Sympatický policista s ohromující důkladností jde po stopách každého případu. Německý kriminální seriál (2006–14). Hrají: Ch. Berkel, A. F. Giering, A. Schudtová, S. Anbehová, C. Holfelderová a další. Režie Thomas Jahn
00:00:29Česká televize uvádí německý seriál
00:00:31KRIMINALISTA
00:00:36-Pomoc!
00:00:38HLAS Z TELEVIZE
00:00:40-"Hned po narození se selata sama zbaví plodových obalů."
00:00:44-Pomoc!
00:00:46-"Přetrhnou pupeční šňůru.
00:00:49Vyhledají matčiny struky a sají z nich mléko."
00:00:51-Pomoc!
00:00:54Pomoc!
00:00:56-"Těchto 7 mláďat porodila samice po 16 týdnech březosti."
00:00:59-Pomoc!
00:01:02Pomoc!
00:01:04-"Kojí je asi dva měsíce a zahřívá, dokud pruhovaný kabát nezhoustne."
00:01:08STÍNY MINULOSTI
00:01:11-Pomoc!
00:01:13-"Po odstavení se selata zdržují blízko matky do příštího metání."
00:01:18-Pomoc!
00:01:20-"Plodnost samic ovlivňuje jejich věk a kondice."
00:01:25-Pomoc. Pomoc!
00:01:28-"Vliv na plodnost může mít i hojnost potravy.
00:01:32zejména kolísající úroda bukvic a žaludů.
00:01:39Samice dosahují pohlavní dospělosti v 8.měsíci.
00:01:43Samci o několik měsíců později."
00:01:46-Pomoc.
00:01:48Pomoc!
00:01:51Pomoc!
00:01:55Pomoc!
00:02:00-"Dospělí kňouři žijí samotářsky.
00:02:03Přidávají se k tlupám pouze v době rozmnožování."
00:02:31-Rolf Kahles, 48 let, seděl za ozbrojenou loupež.
00:02:35Několikanásobně trestaný recidivista.
00:02:38-Je záhadou, proč z vězení utekl tři dny před propuštěním.
00:02:41-Po návratu z cizinecké legie nemohl v Německu najít uplatnění.
00:02:46-Co dělal v cizinecké legii?
-Byl expert na bomby.
00:02:49Specialista na všechny druhy trhavin.
00:02:52V legii mu přezdívali "profesor".
00:02:56-Bruno. Promiň, že ruším, ale to je naléhavé.
00:03:00Prosím.
00:03:04-Kruci.
00:03:09-Tam doleva.
-Vlevo?
00:03:11-Jo. Tady.
00:03:23-Tady? Proč zrovna tady?
00:03:26Tady bydlel? V této ulici?
00:03:29-Jo. Důchodce, 69 let, starý mládenec.
00:03:32Časně ráno v jeho bytě explodovala bomba.
00:03:43-Ale... Tady?
00:03:46-Jo. Před námi. Jak vidíš.
00:04:14Bruno, jsi v pořádku?
00:04:38-Bruno. Ahoj. Už jsem tě dlouho neviděl.
00:04:42Bombový útoky taky nejsou denně. Zvlášť takový.
00:04:49Takže co máme. Podomácku vyrobenou rozbušku.
00:04:54Oběť stála na té kovové desce.
00:04:57Něco takovýho dlouho nevydržíš.
00:05:15Zmáčknutím spínače dojde k aktivaci.
00:05:19Stačí se nepatrně pohnout a bum!
00:05:38Nálož byla o dva metry dál.
00:05:41Výbušnina C 4 v kombinaci s plynovou lahví.
00:05:45-Kdo to dokáže sestavit?
00:05:48-Každý. Návod je na internetu.
-Na internetu, jo.
00:05:52-Od nás je to všechno. Mizíme. Jo?
00:05:55Analýzu pošleme co nejdřív. Mějte se. Čau.
00:05:58-Zatím.
00:06:23Bruno!
00:06:25Bruno.
00:06:28-Poslyš, hochu.
00:06:30Buď hodný a nezlob maminku.
00:06:37Čím budeš, až vyrosteš?
00:06:40-Policistou.
00:06:51-Uvidíme se zítra.
00:06:57-Bruno.
00:07:02Bruno!
00:07:07Co s tebou proboha je?
00:07:09-To je můj rodný dům.
-Prosím?
00:07:13-Vyrůstal jsem tady. Žil jsem tu, než táta...
00:07:17Tady. Na té fotce.
00:07:23To je můj táta. A tohle je Jürgen Müller.
00:07:28-Byl policista?
00:07:32-Mami! Mamí!
00:07:34Někdo zvoní!
00:07:37-Slyšela jsem, Bruno.
00:07:42Jürgene? Fritzi?
00:07:44-Matyldo, víš, Bruno je...
00:07:50PLÁČ
00:08:15-Po tátově smrti musela máma dům prodat.
00:08:19Koupil ho Jürgen Müller.
00:08:21Díky němu jsme neskončili na mizině.
00:08:26-Bruno?
00:08:28To je vězeňský oděv Rolfa Kahlese. Byl venku v popelnici.
00:08:33-Když bylo vyhlášeno pátrání po Rolfu Kahlesovi,
00:08:37rozbušilo se mi srdce.
00:08:39Nikdy jsem vám o tom neřekl, ale...
00:08:42Můj táta zemřel, když mi bylo jedenáct.
00:08:45Zasahoval tehdy v jednom bytě, kde narušovala klid opilá nájemnice.
