Zábavná talk show Haliny Pawlowské, tentokrát na téma „jak si užít led“ (2003). Spoluúčinkují L. Faktor a P. Vichnar. Režie P. Ryšavý a K. Czaban
00:00:59Dobrý večer.
00:01:02Co dělají rybky, když zlé mrazy padnou?
00:01:05Z ledu chroupou střípky, ale nenachladnou.
00:01:09Dnešní Banánové rybičky jsou na téma: Jak si užít led.
00:01:15HRAJE HUDBA
00:01:25RÁNY
00:01:52Zastav vůz ty idiote! Pozor! Pozor! Pozor!
00:02:04Hej, Maxi, tentokrát jsi to fakt přehnal!
00:02:08Maxi, zbláznil ses...
00:02:29Kde si můžeme užít led?
00:02:32Led si můžeme užít na horách, na rybníce, můžeme si dát
00:02:36ledovou kávu a s ledovým úsměvem vychutnávat ledové ticho.
00:02:43Můžeme zmrznout jako drozdi, vymrznout na kost,
00:02:48můžeme zamrznout v pubertě, můžeme někoho poslat k ledu,
00:02:54a taky můžeme dostat ledovou sprchu.
00:02:57Já jsem dostala ledovou sprchu, když jsem se
00:03:02po vyčerpávajícím týdnu v pátek večer stulila k manželovi
00:03:07a říkala jsem mu unaveně: "Pojď, utečeme někam spolu."
00:03:15A on se na mě přísně podíval a řekl: "To už jsme udělali
00:03:19před 27 lety a takhle to dopadlo!"
00:03:24Rada, která z toho vyplývá je docela prostá:
00:03:28Když tě lidské teplo láká, neobjímej sněhuláka!
00:03:35Mým prvním hostem je dnes Petr Vichnar.
00:04:05Dobrý večer. Vezměte místo.
00:04:12Kdy jste měl pocit, že chodíte po tenkém ledě?
00:04:16No, to mám často doma. Jsem člověk, který nemůže nic najít,
00:04:23zejména doma. A mám takovou manželku, která má všechno pevně
00:04:27v rukou, pevně v oku, takže když hodinu chodím po pracovně a cosi
00:04:33hledám, tak ona přijde a říká: "Vždyť na to koukáš!"
00:04:37V tomhle směru nejsem na tenkém ledě, ale po krk ve vodě.
00:04:43Pak jsem na tenkém ledě co do zručnosti. Neměl jsem to po kom
00:04:47zdědit, nikdo mě to neučil. Skončil jsem u žárovky, takže když
00:04:53mám něco spravit, tak je to horor. Ale pochlapil jsem se po Vánocích,
00:05:02když byl mráz, tak nám přestal zvonit zvonek. Napřed jsem zbaběle
00:05:06vyrobil cedulku: Zvonek nezvoní, klepejte!
00:05:11Ale potom jsem si řekl, že do toho půjdu. Hodinu jsem hledal
00:05:14šroubovák a pak jsem vlezl do mrazu. Asi po 20 vteřinách
00:05:19jsem zjistil, že nevím, jak se zvonek rozdělává. Tak jsem zoufale
00:05:24do škvíry vrazil šroubovák a ono to začalo jít.
00:05:30Já jsem byl tak slavnej, jak po Naganu.
00:05:44VÝKŘIKY
00:06:01RACHOT
00:06:14Clarku, večeře!
00:06:20Už běžím. Mám hlad jako herec.
00:06:30Mně se zdál sen. Předevčírem v noci.
00:06:37Takový živý, který souvisel s dnešním tématem.
00:06:42Zdálo se mi, že jsem na horách a že zapadá slunce.
00:06:50Přede mnou je ledové údolí, slunce se do něj odráží,
00:06:55je to moc hezké a já se tam chci hrozně podívat.
00:07:00Někdo mi říká, ať jdu, že to údolí se jmenuje H moll.
00:07:07A že je to poslední příležitost to údolí vidět,
00:07:11protože moll je zakázané a od zítřka všechno na světě
00:07:18bude v dur.
