Václav Grulich a Stanislav Gross, odcházející a přicházející ministr vnitra v baru s Michalem Prokopem.
00:00:05 (zpěv)
00:00:06 V baru jménem "Krásný ztráty"
00:00:09 mám i já svůj stůl
00:00:15 V baru jménem "Krásný ztráty"
00:00:19 Buď tam přesně v půl!
00:00:24 Pojď sem svůj obraz hledat,
00:00:29 pojď mu koupit rám
00:00:35 V baru "Krásný ztráty"
00:00:39 má bejt velkej flám...
00:00:44 No tak pojď tam s námi!
00:00:49 No tak pojď tam hned!
00:00:53 Čekají tam známí
00:00:57 už pár tisíc let...
00:01:02 Dámy a pánové, dobrý večer!
00:01:04 Vítám vás opět v baru jménem "Krásný ztráty".
00:01:08 Budeme si povídat o tom, co znamená, když o něco usilujete.
00:01:13 Doufám, že se vám mí hosté i dnes budou líbit.
00:01:17 Ač nepatří mezi typické děti revoluce,
00:01:20 zabývá se politikou celý svůj dospělý život.
00:01:24 Je poslancem od 1. svobodných voleb v roce 90.
00:01:28 Ambiciózní mladík dlouho označovaný za korunního prince ČSSD,
00:01:33 to dotáhl až na místopředsedu PS
00:01:36 a dosáhl na nejvyšší příčku popularity českých politiků.
00:01:41 Ve vrcholné politice působí už 10 let.
00:01:44 Nemohu se ale zbavit pocitu, že zatím neměl,
00:01:47 nebo ani nechtěl mít příležitost něco opravdu předvést.
00:01:52 Asi ta příležitost přichází teď. Stal se totiž ministrem.
00:01:57 Stanislav Gross.
00:02:04 Vždy na mne dělal dojem školního inspektora.
00:02:08 V jeho životopise jsem zjistil, že jím opravdu nějakou dobu byl.
00:02:13 Dlouho dělal pomocného dělníka v brněnském Zetoru.
00:02:17 Po revoluci vstoupil do politiky.
00:02:20 Jako bývalý 68ník se ocitl přirozeně v řadách ČSSD.
00:02:24 Za ni kope dodnes.
00:02:26 Po letech poslancování se stal typickou tváří
00:02:30 Zemanovy vlády sebevrahů. Zde zaujal 1 z klíčových postů.
00:02:34 Stačil protlačit parlamentem návrh reformy veřejné správy.
00:02:40 O ní předešlé vlády debatovaly bezvýsledně řadu let.
00:02:45 To mě nepřekvapilo. Ale hodně mě překvapila jeho odvaha
00:02:51 říci jako 1. z obětovaných: "Král je nahý".
00:02:55 A odejít důstojně. Václav Grulich.
00:03:03 Před časem jste se vyjádřil,
00:03:06 že odcházíte z funkce ministra vnitra dobrovolně
00:03:10 a Stanislava Grosse považujete za přirozeného nástupce.
00:03:13 -Cítíte se být opotřebovaný?
-Když někde dlouho pracujete,
00:03:19 a pak přestanete, nastoupí jakýsi pocit únavy,
00:03:25 a je otázka, budeme-li tomu říkat opotřebovanost, nebo pocit únavy
00:03:30 po určitém vypětí. Myslím, že je to přirozené.
00:03:34 Máte pocit, že ta 4 křesla,
00:03:37 která jsou dnes předmětem obměn ve vaší vládě,
00:03:42 že to jsou právě ta křesla, kde vládu tlačí nejvíce bota?
00:03:46 Zkuste odpovědět, jako byste v té vládě ještě nebyl!
00:03:51 Myslím, že je to spíše otázka nějaké symboliky.
00:03:54 Že tu byla nějaká představa, nějaká hesla, proklamace.
00:04:00 Ty jsou zjednodušením velkých problémů:
00:04:03 bytová výstavba, akce čisté ruce.
00:04:07 Takové zjednodušení při nenaplnění určitého velkého očekávání
00:04:13 mohou vést k tomu, že se ukáže: teď tu potřebujeme udělat obměnu,
00:04:18 aby se to dalo do pohybu.
00:04:20 Politika v sobě nese i určitou míru taktiky.
00:04:25 Člověk vždy musí volit mezi svým vlastním názorem
00:04:29 a mezi přesvědčením, cílem, který ta strana,
00:04:34 jejímž je reprezentantem, chce prosadit.
00:04:38 Bylo to těžké rozhodování,
00:04:40 nebo stávalo se často, že jste se dostával do takovýchto rozporů?
