00:00:21 Česká televize uvádí

00:00:39 epizodu z francouzského cyklu

00:00:42 KOMISAŘ MAIGRET

00:01:14 MAIGRET A DLOUHÉ BIDLO

00:01:22 ZAKLEPÁNÍ
-Vstupte!

00:01:27 -Ernestina Micouová?
-Jo.

00:01:31 Vy jste fízl?
-Inspektor Maigret.

00:01:38 -To ne já. To šlohla moje kámoška.

00:01:41 -Kde je?
-To nevím.

00:01:44 Hledejte si ji, jste od toho.
-Oblečte se a pojďte se mnou.

00:01:49 -Vy mě chcete zatknout?

00:01:52 -Půjdete se mnou.
-Chm.

00:02:00 Chcete mě zatknout? Budiž.

00:02:06 -Oblečte se a pojďte se mnou!

00:02:10 -Ale nemůžete chtít, abych vám to usnadnila.

00:02:15 Jsem tu doma. Je horko, mám právo bejt nahá.

00:02:20 Tak tohle ne! Ne! Vy darebáci! Fízlové zasraný!

00:02:23 Já to tak nenechám, budu si stěžovat!

00:02:26 -Ernestina Jussiaumeová, rozená Micouová, řečená Dlouhé bidlo.

00:02:33 Důležité.

00:02:35 ZAZVONĚNÍ Ano?

00:02:41 -Prosím, zde je ta návštěva.

00:02:46 -Vzpomínáte si, komisaři? Dlouhý bidlo. Chm.

00:02:52 Zlobíte se ještě?

00:02:54 Hned zkraje vám musím říct,

00:02:57 že jste se před sedmnácti lety zmejlil.

00:03:00 Skoro rok basy za nic. Ty prachy tenkrát šlohla moje kámoška Lulu.

00:03:04 Tak vidíte, komisaři, zmejlit se může každej. Chm, i vy.

00:03:09 -To jste přišla kvůli tomu?
-Ne, kvůli Alfredovi.

00:03:14 -A kdo je Alfred?
-Alfred Jussiaume. Můj manžel.

00:03:17 Opravdickej manžel po opravdickým sňatku v kostele.

00:03:21 To chtěl on. Chm, on je totiž věřící.

00:03:25 Možná, že ho znáte, komisaři. Smutnej Alfred.

00:03:29 -Hm, ten kasař?
-Jo.

00:03:33 -Toho dělá Boissier.

00:03:35 -Dá se to tak říct. Inspektor Boissier ho asi třikrát zatknul.

00:03:39 Naposledy si odkroutil rovnejch pět let.

00:03:42 -Pohádali jste se a on vás zmlátil.
-Vůbec ne. Ten neublíží ani mouše.

00:03:47 -Tak co udělal?

00:03:49 -Nic. Jenom se dostal do pěknýho průseru.

00:03:53 -Kde je?
-Nevím.

00:03:56 -Co, on zmizel?
-Hm.

00:03:59 -Toho dělá Boissier. Musíte za ním.

00:04:02 -Ten je jenom přes vloupačky, přes vraždy jste vy.

00:04:06 -On někoho zabil?
-Ne. Pane komisaři, přísahám.

00:04:11 Vždyť já ho znám.

00:04:13 Je to citlivej člověk. Rozpláče se pro každou hloupost.

00:04:16 -Tak co provedl ten váš svatoušek?

00:04:19 -Šel na kasu. V noci před dvěma dny v Neuilly.

00:04:25 -Sedněte si.

00:04:28 Byla jste s ním?

00:04:30 -Ne. On nikdy nechtěl, abych dělala zeď, on je samotář.

00:04:34 Když připravuje akci,

00:04:36 pozoruje předtím dlouhý hodiny místo a zvyklosti lidí.

00:04:39 -Takže ten den pracoval v Neuilly?
-Jo.

00:04:42 Večer před tou vloupačkou mi řekl, že když se vracel z Neuilly,

00:04:46 prošacovali ho za Aklimatizační zahradou poldové.

00:04:50 -A pak jste s ním už nebyla?
-Ne.

00:04:53 V pět ráno mi ale telefonoval. Nemohla jsem tu noc usnout.

00:04:58 Hned podle hlasu jsem poznala, že je v průšvihu.

00:05:01 Nemohl skoro ani mluvit.

00:05:04 -Nehlásili vám za posledních čtyřiadvacet hodin

00:05:07 nějakou vraždu v Neuilly?

00:05:09 Žena.

00:05:12 Nevytáhli někoho ze Seiny? Výstřely neslyšel nikdo?

00:05:17 Díky. Kdyby něco, zavolejte komisaře Maigreta. Děkuju.

00:05:23 -Nevymejšlím si.

00:05:25 Do telefonu mi řekl, že tam seděla za psacím stolem ženská.

00:05:29 Koukala na něj mrtvejma očima.

00:05:31 Držela prý ještě sluchátko od telefonu.

00:05:34 A prsa měla celý od krve.

00:05:36 -Bylo by lepší, kdyby to potvrdil osobně ten váš Alfred.

00:05:39 -Když slyšel venku zastavovat auto, dostal strach.

00:05:42 -Viděl, kdo z auta vystupoval?
-Prý nějakej muž.

00:05:46 Když vešel do domu, Alfred utekl.
-A nádobíčko tam nechal.

00:05:50 -Jo. Řekl mi, že mizí z Paříže. Zpanikařil.

00:06:01 -Neměl třeba nějakou přítelkyni, ten váš Alfred?

00:06:03 -Kdepak. Tím jsem si jistá.

00:06:06 A kdyby chtěl, sehnala bych mu ji sama.-Tak jo.

00:06:10 -Tyhle věci jsou pryč.

00:06:12 -Jestli vám napíše nebo zavolá, informujte mě.

00:06:15 -Vy mě taky, pane komisaři.

00:06:18 Třeba vám i já budu moct v něčem pomoct.

00:06:22 Našinec vidí do jistejch věcí líp než vy.

00:06:35 ZAKLEPÁNÍ
-Vstupte.

00:06:40 Dobrý den, komisaři.
-Dobrý den, Boissier.

00:06:43 Znáte Alfreda Jussiauma?
-Smutného Alfreda? Znám.

00:06:46 Co zas provedl?

00:06:48 -To nevím. Byla u mě jeho žena. Zřejmě dostal ránu pod pás.

00:06:52 Šel někam udělat kasu, a objevil místo toho mrtvolu.

00:06:55 -To se mohlo stát jenom jemu.

00:06:58 Ten má schopnosti, že by mohl být milionář.

00:07:01 Zná mechanizmus a umístění stovek trezorů, ale pokaždé má pech.

00:07:05 Najde směnky, rodinné doklady, prostě věci, které nejdou zpeněžit.

00:07:09 Jeho žena byla za vámi?

00:07:11 -Jo. Zmizel prý z Paříže. Neví, kde je.

00:07:14 -A kde k tomu došlo?
-Prý někde v Neuilly.

00:07:17 V domě s mřížovým plotem, pokud to správně pochopila.

00:07:21 -To by mi stačilo.

00:07:25 Dejte mi minutku.

00:07:28 Přijdu za vámi.

00:07:34 Pracoval deset let u Plancharta, který vyrábí trezory.

00:07:38 Jeden z jeho nejlepších odborníků.

00:07:41 Když ho přestalo bavit trezory instalovat, začal je vylupovat.

00:07:45 Přečtu vám jeho osobní rejstřík.

00:07:47 -Raději bych měl seznam trezorů, které instaloval.

00:07:51 -Vy víte, že ho mám?
-Ovšem.

00:07:54 -Neměl bych to říkat, ale otrávilo by mě,

00:07:57 kdybych toho smolaře měl zatknout a poslat do basy.

00:08:00 Posledně mu napařili pět let.

00:08:02 Měl jsem chuť seřvat jeho advokáta, že ho nedokázal obhájit.

00:08:06 Alfred je umělec. Je to samotář, který se nevytahuje po barech.

00:08:11 I kdyby mu dali deset let, vyjde a začne znova.

00:08:16 Ten je jako zvíře. Zvyklej, že ho lidi honí.

00:08:22 -Tady to bude.

00:08:25 Zastavte trochu dál. Naproti parku.

00:08:47 -Prosím?
-Dejte si grog, Boissiere.

00:08:50 -Ne, komisaři, mám žízeň. Dejte mi velký citronový džus.

00:08:54 -Citrony nemám.
-Tak anýzovku a hodně vody. -Jo.

00:08:58 -Sklenku bílého.

00:09:01 Poslyšte, znáte tady v okolí nějakého zubaře?

00:09:04 -Jeden je tady hned naproti.

00:09:07 Nevím, jaký je, ale moc lidí k němu nechodí.

00:09:11 -Jak vypadá?
-Hodně vody.

00:09:14 -Vysoký jako vy. Padesátník. Trochu ho znám.

00:09:18 Tu a tam si sem přijde vypít potají skleničku.-Potají?

00:09:22 -Jo. Vstoupí a ostražitě se ohlédne na svůj dům naproti.

00:09:26 -A co pije?
-Červené. Vždycky červené.

00:09:30 Přijde v šest, v půl sedmé.

00:09:32 Vypije dvě skleničky, jednu za druhou.

00:09:35 Utře si ústa kapesníkem, zaplatí a odejde. Moc nemluví.

00:09:40 PŘIJÍŽDÍ AUTOMOBIL

00:09:45 -Dostali jsme návštěvu.

00:09:48 -Hm, dost nevhod.

00:09:51 -Pane komisaři, tak jste to tedy našel.

00:09:55 Mám seznam pokladen.

00:09:58 Viděla jsem Alfreda kam ho schovává, tak jsem ho vzala.

00:10:01 -Máte ho tady?
-Spálila jsem ho.

00:10:03 -A proč?
-Přece vám nedám důkazy proti němu.

00:10:06 -Ech.

00:10:09 -Vy tam jdete?

00:10:12 Smím na vás počkat?
-Jak chcete.

00:10:14 -Ta věc mě fakt žere.

00:10:20 ZAZVONĚNÍ

00:10:27 -Jste objednaní?

00:10:29 -Chtěli bychom mluvit s doktorem Serrem.

00:10:32 -Doktor přijímá jen na objednávku.

00:10:35 -Komisař Maigret, kriminální policie.

00:10:41 -Omlouvám se, pane komisaři,

00:10:43 ale můj syn příliš nestojí o náhodné pacienty.

00:10:53 Syn právě odpočívá.

