Pomáháme jim přežít

1. Kůň Převalského

Klikněte pro větší obrázekKůň Převalského (Equus przewalski) – poslední druh divokého koně vůbec – je světu znám od roku 1881. O necelých sto let později, na přelomu 60. a 70. let 20. století, byl však ve volné přírodě vyhuben. Přežil jen v péči zoologických zahrad.

Mimořádnou zásluhu na zachování koně Převalského má Zoo Praha, která od roku 1959 vede celosvětovou plemennou knihu tohoto druhu. Pod vedením prof. Veselovského se stala jedním z hlavních organizátorů mezinárodních převozů koní do jejich původní vlasti. První transport do Číny proběhl v roce 1988. O čtyři roky později směřovaly dva transporty do Mongolska, stejně jako v dalších letech. Reintrodukce probíhaly zejména v režii nizozemských, německých a švýcarských organizací. Zoo Praha se tehdy do návratu divokých koní zapojila v letech 1998 a 2000 předáním čtyř „převaláků“, kteří byli v rámci zahraničních transportů dopraveni do oblastí Tachin Tal a Hustain Nuru.

Klikněte pro větší obrázekPřestože mezinárodní transporty v poslední době ustaly, daří se Zoo Praha uskutečňovat samostatné převozy. Mezi lety 2011 a 2013 jsme do Mongolska dovezli každoročně po čtyřech koních – celkem 11 klisen a jednoho hřebce. V této práci bude Zoo Praha pokračovat i v budoucnu, stejně jako v intenzivní spolupráci s národním parkem Gobi B, započaté v roce 2006.

Pomáhejte s námi! Podpořit návrat koní Převalského do jejich pradávné vlasti můžete i vy, a to například návštěvou zoo (z každé zakoupené vstupenky putují dvě koruny na naše speciální sbírkové konto), nákupem vybraných suvenýrů v areálu zoo, zasláním dárcovské SMS (přispějete 27 Kč, cena jedné DMS je 30 Kč), nebo převodem libovolné částky na sbírkové konto Návrat divokých koní.

Respondent: Mgr. Miroslav Bobek

2. Gaviál indický

Gaviál indický je kriticky ohrožený a jedinečný druh mimořádné ochranářské hodnoty. Jedná se o vůbec nejvzácnějšího velkého živočicha indického subkontinentu. Cílem projektu je zabránit jeho vyhynutí.

Klikněte pro větší obrázekV povodí velkých řek severu indického subkontinentu žilo ve 40. letech 20. století odhadem až 10 000 dospělých jedinců. Dnes jejich celkový počet nepřesahuje 200, z toho jen asi 20 dospělých samců. Hlavní příčinou ohrožení je znečištění řek, stavba přehrad a masivní rybolov. Velký problém však představuje také nelegální těžba písku, která gaviálům ničí kladiště, a pytláctví. Posledním útočištěm gaviálů je řeka Čambal na severu Indie, kde přežívá drtivá většina zbývající divoké populace.

Zoo Praha se podílí na podpoře posledních divokých populací ve spolupráci s mezinárodní organizací Gharial Conservation Alliance (GCA). Ta sehrává klíčovou úlohu v záchraně gaviálů na Čambalu, její působnost však zasahuje celou Indii. GCA vede výzkum gaviálů a jejich prostředí, dohlíží na dodržování zákonů a prosazování jejich potřebných změn a spolupracuje s úřady. Usiluje také o zlepšení péče o chráněná území a zasazuje se o vzdělávání místních.

Klikněte pro větší obrázekZoo Praha v minulých letech GCA opakovaně podpořila například nákupem člunu či financováním telemetrického sledování gaviálů (sledování jedinců vybavených vysílačkou). Nyní pomůže příspěvek pražské zoo zlepšit práci ochránců přírody a jejich spolupráci s úřady (a tím i prosazování dodržování zákonů). Významná část poskytnutých prostředků je vyhrazena také na osvětovou práci mezi vesničany žijícími na březích Čambalu.

Každou návštěvou zoo přispíváte částkou 2,- Kč na ochranu ohrožených druhů zvířat v rámci projektu Koruna ze vstupného. Také v tomto roce poslouží získané prostředky na severovýchodě Indie k nákupu vybavení pro terénní výzkum a k šíření osvěty.

