00:00:29 Česká televize uvádí německý seriál

00:00:31 KRIMINALISTA

00:00:36 -Pomoc!

00:00:38 HLAS Z TELEVIZE

00:00:40 -"Hned po narození se selata sama zbaví plodových obalů."

00:00:44 -Pomoc!

00:00:46 -"Přetrhnou pupeční šňůru.

00:00:49 Vyhledají matčiny struky a sají z nich mléko."

00:00:51 -Pomoc!

00:00:54 Pomoc!

00:00:56 -"Těchto 7 mláďat porodila samice po 16 týdnech březosti."

00:00:59 -Pomoc!

00:01:02 Pomoc!

00:01:04 -"Kojí je asi dva měsíce a zahřívá, dokud pruhovaný kabát nezhoustne."

00:01:08 STÍNY MINULOSTI

00:01:11 -Pomoc!

00:01:13 -"Po odstavení se selata zdržují blízko matky do příštího metání."

00:01:18 -Pomoc!

00:01:20 -"Plodnost samic ovlivňuje jejich věk a kondice."

00:01:25 -Pomoc. Pomoc!

00:01:28 -"Vliv na plodnost může mít i hojnost potravy.

00:01:32 zejména kolísající úroda bukvic a žaludů.

00:01:39 Samice dosahují pohlavní dospělosti v 8.měsíci.

00:01:43 Samci o několik měsíců později."

00:01:46 -Pomoc.

00:01:48 Pomoc!

00:01:51 Pomoc!

00:01:55 Pomoc!

00:02:00 -"Dospělí kňouři žijí samotářsky.

00:02:03 Přidávají se k tlupám pouze v době rozmnožování."

00:02:31 -Rolf Kahles, 48 let, seděl za ozbrojenou loupež.

00:02:35 Několikanásobně trestaný recidivista.

00:02:38 -Je záhadou, proč z vězení utekl tři dny před propuštěním.

00:02:41 -Po návratu z cizinecké legie nemohl v Německu najít uplatnění.

00:02:46 -Co dělal v cizinecké legii?
-Byl expert na bomby.

00:02:49 Specialista na všechny druhy trhavin.

00:02:52 V legii mu přezdívali "profesor".

00:02:56 -Bruno. Promiň, že ruším, ale to je naléhavé.

00:03:00 Prosím.

00:03:04 -Kruci.

00:03:09 -Tam doleva.
-Vlevo?

00:03:11 -Jo. Tady.

00:03:23 -Tady? Proč zrovna tady?

00:03:26 Tady bydlel? V této ulici?

00:03:29 -Jo. Důchodce, 69 let, starý mládenec.

00:03:32 Časně ráno v jeho bytě explodovala bomba.

00:03:43 -Ale... Tady?

00:03:46 -Jo. Před námi. Jak vidíš.

00:04:14 Bruno, jsi v pořádku?

00:04:38 -Bruno. Ahoj. Už jsem tě dlouho neviděl.

00:04:42 Bombový útoky taky nejsou denně. Zvlášť takový.

00:04:49 Takže co máme. Podomácku vyrobenou rozbušku.

00:04:54 Oběť stála na té kovové desce.

00:04:57 Něco takovýho dlouho nevydržíš.

00:05:15 Zmáčknutím spínače dojde k aktivaci.

00:05:19 Stačí se nepatrně pohnout a bum!

00:05:38 Nálož byla o dva metry dál.

00:05:41 Výbušnina C 4 v kombinaci s plynovou lahví.

00:05:45 -Kdo to dokáže sestavit?

00:05:48 -Každý. Návod je na internetu.
-Na internetu, jo.

00:05:52 -Od nás je to všechno. Mizíme. Jo?

00:05:55 Analýzu pošleme co nejdřív. Mějte se. Čau.

00:05:58 -Zatím.

00:06:23 Bruno!

00:06:25 Bruno.

00:06:28 -Poslyš, hochu.

00:06:30 Buď hodný a nezlob maminku.

00:06:37 Čím budeš, až vyrosteš?

00:06:40 -Policistou.

00:06:51 -Uvidíme se zítra.

00:06:57 -Bruno.

00:07:02 Bruno!

00:07:07 Co s tebou proboha je?

00:07:09 -To je můj rodný dům.
-Prosím?

00:07:13 -Vyrůstal jsem tady. Žil jsem tu, než táta...

00:07:17 Tady. Na té fotce.

00:07:23 To je můj táta. A tohle je Jürgen Müller.

00:07:28 -Byl policista?

00:07:32 -Mami! Mamí!

00:07:34 Někdo zvoní!

00:07:37 -Slyšela jsem, Bruno.

00:07:42 Jürgene? Fritzi?

