00:00:29Česká televize uvádí německý seriál

00:00:31KRIMINALISTA

00:00:36-Pomoc!

00:00:38HLAS Z TELEVIZE

00:00:40-"Hned po narození se selata sama zbaví plodových obalů."

00:00:44-Pomoc!

00:00:46-"Přetrhnou pupeční šňůru.

00:00:49Vyhledají matčiny struky a sají z nich mléko."

00:00:51-Pomoc!

00:00:54Pomoc!

00:00:56-"Těchto 7 mláďat porodila samice po 16 týdnech březosti."

00:00:59-Pomoc!

00:01:02Pomoc!

00:01:04-"Kojí je asi dva měsíce a zahřívá, dokud pruhovaný kabát nezhoustne."

00:01:08STÍNY MINULOSTI

00:01:11-Pomoc!

00:01:13-"Po odstavení se selata zdržují blízko matky do příštího metání."

00:01:18-Pomoc!

00:01:20-"Plodnost samic ovlivňuje jejich věk a kondice."

00:01:25-Pomoc. Pomoc!

00:01:28-"Vliv na plodnost může mít i hojnost potravy.

00:01:32zejména kolísající úroda bukvic a žaludů.

00:01:39Samice dosahují pohlavní dospělosti v 8.měsíci.

00:01:43Samci o několik měsíců později."

00:01:46-Pomoc.

00:01:48Pomoc!

00:01:51Pomoc!

00:01:55Pomoc!

00:02:00-"Dospělí kňouři žijí samotářsky.

00:02:03Přidávají se k tlupám pouze v době rozmnožování."

00:02:31-Rolf Kahles, 48 let, seděl za ozbrojenou loupež.

00:02:35Několikanásobně trestaný recidivista.

00:02:38-Je záhadou, proč z vězení utekl tři dny před propuštěním.

00:02:41-Po návratu z cizinecké legie nemohl v Německu najít uplatnění.

00:02:46-Co dělal v cizinecké legii?
-Byl expert na bomby.

00:02:49Specialista na všechny druhy trhavin.

00:02:52V legii mu přezdívali "profesor".

00:02:56-Bruno. Promiň, že ruším, ale to je naléhavé.

00:03:00Prosím.

00:03:04-Kruci.

00:03:09-Tam doleva.
-Vlevo?

00:03:11-Jo. Tady.

00:03:23-Tady? Proč zrovna tady?

00:03:26Tady bydlel? V této ulici?

00:03:29-Jo. Důchodce, 69 let, starý mládenec.

00:03:32Časně ráno v jeho bytě explodovala bomba.

00:03:43-Ale... Tady?

00:03:46-Jo. Před námi. Jak vidíš.

00:04:14Bruno, jsi v pořádku?

00:04:38-Bruno. Ahoj. Už jsem tě dlouho neviděl.

00:04:42Bombový útoky taky nejsou denně. Zvlášť takový.

00:04:49Takže co máme. Podomácku vyrobenou rozbušku.

00:04:54Oběť stála na té kovové desce.

00:04:57Něco takovýho dlouho nevydržíš.

00:05:15Zmáčknutím spínače dojde k aktivaci.

00:05:19Stačí se nepatrně pohnout a bum!

00:05:38Nálož byla o dva metry dál.

00:05:41Výbušnina C 4 v kombinaci s plynovou lahví.

00:05:45-Kdo to dokáže sestavit?

00:05:48-Každý. Návod je na internetu.
-Na internetu, jo.

00:05:52-Od nás je to všechno. Mizíme. Jo?

00:05:55Analýzu pošleme co nejdřív. Mějte se. Čau.

00:05:58-Zatím.

00:06:23Bruno!

00:06:25Bruno.

00:06:28-Poslyš, hochu.

00:06:30Buď hodný a nezlob maminku.

00:06:37Čím budeš, až vyrosteš?

00:06:40-Policistou.

00:06:51-Uvidíme se zítra.

00:06:57-Bruno.

00:07:02Bruno!

00:07:07Co s tebou proboha je?

00:07:09-To je můj rodný dům.
-Prosím?

00:07:13-Vyrůstal jsem tady. Žil jsem tu, než táta...

00:07:17Tady. Na té fotce.

00:07:23To je můj táta. A tohle je Jürgen Müller.

00:07:28-Byl policista?

00:07:32-Mami! Mamí!

00:07:34Někdo zvoní!

00:07:37-Slyšela jsem, Bruno.

00:07:42Jürgene? Fritzi?

00:07:44-Matyldo, víš, Bruno je...

00:07:50PLÁČ

00:08:15-Po tátově smrti musela máma dům prodat.

00:08:19Koupil ho Jürgen Müller.

00:08:21Díky němu jsme neskončili na mizině.

00:08:26-Bruno?

00:08:28To je vězeňský oděv Rolfa Kahlese. Byl venku v popelnici.

00:08:33-Když bylo vyhlášeno pátrání po Rolfu Kahlesovi,

00:08:37rozbušilo se mi srdce.

00:08:39Nikdy jsem vám o tom neřekl, ale...

00:08:42Můj táta zemřel, když mi bylo jedenáct.

00:08:45Zasahoval tehdy v jednom bytě, kde narušovala klid opilá nájemnice.

00:08:50No, ta mu v nestřeženou chvíli vzala jeho služební zbraň.

00:08:54A zastřelila ho.

00:09:01Tu ženu odsoudili. Na 20 let za vraždu.

