02:01 Když má někdo peníze, tak má prašulky, chechtáky,
00:02:06 rejdováky, fiňáry, šušně a bobky.
00:02:12 Když někdo nemá peníze, tak má hluboko do kapsy,
00:02:16 vysoko do žlabu ... a taky musí louskat šváby.
00:02:22 Já jsem měla k louskání švábů velice blízko,
00:02:25 když jsem byla poprvé v New Yorku.
00:02:30 Tehdy si mě vybral 1 bezdomovec a chtěl po mně neustále něco
00:02:37 a já jsem mu neměla co dát. Ale on byl neodbytný.
00:02:42 Ze zoufalství jsem mu ukázala absolutně prázdnou peněženku
00:02:46 a on se úplně zhrozil, zašátral v kapse,
00:02:50 dal mi dolar a řekl - hodně štěstí!
00:02:56 Takže mám takovou úplně prostou, srozumitelnou radu :
00:03:01 CHUĎAS SEM, CHUĎAS TAM, HLAVNĚ, ŽE MÁŠ PRACHY SÁM.
00:03:07 Mým první hostem je : JAKUB ŽELEZNÝ
00:03:35 Dobrý večer. Dobrý večer.
00:03:41 Kdy jste byl na mizině?
00:03:44 Myslíte finančně nebo jak? Myslím ze všech úhlů ...
00:03:47 O jakém úhlu chcete mluvit? Finančně, emotivně,
00:03:51 jak by to ještě šlo ... ... intelektuálně, se zdravím?
00:03:55 Intelektuálně jsem na mizině právě teď.
00:03:58 Se zdravím jsem na tom velmi špatně vždycky,
00:04:02 když se mě na to někdo zeptá.
00:04:04 Protože to se tak hodí, abych odpovídal, že mě něco bolí.
00:04:07 V mém věku už je to celkem normální ...
00:04:10 Mně je ještě stále 29 let, ale už dlouho mi právě nebude,
00:04:13 tak proto to říkám.
00:04:14 To je fakt strašný. To je vám hodně, ano ...
00:04:17 Užijte si to!
00:04:19 A co se týká financí, tak já nevím,
00:04:22 jestli je vhodné tady mluvit o penězích ...
00:04:24 Je! O tom to je ... To je o penězích? Aha!
00:04:28 A když jste na tom byl někdy hodně špatně ...
00:04:31 to bude moc dobře pro všechny, jenom když to říkáte ...
00:04:34 Já si právě myslím, že by bylo dobré,
00:04:35 abych řekl, že jsem na tom velmi špatně.
00:04:37 A jste? No, nejsem právě ...
00:04:39 A nebyl jste nikdy? Já nevím ... tak asi jo ...
00:04:42 Nebyl, že jo? Ale byl, to víte, že jo.
00:04:45 Když jsem začínal pracovat v Českém rozhlase,
00:04:48 tak jsem bral zhruba 1.736 korun hrubého ...
00:04:55 Když mi to potom zvedli asi na 2.300,
00:04:58 tak jsem přestal být na mizině.
00:05:00 Pak jsem přestal mít pocit, že jsem na mizině.
00:05:02 To bylo velice pěkné.
00:05:03 A co ta emotivní? Tu jste úplně vynechal.
00:05:06 To jsem záměrně vynechal, samozřejmě.
00:05:08 Tam cítím určitou sílu ... Jako ze mne ...?
00:05:12 Tam by mohlo být něco zajímavého! To se právě obávám, že neřeknu.
00:05:17 To, ne ... protože já se snažím v poslední době krotit své emoce.
00:05:21 Ono je to lepší, víte?
00:05:23 Protože pak přijde nějaká ta emotivní krize,
00:05:25 a záleží jenom na tom, jak je na ni člověk připraven.
00:05:28 A pokud je emotivně na mizině, emotivní krize ho velmi vyčerpá.
00:05:33 Tak já už radši nemyslím na to, kdy jsem byl emotivně na mizině.
00:05:36 Ale určitě byl.
00:05:37 Víte, že si nejsem úplně jista logikou toho, co říkáte?
00:05:40 Jak to?
00:05:41 Protože když je člověk na mizině, tak znamená, že nic nemá.
00:05:45 A tím pádem pak není vyčerpán, když to vydá ...
00:05:48 ... což je logický. protože nemá co vydat.
00:05:50 Já jsem to myslel tak, že když se blížíte k tomu pocitu,
00:05:55 že jste emotivně na mizině, tak musíte ty emoce potlačit
00:05:59 a musíte zapomenout na to, že jste emotivně na mizině.
00:06:02 Ale to jste pak úplně na mizině! No právě! Proto to říkám.
00:06:05 To se mi stalo už mnohokrát. Tomu vůbec nerozumím ...
