Pořad na pomoc zvířatům. Uvádí Zdeněk Srstka

Obsah dílu

Přehrát vše

Oddělení služební hipologie

Jízdní policie není v Praze žádnou novinkou. Již před rokem 1918 sloužili policisté na koních na území hlavního města a za první republiky působilo v Praze hned pět oddílů, lišících se barvou koní. Jízdní policie se velmi dobře osvědčila při práci v obtížném terénu, při zákrocích proti agresivnímu davu, ale také skvěle reprezentovala při nejrůznějších slavnostních příležitostech.

V současnosti působí v Praze jeden oddíl jízdní policie (Oddělení služební hipologie) a jeho poslání se příliš neliší od minulosti. I nyní se využívají policisté na koních pro práci v nepřehledném terénu, zvláště při sportovních či kulturních akcích, kterých se účastní velké množství lidí, a stejně jako dříve patří k činnosti tohoto oddělení reprezentace a propagace pražské policie. Kromě Prahy existují oddíly jízdní policie ještě v Brně a Zlíně, v Ostravě a Pardubicích se na koních pohybují strážníci městské policie.

Pražské oddělení jízdní police čítá 16 koní, standardním plemenem je český teplokrevník.

V reportáži vás seznámíme s činností jízdní policie, podíváte se do stájí, jak je o policejní koně postaráno, na výcvik studentů policejní školy a společně s jízdní hlídkou také do pražských ulic.

Za zachráněnými papoušky do botanické zahrady

V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze (Botanická zahrada Na Slupi) vznikla záchranná stanice pro papoušky. Papoušci však nejsou v této botanické zahradě ničím novým, už dříve se s nimi návštěvníci v areálu setkávali.

Záchranná stanice je projektem společnosti Laguna, která je samostatnou pracovní skupinou (střediskem) chovatelského klubu KPEP. Laguna soustřeďuje skupinu chovatelů, kteří se zaměřili na problematiku poruch chování velkých papoušků, jež vznikají v důsledku nevyhovujících podmínek v lidské péči. V dnešní době totiž není vůbec složité pořídit si velkého atraktivního papouška. Málokdo však dopředu odhadne, jak problematický může být jejich chov. Nový majitel často zakoupí papouška jako doplněk do svého života. Papoušek však není uzpůsoben suplovat lidem nevyřešené životní emoce a stát se živým plyšákem. Je nucen žít v nepřirozeném prostředí lidských příbytků, je vystavován psychickým tlakům, strádá, a nakonec se u něj začnou projevovat i zdravotní problémy. Dalším velkým problémem jsou nesocializovaná mláďata, u kterých se v průběhu let dostaví problémy spojené s psychickou deprivací. Papoušci jsou agresivní, škubou si peří, či se jinak sebepoškozují, jsou nadmíru hluční a přestávají být pro majitele (především tzv. „mazlíčkáře“) zvladatelní.

Společnost Laguna považuje za jednu ze svých nejstěžejnějších činností osvětu, informování veřejnosti o životě, a problematice chovu velkých papoušků. Cílí především na děti a učí je správnému vztahu mezi člověkem a zvířetem. Děti poznávají, že papoušek není hračka, jak si myslí mnozí dospělí, ale především živá bytost s velmi podobnými vjemy a pocity, jaké mají lidé.

Na přednáškách či předváděcích akcích vystupují živí papoušci, kteří byli přijati do Laguny z důvodu psychických nebo zdravotních problémů a jsou takových vystoupení schopni. Vybíráni jsou hlavně jedinci, které tato veřejná aktivita baví, protože zdraví papoušci se velmi rádi předvádějí.

V reportáži poznáte velké papoušky i jejich chov zblízka. Prostřednictvím televizní kamery navštívíte záchrannou stanici v Botanické zahradě Na Slupi, kde jsou papoušci, kterým se už daří dobře. Někteří z nich jsou dokonce připraveni k odchodu do nových domovů. Podotýkáme však, že pouze k velmi zevrubně prověřeným zájemcům. Podíváte se ale také za papoušky zbědovanými díky neznalosti původních majitelů, kteří potřebují individuální péči, než budou moci být přestěhováni do záchranné stanice v Botanické zahradě Na Slupi.

Žijí v našich vodách

Parma obecná (Barbus barbus)

Odkud pochází: Původní druh na většině území Evropy.

Kde se u nás vyskytuje: Jedná se o reofilní (proudomilný) druh, který preferuje střední proudivé úseky tekoucích vod (lipanové a parmové pásmo) s hrubším substrátem (štěrk, balvany).

Čím se živí: Potravu tvoří v převažující míře drobní živočichové žijící u dna (larvy vodního hmyzu, měkkýši apod.). Tomu odpovídá výrazně spodní postavení úst.

Jak druh poznáme: Protáhlé, válcovité tělo je kryto středně velkými šupinami. Jedná se o bentický druh (žijící převážně u dna), tomu odpovídá i výrazně spodní pozice úst, která jsou vysunovatelná směrem dolů. Ústa mají výrazné pysky a jsou opatřena dvěma páry hmatových vousků. Dorůstá obvykle do délky 50 cm a hmotnosti 1–2 kg.

