Zábavná talk show Haliny Pawlowské, tentokrát na téma „jak si užít živly“ (2003). Spoluúčinkují N. Kocábová a F. A. Brabec. Režie P. Ryšavý a K. Czaban
00:00:57Dobrý večer.
00:00:59Jeden dědek na Vesuvu, četl knihu o sesuvu,
00:01:03když mu začla hořet, šel zapít své hoře,
00:01:06a stal se pijanem u Vesuvu.
00:01:11Téma dnešních Banánových rybiček je: "Jak si užít živly."
00:01:16"Červená obloha." "No a?"
00:01:21"Za chvíli bude bouřka." "Co to plácáš?"
00:01:25"Když se ráno červení, je to špatné znamení."
00:01:28"Ty hlavo skopová, víš vůbec, jaká je pravděpodobnost bouřek
00:01:32v téhle části oceánu?!" "Ne, pane."
00:01:33"Ale prosim tě."
00:01:42"Upevnit auta!" "Přivažte auto!"
00:01:44"Pozor, ať nás to nespláchne." "Dávejte pozor!"
00:01:47"Držte se!" "Lano!"
00:01:54Za živly jsou považovány voda, oheň, vzduch, země.
00:01:59Já za živly ještě pokládám děti, rodiče, sousedy, stěhování,
00:02:05úřady, psy, alkohol, úklid a dobré kamarádky.
00:02:12Jedna moje kamarádka reaguje často velmi živelně.
00:02:16Nedávno se snažila odjet na chalupu.
00:02:20Pakovala děti, věci, psy a nakládalo to do vozu na dvoře.
00:02:26Všimla si, že ve vjezdu zastavilo auto, tak zagestikulovala
00:02:32na řidiče. On gestem naznačil, že si jen něco vyřídí
00:02:36a hned odjede.
00:02:37Tak se uklidnila a upravovala věci v kufru.
00:02:42Pak čekala 10 minut, 20 minut, to auto tam pořád stálo.
00:02:46Troubila a nic se nedělo. Byla úplně děsná.
00:02:51Vběhla do ulice, nikde nikdo. Rozčileně vrazila naproti
00:02:57do suterénního obchodu a zavolala: "Není tady nějakej chlap?!"
00:03:03Pikantní na tom je, že chlap tam nebyl, ale byla tam naprosto
00:03:09vyděšená prodavačka, protože ten obchod byl Sex shop.
00:03:13Já mám takovou dámskou radu:
00:03:18"Když seš hyn a trop, pomůže sex a shop."
00:03:25Mým 1. hostem je F.A.Brabec.
00:03:54Ahoj. Ahoj.
00:03:56Jsem strašně rád, žes mě pozvala do svého pořadu.
00:03:58Já jsem taky ráda. Mám hrůzu, abys na mě nedělal tu vránu,
00:04:02tys na mě pořád dělal tu vránu.
00:04:04Já jsem si chladil tělo, tak jsem musel mávat rukama.
00:04:08Ty jsi mával i s rukávama.
00:04:11Rukávy jsem měl rozepnutý. Doma mně řekli, že si to mám
00:04:14zapnout, až půjdu do televize.
00:04:17On dělal vránu, abych řekla, že není Brabec, ale Vrána.
00:04:20Já to vím.
00:04:22Nechtěl jsem tě tolik mást.
00:04:25My jsme spolužáci. Musím vysvětlit tu kamarádskost projevu.
00:04:36Já jsem pochopil hned, když tam bylo to slovo živel.
00:04:42Říkal jsem si, ta Halina byla vždycky živel.
00:04:47Já?
00:04:49Ona si musí pozvat další živly. To já jsem byl taky ne?
00:04:54Kdo jiný kromě mě ti do života vtrhl jako živel?
00:05:02Já si myslím, že to vždycky je ta láska. Je to romantický,
00:05:07ale člověku to hodně přehází život.
00:05:11Živel číslo 1 je to podivný srdce. Není to nic fyzikálního.