00:06:08 Já tomu prostě vůbec nerozumím. Je to taková obrana.
00:06:12 Právě taková obrana, aby člověk nebyl na mizině.
00:06:14 Tak je emotivně na mizině už dopředu ...
00:06:16 No ... radši si to tak jako ... dopředu připraví ...
00:06:19 To většina mužů asi, že jo? Já nevím, jako ...
00:06:21 Vy máte s muži jistě víc zkušeností než já ...
00:06:25 Mám zkušenosti ... Ale to neznamená, že jim rozumím.
00:06:28 Teď jste mi to trošku ozřejmil, to znamená ...
00:06:31 ... že oni, aby neměli hrůzu, že vydají všechny emoce,
00:06:36 tak už dopředu žádný nemají? Nó ... skoro, skoro ...!
00:06:41 Je to tak?
00:06:44 Můj muž si mě chtěl získat, dávno ...
00:06:50 ... a tak něco vydával ze sebe, emoce ... ano ....
00:06:56 To bylo v podstatě jediný, co by se dalo říct, že měl ...
00:07:01 A když jsem byla poprvé u něj doma, tak mě zaskočil,
00:07:07 říkal mi takovým neadekvátně dvorným hlasem :
00:07:13 "Dáš si nějaký drink?"
00:07:16 Já jsem pod tou noblesou málem padla a říkám, že jo.
00:07:21 A on otevřel lednici ... a říkal :
00:07:24 "Lák z okurek nebo vodu?"
00:07:28 Mým dalším hostem je : ZUZANA RůŽIČKOVÁ
00:07:58 Dobrý večer. Dobrý večer.
00:08:04 Kdy jste si připadala nejvíc bohatá?
00:08:07 A je na vás, jak to vezmete. Finančně, emociálně, zkušenostmi.
00:08:17 Čím člověk může být bohatý?
00:08:21 Rozhledem, nadhledem, zážitky ...
00:08:24 Tak taková 1 vzpomínka, ta jde hodně, hodně daleko.
00:08:30 Když si zvete pamětníky, tak s tím musíte počítat ...
00:08:34 Bylo to na konci 2.světové války.
00:08:38 V dubnu před koncem války nás osvobodili v Belsenu Angličani.
00:08:44 Mě odvezli se skvrnitým tyfem do lazaretu a strašně čekali,
00:08:50 kdy se uzdravím.
00:08:52 Protože já jsem mluvila anglicky, německy
00:08:54 a univerzální slovanštinou.
00:08:57 Takže jsem se samozřejmě domluvila se všemi těmi Rusy a Poláky,
00:09:01 kterým oni vůbec nerozuměli.
00:09:03 Takže čekali ... a potom mě vytáhli z postele,
00:09:08 ještě jsem měla trochu horečku.
00:09:10 A když už mě vytáhli, tak někdo dostal nápad,
00:09:13 že by mi měli za odměnu udělat krásný večer.
00:09:18 Začalo to tak, že někde v nějaké německé domácnosti
00:09:23 sehnali večerní róbu.
00:09:25 Ovšem ta paní měla spíš takovou wágnerovskou figuru
00:09:30 a já měla 27 kilo.
00:09:33 Musela jsem vypadat příšerně, ale strašně se mi to líbilo,
00:09:37 protože to byla nádherná róba z lesklého hedvábí.
00:09:41 Pak mě vzali do stanu, kde se promítalo kino.
00:09:46 Byl to můj vůbec 1.barevný film, nějaká detektivka.
00:09:50 Před tím se zpívala hymna, já jsem si připadala jak v 7.nebi,
00:09:56 a pak mě vzali do stanu, kde byla kantýna.
00:10:00 Tam bylo prostřeno na ubrusu, příbory, talíře,
00:10:05 to jsem neviděla 3,5 roku, teď nějaké to jídlo,
00:10:09 polévka, maso, zelenina, moučník ...
00:10:14 A to vůbec ještě nebylo všechno.
00:10:16 Pak jsem měla svoji 1.cigaretu ...
00:10:19 První ... A pak přišel alkohol.
00:10:24 A mně bylo špatně ... To si neumíte představit.
00:10:29 Já jsem byla na umření a skoro se to mohlo stát,
00:10:35 a říkala jsem si ...
00:10:36 a kdybych umřela, a stálo to za to ...
00:10:40 Stálo to za to i kdybych umřela.
00:10:43 A to jsem si připadala, že jsem bohatá jak emotivně,
00:10:47 tak materiálně ... a bylo to ohromné.
00:10:58 Jednou jsem se cítila taky tak vnitřně bohatá,
00:11:03 protože mi bylo umožněno, abych se zúčastnila
00:11:08 knižního veletrhu v Mnichově. A bylo to brzy po revoluci.
00:11:15 Já jsem byla nadšená, že jedu na Západ.
