Pořad na pomoc zvířatům. Uvádí Zdeněk Srstka

Obsah dílu

Přehrát vše

Lesní školka Na dvorečku

Navštívíme Lesní školku s farmou Na dvorečku v Letech, kam docházejí především městské děti, abychom se podívali, jak jim svědčí sepětí s přírodou. Rozhovor nám poskytne Veronika Kubásková, která svého času hledala umístění v mateřské školce pro své dítě. Ve státní školce však nebyla kapacita, a protože má ráda přírodu, začala se zajímat o lesní školky. Díky tomu, že měla v nájmu pozemek a spolek Jeden strom zrovna hledal prostory pro lesní školku, spojila se s pedagožkou Mgr. Alenou Lalákovou a jejími kolegyněmi, a Lesní školka Na dvorečku byla na světě.

Veronika Kubásková je správkyní pozemku lesní školky Na dvorečku a farmy, chovatelkou a cvičitelkou jezdectví. Na farmě přijdou děti do kontaktu s poníkem, koněm, ovečkami, kozami, králíky, morčaty… učí se, jak o zvířata správně pečovat, jak je chránit, seznamují se s jejich potřebami a podobně. Zvláště pro děti z měst je tato zkušenost nedocenitelná. „Zvířata obecně, a koně obzvlášť, mě provázejí celým mým životem. Vím, jak šťastná jsem s nimi já a jak je milují děti. Právě proto vznikl projekt Na dvorečku, který má umožnit místním dětem i dospělým maximální možný kontakt s nimi. Společně se naučíme vzájemnému respektu, komunikaci i toleranci a užijeme si spoustu krásných okamžiků,“ říká Veronika Kubásková.

Více informací najdete na www.jedenstrom.cz

Vydry hladkosrsté

Chovatelům Zoo Praha se jako prvním v kontinentální Evropě podařilo rozmnožit vydry hladkosrsté. Sedm vzácných mláďat, která zatím připomínají trpasličí kopie svých rodičů, přišlo na svět v lednu. V současné době začínají opouštět bezpečí nory a pomalu objevují okolní svět v expozici pavilonu Indonéská džungle.

Vydry hladkosrsté chová Zoo Praha jako jedna z mála evropských zoologických zahrad od roku 2013. Kromě pražské zoologické zahrady se vydry hladkosrsté podařilo rozmnožit pouze ve Velké Británii, odkud pochází i pražský chovný pár. Jedná se o šestiletou samičku Kiri a tříletého samce jménem Scotty. Pro obě vydry jsou v lednu narozená mláďata jejich prvními potomky a oba se ukazují být vzornými rodiči.

Zprvu se o mláďata, která vůbec nevylézala z boudy, starala pouze samice. Po prvním měsíci, kdy se vydrám začaly otevírat oči, se do péče zapojil i samec, který na ně pečlivě dohlíží při jejich prvních výpravách po expozici. Celou vydří rodinu mohou návštěvníci vidět v pavilonu Indonéská džungle. Mláďata zatím přebývají většinu času v bezpečí boudy, ale velmi rychle rostou a jsou čím dál tím aktivnější. Vydry jsou velmi obratnými plavci, a tak se mláďata s pomocí rodičů začnou v brzké době učit plavat.

Volně žijící vydry hladkosrsté se nacházejí v jihovýchodní Asii, Indii a Iráku. Jejich počet ve volné přírodě klesá, především kvůli úbytku přirozeného prostředí a znečišťování vodních toků.

Více na stránkách pražské zoo.

Když přijde do ordinace…

Kokršpaněl

Kokršpaněl je pro mě plemeno mnoha tváří. Od roztomilých domácích mazlíků přes vychované lovecké pracanty až po nevyzpytatelné zlé kluky. Totéž platí i o velikosti a barvě, některé fenky mají sotva deset kilo a někteří psi skoro dvacet kilo, najdeme psy zlaté, černé, bělouše nebo černo-bílé, či černotříslové.