3. Gorila nížinná

Klikněte pro větší obrázekOchrana goril ve střední Africe je jedním ze dvou stěžejních in-sit projektů pražské zoologické zahrady. Díky prostředkům sdružovaným na sbírkovém kontě Toulavý autobus může Zoo Praha rozvíjet aktivity na pomoc gorilám, jejichž těžištěm je environmentální vzdělávání.

Toulavý autobus každoročně přepravuje do záchranných stanic pro primáty v Méfou a Limbe stovky dětí, které tak mají možnost vidět gorily i jinak, než pouze jako maso na talíři nebo jako zdroj obživy pytláků. Setkání s těmito mimořádnými živočichy dětem přináší zážitek na celý život.

Klikněte pro větší obrázekCílem projektu je zlepšit přístup mladé generace k ochraně přírody a ohrožených druhů, zejména goril. Díky výchovnému rámci jízd, během nichž jsou dětem představeny myšlenky udržitelného rozvoje využívání zdrojů pralesa a ochrany přírody, nalézají děti cestu k pochopení celého problému. V další fázi projektu by se měly, díky členství ve vznikajícím Ekoklubu, začít na ochraně pralesa a ohrožených druhů přímo podílet.

Toulavý autobus je dosavadním vyvrcholením ochranářských aktivit Zoo Praha ve střední Africe. Zoo Praha se dlouhodobě zapojuje do ochrany přírody Kamerunu, a to zejména řadou vzdělávacích aktivit orientovaných na děti, podporou strážců biosférické rezervace Dja či Limbe Wildlife Centre. Toulavý autobus v Kamerunu sváží děti z pralesních oblastí do Limbe či Méfou, aby v tamních záchranných stanicích pro primáty absolvovaly vzdělávací program a měly možnost spatřit gorily jako fascinující živé tvory. Jízdy probíhají pouze v období sucha a kvůli možnému narušení školní docházky se organizace jízd soustřeďuje zejména do období prázdnin. První jízda se uskutečnila v lednu 2013 za účasti patrona projektu, fotbalisty Karla Poborského, a tehdejší primátor hl. m. Prahy, doc. Bohuslav Svoboda, nad projektem převzal záštitu. Další jízdy autobusu úspěšně probíhají dle ročního harmonogramu jízd.

Klikněte pro větší obrázekPro účely projektu získala Zoo Praha na pět let s možností prodloužení do bezplatného užívání část základny ve vesnici Somalomo na okraji Biosférické rezervace Dja, která je součástí Světového dědictví (UNESCO). Projektu Toulavý autobus a dalším vzdělávacím aktivitám Zoo Praha je v Somalomo k dispozici křídlo administrativní budovy se dvěma vybavenými kancelářemi a polovina ubytovací budovy s velkým obytným prostorem, dvěma ložnicemi, kuchyní a příslušenstvím.

Vynaložení prostředků: Od ledna 2013 vyjíždí Toulavý autobus pravidelně na cesty za gorilami. Prostředky poskytnuté Zoo Praha slouží k pokrytí veškerých nákladů na provoz projektu, mezi které patří zejména zajištění jízd autobusu včetně ubytování a stravování dětí v místech výuky a výroba vzdělávacích materiálů.

4. Orlosup bradatý

Klikněte pro větší obrázekPodle údajů Mezinárodního svazu na ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) se nyní ve volné přírodě vyskytuje asi 1 000 až 10 000 orlosupů bradatých. Program reintrodukce mláďat orlosupů odchovaných v lidské péči do alpské přírody trvá již od roku 1978 a významně přispívá k rozšiřování chovné základny. První páry sestavené z vypuštěných jedinců v minulých letech vyvádějí již první mláďata. Orlosup bradatý se vypouští do volné přírody nejen ve Švýcarsku, ale i ve Francii, Rakousku a Itálii.

Mláďata orlosupů bradatých se vysazují na umělé hnízdní niky v páru nebo v trojici proto, aby se lépe socializovala,“ vysvětluje Antonín Vaidl, kurátor ptáků Zoo Praha. „Abychom se dostali k uměle vytvořenému hnízdu, museli jsme podstoupit několikahodinový výstup do hor za nepříznivého počasí. Mláďata nesli po celou dobu šerpové (pracovníci Swiss National Park) v přepravních boxech. Do hnízda schovaného ve skalní stěně jsme je umístili ve 13.45 hodin, hned poté jsme je nakrmili kousky králíka,“ dodává Antonín Vaidl.