00:09:05A před čtyřmi dny tady v Berlíně zemřela na srdeční infarkt.

00:09:10-Jak to souvisí s naším případem?

00:09:14-Žena, která tátu zastřelila. byla Gabriela Kahlesová.

00:09:28Matka Rolfa Kahlese.

00:09:31-Zemřela mu matka a on tři dny před koncem trestu utekl z vězení.

00:09:35-A zabil Jürgena Müllera. Ale proč?

00:09:38-Proklepněte Jürgena Müllera.

00:09:40Jak trávil poslední roky. Co dělal tehdy u policie.

00:09:43Jaký byl vztah mezi ním, Rolfem Kahlesem a jeho matkou.

00:09:47-A kam jdeš ty?
-Zkusím zjistit, co se tehdy stalo.

00:09:51-Od koho?
-Od své mámy.

00:10:00-Od tvé mámy?
-O tragédii i Müllerovi určitě ví.

00:10:04-No, jasně, ale já vůbec netušil, že máš mámu.

00:10:08-Ty snad ne?
-Ale tvou mámu jsem nikdy neviděl.

00:10:12-Já tvou taky ne.

00:10:15-Nevěděl jsem, že tvá máma ještě žije.

00:10:18Tak jsem to myslel.

00:10:27Ty máš mámu?

00:10:29-Jo. Proč?
-A kde?

00:10:32-Doma. Co je to za pitomý otázky?

00:10:36-Hele, co je to za pitomou odpověď? "Doma".

00:10:39-C, c, c, c, c.

00:10:56DOMOV SENIORŮ SVATÁ ALŽBĚTA

00:11:03KLAVÍRNÍ HUDBA

00:12:35-Bruno.

00:12:37-Mami.

00:12:41-Co se děje?

00:12:44Na tvé návštěvy bývá čekací lhůta delší.

00:12:47Proč tak nezvykle brzy?

00:12:50Žila jsem s policistou dost dlouho na to,

00:12:53abych věděla, že to není dobré znamení.

00:12:58-Jürgen Müller zemřel.

00:13:01-Někdo ho zavraždil?
-Mm.

00:13:05-Ale kdo?

00:13:07-To ještě nevíme. Ale máme podezření.

00:13:09Dost vážné.

00:13:12-Jürgen byl kolega tvýho táty.

00:13:17S tátovou smrtí to určitě souvisí.

00:13:21-Byla bys dobrá policistka.

00:13:25-Víš, že ten mladej, ten syn nedávno utekl...

00:13:30-...z vězení. Rolf Kahles. Byli jsme v domě Jürgena Müllera.

00:13:34-V našem domě.
-Jo, v našem bývalém domě.

00:13:36A našli jsme tam vězeňský oděv Rolfa Kahlese.

00:13:40Ale co měl ten kluk s Jürgenem do činění?

00:13:45Doufal jsem, že ty mi o tom něco řekneš.

00:13:48-Já?
-Mm.

00:13:51-Ty jsi často mluvil o těch obrazech, které se ti honí hlavou.

00:13:57Stojíš v temné místnosti

00:13:59a na vlastní oči vidíš, jak tátu zastřelili.

00:14:07Víc nevím, neporadím ti.

00:14:10-Mami, co když ta žena byla opravdu tátovou milenkou?

00:14:15-Ne, ne. To byly prachsprosté fámy.

00:14:19Bruno, za tvého tátu jsem byla vdaná 15 let.

00:14:25Sdíleli jsme život, starosti i radosti.

00:14:29V Brunovi jsem mohla číst jako v otevřené knize.

00:14:34Stejně jako v tobě.

00:14:37Nikdy by přede mnou nemohl takovou věc utajit.

00:14:40Nikdy.

00:14:43Nikdy.

00:15:01Bruno.

00:15:04Jediný, kdo opravdu ví, co se tehdy stalo,

00:15:09kdo o tom může vypovídat,

00:15:12kdo u toho byl,

00:15:14je ten kluk.

00:15:17Poslední žijící svědek je Rolf Kahles.

00:15:36-Jürgen Müller byl jeden ze dvou policistů,

00:15:40kteří tehdy byli na místě činu, když tvého tátu zabil ten výstřel.

00:15:45-Všechno je to dost zamotané a spis taky není kompletní.

00:15:48Ale v tisku se tehdy spekulovalo.

00:15:51Zkrátka v novinách psali, že tvůj...

00:15:55-...že táta měl poměr s Gabrielou Kahlesovou.

00:15:58-Ano.
-Noviny byly součástí spisu?

00:16:01-Ne, ne, mluvil jsem na soudním lékařství s Bernhardem Wilkensem.

00:16:05-Bernhard Wilkens, jo.
-Věděl o tom případu celkem dost.

00:16:09Spolupracoval s kriminálkou 40 let

00:16:11a vypomáhá tam dodnes jako dobrovolník.

00:16:14-Gabriela Kahlesová šla do vězení. K vraždě se přiznala.

00:16:18Ale o poměru s mým otcem se nikdy nezmínila.

00:16:21-No jo, ale Wilkens tvrdí, aniž bych se tě chtěl dotknout,

00:16:26že tenkrát to bylo veřejné tajemství.

00:16:28Policie ale nechtěla přilévat olej do ohně,

00:16:31a tak to zametla pod koberec, aby chránila tebe a tvou matku.

