Seriál o ochraně přírody

Klikněte pro větší obrázekEkologie – mystické, kolikrát až zprofanované slůvko, pod které lze schovat od ekologických výrobků, potravin, služeb či myšlenek snad úplně vše. Víme však přesně, co toto slovo vlastně znamená, kdy se správně používá a kdy jde pouze o reklamní trik?

Pojďme se na ekologii kouknout z pohledu volně žijících živočichů, zákonů, kompetentních úřadů ochrany přírody a amatérských ochránců přírody.

Průvodcem několika tematicky zaměřených dílů miniseriálu věnovaných právě tomuto okruhu nám bude Karel Makoň z Plzeňské Záchranné stanice živočichů. Spolu s ním se pokusíme objasnit nejen základní pojmy a pravidla ochrany přírody, ale i problematiku ochrany živočichů v praxi.

Karel Makoň

Již od základní školy trochu „podivín“ chodící s dalekohledem na krku podél řeky Berounky v Plzni – Doubravce. Mnohem víc než škola a vrstevníci ho zajímalo Klikněte pro větší obrázekdění venku kolem vody a v přírodě. Fascinován dokonalostí volně žijících zvířat se shodou náhod začal ještě na základní škole aktivně věnovat ornitologii a fotografování. Sedm let jezdil téměř každý den s předním plzeňským kroužkovatelem za ptáky po celém kraji. Vyučil se však montérem plynárenského zařízení, oboru se věnoval pouze 3 roky a po vojně utekl do Plzeňské zoologické zahrady, kde ošetřoval dravé ptáky. V roce 1992 založil Dobrovolný ekologický spolek – ochrana ptactva (DES OP). Ze ZOO pak přešel na Odbor životního prostředí Magistrátu města Plzně, kde pracoval jako odborný referent samosprávy. Po celou dobu ve svém volném čase vedl DES OP, stavěl spolu s dalšími dobrovolníky Záchrannou stanici živočichů v Plzni Doubravce a pečoval o poraněné volně žijící živočichy. V roce 2002 se stal prvním placeným zaměstnancem ZSŽ v Plzni a dodnes je nejvyšším statutárním zástupcem organizace a jejím vedoucím. Aktivně se věnuje praktické ochraně přírody, je členem ČSO a kroužkovatelem Kroužkovací stanice Klikněte pro větší obrázekNárodního muzea Praha. Zároveň je členem několika odborných sekcí zaměřených zejména na ochranu ptactva a přírody. V roce 2000 obdržel za svou práci ocenění Města Plzně za přínos pro město Plzeň a od roku 2005 je členem zastupitelstva města Plzně. Za svou éru odchytil, ošetřil a zachránil tisíce volně žijících zvířat, mimo jiné se snaží realizovat desítky projektů druhové a preventivní ochrany živočichů či projekty ekologické výchovy. Více informací nejenom o něm, ale i jeho aktivitách najdete na www.desop.cz.

Karel Makoň
DESOP – Záchranná stanice živočichů Plzeň
Zábělská 75, 312 00 Plzeň 12
mobil: 777 145 960
e-mail: makon@desop.cz

1. Úvod

Ochrana přírody, ochránce přírody, ekolog. O co vlastně jde, co si pod těmito občas zprofanovanými slůvky představit? Encyklopedie hovoří jasně. Ochrana přírody je činnost zaměřená na péči a ochranu životního prostředí, přírody živé či neživé, jednotlivých biotopů, stanovišť, zvířat i rostlin. Ochránce přírody je člověk, který si osvojil myšlenku a zásady ochrany přírody, které se snaží následně realizovat v praxi. Ekolog je něco podobného, jen honosněji řečeno.

Ochranu přírody můžeme rozdělit (pro lepší orientaci) na profesionální a amatérskou. Do profesionální ochrany patří všechny státní, ministerské, krajské, Klikněte pro větší obrázekměstské či obecní orgány ochrany přírody. Jsou to například CHKO (chráněné krajinné oblasti), Národní parky, Agentury ochrany přírody, ČIŽP (Česká inspekce životního prostředí) a v neposlední řadě místně příslušné odbory a referáty. Česká republika má zejména od roku 1992, kdy vstoupil v platnost zákon o ochraně přírody a krajiny, tolik úřadů, úředníků a odborných institucí na ochranu přírody, že stav naší přírody by musel být zářným příkladem pro všechny ostatní státy Evropy. Opak je však pravdou a ony kompetentní úřady jsou převážně - až na světlé výjimky - spíše nepružné, neznalé problematiky, příliš benevolentní a přehnaně byrokratické.