00:07:21Uchopila jsem snář, kde je spousta věcí o ledu,
00:07:26ale tohle jsem tam nenašla. Je tam:
00:07:28jít po tenkém ledě znamená, že člověka čekají problémy,
00:07:31ale on je bude umět řešit. A kdybyste jedl led?
00:07:37-Víte, co to je?
-Ne.
00:07:40Máte zbytečné problémy. Máte se na to vykašlat.
00:07:44-A víte, co to je potkat medvěda?
-Nevím?
00:07:50Nevíte?
00:07:52Když potkáte ve snu medvěda, tak to znamená,
00:07:54že nepřítel už je tady.
00:08:00A víte, co to je pátek 17., pátek 24., pátek 30.?
00:08:07Ne!
00:08:08To je sexuální kalendář Robinsona Crusoea.
00:08:15Tak já ještě zůstanu u těch medvědů.
00:08:18Můj kamarád dělal v reklamní agentuře a nějak na tom nebyl
00:08:23finančně dobře. Uvolil se, že vezme ještě jednu roli. Když
00:08:27pořádali večírek před Vánocemi, tak roznášel drinky a aby to bylo
00:08:35zvláštní, tak je roznášel jako lední medvěd. Nějakému pánovi
00:08:42se to nelíbilo, asi byl kamarád trošku dotěrný. Pán se na něj
00:08:48podíval a říkal: "Vám není trapné, dospělému muži, dělat medvěda?"
00:08:54On se na něj podíval a říkal: "Ne! A vám není trapné mluvit
00:08:58s medvědem?"
00:09:02Mým dalším hostem je Ladislav Faktor.
00:09:31Dobrý večer.
00:09:34Dobrý večer.
00:09:39Poslal vás někdy někdo k ledu? Nebo jste měl někdy pocit,
00:09:43že jste u ledu?
00:09:46To jsem měl v životě mnohokrát. Stala se mi jedna hodně nepříjemná
00:09:52věc. Já jsem se totiž 11.září 2001 probudil na Manhattanu ve
00:10:01třičtvrtě na devět ráno a se svojí přítelkyní jsme přepínali programy
00:10:07na televizi a na všech byly jenom "dvojčata". Z těch "dvojčat" se
00:10:13kouřilo. A my jsme s tou naší chabou angličtinou pochopili,
00:10:19že se děje něco velmi vážného. Vyšli jsme před hotel, bydleli
00:10:23jsme na 50.ulici a tam jsme byli jako by nás zasadil do ledu.
00:10:30Něco podobného jsem v životě neviděl a doufám, že už neuvidím.
00:10:35A jak byste to teď odlehčil?
00:10:39Těsně poté, co jsme zjistili, že je malér a že se odsud možná
00:10:42třeba měsíc nedostaneme, tak moje přítelkyně, které normálně trvá
00:10:463 hodiny, než vyjde z koupelny, během 5 minut sbalila kufry
00:10:52a řekla: "Jedeme domů!"
00:10:57To bohužel nešlo, protože byl Manhattan už zavřený a my jsme
00:11:01tam skutečně zůstali o týden déle. A když jsme odlétali v jednom
00:11:06z prvních letadel, tak to bylo taky přes tu dramatičnost situace
00:11:11strašně roztomilé, protože celé letiště bylo kompletně zpité,
00:11:17protože střízlivý by nikdo do toho letadla nesedl. My jsme startovali
00:11:24ze stejného letiště jako předtím teroristé. Takže to bylo nádherné.
00:11:31Já bez ohledu na katastrofy mám z letadla neustále stejný pocit,
00:11:36takže jsem taky marinovaná, když nastupuju.
00:11:42Jednou jsem strašně naříkala před nějakým francouzským stevardem
00:11:48a říkala jsem, že se strašně bojím. A on mi nakonec řekl:
00:11:51"Já taky."
00:11:55HRAJE HUDBA
00:12:16-Nahoru! Nahoru!
-Hned to bude!
00:12:25-Nahoru!
-Jo, je to nahoře!
00:12:32-Říkám nahoru, troubo!
-Moc velká zátěž!
00:12:51Vy jste měl někdy pocit, že vás někdo odsunul k ledu?