00:16:35-To ti řekl?
-Popovídej si s ním. Je pořád fit.

00:16:39-Zázračně fit, když si tak přesně vzpomíná na to,

00:16:42co se stalo před víc jak 30 lety.

00:16:45Ty jsi předtím mluvila o dvou policistech,

00:16:47kteří byli na místě činu.

00:16:49-Jo, počkej, tím druhým byl...

00:16:52Fritz Kremer.

00:16:57-Fritz.

00:17:09Fritz Kremer byl tátův šéf.

00:17:12Spolu s Jürgenem Müllerem mámě přinesli zprávu o tátově smrti.

00:17:17-A oba byli na místě činu hned po vraždě.

00:17:22-Bruno? Někdo s tebou chce nutně mluvit.

00:17:24-Kdo?
-Fritz Kremer.

00:17:28-Ne.

00:17:33Fritzi!

00:17:35-Bruno.

00:17:42-Co tady děláš?

00:17:44-Já...

00:17:46Mám strach, Bruno.

00:17:49-Co se děje? Proč?
-Telefonoval mi Rolf Kahles.

00:17:53-Pojď.

00:18:02Dej mi ten kabát.

00:18:04-Díky.

00:18:06-Jürgen Müller je po smrti, víš to?
-Jo, jo.

00:18:10-Sedni si. Dáš si kafe?
-Ne, díky, Bruno.

00:18:18-Proč ti Kahles volal?

00:18:22-To, co ti teď povím, Bruno, se mi neříká snadno.

00:18:28Rolf Kahles je Jürgenův syn.

00:18:32-Co?-Jürgen chodil s Gabrielou Kahlesovou.

00:18:35Ještě než nastoupil k policii. Zbouchnul ji, když jí bylo 17.

00:18:38Nikomu o tom neřekl.

00:18:40Věděli jsme to jenom já a tvůj táta.

00:18:43Pomáhali jsme mu, co nám síly stačily, aby to udržel v tajnosti.

00:18:47-To mi říkáš až teď?

00:18:56Celé roky mě pronásledovala otázka,

00:18:59jestli táta s tou ženskou náhodou neměl pletky.

00:19:03-To se tehdy tak hloupě seběhlo.

00:19:05-"Hloupě seběhlo"? Děláš si legraci?

00:19:09-Bruno, když tvůj táta zemřel, všichni jsme usoudili,

00:19:12že bude nejlepší nechat lidi v domnění, že tvůj táta...

00:19:16-...měl milenku a možná jí dokonce udělal dítě!

00:19:19-Bruno, chápej. Táta byl po smrti. Už mu to nemohlo ublížit.

00:19:24-Cože? Slyšíš, co říkáš?

00:19:28"Nemohlo ublížit"? A co mně?

00:19:31A co mojí matce?

00:19:34Představ si ten hnůj, co jsme celou tu dobu četli v novinách!

00:19:37O nás!

00:19:39-A co si myslíš, že by psali, kdybychom šli ven s celou pravdou?

00:19:43-S jakou celou pravdou?

00:19:48-Hele, kdo že je u něj?
-Kremer. Bývalý šéf jeho otce.

00:19:51-Aha.

00:19:53-Teď píše knížky a pracuje jako poradce spolkové vlády.

00:19:58-Knížky? O čem?

00:20:01-O terorismu, Frakci Rudé armády,

00:20:03vnitřní bezpečnosti, policejní korupci.

00:20:07Ten chlap se vyzná.

00:20:09-Rolf mi volal včera. Slyšel jsem, že utekl z vězení.

00:20:13Ale nečekal jsem to. Zeptal jsem se ho, co má v plánu.

00:20:17-No a? Co ti odpověděl?
-Řekl, že mě zabije.

00:20:21Jako Jürgena.

00:20:24-Jaký by měl důvod tě zabít?

00:20:27-Byl jsem u toho, Bruno.

00:20:29Jürgen a já jsme jako jediní znali celou pravdu.

00:20:32-"Celou pravdu." Kolik pravd máš ještě v rukávu?

00:20:36-Myslím pravdu o té noci, kdy byl zavražděn tvůj táta.

00:20:40-Zastřelila ho Gabriela Kahlesová.

00:20:43-Gabriela Kahlesová zavolala k nám do kanceláře.

00:20:46Byla opilá, úplně nepříčetná.

00:20:49Jürgen se ji pokoušel uklidnit, ale to dost dobře nešlo.

00:20:52-Fritzi. Nevím, co mám dělat. Je zpitá pod obraz, tropí mi scény.

00:20:57-Zachovej klid. Vzchop se. Zvládneme to.

00:21:01-Ale, Fritzi...
-O co tu jde?

00:21:06-Gabriela zas vyvádí.
-Jak to?

00:21:09-Je opilá. Vyhrožuje, že se zabije.

00:21:12Že všechno vyžvaní sousedům.

00:21:15-Jürgen byl rád, že mu tvůj táta nabídl pomoc.

00:21:18Jako už tolikrát.

00:21:20Pokud vím, tehdy taky za Gabrielu Kahlesovou zaplatil činži.

00:21:24Jürgen byl už z těch jejích citových výlevů lehce paranoidní.

00:21:28Mimoto měl v té době vztah s jinou ženou.

00:21:31-A pak?

00:21:33-Ten večer jel tvůj táta do domu Gabriely Kahlesové.