Klikněte pro větší obrázekPo vysazení zůstávají mláďata na hnízdě ještě zhruba 1 měsíc, než jsou plně schopná letu. Terénní pracovníci jim po tu dobu nosí potravu a sledují je 24 hodin denně. Po opuštění hnízda jsou mláďata i nadále dlouhodobě monitorována.

5. České sovy

Klikněte pro větší obrázekV padesátých letech došlo vlivem intenzivního zemědělství k úbytku přirozeného prostředí a to v důsledku znamenalo velký úbytek sov na českém území. Pražská ZOO se snaží pomoci návratu především třech druhů u nás žijících sov do volné přírody. Jedná se o sýčka obecného, sovu pálenou a puštíka bělavého.

Puštík bělavý se dnes vyskytuje výhradně v NP Šumava v počtu zhruba 15 – 20 párů, takže populace je poměrně malá. „My se snažíme mláďata, která odchováme v pražské ZOO vypouštět zpátky do přírody,“ říká Antoním Vaild a dodává: „Navázali jsme na bavorský projekt, který vznikl už v osmdesátých letech minulého století. V letošním roce jsme zahájili spolupráci také s rakouskou stranou.

Klikněte pro větší obrázekSýček obecný je sova otevřené krajiny. Velmi hojná populace se dříve vyskytovala na jižní Moravě, ale dnes tam na sýčka téměř nenarazíte. Nejsilnější populace se nachází v relativní blízkosti pražské ZOO ve středočeském kraji na Slánsku, což je dáno tím, že sýček potřebuje spásané nebo sečené louky, protože v jeho stravě převažuje hmyz a ve vysoké trávě není schopen si najít potravu. „Naší snahou je propojit populace sýčků na Slánsku a populaci sýčků u Kokořínska,“ vysvětluje Antonín Vaidl a upřesňuje, jak tato snaha vypadá v praxi: „Tento druh sovy vypouštíme přímo v areálu pražské ZOO, kde si můžete všimnout rozvěšených budek – tzv. sýčkovníků. Vypustili jsme již 40 sýčků a dnes máme záznamy i z hnízdění sýčků v areálu naší ZOO.

Klikněte pro větší obrázekSova pálená mizí z české krajiny stejně jako puštík a sýček. Sova pálená se zdržuje převážně v zemědělských stavbách, které se v dnešní době většinou upravují, renovují, přestavují… Sovy pálené tak ztrácejí svá útočiště – staré trámy, nejrůznější dutiny například pod střechou apod. „Při jejich ochraně spolupracujeme s kladenskou záchrannou stanicí Brandýsek a předáváme jim většinu mláďat sov pálených k vypuštění. Počet těchto mláďat se pohybuje kolem sto dvaceti. Projekt na ochranu sov je úspěšný,“ uzavírá téma Antonín Vaidl.

6. Užovka podplamatá

Klikněte pro větší obrázekZOO v Praze Troji má výhodu ve svém unikátním prostředí, které obývá celá řada živočichů v celorepublikovém kontextu vzácných. Tato výhoda přináší zároveň obrovskou zodpovědnost, protože pracovníci ZOO musí tyto živočich poznat, chránit je a zasadit se o to, aby toto unikátní společenství, které žije na sklonech sluncem vyhřátých skalnatých stepí a podél řeky a mlýnského náhonu, zachovali pro budoucnost.

Klikněte pro větší obrázekDruhem, kterým jsme započali již v roce 2005 naši snahu o ochranu volně žijících zvířat na našem území, byla užovka podplamatá,“ říká Petr Velenský a dodává: „Tento neškodný vodní hádek žije v České republice – mimo jižní Moravy, kde má poslední zbytky souvislého areálu – jenom ostrůvkovitě a skutečně ojediněle na těch nejteplejších místech a tady, kousek od centra Prahy žije populace velice silná, možná jedna z nejsilnějších v Čechách. Několik let jsme se věnovali intenzivnímu průzkumu této populace a dneska víme, že čítá zhruba jeden tisíc dospělých hadů. Že je pro ně areál pražské ZOO důležitý, svědčí to, že celá tato populace zimuje na stráni vysoko nad hladinou Vltavy, která by je eventuálně mohla zaplavit. Dvakrát ročně migrují užovky na svá letní stanoviště, která jsou na břehu Vltavy a zpátky na svah nad řekou. Máme povinnost ochránit jejich tahové cesty, jejich zimoviště a zanesli jsme to do rozvojového plánu pražské zoologické zahrady a tato stráň nad Vltavou, která vypadá zanedbaně, také zanedbaná zůstane, protože to je ráj užovek podplamatých.