00:12:55Těžko říct. Občas mě trošku zchladí můj syn. Mám 3 děti,
00:13:05z toho 2 kluky a oba jsou asi tak, jak to jablko spadlo...
00:13:10Sportovně založení?
00:13:13Hlavně tomu hrozně rozumí a zkouší mě. Ten malý, tomu je 11,
00:13:17mě od 5 let neustále zkouší a někdy mě samozřejmě dostane.
00:13:23A jak vás zkouší?
00:13:25Třeba, kdo nám dal góly v Naganu.
00:13:28Takže z teorie vás zkouší.
00:13:30Z teorie.
00:13:32A prakticky nějak?
00:13:33Prakticky taky. Ale hlavně z teorie. Co si všechno pamatuje.
00:13:36Já už jsem samozřejmě spoustu věcí zapomněl.
00:13:42Jednou jsme jeli na vleku, to mu bylo 7. Na horách.
00:13:47Doufala jsem, že se dostaneme k tomu tématu.
00:13:50Jezdily sedačky a ty byly očíslované. Hráli jsme hru:
00:13:5468 - Jágr! 99 - Grecký! Tak jsme vyčerpali všechny známé
00:14:00hokejisty. Pak jelo číslo 34. Tak jsem říkal, že to teda nevím,
00:14:07že tohle číslo snad nikdo nemá. Vedle mě to píplo:
00:14:11"John Vanbiesbrouck."
00:14:14Já jsem na něj koukal. Byl to americký brankář, který nastoupil
00:14:18proti nám na 1 minutu. Na jednu jedinou minutu. Pak zase šel
00:14:22na střídačku, ale to mi samozřejmě propadlo hlavou.
00:14:26A to dítě si to pamatovalo a tak mě zchladilo.
00:14:31Nejvíc mě ale syn zchladil, když jsme se dívali na nějaký můj
00:14:34záznam, kde já jsem komentoval hokej a něco jsem popletl, což se
00:14:38stane, když je to tak rychlé. On se na mě tak podíval a říkal:
00:14:42"No, to jsi teda nezvládl. To se nedivím, že v tom TýTý
00:14:46vyhrává pořád ten Poulíček."
00:14:55Na tenkém ledě se nikdy nemůžete ocitnout v Grónsku. Led tu tvoří
00:15:00víc než 80 % povrchu. A horká láska vás může zahřát ve Švédsku,
00:15:07v ledovém hotelu, který má 15 apartmánů, 32 pokojů a leží
00:15:12200 kilometrů za severním polárním kruhem. Na ledových lůžkách jsou
00:15:17sobí přikrývky. Je tu ledový bar i kino. A kaple s rampouchy, kde
00:15:22100 novomanželských párů každý rok oddá studeně se usmívající kněz.
00:15:30Led, jako všechna tělesa, není hladký. Největší kus ledu
00:15:35spadl náhle z nebe ve Skotsku v roce 1849 a měřil 6 metrů.
00:15:421.nanuk vznikl tak, že Američan Frank Peterson zapomněl jednoho
00:15:47zimního večera lžičku v poloprázdné skleničce limonády.
00:15:52Tu nechal přes mrazivou noc za oknem.
00:15:55Poprvé se bruslit začalo v Holandsku. A když v 17.století
00:16:00ve Francii někdo prozradil recept na zmrzlinu, tak přišel o hlavu.
00:16:14Já jsem chodila do vodáckého kroužku, což bylo hrozné.
00:16:17Vždycky jsem se bála, že než nastoupím do té lodi, tak ta loď
00:16:23byla vždycky dál a když jsem tam měla tu jednu nohu, tak vždycky
00:16:27odjížděla. Nejlepší ještě bylo do té vody spadnout.
00:16:37Pro obveselení jsme jezdili na hory.
00:16:40Pro mě to bylo strašné utrpení. To moje matka si navymýšlela.
00:16:46Pak mě chtěla z toho dostat. Chodila jsem na krasobruslení.
00:16:55Všem to vždycky šlo.
00:16:58Mně museli pilovat zoubek na bruslích, protože mi překážel,
00:17:05ostatním ne.