00:21:37Nevím vůbec proč, možná měl i Jürgen zlou předtuchu,

00:21:41ale mě se každopádně zmocnil neklid.

00:21:44Sešel jsem dolů na vrátnici.

00:21:47Ale tvůj táta už odjel sám. Vydali jsme se s Jürgenem za ním.

00:21:51-Proč?
-Jak říkám. Varoval mě šestý smysl.

00:21:54Sevřel mě zvláštní pocit.

00:22:16VÝSTŘEL

00:22:22-Když jsme vstoupili do domu, byl tvůj táta už mrtvý.

00:22:26Ležel na podlaze v kaluži krve.

00:22:30Gabriela seděla zhroucená na pohovce.

00:22:35Rozhlédl jsem se a...

00:22:38...byl tam její syn.

00:22:44Pistoli držel tehdy asi desetiletý Rolf.

00:22:51On zastřelil tvého otce.

00:22:55-Pak nerozumím.
-Gabriela vůbec nevnímala.

00:22:58Byla opilá, byla zmatená.

00:23:02Zapřísahala Jürgena, že se tomu klukovi nesmí nic stát.

00:23:06Vzala všechno na sebe. K vraždě se doznala.

00:23:10Řekla, že spoušť zmáčkla ona.

00:23:13-Ale jak...

00:23:16Jak k tomu došlo?

00:23:18-No, mezi tvým tátou a Gabrielou se rozhořela prudká hádka.

00:23:22Při tom mu z pouzdra vypadla pistole.

00:23:26Ten kluk ji sebral a...

00:23:29-Desetiletý kluk? To vypadá spíš na nehodu.

00:23:33-Jo, jo, jistě. Taky bychom to prokázali.

00:23:37Kdybychom měli čas, ale na cestě už byla záchranka a posily.

00:23:41Propadli jsme panice a Gabriela opakovala:

00:23:45"Já jsem to byla, já. Já jsem střílela."

00:23:54-Tolik let jste to tajili.

00:23:58Ty a Jürgen Müller.

00:24:01-Strašně mě to mrzí, Bruno.

00:24:05-Ví Rolf, že Jürgen byl jeho otec?

00:24:08-Myslím že ne.

00:24:11-Proč chce Rolf Kahles zabít tebe?

00:24:17-Poslal jsem jeho nevinnou matku do vězení.

00:24:23-Jak pokračuje pátrání po Rolfu Kahlesovi?

00:24:26-Jako by se po něm slehla zem.

00:24:29-Zažádej prosím o srovnávací testy DNA Jürgena Müllera a Kahlese.

00:24:34-Dobře. A proč?
-To pak, výsledky potřebuju rychle.

00:24:38-Nevěříš mi?

00:24:41-Poslyš, Fritzi, kde tě zastihnu?

00:24:44-Chtěl jsem jet na víkend na chatu a v klidu tam psát.

00:24:48Ale za daných okolností nechci, aby mi tam bouchla bomba.

00:24:53-Dám ti policejní ochranku.
-Ne, to nemusíš.

00:24:56Mám osobního strážce od GSG 9. Mám konexe.

00:25:01-Aha. Jak by mohl o tvé chatě vědět Rolf Kahles?

00:25:05-Mám ji už poměrně dlouho.

00:25:07Jako děcko tam byl párkrát s Jürgenem.

00:25:10Kdo mě zná, ví, že tam píšu nejraději.

00:25:14Je tam klid. Nikde nikdo.

00:25:17Jen já a psací stroj.

00:25:44-Proč by chtěl Kahles zabít Fritze Kremera?

00:25:48-Kahles musel mlčet. Jeho matka šla sedět místo něj.

00:25:51Slíbil jí, že o tom nepromluví do konce jejího života.

00:25:54Když teď zemřela...

00:25:57-Jasně, to byl pro něho impuls. Může s pravdou ven.

00:26:02S pravdou ven ale nešel. Chce se jen mstít.

00:26:05-Jo, ale za co?

00:27:11Rychle pryč!

00:27:26Pojď.

00:27:30Henry. Co ti je?

00:27:32Jsi v pořádku?

00:27:35-Nic mi není, Bruno.

00:28:04-Stůj! Nebo střelím!

00:28:31Zahajte pátrání po Kahlesovi.

00:28:34-Jak jste na tom?
-Už jsme se oklepali.

00:28:37Předvolej Kremera. Hned jsme tam.

00:28:39-Dobře. Ještě něco?

00:28:41-Sežeň doktora, Henry má něco s uchem.

00:28:44-Spolehni se.

00:28:46-Alex ti zavolá doktora.

00:28:48-Jo, náledí je potvora.

00:28:52-Henry. Slyšíš mě vůbec?

00:28:57-Není to mazec.

00:28:59Nedělej si starost, je to dobrý.

00:29:02Jenom mi tam šíleně píská.

00:29:05-Až tě doktor důkladně vyšetří,

00:29:08měl bys jít co nejrychleji domů odpočívat.

00:29:12-Hm?
-Měl bys jít co nejrychleji domů.

00:29:17-Proč z toho děláš pohromu?

00:29:20Jen mi malinko píská v uchu.

00:29:27-Lhal jsi mi. Proč?

00:29:29Proč mě krmíš smyšlenými báchorkami?

00:29:32-No jo, já...

00:29:34-To jsi ty s Gabrielou Kahlesovou a jejím synem.

00:29:37Analýza DNA ukázala, že ty jsi otec Rolfa Kahlese.