00:11:05 Račte se, prosím, posadit.

00:11:08 Dojdu pro něho.

00:11:13 Nechci být indiskrétní, pane komisaři,

00:11:16 ale můj syn nemá přede mnou tajemství.

00:11:19 Žijeme spolu už padesát let,

00:11:21 takže než ho probudím, mohla bych vědět...

00:11:24 -Váš syn není ženatý?
-Ano, je ženatý.

00:11:27 -Jeho žena je tady?

00:11:30 -Eh. Ne, už není, pane komisaři.

00:11:33 Snad neprovedla nějakou hloupost?

00:11:38 To jste přišli kvůli ní?

00:11:42 Posaďte se, prosím.

00:11:48 Po smrti své první ženy se syn už nechtěl ženit.

00:11:51 Jenže potom se seznámil s jednou svou pacientkou,

00:11:55 starší ženou, která žila sama v Paříži.

00:11:59 -Vzali se?
-Vzali. Já jsem to také chtěla.

00:12:03 Vždyť tu nebudu věčně, tak aby pak nezůstal sám.

00:12:07 -Rozumím.

00:12:09 Jak dlouho je mrtvá?

00:12:12 -Mrtvá?
-Mluvíte o ní v minulém čase.

00:12:15 -Ach, ano. Pravda. Protože odešla.

00:12:19 -Kdy odešla?
-Už je to dva dny.

00:12:24 -Tedy dva dny. Čili v pondělí?

00:12:27 -V pondělí.

00:12:29 -Důvod, proč odchází, vám řekla?

00:12:35 -To se těžko vysvětluje, pane komisaři.

00:12:39 Mužům zvlášť.

00:12:42 My ženy procházíme v určitých chvílích života obdobím,

00:12:47 v němž se značně měníme.

00:12:50 Jako bychom přestávaly být samy sebou.

00:12:53 Všechno nás dráždí, děláme si různé iluze.

00:12:57 Falešné iluze většinou.
-Rozumím.

00:13:01 -A ona snila nakonec už jenom o Holandsku, kde se prý narodila.

00:13:06 -Takže v pondělí jela?
-V pondělí nočním expresem.

00:13:11 -Na nádraží ji vezl váš syn.
-Ne.

00:13:15 -Vzala si taxi?
-Šla ho snad shánět na konec ulice.

00:13:20 -A od svého odjezdu se vám neozvala?

00:13:23 -Nemyslím, že by cítila potřebu se ozvat.

00:13:26 -O rozvodu se nikdy nemluvilo?
-My jsme katolíci, pane komisaři.

00:13:34 Ale mohla bych vědět důvod vaší návštěvy?

00:13:39 Marii se snad něco stalo?

00:13:43 -Mohla byste mi říct, madam, a to co možná nejpřesněji,

00:13:47 jak proběhl ten pondělní večer tady u vás doma?

00:13:51 -Eugenie pomohla snaše sbalit zavazadla...

00:13:55 -Eugenie?
-Ah, to je naše posluhovačka.

00:13:58 Přichází denně od devíti do pěti odpoledne.

00:14:02 -A váš syn byl ten večer venku?

00:14:05 -Ten večer?
-Ano, před večeří.

00:14:08 -Šel se trochu projít jako obvykle.

00:14:11 -Šel si dát aperitiv?
-To ne, on nepije.

00:14:15 -Nepije?

00:14:17 -Jen sklenku vína s vodou při každém jídle.

00:14:20 -A večeřeli jste v kolik?

00:14:23 -Hned jak se vrátil.

00:14:26 On chodívá pokaždé po stejné trase.

00:14:28 Je to zvyk z doby, kdy jsme měli psa.

00:14:31 -Ke stolu jste přišli všichni tři?

00:14:34 -My už jsme začali jíst, když Marie sešla dolů.

00:14:38 -Hm. Nedošlo k hádce?

00:14:40 -Ne, to vůbec ne. Večeře proběhla v tichu.

00:14:44 Cítila jsem, že můj syn... ZAVRZÁNÍ PODLAHY

00:14:52 -Pojďte dál, pane Serre.

00:14:58 -Prosím za prominutí, ale slyšel jsem hlasy.

00:15:03 -Pánové jsou od policie.

00:15:07 -Komisař Maigret. Inspektor Boissier.

00:15:10 Vaše matka nám řekla, že vaše manželka v pondělí odjela.

00:15:16 -Co si pánové vlastně přejí?
-To nevím.

00:15:19 -Zatím jsme si jen tak povídali a čekali na vás, pane Serre.

00:15:23 Vaše paní matka nám řekla, že odpočíváte.

00:15:28 A můj kolega a já jsme tady proto,

00:15:31 že máme důvod se domnívat, že u vás došlo k pokusu o vloupání.

00:15:34 -A co vás k té domněnce vedlo?

00:15:37 -Občas dostáváme různé důvěrné informace.

00:15:41 -Od konfidentů.
-Například.

00:15:44 -Je mi líto, pánové.

00:15:46 -Vyloupen jste tedy nebyl?

00:15:49 -Kdybych byl, sám bych policii informoval.

00:15:53 -Nedobytnou pokladnu ale, pokud vím, máte.

00:15:57 -Mám myslím právo vám neodpovídat.
-To máte.

00:16:02 -Nicméně nic mi nebrání vám říct, že ji mám.

00:16:06 -Jestli se nemýlím,

00:16:08 je to výrobek firmy Planchart starý asi patnáct let.

00:16:11 -Nevzpomínám si, kdy jsem ji koupil.

00:16:14 A kromě toho nikomu po tom nic není.

00:16:17 -Vy i vaše paní matka spíte v prvním poschodí?

00:16:22 Pracovnu máte v přízemí. Smím se tam podívat?

00:16:25 -É...
-Samozřejmě, pane komisaři.

00:16:29 Sám se přesvědčíte, že se k nám nikdo nevloupal.

00:16:37 Uvidíte, že je všechno v pořádku.

00:16:40 Je tady mnoho právnických knih. Můj manžel byl advokát.

00:16:48 Nesmíte se zlobit, že je syn tak strohý,

00:16:51 ale odchod ženy nepřidá náladu nikomu.

00:16:54 Jste spokojeni, pánové?

00:16:57 Jestli chcete vidět taky kuchyň a zubní ordinaci...

00:17:00 -Ne, díky.

00:17:09 Ty tabulky jsou nové teprve nedávno.-Ano, pět dnů.

00:17:13 Okno zůstalo za bouřky otevřené a dvě tabulky se rozbily.

00:17:17 -Volali jste sklenáře?
-Ne, syn to zasklil sám, dovede to.

00:17:21 On je na drobné domácí práce šikovný.

00:17:24 -To stačí, už neodpovídejte.

00:17:27 Ti pánové nemají právo nás obtěžovat.

00:17:45 -Pane komisaři?
-Ah, na tu jsem zapomněl.

00:17:51 -Tak co?

00:17:53 -Žádná mrtvola. A nikdo je nehodlal vyloupit.

00:17:56 -Nechyběj v okně tabulky?
-Ano, dvě.

00:17:59 Rozbily se minulý týden v bouřce.
-Lžou!

00:18:04 -Někdo tu lže určitě.

00:18:07 -Vy myslíte, že já?
-Třeba váš Alfred.

00:18:11 -Pak nevím, proč mi kvůli tomu Alfred volal uprostřed noci.

00:18:15 -Já taky ne.

00:18:19 -Sbohem, komisaři.

00:18:27 -Třeba jí Alfred vůbec nic nevyprávěl.

00:18:31 POKAŠLÁVÁNÍ BOISSIERA

00:18:35 -Tu chřipku si musíte léčit, Boissiere.

00:18:38 Zůstaňte pár dnů v posteli.

00:18:53 -Ne, v tu dobu to nemohlo být pro nás.

00:18:56 Slyšel jsem jít dolů Ernestinu, mluvila pak dost dlouho.

00:19:02 -A kdy odešel večer předtím Alfred?
-Nějak po desáté.

00:19:07 Je to v prvním.
-Díky.

00:19:16 -To jste vy? Oh, promiňte.

00:19:23 Časy se holt změnily. Pojďte dál.

00:19:29 -Něco nového o Alfredovi?
-Ne. Nic. Ani slovo, ani hlásek.

00:19:37 -To je divné, nemyslíte?

00:19:39 -Dává si pozor. Myslí, že jsem pod dohledem.

00:19:43 Jen si to tu klidně prohledejte. Klidně.

00:19:58 Přemejšlela jsem o tom. Někdo určitě musel lhát.

00:20:04 Proč byste měl věřit víc mně než ostatním.

00:20:09 Dáte si kávu?
-Ne, díky, Ernestino.

00:20:17 -Pane Maigrete?

00:20:19 Pane Maigrete? Nějaká dáma. Čeká na vás už hodinu.

00:20:32 Pane komisaři.
-Pojďte dál.

00:20:38 Nevadí vám kouř?
-Ne, syn kouří doutníky.

00:20:41 Včera mě velice mrzelo, jak nehezky vás přijal.

00:20:46 Asi jsem ho špatně vychovala. Je to můj jediný.

00:20:49 Když mi zemřel manžel, bylo mu dvanáct.

00:20:52 Rozmazlila jsem ho.
-Hm. Posaďte se, prosím.

00:20:56 -Byl to jediný mužský v domě.

00:20:58 Celou dobu jsme tam žili jen sami dva.

00:21:01 -Myslel jsem, že byl ženatý už jednou předtím.

00:21:03 -Ta první brzy zemřela.

00:21:05 -Jak dlouho spolu žili?
-Dva roky.

00:21:09 Je to vlastně zvláštní, pane komisaři.

00:21:13 I s tou druhou, s Marií, žil jenom dva roky.

00:21:18 -Kdo byla jeho první žena?
-Vdova z vynikající rodiny.

00:21:22 -Hm. Měla nějaké děti?
-Ne.

00:21:25 -Příčina smrti?
-Srdeční infarkt.

00:21:29 Chtěla jsem vám včera večer volat, pane komisaři,

00:21:32 ale pak jsem raději přišla osobně.

00:21:36 Jde určitě o nedorozumění. My nemáme co skrývat.

00:21:40 -Ta tabulka v pracovně. Kdy se rozbila?

00:21:44 -Dvě tabulky. Už jsem vám to řekla. Během bouřky minulý týden.

00:21:49 Zapomněli jsme zavřít okno.

00:21:52 -Bylo to ve dne?
-Ano, asi v šest odpoledne.

00:21:59 -Tedy už po odchodu posluhovačky?
-Ano, protože ta odchází v pět.