Amatérská ochrana přírody může být částečně vykonávána poloprofesionálně placenými lidmi. Ti se však většinou nepovažují za profesionální teoretiky, ale spíše terénní praktiky. Do skupiny amatérských ekologů lze zařadit nejrůznější občanská sdružení, spolky, kroužky, ale i jednotlivce. Amatérští ochránci přírody občas suplují za ty státní a leckdy jim i svými aktivitami působí problémy.

Obě skupiny by měly úzce spolupracovat a hájit zájmy ochrany přírody. Je to Klikněte pro větší obrázekstejné jako v jiných oblastech, i v ochraně přírody záleží na individuálním přístupu a osobní zodpovědnosti. Bylo by proto špatné jedny chválit a druhé pouze hanět. Hodně dobrých ochranářů totiž najdeme jak mezi profesionálními, tak mezi amatérskými ekology. Pomoci přírodě může totiž každý sám a nemusí patřit ani do jedné skupiny. Je totiž jen na nás, jak se budeme k přírodě chovat a jak moc složitě ji pak v důsledku našeho chování budeme muset chránit.

Pojďme se nad tím prostřednictvím dalších dílů našeho seriálku společně zamyslet.

2. Záchranné stanice pro volně žijící živočichy

Léčebné komplexy, voliéry, výběhy, karanténní boxy. Odchytové vybavení, Klikněte pro větší obrázekzásahové vozidlo a kvalitní veterinární servis včetně dalšího chovatelského a léčebného zázemí – to vše jsou věci, bez kterých se žádná pořádná záchranná stanice nemůže obejít. Ano, tušíte správně, dnes bude řeč o záchranných stanicích pro poraněné či jinak handicapované volně žijící živočichy.

Jak sám název napovídá, tato zařízení se zabývají hlavně péčí o poraněná volně žijící zvířata. Volně žijící však znamená divoká zvířata naší české přírody, nikoliv zvířata domácí či exotická. Záchranné stanice většinou provozují občanská sdružení a při své činnosti realizují mnoho konkrétních aktivit. Kromě přímé péče o poraněné či jinak handicapované živočichy realizují například záchranné transfery nebo, chcete-li, přesuny zvířat z míst pro ně životu nebezpečných. Anebo vyprošťují zvířata z nejrůznějších civilizačních pastí či provozují záchranné chovné programy.

Hlavní činností každé stanice je jak práce se zvířaty, tak s veřejností a lidmi. Proto se některé záchranné stanice mimo jiné snaží působit i preventivně a výchovně. V praxi to jsou nejrůznější projekty druhové ochrany a ekologické výchovy. O tom, co si lze přesně představit pod jednotlivými pojmy, budeme podrobně hovořit v dalších dílech našeho miniseriálu. Na tomto místě ještě připomeneme, že podrobný seznam záchranných stanic i s jejich působností a kontakty najdete na internetu pod názvem Národní síť ZS (na našich či Klikněte pro větší obrázekstránkách ČSOP). A v mimořádných případech přímo v terénu pak kontaktní spojení na místně příslušnou stanici operativně získáte dotazem přes místně znalou obecní či státní policii. Pohotovostní číslo v místě působící ZSŽ by měli znát i na městských či krajských úřadech, hasičích, veterinárních klinikách a v informačních střediscích. Víte i vy, kde je ve vašem okolí nejbližší ZSŽ a kam byste se v případě nutnosti obrátili?

3. Záchranné transfery

Záchranné transfery, česky řečeno „přesuny“, se realizují všude tam, kde hrozí nejrůznějším skupinám volně žijících živočichů bezprostřední nebezpečí. Klikněte pro větší obrázekZáchranné transfery lze rozdělit na plánované a mimořádné. Ty plánované se realizují vždy před nebo při konkrétních akcích. Tak například: bagrování a čištění koryta řeky, přestavba silničního mostku či jezu, vypouštění a odbahňování rybníka, výstavba silnice, oprava fasády domu či jiné konkrétní stavební práce a projekty. Záchranné transfery se realizují jak u sladkovodních ryb a vodních měkkýšů, tak u obojživelníků, plazů, ptáků i savců. Záchranným transferem je například sbírání a přesun raků, škeblí, pulců, žab či ptačích mláďat z ohrožených hnízd a zatoulaných savců.

Do záchranných transferů se počítají i přesuny mravenců či kolonií netopýrů a podobně. Mezi mimořádné transfery pak patří všechny neplánované a mimořádně prováděné zásahy. Zde se může jednat o nečekaný únik nebezpečných chemických látek do vody, neodborná či bezohledně realizovaná stavební činnost s dopadem na jednotlivé biotopy, prudká změna charakteru prostředí způsobená civilizačními faktory atd.