7. Sysel obecný

Klikněte pro větší obrázekSysel z české krajiny prakticky zmizel. Dnes přežívá na našem území posledních zhruba tři tisíce syslů na dvaceti pěti lokalitách, které jsou od sebe vzdálené tak, že jedinci nemohou mezi koloniemi migrovat. Je to důsledek toho, že sysli přišli o svůj přirozený biotop – o spásané krátkostébelné louky. V pražské Zoo v Troji, na svahu, kde kolonie syslů původně žila (ještě na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století), se Zoo Praha snaží o vysazení a znovuvytvoření kolonie syslů. Projekt probíhá od roku 2006 a v několika posledních letech se sysli úspěšně rozmnožují v aklimatizační voliéře.

Klikněte pro větší obrázekV roce 2013 došlo poprvé k vypuštění syslů do volné přírody a máme zdokladováno, že první dvě rodiny vyvedly na tomto svahu mladé. Zásadní však je, jakým způsobem přečkají sysli zimu, protože to je pro tato zvířata vždy kritické období. Pokud se tato kolonie ukáže jako životaschopná a bude vzkvétat, tak by mohla do budoucna sloužit jako zdrojová kolonie pro další kolonie syslů, které žijí na jiných místech v Čechách, podpořit tak jejich rozvoj.

www.zoopraha.cz

8. Podpora ochrany ohrožených druhů Filipín, Záchranného centra Talarak

Klikněte pro větší obrázekPlzeňská ZOO se snaží v tomto projektu podporovat ochranu kriticky ohrožených druhů ptáků a savců na ostrovech Panay a Negros. Jedná se o podporu Záchranných center Mari-it Conservation Park (Panay) a Talarak Foundation Inc. (Negros). Obě se zabývají chovem ohrožených domácích druhů v různých stupních ohrožení. Jedná se především o kriticky ohrožené zoborožce Waldenovy (Aceros waldeni), jeleny sambary skvrnité (Rusa alfredi), prasata visajanská (Sus cebifrons), krysy obláčkové (Crateromys australis), krysy Heneovy (Crateromys heanyi) a další druhy.

Záchranné centrum Talarak řídí Čech, shodou okolností bývalý ošetřovatel ptáků z plzeňské ZOO, Pavel Hospodářský. Před devíti lety se na Filipíny odstěhoval natrvalo. Nejprve jezdil jako jako dobrovolník do stanice Mari-it. Později ho osud zavedl na ostrov Negros, kde řídí nové Záchranné centrum Talarak.

Klikněte pro větší obrázekPovedl se mu světový prvoodchov zoborožců Waldenových, následoval prvoodchov výrů filipínských a holubů negroských. V současné době se vypracoval na odborníka a poradce chovů, který jezdí pomáhat i jiným stanicím na vzdálenější ostrovy, např. na Jávu či Sumatru.

9. Chřástal polní

Klikněte pro větší obrázekOchrana chřástala polního (Crex crex), jakožto silně ohroženého druhu podle vyhlášky 395/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v Plzeňském kraji, je předmětem nyní již společného projektu ZOO a BZ města Plzně, Plzeňského kraje a LBV Cham, Svobodný stát Bavorsko.

Tento projekt je unikátní právě díky použití maličkých, pět gramů vážících satelitních vysílačů s fotovoltaickým článkem, který zajišťuje kvalitní signál při dlouhodobém sledování ptáků po jejich označení na hnízdištích v době toku, hnízdění, pelichání, ale i na migračních cestách a na zimovištích v Africe.

Klikněte pro větší obrázekTento systém zatím nebyl na tak malých ptácích použit. Po příletu ptáků na vlhké louky do Čech začíná jejich monitoring, zjišťování početnosti a stanovišť, ve kterých se zdržují. Následuje odchyt volajících samců, kroužkování, získávání biometrických dat a těm nejvitálnějším a nejtěžším jedincům jsou nasazovány vysílače.

Za uplynulé 2 roky bylo nasazeno celkem 7 vysílačů (Adam, Bohumil, Chris, David, Eda, Fritz a Goliáš). Z těchto sedmi samců však udržujeme kontakt pouze s jedním, a to s Edou, který se momentálně pohybuje v NP Tsavo v Keni. Monitoring a Satelitní telemetrie probíhá na území NP a CHKO Šumava, CHKO Český les a CHKO Slavkovský les.

www.zooplzen.cz

10. Posílení populace sovy pálené a sýčka obecného

Klikněte pro větší obrázekO záchranných chovech v ex-situ, kde někteří odchovaní jedinci byli vybráni pro reintrodukci, o své práci i o dalších projektech odborně promluví Ing. Tomáš Peš, kurátor ptáků a malých savců a vedoucí botanik v Zoologické a botanické zahradě města Plzně.