Stejné je to i s jejich úpravou srsti, někteří jsou v létě ostříhaní skoro dohola, jiní jsou zarostlí a neupravení a další jsou vzorně učesaní výstavní psi. Takže když přijde do ordinace kokr, je to vlastně skoro pokaždé něco jiného. Každý kokr je individualita.

Kokříci jsou dlouhodobě velice oblíbené plemeno a je to především díky kombinaci jejich vzhledu, velikosti a povahy. Jsou velcí „tak akorát“, mají dlouhou hedvábnou srst, elegantní hlavu, krásný pohled a většinou i milou povahu. Nedejte se ale mýlit, je to lovecké plemeno s vlastním názorem, dokážou být tvrdohlaví a neposlušní. A přesně v tomhle duchu se odvíjí i návštěvy v ordinaci, nikdy nevím, co mám čekat.

Kokršpanělové k nám často přichází s typickým problémem, záněty zevního zvukovodu. Psi mají svěšené ucho nebo obě uši, třepou hlavou a často se drbou na uších. Je to problém vznikající často v souvislosti s koupáním v řece nebo rybníce, také v souvislosti s osinami ve zvukovodu, ale i po léčbě antibiotiky, nebo prostě jen tak. Důležité je problém příliš neodkládat a určitě nechat psovi vyšetřit zvukovody otoskopem, tedy kukátkem do ucha. Podle výsledku vyšetření můžeme vyloučit osiny a podle cytologie můžeme stanovit, co způsobuje zánět. Pak doporučíme režim léčby, většinou kapky na čištění zvukovodu a další kapky s léky proti bakteriím nebo kvasinkám, podle výsledku cytologie. Bohužel někteří majitelé se dožadují těch kapek, co minule tak pomohly, a psa třeba vůbec nepřivedou, nebo ho nechtějí nechat vyšetřit. U nás kapky bez vyšetření nedostanou. Často je kolem vyšetření kokra trochu veselo, je to ale ve prospěch psa, léčit zvukovody nebo cokoli jiného bez diagnózy je nesmysl. Velice důležité je zvukovody doléčit a zkontrolovat, jestli je možné kapky vysadit. Pokud se totiž vysadí předčasně, dojde velice brzy k obnovení problémů.

Kromě uší mají kokříci ještě jednu častou bolístku. Jsou to osiny zapíchnuté nejčastěji v oblasti meziprstí na tlapkách, ale také na břiše, na krku atd. Na vině jsou neposekané travní porosty a dlouhá srst kokršpanělů. Osina se zachytí do dlouhých chlupů a díky zpětným háčkům se díky pohybům psa postupně propíchne kůží a cestuje dovnitř tlapky nebo jiné části těla. S rozpoznáním osiny je to jednoduché, pes začne místo s osinou intenzivně ošetřovat a olizovat. Pokud budete dost rychlí, zachytíte osinu, jak vstupuje přes kůži a je snadné ji vytáhnout. Ve většině případů ale přijdou majitelé se psem s oteklou tlapkou, mezi prsty je drobný otvor a vytéká z něj hnis. Pak je třeba psa pokud možno v dohledné době uspat, otvor po osině rozšířit, najít osinu, vyjmout jí a ránu vypláchnout a zašít. Vypadá to jako banalita, ale v případech, kdy se stav zanedbá, osina cestuje dál a pak se velice těžko hledá, ohrožuje psa a naděje, že se to samo zahojí, je mizivá. K zahojení dojde pouze tehdy, když osina na jiném místě vyjde ven z těla. Samozřejmě ještě horší je situace s osinami ve zvukovodu, na krku nebo na břiše. Vznik problému je stejný, ale osina cestující v oblasti krku nebo břicha je mnohem nebezpečnější. Co se týče prevence, je to jasné, pokud možno nechodit se psem na zarostlá místa a pokud nepotřebujete psa vystavovat, tak na léto a podzim ostříhat nakrátko zejména tlapky a také vnitřní plochu ušního boltce. Důležitá věc, která vám ušetří množství problémů a peněz je pravidelná prohlídka srsti po venčení, zejména na tlapkách a uších.