00:17:08Já jsem o něj zadrhávala, ostatní ne!
00:17:14-Mě taky krasobruslení potkalo.
-Taky vám překážel ten zoubek?
00:17:17Ne, ne. Já jsem absolvent fakulty tělesné výchovy a sportu.
00:17:22Museli jsem krasobruslit a skončili jsme u kadeta.
00:17:25Jistě víte, co to je. To je přeskok z jedné nohy na druhou.
00:17:28Já jsem tak začala i skončila.
00:17:30To my taky. Potom jsme tančili valčík, ale to spíš vypadalo,
00:17:33že se s partnerkou podepíráme, abychom neupadli.
00:17:36V rámci toho jsme udělali předepsaný cvik na zápočet.
00:17:39Ale pak mě po 30 letech činné služby klasik sportovního
00:17:45komentáře Karel Mikyska v roce 1988 povolal do své
00:17:49kanceláře a řekl mi, že si mě vybral jako svého nástupce při
00:17:53komentování krasobruslení. A já jsem si dovedl představit
00:17:58ledacos, že budu komentovat, ale krasobruslení ne.
00:18:01Bylo 14 dní do Mistrovství Evropy. Tak jsem zavolal jedinému
00:18:05krasobruslaři, kterého jsem znal. Byl to František Pecha, bývalý
00:18:08závodník, teď je trenér. Říkal mi, že si s tím nemám dělat
00:18:12starosti, teď nemá cenu, abych se něco učil. Pomůže ti Vlasta
00:18:15Burian. Lekl jsem se, jestli jsem se nezbláznil. Přišel
00:18:22165 cm vysoký človíček, který se skutečně jmenoval Vlasta
00:18:26Burian. Byl to bývalý reprezentant ve sportovních dvojicích a přinesl
00:18:31takovou tabulku. Tam bylo napsáno: axel, lutz, ritberger a salchov.
00:18:39Začal přenos, krasobruslař se rozjel a on zapíchl prst, protože
00:18:47už podle nájezdu věděl a já jsem říkal: "Á, to bude salchov."
00:18:53Skočil a on udělal takhle. A já jsem řekl:"Trojitý salchov!"
00:18:56Takhle jsme odkomentovali Mistrovství Evropy
00:19:00a už mi to zůstalo.
00:19:03HUDBA
00:19:51Když jsem chodila na gymnázium, tak jsem toho krasobruslení
00:19:55využila k tomu, že jsem vůbec neuměla krasobruslit, ale
00:19:58relativně jsem uměla bruslit. Takže to byly takové okamžiky,
00:20:05které mě sbližovaly s premiantkou naší třídy, protože
00:20:10jsem se učila hrozně špatně. A ona vlastně nebyla šprt a
00:20:15byla nejchytřejší ze všech, všechno jí šlo, takovým tím
00:20:18způsobem, jak to každého štve, jak říkají: "Ta matematika jí jde, ta
00:20:22angličtina, ale vždyť je to jedno, jde jí všechno."
00:20:24Moje matka vždycky říkala: "Jak je to možné, že ta Andrea
00:20:26je ve všem lepší!" Takový výraz bolesti měla.
00:20:32A ta Andrea ještě byla hodná k tomu všemu.
00:20:35A v sobotu dopoledne jsme chodily na Štvanici.
00:20:39To jsou takové zvláštní obrázky, střípky, že se to asi tak dělalo.
00:20:46Teď mi to připadá divné. Že jsme v podpaží, ona byla asi o metr
00:20:51větší než já, velmi štíhlá, na tom pevném podpaží jsme jezdily dokola
00:20:55toho stadionu, jezdily jsme 2 hodiny, pak si koupily chleba
00:21:00s hořčicí za 90 haléřů a čaj, pak jsme na té Štvanici šly pod most,
00:21:09k Vltavě, tam jsme si vyprávěly tajnosti o klucích a přitom jsme
00:21:15plivaly do vody.