00:04:44 Často. Tento rozpor vypukl na veřejnosti po době,
00:04:50 kdy nebyla šance ho vyřešit uvnitř.
00:04:53 Myslím, že každý člověk má mít své určité krajní meze,
00:04:59 za které by neměl jít.
00:05:04 Uděláme-li malý krůček přes, už nepřestaneme,
00:05:08 pak se vezeme po šikmé ploše.
00:05:11 To je ten mravní imperativ v nás,
00:05:14 který buď respektujeme, nebo před ním uhýbáme.
00:05:19 To je svobodná volba každého z nás.
00:05:22 Problémem bylo, že nebyla ochota to řešit interně, osobně,
00:05:27 na rovinu, poctivě.
00:05:31 Dal jsem si určitý dištanc po 1. rozhovoru 4 týdny.
00:05:36 To na mou povahu je hodně dlouho. Vydržel jsem to.
00:05:39 Ale že nebyla ochota k otevřenému rozhovoru, pravdivému rozhovoru,
00:05:45 a byl jsem vláčen v médiích, to už nebylo možné dál.
00:05:51 Myslím, že pak už to nebyla otázka má osobní,
00:05:55 byla to otázka poškozování té politické strany,
00:05:59 kterou jsem reprezentoval.
00:06:01 Pak už jsem došel k názoru, že už dál nelze mlčet.
00:06:06 Naštěstí jsem se nikdy nedostal do nějaké pozice,
00:06:10 že bych neviděl řešení uvnitř toho kolektivu.
00:06:15 Mám v sociální demokracii, píše se to v novinách, já se tomu bráním,
00:06:20 pozici určitého rebela, kverulanta,
00:06:25 občas se píše "Grossovo křídlo", i když neexistuje.
00:06:29 To vyplývá z toho, že zatím vždy, pokud byly nějaké konflikty,
00:06:33 snažil jsem se je řešit na domácí půdě, neotravovat tím veřejnost.
00:06:39 Na rozdíl od Vaška jsem se nedostal do pozice,
00:06:43 že bych necítil schopnost problémy řešit na domácí půdě.
00:06:48 Samozřejmě byly nějaké názorové rozdíly otevřeně řečené,
00:06:53 ale zatím jsem tu vnitřní cestu viděl jako efektivní.
00:06:57 Dostat se do pozice, že člověk bude mít nějaké přesvědčení,
00:07:02 a najednou vidí, že není schopen to prosadit v rámci kolektivu,
00:07:06 dostal bych se do velkých problémů. Ale naštěstí jsem to nezažil.
00:07:11 Zajímavé spojení: bude to ministr vnitra a kverulant!
00:07:16 No ne, to píší noviny!
00:07:19 Myslím, že každý tu situaci vidí jaká je.
00:07:24 Pokud si někdo myslí, že je možné, aby ve straně,
00:07:28 která má 15.000 lidí, byly stejné názory, tak je to prostě špatně.
00:07:33 Ale zažívám v politice, ve všech stranách včetně naší, lidi,
00:07:37 pro které co řekne šéfstvo, je prostě svaté,
00:07:42 neodváží se mít svůj vlastní názor. To mi vadí.
00:07:45 Tady se dostávám do problémů s lidmi, kterých si nemohu vážit.
00:07:49 Ani ČSSD není toho prosta.
00:07:52 Jak vypadá, když premiér odvolává ministra?
00:07:56 Říkají se nějaké konkrétní důvody, je to nepříjemné,
00:08:00 nebo jen taková mlha, protože to už všichni vědí?
00:08:04 Otevřené důvody jsem dodneška neslyšel.
00:08:08 Jsem přesvědčen, že už je neuslyším.
00:08:11 V tom rozhovoru jsem nabízel normální řešení,
00:08:15 dokončení určitých prací, postupné předání, protože
00:08:20 ministři, jak říkám, přicházejí a odcházejí.
00:08:23 ale rezorty by neměly propadnout.
00:08:26 Má-li někdo zájem v polovině funkčního období,
00:08:30 aby se přestalo na rezortu dělat, tak je to velice průhledné.
00:08:34 Tam je potřeba, aby předseda vlády dokázal plynulé předání rezortů,
00:08:40 aby nedošlo k poklesu výkonnosti. Bohužel se to neděje.
00:08:45 Po všem, co jste v posledních týdnech a měsících prožil,
00:08:48 považujete politiku za vrchol toho, čeho jste v životě dosáhl,
00:08:54 nebo k čemu jste v životě dospěl?
00:08:57 Politikou se zabýváte řadu let, i před tím.
00:09:01 Politika se na vás podepsala celoživotně.
00:09:04 Podepsala se na mém zdraví, i na mém postoji a vědomí.