00:05:19Není to oheň, voda, vzduch, ale ta duše, ta ti zamotá hlavu,
00:05:31vystěhuje ti nábytek, přistěhuje ti nábytek.
00:05:33Najednou máš záclony, pak zas máš něco jinýho.
00:05:37Ta láska to je živel teda šílenej.
00:05:45Ty jsi tak hezky romanticky začal. Souhlasím s tebou.
00:05:50Nicméně, mně do života kromě lásek vtrhl nejdřív 1 pes, pak 2. pes,
00:05:59pak 3. pes mé dcery.
00:06:03Teď dcera řekla, že bude mít dalšího psa.
00:06:07Já jsem jí řekla: "Ty ses zbláznila."
00:06:09A ona mi na to odpověděla: "Ty máš taky 2 psy."
00:06:12Budeme mít 4 psy. Strašně často chodím do Zverimexu. A byla jsem
00:06:19v 1, kde byla fronta. Vrazila tam taková strašná ženská a říkala:
00:06:33"Já chci 50kg granulí pro prasata."
00:06:40Ten prodavač řekl: "Ano, mám je zabalit nebo se je dáte tady?"
00:06:53Na fyzický živel jsem měl taky připravenou odpověď pro tebe.
00:06:58Taky to byl pes. My máme 3 psy, darovaný. A ten poslední..
00:07:09Já jsem ukazoval kamarádce fotky a říkal jsem, že je to krásnej
00:07:12malej ohař. A ona říkala: "Franto, co je na té fotce divnýho?"
00:07:17Já jsem říkal: "Nevím, je to krásnej pes."
00:07:21"Podívej se, jak mu visí ten jazyk,ten bude hodně divokej."
00:07:25Nedal jsem se varovat, přesto jsem tohoto psa dostali.
00:07:29No a tento živel vtrhl do rodiny, že i když byl darovaný,
00:07:33tak bych radši zaplatil tu cenu, protože hodnota toho,co rozkousal,
00:07:41všechny ty boty, pohovky, sedačky, brýle... byla asi 40tisíc korun.
00:07:57"Dneska ne. Nech toho, smrdí ti z huby."
00:08:03"Nech toho, Charlesi, buď hodnej! No tak nech toho nebo půjdeš
00:08:06na pekáč!"
00:08:16Mým dalším hostem je Natálie Kocábová.
00:08:43Dobrý večer.
00:08:52Natálie, zažila jste nějakou soukromou vichřici?
00:08:57Osobní, domácí, rodinnou?
00:09:02Všechny.
00:09:041 mi bude stačit.
00:09:08Ta nejposlednější je ta břišní vichřice.
00:09:13Zatím je taková malá.
00:09:15Ona se ještě zvětší, to je takový malý tornádo pak. Další vichřicí
00:09:23byl následek té břišní. To byla ta rodinná vichřice.
00:09:26A jak to vypadalo?
00:09:29Jako živel. Ne, bylo to docela prima.
00:09:34Maminka je mírná, ne?
00:09:37Maminka jo.
00:09:38Tatínek není mírný?
00:09:39Ale v tomhle případě byl.
00:09:41Tak to byl větřík.
00:09:44To byl větříček.
00:09:49Včerejší vichřice byla maturita. To bylo tornádo.
00:09:52A jak to dopadlo.
00:09:57Mám vyznamenání.
00:09:59To je úžasný. Blahopřeji.
00:10:08Nemusím mluvit o svým tornádu, který se jmenuje maturita?
00:10:11Ale jo. Jestli máš nějaký vzpomínky...
00:10:15Já jen, že vyznamenání, ty holčičky, to je přece úžasný.
00:10:19My kluci přece nemusíme mít vyznamenání.
00:10:21Jaký holčičky máš na mysli?
00:10:23Tys měla taky určitě vyznamenání.
00:10:25Já? Já neměla vyznamenání. Mami, promiň. Teď to ví všichni.