00:21:25Já jsem si jednou hezky zabruslil, teda víckrát samozřejmě, ale
00:21:29jednou jsem si zabruslil s Jardou Pouzarem, toho určitě znáte,
00:21:34hokejista excelentní a šli jsme si zahrát s několika super hokejisty
00:21:43hokej na Lipno, na rybník. A ten Jarda Pouzar je hrozně
00:21:49milý člověk, já ho mám moc rád, je to výborný člověk, ale jakmile
00:21:54vezme hokejku, tak se mu přetáhnou přes oči takové nějaké blány
00:21:59a je z něj okamžitě strašný ranař. Je hrozně nepříjemný, když hrajete
00:22:05s ním, tak vám nadává, že to neumíte. Neuvědomí si v tu chvíli,
00:22:11že jsem přece jen těch 20, 30 let tak jako on nemakal, ale brzy to
00:22:17pochopil a potom vždycky říkal: "Jeď k bráně". Tak jsem jel
00:22:20k bráně nebo k brance a on mě naučil, že jsem jenom nastavil
00:22:28hokejku a on z druhé strany rybníku z velké dálky dal
00:22:35hroznou ránu, přiletěl puk, odrazil se od té mé hokejky
00:22:39a já jsem dal branku.
00:22:43Ještě s ledem a bruslemi mám to, že otec mi říkal, že
00:22:47nejhorší je spadnout dozadu na hlavu, že to je téměř smrtelné.
00:22:53Když jsem hlídala syna kamarádky, tak ten spadl tímto strašným
00:23:00způsobem na hlavu. Odvezla jsem ho do nemocnice, tam mi řekli, že má
00:23:05slabý otřes mozku a že ho musím hlídat, jestli nemá výron krve
00:23:10do mozku. Já jsem jej musela každou půlhodinu budit, pořád jsem
00:23:18se ho ptala, jak se jmenuje. K ránu, asi v pět, měl na čele
00:23:22leukoplast a tam měl napsáno: "Jsem Honza."
00:23:33Než natlučeš si bradu, slyš ledovou naši radu.
00:23:39Jiskry, hvězdy, sníh a běžky, neblbněte romantici,
00:23:44alou pryč a pěšky!
00:23:54Nechoď Vašku s námi na led, nebude to žádný balet.
00:24:04Mažou ti kolem úst medu? Tak s nimi rychle k ledu.
00:24:11Někteří občané vážení, byli by lepší mražení.
00:24:28Jako kamzík ten váš skáče? Nechte skákat paroháče.
00:24:41Z čeho Vy jste vybruslil?
00:24:44Já doufám, že zatím ze všeho.
00:24:47Jaké při tom používáte metody?
00:24:50Používám metody úniku.
00:24:53Nějaké rafinovanější nemáte?
00:24:55Ono to funguje, ony ty jednoduché fungují.
00:24:59Musím říct, že jsem vybruslil ze 2 manželství.
00:25:04Aha! Vy jste utekl.
00:25:06V podstatě jsem vybruslil, možná že utekl.
00:25:12S bruslemi?
00:25:14Bez ničeho.
00:25:17Já se chytnu toho, že jste utekl z těch manželství.
00:25:19Měla jsem jednoho kamaráda, koupil si nové krásné auto
00:25:22a jak nasedl, tak mu to šlapalo báječně, přidal na 130, 160, 180,
00:25:32pořád mu to báječně šlapalo, 200, a potom trošku ztuhnul,
00:25:37protože viděl za sebou policajty. Ti ho předjeli, policajt vystoupil
00:25:43a říkal mu: "Tak pane řidiči, je pátek 13. Jestli si vymyslíte
00:25:57nějakou inteligentní výmluvu, tak vás nechám.
00:26:04A on tak říká: "Mně asi tak před týdnem utekla žena s policajtem
00:26:12a já jsem se bál, že mi ji jedete vrátit!"
00:26:23Já si vzpomínám, ještě když jsme komentovávali za doby federální
00:26:29se Slováky, aby to bylo vyrovnané. Každý 10 minut.
00:26:34Komentovali jsme s jedním slovenským kolegou, bylo to
00:26:38v Moskvě, prostě vystřelil útočník našeho soupeře a on začal řvát:
00:26:46"Gól!" A teď zjistil, že není gól. Tak se omluvil slovy: "Priatelia,
00:26:53tak nie je to gól, prepáčte, že som sa tak vzrušil, ale už som
00:26:57ho tam viděl!"