00:22:04 Pochopte, prosím, že my opravdu nemáme co skrývat.

00:22:08 -Chtěl bych vás upozornit, že jste přišla dobrovolně.

00:22:11 -Ah. Ano.

00:22:13 -Čili vy žádáte mě, abych vám kladl otázky.

00:22:17 No.

00:22:21 Takže.

00:22:24 Vezmeme to od vaší poslední večeře,

00:22:26 kdy jste vy, váš syn a vaše snacha jedli naposled pohromadě.

00:22:32 Kde byla zavazadla?
-Na chodbě.

00:22:35 -Kdo je snesl dolů?

00:22:37 -Eugenie snesla dva malé kufříky a syn velký lodní kufr.

00:22:42 -Lodní kufr?
-Ano, velký kufr.

00:22:46 Ona totiž před svatbou dost často cestovala.

00:22:50 -Vy jste při odjezdu vaší snachy nebyla?

00:22:54 -Nebyla. To jsou trapné situace a já se emocím raději vyhýbám.

00:23:00 Sbohem jsem jí řekla dole v salonu a pak jsem odešla do svého pokoje.

00:23:04 -A kde byl váš syn v té době?
-Ve své pracovně, myslím.

00:23:10 -Nevíte, jestli spolu ještě hovořili?

00:23:14 -No, divila bych se. Slyšet nebylo nic.

00:23:18 -A myslíte,

00:23:20 že byste u sebe v prvním poschodí uslyšela hovor zdola ze salonu?

00:23:25 -Slyším dobře.

00:23:27 Slyším třeba vrznout parketu přes půl domu.

00:23:32 -Kdo šel shánět taxi?

00:23:34 -Marie. To jsem vám už řekla.

00:23:38 -Byla venku dlouho?
-Dost dlouho.

00:23:41 V blízkém okolí není stanoviště taxíků.

00:23:44 Čekala, až pojede nějaký kolem.

00:23:47 -A co bylo po odjezdu vaší snachy? Šla jste dolů?

00:23:52 -Ne. Syn přišel za mnou do mého pokoje.

00:23:56 -Byl rozrušen?

00:23:59 -Byl takový, jak jste ho viděl vy.

00:24:03 -Věděl, že se mu žena nevrátí?

00:24:07 -Jak by ne.

00:24:09 Kdyby měla v úmyslu se vrátit, nevzala by si všechny věci.

00:24:16 -Vy jste pak už svůj pokoj neopustila?

00:24:19 -Ne.

00:24:21 -Váš syn zůstal s vámi?
-Chvíli ano.

00:24:23 -Z domova nevyšel?
-Ne, proč taky?

00:24:26 -Vůz máte kde?
-Sto metrů od domu máme garáž.

00:24:30 -Hm. Takže si může vzít vůz, aniž ho vidíte.

00:24:33 ZAZVONĚNÍ Dále.

00:24:37 -Brý den, šéfe.
-Pojď dál, Janviere. Něco nového?

00:24:41 -Jo.
-Pojď dál.

00:24:50 -Jmenuje se Marie van Aerts. Jednapadesát let.

00:24:54 Pochází ze Sneeku v Holandsku.

00:24:57 Před svatbou bydlela v rodinném penzionu v ulici Long Chamney.

00:25:02 -A ten taxík?

00:25:05 -Zatím nic, ale Vannier si vzal na starost nádraží.

00:25:11 -Dobrá, v pořádku. Kdyby něco, zavolej.

00:25:15 -Přišla jsem odpovědět na vaše otázky,

00:25:18 ale teď vůbec nechápu, oč jde.

00:25:20 -Proč se rozčilujete?
-Včera jste mluvil o vloupání.

00:25:24 Tady zase slyším, že se najednou zajímáte o Marii.

00:25:28 To mě nemá zneklidňovat?

00:25:31 -Nedala vám o sobě žádnou zprávu?
-Pochybuji, že by chtěla.

00:25:35 Vy mi zatajujete fakta, pane komisaři.

00:25:39 -Sedněte si, prosím.

00:25:45 Oné noci k vám vnikl jistý muž.

00:25:48 -Co u nás chtěl?
-Vyloupit váš trezor.

00:25:53 -Co si odnesl?
-Nic.

00:25:56 Neodnesl si nic,

00:25:58 protože jeho svítilna znenadání osvítila něco,

00:26:01 co tam vůbec neočekával.

00:26:03 -A co to bylo?

00:26:05 -Mrtvola.

00:26:08 Mrtvola ženy.

00:26:12 Mohla to být mrtvola vaší snachy.

00:26:15 -To vám řekl on.

00:26:17 A proč toho člověka nepožádáte, aby přišel

00:26:21 a zopakoval mi to nařčení z očí do očí?

00:26:24 -Není v Paříži.

00:26:27 -Nemůžete pro něj poslat?

00:26:31 Máte jistě důvod věřit onomu zloději a lupiči víc než mně.

00:26:36 Sedmasedmdesátileté ženě, která v životě nikomu neublížila.

00:26:42 Pane Maigrete, prosím vás, zajděte k nám ještě jednou.

00:26:46 Otevřu vám všecky dveře, ukážu vám všechno, co budete chtít vidět.

00:26:50 -Děkuju vám, madam.

00:27:03 -Zkuste se, prosím, vžít do mé situace a zapomenout,

00:27:07 že se celý život zabýváte jenom zločinem.

00:27:10 Představte si, že otázky, které jste kladl vy mně,

00:27:14 kladou vám a že podezřelý jste vy.

00:27:17 -Pokusím se, madam.

00:27:34 Nazdar, Garcine. Maigret. Ujde to, díky.

00:27:38 Taková ožehavá věc.

00:27:40 Vezmeš vůz a pojedeš k domu číslo 43 v ulici Ferme.

00:27:45 Janvier ti už řekl? Musím mluvit s tím zubařem sám.

00:27:49 S tím chlapem je to těžké a není čas na formality.

00:27:52 Musíš tam být dřív než jeho matka. Jde právě odtud.

00:27:55 Odvez ho pod jakoukoliv záminkou. Namluv mu, co chceš.

00:27:59 Třeba, že chceš svědectví. Oh, moc košer to není, to vím.

00:28:12 -Prosím.

00:28:15 -Inspektore, na okamžik.

00:28:18 Dovolíte?

00:28:21 -Jak to dopadlo?
-Obsílku mi vystavil komisař.

00:28:25 Když jsem mu ji ukázal, šel beze slova se mnou.

00:28:28 Je tady a mlčí.
-Jdeme na to.

00:28:34 Dobrý den, pane Serre.

00:28:39 Nerad vás obtěžuji, ale budu rád, když mi zodpovíte několik otázek.

00:28:44 -Dostal jsem obsílku od policejního komisaře v Neuilly.

00:28:51 -Čili odpovídat mně odmítáte?
-Kategoricky.

00:28:55 -Dobře.

00:28:57 Pan policejní komisař vás přijme.

00:29:02 -Nemám moc rád takové situace.

00:29:05 -Já taky ne.

00:29:10 -Můžeš ho přivést.

00:29:16 Co provedl?
-Zabil možná svou ženu.

00:29:20 ZAKLEPÁNÍ
-Dále.

00:29:26 Posaďte se, pane Serre.

00:29:29 Potřebuju si jen něco ověřit. Nebudu vás okrádat o čas.

00:29:33 Můžete zůstat, Garcine.

00:29:37 Jste majitelem automobilu s poznávací značkou RS 8822 L?

00:29:44 -Ano.

00:29:46 -Kdy jste ten vůz naposledy použil?

00:29:48 -Mám, myslím, právo vědět, proč mi ty otázky kladete.

00:29:52 -Nuže řekněme, že váš vůz, nebo spíš jeho číslo,

00:29:56 nám někdo oznámil jako číslo vozidla,

00:30:00 které někoho srazilo.

00:30:02 -Kdy?
-V pondělí večer.

00:30:05 -Kde?
-É... Nedaleko Seiny.

00:30:10 -Můj vůz nevyjel z garáže.

00:30:13 -Někdo ho mohl použít bez vašeho vědomí.

00:30:15 -To těžko, garáž je zamčená.

00:30:18 -Tvrdíte tedy, že jste vůz v pondělí nepoužil.

00:30:21 Ani později v noci.

00:30:24 -A kde máte svědky té nehody?

00:30:31 -Už na vás nemám další otázky, pane Serre. Můžete odejít.

00:30:47 -Eh.-Udělal jsem, co jsem mohl.
-Viděl jsem.

00:30:59 Zastavte na moment.

00:31:06 Dobře, jeďte dál.

00:31:23 -Komisaři, je něco novýho?
-Vůbec nic.

00:31:26 -Přišlo mi tohle.
-Alfred?-Je to jeho ruka.

00:31:30 -Le Havre.

00:31:32 -Řekněte upřímně, kdyby se sem vrátil...

00:31:36 -Jestli bychom ho zatkli?
-Jo.

00:31:39 -Zatknout ho nemůžeme. Nebyl přistižen při činu.

00:31:43 A kromě toho, pan Serre popírá, že by byl k němu vůbec někdo vnikl.

00:31:46 -Tak mu dáte pokoj?-Pokud nelhal a nestalo se něco jiného.

00:31:50 -Mám další informace.

00:31:52 -Fajn. Nashle, komisaři.
-Sbohem.

00:31:55 -Byl jsem v tom rodinném penzionu, jak jsem vám říkal.

00:31:58 Jsou tam hlavně cizinky. Z Belgie, Anglie, Ameriky.

00:32:02 Co chodějí do muzeí a píšou spoustu pohlednic.

00:32:05 Marie Aerts tam žila rok. Psala každý týden osmistránkové dopisy.

00:32:10 Pořád stejné osobě někam do Amsterodamu. Jméno mám.

00:32:14 Byla za ní jednou v Paříži.

00:32:17 Bydlely spolu tři týdny v jednom pokoji.

00:32:21 Jmenuje se Gertrude Oostingová. Žena hostinského. Adresu najdem.

00:32:26 -Zřejmě si pak psaly dál.
-Ano. Právě na to jsem myslel.

00:32:32 -Je tu už Torrence?
-Vrátil se ráno.

00:32:36 -Zavolej ho.

00:32:41 Postavíš se v ulici Ferme proti číslu 43.

00:32:46 Skrývat se nemusíš, naopak.

00:32:48 Jestli uvidíš vycházet pořízka, asi jako ty, sleduj ho.

00:32:51 -Všechno?
-Jo.