00:10:39Jak jste teď začala to tornádo tělesné, tak u mě to byl asi taky
00:10:47takový živel. Když se moje Natalka měla narodit,tak to bylo živelně,
00:10:51překotně. Dospěla jsem k názoru, že poběžím do porodnice.
00:11:00Já jsem to tajila. Já jsem byla furt stejně široká v šatech.
00:11:09Dopoledne jsem byla ve škole a odpoledne jsem se tam rozběhla.
00:11:15Už bylo po službě a tam byla nepříjemná zdravotní sestra.
00:11:20Říkala jsem, ať mě hned přijmou. A ona říká: "Jméno?"
00:11:23To mě úplně vykolejilo. Říkala jsem: "Jaký jméno?"
00:11:28"No vaše jméno." A ona říkala: "Datum narození?"
00:11:32Já jsem říkala: "Jak, jako dneska?"
00:11:38A ona takovým hnusným hlasem říkala: "Kolik je vám let?"
00:11:44I to pro mě bylo obtížný. Já jsem říkala: "Jakej je rok?"
00:11:54To bylo logický, on byl leden. Ona se tak na mě dívala a říkala:
00:11:59"Tady je porodnice, jste si jistá, že jste sem přišla správně?"
00:12:07Pak ta Natálie přišla. Do teď je živelný, když jsme spolu
00:12:18Nedávno to bylo velmi náročné, já ji požádala,aby mi dělala
00:12:22asistentku,což spočívalo v tom, že mi bude brát můj mobil
00:12:26a říkat,že jsem v zahraničí a že nemohu být tam,
00:12:34kde jsem měla být.
00:12:38Je to místo ještě volné?
00:12:45Dost jí to šlo,a uctivým hlasem,že nemám mobil...
00:12:57Pak říká:"Mami,podej mi tužku."
00:13:08Tak jsem si radu vytvořila: "Nemarni hodiny se členy
00:13:12rodiny."
00:13:17"Vidíš to, vůbec se to nehejbá. Už tu trčíme 10 minut.
00:13:20Přijedeme pozdě. To nesnáším. Mě štve, když chodím pozdě."
00:13:22"Klid, tati. Ty seš naštvanej z toho, že musíme
00:13:26na ten dědečkův večírek." "Prosim tě, tohle si nech, ano?
00:13:29Mě nebude rozebírat někdo, kdo se ještě bojí doma potmě.
00:13:32V téhle rodině je jedinej doktor Sobo, jedinej."
00:13:36"To ne, jsou 2. Ty a dědeček." "Víš co, změníme teď téma."
00:13:41"Tak jo. Už jsi četl dědečkovu knihu?"
00:13:51A kdy se cítíte jako ve svým živlu?Kdy, kde, při čem?
00:14:04To nezáleží na žádném místě, na čase, ale na momentální náladě.
00:14:12Já jsem schopná být ve svým živlu i v supermarketu.
00:14:15Nevztahuje se to na konkrétní věci.
00:14:19Jako třeba, když píšete, zpíváte..
00:14:23To jo. Zejména když píšu. To občas zapomenu, že píšu a začnu zmiňovat
00:14:36věci, jako že se mi chce na záchod.
00:14:39Zapomínám, že se to tam nemá psát. Je to takový automatický text.
00:14:45Aha, to je nová forma. Vidíš to je téma, toho by ses mohl chopit
00:14:49režijně.
00:14:52Pro mě to je strašně jednoduchý. Pro mě je to opravdu jen ta práce.
00:14:57Nevím, jestli je to tím, jak stárnu...
00:15:01A láska.
00:15:03Láska vždycky. Kdy tě ten živel dostane, tak to je v tý práci,
00:15:11to chvílema nevím, kde jsem. Já to ještě promítám k tomu.
00:15:19Někdy nemám chuť vůbec ten film dokončovat. Já ho už jako vyrobím
00:15:22na tom "place",jak dělám tu kameru a režii. Celý si to prožiju
00:15:28a řeknu: "Tak a je hotovo." A oni říkají:
00:15:31"Ještě to budeme stříhat a míchat a ještě to budeme pouštět někomu."