00:29:40Proč jsi tvrdil, že jeho tátou byl Jürgen Müller?

00:29:43-Musel jsem se chránit.

00:29:46-Před čím? Před nemanželským děckem?

00:29:49Před historkou, která dnes už nikoho nezajímá?

00:29:52-Zeptal jsem se Jürgena, jestli by se kluka neujal.

00:29:55Což ochotně udělal.

00:29:57Dostal slušně zaplaceno, aby to nikde nevyžvanil.

00:30:00Dával jsem mu peníze, aby synovi zajistil plnohodnotný život.

00:30:05Bohužel marně. Kluk se dostal na šikmou plochu.

00:30:09-Čeho se ještě dnes bojíš?

00:30:13-Kahles se neustále pokoušel se mnou navázat kontakt.

00:30:17Po celá ta léta.

00:30:19Gabriela mu asi řekla, že jsem jeho biologický otec.

00:30:23Jenže já jsem mezitím založil jinou rodinu.

00:30:26Úzce jsem spolupracoval s politiky. Dělal jsem pro policii.

00:30:30Nemohl jsem si domů nasadit bastarda kriminálníka.

00:30:35-Ach tak.

00:30:37Proto jsi otcovskou roli rád přenechal Jürgenovi Müllerovi.

00:30:42-Jürgen byl jediný, kdo dokázal s Kahlesem rozumně promluvit.

00:30:46Koho Kahles vůbec poslouchal.

00:30:48Pochop mě, Bruno, zítra dostanu vyznamenání.

00:30:52Spolkový kříž za zásluhy o tuto zemi.

00:30:55Můj vlastní syn je v senátu.

00:30:58Dovedeš si představit, jak by si ty novinářský hyeny

00:31:01i po těch letech na takovém soustu smlsly?

00:31:04"Senátor má nevlastního bratra vyhlášeného kriminálníka."

00:31:09To přece nejde, pochop mě, do prdele!

00:31:11-Nechám tě předvolat.

00:31:14Učiníš místopřísežné prohlášení, a radím ti tentokrát mluv pravdu.

00:31:21-Vyhrožuješ?

00:31:24Ty mně?

00:31:26U policie děláš jen díky tomu, že jsem tě sem přivedl.

00:31:30Přimluvil jsem se u důležitých lidí.

00:31:32Dal jsem za tebe ruku do ohně!

00:31:34Vždycky jsem tobě a tvé matce pomáhal! Až do roztrhání!

00:31:38-U policie jsem proto, že jsem chtěl.

00:31:41Tvrdě jsem na tom makal. S tebou to nemá nic společného.

00:31:54-Váš otec, ano.

00:31:56Dobře si vzpomínám.

00:31:58Nedávno tu byl váš kolega.

00:32:00-Henry Weber?
-Weber, správně.

00:32:03-Na co si vzpomínáte?

00:32:05-No, víte, nestává se každý den, že dojde k vraždě policisty.

00:32:10A ještě vzácnější je, když se její vyšetřování v polovině zastaví.

00:32:15-Zastaví? Jak to?

00:32:17-Ta žena se přiznala. To bylo tehdy jediné důležité.

00:32:21Dál už se tím potom nikdo nezabýval.

00:32:25-Co stálo ve vašem spise?

00:32:31-Jo, tady to je.

00:32:3537 let.

00:32:38To je dlouhá doba.

00:33:17Tady je to.

00:33:20Vidíte?

00:33:26-Co to znamená?-Váš otec nezemřel na následky střelby.

00:33:31-Cože?
-To jsme zjistili.

00:33:34Když jsme s kolegou Braunem prováděli pitvu.

00:33:37-Ale proč bylo zastaveno vyšetřování?

00:33:39-Ta žena se k vraždě doznala a naše výsledky nikoho nezajímaly.

00:33:45-Na co tedy zemřel?

00:33:48-Tady.

00:33:52Pulmonální krvácení. Krvácení z plic.

00:33:55-Plíce byla zasažena?
-Ano, ale jen lehce.

00:33:58Tehdy jsme...

00:34:01Moment.

00:34:04Zjistili jsme přítomnost krve v trachee, tedy v průdušnici.

00:34:08Což znamená, že se krev v plicích hromadila.

00:34:11Ale průdušnicí mohla odtékat. Stačilo si jednoduše odkašlat.

00:34:15-A to se nestalo?
-Ne. Nestalo.

00:34:18-Proč ne?
-No to může mít různé důvody.

00:34:22Když leží tělo ve špatné poloze nebo když trvá, než dorazí pomoc.

00:34:27-Nebo někdo odtok znemožní.
-Jo.

00:34:31Stačí, když jí někdo zacpe ústa rukou.

00:34:34A oběť se udusí vlastní krví.

00:34:37-Moment.

00:34:44Tady.

00:34:46To by mohly být otisky prstů.

00:34:49-Ano.
-Zkoumali jste je tehdy?

00:34:52-Ne, nebyl důvod. Ta žena se přiznala.

00:34:55-Mohl byste je analyzovat podle té fotky?

00:34:57-Za pokus to stojí.
-Zkuste to.

00:35:01Smím si to vzít?

00:35:03-Ano.

00:35:28-Bruno! Za chvíli půjdeme, jo?

00:36:02Ne, Fritzi, nech si to.
-Neblbni, Bruno.

00:36:06Vem si to. Kupte si s Matyldou něco hezkýho.