00:32:54 Na část noci se dej vystřídat. A dobrou chuť.-Díky, šéfe.

00:33:02 -Dejte mi policii v Le Havru.

00:33:29 Jeďte za mnou.

00:33:33 Paní Eugenie?

00:33:35 -Copak chcete?
-Chvilku si s vámi popovídat.

00:33:39 -Nemám čas.
-Jsem od policie.

00:33:43 Jenom několik otázek.

00:33:46 Co si myslíte o vašich pánech?
-Škrobi.-Aha.

00:33:50 Stará madam Serreová taky?
-Ta je nejhorší.

00:33:53 -Dovezu vás domů.

00:33:55 -Nemám ráda fízly.
-Na to máte právo.

00:34:01 Mladou jste taky neměla ráda?

00:34:04 -Ta vždycky vybílila špajz.

00:34:07 Co jsem si tam připravila, všecko zmizelo.

00:34:10 -Víte, kdy odtud odjela?

00:34:13 -V pondělí. Tady je to.

00:34:16 Proč ji chcete najít?

00:34:19 -Máme podezření, že byla zavražděna.

00:34:23 -Tak je zatkněte.
-Nemáme ještě důkazy.

00:34:29 -A co s tím mám společnýho já?

00:34:34 -Vzpomínáte si dobře na onen pondělek?

00:34:37 -Až moc dobře.

00:34:40 -Pomáhala jste mladé paní balit zavazadla?

00:34:44 -Skoro celý dopoledne.

00:34:46 -Brala si mnoho osobních věcí?

00:34:49 -Hromady.

00:34:52 Měla nejmíň třicatery šaty. Nic nevyhodila.

00:34:56 Už to nenosila, ale ne, aby to někomu dala.

00:35:00 -Lakomá?

00:35:02 -Jako všichni bohatí.

00:35:09 -Že prý měla jeden velký a dva malé kufry?

00:35:14 -Přesně tak. To ostatní odvezl už dřív náklaďák.

00:35:18 -Její muž to věděl?
-Jistěže. To se rozhodlo už dávno.

00:35:23 -Kdy?
-Po jejím posledním záchvatu.

00:35:27 Pokaždý, když měla záchvat, fantazírovala o svý zemi.

00:35:31 -Jaký záchvat?

00:35:34 -Srdeční.

00:35:36 -Nemocné srdce?
-Jo, zdá se.

00:35:40 -Brala léky?
-Berou je všichni tři.

00:35:44 Každej má vždycky svou lahvičku nebo krabičku před talířem.

00:35:50 -Často se hádali?

00:35:54 -Někdy spolu tejdny nemluvili.

00:35:57 Ona nevylezla z pokoje.
-Kdo? Mladá nebo stará?

00:36:04 -Ta Holanďanka.

00:36:07 Psala dopisy celý dny. Nosila jsem je na poštu.

00:36:10 Pokaždý stejná adresa. V Amsterodamu.

00:36:13 -Gertrude Oostingová.

00:36:15 -Jo, tak nějak. Gertrude teda určitě.

00:36:19 -Pracovala jste u nich od začátku, kdy se vzali?

00:36:22 -Ne.

00:36:24 -Nevíte, kdo tam posluhoval před vámi?

00:36:27 -Tam se to pořád střídá. Řekl mi to listonoš.

00:36:31 Eh. Kdo to tam pozná, utíká. Ostatně koncem tejdne jdu také.

00:36:36 -Proč?

00:36:38 -Protože se už nemůžu dýl koukat, jak stará počítá kostky v cukřence.

00:36:44 A jak je poťouchlá.

00:36:47 Navenek zdvořilá, ale zároveň vidíte, že jste pro ni úplná nula.

00:36:52 -Když jste v úterý ráno přišla do práce,

00:36:55 nevšimla jste si něčeho zvláštního?
-Ne.

00:36:59 -Nevšimla jste si rozbitých okenních tabulek v pracovně?

00:37:05 Nebyl tam cítit tmel?
-Tak tohle bylo jindy.

00:37:09 -Který den?

00:37:12 -Dřív o pár dnů. Co byla ta bouřka.

00:37:14 -Víte to jistě?
-Určitě. Dvě tabulky.

00:37:18 Voskovala jsem pak podlahu, napršelo na ni.

00:37:23 -Kdo to pak zasklil?
-Pan Serre.

00:37:27 Musel k Gillotovi do železářství pro sklo.

00:37:30 Jsou takoví skrblíci, že nikdy nezavolají řemeslníka.

00:37:35 Prošťourává i odpad na WC.

00:37:39 -Dobrá.

00:37:43 -Myslíte, že ji zabili?
-To nevím.

00:38:23 Chviličku.

00:38:32 Dobrý večer. Prodáváte okenní sklo?

00:38:35 -Zavíráme, pane.
-Kriminální policie.

00:38:39 -Oh, promiňte. Čím můžu posloužit?

00:38:42 -Znáte pana Serra, toho zubaře?
-Jo, má u nás účet.

00:38:47 -Viděl jste ho teď někdy?
-Obsluhoval jsem ho minulý týden.

00:38:51 Chtěl okenní sklo a sklenářský tmel.

00:38:54 -Kdy to bylo?
-Den po tý bouřce. V pátek myslím.

00:38:59 -Takže v pátek. Děkuji vám.

00:39:03 -Ukážu vám účetní knihu.

00:39:06 -Za pár dnů přišel znovu.

00:39:08 -Prosím?
-Byl tu pak ještě v úterý.

00:39:11 Bral si sklo stejných rozměrů jako předtím.

00:39:16 41 na 45.

00:39:19 -Víte to jistě?
-Ovšemže to vím jistě.

00:39:22 Byl to ten den první zákazník.

00:39:24 -V kolik hodin?
-Otevírám v osm.

00:39:28 -Napsal jste mu na to účet?
-Ovšem.

00:39:31 -Pošlu někoho, aby to ofotografoval.

00:39:34 Hlavně tu stránku nezničte.

00:39:37 Komisař Maigret z kriminální policie.

00:39:40 -Á, promiňte.

00:39:44 -Není to moc legální, ale protože o těch rozbitých tabulkách lhali,

00:39:49 tolik na tom nezáleží.

00:39:51 -Co když nás ten zubař přistihne?
-Počkejte, až půjde spát.

00:39:55 ZAZVONĚNÍ Ano, vstupte.

00:39:57 Torrence bude hlídat před domem.

00:40:00 Garáž není z jejich oken vidět, tak zlomte vaz.

00:40:07 -Mám na drátě tu Gertrude Oostingovou z Amsterodamu.

00:40:11 Mluví špatně francouzsky, proto jsem sehnal i tlumočnici.

00:40:15 -Že jste na ni v úterý čekala v Amsterodamu ráno na nádraží?

00:40:21 A že nepřijela?

00:40:27 Co říká?-Že ji to znepokojilo a jestli není Marie mrtvá.

00:40:34 -Možné to je, madam. Předám vám tlumočnici.

00:40:40 Ať mi pošle dopisy z posledních patnácti měsíců.

00:40:43 HOVOR V NIZOZEMŠTINĚ

00:40:45 Jo, a důležitá věc. Ať skočí do taxíku a zajede

00:40:48 na hlavní policejní komisařství v Amsterodamu.

00:40:51 Tam ať oznámí zmizení své přítelkyně

00:40:54 Marie Serreové, rozené Aertsové. Spěchá to.

00:40:58 HOVOR V NIZOZEMŠTINĚ

00:41:04 -Dobrý večer, komisaři.
-Nazdar, Boissiere.

00:41:07 Co chřipka, je pryč?
-Už je mi líp.

00:41:09 Nerad ležím v posteli a taky mě žere ta Alfredova věc.

00:41:11 -Jo. Uvidíme se později.

00:41:19 Promiň, že jsem tě nechal čekat.

00:41:24 -Skončil jsi?
-Ještě ne.

00:41:26 Čekám telegram z Amsterodamu, který by tím měl trochu pohnout.

00:41:31 -Tváříš se, jako bys někomu prováděl nějakou rošťárnu.

00:41:35 -Vlastně jo.

00:41:38 Sklenku bílého, prosím.

00:41:41 Co budeš jíst?
-To nevím. Třeba rybu.

00:41:46 -Já bych si dal pár ústřic.

00:41:50 Skočíš pak se mnou do kanceláře?
-Proč ne.-Fajn. Ale pozor.

00:41:54 Žádné řeči o prachu, nepořádku a tak dále.-Slibuju.

00:42:00 -Dopadlo to dobře?
-Bez problémů.

00:42:03 -No a?
-Fotky budou za pár minut.

00:42:05 -Pojď dál. Našli jste něco?

00:42:09 -Prohlédli jsme důkladně celý vůz. Nebyl v provozu už dva, tři dny.

00:42:14 Uvnitř žádný nepořádek. Zato v kufru jsme našli dva škrábance.

00:42:18 -Jako kdyby tam někdo dával velký těžký balík?

00:42:21 -To by mohlo být. Jo, velký kufr nebo bednu.

00:42:24 -Krvavé skvrny?
-Ne. Ani vlasy.

00:42:28 -Nemáš dojem, že vůz nedávno vyčistili?

00:42:31 -Uvnitř ho určitě někdo pořádně vykartáčoval.

00:42:34 Stěží jsem sebral vzorek prachu.

00:42:37 Dobrá, půjdu teď prozkoumat, co jsem to sebral.

00:42:41 Dobrou noc, madam.
-Dobrou noc.

00:42:48 -Nechce se ti spát?
-Ne.

00:42:57 Tak tohle je...
-Co?

00:43:00 -Tvoje práce?
-Jak kdy.

00:43:04 -Jde o vraždu?

00:43:07 -Zřejmě ano.

00:43:09 -Víš, kdo je pachatel?
-Mmm...

00:43:14 -Ví, že ho podezíráš?
-Hm.

00:43:19 -To musí být hrozné.

00:43:23 -Pro tu zavražděnou to taky nebyla legrace.

00:43:25 ZAZVONĚNÍ

00:43:28 Dále.

00:43:31 -Telegram, komisaři.
-Děkuji.

00:43:38 Amsterodamská policie nás žádá o vyšetření případu.

00:43:42 Můžeme jít domů, paní Maigretová.

00:43:47 -A ty fotografie?
-Nic nám nedají.

00:43:50 -Myslíš?

00:43:52 -A Moersovy rozbory taky ne.
-Proč? Vrah byl hodně opatrný?

00:44:03 -Na místě řidiče jsem našel tohle. Je to prach z cihel.