00:11:19 Dokonce jsme letěli, takže to byl taky velký zážitek.
00:11:24 Letělo nás několik lidí z Čech.
00:11:29 Cestou z letiště k autu, které na nás čekalo,
00:11:34 byly takové obchůdky, do kterých jsme hned vtrhli.
00:11:38 Byly to parfumérie, kde byly vzorky.
00:11:41 To u nás do té doby vůbec nebylo, že můžete použít vzorek.
00:11:45 Tak jsem použila všechny ty vzorky a pak jsem nastoupila do auta,
00:11:52 speciálně určeného pro spisovatelky a umělce.
00:11:55 Ten řidič se nejdřív tak nespokojeně vrtěl a nasával
00:12:00 a pak se už vůbec neovládl a říkal :
00:12:02 "Tak ještě 2, 3 spisovatelky a budu to tady mít jak v bordelu."
00:12:16 Peníze se dají vydělat ...
00:12:19 Ukrást ...
00:12:20 Zdědit ...
00:12:22 Padělat ...
00:12:23 A vyvdat ...
00:12:26 Peníze se dají investovat ...
00:12:29 Rozházet ...
00:12:31 Prohrát ...
00:12:33 A projíst ...
00:12:36 Kdo je škudlil, škrťa a držgrešle,
00:12:40 může si na peníze sednout ...
00:12:42 strčit je do slamníku ...
00:12:44 nacpat je do punčochy ...
00:12:46 a uložit do banky.
00:12:49 Někomu se peníze rozkutálí ...
00:12:51 Někdo jich má tolik, že by s nimi mohl cesty dláždit,
00:12:55 a někdo má v peněžence pořád jenom průvan.
00:13:00 Někdo pro peníze neudělá nic ...
00:13:03 Někdo pro ně udělá všechno ...
00:13:06 A někdo je blbec za všechny prachy.
00:13:10 Někdo peníze rozdá ...
00:13:12 Někdo je rozhází ...
00:13:14 A když je občas máme, milí, drazí, tak nás peníze natotata zkazí.
00:13:23 K těm penězům, jak jste říkala, mě ještě napadlo,
00:13:25 že jste zapomněla na mergle a love.
00:13:28 Mergle? V Brně se říká ...
00:13:30 Doláče ... Love se říká tady na Moravě.
00:13:32 Love ...
00:13:33 Nebo vím, že se ještě říká, že co stojí 10 korun,
00:13:36 tak se v Brně říká, že to stojí 10 ká.
00:13:38 To se mi hrozně líbí. To je hrozně roztomilý.
00:13:41 Je to možný ... Ne, neříká.
00:13:44 10 ká? 10 ká ...
00:13:46 Ne, 10 ká. 10 ká ...
00:13:48 10 ká. Musíte to říct trošku jinak.
00:13:51 10 ká. 10 ká ...
00:13:53 10 ká ... teď jsem se blížila. Teď jste se blížila ...
00:13:56 10 ká ... 10 ká.
00:13:58 10 ká ... Však jasné, 10 ká.
00:14:01 10 ká ... Nó ...
00:14:03 Je to ono, jo? Celkem jo ...
00:14:04 10 ká ...
00:14:07 Co?
00:14:08 To už znělo, jako kdybyste mluvila francouzsky.
00:14:14 Stalo se někdy, že jste propadli nadšení,
00:14:17 že máte něco zadarmo a dopadlo to špatně?
00:14:21 Nebo zvláštně? Nebo se to proti vám obrátilo?
00:14:25 Nebo tak něco?
00:14:26 Tak já osobně jsem nikdy takovému nadšení nepropadla.
00:14:31 Za 1.jsem Kozoroh a ti nemají nikdy nic zadarmo.
00:14:34 Ti to mají vždycky těžké.
00:14:36 A za 2.jsem nikdy nečekala, že by mně,
00:14:40 speciálně nějaká instituce, něco dala z lásky nebo zadarmo.
00:14:45 Já nevím, jestli si vzpomínáte na jeden vtip -
00:14:50 Ještě za totality bylo nějaké ministerstvo.
00:14:55 Před tím ministerstvem leželo ráno novorozeně.
00:15:01 Všichni nastupovali do práce a novorozeně vzali dovnitř.
00:15:06 Novorozeně řvalo, nikdo nemohl pořádně pracovat,
00:15:10 tak řešili, jak se ho zbavit. Šli za legislativci,
00:15:14 že je potřeba dokázat, že to novorozeně nepatří jim.
00:15:19 A ti legislativci řekli, že je to hračka,
00:15:22 protože toto ministerstvo ještě nikdy nic nepořídilo
00:15:27 za 9 měsíců ...
00:15:30 Nikdy nic, co by mělo hlavu a patu ...
00:15:34 a vůbec nikdy nic z lásky.