Kromě těchto typických lapálií u kokršpanělů vyšetřujeme dysplazii kyčlí při vstupu do chovu. Jako plemeno jsou kokříci co se týče dysplazie průměrní. Určitě doporučuji vzít si štěně po zdravých testovaných rodičích. Kokr je velice pohyblivý a potřebuje zdravé kyčle.

Kromě toho u kokrů řešíme i opravdu závažné problémy, jako je výhřez meziobratlové ploténky, kdy psi náhle ochrnou a je třeba neprodleně zasáhnout. Pokud pes přestane chodit, je podstatné, aby byl co nejdříve, nejpozději do 24 hodin, převezen na specializované pracoviště. Ochrnutým pacientům vyšetřujeme páteřní kanál pomocí CT a najdeme místo s výhřezem ploténky, vyhřezlou hmotu je pak nutné operativně vyjmout. Čas tady hraje velice důležitou roli, pokud je komprese na místě příliš dlouho, mícha se nevratně poškodí a stav již nelze zvrátit.

Zajímavé je, že pokud se zamyslím, mezi majiteli kokršpanělů si vzpomínám na samé sympatické milé lidi. Takže to kokříci se svými pánečky asi docela umí. Nebo si mílí lidé vybírají kokršpaněly. Každopádně kokříci se svými pánečky jsou pohodoví pacienti.

Autor textu: MVDr. Lukáš Duchek

Nabídka psů

Městský útulek pro psy Lesan
Na Hrombabě, Kralupy nad Vltavou
tel: 775 105 275
č. účtu:2500620459/2010
www.utulek-kralupy.estranky.cz

Brita

Pětiletá Brita byla nalezena v Kralupech se stahovacím obojkem a vodítkem. Sama prý nastoupila pánovi, který ji našel, do auta, ale u útulku se jí z auta už nechtělo. Měla hodně vylysanou srst díky zanedbané streptokokové infekci, ale v útulku ji vyléčili a teď už je z ní fešanda. Zpočátku se Brita chovala rezervovaně, ale za pár dní si zvykla. Ráda běhá za balonky, chodí na procházky a je výborná hlídačka. Umí povel sedni a místo. Není vhodná k jiným psům a kočkám.

Caro

Kříženec labradora a německého ovčáka Caro byl přivezen do útulku MP Velké Přílepy. Caro je akční sympaťák, který moc rád aportuje. Umí základní povely, ale je velmi bystrý, takže se rychle naučí i vše ostatní. Jiná zvířata nemá Caro příliš v lásce. Hledá stejně akčního páníčka, nebo paničku, jako je on sám. Carovi jsou asi čtyři roky.

Aňa

Aňa je čtyřletá kříženka, která byla zvyklá žít v domku se zahrádkou. Dle slov původního majitele nezvládá pobyt v bytě, ale na zahradě se chová jako vzorná psí dáma, a v kotci též nic neničí. Její bulharský majitel se odstěhoval a Aňu ponechal svému osudu v areálu průmyslového podniku. Aňa je mazlíček, miluje lidskou společnost. Je velmi učenlivá, poslušná, a ráda aportuje. Umí povel sedni a přivolání také zvládá na výbornou. Na vodítku ale mírně tahá. Na svého páníčka, či paničku se bezmezně fixuje a dýchala by za ně. Aňa je kastrovaná.

Brit

Kříženec německého ovčáka Brit je asi sedmiletý pes. Povahu má milou, je nekonfliktní, lidskou společnost vítá. Dobře chodí na vodítku a má rád dlouhé procházky. Umí povel sedni, dej pac, při očkování byl v pohodě a úprava srsti pro něj také není problém. Rád se pomazlí, ale není to žádný závislák. Hledáme pro něj majitele, který mu poskytne zahradu se zateplenou boudou a svou společnost.