00:44:07 -Z cihel?

00:44:09 -Jo, co se z nich staví domy.

00:44:12 -Tohle je tedy zajímavé.

00:44:15 Budu s lidmi, se všemi aparáty, prostě v plné polní.

00:44:19 Musíme na něho zapůsobit. Je dost prohnanej.

00:44:22 -Prohnanej?-Svým způsobem ano. Zavolám tě potom.

00:44:27 Vy, Boissiere, byste se mohl jít kouknout na nábřeží.

00:44:31 Zjistěte, jestli minulý týden nevykládali ze člunů cihly.-Ano.

00:44:53 -Máte úřední příkaz?
-Dobrý den, pane Serre. Tady je.

00:45:07 Jak vidíte, je to příkaz k prohlídce.

00:45:10 Zahájili jsme vyšetřování

00:45:13 ve věci zmizení Marie Serreové, rozené Aertsové,

00:45:17 které oznámila její přítelkyně Gertrude Oostingová.

00:45:23 -Co se děje, Guillaume?

00:45:26 -Nic asi. Pánové si přejí prohlídnout dům.

00:45:30 Jděte do svého pokoje.

00:45:54 -Jestli tomu dobře rozumím,

00:45:56 seznámil jste se s Marií Aertsovou jako zubař.

00:46:00 Věděl jste, že je bohatá?

00:46:03 -Chm.

00:46:07 -Vaše žena se léčila u doktora Dubuca, ano?

00:46:10 -Doktor Dubuc ji léčil ještě před naším sňatkem.

00:46:14 -Když jste si ji bral, věděl jste, že je na srdce?

00:46:18 -Řekla mi to. Ano.

00:46:24 -Vaše první žena zemřela taky na srdce?

00:46:28 -Ano. Její úmrtní list nenajdete v matčině pokoji.

00:46:45 -Můžete mi ukázat nějakou fotografii svého otce?

00:46:56 -Nevidím ji tu.

00:47:00 BOUCHNUTÍ DVEŘÍ

00:47:05 -Naplno. Důkladně všechno pročesat.

00:47:09 -Myslíte, že to s ním pohne?
-Někým to pohne určitě.

00:47:19 -Dobrý den.
-Dobrej. -Dobrý den.

00:47:23 -Zkusím najít něco o jeho otci.
-Mám se po tom podívat?-Ne, díky.

00:47:47 -Á, to je on. Alain Serre.

00:47:51 Zezadu.

00:47:53 Studovali jsme spolu na fakultě.

00:47:57 Zemřel asi před třiceti lety.

00:48:02 -Co to bylo za člověka?
-Oč ti jde, Maigretíčku?

00:48:07 -O jeho syna. Toho zubaře.

00:48:10 -Toho kluka. V životě jsem ho neviděl.

00:48:13 Věděl jsem jen, že existuje.

00:48:16 My dva s Alainem jsme totiž patřili k veselé partě mladých hochů,

00:48:20 pro které nebyl rodinný život to nejdůležitější na světě.

00:48:25 -To přece není jeho žena?

00:48:29 -Kdepak, to byla jeho milenka.

00:48:32 Jeho ženu jsem neznal. Bydleli někde v Neuilly.

00:48:36 Ale předtím bydlel dlouho s touhle tanečnicí Josettou.

00:48:40 Zatraceně veselá holka.

00:48:43 My jsme jí říkali "moudivláček". He, he, he, he, he.

00:48:48 -Jsou nahoře, nic nenašli.

00:48:57 -Dovolíte?

00:49:00 -Já se nestačím divit, pane Maigrete.

00:49:03 Co vlastně hledají?

00:49:06 Bože, proč jsme ji jen nechali odjet.

00:49:10 Kdybych to věděla...

00:49:16 -To je vaše, pane Serre?

00:49:18 -A čí by to mělo být?

00:49:33 -Pil?
-No jéje. Jako duha.

00:49:37 My jsme si tehdy žili. To se nezapomíná.

00:49:44 -Jak to vypadá?
-Nic. Nic zajímavého.

00:49:47 Úmrtní listy jeho první ženy a otce.

00:49:50 Jsou ve sklepě.

00:49:55 -Pokus se najít otcovu fotografii. Rád bych viděl jeho tvář.

00:50:44 Jděte se obléct, pane Serre.

00:51:17 ZAZVONĚNÍ

00:51:20 Dále.

00:51:26 -Dopisy paní Serreové Gertrude Oostingové.

00:51:29 Právě přišly z Amsterodamu.

00:51:31 -Začněte těmi posledními.
-Hm.

00:51:43 ZAZVONĚNÍ
-Dále.

00:51:50 -Prosím.

00:51:52 -Díky, Damboisi. Než odejdeš, tak mi řekni.

00:52:01 Přečtěte si tohle, pane Serre.

00:52:08 Je to fotografie stránky z účetní knihy Gillotova železářství.

00:52:12 Stránka z minulého úterka.

00:52:14 Kupoval jste dvě tabulky skla 41 na 45 a čtvrt kila tmelu.

00:52:20 Byl jste první ranní zákazník.

00:52:24 Uvědomujete si, co z toho vyplývá?
-Čili mě obviňujete?

00:52:30 -Oficiálně jste tady jako svědek, ale můžu vás obvinit.

00:52:36 Pak byste mohl žádat přítomnost advokáta.

00:52:39 -Nepotřebuju ho.

00:52:42 -Trpíte srdeční chorobou, pane Serre?

00:52:44 -Hypertrofií srdce, patrně jako i vy.

00:52:48 -Váš otec zemřel na srdce ještě, když jste byl mladík, ano?

00:52:52 -Ano.

00:52:54 -I vaše první žena zemřela na srdce.

00:52:57 A Marie Aertsová měla rovněž srdeční vadu.

00:53:02 -Na srdce umírá spousta lidí, jak to vyplývá ze statistik.

00:53:06 -Máte životní pojistku, pane Serre?
-Už od dětství.

00:53:11 -Pojistku vaší paní matky jsem ovšem neviděl.

00:53:16 -Maminka není pojištěná.

00:53:18 -Váš otec byl?
-Byl.

00:53:21 -Vaše první žena taky?

00:53:23 -Hm. Doklady jste musel najít v matčině pokoji.

00:53:27 -Přesně tak.

00:53:29 A vaše druhá paní?
-Dnes je to přece běžné.

00:53:33 -Ale méně běžné je, že máte všechny ty peníze doma.

00:53:37 Několik milionů v bankovkách i ve zlatě v domácím trezoru.

00:53:41 -Víc lidí má peníze doma.
-Bohatství, které nenese úroky?

00:53:46 -Zapomínáte na mimořádné daně, na neustálé devalvace

00:53:50 a na finanční zákony omezující transakce.

00:53:54 -Rozumím.

00:53:56 Připouštíte tedy,

00:53:59 že ten kapitál ukrýváte se záměrem vyhnout se daním.

00:54:05 Vaše druhá žena Marie o těch penězích ve vašem trezoru věděla?

00:54:10 -Samozřejmě. Až do odjezdu tam měla i svoje peníze.

00:54:14 -Hm.

00:54:18 Ve vašich papírech jsem nenašel svatební smlouvu.

00:54:21 -Použili jsme princip spoluvlastnictví.

00:54:26 -Dost podivné vzhledem k vašemu věku.

00:54:29 -Udělali jsme to, abychom nemuseli dělat inventarizaci našich majetků.

00:54:35 -Byla vaše žena bohatá?
-Ona je bohatá.

00:54:39 -Bohatší než vy?
-Přibližně stejně.

00:54:44 -Majetek má ve Francii?

00:54:46 -Z části. V Holandsku zdědila sýrárnu.

00:54:51 -V jaké formě uchovávala finance?

00:54:54 -Převážně ve zlatě.

00:54:57 -Už předtím, než vás poznala?

00:55:01 -Vím, kam míříte.

00:55:04 Ano, to na mou radu prodala cenné papíry a koupila zlato.

00:55:09 -A to zlato leželo tady ve vašem trezoru.

00:55:13 -Ano.
-Až do kdy?

00:55:17 -Do pondělka. Do odpoledne.

00:55:20 Když Marie sešla dolů, dal jsem jí to, co jí patřilo.

00:55:24 -Takže svůj majetek pak dala

00:55:26 do jednoho z obou kufříků nebo do lodního kufru.

00:55:28 -Předpokládám.

00:55:32 -Jak mám vědět, pane Serre, že peníze, které jsme našli u vás,

00:55:36 jsou pouze vaše, a nikoli společné peníze vás obou?

00:55:53 Co znamenají ta N a M?

00:55:56 -My, totiž matka a já, jsme finance měli vždycky společné.

00:56:03 Nerozlišovali jsme, co patří mně a co patří jí.

00:56:08 -Takže to M znamená Marie.
-Přesně tak.

00:56:14 -Jistý obnos se tu objevuje pravidelně.

00:56:17 -To je její příspěvek na domácnost.

00:56:22 -Žena vám platila měsíční příspěvek?

00:56:26 -Ne, nedávala mi ty peníze přímo, protože byly v trezoru,

00:56:31 ale odepisovalo se jí to z účtu.

00:56:42 -Ah.

00:56:56 To jsem já. Nečekej, vrátím se pozdě.

00:57:03 Bude to trvat dlouho.

00:57:07 Díky.

00:57:16 Našels tu fotku otce?
-Ne. Madam prý už žádnou nemá.

00:57:26 -To vypadá na celou noc. Musíme splašit nějakej proviant.

00:57:34 -Dovolíte, doufám?

00:57:36 -Myslel jste na tu třetí tabulku, pane Serre?

00:57:39 -Ne.

00:57:42 -Děláte chybu.

00:57:44 Lepší by pro vás bylo, najít nějaké přijatelné vysvětlení.

00:57:48 -Já je nehledám.

00:57:50 -Trváte tedy na tom, že jste okno zasklíval jenom jedenkrát?

00:57:55 -Po té velké bouřce minulý týden.

00:57:59 -Nebyl jste tedy v železářství podruhé,

00:58:03 navzdory té stránce z účetní knihy?

00:58:06 -Ech.

00:58:14 -Janviere, na okamžik.

00:58:16 Můj inspektor zaznamená, co jste mi dosud řekl.

00:58:19 Budete mu všechno přesně opakovat.

00:58:29 -"Po tom všem, co jsem ti napsala o svém životě tady,

00:58:32 o "G" a o své tchyni,

00:58:35 doufám pochopíš, co se tu se mnou děje.

