Aby půda žila
Obsah dílu
Česká krajina je dlouhodobě poznamenána intenzivním zemědělstvím. Rozlehlé monokulturní plochy negativně ovlivňují řadu celých ekosystémů. S tímto stavem se odmítá smířit Nadace pro půdu. Mladým, začínajícím farmářům do správy svěřuje pozemky vykoupené za peníze z veřejných sbírek, a to za podmínky, že se na nich bude hospodařit ekologicky a udržitelně. Jejím cílem je vrátit na venkov život a rozmanitost, o kterou jsme přišli.
Přehled dílů
Obnova bělokarpatských luk
Občanské noviny
Regionální travní a bylinné směsi.
Když děti pomáhají přírodě
Občanské noviny
Už desítky let pomáhají přírodovědné kroužky v Česku budovat vztah dětí s přírodou. Kromě teoretických znalostí si v nich často vyzkouší i její praktickou ochranu. Podobným způsobem děti vzdělává klub Čejka z Mníšku pod Brdy, nebo rokycanský oddíl ochránců přírody pod Hnutím Brontosaurus.
Ostrůvky života
Občanské noviny
Stepi byly historicky součástí krajinné mozaiky, kterou pomáhalo udržovat hospodaření člověka. V moderní době se ale na některých místech začalo hospodařit příliš intenzivně, jinde naopak vůbec. S tím, jak se mozaika pastvin, starých sadů a mezí začala ztrácet, mizí i dříve běžné druhy, které dnes přežívají jen na malých lokalitách. Právě kvůli záchraně těchto malých ostrůvků vznikl spolek ČSOP Morava.
I mrtvé dřevo dělá živý les
Občanské noviny
V českých lesích se často hospodaří hlavně s ohledem na produkční funkci a na další důležité vazby se zapomíná. Skupina odborníků se rozhodla konvenčnímu lesnickému hospodářství v Bílých Karpatech vytvořit protiváhu a na třech hektarech založila soukromou rezervaci. Nejen tesaříci alpští zde našli bezpečný domov.
Arnika v Arménii
Občanské noviny
Spolek Arnika dlouhodobě kromě Česka působí v zahraničí, kde pomáhá monitorovat znečištění životního prostředí prostřednictvím sběru vzorků, půdy, sedimentů, či lidských vlasů a jejich následných analýz v certifikovaných laboratořích v Evropě. Jedním z projektů, které dlouhodobě realizuje, je projekt v Arménii ve městě Alaverdi. Zde Arnika už sedmým rokem pomáhá místním občanům, které ohrožuje těžba z dolů, při které unikají do půdy i řek především těžké kovy a další látky.
Jeden za všechny, všichni za jednoho
Občanské noviny
V Česku existují stovky neziskových organizací, které se věnují ochraně přírody. I když přírodě pomáhají z odhodlání, a ne kvůli penězům, je pro ně získávání financí k rozvoji projektů zásadní. Bohužel ale také často velmi obtížné. I proto spolky v Jihočeském kraji spojily své síly a vytvořily síť Krasec.
Sysli pro krajinu
Občanské noviny
Sysel obecný je kriticky ohrožený druh, jeden z nejvzácnějších savců Evropy. Obecně prospěšná společnost ALKA WILDLIFE se obecně zabývá výzkumem a ochranou volně žijících živočichů – jejich misí je přispět objektivním výzkumem k efektivní, a kvalitními odbornými znalostmi podložené, ochraně a péči o volně žijící druhy živočichů.
Strážci ukrajinských hor
Občanské noviny
Divoká příroda v ukrajinských Karpatech potřebovala ochranu i před ruskou invazí. I když je ale fronta daleko, podpora expertů a nadšenců je pro místní strážce přírody důležitější než kdy před tím.
Krajina pod napětím
Občanské noviny
Plochy pod dráty vysokého napětí, tedy pod elektrovody, které nejsou využívány k běžnému zemědělskému nebo lesnickému hospodaření, jsou velmi specifickými a pro přírodní rozmanitost naší krajiny velmi významnými stanovišti. Často jde o poslední místa v krajině, která unikla intenzivnímu hospodaření. Nebyly tu pravidelně používány pesticidy, nerostou tu stejnověké lesy. Liniový charakter elektrovodů tvoří z ploch pod nimi důležitý koridor, který umožňuje propojení metapopulací i migraci řady druhů živočichů i rostlin v krajině. V posledních letech se ale způsoby údržby ploch pod elektrovody mění a jejich význam pro zachování přírodní rozmanitosti zásadním způsobem klesá.
I na starých stromech záleží
Občanské noviny
Staré či mrtvé stromy z naší krajiny mizí navzdory tomu, že jejich funkce v přírodě je nepostradatelná. Zachovat taková stanoviště se snaží tým nadšenců z Fakulty lesnické a dřevařské, který založil projekt Lesodiverzita.