00:15:39 Takže to jsem nikdy nadšeně nečekala.
00:15:42 A vy?
00:15:43 Zadarmo? Zadarmo ...
00:15:48 Když někdo řekne, že má něco zadarmo,
00:15:51 tak mi to připomene tu reklamu s 1 televizním kolegou,
00:15:59 který propagoval jistý výrobek a vždycky na konci říkal
00:16:04 ... a mám to zadarmo!
00:16:06 To bylo úžasné.
00:16:07 Já jsem na to taky slyšel 1 vtip, ale je hrozně vulgární ...
00:16:11 Právě tento člověk, který vystupoval v této reklamě,
00:16:15 že má něco zadarmo, tak v tomto vtipu taky vystupuje.
00:16:20 Jede po silnici E 55 a tam mu dámy nabízejí ty své služby ...
00:16:26 A ono se mu to pořád nezdá a nezdá a nezdá ...
00:16:29 A nakonec tedy zajede někam za roh ...
00:16:32 a tam chviličku pobude v tom autě sám ...
00:16:35 a pak vítězoslavně vykřikne ... ... a mám to zadarmo!
00:16:41 Tak to je jediné, co mě napadlo při slově zadarmo.
00:16:45 Zřejmě je pravda, že jsem nikdy nic jiného
00:16:48 zadarmo neměl ...
00:16:56 Něco zadarmo ...
00:16:57 To jsou takový ty akce, který vím dopředu,
00:17:00 že se tváří, že to bude zadarmo,
00:17:03 ale není to ...
00:17:05 Jako jsou večírky, kde vám dají alkohol jako zadarmo.
00:17:13 Jednou jsme se dostali se synem,
00:17:17 celou rodinu jsem vzala, když to bylo zadarmo,
00:17:20 na zabíjačku.
00:17:25 Teď jsem tomu 7letému synovi popisovala ty úchvatnosti,
00:17:32 které ho tam čekají.
00:17:35 A pak jsme mu nabídli jelito,
00:17:39 taky jsem mu zdůrazňovala, že je zadarmo,
00:17:43 a pak jsem se zeptala, jestli mu to chutná.
00:17:46 A on se na mě chvilku tak vážně díval a řekl :
00:17:48 "Ještě ne ..."
00:17:52 Ještě se k tomu nepropracoval ...
00:17:54 Já si vzpomínám ...
00:17:55 když můj otec slavil 45.narozeniny,
00:17:58 to už je nějakých 13 let, tak jsme měli taky lososa.
00:18:03 A já jsem lososa odmítal, že mi to nechutná.
00:18:07 Otec mi tehdy, v tom roce 1990, s vážnou tváří tvrdil,
00:18:11 že prostě kdo nejí lososa, tak se nemůže nikdy stát
00:18:13 ministrem, poslancem, senátorem, prezidentem ...
00:18:17 Třeba je to pravda ...
00:18:18 Já dneska lososa mám rád a tak čekám ...
00:18:22 Máte ambice taky, jak se zdá ...
00:18:24 ... že něco přijde, a ono nic.
00:18:28 To je ti špatný.
00:18:29 Takže, jak to říká otec? Kdo nejí lososa ...
00:18:32 Ty nejíš lososa?!
00:18:34 Pokud nebudeš jíst lososa, tak se nikdy nemůžeš ničím stát!
00:18:38 To se dává na recepcích, to jedí ministři.
00:18:40 A když se chceš stát ministrem, tak musíš jíst lososa!
00:18:43 To byl argument, který byl, myslím, velmi pádný.
00:18:47 Můj otec, ten mi zase říkal, že v životě mají cenu jen 3 věci.
00:18:52 A měl na mysli umění. Jenom umění ...
00:18:56 A to jsou cestopisy ... básně ... a Chaplin ...
00:19:04 Pak jednou objevil verše ... Miroslav Holub ... básník.
00:19:10 A ten otec přišel a řekl : "Znáš toho Holuba?"
00:19:15 Já řekla, že znám.
00:19:18 Otec se zachmuřil a řekl :
00:19:20 "Tak ubohé jméno ... a tak velký básník."
00:19:26 Můj otec měl přezdívku "Karpatský orel".
00:19:30 Holub ...!
00:19:44 Co vás přišlo draho?
00:19:46 Co mě přišlo draho ...
00:19:48 Jednou mi málem přišlo draho, že jsem si neprostudovala
00:19:53 své cestovní dokumenty.
00:19:56 Najednou jsem byla v Londýně na pasovém ...
00:20:01 A tam nějaká dívka zjistila, teď už nevím, jak to bylo,
00:20:06 jestli vízum bylo o den kratší, nebo pracovní povolení
00:20:10 o den kratší ... prostě 1 bylo kratší, 1 delší.