00:08:50No, ta mu v nestřeženou chvíli vzala jeho služební zbraň.
00:08:54A zastřelila ho.
00:09:01Tu ženu odsoudili. Na 20 let za vraždu.
00:09:05A před čtyřmi dny tady v Berlíně zemřela na srdeční infarkt.
00:09:10-Jak to souvisí s naším případem?
00:09:14-Žena, která tátu zastřelila. byla Gabriela Kahlesová.
00:09:28Matka Rolfa Kahlese.
00:09:31-Zemřela mu matka a on tři dny před koncem trestu utekl z vězení.
00:09:35-A zabil Jürgena Müllera. Ale proč?
00:09:38-Proklepněte Jürgena Müllera.
00:09:40Jak trávil poslední roky. Co dělal tehdy u policie.
00:09:43Jaký byl vztah mezi ním, Rolfem Kahlesem a jeho matkou.
00:09:47-A kam jdeš ty?
-Zkusím zjistit, co se tehdy stalo.
00:09:51-Od koho?
-Od své mámy.
00:10:00-Od tvé mámy?
-O tragédii i Müllerovi určitě ví.
00:10:04-No, jasně, ale já vůbec netušil, že máš mámu.
00:10:08-Ty snad ne?
-Ale tvou mámu jsem nikdy neviděl.
00:10:12-Já tvou taky ne.
00:10:15-Nevěděl jsem, že tvá máma ještě žije.
00:10:18Tak jsem to myslel.
00:10:27Ty máš mámu?
00:10:29-Jo. Proč?
-A kde?
00:10:32-Doma. Co je to za pitomý otázky?
00:10:36-Hele, co je to za pitomou odpověď? "Doma".
00:10:39-C, c, c, c, c.
00:10:56DOMOV SENIORŮ SVATÁ ALŽBĚTA
00:11:03KLAVÍRNÍ HUDBA
00:12:35-Bruno.
00:12:37-Mami.
00:12:41-Co se děje?
00:12:44Na tvé návštěvy bývá čekací lhůta delší.
00:12:47Proč tak nezvykle brzy?
00:12:50Žila jsem s policistou dost dlouho na to,
00:12:53abych věděla, že to není dobré znamení.
00:12:58-Jürgen Müller zemřel.
00:13:01-Někdo ho zavraždil?
-Mm.
00:13:05-Ale kdo?
00:13:07-To ještě nevíme. Ale máme podezření.
00:13:09Dost vážné.
00:13:12-Jürgen byl kolega tvýho táty.
00:13:17S tátovou smrtí to určitě souvisí.
00:13:21-Byla bys dobrá policistka.
00:13:25-Víš, že ten mladej, ten syn nedávno utekl...
00:13:30-...z vězení. Rolf Kahles. Byli jsme v domě Jürgena Müllera.
00:13:34-V našem domě.
-Jo, v našem bývalém domě.
00:13:36A našli jsme tam vězeňský oděv Rolfa Kahlese.
00:13:40Ale co měl ten kluk s Jürgenem do činění?
00:13:45Doufal jsem, že ty mi o tom něco řekneš.
00:13:48-Já?
-Mm.
00:13:51-Ty jsi často mluvil o těch obrazech, které se ti honí hlavou.
00:13:57Stojíš v temné místnosti
00:13:59a na vlastní oči vidíš, jak tátu zastřelili.
00:14:07Víc nevím, neporadím ti.
00:14:10-Mami, co když ta žena byla opravdu tátovou milenkou?
00:14:15-Ne, ne. To byly prachsprosté fámy.
00:14:19Bruno, za tvého tátu jsem byla vdaná 15 let.
00:14:25Sdíleli jsme život, starosti i radosti.
00:14:29V Brunovi jsem mohla číst jako v otevřené knize.
00:14:34Stejně jako v tobě.
00:14:37Nikdy by přede mnou nemohl takovou věc utajit.
00:14:40Nikdy.
00:14:43Nikdy.
00:15:01Bruno.
00:15:04Jediný, kdo opravdu ví, co se tehdy stalo,
00:15:09kdo o tom může vypovídat,
00:15:12kdo u toho byl,
00:15:14je ten kluk.
00:15:17Poslední žijící svědek je Rolf Kahles.
00:15:36-Jürgen Müller byl jeden ze dvou policistů,
00:15:40kteří tehdy byli na místě činu, když tvého tátu zabil ten výstřel.
00:15:45-Všechno je to dost zamotané a spis taky není kompletní.
00:15:48Ale v tisku se tehdy spekulovalo.
00:15:51Zkrátka v novinách psali, že tvůj...
00:15:55-...že táta měl poměr s Gabrielou Kahlesovou.
00:15:58-Ano.
-Noviny byly součástí spisu?
00:16:01-Ne, ne, mluvil jsem na soudním lékařství s Bernhardem Wilkensem.
00:16:05-Bernhard Wilkens, jo.
-Věděl o tom případu celkem dost.
00:16:09Spolupracoval s kriminálkou 40 let
00:16:11a vypomáhá tam dodnes jako dobrovolník.
00:16:14-Gabriela Kahlesová šla do vězení. K vraždě se přiznala.
00:16:18Ale o poměru s mým otcem se nikdy nezmínila.
00:16:21-No jo, ale Wilkens tvrdí, aniž bych se tě chtěl dotknout,
00:16:26že tenkrát to bylo veřejné tajemství.
00:16:28Policie ale nechtěla přilévat olej do ohně,
00:16:31a tak to zametla pod koberec, aby chránila tebe a tvou matku.
00:16:35-To ti řekl?