00:36:09-Stačí nám, co máme. Mě vynech.

00:36:12-Co blbneš? Všichni si to vzali. Na.

00:36:15-Nerozuměl jsi? Mě vynech.

00:36:19Pojď, Bruno. Jdeme domů.

00:36:28Zapni si bundu, venku je zima.

00:36:31-Bruno. Pořád jsme kamarádi. Jsme kamarádi, že jo.

00:36:34-To jsem si myslel.

00:36:41-Měj se, chlapče.

00:36:55-Pro dnešek končíme. To ucho se spravilo?

00:36:59-Jo, mě to bavilo.

00:37:02-Henry. ty jsi u toho doktora nebyl?

00:37:06-Nachytal jsem tě.

00:37:08Všechno je v pořádku. Jo, volal Wilkens.

00:37:10Musí to ještě dodělat, ale výsledky pošle dnes.

00:37:13-Volej mi, hned jak to přijde, jo?
-Jo.

00:37:16Parádně naletěl.

00:37:30-Výborně.

00:37:33Tohle zvětši.

00:37:38Udělej výřez.

00:37:42Zkopíruj to vedle.

00:37:55Děkuju.

00:37:57-Schumann.

00:37:59-Hlídka objevila Rolfa Kahlese.
-Co? Kde?

00:38:02-Před půl hodinou vešel do bývalého matčina domu.

00:38:05Kolegové se ptají, co mají dělat.

00:38:07-Jsem odtud dvě minuty. Ať nedělají nic, jedu tam.

00:38:10-Dávej na sebe pozor. Dorazíme co nejrychleji.

00:38:32-Dobrý večer. Který je to dům?

00:38:34-Číslo 43 G.

00:38:36Vešel dovnitř asi před tři čtvrtě hodinou a od té doby nevyšel.

00:38:39-Dobře.
-Máme jít s váma?

00:38:41-Ne, čekejte tady.

00:39:10Pane Kahlesi! Komisař Schumann.

00:39:13-Pan Schumann osobně.

00:39:16Těší mě, že se konečně potkáváme.

00:39:18-Jménem zákona ruce za hlavu.
-Nemůžu.

00:39:21Nesmím se otočit, ani se na vás podívat.

00:39:30Jde o jednoduchou, ale účinnou bombu.

00:39:33Stačí malý pohyb a všechno vyletí do vzduchu.

00:39:37Všiml jsem si, že vzadu jsou dvě plynové láhve.

00:39:40V sudu před nimi je zřejmě dost výbušniny C 4,

00:39:44aby to srovnalo se zemí celý blok.

00:39:47Stojím tu tři čtvrtě hodiny

00:39:50a nevím, jak dlouho to ještě vydržím.

00:39:53Nedělejte to. Mobil teď není dobrej nápad.

00:39:57Vypněte ho.

00:39:59Stačí přijmout jeden hovor a bum.

00:40:03-Co můžu udělat?

00:40:05-Buď počkáme na kolegy,

00:40:07nebo zkusíte tu bombu zneškodnit sám.

00:40:11-Netuším, jak to funguje.

00:40:14-Pomůžu vám. Jděte k tomu sudu.

00:40:18A zkuste se opatrně podívat, co v něm je.

00:40:22-Dobře.

00:40:52-Promiňte.

00:40:57Co vidíte?

00:41:00-Kryt. Drží ho čtyři křídlové šrouby.

00:41:04-Odšroubujte je. Ale opatrně prosím.

00:41:10Proč mi pomáháte?

00:41:12-Jste jediný, kdo mi může říct, co se tehdy opravdu stalo.

00:41:16-Já a Fritz Kremer.
-Co chcete od Kremera?

00:41:20-Je to můj táta, krucinál.
-Jo, ale co po něm chcete?

00:41:24-Copak jste nikdy neměl chuť si s tátou naposledy promluvit?

00:41:28Položit mu otázky, který vás roky trápí?

00:41:31-Jaké trápí vás?
-Rád bych věděl,

00:41:34jestli jsem vašeho otce zabil, nebo ne.

00:41:39-Co děláte tady?

00:41:41-Zavolal jsem Fritzovi. Chtěl se tu se mnou sejít.

00:41:46-Tak. Šrouby povoleny.

00:41:49-Dobře. Teď zkuste ten kryt opatrně sundat.

00:41:57-Jsou tu dva dráty.
-Přiletovaný? K měděné desce?

00:42:01-Ano.

00:42:03-Musíte se pokusit ty dráty odpojit.

00:42:06Ale pozor na elektrický vedení.

00:42:09-Rozumím.
-Opatrně.-Jo.

00:42:13-Kdyby došlo k přerušení proudu...
-Bum, jo, chápu.

00:42:31Mám to.

00:42:34-Jo.

00:42:37Dobře. Koukněte dovnitř.

00:42:40Co vidíte?

00:42:48-Trhavinu.

00:42:50Cívku. Vzadu pult, elektronickou desku a různé diody.

00:42:57-Kyvadlo?

00:43:01-Jo, něco jako kyvadlo.

00:43:04-Stará třecí roznětka.
-Roznětka?

00:43:07-Jo, kolem kyvadla je měděný plech.

00:43:10Kdybyste pohnul sudem a došlo ke kontaktu, tak...-Bum. Jo.

00:43:15-Nesmíte dopustit, aby se kyvadlo a měděný plech dotkly.