00:09:09 20 let normalizace jsem prožil v montérkách jako pomocný dělník,
00:09:15 nemohl jsem vykonávat svou profesi, ani nic jiného,
00:09:19 to byl zcela nový poznatek.
00:09:23 Pomoc rozbít starý režim, čehož jsem se zúčastnil velmi intenzivně,
00:09:28 pomoc budovat novou demokracii.
00:09:31 Že jsme měli trochu jiné představy, když jsme stáli na těch bednách
00:09:36 na náměstích v listopadu 89, když jsme tvořili Občanské fórum.
00:09:42 To už tak bývá. Byli jsme nezkušení,
00:09:46 byli jsme naivní, protože do té doby jsme v politice nefungovali.
00:09:51 Učili jsme se za pochodu, ale myslím, že nemusím litovat.
00:09:57 I když jsem tam nechal kus zdraví, tak za ten prožitek,
00:10:01 za to životní poznání i za to,
00:10:05 co jsem dostal příležitost vykonat, že to stálo.
00:10:10 Stando, uvědomujete si, že když jste přijal funkci ministra,
00:10:14 že se poprvé dostáváte do pozice, kde začíná opravdu foukat?
00:10:20 A to fest!
00:10:22 Samozřejmě. Tak naivní nejsem,
00:10:26 ale řeknu něco, co jsem ještě nikdy neřekl.
00:10:30 Byl jsem nejdéle sloužícím předsedou poslaneckého klubu.
00:10:35 Nevím, jestli po roce 90, nebo i historicky, to jsem nezjišťoval.
00:10:40 Vykonává-li člověk funkci 5 let, začne ji brát dost rutinně
00:10:45 a začne ji brát jako...
00:10:48 Prostě už cítí, že ten elán už není takový.
00:10:52 Přiznávám se, že v některých chvílích mě ta práce netěšila.
00:10:57 Bral jsem to rutinně, nebyl v tom takový ten elán.
00:11:01 Z tohoto neracionálního, subjektivního pohledu
00:11:06 nová pozice mi přináší, přestože je to jiné zatížení,
00:11:12 větší zatížení, jak to zatím pociťuji,
00:11:15 přináší mi to více uspokojení ze seberealizace,
00:11:19 že člověk má nějaké ideály, myšlenky, má možnost je prosadit.
00:11:24 Ale nedělám si iluze o tom, že mě ten úřad srazí do takové reality,
00:11:28 která může být jiná, než ty představy.
00:11:31 Uvědomuji si, že tam bude foukat.
00:11:34 Těžko může být ministrem vnitra ten, kdo je extrémně populární.
00:11:39 S tím vědomím jsem do toho šel.
00:11:42 Chci také zkusit něco udělat někde jinde.
00:11:45 Může člověk, který to nikdy nedělal
00:11:49 a zná ten úřad jenom z poslanecké strany,
00:11:53 dovede si uvědomit o co opravdu běží?
00:11:57 Má-li určité analýzy a jde do toho, si člověk myslí, že do toho vidí.
00:12:03 Až tam je, tak zjistí, že to vidění bylo vnější,
00:12:07 že ho musí doplnit zevnitř.
00:12:11 Musím přiznat, že snad po roce, i když jsem nečekal rok,
00:12:15 rozjela se řada věcí, reforma veřejné správy, policie atd.
00:12:21 Po roce začíná mít člověk pocit určité jistoty,
00:12:25 že může rozhodovat se znalostí věci, že ho někdo neoblafne,
00:12:30 že už je na tom informačně natolik pevný,
00:12:35 že si může dovolit rozhodovat někdy okamžitě spatra
00:12:40 a ví, že neudělá zásadní botu.
00:12:43 To neznamená, že ovládá všechno v takovém konglomerátu,
00:12:48 jako je ministerstvo vnitra. To jsou policie, hasiči.
00:12:51 Dnes to má více zaměstnanců, než má armáda i s branci!
00:12:57 To není skutečně legrace.
00:12:59 A proto podmínka vyměnit několik
00:13:04 a stanovovat počet tváří, která byla dána a je realizována,
00:13:10 mně připadá jako snaha některé rezorty za každou cenu ochromit.
00:13:16 Proto nebyly věcné důvody nikde zveřejněny
00:13:20 a mně bylo v 1 rozhovoru nabízeno předsedou vlády,
00:13:25 že mám setrvat do konce funkčního období. Bylo řečeno: 4 tváře mám!
00:13:30 To když dal kolega Motejl demisi.
00:13:33 Tak ti nabízím setrvání do konce funkčního období.
00:13:38 To jsou věci... Proto jsem řekl,
00:13:41 když mně byla nabízena funkce ve sněmovně,
00:13:44 že na další podobné kšefty já nejdu.