-Popovídej si s ním. Je pořád fit.
00:16:39-Zázračně fit, když si tak přesně vzpomíná na to,
00:16:42co se stalo před víc jak 30 lety.
00:16:45Ty jsi předtím mluvila o dvou policistech,
00:16:47kteří byli na místě činu.
00:16:49-Jo, počkej, tím druhým byl...
00:16:52Fritz Kremer.
00:16:57-Fritz.
00:17:09Fritz Kremer byl tátův šéf.
00:17:12Spolu s Jürgenem Müllerem mámě přinesli zprávu o tátově smrti.
00:17:17-A oba byli na místě činu hned po vraždě.
00:17:22-Bruno? Někdo s tebou chce nutně mluvit.
00:17:24-Kdo?
-Fritz Kremer.
00:17:28-Ne.
00:17:33Fritzi!
00:17:35-Bruno.
00:17:42-Co tady děláš?
00:17:44-Já...
00:17:46Mám strach, Bruno.
00:17:49-Co se děje? Proč?
-Telefonoval mi Rolf Kahles.
00:17:53-Pojď.
00:18:02Dej mi ten kabát.
00:18:04-Díky.
00:18:06-Jürgen Müller je po smrti, víš to?
-Jo, jo.
00:18:10-Sedni si. Dáš si kafe?
-Ne, díky, Bruno.
00:18:18-Proč ti Kahles volal?
00:18:22-To, co ti teď povím, Bruno, se mi neříká snadno.
00:18:28Rolf Kahles je Jürgenův syn.
00:18:32-Co?-Jürgen chodil s Gabrielou Kahlesovou.
00:18:35Ještě než nastoupil k policii. Zbouchnul ji, když jí bylo 17.
00:18:38Nikomu o tom neřekl.
00:18:40Věděli jsme to jenom já a tvůj táta.
00:18:43Pomáhali jsme mu, co nám síly stačily, aby to udržel v tajnosti.
00:18:47-To mi říkáš až teď?
00:18:56Celé roky mě pronásledovala otázka,
00:18:59jestli táta s tou ženskou náhodou neměl pletky.
00:19:03-To se tehdy tak hloupě seběhlo.
00:19:05-"Hloupě seběhlo"? Děláš si legraci?
00:19:09-Bruno, když tvůj táta zemřel, všichni jsme usoudili,
00:19:12že bude nejlepší nechat lidi v domnění, že tvůj táta...
00:19:16-...měl milenku a možná jí dokonce udělal dítě!
00:19:19-Bruno, chápej. Táta byl po smrti. Už mu to nemohlo ublížit.
00:19:24-Cože? Slyšíš, co říkáš?
00:19:28"Nemohlo ublížit"? A co mně?
00:19:31A co mojí matce?
00:19:34Představ si ten hnůj, co jsme celou tu dobu četli v novinách!
00:19:37O nás!
00:19:39-A co si myslíš, že by psali, kdybychom šli ven s celou pravdou?
00:19:43-S jakou celou pravdou?
00:19:48-Hele, kdo že je u něj?
-Kremer. Bývalý šéf jeho otce.
00:19:51-Aha.
00:19:53-Teď píše knížky a pracuje jako poradce spolkové vlády.
00:19:58-Knížky? O čem?
00:20:01-O terorismu, Frakci Rudé armády,
00:20:03vnitřní bezpečnosti, policejní korupci.
00:20:07Ten chlap se vyzná.
00:20:09-Rolf mi volal včera. Slyšel jsem, že utekl z vězení.
00:20:13Ale nečekal jsem to. Zeptal jsem se ho, co má v plánu.
00:20:17-No a? Co ti odpověděl?
-Řekl, že mě zabije.
00:20:21Jako Jürgena.
00:20:24-Jaký by měl důvod tě zabít?
00:20:27-Byl jsem u toho, Bruno.
00:20:29Jürgen a já jsme jako jediní znali celou pravdu.
00:20:32-"Celou pravdu." Kolik pravd máš ještě v rukávu?
00:20:36-Myslím pravdu o té noci, kdy byl zavražděn tvůj táta.
00:20:40-Zastřelila ho Gabriela Kahlesová.
00:20:43-Gabriela Kahlesová zavolala k nám do kanceláře.
00:20:46Byla opilá, úplně nepříčetná.
00:20:49Jürgen se ji pokoušel uklidnit, ale to dost dobře nešlo.
00:20:52-Fritzi. Nevím, co mám dělat. Je zpitá pod obraz, tropí mi scény.
00:20:57-Zachovej klid. Vzchop se. Zvládneme to.
00:21:01-Ale, Fritzi...
-O co tu jde?
00:21:06-Gabriela zas vyvádí.
-Jak to?
00:21:09-Je opilá. Vyhrožuje, že se zabije.
00:21:12Že všechno vyžvaní sousedům.
00:21:15-Jürgen byl rád, že mu tvůj táta nabídl pomoc.
00:21:18Jako už tolikrát.
00:21:20Pokud vím, tehdy taky za Gabrielu Kahlesovou zaplatil činži.
00:21:24Jürgen byl už z těch jejích citových výlevů lehce paranoidní.
00:21:28Mimoto měl v té době vztah s jinou ženou.
00:21:31-A pak?
00:21:33-Ten večer jel tvůj táta do domu Gabriely Kahlesové.
00:21:37Nevím vůbec proč, možná měl i Jürgen zlou předtuchu,
00:21:41ale mě se každopádně zmocnil neklid.
00:21:44Sešel jsem dolů na vrátnici.
