Seriál o ptácích

1. Úvod

Klikněte pro větší obrázekPtáci jsou prostě fascinující! Schopnost létat a stěhovat se na obrovské vzdálenosti, osídlit téměř jakékoli prostředí, zářivé barvy i krásný zpěv, to vše z nich udělalo předmět neutuchajícího lidského zájmu. Jsou zdaleka nejlépe poznanou skupinou živočichů.

Přesto stále nedokážeme zabránit jejich úbytku. Běžné druhy se stávají méně běžnými a ty vzácné ještě vzácnějšími. Snažíme se je ochránit předpisy, třeba evropská směrnice o ptácích, která jako jeden z mála nástrojů práva opravdu funguje, oslaví za pár dnů již 30. výročí. Stovky nevládních organizací po celém světě, sdružené pod hlavičkou BirdLife International, angažují pro záchranné programy tisíce dobrovolníků i špičkových profesionálů. Zachraňují albatrosy v chladných vodách Pacifiku, brání kácení tropických deštných lesů, riskují vlastní život, když prosazují zastavení nesmyslného lovu táhnoucích ptáků ve středomoří. To vše je zoufale málo, pokud většina z nás bude vůči ochraně přírody lhostejná. Chceme vám na příkladech jednotlivých druhů i celých skupin ukázat osudy některých zástupců naší ptačí říše.

2. Racek chechtavý

Klikněte pro větší obrázekRacek chechtavý jakoby se opravdu chechtal. Jeho osud je ale spíš k pláči. Ještě před dvaceti lety ho bylo všude plno. Bílé obláčky racků nad brázdami za orajícími traktory, hemžení tisíců skvrnitých mláďat v koloniích na březích rybníků, plná nábřeží v zimním čase, to vše se pomalu stává minulostí. Ve středních Čechách dnes živoří poslední dvě až tři kolonie a ani jinde to nevypadá lépe. Ještě v 70. letech minulého století napočítali ornitologové v jižních Klikněte pro větší obrázekČechách na 100 kolonií, v roce 2002 už jen pouhých 28. A příčina? Ztráta vhodného prostředí především díky odvodňování mokřadů a jejich zarůstání, přímé pronásledování, trávení, snížená reprodukční schopnost díky reziduím těžkých kovů, predační tlak.

3. Rorýs obecný

Klikněte pro větší obrázekMožná žijí i ve vašem domě. Kdo? Přece rorýsi, naši malí a nenápadní sousedé. Přiletí v pokročilém jaru a než se léto zlomí do své druhé poloviny, rychle mizí do vzdálených afrických zimovišť.

Původně hnízdili ve skalních městech, vzali za vděk stromovými dutinami nebo budkami. Dnes žije naprostá většina rorýsů ve městech. Osidlují historická centra a nově také sídliště. Plošné zateplování špatně izolovaných paneláků je ve velkém připravuje o hnízdiště. Jenom Klikněte pro větší obrázekv Praze jich za posledních 15 let ubyla téměř polovina. Přitom řešení je známé a kupodivu není ani drahé. Stačí jen ponechat volně prostupné otvory v podstřeší, kam zalétají hnízdit. Nemyslíte, že by nám bez nich bylo ve městech smutno?

4. Polní ptáci

Klikněte pro větší obrázekJedním z nejvíce zkoušených prostředí u nás je zemědělská krajina. Za posledních dvacet let z ní zmizela skoro polovina jejích ptačích obyvatel. Za kdysi tak běžnými polními ptáky jako třeba koroptví nebo skřivanem dnes musíme nachodit pěknou řádku Klikněte pro větší obrázekkilometrů. A co teprve čejka chocholatá, jejíž počty se dramaticky ztenčily. Mizí vlhké louky, kde byly zvyklé hnízdit. Zmizely také úhory, kde se dařilo chocholoušům. Jejich poslední zbytky dnes přežívají leda tak v okolí nákupních center na městských perifériích.

5. Tetřívek obecný

Klikněte pro větší obrázekAž na vrcholy našich hor se musíme vypravit za tetřívky, plachými a na rušení citlivými rytíři krušnohorských a šumavských plání. Přitom ještě před pár desítkami let obývali i nížiny. Přeměna luk v zemědělskou půdu, jejich zalesňování a nadměrné rušení je však vytlačily až sem. V časném jaru tu vystavují kohouti na odiv svůj svatební šat před nenápadně zbarvenými slepicemi a soupeří o jejich přízeň. Na místech, kde původně rostly lesy, později zničené kyselými dešti, dnes našli svá poslední útočiště. Rostoucí turistický tlak, přemnožená černá zvěř a nově též větrné elektrárny je však dostihly i zde a rázně ukrajují z jejich již tak nízkých počtů.