Každý transfer má svá pravidla a podmínky. Špatně provedený zákrok může mít Klikněte pro větší obrázekkatastrofální následky a může živočichům více uškodit než pomoci. Proto se u plánovaných transferů vždy předem jasně stanovují konkrétní postupy a u těch neplánovaných pak záleží na každé drobnosti. Za svou éru na záchranné stanici v Plzni jsem již realizoval záchranné transfery nejrůznějšího charakteru. Od 2500 škeblí rybničních přes 10 metráků ryb, stovky netopýrů hvízdavých z obytných budov až po srny zatoulané a ztracené ve městě. Stěhovali jsme dokonce i hnízda labutí s vejci, bílé čápy, pulce v přírodním koupališti či převáděli žáby přes silnici.

4. Projekty druhové ochrany

Pod tímto poměrně nesrozumitelným názvem si lze představit nejrůznější preventivní či ochranářská opatření zabraňující poraňování živočichů přímo venku v přírodě, ale i zkvalitňování a ochranu míst jejich výskytu či vědecky zaměřené projekty.

Preventivní a ochranná opatření zabraňující poraňování živočichů přímo v přírodě. Je to vše, co pomáhá předcházet poraňování volně žijících živočichů. Klikněte pro větší obrázekPřesněji řečeno je to vše, co se snažíme zrealizovat přímo venku v terénu s cílem řešit do budoucna co nejméně pacientů. Pod preventivními ochrannými opatřeními si lze představit například zabezpečování sloupů elektrického vedení proti popálení ptáků, zabezpečování skleněných a zrcadlových ploch proti nárazům ptáků, instalace ochranných plotů zabraňujících přístupu zvěře na rychlostní komunikace či frekventované silnice, spolupráci se stavebními firmami při zateplování panelových domů, úklidy černých skládek a likvidace odpadů z přírody a další a další věci.

Do druhové ochrany však patří i ochrana biotopů a zkvalitňování životního prostředí pro samotné živočichy. Tak například vyvěšování ptačích budek, vytváření hnízdních prostor, údržba a rekonstrukce čapích hnízd, bagrování Klikněte pro větší obrázektůněk pro obojživelníky, vysazování keřů, křovisek a bobulovin, zadržování vody v krajině, revitalizace toků, ochrana lesů a dřevin, vyhlašování rezervací, přechodně chráněných ploch a biologicky cenných lokalit. Je to vše, co pomáhá stabilizovat a posilovat populace jednotlivých živočišných druhů a skupin. Může to být například i jedna budka pro sýkorky či přírodní jezírko pro obojživelníky, nebo skalka na vaší zahrádce, kde najdou úkryt například ještěrky.

Posledním a neméně důležitým bodem druhové ochrany jsou vědecky zaměřené projekty. Sem se řadí kroužkování volně žijícího ptactva, telemetrie, monitoring výskytu jednotlivých druhů, výzkumné projekty a vše, co nám pomáhá živočichy lépe poznávat a následně efektivněji chránit. Podílet se na druhové ochraně může každý. Nechcete se také přidat?

5. Ekologická výchova

Vzdělávání široké veřejnosti v problematice ochrany volně žijících živočichů Klikněte pro větší obrázeka přírody, nejrůznější výukové programy odborné i populárně naučné články, reportáže, rozhlasová vystoupení atd. – to vše jsou věci, které se snažíme spolu s provozováním záchranné stanice živočichů a projekty druhové ochrany realizovat v praxi.

Ekologická výchova a osvěta je a měla by být tím nejdůležitějším úkolem a posláním všech záchranných stanic. Jen pravdivě informovaná a ekologicky vzdělaná lidská společnost je zárukou kvalitního prostředí jak pro lidi, tak pro volně žijící živočichy.

Děti, které k nám přijdou na exkurzi do stanice nebo za kterými se vydáváme my Klikněte pro větší obrázeks výukovým programem a živými zvířecími pacienty, jsou zárukou úrovně budoucí ochrany přírody. Kdo ví, co z malého školáka jednou vyroste a jak i on nám sám za sebe bude moci pomoci. Bude z něj třeba poslanec, právník, učitel, architekt, vědec či řemeslník a nebo zedník? V každé z uvedených profesí může pomoci, ale musí vědět kde, jak a kdy.

On totiž největším nepřítelem ochrany přírody není člověk, ale jeho neznalost konkrétní problematiky. Z toho vyplývá, že pokud se nám podaří informovat o konkrétních problémech co nejvíce zástupců laické i profesionální veřejnosti, budeme mít do budoucna nejenom méně zvířecích pacientů, ale i problémů s lidmi a zvířaty. Nepodceňujme naše děti, kolikrát jsou vzdělanější a šikovnější než někteří dospělci.