00:27:01-Dolů, pozor, hra!
-Vpravo hleď!
00:27:09-Nech ho, utrhni mu hlavu!
-Ano, ano!
00:27:23Podařilo se Vám někdy nějak rozehřát nějaké ledové srdce?
00:27:31Nebo nějaké ledové vztahy narušit?
00:27:34Samozřejmě jsem se pokoušel. Svoji přítelkyni jsem dlouho dobýval.
00:27:42Ona byla dlouho velmi zdrženlivá. A jedna z těch příhod...
00:27:48A jak jste ji dobýval?
00:27:50Různě, ukecával jsem ji samozřejmě nejvíc. Například jsem ji vzal
00:27:56na večeři, pozval jsem ji do nádherné řecké restaurace, měli
00:28:06tam čerstvé ty mořské potvory, tak jsme si tam bužírovali.
00:28:16Zaplatil jsem horentní účet, dodneška si jej pamatuju.
00:28:24No, jasně.
00:28:28Potom jsme dojeli domů, tak moje přítelkyně, protože jsme jedli
00:28:35ústřice, tak jakmile dojela do svého bytu, tam objala mísu a za
00:28:42půl hodiny mi zavolala, že všechna ta večeře je pryč.
00:28:47Takže to bylo dost nepříjemné dobývání ledového srdce.
00:28:51Povedlo se ale ve výsledku.
00:28:53Ve výsledku snad ano, ale to nemůže být nikdy jisté.
00:28:58Taky Vám mohla říct, asi na tebe nemám žaludek, že jo.
00:29:03Tak to neřekla, je dost možné, že to tak bylo, ale ona mi řekla,
00:29:08že to byly ty ústřice.
00:29:11A vy nějaké srdce ledové jste sbalil?
00:29:17Já když je ledové srdce, tak jdu od něj.
00:29:23Jedna moje kamarádka slavila narozeniny, kulaté narozeniny.
00:29:32A ona měla vyhlédnutou oběť. V našem interním jazyku jim říkáme
00:29:40kolouši. Měla prostě koloucha a já jsem jí říkala brzdi! Protože ona
00:29:50těm představám byla dál než byla realita a v podstatě si všechno
00:29:54kolem těch narozenin zařídila. Teď to probíhalo, kolouch tam
00:30:02byl, ale kolouch nevěděl, že by se měl strašně angažovat a vůbec
00:30:11nejhorší co mohla udělat bylo to, že pozvala svého bývalého
00:30:16spolužáka a neprolustrovala jeho slečnu. A ta slečna byla každého
00:30:23muže sen. Blondýna, polodlouhé vlasy rovné, velká prsa, úzký
00:30:29pas a taková ta koketa. Byly tam chlebíčky a ona vždycky:
00:30:34"Ach, jako které." A už 4 lidi jí tam radili okolo.
00:30:41Já jsem ji obdivovala, jak to přirozeně dokáže, pak to báječně
00:30:50fungovalo no a ten vyhlídnutý kolouch kolem ní taky stepoval.
00:30:56Přítelkyně už chtěl dát dort, ve kterém měla svíčky, ale pak
00:31:02si myslela, že by jej měl přinést on. Jenže on vybíral
00:31:08blondýně jednohubky, takže se k ničemu neměl. A kamarádka, jak
00:31:13se snažila potlačit nevoli, o to rychleji konzumovala alkohol, aby
00:31:18psychicky vydržela nápor. Pak se rozhodla, že se na něj
00:31:27vykašle a dort si z kuchyně přinese sama a zároveň chtěla
00:31:35přebít svojí krásou tu cizí blondýnu, tak se svlékla do půl
00:31:40těla, zapálila svíčky na dortu a měla takovou představu, že
00:31:49jakmile přijde s dortem jako nymfa, že už žádná jiná nemá
00:31:53šanci a chytly jí vlasy. Takže si představte, jak se
00:32:00ve dveřích pokoje objevila žhnoucí bytost, planoucí
00:32:09a v tu chvíli se kolouch zachoval statečně, jako že k ní patří.