00:13:51 Jak se díváte na výměnu Václava Grulicha za Stanislava Grosse?
00:13:55 To bych asi nekomentovala vůbec.
00:13:59 Byl to politický tah. Neměl nic společného s odborností obou pánů.
00:14:04 Nebylo to způsobeno ničím, co pan Grulich udělal,
00:14:09 a pan Gross udělal nebo neudělal. Nebo neudělá.
00:14:13 Jako na výměnu generací
00:14:15 a na výměnu, která asi je součástí určitých politických dohod.
00:14:20 Považuji to za normální.
00:14:22 Nicméně stále tu platí otázka, jestli ten způsob byl košer.
00:14:27 Pan Grulich při příležitosti jeho výměny mě příjemně překvapil,
00:14:31 že konečně začal mluvit jako člověk, který má vlastní názor.
00:14:35 Jen se obávám, že to bylo trochu pozdě.
00:14:39 Myslím, že Gross to zvládne
00:14:42 a že bude z nejlepších, že bude lepší jak Klaus.
00:14:47 Ve Stanislavu Grossovi vidím politika
00:14:51 mladého, perspektivního,
00:14:54 vidím v něm jistou naději,
00:14:58 že ono ministerstvo bude trochu ku prospěchu.
00:15:02 Mladý ministr může vnést nové myšlení, novou kreativitu do práce.
00:15:07 Uvidíme. Těžko říci, ale asi... Nevím.
00:15:11 Do značné míry se to projeví v září,
00:15:14 kdy tu budeme čelit hrůzostrašné demonstraci anarchistů a dalších.
00:15:22 Jaké jsou 1. dojmy z návalu informací, ze stovek lidí,
00:15:27 kteří do vás hučí...
00:15:29 1. dojem je v tom, že člověk je na 150% zavalen operativou.
00:15:35 Pokud se nepodaří udělat systém,
00:15:38 který alespoň větší část té operativy odkloní,
00:15:43 a byl čas na nějaké systémové záležitosti,
00:15:47 pokud se toto nezvládne, tak to člověk nezvládne nikdy.
00:15:51 Teď se rozhoduje o tom, zvládnu-li to nebo ne.
00:15:54 Zatím to vypadá tak, že jsem životní optimista i v tomto směru.
00:16:00 Budou to pak posuzovat lidé a bude se to hodnotit v rezortu,
00:16:06 jestli změny budou nebo ne.
00:16:10 Samozřejmě každá změna a hlavně období těch 2 - 3 měsíců
00:16:15 značné nejistoty, to trochu ten systém rozhází.
00:16:18 To je bez diskusí a dostat to zase zpět do běhu...
00:16:23 Jako když jede těžké auto, zpomalí a než se opět rozjede,
00:16:27 tak to nějakou chvíli trvá. Co mě nejvíce překvapilo?
00:16:31 Byl jsem připravený na ledasco, ale že ministr vnitra podepisuje
00:16:35 cesťáky ředitelům škol... Policejních škol.
00:16:40 -To odpadne...
-Už to odpadlo!
00:16:44 To může dělat odbor výchovy.
00:16:51 To už odpadlo, myslím, předtím...
00:16:57 Ztrávil jste celou svoji dospělost v politice.
00:17:03 Co vás vedlo k politice, když jste začínal?
00:17:07 Měl jste představu, že půjdete k parlamentu rovnou od začátku?
00:17:11 Byl jste v mládežnických organizacích od začátku.
00:17:15 Jak se člověk v mladém věku rozhoduje pro politiku?
00:17:19 Nepočítal jsem nikdy s tím, že budu dělat politiku.
00:17:23 Myslel jsem, že život ztrávím v modré uniformě,
00:17:26 nestydím se za to, že jsem chtěl být železničářem.
00:17:30 Železnici mám rád dodnes, i když situace tam je složitá.
00:17:35 Politika nebyl můj životní cíl.
00:17:38 O politiku jsem se zajímal už v takovém divném mladém věku.
00:17:43 Rodiče neustále poslouchali Svobodnou Evropu,
00:17:46 takže jsem vyrůstal na vlnách Svobodné Evropy.
00:17:51 Zajímal jsem se už na základní škole v 7., 8. třídě o to,
00:17:56 jak fungovala 1. republika.
00:17:59 Zajímá mě novodobá historie od poloviny minulého století
00:18:05 a jak to funguje na Západě. V tomhle jsem byl asi jiný.
00:18:09 Ale dělat aktivně politiku? Teda nebýt listopadu,
00:18:13 nikdy bych do politiky nevstoupil.
00:18:17 Rok 89 znamenal plno elánu, iluzí, člověk měl spoustu ideálů.
00:18:24 Říkám teď věci, které bych jindy neřekl.