00:58:38 Všechno ti budu vyprávět.

00:58:41 Odjíždím v pondělí večer, to už nějak vydržím.

00:58:45 Ten život tady už nemohu déle snášet, ale..."

00:58:49 -Šéfe? Hotovo, čeká na vás.

00:58:52 -Už jdu.

00:58:54 Hlavně si všímejte tří věcí.

00:58:58 Marie van Aertsová, její manžel, jeho matka.

00:59:01 Potřebujeme vědět, jak spolu vycházeli pod jednou střechou.

00:59:05 Peníze, alkohol, vztah mezi manželi.

00:59:09 Eventuálně žárlivost.

00:59:11 A pokuste se najít něco o otci. Byl to advokát.

00:59:16 Nemáme po něm vůbec nic. Ani dopisy, ani fotografie.

00:59:20 Je to divné, jako by ho vymazali.

00:59:26 -Mohu poprosit o sklenici vody?
-Nebo raději sklenku červeného?

00:59:34 -Eh.
-Ano, patří to ke hře.

00:59:40 To se tak bojíte matky, že pijete vždycky jenom tajně?

00:59:44 -To je otázka?
-Nemusíte mi odpovídat.

00:59:53 -Matčin otec byl alkoholik. Jeho dva bratři také.

00:59:59 A matčina sestra zemřela v blázinci.

01:00:04 Doma být alkohol nesmí.

01:00:07 Matka žije celou dobu v hrůze, že i já začnu pít.

01:00:12 Myslí si, že je to dědičné.

01:00:15 -Máte svou matku hodně rád?

01:00:19 -To je normální. Žili jsme spolu vždycky sami dva.

01:00:25 -Trochu jako v manželství.

01:00:29 -Jak to myslíte?

01:00:31 -Je vaše matka žárlivá?

01:00:34 -Prosím?

01:00:37 -To bývá, jestliže vdova žije s jediným synem.

01:00:41 Žárlila vaše matka na vaše známosti?

01:00:44 Měl jste moc přátel?

01:00:48 -Co to má co dělat s takzvaným zmizením mé ženy?

01:00:52 -Neobjevili jsme u vás ani jeden dopis od přítele.

01:00:56 Ani jednu skupinovou fotografii, jaké mívá většina lidí.

01:01:01 A ještě něco mě při té prohlídce zarazilo.

01:01:06 Veškeré fotografie se týkají jen rodiny vaší matky.

01:01:11 Váš otec a jeho příbuzní úplně chybí.

01:01:16 -To mě nepřekvapuje.

01:01:18 -Víte, kdy byly ty snímky zničeny?

01:01:21 -Ne.

01:01:24 -Jaký obraz svého otce máte v paměti?

01:01:28 -To má být také součást výslechu?

01:01:31 -Ne. Náš rozhovor nedávám zapisovat.

01:01:36 Otec byl advokát.
-Ano.

01:01:39 -Jaký vedl život?

01:01:42 Převážně rodinný, nebo žil spíše společenským životem?

01:01:46 -Spíš to druhé.

01:01:48 -Brával matku s sebou?
-Nebral.

01:01:51 -Měl milenky?
-O tom nic nevím.

01:01:56 -Otec zemřel doma v posteli?

01:02:00 -Na schodišti v domě.

01:02:02 -Byl jste u toho?
-Ne, byl jsem pryč.

01:02:06 Když jsem se vrátil, byl už dvě hodiny mrtev.

01:02:10 -Kdo ho léčil?
-Doktor Dutilleux.

01:02:14 -Ještě žije?
-Zemřel před deseti lety.

01:02:22 -Byl jste doma, když zemřela vaše první žena?

01:02:30 Odpovězte, prosím.

01:02:33 -Byl jsem tehdy doma.

01:02:35 -Kde?
-V pracovně.

01:02:37 -V kolik hodin zemřela?
-No, asi kolem deváté večer.

01:02:41 -Žena byla ve svém pokoji?

01:02:44 -Nebylo jí moc dobře.

01:02:46 -Vaše matka byla s ní?
-To nevím.

01:02:50 -To vás k ní pak zavolala matka?
-Asi ano.

01:02:53 -Když jste přišel do pokoje, byla už mrtvá?

01:02:57 -Ne, žila pak ještě asi dvacet minut.

01:03:00 Zemřela, když přišel doktor.

01:03:04 -Který doktor?

01:03:06 -No, Dutilleux.

01:03:08 -To byl váš rodinný lékař?
-Ano.

01:03:12 -Proč jste neoznámil policii, že u vás došlo k pokusu o vloupání?

01:03:16 -Nemám, co bych oznámil.

01:03:21 -Kde je vaše manželka, pane Serre?

01:03:28 Budeme ji muset najít.

01:03:39 Janviere, teď ty. Přines mu vodu.

01:03:43 -Ona čeká vedle.
-Kdo?-Matka.

01:03:48 -Tím líp. A Vannier ať za dveřmi stenografuje.

01:03:54 -"Rozhodla jsem se odjet.

01:03:56 Ještě jsem to nikomu neřekla, ani stará dáma to neví.

01:04:00 Usmívá se pořád stejně, pokud dělám všechno, co si přeje ona.

01:04:04 Tak sobeckou ženu jsem ještě nepoznala.

01:04:08 Pro Guillauma to bude úleva, až odjedu.

01:04:13 Ví hned od počátku, že nás nic nespojuje.

01:04:16 Nikdy jsem si nedokázala zvyknout na pach jeho kůže.

01:04:21 Chápeš teď už, proč jsme spali každý ve svém pokoji?"

01:04:28 -Vy tvrdíte, pane Serre, že jste neviděl šoféra taxíku?

01:04:32 On musel přece odnést zavazadla.

01:04:35 -Nevyšel jsem z domu.

01:04:38 PŘEKLADATELKA:"I po dvou letech to se mnou pokaždé škubne,

01:04:42 když ho napadne přijít za mnou.

01:04:45 Naštěstí to nebývá často.

01:04:47 Myslí si asi, že mi tím dělá radost a nebo že je to jeho povinnost.

01:04:55 Ale je možné, že mu to i nařizuje matka."

01:05:03 -Neznepokojuj se, vypadá to na celou noc.

01:05:07 Co zrovna děláš?

01:05:12 Líbám tě.

01:05:42 JANVIER:Když se vrátila taxíkem, vy jste jí nepomohl s těmi kufry?

01:05:46 -Ne. Byl jsem v pracovně a žaluzie byly staženy.

01:05:49 -Kolik bylo těch zavazadel?
-Lodní kufr a dva kufříky.

01:05:57 Budete mě tu držet ještě dlouho?!

01:06:00 -To můžete ovlivnit.

01:06:04 Nemyslíte, že by bylo jednodušší, kdybyste mi řekl pravdu?

01:06:09 V které chvíli jste zabil svou manželku?

01:06:12 -Nezabil jsem ji.

01:06:16 -Jdi se najíst, Janviere.

01:06:21 A dej nám přinést sendviče a pivo.
-Dobře.

01:06:29 -Proč jste si vzal Marii van Aertsovou?

01:06:34 -Matka se bála, že zůstanu jednou sám.

01:06:37 Pro ni jsem pořád malé dítě.

01:06:40 Potřebuju prý někoho, kdo se o mě bude starat.

01:06:43 -A hlídat vás, abyste nepil.

01:06:46 Posaďte se.

01:06:54 Váš otec utratil hodně peněz.

01:06:59 -Co? Nerozumím.

01:07:02 -Neslyšel jste o tom, že váš otec žil, jak se říká, na vysoké noze?

01:07:07 -Žil společensky.

01:07:09 -A utrácel bez rozmyslu.
-Možná.

01:07:12 -Vaše matka mu dělala scény.

01:07:16 -To není její styl.

01:07:19 -Kolik vám vyneslo vaše první manželství?

01:07:25 -Myslím, že si nerozumíme, pane Maigrete.

01:07:29 -Použil jste přece princip společného vlastnictví.

01:07:33 -To jsem vám už řekl.

01:07:36 -Majetek první manželky jste proto musel zdědit vy.

01:07:41 -Vám se to nezdá normální?

01:07:43 -Dokud se nenajde tělo vaší druhé manželky,

01:07:47 nebudete po ní moci dědit.

01:07:50 -Proč bych měl po ní dědit, když žije?

01:07:54 -Vy věříte, že žije, pane Serre?
-Nezabil jsem ji.

01:07:58 -A ten obchodník si člověka,

01:08:01 který si v úterý ráno přišel koupit sklo, spletl s vámi?

01:08:05 -Mé slovo platí stejně jako jeho!

01:08:07 -Za předpokladu, že jste svou ženu nezabil.

01:08:14 V úterý ráno jste našel vše v pořádku.

01:08:17 Nic zvláštního nebylo ani v pracovně.

01:08:19 -Nic zvláštního. Brašna s nářadím žádná.

01:08:23 Už jsem to řekl stokrát.

01:08:25 Bylo zahájeno vyšetřování, máte tedy právo mě vyslýchat.

01:08:29 Všechny tyto otázky mi však už položil váš inspektor.

01:08:33 Chcete mě utahat. Předpokládám, že to může trvat celou noc.

01:08:38 Abych ušetřil čas, opakuji, svou ženu jsem nezabil.

01:08:42 A nebudu už odpovídat na otázky, které jsem už jednou zodpověděl.

01:08:49 -Je tady vaše matka.

01:08:55 Sedí v čekárně už dvě hodiny.

01:09:00 -To ji tam chcete nechat celou noc?

01:09:04 -Je volná, nemohu jí bránit.

01:09:08 -Vaše povolání bych nechtěl mít.

01:09:25 -Budete chtít něco sníst?

01:09:28 -Velmi rád. Děkuji.

01:09:59 -Chcete mluvit se svou matkou?

01:10:02 -Ne, nemám jí co říct. Jedla?

01:10:05 -Nevím. Opakuji, je volná.

01:10:09 -Neodejde, dokud tu budu já.
-Riskuje, že tu bude dlouho.

01:10:13 -Je v pořádku?
-Zřejmě ano.

01:10:16 Baví se s bývalou prostitutkou. Dost si povídají.

01:10:20 -Mohl byste jí poslat sendvič?
-Stalo se, pane Serre.

01:10:24 Torrence ať zavede Dlouhé bidlo k Lucasovi.

01:10:34 Tak co ti vyprávěla matinka?

01:10:36 -Ptala se, jestli jsem tu už byla a proč jsem tady.

01:10:39 Tak jsem jí to vybarvila.