Klikněte pro větší obrázek„Oba tyto druhy chováme a pravidelně odchováváme v našich sbírkách. Poněvadž divoká populace obou druhů rapidně klesá, zapojila se naše zahrada do projektu na znovu vysazení (repatriace) těchto sov a ve spolupráci se Záchrannou stanicí v Bartošovicích na Moravě jsme poskytli odchované sovy k vypouštění.“

11. Podpora ochrany kriticky ohroženého lemura Sclaterova na poloostrově Sahamalaza na Madagaskaru

Klikněte pro větší obrázekTento projekt ZOO a BZ podporuje prostřednictvím členských příspěvků v organizaci AEECL (Association Européenne pour l’Étude et la Conservation des Lémuriens). Cílem tohoto projektu je ochrana kriticky ohroženého lemura Sclaterova přímo na poloostrově Sahamalaza na severozápadě Madagaskaru. Největším úspěchem asociace je vyhlášení biosférické rezervace Sahamalaza – Iles Radama v roce 2001.

www.zooplzen.cz

12. Podpora záchranné stanice Cikananga na západní Jávě

Klikněte pro větší obrázekCikananga je nezisková nevládní organizace pro ochranu indonéské fauny. Hlavní náplní centra je péče o raněná a zabavená volně žijící zvířata, ale především ochrana kriticky ohrožených druhů zvířat, snaha o jejich reprodukci a následnou reintrodukci. Cíleně se věnuje chovu špačků černokřídlých (Sturnus melanopterus), krasek krátkoocasých (Cissa thalassina) a prasat sundských (Sus verrucosus).

www.zooplzen.cz

13. Monitoring osla somálského v Eritrei

Klikněte pro větší obrázekNa monitoringu výskytu osla somálského ve východoafrické Eritrei spolupracuje ZOO Liberec od roku 2006 společně se švýcarskou zoologickou zahradou v Basileji. Aktivní záchraně divokých oslů a jejich případné reintrodukci ale zatím brání špatné civilizační podmínky v oblasti tzv. afrického rohu. Titulní snímek zachycuje karavanu putující přes Messir Plateau (Asa – ila) v Eritrei. Logo ZOO se objevuje na terénním automobilu, spolufinancovaném basilejskou a libereckou zahradou. Automobil je velmi přínosným nástrojem v pozorování a ochraně somálských oslů v této oblasti.

Osli somálští jsou jedním z nejohroženějších velkých savců vůbec. Ve volné přírodě se jejich stavy drží asi na 400 až 600 jedincích, dalších zhruba 150 exemplářů obývá světové zoologické zahrady.

Liberečtí osli v rezervaci v Džibutsku

Klikněte pro větší obrázekDva z libereckých oslů somálských – Shaq (*2006) a Bovu (*2008) – byli v polovině roku 2009 vyvezeni jako součást projektu francouzské ZOO Beauval a místní vlády do Džibutska. Společně s osly sem byly dopraveny i zebry Grévyho a přímorožci bejsa, tedy tři původní druhy, které z této oblasti buď již zmizely, nebo jsou na pokraji vyhubení.

www.zooliberec.cz

14. Reintrodukce orla mořského

Klikněte pro větší obrázekDo projektu reintrodukce, tedy navrácení do volné přírody, orla mořského (Haliaeetus albicilla) se ZOO Liberec aktivně zapojila v roce 1999 se svým chovným párem Icikem a Babetou. První liberecké mládě bylo do volné přírody v Izraeli vypuštěno v roce 2001, další dvě následovala o čtyři roky později. Mláďata orlosupů i orlů jsou reintrodukována ještě jako velmi mladá, obvykle ve věku čtyř až pěti měsíců, kdy ještě neumějí létat. Postupem času se sama rozlétají a naučí se shánět potravu. Během několika týdnů jsou už na lidech naprosto nezávislá.

15. Posílení populace holuba růžového

Klikněte pro větší obrázekVšichni známe poutavé knížky Geralda Durrella, který je s tímto kriticky ohroženým druhem žijícím na Mauriciu spjat a který přiblížil poutavým způsobem ochranu holuba růžového široké veřejnosti ve své knížce Zlatí netopýři a růžoví holubi.