00:18:29 Třeba: když přišel listopad 89,
00:18:32 měl jsem úžasnou touhu, že člověk musí udělat něco velkého.
00:18:36 Byl jsem na vojně svobodníkem.
00:18:39 Tehdy jsme udělali nějakou protestní akci olomoucké posádky,
00:18:43 nějaké petice na podporu studentů. Nesl jsem to Havlovi do bytu
00:18:47 na to nábřeží. Takže člověk měl pocit, že dělá obrovské věci.
00:18:53 Teď, když to člověk vidí v realitě, bylo to nesmírně naivní,
00:18:59 nicotné, člověk asi vypadal trapně v očích většiny lidí.
00:19:05 Tak jsem se na to tehdy nedíval.
00:19:08 Jakmile ta výhybka nějak uhla tímhle směrem,
00:19:13 tak už jsem v tom lítal a lítám v tom dodnes
00:19:17 a naivně, nenaivně říkám, že v politice celý život být nechci.
00:19:22 Přeci jen jste se musel rozhodnout v těch 20 letech.
00:19:27 Po vojně přeci jen jít do funkcí... Nevím, co jste dělal,
00:19:33 nebo čemu jste věnoval pozornost, když vám bylo 20,
00:19:37 ale já, ačkoliv jsem to prožíval koncem 60. let,
00:19:41 kdy společnost žila také relativně docela politikou, i kolem roku 68,
00:19:48 tak jsem měl 1000 jiných starostí, než se věnovat politice.
00:19:54 Co to člověka žene k tomu v takhle mladém věku skutečně
00:19:59 přijmout nějakou funkci, organizovat se?
00:20:07 Tenkrát jsme začali dělat takovou mládežnickou organizaci.
00:20:12 Rozpadl se SSM, ze kterého jsem byl vyloučený před rokem 89.
00:20:17 Byla to euforická záležitost, kdy se věci začaly dělat dobrovolně.
00:20:23 Když člověk zjistil, že tomu dává těch 12-13 hodin denně,
00:20:28 tak se to zprofesionalizovalo v té sociální demokracii.
00:20:33 Najednou jsem byl v tom vlaku.
00:20:35 Ne, že by mi ty věci, které jsou lidem blízké ve 20 letech,
00:20:41 blízké nebyly. Mezi mladými se zase tolik té politiky nedělalo.
00:20:47 Byly to organizační věci, různá letní setkání,
00:20:52 mezinárodní kontakty...
00:20:54 Byla spousta hezkých zážitků s těmi mladými lidmi.
00:20:58 Řekl jste: kdyby nebylo listopadu, tak byste v politice neskončil.
00:21:02 Máte představu o co byste usiloval?
00:21:06 Zůstat na dráze, nebo měl jste jiné cíle?
00:21:10 Velké cíle jsem neměl.
00:21:13 Měl jsem 1, ten by mně dnes zkazil kádrový posudek.
00:21:17 Původně jsem chtěl dělat námořníka a když mi naši vysvětlili,
00:21:21 že bych musel do Oděsy na nějakou dobu, sešlo z toho.
00:21:25 1 člen vlády vystudoval v Oděse! A nevadilo mu to.
00:21:30 Ale mě by tam už nepustili, protože jsme to skvělé neměli.
00:21:36 Asi po 5. jsme se dostali do Jugoslávie, pak nám to už nedali.
00:21:41 Řada našich generálů má moskevskou školu válečnou...!
00:21:46 Když se člověk rozhoduje kam půjde,
00:21:50 tak ve 14, 15 si představit, že půjde pryč,
00:21:54 tak sebejistý jsem nebyl!
00:21:58 Rozhodl jsem se pro ten 2. sen a to byla železnice.
00:22:12 Když si to dnes promítnete zpět:
00:22:14 odešel jste z velmi náročné práce.
00:22:19 Pomineme-li ty aféry, cítíte to jako ztrátu ten odchod,
00:22:27 jako určitou prohru,
00:22:29 nebo vidíte před sebou příjemnější stránky budoucnosti,
00:22:33 čas na vlastní zdraví, na koníčky, na rodinu?
00:22:37 K té 1. části: necítím nic jako prohru.
00:22:41 Myslím, že za mnou zůstal velký kus poctivě vykonané práce.
00:22:47 Dnes jsou ty činnosti tak rozjeté,
00:22:50 že je třeba v nich intenzivně pokračovat.
00:22:54 Myslím osobně. Přeci jen člověk...
00:22:57 Mě na tom mrzel jenom ten způsob. To, že odcházím, nejsem bolestín.
00:23:04 Politika je taková. Důvody už jsem říkal vícekrát:
00:23:09 mohou být věcné, zdravotní, politické. Beru každý z nich.
