12. června 2013

Tvůrci Terezínského víkendu připomněli především neuvěřitelný kontrast, který panoval mezi každodenním krutým životem v nacistickém Terezíně a neobyčejně rozmanitým a tvůrčím procesem, jehož hybateli byli právě sami uvěznění – skutečné hvězdy Terezína. Hlavním hostem večera byl renomovaný komorní soubor Nash Ensemble, který se s tímto projektem představil v Praze, a to po mimořádném úspěchu v Londýně a v New Yorku. Terezínský víkend proběhl za osobní účasti zakladatelky souboru Nash Ensemble Amelie Friedman, pamětníků terezínského věznění herečky Zdenky Fantlové nebo cembalistky Zuzany Růžičkové.

Kytarový virtuoz Rez Abbasi, vzdělání v oboru jazz a vážná hudba nabyl na University of Southern California a později na Manhattan School of Music. V tradiční hudbě se dovzdělal na studiích v Indii pod vedením mistra perkusí Ustada Alla Rakha. Před dvaceti lety se Abbasi usídlil v New Yorku a postupně se dopracoval k vlastnímu jedinečnému zvuku. Dnes je považován za jednoho z předních světových moderních jazzových kytaristů.

Nastudování opery Siface od barokního skladatele Nicoly Porpory je dalším krokem k poznání hudebního života Prahy první poloviny 18. století. Dílo poprvé zaznělo v roce 1726 v Benátkách, ale již tři roky poté bylo následně provedeno v Praze, v divadle známého mecenáše umění, hraběte Sporcka. Nyní – po více než 280 letech – operu nově nastudoval český soubor Hofmusici, který se dlouhodobě specializuje na dobovou interpretaci barokní hudby.

Nový multikulturní klub v Brně nedávno otevřely dvě osobnosti současné nadžánrové hudby, kterými jsou Iva Bittová a Beáta Hlavenková. Jejich umělecké dráhy se zkřížily již při práci na CD Ivy Bittové Zvon, kterého se účastnily i další přední osobnosti české jazzové scény. Není divu, že Bittová s Hlavenkou našly společnou řeč, pojí je totiž skladatelská i interpretační činnost v oblasti soudobé hudby i jazzu.

V magazínu Terra musica představíme dnešního hosta – nového ředitele Pražských symfoniků Daniela Sobotku, který se s námi podělí o své vize a plány.

Oživení staré spolkové činnosti v oblasti zpěvu provozované na konci 19. století se do jisté míry podařilo brněnskému amatérskému sboru pod názvem Láska opravdivá. I přestože sbormistr Jan Špaček pečlivě vybírá repertoár vhodný pro amatérské zpěváky, často nešetří jejich hlasivky obtížnými kusy Bedřicha Smetany, Pavla Grigorjeviče Česnokova nebo Leoše Janáčka a dalších.