00:15:36To já bych nedokázala už. Jak jsi říkal, že stárneme...
00:15:45Ne, já stárnu a vy ženy mládnete.
00:15:49Já jsem ve svým živlu, když jsem v baru a mám tam svoje přítelkyně
00:15:58a všechno si to říkáme.
00:16:01To vám vydrželo od těch 20ti, vždyť to děláte celej život.
00:16:06Proto jsem tam ve svým živlu.
00:16:10Živel, se kterým se začalo, tak jako narůstá
00:16:13až do gigantickýho živlu.
00:16:20Ty příběhy jsou obrovský.
00:16:21Obrovský, takový tajfun, uragán, orkán.
00:16:24Já mám dceru, je jí 21. Ona říká: "My se sejdeme
00:16:29s těma přítelkyněma, všechno si tam vyprávíme."
00:16:33Mě jenom zaráží, že tobě už bude víc než 21.
00:16:36Živel sílí, zintenzivňuje se, víc ho prožívám.
00:16:42Jednou přiběhla moje přítelkyně, že se potkala s kamarádkou,
00:16:50kterou neviděla od 9ti letky a teď se potkaly.
00:16:52Je úplně stejná, bezvadná a půjde s náma ve čtvrtek. Říkala:
00:16:58"Ta se ti bude líbit, vy si budete tak rozumět,
00:17:02ona je úplně stejná kráva jako já."
00:17:14Živly nás zaskočí v přírodě. Živle někdy máme doma.
00:17:20Některý živel skončí v kriminále. Někdo dělá vlny.
00:17:25Někdo se na vlně veze. Někdo kalí vodu a někdo někoho k vodě pustí.
00:17:33Občas někdo zahoří láskou. Občas někdo spálí mosty.
00:17:38A někdy taky někdo někomu vypálí rybník.
00:17:42Někdo stojí nohama peně na zemi. Někdo je dávno pod zemí.
00:17:48Někdo se nad zemí vznáší. Někdo oheň hasí.
00:17:52Někdo si s ohněm hraje. Někdo pro vás i do ohně skočí.
00:17:58Z někoho nevykřešete ani jiskru a někdo má hned oheň na střeše.
00:18:05Někdo jako vítr běží. Někdo je povětrný
00:18:09a některý větroplach je často jako nahý v trní.
00:18:22Tys mi to řek s tou prací. To tě asi nejvíc ovládá. Ale kdo?
00:18:34Kdo je ten živel?
00:18:38To je právě smutný, že ten živel se nedá polapit,
00:18:42není konkrétní. Kdyby sis na něj mohla ukázat a říct:
00:18:48"Ty seš ten živel, tys to všechno způsobila."
00:18:52U toho psa to je jednoduchý. Ten sežral ty boty, sežral
00:18:55ty brýle, roztrhal tu sedací soupravu.
00:18:59Jemu to sečteš a řekneš: "Ty seš ten živel.
00:19:04" Ale to je pes, to je ten, kterej tě má nejradši, miluje tě,
00:19:07olizuje tě. Říká ti tatínku.
00:19:09Říká, jo? Počkej, Franto..
00:19:14Není to moc?
00:19:15Já vím, že jsi vypravěč...
00:19:18Já jsem ty psy pojmenoval, jako že to jsou moje děti
00:19:22a já jsem jejich tatínek. On se jmenuje František Brabec ten pes.
00:19:25Ten, co je od babičky, ten se jmenuje Josef Kubišta,
00:19:29po dědečkovi. 1 je Pepa, 1 je Fanda.
00:19:34Máte nějaký děti opravdový?
00:19:36Já mám opravdový 4.Ty se jmenujou podobně jako ti psi.
00:19:40Trošičku jinak. To je živel konkrétní.