Klikněte pro větší obrázekV době, kdy byl holub růžový odchytáván do zajetí, jich ve volné přírodě na Mauriciu zůstalo pouhých 17 jedinců. Holub růžový je takzvaný endemit, což znamená, že se nevyskytuje nikde jinde na světě. Díky obětavé práci celé řady ochránců přírody se jejich stavy podařilo zvýšit až na současných 400 volně žijících jedinců a na několik desítek dosud chovaných v zajetí v Evropě.

Klikněte pro větší obrázekU tohoto druhu je zajímavé, že bez lidské pomoci už dnes nedokáže ve volné přírodě přežít. Přírodní biotopy, kde se holub růžový vyskytoval, jsou totiž natolik ochuzené o jednotlivé rostlinné druhy, že se v průběhu roku nedokáže sám uživit a musí být stále přikrmován. Navíc se u holuba růžového vyskytují nemoci, které jsou ale naštěstí snadno léčitelné. Nemocní jedinci jsou proto odchytáváni a po vyléčení vraceni zpět do přírody.

V současné době se daří holuby růžové odchovávat jen v ZOO v Plzni a na ostrově Jersey u Anglie. Jedná se o intenzivně vedenou záchranu druhu.

www.zooplzen.cz

16. Projekt KambaTiBaAka – ochrana gorily nížinné zaměřená na domorodé kmeny

Klikněte pro větší obrázekKambaTiBaAka (což v místním jazyku Sango znamená „náhrdelník BaAka") je iniciativa, jejímž cílem je získání finančních prostředků, které poslouží ke zlepšení lékařské péče pro příslušníky etnické skupiny BaAka žijící v chráněných oblastech Dzanga-Sangha ve Středoafrické republice. BaAka se řadí mezi tzv. Pygmeje, avšak sami BaAka se takto neoznačují a považují označení za hanlivé. Finance získávají prodejem tradičních náhrdelníků a ozdob. Každý náhrdelník je jedinečným výrobkem, ručně vyrobeným z kůry liány a ozdobeným různými semeny či dřívky, nalezenými přímo v pralese. Polovina peněz z prodeje náleží přímo výrobci daného náhrdelníku a polovina putuje do tzv. „zdravotního fondu". Fond obhospodařuje místní pobočka Světového fondu na ochranu přírody v Bayanze v úzké spolupráci s komunitami BaAků. Zdravotní péče je zde na nízké úrovni, mnozí BaAka podléhají i běžně léčitelným onemocněním, jako je malárie. Díky iniciativě KambaTiBaAka bývají ošetřeni za nepatrný poplatek na místní klinice.

Zdraví lidé – zdravé gorily

Klikněte pro větší obrázekSchopností BaAků se využívá v projektu „Primate Habituation Program" (PHP), spravovaného místními autoritami a WWF. Cílem projektu je habituace (tzn. navyknutí na přítomnost člověka) goril nížinných žijících v Dzanga-Sangha za účelem ekoturismu i výzkumu. Gorily nížinné jsou na rozdíl od goril horských velice těžko habituovatelné a bez zkušeností a schopností BaAků by se je nikdy nepodařilo habituovat a blíže poznat jejich ekologii a chování. Myšlenka iniciativy KambaTiBaAka vznikla díky německým a českým výzkumníkům (Daniela Hedwig - Max-Planck Institute, Německo; Klára J. Petrželková – Ústav biologie obratlovců AV ČR a ZOO Liberec) při výzkumu infekčních onemocnění goril a ostatních primátů. Přenosy patogenů mezi lidmi a lidoopy jsou již prokázány. Onemocnění, jež nejsou nebezpečná pro lidi, mohou představovat hrozbu pro volně žijící lidoopy. Toto riziko se výrazně zvyšuje u habituovaných skupin lidoopů, které jsou v úzkém kontaktu s místními stopaři a asistenty, výzkumníky i turisty. Monitoring je důležitý pro zlepšení zdravotního stavu zaměstnanců a přispívá k zabránění přenosů infekčních onemocnění z lidí na gorily. Zajištěním nezbytné lékařské péče pro místní obyvatele nepřímo přispíváme k ochraně goril a ostatních primátů ve Středoafrické republice.