00:23:13 Je třeba o tom narovinu promluvit. Říci: tak se vyvinula situace,
00:23:18 takové jsou podmínky, musíme na to jít, jinak prohrajeme rozpočet.
00:23:23 Beru. Udělejme to tak, aby přechod byl nenásilný,
00:23:26 aby se nic z vykonané práce neztratilo.
00:23:30 Žádný bolestín, nejde mi o ztrátu funkce.
00:23:34 Naopak, dnes cítím určitý pocit úlevy.
00:23:37 Vstoupil jste do vlády. Cítíte, že kromě zisku ministerského křesla,
00:23:43 že jste také něco ztratil?
00:23:45 To víte, že také.
00:23:48 Jsem trochu citlivý člověk. Nemusí se to zdát,
00:23:52 ale když jsem byl ve funkci předsedy klubu 5 let,
00:23:56 tak v mém případě cítím sentiment,
00:24:00 takový: člověk si uvědomuje, jak to tam beze mne budou dělat?
00:24:05 Člověk zjistí, že nikdo není nenahraditelný, svět se točí dál.
00:24:10 Když člověk odejde, za chvilku si toho nikdo nevšimne!
00:24:14 Netrvá to dlouho, to je přesně ono! Někteří se dokonce těší na to!
00:24:22 To jsem samozřejmě cítil... Bral jsem ten klub jako svoje dítě.
00:24:28 Neprávem. Ukazuje se, že Zdeněk Škromach to zvládá moc dobře.
00:24:32 Možná i díky tomu, že jsem to bral trochu setrvačně,
00:24:36 že bude dobrým ipulzem.
00:24:39 Leccos se o vás také napsalo v tom smyslu,
00:24:43 že si chcete uchovat vliv na vedení strany,
00:24:48 že jste musel zorganizovat takovou rošádu,
00:24:53 abyste si ponechal tento vliv.
00:24:56 Jsou to ztráty nebo výhry?
00:24:59 Jak to hodnotíte vy? Jsou to zvláštní zkušenosti, ne?
00:25:04 Jsou to zvláštní zkušenosti, ale mám-li být úplně otevřený,
00:25:07 tak 1 z důvodů, kvůli kterému jsem chtěl,
00:25:12 abych nevsadil vše na 1 kartu, na post ministra vnitra, je i to,
00:25:18 že člověk neví, co bude za rok.
00:25:20 Co když za rok ODS přijde se stejným požadavkem jako letos?
00:25:24 Mé zkušenosti jsou: člověk nemůže být tak důvěřivý, takže...
00:25:29 Všechno na 1 kartu se mi vsadit nechtělo.
00:25:33 Pokud nemohu vše ovlivnit já...
00:25:35 Kdybych za to odpovídal já a ukázalo se, že něco je špatně,
00:25:39 pak nechť si za to nesu i ty důsledky.
00:25:43 Pokud nastanou nějaké politické turbulence,
00:25:48 bylo by škoda zahodit všechno, co jsem do ČSSD investoval.
00:25:55 Mám pocit, že je dost lidí v ČSSD,
00:25:58 kteří chtěli, abych z vedení ČSSD neodešel.
00:26:02 Přiznám se vám teď k něčemu, co jsem ještě veřejně neřekl:
00:26:06 Tento pořad je mimochodem, nebo má ambici,
00:26:12 že by tu od politiků měly zaznívat věci jiné, než zaznívají jinde!
00:26:17 1 z důvodů, proč jsem pro některé překvapivě zasekl tu funkci
00:26:20 začátkem dubna byl ten,
00:26:23 aby mohla proběhnout volba nového místopředsedy
00:26:27 na zasedání ÚVV, které následovalo,
00:26:30 protože odsunout to až na červencové zasedání,
00:26:34 se mi zdálo pro osud této volby dost jisté.
00:26:39 Změny mohly nastat, protože jsem podal demisi 4.
00:26:44 a tuším 9. bylo zasedání ÚVV, kde se věc vyřešila.
00:26:50 Najdou se u vás situace, kdy vám politika překáží?
00:26:54 Myslím situace ve společnosti,
00:26:57 mezi kamarády ještě třeba z doby,
00:27:00 než jste se stal veřejně známou osobou.
00:27:06 To víte, že jsou a je jich poměrně hodně.
00:27:09 Vysloužil jsem si kritiku za to, že jsem v nějakém pořadu řekl,
00:27:14 že když jedu na dovolenou, že chci jet tam, kde nepotkám Čechy, lidi.
00:27:20 Zní to strašně, když politik řekne, že nechce potkat někoho,
00:27:24 kdo se s ním bude bavit, ale když přijedu mezi známé,
00:27:29 každý má pocit, že se musí bavit o politice.
