V Boru se nedali

Vetřelci mezi námi

Cestování se pro nás stalo samozřejmostí. Jenže s tím, jak se po planetě přesouváme, často nevědomky rozšiřujeme nepůvodní druhy rostlin i živočichů. Tito nezvaní hosté mohou být pro naši krajinu vážnou ekologickou hrozbou, a proto je třeba takové vetřelce včas odhalit. Právě to je cílem spolupráce mezi vědci a širokou veřejností v projektu „Najdi je.“

Dáme včelám šanci?

Vzkvétající Koniklec

Pražské Ekocentrum bylo založeno teprve v roce 2012, jeho kořeny ale sahají mnohem hlouběji, k přírodovědnému kroužku z osmdesátých let. Dnes už působí po celé České republice. Nejen, že poskytuje přes 120 vzdělávacích programů pro děti, ale vzdělává také dospělé a podílí se i na praktické ochraně přírody.

Zelený Písečník

V brněnské čtvrti Lesná, mezi panelovým sídlištěm, silničním obchvatem a vlakovou tratí, se ve starém lomu nachází bývalá nouzová kolonie Písečník. Dnes je to ostrůvek klidu uprostřed hlučného města. A právě zde má sídlo EkoCentrum Brno.

Arnika v Moldavsku

Moldavsko je nejchudší zemí Evropy a část jeho území, Podněstří, od devadesátých let okupuje ruská armáda. Česká organizace Arnika v Moldavsku pomáhá místním ekologickým organizacím s projekty, zaměřenými na místní komunity a ochranu přírody. Přiváží také české experty, kteří předávají své zkušenosti z ochrany přírody místním politikům a starostům.

Další místo pro přírodu

Česká krajina dlouhodobě podléhá tlaku na zástavbu a vzácná stanoviště postupně mizí. Tato důležitá útočiště pro přírodu se snaží zachraňovat nejen mnohé české spolky, ale také jednotlivci. Příběh jednoho z projektů úspěšné revitalizace krajiny se už 15 let odehrává v nejvýše položené vesnici Brd – v Nepomuku.

Regenerujme půdu

Na den půdy, 5. prosince minulého roku, byl založen Spolek pro regenerativní zemědělství. Jeho základní myšlenkou je návrat k přírodě a jejím přirozeným procesům a vztahům. Současné konvenční zemědělství totiž neustálým pohybem s půdou způsobuje její erozi a úbytek organické hmoty. Taková půda ztrácí možnost vsakovat vodu a zachycovat oxid uhličitý.
Lidé ze Spolku pro regenerativní zemědělství pozvali zájemce na den otevřených dveří, aby se společně učili, jak s půdou co nejméně hýbat a být ke krajině zodpovědnější.

S člověkem pod jednou střechou

Některé druhy ptáků spojily svou životní strategii s vazbou na člověka a jeho činnost. Takové druhy označujeme jako synantropní. Jejich švitoření se ale v poslední době ozývá stále méně.

Ostrůvky života

Stepi byly historicky součástí krajinné mozaiky, kterou pomáhalo udržovat hospodaření člověka. V moderní době se ale na některých místech začalo hospodařit příliš intenzivně, jinde naopak vůbec. S tím, jak se mozaika pastvin, starých sadů a mezí začala ztrácet, mizí i dříve běžné druhy, které dnes přežívají jen na malých lokalitách. Právě kvůli záchraně těchto malých ostrůvků vznikl spolek ČSOP Morava.

Krajina pod napětím

Plochy pod dráty vysokého napětí, tedy pod elektrovody, které nejsou využívány k běžnému zemědělskému nebo lesnickému hospodaření, jsou velmi specifickými a pro přírodní rozmanitost naší krajiny velmi významnými stanovišti. Často jde o poslední místa v krajině, která unikla intenzivnímu hospodaření. Nebyly tu pravidelně používány pesticidy, nerostou tu stejnověké lesy. Liniový charakter elektrovodů tvoří z ploch pod nimi důležitý koridor, který umožňuje propojení metapopulací i migraci řady druhů živočichů i rostlin v krajině. V posledních letech se ale způsoby údržby ploch pod elektrovody mění a jejich význam pro zachování přírodní rozmanitosti zásadním způsobem klesá.