Parma je poměrně ceněnou sportovní rybou, ačkoliv její maso není příliš kvalitní.

Respondent: Ing. Miloslav Petrtýl, Ph.D., Česká zemědělská univerzita v Praze

Nabídka psů

Útulek pro opuštěná a zatoulaná zvířata
Školní 9, Most-Rudolice
tel. čísla: 476 703 605, 602 432 302
č. účtu: 252 248 - 491 / 0100
www.utulek-most.estranky.cz

Honzík

Asi čtyřletý kříženec Honzík je velmi hodný pejsek s velkým srdcem. Potřeboval by klidnější rodinu bez dětí. Dětem by rozhodně neublížil, ale je trošku bojácný a nemá rád hluk a rozruch. Honzíkovi by bylo nejlépe s člověkem, který žije v domku se zahrádkou a má rád dlouhé procházky. Honzík je vyrovnaný a komunikativní pejsek, který bude v klidné a harmonické domácnosti šťastný jako blecha.

Bad

Bad je asi dvouletý kříženec. Je to pohodář a mazel. Má rád dlouhé procházky a potrpí si na časté projevy lásky - pohlazení, podrbání, nějaký ten pamlsek… však víte. S ostatními pejsky se Badík snáší dobře. Najde se pro něj prima domov?

Lesan

Asi tříletý kříženec jezevčíka Lesan miluje pohyb. Proto by se hodil nejlépe k aktivním lidem, kteří společně s pejskem rádi vyrazí na dlouhý výlet do přírody. Lesan bude dobrý parťák. Je také výborný hlídač. Ve smečce vystupuje trochu dominantně, není to ale žádný rváč, jen chce být středem pozornosti. Pokud si vás Lesánek „osvojí“, vězte, že by za vás potom život položil.

Viktor

Asi osmiletý knírač, vhodný pouze k domku se zahradou. Viktor je pohodový, bezproblémový, klidný pes. S ostatními pejsky nemá problém. Má rád klidnou společnost, pohlazení a bude li mít plnou misku s jídlem a vodou, bude vás milovat až za hrob. Viktor je kamarád, který vás nikdy nezradí.

Rex

Do útulku přišel Rex se špatně zhojenou zlomeninou nožky, která už zůstala pokřivená. Pro Rexe to ovšem není žádný hendikep. Skáče a běhá, jako střela. Rexík je velmi milý, hravý, bystrý a učenlivý a pejsek. Nezkazí žádnou legraci. Potřebuje paničku nebo páníčka, kteří se mu budou věnovat a trávit s ním rádi svůj volný čas. Rexíkovi jsou asi dva roky.

Dan

Asi dvouletý kříženec Dan vyrůstal na zahradě. Je to velice temperamentní pejsek, výcvik ale žádný nemá. Až v útulku se naučil chodit na vodítku a nutno podotknout, že to proběhlo hladce. Ten, kdo si Daníka osvojí, ho snadno naučí všemu potřebnému. Je to bystrý a zvídavý pejsek, který si zaslouží dobrý život.

Dak

Dak je asi tříletý kříženec staforda. Má vyrovnanou povahu, je pohodový, poslušný, základní povely zvládá na jedničku. Na vodítku chodí také ukázkově, je to prostě dobře vychovaný pes. Dak půjde do rukou výhradně zkušenému chovateli nebo chovatelce. Potřebuje důsledné, ale vlídné vedení a hodně pohybu. Hodil by se i na psí sporty. Dak se nehodí do kotce na dvorku nebo zahradě.

Zak

Asi desetiletý jezevčík Zak se dostal do útulku ve velmi špatném stavu. Byl podvyživený a vyděšený. Po pravidelné a dobré baště, přeléčení a díky vlídnému zacházení se z něj ale nakonec vyloupl milý a velmi vděčný pejsek. Nejlépe by se mu líbilo v klidné domácnosti u staršího člověka.

Pes

Nevychovaný Collin

Vladimíra a Alexandr považují psa Collina za člena rodiny, který žije v maximálním pohodlí, obklopen láskou a péčí. Velice rád si ale dělá, co chce, což přináší řadu problémů. Vystartuje prakticky na každého a nic ho nezastaví. V tomto díle poprvé uslyšíme pochvalu od Rudy už při seznámení s paní Vladimírou a Collinem. Takže asi není všechno špatně. Panička se velice snaží, ale bude to stačit?

Kočka

Značkující Wiky

Jana a Jaroslav, majitelé dvou rozkošných koček, jsou na tom podobně. Své kočky milují. Žijí s nimi v domě se zahradou. Kocour Wiky jim však dává zabrat. Označí si vše, co se mu nelíbí, nebo naopak líbí. Stal se po úmrtí svého psího přítele strážcem domu. Návštěva Kláry přinesla panu Jaroslavovi trochu naděje, ale co když Klářiny zadané domácí úkoly nezaberou?

Stopáž27 minut
Rok výroby 2016
 P ZJ ST AD HD