00:27:32 Řeknu: Ne, o politice se bavit nebudeme! Když jedu na dovolenou,
00:27:36 tak jezdíme s manželkou do Itálie, tak 1x za rok se tam dostaneme.
00:27:41 Je tam spousta Čechů a když jsem někde na pláži, trnu hrůzou,
00:27:46 že si mne zas někdo všimne a budou nějaké problémy.
00:27:50 Kdyby bylo po mém, tak budu mít dovolenou někde na Šumavě,
00:27:54 v lesích, kde nepotkám nikoho, kde načerpám energii
00:27:57 a pak zase budu schopen se věnovat lidem, bavit se s nimi,
00:28:02 řešit problémy. To pociťuji dost intenzivně.
00:28:08 Jsem-li na dovolené, chci být bez stresů,
00:28:11 chci mít možnost třeba nekoukat se na to, že mě zase někdo uvidí.
00:28:21 Tato hospoda je nejblíže k parlamentu.
00:28:23 Přijde-li sem politik, potřebujete mu říci, co si o politice myslíte?
00:28:27 Určitě ne. Jednak na to nemám čas
00:28:30 a jednak si myslím, že toto zrovna není to místo,
00:28:34 kde by se měly tyto věci řešit.
00:28:36 Nechal bych je v klidu, protože všude je z hospod vyhazují!
00:28:42 Záleží na tom, o jaké politiky se jedná.
00:28:45 Většina těch lidí dnes v poslanecké sněmovně,
00:28:49 tak takovou potřebu nemám. Myslím, že by ani neposlouchali.
00:28:54 Nerada bych někoho inzultovala.
00:28:56 Myslím, že by to bylo ad hoc nějaké tvrzení,
00:29:00 nebo pouze z informací z medií, které nejsou zcela důvěryhodné.
00:29:05 Nejsem tak průbojná, abych někoho oslovila.
00:29:08 -Záleží na situaci.
-Neútočím na ně se svými názory,
00:29:13 ale zajde-li řeč, tak si popovídáme.
00:29:17 -Běžně a prakticky pokaždé.
-Nesouhlasím-li, říkám to do očí.
00:29:23 Potřebuji-li vyjádřit svůj názor, vyjádřím ho, 2. strana ho přijímá.
00:29:28 Někdy je to konkrétní otázka na konkrétní téma, ale samozřejmě
00:29:32 je to otázka času, jestli vůbec mám možnost takhle sdělit názor
00:29:38 a jestli oni mají zájem o můj názor, ale stává se to.
00:29:46 Co budete dělat, až vás jednou do parlamentu nezvolí?
00:29:50 Bude to mít několik fází. Nejdříve budu naštvaný,
00:29:54 pokud z toho člověk nedokáže vystoupit sám.
00:29:58 Po naštvání pocítím úlevu,
00:30:01 že najednou mohu být pár dní doma a nikdo nebude otravovat.
00:30:05 Pak, čeho se bojím, to může člověku začít chybět.
00:30:11 To neumím odhadnout, ale...
00:30:13 Myslím, že svět je tak krásný
00:30:16 a věcí, které člověk může dělat, je tak obrovské množství!
00:30:20 Pokud je energie, člověk si najde nějaké uplatnění.
00:30:25 Vím o několika věcech, které bych chtěl dělat.
00:30:29 Chtěl bych psát knihu. Už jsem ji dokonce začal psát!
00:30:34 Jsem už u nějaké 8., 9. stránky. Už jsou to asi 2 roky.
00:30:38 Vždycky večer usínám a řeknu si: Musím se k tomu někdy dostat!
00:30:44 -Literární ambice!
-On to stejně nikdo číst nebude.
00:30:48 Energie, která mě k tomu láká, cítím, že tady je!
00:30:54 Ono to pak bude úplně jinak, jak to už v životě bývá.
00:30:57 Co vy? Máte něco, na co se těšíte, až se dáte zdravotně do pořádku?
00:31:03 Dnes jsem z nemocniční postele organizoval opravu své chalupy.
00:31:08 To už dělám 3-4 týdny.
00:31:11 Rozhodl jsem se začátkem února, když se rozhovory neuskutečnily,
00:31:16 že skončím. Od té doby jsem si najal firmu,
00:31:20 která spravuje, ale doslova to kočíruju telefonicky.
00:31:24 Teď mě čekají lázně, které nutně potřebuji
00:31:30 a pak se věnuji normálně poslanecké práci.
00:31:34 Na té jsem začínal a předpokládám, že na té skončím.
00:31:38 Nehodlám kandidovat na nic. Odmítl jsem kandidovat do senátu,
00:31:43 na cokoliv jiného. Takže mě čekají, vyjde-li volební období,
00:31:48 čekají mě 2 roky poslancování a končím s politikou.