00:20:13 A ona se do mne strašně pustila, že mě nepustí,
00:20:16 a že jsem si to měla doma zkontrolovat.
00:20:20 Tady to bylo tak, že jsem chodila na pasové
00:20:23 a tak jsem se třásla, jestli vůbec budu mít
00:20:26 dokumenty nějaké, natož tohle.
00:20:29 Bylo velké turné, tak já do ní hučela ...
00:20:34 Za námi už fronta ...
00:20:36 Až jsem ji nakonec přiměla k tomu, že došla pro svého šéfa.
00:20:41 Ten šéf přišel, byl to takový krásný Angličan,
00:20:45 a díval se na to s takovým nadhledem ...
00:20:47 Vzal si ty dokumenty a říkal : "No ale, prosím vás,
00:20:51 to je přece pro případ, že by madam moc dlouho přidávala."
00:20:58 To je krásný ...
00:21:03 To je nádherný ...
00:21:05 Kdy jste museli vynaložit maličké úsilí a stálo to za to,
00:21:11 a naopak?
00:21:14 Víte, jak naopak? Jako moc úsilí, a nic ...
00:21:19 A zase je to míněno finančně? To je jedno, jak chcete.
00:21:22 Já si myslím, že ve vztazích se to stává často.
00:21:25 To se stává, právě ...
00:21:27 To mně se stalo nedávno, vynaložil jsem obrovské úsilí ...
00:21:32 Jsem nadšená, poslouchám ... Jedno ucho ...
00:21:35 Protože si myslíte, že muž nemůže vynaložit velké úsilí?
00:21:37 Ne. Myslím si, že může vynaložit.
00:21:40 Moje bývalá partnerka se možná bude zlobit,
00:21:44 že to tady veřejně říkám.
00:21:46 Ale já jsem své bývalé partnerce napsal knihu.
00:21:49 A dokonce jsem ji s pomocí přátel vydal.
00:21:53 V počtu jednoho výtisku.
00:21:56 Skutečně ... Jo. Dobrý.
00:21:59 Novelu jsem napsal, vydal jsem knihu ...
00:22:01 Trvalo to tedy několik nocí, než jsem ji napsal.
00:22:05 A byla o ní? Samozřejmě.
00:22:07 Byla o nás. O vás, hm ...
00:22:10 Vy jste spisovatelka, tak já bych vám ji možná
00:22:13 někdy přinesl k recenzi, ale asi by se vám nelíbila.
00:22:16 Taková jednoduchá kniha ...
00:22:17 Ale zase na 2.stranu, dalo to strašného úsilí,
00:22:22 strašné emoce ... A proč jste jí něco nekoupil?
00:22:27 Protože mi přišlo, že je lepší dát něco ze sebe.
00:22:31 Tak jsem prostě dal knihu. No ...
00:22:35 A výsledek ...
00:22:37 Říkáte to člověku, který od dětství dostával básně
00:22:39 od svého otce se slovy, že ...
00:22:41 Toto nebyly básně, to byla novela. To byla velice ...
00:22:44 Ještě novelu!
00:22:47 To byla velice pěkně uspořádaná novela ...
00:22:49 Znáte to, já jsem chtěla kozačky a prstýnek ...
00:22:53 Takže tam asi byla ta prvotní chyba ...
00:22:56 Proto ten vztah možná potom ztroskotal.
00:22:58 Tak teď už to vím. Teď jste mi otevřela prostor.
00:23:01 Měl jste se s paní Halinou poradit dřív!
00:23:04 Měl jste myslet víc na ni než na sebe.
00:23:08 Já jsem nemyslel na sebe.
00:23:10 Já jsem jí dal tu knihu, aby si ji přečetla přece ...
00:23:12 Jste napsal VY SVOU knihu, kterou jste se milostivě uráčil
00:23:17 dát své partnerce!
00:23:19 Nejdřív jste z toho měl plezír, že jste tvůrce ...
00:23:22 a pak jste ještě chtěl, aby vás obdivovala ...
00:23:27 UKÁZKA Z FILMU
00:23:28 Vidíte tuto mladou dámu?
00:23:31 Máte tu něco tak krásného, jako ona?
00:23:33 To jistě!
00:23:35 Ó, ne, nenene ...
00:23:37 Máme řadu věcí, ale kráse dámy se nevyrovnají.
00:23:40 Tak nějak bych to řekl. Myslím, že se mnou souhlasíte?
00:23:42 Jakmile jste vešel dovnitř, hned mi bylo jasné ...
00:23:44 Promiňte ... Víte, co budeme potřebovat?
00:23:46 Ještě několik prodavačů, kteří nám budou k ruce.
00:23:48 Řeknu vám, proč.
00:23:49 Hodláme u vás utratit nechutnou sumu peněz.
00:23:53 Dejte mi lidi, co nás budou obskakovat.