6. Sýček obecný

Klikněte pro větší obrázekSýček prý vábil těžce nemocné k odchodu na onen svět svým vytrvalým voláním: „Půjď!“ Pravdu se už asi nedozvíme. Dnes se zdá, že na onen svět se odebírá on sám. V případě sýčka obecného jde o smutnou skutečnost. Je naší nejvíce ohroženou Klikněte pro větší obrázeksovou. Mizí totiž travnaté porosty s dostatkem jeho oblíbených dešťovek, staré ovocné sady i bezpečná hnízdiště v hospodářských objektech. Někteří sýčkové si pro hnízdění vybrali panelové domy, kterých máme u nás spousty, ale sýčků, bohužel, na rozdíl od paneláků, rychle ubývá.

7. Ptáci a město

Klikněte pro větší obrázekRušné centrum města. Nikde ani stéblo trávy, jen beton, kov a sklo. A přece tu žijí. Na úzkých římsách balancují holubi, po střechách přeletují poštolky a kavky. Ptákům se zkrátka ve městech daří a cítí se tu bezpečně.

V zahradách mateřských škol uprostřed velkých sídlišť dnes běžně žijí kalousi ušatí – sovy, kterých ve volné přírodě ubývá. Prakticky v každém Klikněte pro větší obrázekvětším městském parku můžeme zastihnout desítky ptačích druhů. Čím dál tím častěji také holuby hřivnáče, sojky a straky, přistěhovalce z lesů i polní krajiny. Ty posledně jmenované občas loví ptačí mláďata a plení hnízda. Přesto jsou součástí přírody jako každý jiný živý tvor a my nemáme právo do jejího koloběhu zasahovat.

8. Jeřáb popelavý

Klikněte pro větší obrázekJeřáb není jenom stroj anebo strom. Je to i pták, a navíc pořádně veliký! Je vrozená elegance, a je jedno, jestli se zrovna brodí v blátě na poli, spolu se svou družkou předvádí svatební tance, nebo sešikován do úhledných klínů křižuje za hlasitého troubení jarní a podzimní oblohu.

Před pár lety ještě utopie, dnes potěšující skutečnost – jeřábi se u nás usadili natrvalo a stále jich přibývá. Jejich původním domovem je Klikněte pro větší obrázekseverská tajga, kterou bychom u nás jen obtížně hledali. Náhradou si oblíbili rozsáhlé močály, rákosiny s vlhkými loukami přecházející v les. Ačkoli jsou jeřábi popelaví opravdu vysocí, ještě o notný kus vyšší než čápi, jsou vcelku nenápadní a dokážou se před nebezpečím rychle schovat.

9. Ledňáček říční

Klikněte pro větší obrázekRybařík, létající drahokam, to jsou nejčastější synonyma ledňáčka, pestrého obyvatele čistých potoků a řek. Ledňáček ovšem led příliš v lásce nemá, naopak je nejčastější příčinou jeho zkázy. Mnoho ledňáčků nepřežije tuhé zimní mrazy. Zemřou hlady. Zbylí ptáci se musí hodně snažit, aby vychovali dostatek mláďat schopných způsobené ztráty nahradit. Jakmile se jen trochu oteplí, vyhrabou ve strženém břehu hnízdní noru a třeba i třikrát za rok vyvedou mladé. Vodních toků s vysokými šikmými stěnami však Klikněte pro větší obrázekubývá. Často nesmyslné regulace, napřimování toků, vybetonování koryt, motivovaná obavami z povodní, jindy zase znečištěná voda, otravy ryb – to vše ledňáčky ohrožuje, stejně jako v poslední době rychle se šířící norci američtí, schopní sežrat vše živé včetně mladých ledňáčků v hluboké noře…

10. Ptáci a člověk

Už dávno nepředstavuje pro ptáky hlavní nebezpečí člověk – lovec. Naše vyspělá společnost je zabíjí mnohem rafinovanějšími způsoby. Ve městech i na vesnicích, podél dálnic a železničních koridorů vyrostly tisíce velkých skleněných ploch. Tyto plochy (které jsou v lepším případě opatřeny Klikněte pro větší obrázekneúčinnými černými siluetami ptáků) zabíjejí neúnavně – dnem i nocí – proletující ptáky, stejně jako vedení vysokého napětí, kterými je naše země hustě protkaná. Ačkoli se energetikové v posledních letech opravdu snaží, čeká je společně s ochránci přírody v tomto směru ještě hodně práce.

Největším a bezkonkurenčním zabijákem ptáků je však doprava. Od okresek po nejrušnější dálnice, všude číhá smrt. Draví ptáci, sovy nebo krkavcovití ptáci často vyhledávají jejich blízkost a hodují na mršinách. Sami se tak stávají snadným terčem pro projíždějící auta. Výzkumy prokázaly, že ptáci jsou schopni včas reagovat na vozidla, jedoucí rychlostí do 60 km/hod. Zkuste donutit řidiče jezdit takhle pomalu!