00:31:53 A potom? Na co se těšíte, až budete třeba v penzi?
00:31:57 Budu dohánět, co jsem zameškal. Knihy, chalupa, lesy,
00:32:02 divadla a samozřejmě jezevčice, ta se na mne strašně těší.
00:32:07 Když řeknu: Půjdeme na procházku, tak jí svítí oči, lítají uši!
00:32:13 Jdeme do lesa, jsme oba rádi.
00:32:17 Programu mám dost. Dohánět, co jsem 10 let zmeškal.
00:32:21 Knížky jsou u nás opět narovnané na hromadách nečtené...
00:32:31 Nedávno jste navštívil svého stranického kolegu
00:32:35 a bývalého ministra financí Iva Svobodu, v kriminále.
00:32:39 Jaké to je, vidět kolegu v takové bezmocné, až pokořující pozici?
00:32:49 Není to nic příjemného, ale...
00:32:52 Přiznávám, že lidé říkali, prostě mi to rozmlouvali!
00:32:56 Že najednou člověk ztratí nadhled.
00:33:00 Myslím, že by to nebylo přirozené.
00:33:03 Za 1. existuje-li presumce neviny,
00:33:06 je třeba se dívat na obviněné jako na nevinné.
00:33:11 Na 2. straně je hloupé, začne-li se člověk distancovat od známých
00:33:17 v okamžiku, kdy jsou v těžké a složité životní situaci,
00:33:21 byť třeba se časem projeví, nepřeji si to, ale že se ukáže,
00:33:27 že něco provedli.
00:33:30 Spíše z lidského hlediska jsem považoval za potřebné,
00:33:34 abych tam zašel a promluvil s člověkem,
00:33:37 který se dostal do vážných psychických problémů.
00:33:42 Bylo to deprimující. Nejvíce to,
00:33:45 že když jsme mu se Zd. Škromachem přinesli juice,
00:33:48 ten druh tam v kantýně neprodávali, on na něj měl hroznou chuť
00:33:53 a hrozně za něj děkoval. Když jsme odcházeli, tak mu ho sebrali.
00:33:57 Tam ho nesměl mít.
00:33:59 Taková drobnost člověka v těžké situaci raní mnohem více,
00:34:04 než si člověk dovede představit.
00:34:08 Ale patří to, bohužel, k životu.
00:34:11 Jsme právní stát a nějak to dopadne, tato záležitost.
00:34:15 Je to ten okamžik, kdy vás napadne, že člověk ani neví,
00:34:19 jak rychle je najednou seshora dole?
00:34:22 Takovéhle setkání třeba?
00:34:26 Tak to chodí, že člověk v životě je jednou nahoře, jednou dole.
00:34:31 To ale nemusí být za tak dramatických okolností.
00:34:34 To člověk zažívá i za normálního stavu,
00:34:38 kdy se mu zdá, že je na výslunní a najednou je v obrovském tlaku.
00:34:43 Zjistí, že něco se nedaří tak, jak by chtěl.
00:34:47 Přijdou odchody z funkcí a zjistí, že ti lidé, co kolem něho hopsali,
00:34:52 vypadali jako nejlepší kamarádi, když byl na výslunní,
00:34:56 najednou dávají ruce pryč. Na to se psychicky připravuji.
00:35:01 Nevím, jak mě to zasáhne, až tento okamžik přijde.
00:35:05 Mám kolem sebe dost lidí,
00:35:08 o kterých mohu říkat s klidem, že to jsou mí přátelé.
00:35:12 I když v ČSSD se též oslovujeme "přátelé"!
00:35:16 Musím říci, že když jsem odešel z funkce ministra vnitra,
00:35:22 tak za celou svou politickou éru
00:35:25 jsem nedostal vyjádřeno tolik sympatií, jako v těchto 14 dnech.
00:35:30 Nemusí každý sestup být provázen smutkem...
00:35:35 To je potom krásná ztráta!
00:35:38 Pak ten váš nápis je namístě.
00:35:42 Přeji vám oběma, pokud vás postihnou ztráty,
00:35:45 aby byly krásné a kdybyste někdy měli pocit,
00:35:49 že třeba ty ztráty potřebujete, tady je každých 14 dní otevřeno.
00:35:55 -Výborně!
-Po 2. zprávách!
00:35:58 -Děkujeme za pozvání!
-Děkuji. Ať se vám daří!
00:36:04 Takže pánové, uděláme fotečku! Cvak! A hotovo!
00:36:10 To bylo pro dnešek všechno. Zavíráme!
00:36:14 Příště opět v baru Krásný ztráty na shledanou!