V rámci projektů ekologické výchovy nabízíme:

  • tematicky zaměřené výukové programy jak pro oba stupně základních škol, tak pro předškoláky
  • dva 40minutové filmové výukové dokumenty o naší činnosti
  • pro nejmenší velké obrazové karty
  • emailové zasílání pozvánek na nejrůznější akce, zasílání tiskových zpráv a zajímavé internetové stránky

6. Migrace zvířat

Stěhování je lidské, ale i zvířecí. My lidé se stěhujeme za prací, zábavou, sluníčkem či zisky. Volně žijící živočichové se stěhují za potravou, vodou, úkrytem či v rámci vlastní existence.

Klikněte pro větší obrázekMigruje (stěhuje se) snad úplně všechno. Táhnou hejna ryb, skupiny obojživelníků, přesouvají se i plazi a hmyz. Nejvíce známé jsou však tahy ptáků a přesuny savců. Poznatky o migraci - tahu a přesunech živočichů nám hodně napovídají a pomáhají nám při poznávání jednotlivých živočišných druhů. Díky migraci zvířat lze předvídat počasí či vyhodnocovat negativní vlivy na životní prostředí.

Zatímco my se kolikrát přesouváme pouze z vlastního rozmaru, u zvířat je to existenční záležitost spojená s jejich životem a budoucností. Jsou zvířata, která Klikněte pro větší obrázekmigrují pouze na krátké vzdálenosti. Obojživelníci prostě pouze vylezou z vody na souš, aby si našli bezpečné zimní úkryty. Jsou zvířata, která se přesouvají pouze mezi nedaleko vzdálenými biotopy. Labutě a kachny se ze zamrzajících rybníků přesouvají na tekoucí nezamrzající vody. A jsou zvířata, která při své migraci opouštějí kontinenty, jako například vlaštovky, čápi či rorýsi. Každé zvíře má svou lety prověřenou migrační cestu a migrační postupy. Zatímco některá zvířata se přesouvají pomalu a postupně, jiná vykrouží do obrovské výšky a při přeletu překonávají na jeden zátah až neuvěřitelné Klikněte pro větší obrázekvzdálenosti. S trochou nadsázky však lze říci, že v živočišné říši migrují naprosto všichni. Ti, kteří nemigrují, jsou většinou ovlivněni civilizačními ruchy, a proto kolikrát mají i v civilizaci existenční problémy. Například v poslední době se na našem území čím dál tím častěji objevují zimující bílí čápi. Dnes ještě nejsme schopni odhadnout, proč tomu tak je, ale pokud v zimě napadne hodně sněhu, nenajdou dostatek potravy a mají poměrně značné existenční problémy. Spolu s čápy zůstávají občas přes zimu na našem území i špačci. I ti asi začali využívat našich mírnějších zim, ale otázkou je, jaké to pro ně může mít následky.

7. Voda

Nejdůležitější tekutina naší planety, bez níž by na zemi nemohl vzniknout život. Bez vody bychom nejen během poměrně krátké doby vyhynuli na žízeň a špínu, ale nikdy bychom nic nevypěstovali, nepostavili…

Voda je opravdu životně důležitou, nedoceněnou tekutinou, a proto jí musíme věnovat minimálně jeden díl našeho ekoseriálu. Voda je významným krajinotvorným prvkem a domovem mnoha organismů. Potoky, řeky, rybníky, Klikněte pro větší obrázektůně a mokřady hrají nezastupitelnou roli v naší krajině. Slouží jednak jako zásobárny povrchových vod, ale i jako stanoviště rostlin a domov pro stovky volně žijících živočichů. Někteří žijí přímo v ní, jiní v její těsné blízkosti a nebo jsou na ní přímo závislí. Pomineme-li všechny ty vodní mikroorganismy, hmyz, měkkýše, raky a sladkovodní ryby, jsou další skupinou přímo závislou na vodě obojživelníci. Ti se ve vodě rozmnožují a jejich vývojová stádia v prvních týdnech ve vodě žijí. Rovněž určitá skupina ptáků a savců je na vodě přímo závislá. Vodní ekosystém je pro ně domovem nebo zdrojem potravy, např. potáplice, racci, kachny, husy, labutě, ze savců pak bobr, ondatra a vydra.

Spolu s vodnatostí a kvalitou vody se mění i život kolem ní. Jiná skupina živočichů obývá vody stojaté, jinou najdeme v potocích či řekách. Někomu stačí louže, někdo potřebuje jezera a rybníky. Každopádně většina organismů, vegetace či živočichů je na vodě přímo závislá. S vodou je třeba šetřit, respektovat její sílu a hlavně s ní efektivně hospodařit. Nerad bych se dožil toho, že na to přijdeme až v okamžiku, kdy jí budeme mít kritický nedostatek! Raději nechci ani pomyslet na to, o co vše bychom svou nešetrností ve finále přišli.

