Cannes 2011

Nejslavnější filmová přehlídka v Cannes letos poprvé ve své historii vyhostila jednoho z tvůrců soutěžícího se svým dílem v hlavním programu. Personou non grata se stal dánský filmař Lars von Trier za své výroky o sympatiích k nacismu, kterými vyvolal skandál na tiskové konferenci ke svému novému snímku Melancholia. Ačkoliv tak de facto pohřbil naděje filmu ucházet se o nejvyšší cenu, přesto kvality snímku nakonec porota zhodnotila alespoň cenou pro nejlepší herečku Kirsten Dunstovou, která si v této apokalyptické sci-fi zahrála psychicky labilní nevěstu. Velkou favoritkou nicméně byla také britská herečka Tilda Swintonová, která ve filmu We Need To Talk About Kevin hrála matku syna, který spáchá krvavý masakr na škole.

Mužskou hereckou cenu obdržel Francouz Jean Dujardin, který se představil v roli padlé filmové hvězdy ve snímku Umělec svého krajana Michela Hazanaviciuse. Černobílý němý film je poctou staré éry studiového Hollywoodu. Dalšími favority na hereckou cenu byli rovněž Michel Piccoli jako papež z filmu Nani Morettiho Habemus Papam a také Sean Penn za film This Must Be The Place. V něm hraje stárnoucího rockera inspirovaného Robertem Smithem, jenž pátrá po nacistech, kteří mučili jeho otce.

Zlatou palmu 64. ročníku za nejlepší film získal na azurovém pobřeží Strom života amerického režiséra Terrence Malicka. Hlavní roli v něm ztvárnil Brad Pitt v roli despotického otce, který vychovává tvrdě své tři syny v Americe 50. let. Malick měl nicméně mnohem větší ambice: v dalších plánech se snímek nesnaží o nic menšího, než vysvětlil podstatu života a volbu správné cesty. O Velkou cenu, druhé ocenění v pořadí, se podělily turecká sága Tenkrát v Anatolii od Nuriho Bilge Ceylana a Kluk na kole belgických bratří Dardennů, kteří už mají z Cannes dvě Zlaté palmy. Jednoduché, ale působivé drama vypráví o rozzlobeném chlapci hledajícím otce.

Cena poroty, třetí v pořadí důležitosti, patří domácímu snímku Poliss. Francouzským tiskem oslavovaný film vypráví o jednotce vyšetřující sexuální delikty na dětech. Herečka a režisérka Maïwenn Le Besco ho vystavěla jako realistické drama. Cenu za režii dostal pak Nicolas Winding Refn, který soutěžil s filmem Drive, kombinující žánrové vsuvky s dramatem i černým humorem. Ryan Gosling zde hraje hollywoodského kaskadéra, který má v závodě vydělat peníze, jež na něho byly vsazeny. Zároveň se zamiluje do sousedky s dítětem, kterým se vrátil z vězení otec a manžel. Cena za scénář připadla izraelskému filmaři Josephu Cedarovi, který letos soutěžil s absurdní komedií Poznámka pod čarou, jež nabízí generační pohled na rivalitu mezi otcem a synem, ale i na různé epochy blízkovýchodních dějin.

Zcela naprázdno vyšly z letošní vyrovnané soutěže bez absolutních favoritů dva velmi dobře přijaté snímky: Almodóvarova novinka Kůže, ve které žiji a „pozitivní“ sociální drama Le Havre od Akiho Kaurismäkiho.