Frank

Frank je kříženec německého ovčáka a labradora. Narodil se před šesti lety. Do útulku byl přivezen z obce Libčice nad Vltavou, kde se nějakou dobu potuloval u popelnic. Frank je milý, kontaktní a klidný. Na vodítku chodí dobře, umí sedni. Není uštěkaný a bude vděčný za procházku a pohlazení. Nejlépe by mu bylo v domku se zahradou.

Čert

Asi čtyřletý Čert se našel uvázaný u lampy na nádraží v Kralupech. Chápete to…? Čert byl po příchodu do útulku nejistý. Teprve když se přesvědčil o tom, že mu nic nehrozí a důkladně omrkl situaci, začal být komunikativní. Dnes se těší na procházky, přijde se pomazlit a hned se shání po balónku. Rád si hraje. Umí aportovat a moc ho to baví. Základní povely ovládá. Kontakt s ženami je pro něj přijatelnější než s muži a starší muže nemá vůbec rád. A vadí mu i maskáčové obleky. Nejspíš byl podobným člověkem nepřiměřeně trestán nebo týrán. Najde Čertík dobrý domov?

Bogi

Německý ovčák Bogi se narodil před sedmi lety. Přivezla ho městská policie společně s Ferdou ze Mšena, kde žili v domku se zahradou. Jejich majitelka se však odstěhovala a oba psy nechala na dvoře přivázané. Podařilo se jim překousat vodítka a sousedé je nějakou dobu krmili. Bogi je statný pes s lehkou nadváhou, ale plný energie. Umí základní povely a miluje česání srsti. Na lidi je hodný. Velký hlídač to nebude, spíše jde o psa vítacího. Nic mu však neunikne a na příchozího upozorní, nebo ho umazlí k smrti.

Ferda

Ferda je asi pětiletý kříženec bostonského teriéra. Osud sdílel s Bogim, ale v útulku snad na všechno rychle zapomenou. Ferda má handicap, zadní nohu při chůzi vůbec nepoužívá a má lehce ochablé svalstvo. Jde pravděpodobně o zranění staršího data. Rentgen ukázal poranění kyčelního kloubu po prudkém nárazu. Čeká operace. Při veterinární prohlídce byl vzorný a trpělivý a v autě se také choval klidně. V kotci je čistotný a neštěká. Ostatní pejsci mu nevadí. Ferda bude spokojený jak v domku se zahrádkou s volným přístupem do domu, tak v bytě.

Pes

Nesamostatný Luis

Pes Luis je pěkný dáreček. Bydlí se svým pánem a je na něm absolutně závislý. Po jeho odchodu do práce vyvádí jako zběsilý. Štěká a štěká, dokud se páníček nevrátí. Ruda konstatuje, hned jak je spolu spatří, že závislost je zřejmě oboustranná. Luis je pes z útulku a jeho člověčí přítel se mu snaží za každou cenu vytvořit krásný život. Ukazuje se, že Luis je obratný manipulátor a Rudovi je jasné, že páníčka čeká spousta práce. I Luise je třeba utahat. Úkolů je tu ještě mnohem víc, bohužel. Otázkou je, zda současná situace oběma, Luisovi i jeho páníčkovi, vlastně nevyhovuje.

Kočka

Rozjívené Sissi a Madlenka

Sympatická majitelka bydlí se svými dvěma kočkami, Sissi a Madlenkou, v útulném pražském bytě. Třebaže žijí ve zdánlivé shodě, často dá Sissi Madlence najevo, kdo doma velí. Madlenka, i když jsou obě stejně staré, váží polovinu hmotnosti Sissi, která ji občas pěkně zválcuje. Co však paničce vadí nejvíc, je ranní buzení. Sissi vyleze už ve 3:30 a vyrazí obtěžovat paničku nevybíravým způsobem rovnou do postele. Klára konstatuje, že mezi kočkami se jedná o hravou agresi, takže má paní majitelka za úkol kočky utahat hrou. Také je třeba změnit dobu krmení.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2017
 P ZJ ST AD HD