00:21:47Ale tvůj táta už odjel sám. Vydali jsme se s Jürgenem za ním.
00:21:51-Proč?
-Jak říkám. Varoval mě šestý smysl.
00:21:54Sevřel mě zvláštní pocit.
00:22:16VÝSTŘEL
00:22:22-Když jsme vstoupili do domu, byl tvůj táta už mrtvý.
00:22:26Ležel na podlaze v kaluži krve.
00:22:30Gabriela seděla zhroucená na pohovce.
00:22:35Rozhlédl jsem se a...
00:22:38...byl tam její syn.
00:22:44Pistoli držel tehdy asi desetiletý Rolf.
00:22:51On zastřelil tvého otce.
00:22:55-Pak nerozumím.
-Gabriela vůbec nevnímala.
00:22:58Byla opilá, byla zmatená.
00:23:02Zapřísahala Jürgena, že se tomu klukovi nesmí nic stát.
00:23:06Vzala všechno na sebe. K vraždě se doznala.
00:23:10Řekla, že spoušť zmáčkla ona.
00:23:13-Ale jak...
00:23:16Jak k tomu došlo?
00:23:18-No, mezi tvým tátou a Gabrielou se rozhořela prudká hádka.
00:23:22Při tom mu z pouzdra vypadla pistole.
00:23:26Ten kluk ji sebral a...
00:23:29-Desetiletý kluk? To vypadá spíš na nehodu.
00:23:33-Jo, jo, jistě. Taky bychom to prokázali.
00:23:37Kdybychom měli čas, ale na cestě už byla záchranka a posily.
00:23:41Propadli jsme panice a Gabriela opakovala:
00:23:45"Já jsem to byla, já. Já jsem střílela."
00:23:54-Tolik let jste to tajili.
00:23:58Ty a Jürgen Müller.
00:24:01-Strašně mě to mrzí, Bruno.
00:24:05-Ví Rolf, že Jürgen byl jeho otec?
00:24:08-Myslím že ne.
00:24:11-Proč chce Rolf Kahles zabít tebe?
00:24:17-Poslal jsem jeho nevinnou matku do vězení.
00:24:23-Jak pokračuje pátrání po Rolfu Kahlesovi?
00:24:26-Jako by se po něm slehla zem.
00:24:29-Zažádej prosím o srovnávací testy DNA Jürgena Müllera a Kahlese.
00:24:34-Dobře. A proč?
-To pak, výsledky potřebuju rychle.
00:24:38-Nevěříš mi?
00:24:41-Poslyš, Fritzi, kde tě zastihnu?
00:24:44-Chtěl jsem jet na víkend na chatu a v klidu tam psát.
00:24:48Ale za daných okolností nechci, aby mi tam bouchla bomba.
00:24:53-Dám ti policejní ochranku.
-Ne, to nemusíš.
00:24:56Mám osobního strážce od GSG 9. Mám konexe.
00:25:01-Aha. Jak by mohl o tvé chatě vědět Rolf Kahles?
00:25:05-Mám ji už poměrně dlouho.
00:25:07Jako děcko tam byl párkrát s Jürgenem.
00:25:10Kdo mě zná, ví, že tam píšu nejraději.
00:25:14Je tam klid. Nikde nikdo.
00:25:17Jen já a psací stroj.
00:25:44-Proč by chtěl Kahles zabít Fritze Kremera?
00:25:48-Kahles musel mlčet. Jeho matka šla sedět místo něj.
00:25:51Slíbil jí, že o tom nepromluví do konce jejího života.
00:25:54Když teď zemřela...
00:25:57-Jasně, to byl pro něho impuls. Může s pravdou ven.
00:26:02S pravdou ven ale nešel. Chce se jen mstít.
00:26:05-Jo, ale za co?
00:27:11Rychle pryč!
00:27:26Pojď.
00:27:30Henry. Co ti je?
00:27:32Jsi v pořádku?
00:27:35-Nic mi není, Bruno.
00:28:04-Stůj! Nebo střelím!
00:28:31Zahajte pátrání po Kahlesovi.
00:28:34-Jak jste na tom?
-Už jsme se oklepali.
00:28:37Předvolej Kremera. Hned jsme tam.
00:28:39-Dobře. Ještě něco?
00:28:41-Sežeň doktora, Henry má něco s uchem.
00:28:44-Spolehni se.
00:28:46-Alex ti zavolá doktora.
00:28:48-Jo, náledí je potvora.
00:28:52-Henry. Slyšíš mě vůbec?
00:28:57-Není to mazec.
00:28:59Nedělej si starost, je to dobrý.
00:29:02Jenom mi tam šíleně píská.
00:29:05-Až tě doktor důkladně vyšetří,
00:29:08měl bys jít co nejrychleji domů odpočívat.
00:29:12-Hm?
-Měl bys jít co nejrychleji domů.
00:29:17-Proč z toho děláš pohromu?
00:29:20Jen mi malinko píská v uchu.
00:29:27-Lhal jsi mi. Proč?
00:29:29Proč mě krmíš smyšlenými báchorkami?
00:29:32-No jo, já...
00:29:34-To jsi ty s Gabrielou Kahlesovou a jejím synem.
00:29:37Analýza DNA ukázala, že ty jsi otec Rolfa Kahlese.
00:29:40Proč jsi tvrdil, že jeho tátou byl Jürgen Müller?
00:29:43-Musel jsem se chránit.
00:29:46-Před čím? Před nemanželským děckem?
00:29:49Před historkou, která dnes už nikoho nezajímá?