8. Odpady

Odpady do přírody jednoznačně nepatří, ale i přes to se tam poměrně často Klikněte pro větší obrázekobjevují. Černých skládek nám opět po všech těch ekonomických reformách a úsporných opatřeních přibývá a málokdo si asi uvědomuje jejich negativní vliv na životní prostředí. Zapáchající hromady odpadu nejen že hyzdí vzhled krajiny, zatěžují půdu, znečišťují vodní zdroje, ale působí značné potíže i právě volně žijícím živočichům.

Vzpomínám na případy ptáků zamotaných do nejrůznějších provázků, sisalů a lanek. Vzpomínám na kavku zachycenou na střešní lávce za provaz s drátem omotaným kolem nohy, na uplácanou poštolku zachycenou v koruně stromu se zaškrcenými pařáty a mladé rorýse obecné spojené k sobě červenou bavlnkou. To vše byly naprosto zbytečné případy končící většinou úhynem zvířete.

Nejnebezpečnějším odpadem je však rybářský vlasec. Ten vyniká svou pevností, relativní neviditelností a škrticími vlastnostmi. Kousek rybářského vlasce dokáže zaškrtit končetinu, zobák, krk či tkáně tak, že dojde k jejich totální amputaci. Klikněte pro větší obrázekMám na mysli desítky takto poraněných a usmrcených vodních ptáků, kteří se do volně poházených silonů zamotali. Problémy jsou však i se sklem, plechovkami a plasty. Větší plastové nádoby mohou být například smrtelnou pastí pro obojživelníky, plazy a ježky. Plechovky a střepy pak pro divoká prasata, jezevce a na skládkách se přiživující druhy. V minulosti jsme například řešili případ divokého prasete se zařízlou plechovkou kolem tlamy, viděl jsem zarostlé střepy a ošklivě vypadající řezné rány. Desítky a stovky zvířat poraněných v důsledku lidské bezohlednosti a nevychovanosti. Ukládejte odpad vždy tam, kam patří a hlavně nedovolte ve svém okolí zakládat černé skládky.

9. Podzim v přírodě

Pro mnohé volně žijící živočichy je podzim jedním z nejdůležitějších ročních období. Příprava na blížící se zimu, hledání vhodného úkrytu, odlet do teplých krajů, sběr potravy a ukládání tukových zásob. To vše musí zvířata rok co rok absolvovat, aby přežila a připravila se na následující rok. Pro mnohé z nich je to otázka života a smrti. Například obojživelníci opouštějí vodní tůně, hledají Klikněte pro větší obrázekvhodný úkryt v kořenech stromů, pod kameny a hromadami zeminy. To samé platí i u plazů, pro které je rovněž velice důležité najít bezpečné a vhodné místo k přezimování. Ptáci to mají na první pohled snazší, část jich před zimou odletí do teplých krajů a nebo se dle aktuálních klimatických podmínek postupně posouvají. Relativně záviděníhodné „dovolené“ například v Africe však předchází náročná a nebezpečná cesta spojená s ulétnutím několika stovek i tisíců kilometrů. Ne všechny vlaštovky, jiřičky, čápi a skřivani to zvládnou, a tak i tady jsou poměrně velké ztráty. Ptáci, kteří u nás přes zimu zůstávají, si zase musí vytvořit potravinové a tukové zásoby. Proto právě podzimní sběr potravy případně její nedostatek výrazně ovlivňuje výskyt a četnost populací jednotlivých druhů. To samé platí i u savců. Zejména ježci jsou se zkracujícím se dnem čím dál aktivnější a můžeme je vidět mnohem častěji. Zato netopýři s klesající teplotou a mizejícím hmyzem se pomalu, ale jistě ztrácí z noční oblohy a přesouvají se na zimoviště do štol, dutých stromů a na paneláky. Většina volně žijících živočichů každopádně ví, co má dělat a umí se na blížící se zimu dobře připravit. Jediný problém, který mají, jim působíme my lidé našimi civilizačními faktory. Úbytek přirozených úkrytů, zimovišť a k zimování vhodných lokalit spolu s přeměnou krajiny zvířata ohrožuje mnohem více než blížící se sníh a mráz. Nezapomínejme, že tu nejsme sami.

10. Kroužkování ptactva

Klikněte pro větší obrázekKroužkování ptáků je označování volně žijícího ptactva speciálními ornitologickými kroužky. Kroužkování je vědecky zaměřená činnost spojená se získáváním cenných informací o životě jednotlivých ptačích druhů sloužící k jejich následné ochraně. Vždyť každý, kdo chce něco chránit, měl by o tom vědět co nejvíce, aby jeho snaha byla co nejefektivnější a neměla nežádoucí účinky.