00:43:18Nemáte s sebou kousek plastu?

00:43:21-Plast?
-Jo.

00:43:24-Ne. Kde bych ho vzal?

00:43:27Moment.

00:43:31Plast.

00:43:33-Skvělý. Ohněte kartu do písmene U.

00:43:36A vložte ji mezi kyvadlo a plech.

00:43:40-Kdo to mohl sestavit?
-Někdo, kdo nechce, abych mluvil.

00:43:44-Kremer?
-Jak říkám.

00:43:46Chtěl se tu se mnou sejít. Chtěl se mnou mluvit.

00:43:50-Dobře.

00:43:52Vsunu teď plastovou kartu mezi kyvadlo a plech.

00:43:57-Ale opatrně.

00:43:59Když se kyvadlo pohne a ťukne o plech, tak...

00:44:03-Bum, jo, už jsem to pochopil.

00:44:13Hotovo.

00:44:16Co teď? Jak ten krám zneškodním?

00:44:19-Kolik je tam kabelů?

00:44:23-Hodně.

00:44:25Zelený, modrý, červený, bílý.

00:44:29-Jo, barvy jsou nám ukradený.

00:44:32Ty dnes nehrajou žádnou roli, leda ve filmu.

00:44:35-Poučné.-Podívejte se na tlakový rozněcovač, na kterým stojím.

00:44:39A řekněte mi, který kabel vede do které zástrčky na tom pultu.

00:44:56-Dobrý?
-Jo.

00:44:58-Jen klid.

00:45:10Tady máte. Dobrý?
-Díky.

00:45:17-Ruce vzhůru! K zemi!
-Henry!

00:45:19Henry, je tu bomba!

00:45:22Zbraně dolů. Nezmatkujte. Všechno vám vysvětlím.

00:45:26Co ty otisky prstů?

00:45:28-Wilkens ještě nevolal.

00:45:30-Dej mi tu baterku.
-Je všechno v pořádku?

00:45:33-Jo.

00:45:35Uzavřete prostor v širokém okruhu. Vzbuďte sousedy.

00:45:39Evakuujte všechny okolní domy. Ano?
-Jasný.

00:45:43-Dodržujte bezpečnou vzdálenost a zavolej speciální jednotku.

00:45:47-Dobře.

00:45:51-A Henry! Vypněte si mobily, jinak letíme všichni do vzduchu.

00:45:56-Jo.

00:46:00-Tak.

00:46:04Červený do A.

00:46:07-Červený A.
-Do G bílý.

00:46:10-G bílý.

00:46:12-Do I modrý.
-I modrý.

00:46:17Teď zpátky k cívce.

00:46:19Kabely se musí odpojit v určitým pořadí.

00:46:21-V jakém?
-Přemýšlím.

00:46:26-Prosím?
-Už si to moc nepamatuju.

00:46:28Sestavoval jsem to, ale to už je dávno.

00:46:31Moment.

00:46:35I, A, G.

00:46:38-Určitě.
-Jo, jo. Jo. I, A, G.

00:46:43-Dobře.

00:46:48I. Jakou barvu mělo I?

00:46:51-I bylo modrý, ne?
-Zapomněl jsem to.

00:46:54-I bylo modrý.

00:46:58-Myslel jsem, že špatně slyšíš.

00:47:00-Už se to spravilo, slyším líp než předtím.

00:47:04I bylo modrý, A červený a G bílý.

00:47:12-Dobře.

00:47:17I modrý.

00:47:26A červený.

00:47:32G bílý.

00:47:45Kahlesi, zatýkám vás.

00:47:54-Jo.

00:48:06-Co se tehdy stalo?

00:48:09-Váš otec chtěl mou mámu uklidnit. Byla opilá a mlátila kolem sebe.

00:48:14-Vypadni! Vypadni!
-Uklidni se. Tohle nikam nevede.

00:48:18-Ať sem ten gauner přijde sám! Proč to za něj vždycky žehlíš ty?

00:48:24-Takový scény byly častý.

00:48:26Pokaždé vyhrožovala, že Fritze udá.

00:48:29Fritz dělal špinavý kšefty.

00:48:32Váš otec ji chytil

00:48:34a jak do něj bušila, vypadla mu na zem pistole.

00:48:38KAHLESOVÁ
-Křivák! Zbabělec. Podvodník.

00:48:43Pusť mě. Pusť mě!

00:48:46-Uklidni se.

00:48:49Přestaň. No tak!

00:49:06-To já.

00:49:08Já jsem na něho vystřelil.

00:49:13-Ale nezabil jste ho.

00:49:16-Co tam tehdy dělal, jsem netušil.

00:49:21PLÁČ

00:49:30-Tak. Teď ti kluka seberou.

00:49:38-Ne. Ne, Fritzi, prosím, ne.

00:49:41Ne našeho syna.

00:49:45Vždyť on za nic nemůže.

00:49:48-Postarám se, aby kluka zavřeli do ústavu.

00:49:51A tebe ty roupy přejdou.

00:49:53Nenechám se dál vydírat, ty čubko.

00:49:56-Ne, Fritzi, ne. Ne.

00:49:59Já udělám, co budeš chtít.

00:50:02Všechno, jen ať se nic nestane malýmu, prosím.

00:50:05ZACHROPTĚNÍ

00:50:08-Žije. Proboha, Fritzi.

00:50:11-Chtěl mě udat stejně jako ty.

