22. červen 2011

Vskutku mimořádnou akcí v době 100. výročí úmrtí Gustava Mahlera bylo uvedení jeho monumentální 8. symfonie v podání České filharmonie, Symfonického orchestru Severoněmeckého rozhlasu z Hamburku a kromě mezinárodní sestavy vokálních sólistů ještě Pražského filharmonického sboru, spolu se sbory z Hamburku, Schleswig-Holsteinu a chlapeckého sboru Boni Pueri. Vzhledem k tomuto monstróznímu provozovacímu aparátu byl koncert poprvé ve festivalové historii situován do multifunkční pražské O2 arény.

Ale i ostatní nabídka festivalu byla vpravdě excelentní. Ať už to byl koncert Symfonického orchestru ze San Francisca dirigovaný vitálním a přitom precizním Michalem Tilsonem Thomasem, či koncerty dvou nejšpičkovějších orchestrů světa - Newyorské filharmonie, řízené Alanem Gilbertem, a Berlínskou filharmonií spolu s dnes již legendárním Sirem Simonem Rattlem.

K těmto hudebním lahůdkám závěru pražské jarní sezóny musíme připočíst i koncert pěvkyně Cecilie Bartoli. Již více než dvacet let patří mezi absolutní světovou špičku na poli klasické hudby. Po celém světě se s velkým napětím a zvědavostí pravidelně očekávají její operní role, koncertní programy a nahrávky. Pro svůj pražský debut si Cecilia Bartoli zvolila i výjimečné partnery - francouzský Ensemble Matheus s dirigentem Jeanem-Christophem Spinosim.