00:29:52-Zeptal jsem se Jürgena, jestli by se kluka neujal.
00:29:55Což ochotně udělal.
00:29:57Dostal slušně zaplaceno, aby to nikde nevyžvanil.
00:30:00Dával jsem mu peníze, aby synovi zajistil plnohodnotný život.
00:30:05Bohužel marně. Kluk se dostal na šikmou plochu.
00:30:09-Čeho se ještě dnes bojíš?
00:30:13-Kahles se neustále pokoušel se mnou navázat kontakt.
00:30:17Po celá ta léta.
00:30:19Gabriela mu asi řekla, že jsem jeho biologický otec.
00:30:23Jenže já jsem mezitím založil jinou rodinu.
00:30:26Úzce jsem spolupracoval s politiky. Dělal jsem pro policii.
00:30:30Nemohl jsem si domů nasadit bastarda kriminálníka.
00:30:35-Ach tak.
00:30:37Proto jsi otcovskou roli rád přenechal Jürgenovi Müllerovi.
00:30:42-Jürgen byl jediný, kdo dokázal s Kahlesem rozumně promluvit.
00:30:46Koho Kahles vůbec poslouchal.
00:30:48Pochop mě, Bruno, zítra dostanu vyznamenání.
00:30:52Spolkový kříž za zásluhy o tuto zemi.
00:30:55Můj vlastní syn je v senátu.
00:30:58Dovedeš si představit, jak by si ty novinářský hyeny
00:31:01i po těch letech na takovém soustu smlsly?
00:31:04"Senátor má nevlastního bratra vyhlášeného kriminálníka."
00:31:09To přece nejde, pochop mě, do prdele!
00:31:11-Nechám tě předvolat.
00:31:14Učiníš místopřísežné prohlášení, a radím ti tentokrát mluv pravdu.
00:31:21-Vyhrožuješ?
00:31:24Ty mně?
00:31:26U policie děláš jen díky tomu, že jsem tě sem přivedl.
00:31:30Přimluvil jsem se u důležitých lidí.
00:31:32Dal jsem za tebe ruku do ohně!
00:31:34Vždycky jsem tobě a tvé matce pomáhal! Až do roztrhání!
00:31:38-U policie jsem proto, že jsem chtěl.
00:31:41Tvrdě jsem na tom makal. S tebou to nemá nic společného.
00:31:54-Váš otec, ano.
00:31:56Dobře si vzpomínám.
00:31:58Nedávno tu byl váš kolega.
00:32:00-Henry Weber?
-Weber, správně.
00:32:03-Na co si vzpomínáte?
00:32:05-No, víte, nestává se každý den, že dojde k vraždě policisty.
00:32:10A ještě vzácnější je, když se její vyšetřování v polovině zastaví.
00:32:15-Zastaví? Jak to?
00:32:17-Ta žena se přiznala. To bylo tehdy jediné důležité.
00:32:21Dál už se tím potom nikdo nezabýval.
00:32:25-Co stálo ve vašem spise?
00:32:31-Jo, tady to je.
00:32:3537 let.
00:32:38To je dlouhá doba.
00:33:17Tady je to.
00:33:20Vidíte?
00:33:26-Co to znamená?-Váš otec nezemřel na následky střelby.
00:33:31-Cože?
-To jsme zjistili.
00:33:34Když jsme s kolegou Braunem prováděli pitvu.
00:33:37-Ale proč bylo zastaveno vyšetřování?
00:33:39-Ta žena se k vraždě doznala a naše výsledky nikoho nezajímaly.
00:33:45-Na co tedy zemřel?
00:33:48-Tady.
00:33:52Pulmonální krvácení. Krvácení z plic.
00:33:55-Plíce byla zasažena?
-Ano, ale jen lehce.
00:33:58Tehdy jsme...
00:34:01Moment.
00:34:04Zjistili jsme přítomnost krve v trachee, tedy v průdušnici.
00:34:08Což znamená, že se krev v plicích hromadila.
00:34:11Ale průdušnicí mohla odtékat. Stačilo si jednoduše odkašlat.
00:34:15-A to se nestalo?
-Ne. Nestalo.
00:34:18-Proč ne?
-No to může mít různé důvody.
00:34:22Když leží tělo ve špatné poloze nebo když trvá, než dorazí pomoc.
00:34:27-Nebo někdo odtok znemožní.
-Jo.
00:34:31Stačí, když jí někdo zacpe ústa rukou.
00:34:34A oběť se udusí vlastní krví.
00:34:37-Moment.
00:34:44Tady.
00:34:46To by mohly být otisky prstů.
00:34:49-Ano.
-Zkoumali jste je tehdy?
00:34:52-Ne, nebyl důvod. Ta žena se přiznala.
00:34:55-Mohl byste je analyzovat podle té fotky?
00:34:57-Za pokus to stojí.
-Zkuste to.
00:35:01Smím si to vzít?
00:35:03-Ano.
00:35:28-Bruno! Za chvíli půjdeme, jo?
00:36:02Ne, Fritzi, nech si to.
-Neblbni, Bruno.
00:36:06Vem si to. Kupte si s Matyldou něco hezkýho.
00:36:09-Stačí nám, co máme. Mě vynech.
00:36:12-Co blbneš? Všichni si to vzali. Na.
00:36:15-Nerozuměl jsi? Mě vynech.
00:36:19Pojď, Bruno. Jdeme domů.
00:36:28Zapni si bundu, venku je zima.
00:36:31-Bruno. Pořád jsme kamarádi. Jsme kamarádi, že jo.