00:07:44 -Matyldo, víš, Bruno je...

00:07:50 PLÁČ

00:08:15 -Po tátově smrti musela máma dům prodat.

00:08:19 Koupil ho Jürgen Müller.

00:08:21 Díky němu jsme neskončili na mizině.

00:08:26 -Bruno?

00:08:28 To je vězeňský oděv Rolfa Kahlese. Byl venku v popelnici.

00:08:33 -Když bylo vyhlášeno pátrání po Rolfu Kahlesovi,

00:08:37 rozbušilo se mi srdce.

00:08:39 Nikdy jsem vám o tom neřekl, ale...

00:08:42 Můj táta zemřel, když mi bylo jedenáct.

00:08:45 Zasahoval tehdy v jednom bytě, kde narušovala klid opilá nájemnice.

00:08:50 No, ta mu v nestřeženou chvíli vzala jeho služební zbraň.

00:08:54 A zastřelila ho.

00:09:01 Tu ženu odsoudili. Na 20 let za vraždu.

00:09:05 A před čtyřmi dny tady v Berlíně zemřela na srdeční infarkt.

00:09:10 -Jak to souvisí s naším případem?

00:09:14 -Žena, která tátu zastřelila. byla Gabriela Kahlesová.

00:09:28 Matka Rolfa Kahlese.

00:09:31 -Zemřela mu matka a on tři dny před koncem trestu utekl z vězení.

00:09:35 -A zabil Jürgena Müllera. Ale proč?

00:09:38 -Proklepněte Jürgena Müllera.

00:09:40 Jak trávil poslední roky. Co dělal tehdy u policie.

00:09:43 Jaký byl vztah mezi ním, Rolfem Kahlesem a jeho matkou.

00:09:47 -A kam jdeš ty?
-Zkusím zjistit, co se tehdy stalo.

00:09:51 -Od koho?
-Od své mámy.

00:10:00 -Od tvé mámy?
-O tragédii i Müllerovi určitě ví.

00:10:04 -No, jasně, ale já vůbec netušil, že máš mámu.

00:10:08 -Ty snad ne?
-Ale tvou mámu jsem nikdy neviděl.

00:10:12 -Já tvou taky ne.

00:10:15 -Nevěděl jsem, že tvá máma ještě žije.

00:10:18 Tak jsem to myslel.

00:10:27 Ty máš mámu?

00:10:29 -Jo. Proč?
-A kde?

00:10:32 -Doma. Co je to za pitomý otázky?

00:10:36 -Hele, co je to za pitomou odpověď? "Doma".

00:10:39 -C, c, c, c, c.

00:10:56 DOMOV SENIORŮ SVATÁ ALŽBĚTA

00:11:03 KLAVÍRNÍ HUDBA

00:12:35 -Bruno.

00:12:37 -Mami.

00:12:41 -Co se děje?

00:12:44 Na tvé návštěvy bývá čekací lhůta delší.

00:12:47 Proč tak nezvykle brzy?

00:12:50 Žila jsem s policistou dost dlouho na to,

00:12:53 abych věděla, že to není dobré znamení.

00:12:58 -Jürgen Müller zemřel.

00:13:01 -Někdo ho zavraždil?
-Mm.

00:13:05 -Ale kdo?

00:13:07 -To ještě nevíme. Ale máme podezření.

00:13:09 Dost vážné.

00:13:12 -Jürgen byl kolega tvýho táty.

00:13:17 S tátovou smrtí to určitě souvisí.

00:13:21 -Byla bys dobrá policistka.

00:13:25 -Víš, že ten mladej, ten syn nedávno utekl...

00:13:30 -...z vězení. Rolf Kahles. Byli jsme v domě Jürgena Müllera.

00:13:34 -V našem domě.
-Jo, v našem bývalém domě.

00:13:36 A našli jsme tam vězeňský oděv Rolfa Kahlese.

00:13:40 Ale co měl ten kluk s Jürgenem do činění?

00:13:45 Doufal jsem, že ty mi o tom něco řekneš.

00:13:48 -Já?
-Mm.

00:13:51 -Ty jsi často mluvil o těch obrazech, které se ti honí hlavou.

00:13:57 Stojíš v temné místnosti

00:13:59 a na vlastní oči vidíš, jak tátu zastřelili.

00:14:07 Víc nevím, neporadím ti.

00:14:10 -Mami, co když ta žena byla opravdu tátovou milenkou?

00:14:15 -Ne, ne. To byly prachsprosté fámy.

00:14:19 Bruno, za tvého tátu jsem byla vdaná 15 let.

00:14:25 Sdíleli jsme život, starosti i radosti.

00:14:29 V Brunovi jsem mohla číst jako v otevřené knize.