00:23:55 To potřebujeme.
00:23:57 Pane, v tom případě jste ve správném obchodě
00:23:59 i ve správném městě.
00:24:00 Všechno, co zde vidíte, může být vaše.
00:24:02 Takže začneme, ano?
00:24:04 Mike, Kate, Paty, Francis, jedeme!
00:24:09 Promiňte, pane, jak asi nechutně vysoká může být ta suma?
00:24:13 Nehorázná, či snad zdrcující?
00:24:16 Přímo zdrcující!
00:24:35 Pane Luisi, pane Luisi, jste, prosím, spokojen?
00:24:38 Doufám, že ano?
00:24:39 Klidně ji hýčkejte ještě víc!
00:24:44 Existuje někdo nebo něco, u koho máte pocit,
00:24:49 že vás vždycky obohatí?
00:24:52 Nebo naopak, že vás vždycky o něco připraví?
00:24:55 I to lze.
00:24:58 Obohatit o co, zase ... zážitky, zkušenosti, vědomosti.
00:25:04 Já mám spoustu lidí, kteří mě obohacují ...
00:25:07 Připravit o nervy ...
00:25:08 ... a spoustu lidí, kteří mě připravují o nervy,
00:25:13 ale nechci mluvit o své pedagogické činnosti.
00:25:20 O iluze taky připravit, že?
00:25:23 Je pravda, že jsem přestala kouřit.
00:25:27 A že to moje žáky strašlivě enervovalo,
00:25:31 protože vždycky říkali :
00:25:32 "My jsme věděli, když zahrajeme špatně,
00:25:34 že si zapálíte cigaretu. Teď to nevíme."
00:25:39 Takže ... asi zase začnu.
00:25:45 Vy jste dobrej na jazyky, jsem si všimla.
00:25:47 Já mám docela dobrej hudební sluch a díky tomu ...
00:25:50 ale to samozřejmě ne tak dobrej, jako paní profesorka ...
00:25:53 Asi byste začala kouřit ... Ježíšmarjá ...!
00:25:59 Lidi říkají, že jsem nadanej na to,
00:26:01 že vždycky to jenom odposlechnu a pak to dokážu reprodukovat.
00:26:05 Já třeba umím takhle reprodukovat i některé politiky.
00:26:09 Bohužel, v televizi se mi to ještě nepodařilo.
00:26:11 Tak kdybyste vysloveně chtěla, můžu vám tady některé předvést.
00:26:16 Tak kdybyste vysloveně chtěl, tak klidně ...
00:26:19 Já se přiznám, že mám ze všech politiků nejradši,
00:26:22 pokud se týká imitace, tak samozřejmě Miloše Zemana.
00:26:26 Protože ten je naprosto geniální. Ano ... ale trošku pasé.
00:26:28 Maličko ...
00:26:30 To se vlastně peněz taky týká.
00:26:33 Protože Miloš Zeman byl vždycky pověstný tím,
00:26:36 že o nás, novinářích, hovořil ... když pominu žumpy a hnoje
00:26:40 a takové to výstřední prohlášení, tak o nás hovořil velice nepěkně.
00:26:46 Prý bereme úplatky a podobně.
00:26:49 A já jsem si vždycky říkal :
00:26:50 "Myslí si to i o mně, že beru úplatky?"
00:26:52 Určitě ...
00:26:55 Přesvědčil mě právě o tom, že ne.
00:26:57 Asi před půl rokem jsem mu volal do jeho doupěte na Vysočinu
00:27:04 a chtěl jsem ho pozvat před prezidentskými volbami
00:27:08 do Špony.
00:27:10 Já jsem se obával, protože ty novináře neměl rád,
00:27:15 a furt říkal, jak jsou hrozní a jak berou ty úplatky ...
00:27:18 Tak jsem si říkal, že asi se na mne bude zlobit ...
00:27:20 On se nezlobil a dokonce mi řekl, skutečně památnou větu,
00:27:24 kterou mám do dneška v hlavě :
00:27:29 "Musím konstatovat, že Česká televize
00:27:33 má celkem inteligentní politickou diskuzi.
00:27:37 Pokud to vy osobně nebudete považovat
00:27:40 za příliš velkou lichotku, tak musím konstatovat,
00:27:44 pane Železný, že ve vašem případě má teze,
00:27:49 že co moderátor, to nutně idiot, neplatí."
00:28:00 Od té doby vím, že si o mně Miloš Zeman nemyslí,
00:28:07 že bych někdy bral úplatky. To tam ale neřekl ...
00:28:11 Tak já jsem to tak pochopil! Možná, že se mýlil v každém směru.
00:28:18 To ne. To já musím vyvážit ...
00:28:22 Jednou mě pochválil i současný pan prezident.
00:28:26 Je to jen taková krátká historka. Skončil pořad ...
