Historička umění Eliška Fučíková a výtvarnice Monika Abott v baru u Michala Prokopa

Historička umění Eliška Fučíková o sobě sama občas s nadsázkou mluví jako o vdově po Rudolfu II. Organizovala totiž největší výstavu o životě a době tohoto habsburského císaře, který na přelomu 16. a 17. století učinil z Prahy evropskou kulturní metropoli. Rudolfínskému umění ale propadla už mnohem dříve a stala se v tomto oboru respektovanou odbornicí. Na začátku 90. let se připojila k týmu Václava Havla, jehož ambicí bylo zpřístupnění Pražského hradu veřejnosti a jeho přeměna ve významné kulturní centrum. S velkým ohlasem české veřejnosti připravila i další výstavy z české kulturní historie: Příběh Pražského hradu, o Albrechtovi z Valdštejna, o šlechtickém rodu Rožmberků.

Výtvarný umělkyně Monika Abbott o sobě tvrdí, že ztratila dva životy. Ten první, když v 70. letech odešla za svým manželem z Prahy do Amsterdamu. Ten druhý, když se podruhé provdala a vyměnila Holandsko za Spojené státy. Vystudovaná právnička se nejprve v Holandsku začala věnovat vysněnému malířství, ale až v Americe jí došlo, že vazbu se svou rodnou zemí nedokáže, ani nechce přetrhnout, a rozhodla se, že bude podporovat české umění. Podařilo se jí například zanést betlém sochaře Matyáše Brauna na sledovaný seznam sta nejohroženějších památek světa, nebo se podílela na přípravě výstavy českého gotického umění v Metropolitním muzeu v New Yorku.

Stopáž37 minut
Rok výroby 2012
 P ST