00:50:15Dokonce chtěl na mě poslat kontrolu.

00:50:19Tvůj kovboj vyřídil špinavou práci za mě.

00:50:27-Fritzi, co to děláš?!
-Klid, Jürgene.

00:50:31Tím se vyřeší naše problémy.

00:50:36-Prosím ne.

00:50:38Ne. Ne!

00:50:53-Dlouho jsem byl přesvědčený, že jsem zabil člověka.

00:50:57Že jsem zabil vašeho otce.

00:51:03-Kdy jste se dozvěděl, že vrah nejste?

00:51:07-Až po letech. Jürgen Müller mi řekl pravdu.

00:51:12-Byl váš kamarád?
-Jo.

00:51:16To oblečení mám od něj. Dal mi ho bez váhání.

00:51:21-Matce jste slíbil, že budete mlčet až do konce jejího života?

00:51:28-Máma na sebe vzala vraždu, kterou jsem nespáchal já ani ona.

00:51:36Teď, když zemřela,

00:51:39jsem si s Fritzem chtěl jen promluvit.

00:51:46Jen si promluvit se svým tátou.

00:51:56-Co se děje, Bruno?

00:51:59Máte ho? No a?

00:52:02-Pojď se mnou.

00:52:10-Co to má znamenat? Ten člověk mě chce zabít.

00:52:13-Ten člověk si s tebou chce promluvit.

00:52:19Tak... Chce s tebou mluvit.

00:52:22Nechce ti ublížit ani tě zabít. Jen mluvit.

00:52:26-A ta bomba?
-Která, Fritzi?

00:52:28Ta, co jsi ji dal do vlastní chaty,

00:52:31nebo ta, kterou jsi nastražil u Gabriely Kahlesové?

00:52:34-Já?
-Přestaň konečně lhát!

00:52:37-Bez advokáta neřeknu ani slovo.

00:52:40-Tati.

00:52:42Mrzí mě to.

00:52:45Nebyl jsem dobrej syn.

00:52:47Nadělal jsem spoustu chyb, ale...

00:52:50-Nech si ty kecy!

00:52:54Nejsi můj syn.

00:52:56Jsi omyl přírody.

00:53:05-Slíbil jsem mámě, že nic neřeknu, dokud bude žít.

00:53:08Ale teď, když je po smrti...

00:53:10-Teď, teď, teď. Teď můžeš říct co? Hm?

00:53:13No? Copak?

00:53:17-Je mi líto, že jsi kvůli mně zažil tolik trápení.

00:53:20-No, můžu už jít,

00:53:23nebo musím dál poslouchat žvásty toho duševního mrzáka?

00:53:26-Řekl mi, co se tehdy v noci stalo.

00:53:30-Ano? Řekl, jo?

00:53:32Hm? Vážně? A?

00:53:34-Ty jsi zabil mého tátu.

00:53:38-Vrah jsem já?

00:53:41Podle něho?

00:53:43Bruno, proč bych zabíjel tvýho tátu?

00:53:47Tvůj táta byl můj nejlepší přítel.

00:53:50-Já jsem tě obdivoval.

00:53:52Líbilo se mi, jak si vždycky se vším poradíš.

00:53:56Proč, Fritzi?

00:53:59Kvůli penězům? Chtěl tě udat?

00:54:01Zveřejnit ty tvé finanční machinace?

00:54:05Podvody s nadací vdov a sirotků?

00:54:07-Bruno, přece bys nevěřil tomuhle zločinci?

00:54:12-Není divu, že ses chtěl po těch letech oprostit od stínů minulosti.

00:54:16Udělat tlustou čáru.

00:54:19Zřejmě jsi pokaždé, když ses v noci probudil,

00:54:22přemýšlel nad tím, jak se těch zlých snů jednou provždy zbavíš.

00:54:26-No. Můžu teď už konečně odejít?

00:54:33-Zatýkám tě za vraždu Jürgena Müllera

00:54:35a mého otce Bruna Schumanna.

00:54:38-Na to nemáš důkazy.

00:54:40-Ale mám.

00:54:48-Pane Kremere.

00:54:51Bernhard Wilkens, soudní lékař ve výslužbě.

00:54:55Otisky prstů se shodují z devadesáti devíti procent.

00:54:59-Jaké otisky?

00:55:01-Ty, které jsi zanechal, když jsi tátovi zacpal ústa.

00:55:04-Jsou vidět na této fotografii.

00:55:07Tehdy bychom s tím nic nesvedli. Ale dnes, technika pokročila.

00:55:12-To je blbost!

00:55:14-Speciální tým právě hledá ve tvém domě zbytky bomb, co jsi vyrobil.

00:55:27-Kdybys nepláchnul z vězení,

00:55:30nikdy by mě nenapadlo vyhodit Jürgena do vzduchu.

00:55:34Je to tvoje vina.

00:55:37Všechno.

00:55:40Kdyby na tvýho tátu nevystřelil, mohl by dnes ještě žít.

00:55:44-Táta by ještě žil, kdybys ho ty nezadusil.

00:55:49-Vždycky jsem si myslel,

00:55:51že se na mě podepsala mámina duševní nemoc,

00:55:54ale teď vím, že jsem gauner po tobě.

00:56:06HRA NA KLAVÍR

00:56:34-Mami. Musím ti něco říct.

00:56:37-Posaď se ke mně.

00:57:09Skryté titulky: Karolína Drew Vyrobila Česká televize 2015