Klikněte pro větší obrázekKroužkování smí provádět pouze kroužkovatel Kroužkovací stanice Národního Muzea Praha, který složil odbornou zkoušku, má patřičná povolení, pověření a může chytat a manipulovat s odchycenými ptáky. Kroužkuje se většina u nás žijících ptáků a za několik desítek let jsme získali pro nás velice důležité informace a poznatky.

Díky kroužkům můžeme zjistit, odkud kam ptáci táhnou, kolik jich je, kdo s kým hnízdí, kde se nejčastěji zdržují, kde hnízdí, kde zimují, kolika let se dožívají plus další a další zajímavé informace. Díky kroužkům se například vyhlašují přechodně chráněné plochy, rezervace a přírodní parky. Díky kroužkům se podařilo vyvrátit některé nesmyslné pověry a mýty. Díky kroužkům může ptáky efektivněji a lépe poznávat i chránit. A co Vy, nebyli jste se už někdy podívat na nějaké ukázce odchytu a kroužkování ptactva? Že ne, tak to máte nejvyšší čas na podobnou akci vyrazit.

11. Les

Les nejsou pouze stromy, těžba a prodej dřeva, sbírání hub či jiných lesních Klikněte pro větší obrázekplodin. Les je především důležitou zásobárnou vody, prvkem ekologické stability a biotopem pro mnohé volně žijící živočichy. Les je samostatně fungující ekosystém, který by dokázal bez lidského zásahu žít stovky let. Les je ale i hodně tvrdé práce, dohadování a starostí.

Pravdou zůstává, že najít původní český les typický pro naše zeměpisné pásmo je dnes již trochu problém, ale jeho přirozená obnova funguje tak rychle, že návrat k původnímu druhu lesa by byl otázkou pouze několika desítek let. Přesněji řečeno, kvalitní les se pozná hlavně podle skladby dřevin a věku stromů. Myslím tím zdravý, povětrnostním vlivům odolný, většinou smíšený Klikněte pro větší obrázeka hlavně rozumně využívaný porost. Mezi takové lesy patří například křivoklátské smíšené lesy v nepřístupných stráních nad řekou Berounkou, či některé zbytky horských a pohraničních oblastí, kam se člověk jen stěží dostane s motorovou pilou či harvestorem. V žádném případě nelze za takový les považovat smrkové monokultury „průmyslových“ lesů, drancovaných zejména v posledních dvou letech těžkou těžební technikou. Bohužel, takových lesů máme z dob minulých převážnou většinu, a tak se nesmíme divit, že nám je rabuje kůrovec, ničí vichřice a nešetrné hospodaření. Právě v důsledku Klikněte pro větší obrázekpreference jedné dřeviny či druhu dochází následně k porušení celého ekosystému a les ztrácí svoji strategickou funkci. Přitom lesy jsou odjakživa domovem zvěře a ptáků, jejichž počty jsme se na lecjakém panství a zámečku v minulosti chlubili. Dnes je však situace jiná, a tak je třeba se zamyslet nad tím, jak svůj postoj k lesům a hospodaření v nich změnit. Kdy jste se byli naposled podívat v lese, a hlavně, co jste tam viděli?

12. Doprava

Osobní, nákladní, tranzitní, vnitrostátní, automobilová, vlaková, letecká či lodní. Dnes naprosto nezbytně nutná a důležitá věc. Ale i ona výrazně Klikněte pro větší obrázekzasahuje do ekologie a přírody. Silnice či dráhy výrazně mění ráz i funkčnost krajiny. Chybějící ochranné ploty jsou příčinou masivního masakrování naší fauny a střety se zvěří se ročně počítají na stovky a tisíce. Čím rychleji, tím více.

Doprava ohrožuje všechna zvířata – jde to napříč živočišnými druhy. Od obojživelníků, přes plazy, ptáky i savce. Netýká se to snad jen pouze našich sladkovodních ryb, pokud se tedy nepřevrhne kamion nafty do řeky či potoka. A přitom lze většině problémů předejít.

Tak například, ochranné ploty, zábrany a funkční migrační nadchody a podchody pro živočichy. Zatímco žábám stačí podchod s vodotečí, srnčí, černá a jelení zvěř potřebuje něco jiného. Dnes, když se můžeme kouknout i k zahraničním sousedům a porovnat jejich výsledky, je myslím zcela zbytečné realizovat megalomanské akce na zkoušku, které ve finále nakonec ani nefungují.