00:28:29 A vždycky, když končí pořad, tak já se dívám do kamery
00:28:31 a do té kamery to říkám.
00:28:34 A pan profesor tam tak seděl a pokukoval ...
00:28:40 a pak říká :
00:28:41 "No, to musíme pana Železného skutečně ... skutečně pochválit.
00:28:46 Já chodím do jiného pořadu a tam ta moderátorka
00:28:49 to má napsané.
00:28:52 Ale já jsem tak pokukoval, vy to tam nemáte ..."
00:28:59 Vy je krásně napodobujete, opravdu.
00:29:01 No, to děkuju, děkuju pěkně.
00:29:04 Já si právě říkám, jestli si toho třeba někdo všimne
00:29:07 a až jednou skončím v České televizi,
00:29:09 takže třeba ...
00:29:10 Člověk by si měl takhle dopředu jako dělat ...
00:29:14 Ale zase na 2.stranu teď skončím tím rychleji,
00:29:17 protože když je takhle budu imitovat veřejně,
00:29:18 tak oni se třeba urazí ...
00:29:20 Ale vy jste o nich nic špatného neřekl.
00:29:22 Vy jenom dobře vnímáte a posloucháte ...
00:29:24 a to je vidět.
00:29:26 Já bych to pro jistotu zdůranila, protože to je jenom pozitivní.
00:29:36 Já jsem byla jednou krátkou dobu zaměstnaná ...
00:29:40 ... zaměstnaná ... spíš jsem pracovala za honorář
00:29:43 pro reklamní agenturu.
00:29:45 A tam je vlastně všechno velice krátké.
00:29:47 Protože většina reklam má maximální délku 30 vteřin.
00:29:51 A když firma investuje méně peněz, tak je to 20, 15, 10 vteřin.
00:29:57 Do toho by se často měl vejít velice hutný text,
00:30:02 jak si ty firmy představují, nejlépe detailní.
00:30:09 A zároveň by to ještě mělo být vtipné.
00:30:14 Takovouhle podobnou zakázku jsem tehdy dostala,
00:30:16 mělo to být úplně nejkratší, maximálně do 10 vteřin
00:30:20 i s hudbou.
00:30:24 Měla to být reklama na slunečnicový olej.
00:30:30 A tehdy říkali, že ten text musí být skutečně přesný.
00:30:36 Byla jsem tam 1.odpoledne a oni tak na mě koukali ...
00:30:40 psali na tabuli, jak se ta reklama
00:30:44 má teoreticky vyvíjet, o čem bude ...
00:30:48 a co všechno obsahuje ten olej, kde ho vyrábí a jakou metodou ...
00:30:54 a pro jaké spotřebitele je určen.
00:30:57 V jakých obchodech se bude prodávat, v jaké síti ...
00:31:00 kam se vyváží a odkud jsou suroviny ...
00:31:04 Já jsem tak koukala a pak jsem říkala :
00:31:05 "Olej? ... Dolej!"
00:31:09 A oni to vzali.
00:31:12 Mně to, co jste říkala, trošku připomnělo slogan na máslo.
00:31:17 Kdysi v 90.roce, když reklamní agentury začínaly,
00:31:20 tak tehdy dokonce 1 agentura vyhlásila tendr,
00:31:23 aby lidé vymysleli slogan na máslo.
00:31:26 Já vám to mohu říct ...
00:31:27 Nevím ale, jestli to máslo ještě existuje.
00:31:28 Ale musím to říct, protože jinak to nemá ten význam.
00:31:30 To máslo se jmenovalo Alfa.
00:31:32 A tehdy proběhlo :
00:31:34 "Vymyslete nejlepší slogan na máslo Alfa."
00:31:37 A mne tehdy napadl, myslím si, poměrně geniální slogan.,
00:31:40 Bylo to tak v polovině roku 90, to už jsem se zajímal o politiku.
00:31:45 Tak mě napadl slogan :
00:31:46 "I premiér Čalfa má na hlavě máslo ... Alfa."
00:31:53 Ale, bohužel, nakonec byl vybrán slogan :
00:31:55 "Alfa, to je máslíčko."
00:31:57 Což mi vedle toho mého sloganu připadá naprosto ubohý.
00:32:01 UKÁZKA Z FILMU
00:32:02 Růže, růže, růžičko, růže červená ...
00:32:09 Já se z těch našich dětí zblázním!
00:32:11 Nejradši bych je nechal postřílet!
00:32:13 Pro nekonečné výlety autem si pořiďte ...
00:32:16 umlčovač jehňátek!
00:32:19 Čeká vás nezapomenutelná cesta.
00:32:21 Umlčovač jehňátek!
00:32:24 Umlčovač zvířátek se prodává zvlášť.
00:32:28 Kdy jste zažili situaci za všechny prachy?