00:19:46Živel jako láska, vášeň, nenávist. To je živel strašlivej
00:19:53a nemůžeš to nějak zaměřit.Takže ta tvoje otázka je moc těžká.
00:20:00Proč bych měla dávat lehké otázky. S těma psama..
00:20:07Já tady mám jizvu.
00:20:12Já ji vidím, to je pěkná jizva.
00:20:14Tak to je protože můj malý pes dostával injekci a přitom velký
00:20:22pes šel pozdravit veterináře. Ve výsledku jsem já očkovaná proti
00:20:30psince. Usoudila jsem, že mohu libovolně běhat po parku
00:20:37a sežrat co najdu.
00:20:43To je taky určitá vášeň, to jídlo. Tento živel se snažím zpracovat
00:20:55taky s přítelkyní. Dojala mě, protože mě lákala,
00:21:00abych s ní jela na redukční víkend.
00:21:04Jenom ten název mě láká hrozně. Tvářila jsem se jako ty.
00:21:09Ona, aby mě dostala, tak říkala: "Je to s plnou penzí."
00:21:17Možná bych na základě toho mohla vytvořit radu:
00:21:22"Když vám tělo, duše chátrá, dopřejte si husí játra."
00:21:30"Peníze, které vám zaplatím, z vás udělají bohatého muže."
00:21:34"Jsem dost bohatý, chci dál řídit své loděnice."
00:21:40"Svině klouzavý." "Často se to stává."
00:21:48Zaskočil vás někdo svou živelnou reakcí?
00:21:54Moje babička, ona je taková americká babička. Je težkej živel.
00:22:04Jako cholerik?
00:22:05Ne, ona je nevinně živlovitá. Jí se vždycky stane
00:22:11něco absurdního. Vzpomínáme na to celej rok, co ji nevidíme.
00:22:16Vidíme ji každej rok.
00:22:20Jednou byla s mojí mámou, když byl brácha ještě miminko,
00:22:24v supermarketu. Máma říkala, že půjde přebalit malýho.
00:22:38Ta přebalírna byla mimo dámskej záchod, čehož si máma všimla
00:22:47až potom. Babička tam něco prohledávala a šla na ten dámskej
00:22:54záchod a nevšimla si tý přebalírny,
00:22:59tam byla 1 volná kabinka, teda obsazená.
00:23:05Ona přistoupila k tý kabince, zaklepala a řekla:
00:23:12"Kohopak já to tam slyším?"
00:23:23To je moc hezký. To mi připomnělo výlet tatíka,
00:23:30kterej byl taky takovej nekontrolovatelnej.
00:23:34Překvapoval svýma reakcema. Občas mezi nimi ty živly propukaly,
00:23:44když se táta vracel dlouho potom, co odešel a bylo na něm vidět,
00:23:53že byl v baru taky ve svým živlu, jako já. Pak se hádali s babičkou.
00:24:05Babička pak přišla na to, že hůř na něj pusobí, když s ním nemluví.
00:24:11Na chalupě, když otec hned po mši, asi v 11 hodin, začal hrát šachy
00:24:17a někdy k ránu 2. dne se vracel a babička s ním nemluvila,
00:24:28tak on si vzal deku a říkal, že se půjde zabít,
00:24:32když ona je na něj tak ošklivá. Že skočí do studny.
00:24:39Díval se, co máma. Ona nic. Tak šel k tý studni,
00:24:42vylezl na ni a volal: "Sbohem děti, Zdeničko!"
00:24:48Pak máma konečně vylezla a řekla: "Vasile, tu deku nech tady."
00:24:59Zaskočil jsi někoho svou živelnou reakcí?
00:25:02Já mám jednu nevýhodu, že u mě je to téměř denní program.
00:25:09Někteří lidi to snášej. Ti, kteří mě znají dlouho,
00:25:13tak to vydržej. Já jsem strašně impulsivní člověk a nemám rád lež.
00:25:25Jsem na to hrozně alergickej. Živel, kterej mě dostal,
00:25:30se jmenuje lež. Někdo něco řekne a 2. den je to jinak.