17. Poksai – ochrana fauny severní sumatry

Klikněte pro větší obrázekNa projektu ochrany fauny severní Sumatry v Indonésii ZOO Liberec spolupracuje od roku 2010. Název projektu je odvozen od místního jména ohroženého pěvce sojkovce dvoubarvého (Garrulax bicolor) – poksai, anglicky nazývaného Black and white sumatran laughingthrush.

Aktivity projektu:
  1. monitoring populace sojkovce dvoubarvého a jiných ohrožených endemitů severní Sumatry na ptačích trzích a v domácích chovech i ve volné přírodě
  2. monitoring stavu přírodních biotopů sledovaných druhů
  3. výstavba a provoz záchranné a rehabilitační stanice pro ohrožené endemické
    ptáky a malé savce severní Sumatry – provincie Severní Sumatra s hlavním
    městem Medan (Indonesian Species Conservation Program Center)
  4. zvyšování povědomí o projektech na ochranu přírody u místních komunit

Sojkovec je vlajkovou lodí projektu a zároveň hlavním objektem, kterého se v této oblasti snažíme chránit. Jeho prostřednictvím se snažíme komunikovat s místními lidmi, monitorovat místní les a místní ekosystémy a zároveň se snažíme zahrnout do tohoto projektu co nejvíce místních lidí a úřadů.

Hlavní aktivita se odehrává v jedné vesničce poblíž Medanu, což je správní centrum severní Sumatry a tam máme zázemí. Jezdí tam studenti a vědci z České republiky, aby se věnovali ochraně sojkovce dvoubarvého přímo v terénu. (Respondent: MVDr. David Nejedlo, ředitel ZOO Liberec)

www.zooliberec.cz

18. Zubr evropský

Největší evropský přežvýkavec – zubr - byl počátkem 20. století téměř vyhuben. Dnes, díky reintrodukčním programům, opět žije ve volné přírodě, například v polském Bělověžském pralese. Mláďata odchovaná v zooparku Chomutov byla vypuštěna do NP Poloniny na Slovensku. Naposledy v roce 2006.

www.zoochomutov.cz

19. Kočka divoká

Klikněte pro větší obrázekV České republice se až na výjimky přirozeně nevyskytuje, protože nejsou v současné průmyslově a zemědělsky využívané krajině vhodné přírodní podmínky, ale může sem pronikat z dobře prosperující populace v Bavorsku. Je chráněna zákonem. Podkrušnohorský zoopark je zapojen do reintrodukčního programu, který vznikl ve spolupráci se Státní ochranou přírody a se Správou Národního parku Velká Fatra.

Respondent: Jaroslav Zelinka, chovatel

20. Kozorožec alpský

Klikněte pro větší obrázekKozorožec alpský obývá skalnaté oblasti podél hranice sněhu nad alpskými lesy ve výšce 2000 až 4600 metrů nad mořem. Mláďata odchovaná v Podkrušnohorském zooparku Chomutov byla v letech 2006 a 2009 převezena do zoo Innsbruck, po pobytu v aklimatizační oboře našla svůj domov v rakouských Alpách.

www.zoochomutov.cz

21. Projekt Pesisir Balikpapan, studium khau nosatého

Klikněte pro větší obrázekOchranářský projekt v ústecké zoo oficiálně odstartoval v květnu roku 2007 na tiskové konferenci. Navázal na již probíhající projekt Stanislava Lhoty, PhD., a jeho indonéských spolupracovníků v Balikpapanském zálivu na pobřeží provincie Východní Kalimantan na ostrově Borneo. Stanislav Lhota je výzkumným pracovníkem ústecké zoo a v Indonésii se věnuje především výzkumu a ochraně opic kahau nosatých. Zároveň je však i koordinátorem řady dalších aktivit, včetně ekologického výzkumu, monitoringu, kampaní, politického vyjednávání, ekologické výchovy a ekoturismu. Cílem projektu, který zaštiťuje zoo v Ústí nad Labem, je zvýšit povědomí o této oblasti, shromáždit údaje o její biologické diverzitě a hrozících rizicích, zajistit oblasti statut chráněného území a zavést zde ozbrojené hlídky. Balikpapanský záliv zahrnuje pestrou škálu různých biotopů, včetně primárního deštného pralesa, pobřežních mangrovů a korálových útesů. Je domovem opic kahau nosatých, delfínů orcel tuponosých, mořských býložravých savců dugongů, krokodýlů mořských a řady dalších živočichů. Pralesům v Balikpapanském zálivu hrozí zánik z důvodů kácení stromů a řady dalších ilegálních aktivit, ale také z důvodu plánovaného projektu výstavby provinční silnice, expanze průmyslu a plantáží palmy olejní.