00:36:34-To jsem si myslel.
00:36:41-Měj se, chlapče.
00:36:55-Pro dnešek končíme. To ucho se spravilo?
00:36:59-Jo, mě to bavilo.
00:37:02-Henry. ty jsi u toho doktora nebyl?
00:37:06-Nachytal jsem tě.
00:37:08Všechno je v pořádku. Jo, volal Wilkens.
00:37:10Musí to ještě dodělat, ale výsledky pošle dnes.
00:37:13-Volej mi, hned jak to přijde, jo?
-Jo.
00:37:16Parádně naletěl.
00:37:30-Výborně.
00:37:33Tohle zvětši.
00:37:38Udělej výřez.
00:37:42Zkopíruj to vedle.
00:37:55Děkuju.
00:37:57-Schumann.
00:37:59-Hlídka objevila Rolfa Kahlese.
-Co? Kde?
00:38:02-Před půl hodinou vešel do bývalého matčina domu.
00:38:05Kolegové se ptají, co mají dělat.
00:38:07-Jsem odtud dvě minuty. Ať nedělají nic, jedu tam.
00:38:10-Dávej na sebe pozor. Dorazíme co nejrychleji.
00:38:32-Dobrý večer. Který je to dům?
00:38:34-Číslo 43 G.
00:38:36Vešel dovnitř asi před tři čtvrtě hodinou a od té doby nevyšel.
00:38:39-Dobře.
-Máme jít s váma?
00:38:41-Ne, čekejte tady.
00:39:10Pane Kahlesi! Komisař Schumann.
00:39:13-Pan Schumann osobně.
00:39:16Těší mě, že se konečně potkáváme.
00:39:18-Jménem zákona ruce za hlavu.
-Nemůžu.
00:39:21Nesmím se otočit, ani se na vás podívat.
00:39:30Jde o jednoduchou, ale účinnou bombu.
00:39:33Stačí malý pohyb a všechno vyletí do vzduchu.
00:39:37Všiml jsem si, že vzadu jsou dvě plynové láhve.
00:39:40V sudu před nimi je zřejmě dost výbušniny C 4,
00:39:44aby to srovnalo se zemí celý blok.
00:39:47Stojím tu tři čtvrtě hodiny
00:39:50a nevím, jak dlouho to ještě vydržím.
00:39:53Nedělejte to. Mobil teď není dobrej nápad.
00:39:57Vypněte ho.
00:39:59Stačí přijmout jeden hovor a bum.
00:40:03-Co můžu udělat?
00:40:05-Buď počkáme na kolegy,
00:40:07nebo zkusíte tu bombu zneškodnit sám.
00:40:11-Netuším, jak to funguje.
00:40:14-Pomůžu vám. Jděte k tomu sudu.
00:40:18A zkuste se opatrně podívat, co v něm je.
00:40:22-Dobře.
00:40:52-Promiňte.
00:40:57Co vidíte?
00:41:00-Kryt. Drží ho čtyři křídlové šrouby.
00:41:04-Odšroubujte je. Ale opatrně prosím.
00:41:10Proč mi pomáháte?
00:41:12-Jste jediný, kdo mi může říct, co se tehdy opravdu stalo.
00:41:16-Já a Fritz Kremer.
-Co chcete od Kremera?
00:41:20-Je to můj táta, krucinál.
-Jo, ale co po něm chcete?
00:41:24-Copak jste nikdy neměl chuť si s tátou naposledy promluvit?
00:41:28Položit mu otázky, který vás roky trápí?
00:41:31-Jaké trápí vás?
-Rád bych věděl,
00:41:34jestli jsem vašeho otce zabil, nebo ne.
00:41:39-Co děláte tady?
00:41:41-Zavolal jsem Fritzovi. Chtěl se tu se mnou sejít.
00:41:46-Tak. Šrouby povoleny.
00:41:49-Dobře. Teď zkuste ten kryt opatrně sundat.
00:41:57-Jsou tu dva dráty.
-Přiletovaný? K měděné desce?
00:42:01-Ano.
00:42:03-Musíte se pokusit ty dráty odpojit.
00:42:06Ale pozor na elektrický vedení.
00:42:09-Rozumím.
-Opatrně.-Jo.
00:42:13-Kdyby došlo k přerušení proudu...
-Bum, jo, chápu.
00:42:31Mám to.
00:42:34-Jo.
00:42:37Dobře. Koukněte dovnitř.
00:42:40Co vidíte?
00:42:48-Trhavinu.
00:42:50Cívku. Vzadu pult, elektronickou desku a různé diody.
00:42:57-Kyvadlo?
00:43:01-Jo, něco jako kyvadlo.
00:43:04-Stará třecí roznětka.
-Roznětka?
00:43:07-Jo, kolem kyvadla je měděný plech.
00:43:10Kdybyste pohnul sudem a došlo ke kontaktu, tak...-Bum. Jo.
00:43:15-Nesmíte dopustit, aby se kyvadlo a měděný plech dotkly.
00:43:18Nemáte s sebou kousek plastu?
00:43:21-Plast?
-Jo.
00:43:24-Ne. Kde bych ho vzal?
00:43:27Moment.
00:43:31Plast.
00:43:33-Skvělý. Ohněte kartu do písmene U.
00:43:36A vložte ji mezi kyvadlo a plech.
00:43:40-Kdo to mohl sestavit?
-Někdo, kdo nechce, abych mluvil.
00:43:44-Kremer?
-Jak říkám.
00:43:46Chtěl se tu se mnou sejít. Chtěl se mnou mluvit.