00:32:32 Rudolfinum ... nabité ... já hraji s orchestrem.
00:32:36 Přijdu k cembalu ... a zjistím, že sedím moc nízko.
00:32:42 Tam je taková stolička, která se dá vyšroubovat.
00:32:47 Tenkrát se nosily krinolíny. Takové široké sukně.
00:32:52 Já to vidím jako dnes ...
00:32:55 Občas mě někdo potká a ptá se, jestli si vzpomínám
00:33:00 na ten koncert tehdy ...
00:33:02 A já už vím, že myslí ten, kdy jsem měla lahvově zelené
00:33:06 sametové šaty s dlouhou krinolínou ...
00:33:09 Tak jsem si tu stoličku vyšroubovala,
00:33:13 abych seděla výš ... a hraji ... ... koncert krásný ...
00:33:18 Potom veliký aplaus, já chci vstát ...
00:33:21 chci se jít klanět ... ... nemohu!
00:33:24 Nevstanu.
00:33:25 Protože ta krinolína byla zašroubovaná do stoličky
00:33:29 a prostě to nešlo.
00:33:32 Dirigent byl galantní, přiběhl a chtěl mě vyšroubovat,
00:33:36 jenže vzal zpáteční, takže mě ještě víc zašrouboval.
00:33:41 Publikum šílelo.
00:33:43 Mně tekly smíchy po tvářích slzy a říkala jsem si,
00:33:49 jak se z toho dostanu.
00:33:51 Naštěstí tam byl inspicient, který přišel ...
00:33:58 a nemusel mě odnést i s tou stoličkou.
00:34:01 Vyšrouboval mě z toho.
00:34:04 Tahle historka měla ještě jedno patro ...
00:34:07 Potom přišel pan profesor Sádlo, postavil se doprostřed dveří
00:34:16 v té dirigentské místnosti, změřil si pohledem mne,
00:34:22 pak pana dirigenta a řekl :
00:34:25 "Jak dlouho jste tohle zkoušeli?"
00:34:33 Kdybychom to měli shrnout, máte radu na to,
00:34:37 jak si užít peníze?
00:34:40 Já bych řekla, že nejlépe si člověk užije peníze,
00:34:44 když není snob ...
00:34:47 A nenechá se ovlivnit třeba tím, že by měl jet zrovna na Riviéru
00:34:54 nebo na Jadran, když ví, že nejkrásněji je
00:34:57 v Jindřichově Hradci.
00:34:59 Jinak si vždycky vzpomínám, že 1 moje teta říkala přísloví :
00:35:06 "Radši jsem bohatá, jen když jsem zdravá!"
00:35:15 Nedávno jsme s maminkou sledovaly nějaký dokumentární seríál.
00:35:20 Tam byl 1 díl o životě Karla Marxe.
00:35:23 Dokonce tam byla hraná ukázka, jak Marx vstupuje do místnosti,
00:35:28 kde je Engels a říká : "Mám chuť na kávu."
00:35:33 Já jsem si řekla, že je to výborná myšlenka
00:35:35 a běžela jsem do kuchyně, rychle jsem udělala kávu ...
00:35:39 pak jsem přišla do pokoje a měla jsem 3 hrnečky ...
00:35:43 1 pro matku, 1 pro sebe a 1 pro Marxe ...
00:35:52 Takže jsem se pokusila dějinně z toho formulovat
00:35:57 takovou opravdu velmi politicky zaměřenou radu ...
00:36:02 SOUDRUH PŘIŠEL S KAPITÁLEM?
00:36:06 OSTŘE ŽEŇ HO BYSTRÝM CVALEM!
00:36:11 Jo, ale pro nás, abych to slovo kapitál
00:36:15 tak nedevalvovala ...
00:36:17 Oni už dneska mladí nevědí, co to byl Marxův Kapitál ...
00:36:20 Řeknu to daleko srozumitelněji. Hlavně ženy, dámy mi porozumí ...
00:36:24 KDYŽ MÁ KAPITÁL, TAK HO RYCHLE SBAL!
00:36:28 A to je všechno ... Dobrou noc.
00:36:37 Skryté titulky : K. Marečková
00:36:57 .
„Co se nosí u moře? U moře se nosí, zralá ňadra, pasy vosí, dlouhé nohy, oblé zadky, prostě žádné nedostatky. Zato mužům, pokud mají peněz jako šlupek, promíjí se pleš i hrb i pupek.“ Touhle básničkou Jiřího Žáčka začíná Halina Pawlowská svou talk show a vzápětí přidává řadu zajímavých příběhů a historek na dané téma. Tím tématem jsou tentokrát především „peníze“. Copak si asi o tom „jak si je užít“ myslí Halinini hosté: světově proslulá cembalistka Zuzana Růžičková a moderátor Jakub Železný.