00:25:37Já říkám: "To není jinak, tys mi lhal."
00:25:40To je živel, kterej mě dostává a já na něj reaguji, bohužel,
00:25:44živelně.
00:25:45Jak?
00:25:47Maminka říkala: "Tady ty žíly už máš hodně naběhlý.
00:25:52Na čele už ti taky nabíhaj." To mně bylo 6 let.
00:25:55Já říkám, že mám vysokej tlak, že za to nemůžu.
00:26:01Hodně křičím a hodně se rozčiluju. Hodně lidí se mě bojí
00:26:06a vypráví o mně, že jsem zlej režisér.
00:26:10Ale, kdo mě zná hodně dlouho, tak ví, že jsem hodnej.
00:26:15No jistě. Je hodnej.
00:26:23Nevím, jestli je to tlak nebo živel.
00:26:26Já říkám, že je to vysokej tlak.
00:26:30Víš, že existuje soutěž o největšího lháře?
00:26:32Fakt?
00:26:34Ano. Letos zvítězil člověk, kterej tvrdil, že na japonském
00:26:40ostrově Orinoko zpívají vlaštovky tak sladce,
00:26:47že diabetici musí mít v uších špunty, aby jim nestoupl cukr.
00:26:58Zlobil by ses?
00:26:59Ne, naopak. To bych zfilmoval.
00:27:09Že se blíží liják, poznáme podle toho, že žáby kuňkají jako blázni,
00:27:15morčata piští jako šílená a kohouti kokrhají jako cvoci.
00:27:22Pávi jsou líní jako čuníci a čunící rozhazují pomeje.
00:27:27Hadi zalézají do trávy, ježek zavírá svou noru,
00:27:32mravenci barikádují mraveniště a pavouk plete sítě o 106.
00:27:40Jeleni před deštěm štěkají jako lišky, husy se perou
00:27:45o kus žvance, slepice se popelí
00:27:49a myš, ta se chce schovat v naší posteli.
00:27:54Vlaštovky pijí vodu, volavky z vody lezou na břeh,
00:27:58rackové chodí pěšky, kočka leze dírou, pes oknem
00:28:03a nebude-li pršet, nezmoknem.
00:28:12Stalo se, že vás nějaký živel energeticky vysál?
00:28:18Že by na vás působil tak mocně?
00:28:27Mně se to stává ve formách lásky.
00:28:31Jak?
00:28:36Zůstávají šrámy, malý jizvičky.
00:28:39Jako, že vám to nevyjde nebo vyjde?
00:28:42To může třeba fungovat, ale jsou situace,
00:28:45který po sobě nechají stopy.
00:28:59Mě to teda dobíjí. Protože, jak to mám rád, ten konflikt.
00:29:04Já s těmi živly chci bojovat. Mně to připadá jako smysl života,
00:29:09bojovat s těma živlama. Hrozně mě to posunuje.
00:29:18Nemám rád lidi, kteří nejsou živly.
00:29:22Unavuje mě to.Přijdu do práce a tam sedí nějaký podivný mrtvoly.
00:29:25Já chci, aby něco dělali, projevili se.
00:29:28Potom může nastat střet, protože to neudělají úplně tak,
00:29:31jak by to měli udělat.
00:29:34Musím jít teď trošku do sebe, jestli jsem nevysála
00:29:38svýho manžela. Nedávno jsme vstoupili do nějakýho obchodu.
00:29:43Zařizujeme si dům. On se tam rozhlídl a řekl:
00:29:48"Tak co, vidíš tady něco, co se mi líbí?"
00:30:02Myslím, že mě zase vysává moje matka.
00:30:05U nás v rodině to má logiku. Když se někam chystám,
00:30:09tak mě pozoruje. Já říkám: "Tak co je?"
00:30:15A ona: "Já bych v tom nešla." Nedávno mi řekla, že člověk
00:30:21v určitým věku už může za to, jak vypadá.