Dalším důležitým faktorem minimalizujícím výskyt zejména dravých ptáků Klikněte pro větší obrázeka sov v blízkosti rušných komunikací je pořádek a čistota v silničních příkopech. Odpadky a zbytky potravin, které jsou podél našich komunikací běžně vidět, jsou totiž potravním zdrojem pro drobné hlodavce, hraboše a potkany. Za nimi se pak stahují právě dravci a sovy, kteří je zde loví. To je pak už jen kousek k tomu, aby výr při lovu potkanů vlétl na silnici, byl oslněn světly automobilu a sražen.

Další věc je otázka srnčí a černé zvěře. Ta zejména v podzimních a zimních měsících migruje přes komunikace a tím pádem je i ona častým účastníkem dopravních nehod. Tady je na vině rychlá jízda a nedostatečné odhadnutí situace. Zvěř na silnici dnes můžeme potkat i mimo les a třeba i v okrajové části velkých měst, a tak určitá ostražitost a bdělost jsou na místě.

Je toho hodně, co by se dalo pilovat a zlepšit, od ochranných plotů a zábran až po vlastní pozornost a způsob jízdy. Většina věcí, které se dějí na silnicích, se opakuje i u železnice. Proto nesmíme zapomínat i na tuto daň našemu komfortu, rychlosti a ušetřenému času. Vždyť kolikrát jsou ohroženy nejen životy zvířat, ale i nás a našich blízkých.

13. Zimoviště a zásady přírodní rovnováhy

Vezměme si například shromaždiště vodních ptáků. Desítky labutí velkých, stovky divokých kachen, lysky černé, morčáci a kormoráni velcí plus další a další druhy. Zimoviště je stanoviště živočichů, kteří se zdržují na jednotlivých lokalitách, kde Klikněte pro větší obrázekspolečně tráví zimní měsíce. Nejčastěji to jsou místa s dostatkem potravy, přístupnou vodní hladinou a zárukou relativní bezpečnosti. V Plzni máme jedno takové významné zimoviště vodního ptactva kousek od kostela sv. Jiří na řece Berounce. Ročně zde monitorujeme desítky druhů vodních ptáků a stovky jedinců. I přes to, že se zejména v době hnízdění a vyvádění mláďat jedná převážně o párové teritoriální druhy, na zimu tvoří společná hejna a vyhledávají početné skupiny. S trochou nadsázky lze říci, že ptáci zjistili, že k přečkání leckdy náročné zimy je bezpečnější tvořit větší skupiny. Více očí víc vidí, a tak je snazší získávání potravy i ochrana před predátory.

Podobně se v zimě chovají i drobní ptáci jako například zvonci, stehlíci, sýkory a čížci. Ze savců je to pak černá, srnčí a vysoká zvěř, kterou jste zejména v zimních měsících zcela určitě už viděli. V několikahlavých stádech se ukrývá v lese či leží na poli.

Zima je však zima, nasytit se musí všichni a kolikrát se živočichové potýkají Klikněte pro větší obrázeks nedostatkem klidu a potravy. Proto také za hejny ptáků a skupinami býložravců putují logicky i predátoři. V tomto případě se jedná o dravce a šelmy. Ti však loví přednostně nemocné a slabé jedince, čímž přirozeně napomáhají ozdravení populace své kořisti. Jak je vidět, vše je uzavřený kruh přírodní rovnováhy, a proto i zima, zimoviště a se zimou spojené rituály mají pro přírodu svůj význam a přínos.

14. Zimní přikrmování drobného ptactva

Laickou i odbornou veřejností diskutované téma. Já osobně se zimním přikrmováním drobného ptactva souhlasím, neboť jsem přesvědčen o tom, že jsme změnou krajiny ptákům jejich přirozené potravní zdroje značně minimalizovali. Vždyť kde dnes najdete remízy plné bobulí, semen trav a plevelů?

Účelné a efektivní přikrmování musí však splňovat alespoň tři základní pravidla:

Klikněte pro větší obrázekPrvním je konstrukce a typ krmítka. Krmítko musí být pro ptáky bezpečné. To znamená bez ostrých hran, čouhajících hřebíků, lepkavých nátěrů a nebezpečných nástrah. Dále by krmítko mělo být dostatečně velké, aby do něj nepršelo, nefoukalo a nedocházelo ke zbytečnému znehodnocování nabízené potravy.

Druhým, neméně důležitým faktorem, je umístění krmítka. Opět volíme vhodná, pro ptáky bezpečná místa, ideálně v přírodní zeleni, co nejdále od rušných komunikací, skleněných a zrcadlových ploch, popelnic, míst s výskytem domácích koček. Je třeba si uvědomit, že na krmítko stáhneme ptáky ze širokého okolí a zcela určitě bychom nechtěli, abychom je místo přikrmování likvidovali.