00:43:50-Dobře.
00:43:52Vsunu teď plastovou kartu mezi kyvadlo a plech.
00:43:57-Ale opatrně.
00:43:59Když se kyvadlo pohne a ťukne o plech, tak...
00:44:03-Bum, jo, už jsem to pochopil.
00:44:13Hotovo.
00:44:16Co teď? Jak ten krám zneškodním?
00:44:19-Kolik je tam kabelů?
00:44:23-Hodně.
00:44:25Zelený, modrý, červený, bílý.
00:44:29-Jo, barvy jsou nám ukradený.
00:44:32Ty dnes nehrajou žádnou roli, leda ve filmu.
00:44:35-Poučné.-Podívejte se na tlakový rozněcovač, na kterým stojím.
00:44:39A řekněte mi, který kabel vede do které zástrčky na tom pultu.
00:44:56-Dobrý?
-Jo.
00:44:58-Jen klid.
00:45:10Tady máte. Dobrý?
-Díky.
00:45:17-Ruce vzhůru! K zemi!
-Henry!
00:45:19Henry, je tu bomba!
00:45:22Zbraně dolů. Nezmatkujte. Všechno vám vysvětlím.
00:45:26Co ty otisky prstů?
00:45:28-Wilkens ještě nevolal.
00:45:30-Dej mi tu baterku.
-Je všechno v pořádku?
00:45:33-Jo.
00:45:35Uzavřete prostor v širokém okruhu. Vzbuďte sousedy.
00:45:39Evakuujte všechny okolní domy. Ano?
-Jasný.
00:45:43-Dodržujte bezpečnou vzdálenost a zavolej speciální jednotku.
00:45:47-Dobře.
00:45:51-A Henry! Vypněte si mobily, jinak letíme všichni do vzduchu.
00:45:56-Jo.
00:46:00-Tak.
00:46:04Červený do A.
00:46:07-Červený A.
-Do G bílý.
00:46:10-G bílý.
00:46:12-Do I modrý.
-I modrý.
00:46:17Teď zpátky k cívce.
00:46:19Kabely se musí odpojit v určitým pořadí.
00:46:21-V jakém?
-Přemýšlím.
00:46:26-Prosím?
-Už si to moc nepamatuju.
00:46:28Sestavoval jsem to, ale to už je dávno.
00:46:31Moment.
00:46:35I, A, G.
00:46:38-Určitě.
-Jo, jo. Jo. I, A, G.
00:46:43-Dobře.
00:46:48I. Jakou barvu mělo I?
00:46:51-I bylo modrý, ne?
-Zapomněl jsem to.
00:46:54-I bylo modrý.
00:46:58-Myslel jsem, že špatně slyšíš.
00:47:00-Už se to spravilo, slyším líp než předtím.
00:47:04I bylo modrý, A červený a G bílý.
00:47:12-Dobře.
00:47:17I modrý.
00:47:26A červený.
00:47:32G bílý.
00:47:45Kahlesi, zatýkám vás.
00:47:54-Jo.
00:48:06-Co se tehdy stalo?
00:48:09-Váš otec chtěl mou mámu uklidnit. Byla opilá a mlátila kolem sebe.
00:48:14-Vypadni! Vypadni!
-Uklidni se. Tohle nikam nevede.
00:48:18-Ať sem ten gauner přijde sám! Proč to za něj vždycky žehlíš ty?
00:48:24-Takový scény byly častý.
00:48:26Pokaždé vyhrožovala, že Fritze udá.
00:48:29Fritz dělal špinavý kšefty.
00:48:32Váš otec ji chytil
00:48:34a jak do něj bušila, vypadla mu na zem pistole.
00:48:38KAHLESOVÁ
-Křivák! Zbabělec. Podvodník.
00:48:43Pusť mě. Pusť mě!
00:48:46-Uklidni se.
00:48:49Přestaň. No tak!
00:49:06-To já.
00:49:08Já jsem na něho vystřelil.
00:49:13-Ale nezabil jste ho.
00:49:16-Co tam tehdy dělal, jsem netušil.
00:49:21PLÁČ
00:49:30-Tak. Teď ti kluka seberou.
00:49:38-Ne. Ne, Fritzi, prosím, ne.
00:49:41Ne našeho syna.
00:49:45Vždyť on za nic nemůže.
00:49:48-Postarám se, aby kluka zavřeli do ústavu.
00:49:51A tebe ty roupy přejdou.
00:49:53Nenechám se dál vydírat, ty čubko.
00:49:56-Ne, Fritzi, ne. Ne.
00:49:59Já udělám, co budeš chtít.
00:50:02Všechno, jen ať se nic nestane malýmu, prosím.
00:50:05ZACHROPTĚNÍ
00:50:08-Žije. Proboha, Fritzi.
00:50:11-Chtěl mě udat stejně jako ty.
00:50:15Dokonce chtěl na mě poslat kontrolu.
00:50:19Tvůj kovboj vyřídil špinavou práci za mě.
00:50:27-Fritzi, co to děláš?!
-Klid, Jürgene.
00:50:31Tím se vyřeší naše problémy.
00:50:36-Prosím ne.
00:50:38Ne. Ne!
00:50:53-Dlouho jsem byl přesvědčený, že jsem zabil člověka.
00:50:57Že jsem zabil vašeho otce.
00:51:03-Kdy jste se dozvěděl, že vrah nejste?
00:51:07-Až po letech. Jürgen Müller mi řekl pravdu.
00:51:12-Byl váš kamarád?