00:30:48Na mě teď působí moje dobrá kamarádka, která má reakce..
00:30:56ona je velmi hodná a najednou během krátkého okamžiku udělá
00:31:03hysterickou scénu.Skončí se mnou, se vším, třískne dveřma.
00:31:09U nás je to legrační,když odchází, tak k naší babičce,
00:31:16kde se vzpamatuje a vrací se jako klidný člověk a omluví se.
00:31:23Tuhle tak jako propadla, že se zpytovala
00:31:27a sama se kritizovala. Pak se podívala na nebe a řekla:
00:31:33"Já si tak v poslední době říkám, pan Bůh mě má na mušce."
00:31:46Chodí po té zemi a říká: "Ten pan Bůh mě má na mušce."
00:31:50To se mi líbilo.
00:31:55Boj s živlema jsme probrali? Probrali.
00:32:00Jaké vášně v sobě musíte ovládat, Natálie?
00:32:05Hlad.
00:32:07To vám rozumím.
00:32:10To i před tím, než jsem byla 2.
00:32:15A ovládáte to asi, že jo?
00:32:17To se nedá uplně ovládnout.Dá se to pozastavit třeba na pár dní.
00:32:32To je 1 z živlů, kterej se stává mojí součástí.
00:32:40Když na vás někdo působí negativně a působí to ve vás nějakou agresi,
00:32:43tak jak reagujete?
00:32:46Jím. Až si to vyříkáme.
00:32:49Nejsem ten typ, kterej by při konfliktech hubnul.
00:32:51Vyříkáte si to?
00:32:53Já ráda říkám věci.
00:32:56Říkáte pravdu?
00:32:59Takovou tu svoji.
00:33:05To byste si rozumněla s mojí maminkou,
00:33:09ta taky hned říká všechno.
00:33:13Pokouším se o objektivní pravdu, ale to už vůbec není boj s živly.
00:33:24Já bojuju sám se sebou, co je objektivní pravda,
00:33:27která neexistuje.Nechci říkat tu subjektivní
00:33:31a je to někdy velmi těžký boj.
00:33:42Možná byste mohla vytvořit radu, jak si užít živly.
00:33:51Za živlici?
00:33:53Ano.
00:33:55Stát se rovnocenným živlem.
00:33:59To je to, k čemu jsem chtěla dojít. A ty máš taky..
00:34:06Myslím, že jsme si hodně podobní. Já je miluju a vyhledávám,
00:34:11užívám si je nejvíc, když jsem s nima.
00:34:19V novinách vyšla zpráva, že hasiči museli zasáhnout,
00:34:28protože v 1. patře vycházel z okna dým. Hasiči zjistili,
00:34:31že tam doutná matrace, uhasili ji, zachránili staršího pána.
00:34:37Ptali se na příčinu požáru. Ten muž odpověděl:
00:34:44"Já nevím, už hořela, když jsem si do ní lehal."
00:34:57Takové poučení z toho.
00:35:01Horacius jednou řekl: "Proč se směješ, změň jméno
00:35:05a ten příběh je o tobě."
00:35:10Už hořela, když jsem si do ní lehal, je věta, která by se mohla
00:35:17vytesat do mramoru.
00:35:29Klidně buďte jako sopka, stejně nás všechny čeká hrobka.
00:35:37To je všechno. Dobrou noc.
00:35:44Skryté titulky-Jana Kubíčková
00:35:48.
Drobnou informaci o tomto „vydání“ talk show Haliny Pawlowské by klidně šlo zahájit přímo minitestem: „Kdopak ze tří účinkujících odmaturoval s vyznamenáním“?
a/ spisovatelka a moderátorka Halina Pawlowská
b/ kameraman a režisér František Antonín Brabec
c/ zpěvačka Natalie Kocábová
Správnou odpověď samozřejmě najdete v právě anoncovaných Banánových rybičkách, ve kterých bude řeč o tom, „jak si užít živly“.