01:10:41 Řekla jsem jí, že manžel na mě vzal nůž a takový ty krámy.

01:10:43 A pak se mě začala vyptávat.

01:10:45 -Nač?
-Na vás. Vymalovala jsem vás hezky.

01:10:48 Řekla jsem jí, že vždycky donutíte lidi mluvit. Třeba i násilím.

01:10:53 -Cha, takový nesmysl.

01:10:55 -Namluvila jsem jí, že jste jednou v těch největších mrazech

01:10:59 vyslýchal úplně nahýho chlapa při otevřených oknech.

01:11:02 -Jseš zdravá, Ernestino?
-Má to úspěch, komisaři. Působí to.

01:11:06 Není už tak sebejistá. Co chvíli špicuje uši.

01:11:10 Taky se mě ptala, jestli je bijete.
-Karabáčem?

01:11:20 -Nechte si to, grobiáne!

01:11:33 -Chm! Chm.

01:12:00 Vaše matka si právě představuje, jak vás mučím.

01:12:05 -Co jste jí to napovídal?

01:12:07 -Já nic. To zřejmě ta holka, co čeká s ní.

01:12:13 Takoví lidé si rádi vymýšlejí, aby byli zajímaví.

01:12:18 -Můžu ji vidět?

01:12:20 -Koho?
-Matku.

01:12:26 -Ne. Budu ji muset taky vyslechnout.

01:12:30 -Moje matka nic neví.
-A vy víte?-Nevím.

01:12:35 -Nutíte mě, abych ji vyslýchal jako teď vás.

01:12:39 -Nemáte slitování.

01:12:41 -Slitování s kým?
-Se starou dámou.

01:12:46 -Marie Aertsová chtěla asi taky jednou být starou dámou.

01:12:59 Teď ty, Janviere, já si vezmu matku.

01:13:09 ZAKLEPÁNÍ
-Dále.

01:13:11 -Ta vysoká paní tam chce mluvit s komisařem Maigretem.

01:13:15 Není jí dobře. Čeká u inspektora Lucase.

01:13:19 -Dáš si pivo, Marceli?
-To víš, že neodmítnu.

01:13:32 -Zavřete, komisaři. Zavřete.

01:13:35 -Co se děje?

01:13:38 -Nedokážu už dál hrát tu komedii. Ta ženská je vám hrozná.

01:13:42 Nevím, jak vy jste na tom se synem, pche, ale jak ta je mazaná.

01:13:47 Začala se mě pomalu vyptávat, až jsem nevěděla kudy kam.

01:13:50 -Řeklas jí, kdo jsi?
-Ne.

01:13:53 Nevím, jak na to přišla, ale uhodla to.

01:13:55 -Co uhodla?
-Že jsem šlapala chodník.

01:14:00 Vyptávala se mě na život v lapáku. No, já jsem jí skočila na špek.

01:14:05 -Řeklas jí o Alfredovi?
-Jo. Ale neřekla jsem jí, co dělá.

01:14:09 Už nejmíň hodinu se mě vyptává na život v lapáku.

01:14:12 V kolik se stává, jaký je žrádlo, jaký bachařky. Brrr!

01:14:16 Nemáte tu nějakej životabudič?

01:14:19 Ah, ta mě úplně voddělala. Vás to ale může zajímat.

01:14:32 -O synovi mluvila?-Ne. Ale zvedne ji každý otevření dveří.

01:14:39 Oh.

01:14:42 Ale pak mi dala otázku, která vás může zajímat.

01:14:47 Prý jestli jsem znala někoho, kdo byl gilotinovanej.

01:14:52 Kolik je hodin?
-Dvě. Můžeš jít domů.

01:14:57 -Ne, zůstanu tady.

01:14:59 -To jsou fotografie madam Aertsové.

01:15:02 Byly v obálce spolu se vzkazem od madam Oostingové,

01:15:05 která si myslí, že vám mohou být užitečné.

01:15:08 A dále jsem našla něco zajímavého.

01:15:10 "Jsou to lidé, kteří se hrozí cestování.

01:15:14 Francii opustili jen jednou, ještě za života otce.

01:15:17 Jeli tenkrát do Londýna,

01:15:19 ale během plavby přes La Manche trpěli všichni mořskou nemocí,

01:15:23 takže je musel ošetřovat lodní lékař.

01:15:26 To všechno ti píšu proto,

01:15:28 že když jsem navrhla, abychom si zajeli na karneval do Nice,

01:15:31 neřekli napřed nic,

01:15:34 ale pak za mnou přišel Guillaume a řekl mi,

01:15:36 že matce se to zdá šokující

01:15:39 a prosil mě, abych od návrhu upustila.

01:15:42 Přitom se bezděčně podíval do zásuvky nočního stolku,

01:15:46 která zůstala náhodou pootevřená.

01:15:49 Viděla jsem, jak zbledl.

01:15:51 Dotkl se mé pistole, kterou jsem si kdysi koupila na cestu do Egypta

01:15:55 a zeptal se mě, jestli je nabitá.

01:15:58 Ukázala jsem mu, že zásobník je prázdný

01:16:01 a on se mě zeptal, jestli mám náboje.

01:16:05 Odpověděla jsem mu, že někde pravděpodobně budou.

01:16:09 Půl hodiny nato přišla tchyně a tvrdila mi,

01:16:13 že není myslitelné, aby žena měla zbraň

01:16:17 a že tedy pistoli musím odevzdat.

01:16:20 Odmítla jsem, protože tu pistoli chovám jako upomínku."

01:16:28 -Přemýšlel jsem, pane Serre.

01:16:31 Lhal jste míň, než jsem si myslel.

01:16:34 Marie neměla zmizet.

01:16:36 Na jejím zmizení jste neměl žádný zájem.

01:16:39 Měla skutečně odjet nočním vlakem do Holandska.

01:16:43 Myslím si, že neměla zemřít u vás, ale až po svém odjezdu.

01:16:48 Až by byla pryč.

01:16:50 Je to tak?

01:16:54 A měla zemřít přirozenou smrtí. Nebo aspoň na pohled přirozenou.

01:16:59 Jenomže to nedopadlo, jak jste chtěl,

01:17:02 takže jste musel nechat zmizet tělo i zavazadla.

01:17:06 Ještě jedna věc mě mate.

01:17:10 Že se už po rozloučení vrátila ještě do pracovny.

01:17:15 Tam se totiž její mrtvola kolem půlnoci nacházela.

01:17:19 Neodpovídejte mi. Jenom, prosím, sledujte mé úvahy.

01:17:23 Právě jsem se dozvěděl,

01:17:26 že vaše žena měla automatickou pistoli.

01:17:30 Třeba jste vystřelil v sebeobraně. Jsem ochoten vám věřit.

01:17:35 V prvním zmatku jste to tělo nechal tam

01:17:39 a běžel pro vůz do garáže.

01:17:46 Děláte chyby, pane Serre.

01:17:49 Dřív nebo později najdeme tělo

01:17:51 a pitva nám ukáže, že ji zabila kulka.

01:17:55 Nevím jen, jestli ta rána vyšla z vašeho revolveru nebo z jejího.

01:18:00 Pokud vyšla z revolveru vaší ženy, můžeme se domnívat,

01:18:04 že se na vás něčeho domáhala a že vám vyhrožovala.

01:18:07 -Chm!

01:18:09 -Mohlo jít například o peníze.

01:18:15 Buď jak buď, o hlavu vám nejde, úmyslná vražda to nebyla.

01:18:19 Můžete se dokonce hájit sebeobranou.

01:18:23 Zbývá ještě vyjasnit,

01:18:25 proč vám vaše žena těsně před odjezdem

01:18:28 přišla vyhrožovat se zbraní v ruce.

01:18:31 Co si o tom myslíte?

01:18:33 -Nic.

01:18:36 -Čili jste rozhodnut dále mlčet.

01:18:40 -Vždyť odpovídám na vaše otázky.

01:18:43 -Vaše žena tedy nechtěla své peníze a nevyhrožovala vám.

01:18:48 -Nevyhrožovala mi nikdy.

01:18:51 -Nebuďte tak kategorický, pane Serre,

01:18:54 později byste mohl litovat.

01:18:56 Až budete prosit porotu,

01:18:59 aby uvěřila, že život váš nebo vaší matky byl ohrožen.

01:19:20 Ve vašem zájmu není, aby se vám mrtvola ztratila.

01:19:24 K čemu vám je mrtvola, kterou nemůžete ukázat?

01:19:32 Když zemřela první manželka, celá věc proběhla tak,

01:19:36 že jste mohl zavolat doktora Dutilleuxe,

01:19:39 který vystavil úmrtní list.

01:19:42 No, a Marie trpěla taky na srdce

01:19:44 a měla tedy taky zemřít takzvaně přirozenou smrtí.

01:19:48 To, co se povedlo s jednou, mělo se povést i s druhou.

01:19:52 Jenže ouha.
-Nezabil jsem ji.

01:19:55 -A proto muselo zmizet její tělo, zavazadla i lupičovo nářadí.

01:19:59 -Lupič tam žádný nebyl.

01:20:02 -Za pár hodin se s ním patrně budete moci setkat.

01:20:06 Je to recidivista nám dobře známý.

01:20:10 Informoval svou ženu, která sedí v čekárně spolu s vaší matkou.

01:20:20 No tak, rozhodněte se.

01:20:25 Jsou tři hodiny ráno.

01:20:29 -Nemám co říct.

01:20:36 -Hm, dobrá.

01:20:39 Stavíte mě tedy před povinnost vyslechnout vaši matku.

01:20:43 Byl bych býval raději netrápil starou dámu.

01:20:56 Teď zase ty.

01:21:15 -Mám to, komisaři.

01:21:18 Bylo to hned. Jen jsem prošel všechna výkladiště.

01:21:22 -Kde jsi to našel?
-V Billancourtu.

01:21:25 Cihly vykládal jediný člun.

01:21:28 -Kdy?
-Minulé pondělí. Ještě jsou tam.

01:21:31 Červený prach je tam na sto metrech nábřeží.

01:21:34 Moers tvrdí, že je stejnej jako ten z auta.

01:21:37 -Zavolej říční oddíl, aby to prohledali.-Už jsem volal.

01:21:45 -Mohla byste na chvíli ke mně, madam Serreová?

01:21:52 Posaďte se, prosím.

01:22:03 Váš syn trpí na srdce, pokud vím.

01:22:06 -Má slabé srdce odjakživa.