00:32:16Srazil ji k zemi a zabalil ji celou do perského strašně drahého
00:32:21koberce a ten potom doutnal.
00:32:29Máte radu, jak si užít led?
00:32:32Já si myslím, že led je nejlepší v nějakém dobrém pití, snažím se
00:32:37o to pravidelně si něco podobného užívat, nejradši něco
00:32:4340procentního a do toho hodně kostek ledu, mám to hrozně
00:32:49rád. Ale já mám vůbec vztah k ledu a ke sněhu velmi pozitivní. Mám
00:32:55chalupu v Novohradských horách a tam je hodně sněhu. Mám tam
00:33:03kamaráda, který má spoustu koní. Letos jsme vymysleli takovou
00:33:08úplnou pitomost, jmenuje se to skiering. Vezmete si lyže, koně,
00:33:16prásknete toho koně a on vás vleče přes ty ohromné pláně a vy se
00:33:22snažíte na těch lyžích udržet a snažíte se, aby vám ten kůň
00:33:25neutekl. Je to naprosto nádherná záležitost. Ti koni jsou tak
00:33:30hodní, že ani nedělají nějaké zvláštní zatáčky a je to hrozně
00:33:35fajn. Teď už zase sníh slézá, ale příští rok se na to hrozně těším.
00:33:42Lyže a ještě kůň. Já si to umím představit jedině jak jsem v
00:33:47v ruské trojce zachumlaná v kožiších, jedu za velkomožným
00:33:59panem, háj z bříz, spousta sněhu..
00:34:13FOUKÁ VÍTR
00:34:23Kdysi jsem se zúčastnil antropologické expedice zkoumající
00:34:26život indiánů v zimě. Jeden indián pod přikrýkou zmrzl. Ale dva
00:34:34indiáni pod jednou dekou...
00:34:39No?
00:34:40...nezmrznou. Podržíte mi to, prosím?
00:34:50Šampaňské?
00:34:52Alkohol se přidává do chladiče, aby v něm nezmrzla voda, víte?
00:35:02Pan kolega mi vzal stejnou myšlenku. Já si myslím, že malý
00:35:07kousek ledu v dobrém moku je to nejlepší, jak si užít led.
00:35:13Jinak já si ho užívám hodiny a hodiny při své práci, střídám
00:35:18krasobruslení a hokej, hokej a krasobruslení už několik let
00:35:25a doufám, že to ještě vydrží.
00:35:27Já se pokusím, kvůli vám, to nějak shrnout, samozřejmě s vámi
00:35:34souhlasím. Ivan Wernisch jednou napsal: "Kostky jsou vrženy.
00:35:40Kostky ledu, kostky ledu, cinkají v mé sklince jedu,
00:35:46dneska nikam nepojedu, mostky jsou strženy."
00:35:51Takže nestrhávejte hned všechny mosty a dejte si skleničku.
00:35:58Ne jedu, ale něčeho dobrého s ledem a na zdraví.
00:36:03Jo. A hokejista a fotbalista jdou do baru a hokejista říká: "Já
00:36:10bych si dal whisky a led!" A fotbalista se na moment zarazí
00:36:18a říká: "Tak já teda bych si dal whisky a trávu!"
00:36:28A to je všechno. Dobrou noc!
00:36:32Skryté titulky: Hana Marešová
00:36:35.
Ladislav Faktor je doktorem práv, ale známější je jako hudebník. Mimo jiné hostoval před lety i s Pražským výběrem. Je to člověk, který dokáže jít pevně za svými cíli. Po roce 1989 vykřesal téměř ze země jedno z prvních českých soukromých rádii. Petr Vichnar na vysoké škole studoval češtinu a tělesnou výchovu, ale známější je jako sportovní komentátor České televize a jako člověk, který si dokáže poradit doslova v každé situaci. Téměř přes noc se třeba naučil orientovat pro většinu mužů komplikovaném sportu, jakým je krasobruslení. A právě tito dva cílevědomí muži budou hosty Haliny Pawlowské v dalším vydání talk show Banánové rybičky.