Poslední a třetí zásadou je nabízená potrava a krmné směsi. Opět mysleme na to, že ptáci nejsou odpadkové koše a že je nevhodné jim do krmítka sypat Klikněte pro větší obrázekzkažené, kořeněné, žluklé a závadné zbytky potravin. Kdo má ptáky rád, krmí olejnatými semeny, ideálně slunečnicí, lehce obohacenou prosem, řepkou, lněným semínkem, konopím či obilnou směsí, sušenými jeřabinami a za sněhové pokrývky třeba i jablky. U nás krmíme z 80 % slunečnicovými semeny a zbytek pak semena trav, obiloviny a bobule. V supermarketech namíchané směsi jsou však zbytečně drahé a složením tak pro papoušky a městské holuby.

A co Vy, máte s přikrmováním drobných ptáků v zimních měsících své zkušenosti? Vždyť takové pěkné krmítko s pytlem slunečnice může být vhodným dárkem nejen pro ptáčky, ale i děti a seniory.

15. Nástrahy civilizace

Klikněte pro větší obrázekElektrická energie, doprava, rychlovlaky, architektonické skvosty plné skla a zrcadel, protihlukové bariéry, odpady, chemikálie. Každodenní standard, pohodlí a pro nás lidi běžné věci. Pro volně žijící živočichy však kolikrát uměle vytvořený problém, kterému se neumí přizpůsobit. Přesněji řečeno, elektřina není pouze cvaknutí vypínače – a svítí světlo, elektřina jsou i sloupy vedení, na kterých se poraňují a pálí ptáci. Doprava není pouze rychlá jízda autem po dálnici. Dopravou jsou i stovky přejetých ježků, sražených srn, divokých prasat a nespočet ptáků i dalších savců. Klikněte pro větší obrázekSkleněná administrativní budova či banka není pouze zajímavě architektonicky řešená stavba s klimatizovanou kanceláří, ale i stovky mrtvých ptáků zabitých po nárazu do skleněné plochy. A takhle by se dalo pokračovat přes odpady, chemické látky, čtyřkolky, rybářské vlasce, těžební stroje a další a další civilizační nástrahy a pasti.

Nikdo po nás nechce, abychom se vraceli zpět do jeskyní a na stromy. Naše každodenní potřeby a nutnosti jsou vzhledem k vývoji lidské společnosti pochopitelné, ale proč nemůžeme civilizačně myslet o nějaký ten krůček napřed a řešit i tyto kolikrát zbytečné problémy? Vždyť dnes už dokážeme téměř i nemožné, o většině potíží víme – a jediné, co nám schází, je chuť a snaha je řešit.

15. O zvířatech a dětech

Živé zvíře, živočich jako dárek za vysvědčení k Vánocům či k narozeninám.

Klikněte pro větší obrázekZvíře jako kamarád, o kterého se člověk musí starat, a prostředník, který vede děti k zodpovědnosti, to je zcela určitě dobrá věc. Na druhou stranu, zvíře je starost na několik let a je třeba si uvědomit, že člověk se musí starat zodpovědně. Proto když už se rozhodnete dítěti živé zvíře pořídit, měli byste vždy zvažovat, zda jste schopni splnit všechny důležité chovatelské podmínky (chovatelské zázemí, potravní a biologické nároky zvířete). Je totiž naprosto nezodpovědné ho svou neznalostí týrat. Některé druhy zvířat se dožívají i dlouhého věku, a tak taková želva nádherná, kterou jste dostali v první třídě od rodičů za vysvědčení, může být dárkem ještě pro vaše děti.

Klikněte pro větší obrázekZcela určitě není dobře pořizovat malým dětem hned každé zvíře, na které si ukáží, a vůbec už ne dlouhověká zvířata jako želvy, velké druhy papoušků a konec konců ani psy. Rovněž pro ně nejsou vhodná zvířata, která vyžadují speciální péči nebo mají specifické chovatelské požadavky a nebo mohou být při neodborné manipulaci nebezpečná.

Možná není od věci začít s plyšáky. O hračku může dítě pečovat a při odjezdu na dovolenou ho vzít s sebou, a nebo odložit do poličky. Pokud není zbytí, volba Klikněte pro větší obrázekmůže v první řadě padnout na nenáročné rybičky, křečka nebo morče. Je možné zvolit i andulku, korelu, zakrslého králíka atd. Při koupi zvířete je třeba dát pozor na to, co a kde kupujeme. Obchod se zvířaty je po drogách, zbraních a prostituci čtvrtým nejrozšířenějším obchodem, a tak bychom se měli určitě snažit nepodporovat černý obchod se zvířaty, obchod se živočichy z naší volné přírody a ani obchod se zbožím vyrobeným ze živých zvířat. Jde o nejrůznější suvenýry a dárky ze vzácných, ohrožených a chráněných živočichů.