V květnu 2006 skončila první fáze výzkumného projektu Frontata, jehož cílem bylo nasbírat prvotní data o ekologii a chování doposud nestudovaného primáta hulmana běločelého (Presbytis frontata) na ostrově Borneo.

www.zoousti.cz

Respondent: Marina Vančatová, PhD., ředitelka

22. Kampaň proti používání palmového oleje

Omezení používání palmového oleje žádá kampaň, kterou od roku 2011 vede Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) společně se Světovou unií pro ochranu přírody (IUCN) a Komisí pro záchranu druhů (SSC). Akce se zaměřuje na záchranu původních pralesních biotopů jihovýchodní Asie, které mizejí kvůli odlesňování a výsadbě plantáží palmy olejné, z níž se lisuje palmový olej.

Záchrana orangutanů je součástí této kampaně. ZOO Ústí nad Labem chová rodinku orangutanů bornejských. Rodiče – původem přímo z přírody, jsou nesmírně cenní – přišli don zahrady jako batolata, odkázaná na umělý odchov člověkem. Nicméně se podařilo dosáhnout toho, že se z nich po letech stal harmonický pár, který má již několik potomků. Ochrana jejích původního biotopu je součástí kampaně proti používání palmového oleje.

Respondent: Marina Vančatová, PhD., ředitelka ZOO Ústí nad Labem

23. Adaxové pro Maroko

V roce 1996 odešli ze ZOO v Olomouci tři adaxové v rámci dlouhodobé spolupráce s EEP do Maroka do rezervace Souss-Massa National Park, kde bylo během několika let vypuštěno cca 70 zvířat. Populace v této oblasti postupně narostla a v roce 2007 jich bylo již více než 500.

www.zoo-olomouc.cz

24. Reintrodukce supů bělohlavých

Pomyslnou stálicí projektů in-situ je reintrodukce supů bělohlavých v bulharském pohoří Stará Planina. Pět let spolupracujeme s bulharskými a španělskými ochranáři z organizace Green Balkans. Našim kolegům jsme předali čtyři mladé supy odchované u nás v zoo, kteří dnes brázdí nebe nad balkánskými horami.

www.zoozlin.eu

25. Odchov a následná reintrodukce jeřábů mandžuských

Jeřáb mandžuský je pták, který je silně vázán na vodu. Obývá hluboké rákosiny i porosty dalších mokřadních rostlin v bažinách a mokré louky. Je ohrožován zejména destrukcí a mizením mokřadů, a to nejen v oblastech zimování, ale i v oblastech hnízdění. Odhaduje se, že ve volné přírodě žije asi 2500 jedinců. Je druhým nejvzácnějším jeřábem na světě. Na Dálném východě je považován za symbol věrnosti, štěstí, lásky a dlouhého života. Zoo Brno chová pár jeřábů mandžuských a v příštím roce se zapojí do programu, kdy dodá vejce pro odchov do země původu tohoto velmi vzácného ptáka.

26. Chov mloků skvrnitých

V roce 2011 jsme v areálu zoo otevřeli expozici Centrum Caudata. Hlavním chovaným druhem jsou mloci skvrnití. Svým zařízením tato expozice napodobuje výzkumnou stanici, ve které se vědci zabývají studiem života a chovem ocasatých obojživelníků. Tomu odpovídá i její název, protože Caudata latinsky znamená ocasatí obojživelníci. Mloky mohou návštěvníci pozorovat v prostorných nádržích. V roce 2012 jsme navíc v těsné blízkosti stanice nově představili celoroční venkovní expozici, v níž našlo domov více než 20 dospělých exemplářů mloka skvnitého. Její součástí je i zimoviště a plytká tůňka, do níž mloci mohou rodit svá larvální stádia. Za uplynulé 2 roky se nám podařilo odchovat 19 mláďat tohoto ohroženého živočicha české přírody.

www.zoozlin.eu

27. Vypouštění čápů

Vypouštění čápů probíhalo metodou volného letu, kdy jsou handicapovaní rodiče umístěni k hnízdění do prostoru, který není zastřešen. Jakmile mláďata dorostou, tak se přidají samostatně ke skupině mláďat a dospělců, kteří hnízdí volně v přírodě. Možná se nám podaří v archivu najít fotky hnízda s mláďaty.

www.zoo-olomouc.cz