01:22:10 -Nerad vyřizuju špatné zprávy, zvlášť lidem, jako jste vy,

01:22:18 ale on zabil svou ženu.

01:22:20 -To vám řekl?
-Ještě zapírá, ale my máme důkazy.

01:22:24 -Jaké máte důkazy?

01:22:27 -Našli jsme místo, kde hodil tělo do Seiny. Na nábřeží Billancourt.

01:22:32 -Ah.

01:22:36 -Váš syn se odmítá hájit tím, že jednal v sebeobraně.

01:22:42 Jsem si jistý, že mu jeho žena,

01:22:44 když za ním přišla se zbraní, vyhrožovala.

01:22:46 Nebo jste byla ohrožena vy.

01:22:49 Syn ji chtěl odzbrojit a rána vyšla náhodou.

01:22:54 A konečně třetí hypotéza.

01:22:57 Váš syn vystřelil první vlastním revolverem,

01:22:59 který měl v zásuvce psacího stolu.

01:23:02 -Já nic nevím, byla jsem ve svém pokoji.

01:23:04 -Neslyšela jste nic?-Bouchnutí dveří a hluk motoru na ulici.

01:23:08 -Taxík?-Pravděpodobně, protože snacha říkala, že pro něj jde.

01:23:12 -Nejste si jistá?
-Neviděla jsem ho.

01:23:15 -Mohl to být vůz vašeho syna.
-Tvrdil mi, že nevyšel z domu.

01:23:21 -Když jsme spolu mluvili poprvé,

01:23:23 byla jste si jistá, že vaše snacha odjela taxíkem.

01:23:26 -Jsem si jistá stále.
-Ovšem ne příliš.

01:23:34 -Už dva dny mi kladete stále stejné otázky.

01:23:37 Jsem už z toho celá popletená. A k tomu ty hodiny v čekárně.

01:23:41 Já už dál nemůžu.

01:23:43 -Proč vlastně jste sem dnes v noci přišla?

01:23:46 -Je přece přirozené, že v takové situaci chci být synovi co nejblíž.

01:23:51 -Šla byste s ním i do vězení?

01:23:53 -Nerozumím vám.

01:23:55 -Kdybych vašeho syna obvinil, vzala byste na sebe část viny?

01:23:59 -Vždyť on nic neudělal.
-Jste si jista?

01:24:03 -Proč by zabíjel svou manželku?

01:24:13 -Vy jste si jistá, že ji nezabil?
-Pokud já vím...

01:24:17 -Je možné, že by to udělal?
-Neměl pro to žádný důvod.

01:24:24 -Ale zabil ji.

01:24:27 -Ah.

01:24:30 -Jakmile přijde prokurátor,

01:24:32 požádám ho, aby vašeho syna obžaloval.

01:24:35 Musím vám sdělit, že nemá žádnou šanci.

01:24:38 Pro něj to znamená trest smrti.

01:24:48 Jeho první ženu dáme exhumovat.

01:24:54 Víte snad, že stopy určitých jedů se najdou ještě v kostře.

01:24:58 -To přece není možné.

01:25:00 To není pravda, nevěřím vám, pane komisaři.

01:25:04 Vy mě chcete jenom týrat.

01:25:06 Nechte mě s ním chvíli. Dovolte, abych si s ním promluvila o samotě.

01:25:11 Určitě se dozvím pravdu.

01:25:15 -Celý pondělní večer jste nevyšla z pokoje?-Ne.

01:25:19 -Nesešla jste dolů ani jednou?

01:25:21 -Proč bych chodila dolů, když ona odjížděla? Konečně.

01:25:30 -Eh.

01:26:02 Váš syn nezabil ani svou první, ani svou druhou ženu.

01:26:06 -Co, prosím?
-A nezabil ani svého otce.

01:26:10 -Co tím chcete říct?
-Nechte mě, prosím, mluvit.

01:26:13 Pokusím se tu událost vypodobnit co nejpřesněji.

01:26:17 Důkazy zatím nechme stranou, přijdou na řadu později.

01:26:23 Jsem si teď už téměř jistý tím, že vaše první snacha byla otrávena.

01:26:28 Můžu dokonce říct,

01:26:31 že nebyla otrávena žádným z oněch prudkých jedů,

01:26:34 například arzenem, které se obvykle používají.

01:26:37 Jak první, tak i druhá žena vašeho syna, měly nemocné srdce.

01:26:41 Určitě víte, že některé drogy, které zdravým lidem nijak neuškodí,

01:26:46 mohou být smrtelné pro kardiaky.

01:26:50 V jednom zajímavém dopise přítelkyni, píše Marie,

01:26:53 že během plavby do Anglie,

01:26:56 kterou jste kdysi podnikli s manželem a synem,

01:27:00 jste všichni tři onemocněli mořskou nemocí.

01:27:03 Tehdy vás musel dokonce léčit lodní lékař.

01:27:07 Víte, co se předepisuje na mořskou nemoc?

01:27:09 -To tedy nevím.
-Vážně? Obvykle se dává atropin.

01:27:15 A trochu silnější dávka atropinu může přivodit u kardiaka smrt.

01:27:19 -To znamená, že manžel podle vás...
-O manželovi budeme mluvit později.

01:27:24 Přestože je už nemožné získat dnes důkazy, víme,

01:27:27 že v posledních letech svého života,

01:27:30 vedl váš manžel dosti nevázaný život

01:27:32 a vesele rozhazoval majetek.

01:27:35 Váš majetek.

01:27:37 A vy jste přece vždycky měla strach z chudoby.

01:27:40 -Kvůli sobě ne, pane komisaři. Kvůli synovi.

01:27:43 To ovšem nedokazuje, že bych mohla zabíjet.

01:27:45 -Později se váš syn oženil. Do vašeho domu přišla jiná žena.

01:27:50 Nosila vaše jméno a měla stejná práva jako vy.

01:27:54 A měla taky nezdravé srdce.

01:27:57 A byla bohatá. Bohatší než vy.

01:28:00 -Myslíte tím, že jsem otrávila napřed manžela a potom ji?

01:28:03 -Ano.-A podle vás jsem otrávila i druhou snachu.

01:28:08 -Pravděpodobně. Protože chtěla zpět své peníze.

01:28:12 Jakoby náhodou byla taky na srdce.

01:28:20 Co ještě nevím, je, proč zmizela mrtvola.

01:28:26 Kdyby byla jen otrávena atropinem, stačilo zavolat lékaře,

01:28:31 a ten by vzhledem k její chorobě usoudil na srdeční záchvat.

01:28:35 Ten záchvat mohl ostatně přijít později. Na nádraží, ve vlaku.

01:28:40 -Jste si příliš jistý sám sebou, pane Maigrete.

01:28:44 -Jsem přesvědčen, že k něčemu došlo.

01:28:46 K něčemu nepředvídanému,

01:28:48 co vašeho syna donutilo na svou ženu vystřelit.

01:28:51 Předpokládejme třeba,

01:28:53 že Marie pocítila první příznaky, když volala pro taxík.

01:28:58 Nedůvěřovala vám. Znala vás. Žila s vámi dost dlouho.

01:29:02 Když si uvědomí, že je otrávená, běží do pracovny, kde uvidí vás.

01:29:05 -Jak můžete tvrdit, že jsem byla v pracovně?

01:29:07 -Protože v podezření mohla mít jedině vás.

01:29:11 Měla byste totiž vědět,

01:29:13 že z deseti vražd otrávením jich devět mají na svědomí ženy.

01:29:17 Jen vy jste to mohla udělat.

01:29:20 A kdybyste byla ve svém pokoji, šla by nahoru.

01:29:24 Možná vás ohrožovala revolverem nebo chtěla volat policii.

01:29:29 Ale vám zbyla jediná možnost.

01:29:31 -Podle vás jsem ji tedy zabila já.
-Ne.

01:29:35 Vystřelil pravděpodobně syn.

01:29:39 To on dílo dokončil.

01:29:42 ZAKLEPÁNÍ

01:29:44 Dále.

01:29:46 -Nechcete se něčeho napít, šéfe?

01:29:49 -Ne, můžeš si jít lehnout. Ty máš padla.

01:29:57 Váš syn se zřejmě rozhodl vzít všechno na sebe

01:30:01 a já nevím, jak mu v tom zabránit.

01:30:03 Nepromluvil doposud a je schopen to vydržet až do konce.

01:30:08 Ledaže by...

01:30:10 -Že by co?

01:30:13 -Před několika lety jsem vyslýchal člověka,

01:30:16 který neotevřel ústa čtrnáct hodin. TŘÍSKNUTÍ DVEŘÍ

01:30:21 Váš syn je přesvědčen,

01:30:24 že jste to dělala kvůli němu, aby nezůstal bez prostředků.

01:30:29 A trochu i ze žárlivosti.

01:30:32 Vůbec ne.

01:30:34 Vy se nebojíte toho, že zůstane chudý on, ale vy.

01:30:39 Vy jste nezabíjela kvůli němu.

01:30:41 A teď jste tady, protože máte strach, že promluví.

01:30:46 Vám je jedno, jestli dostane doživotí, nebo bude popraven,

01:30:49 jen když vám zůstane váš klid a pohodlí

01:30:52 a když budete moci dále počítat ty svoje peníze!

01:30:55 -Ne!
-Jen zůstaňte sedět!

01:31:23 Janviere, nech ho už. Ano, hotovo.

01:31:27 -Já se nepřiznala.
-To vyjde na stejno.

01:31:31 Mohl jsem v tom experimentu pokračovat

01:31:34 a povolit vám třeba rozhovor se synem.

01:31:36 Myslím však, že na jednu starou dámu je už těch mrtvol dost.

01:31:39 -Co tím myslíte?
-Myslím tím,

01:31:41 že byste mu tenhle prášek dala místo jeho léků,

01:31:44 aby byla jistota, že bude mlčet.

01:31:47 ZAKLEPÁNÍ

01:31:53 -Volali z říční z Billancourtu. Potápěč objevil velký kufr.

01:31:59 -To ostatní přijde.

01:32:01 Odveď ji do vazby. Toho muže taky, je spoluviník.

01:32:13 Jsou ještě tady?
-Už odcházejí.

01:32:24 -Eh.

01:32:52 Ech!

01:33:25 Hotovo, můžeš jít.

01:33:29 -A přiznal se?

01:33:32 -Ne, to ona.

01:33:49 No copak je, Ernestino?

01:33:53 -Nic, pane komisaři. Ale mohl jste mi třeba nevěřit.

01:34:06 Skryté titulky: Zuzka Kmentová Česká televize, 2020