-Jo.
00:51:16To oblečení mám od něj. Dal mi ho bez váhání.
00:51:21-Matce jste slíbil, že budete mlčet až do konce jejího života?
00:51:28-Máma na sebe vzala vraždu, kterou jsem nespáchal já ani ona.
00:51:36Teď, když zemřela,
00:51:39jsem si s Fritzem chtěl jen promluvit.
00:51:46Jen si promluvit se svým tátou.
00:51:56-Co se děje, Bruno?
00:51:59Máte ho? No a?
00:52:02-Pojď se mnou.
00:52:10-Co to má znamenat? Ten člověk mě chce zabít.
00:52:13-Ten člověk si s tebou chce promluvit.
00:52:19Tak... Chce s tebou mluvit.
00:52:22Nechce ti ublížit ani tě zabít. Jen mluvit.
00:52:26-A ta bomba?
-Která, Fritzi?
00:52:28Ta, co jsi ji dal do vlastní chaty,
00:52:31nebo ta, kterou jsi nastražil u Gabriely Kahlesové?
00:52:34-Já?
-Přestaň konečně lhát!
00:52:37-Bez advokáta neřeknu ani slovo.
00:52:40-Tati.
00:52:42Mrzí mě to.
00:52:45Nebyl jsem dobrej syn.
00:52:47Nadělal jsem spoustu chyb, ale...
00:52:50-Nech si ty kecy!
00:52:54Nejsi můj syn.
00:52:56Jsi omyl přírody.
00:53:05-Slíbil jsem mámě, že nic neřeknu, dokud bude žít.
00:53:08Ale teď, když je po smrti...
00:53:10-Teď, teď, teď. Teď můžeš říct co? Hm?
00:53:13No? Copak?
00:53:17-Je mi líto, že jsi kvůli mně zažil tolik trápení.
00:53:20-No, můžu už jít,
00:53:23nebo musím dál poslouchat žvásty toho duševního mrzáka?
00:53:26-Řekl mi, co se tehdy v noci stalo.
00:53:30-Ano? Řekl, jo?
00:53:32Hm? Vážně? A?
00:53:34-Ty jsi zabil mého tátu.
00:53:38-Vrah jsem já?
00:53:41Podle něho?
00:53:43Bruno, proč bych zabíjel tvýho tátu?
00:53:47Tvůj táta byl můj nejlepší přítel.
00:53:50-Já jsem tě obdivoval.
00:53:52Líbilo se mi, jak si vždycky se vším poradíš.
00:53:56Proč, Fritzi?
00:53:59Kvůli penězům? Chtěl tě udat?
00:54:01Zveřejnit ty tvé finanční machinace?
00:54:05Podvody s nadací vdov a sirotků?
00:54:07-Bruno, přece bys nevěřil tomuhle zločinci?
00:54:12-Není divu, že ses chtěl po těch letech oprostit od stínů minulosti.
00:54:16Udělat tlustou čáru.
00:54:19Zřejmě jsi pokaždé, když ses v noci probudil,
00:54:22přemýšlel nad tím, jak se těch zlých snů jednou provždy zbavíš.
00:54:26-No. Můžu teď už konečně odejít?
00:54:33-Zatýkám tě za vraždu Jürgena Müllera
00:54:35a mého otce Bruna Schumanna.
00:54:38-Na to nemáš důkazy.
00:54:40-Ale mám.
00:54:48-Pane Kremere.
00:54:51Bernhard Wilkens, soudní lékař ve výslužbě.
00:54:55Otisky prstů se shodují z devadesáti devíti procent.
00:54:59-Jaké otisky?
00:55:01-Ty, které jsi zanechal, když jsi tátovi zacpal ústa.
00:55:04-Jsou vidět na této fotografii.
00:55:07Tehdy bychom s tím nic nesvedli. Ale dnes, technika pokročila.
00:55:12-To je blbost!
00:55:14-Speciální tým právě hledá ve tvém domě zbytky bomb, co jsi vyrobil.
00:55:27-Kdybys nepláchnul z vězení,
00:55:30nikdy by mě nenapadlo vyhodit Jürgena do vzduchu.
00:55:34Je to tvoje vina.
00:55:37Všechno.
00:55:40Kdyby na tvýho tátu nevystřelil, mohl by dnes ještě žít.
00:55:44-Táta by ještě žil, kdybys ho ty nezadusil.
00:55:49-Vždycky jsem si myslel,
00:55:51že se na mě podepsala mámina duševní nemoc,
00:55:54ale teď vím, že jsem gauner po tobě.
00:56:06HRA NA KLAVÍR
00:56:34-Mami. Musím ti něco říct.
00:56:37-Posaď se ke mně.
00:57:09Skryté titulky: Karolína Drew Vyrobila Česká televize 2015
Vrchní komisař Bruno Schumann pátrá po uprchlém vězni Rolfu Kahlesovi. Poutá jej k němu rodinná tragédie. Rolfova matka se totiž před sedmatřiceti lety doznala k vraždě Schumannova otce, policisty, na nějž v afektu vystřelila. Tehdy se vynořily domněnky, že spolu měli mimomanželský poměr. Dříve než se kriminalistům podaří unikajícího Rolfa dopadnout, stane se Jürgen Müller, bývalý kolega Schumannova otce, obětí bombového útoku. Exploze zničí dům, ve kterém Schumann vyrůstal a který jeho matka Müllerovi prodala. Vrchního komisaře tak při vyšetřování případu pronásleduje řada otázek, týkajících se nevyjasněných okolností otcovy smrti…