00:14:34 Stejně jako v tobě.

00:14:37 Nikdy by přede mnou nemohl takovou věc utajit.

00:14:40 Nikdy.

00:14:43 Nikdy.

00:15:01 Bruno.

00:15:04 Jediný, kdo opravdu ví, co se tehdy stalo,

00:15:09 kdo o tom může vypovídat,

00:15:12 kdo u toho byl,

00:15:14 je ten kluk.

00:15:17 Poslední žijící svědek je Rolf Kahles.

00:15:36 -Jürgen Müller byl jeden ze dvou policistů,

00:15:40 kteří tehdy byli na místě činu, když tvého tátu zabil ten výstřel.

00:15:45 -Všechno je to dost zamotané a spis taky není kompletní.

00:15:48 Ale v tisku se tehdy spekulovalo.

00:15:51 Zkrátka v novinách psali, že tvůj...

00:15:55 -...že táta měl poměr s Gabrielou Kahlesovou.

00:15:58 -Ano.
-Noviny byly součástí spisu?

00:16:01 -Ne, ne, mluvil jsem na soudním lékařství s Bernhardem Wilkensem.

00:16:05 -Bernhard Wilkens, jo.
-Věděl o tom případu celkem dost.

00:16:09 Spolupracoval s kriminálkou 40 let

00:16:11 a vypomáhá tam dodnes jako dobrovolník.

00:16:14 -Gabriela Kahlesová šla do vězení. K vraždě se přiznala.

00:16:18 Ale o poměru s mým otcem se nikdy nezmínila.

00:16:21 -No jo, ale Wilkens tvrdí, aniž bych se tě chtěl dotknout,

00:16:26 že tenkrát to bylo veřejné tajemství.

00:16:28 Policie ale nechtěla přilévat olej do ohně,

00:16:31 a tak to zametla pod koberec, aby chránila tebe a tvou matku.

00:16:35 -To ti řekl?
-Popovídej si s ním. Je pořád fit.

00:16:39 -Zázračně fit, když si tak přesně vzpomíná na to,

00:16:42 co se stalo před víc jak 30 lety.

00:16:45 Ty jsi předtím mluvila o dvou policistech,

00:16:47 kteří byli na místě činu.

00:16:49 -Jo, počkej, tím druhým byl...

00:16:52 Fritz Kremer.

00:16:57 -Fritz.

00:17:09 Fritz Kremer byl tátův šéf.

00:17:12 Spolu s Jürgenem Müllerem mámě přinesli zprávu o tátově smrti.

00:17:17 -A oba byli na místě činu hned po vraždě.

00:17:22 -Bruno? Někdo s tebou chce nutně mluvit.

00:17:24 -Kdo?
-Fritz Kremer.

00:17:28 -Ne.

00:17:33 Fritzi!

00:17:35 -Bruno.

00:17:42 -Co tady děláš?

00:17:44 -Já...

00:17:46 Mám strach, Bruno.

00:17:49 -Co se děje? Proč?
-Telefonoval mi Rolf Kahles.

00:17:53 -Pojď.

00:18:02 Dej mi ten kabát.

00:18:04 -Díky.

00:18:06 -Jürgen Müller je po smrti, víš to?
-Jo, jo.

00:18:10 -Sedni si. Dáš si kafe?
-Ne, díky, Bruno.

00:18:18 -Proč ti Kahles volal?

00:18:22 -To, co ti teď povím, Bruno, se mi neříká snadno.

00:18:28 Rolf Kahles je Jürgenův syn.

00:18:32 -Co?-Jürgen chodil s Gabrielou Kahlesovou.

00:18:35 Ještě než nastoupil k policii. Zbouchnul ji, když jí bylo 17.

00:18:38 Nikomu o tom neřekl.

00:18:40 Věděli jsme to jenom já a tvůj táta.

00:18:43 Pomáhali jsme mu, co nám síly stačily, aby to udržel v tajnosti.

00:18:47 -To mi říkáš až teď?

00:18:56 Celé roky mě pronásledovala otázka,

00:18:59 jestli táta s tou ženskou náhodou neměl pletky.

00:19:03 -To se tehdy tak hloupě seběhlo.

00:19:05 -"Hloupě seběhlo"? Děláš si legraci?

00:19:09 -Bruno, když tvůj táta zemřel, všichni jsme usoudili,

00:19:12 že bude nejlepší nechat lidi v domnění, že tvůj táta...

00:19:16 -...měl milenku a možná jí dokonce udělal dítě!

00:19:19 -Bruno, chápej. Táta byl po smrti. Už mu to nemohlo ublížit.

00:19:24 -Cože? Slyšíš, co říkáš?

00:19:28 "Nemohlo ublížit"? A co mně?

00:19:31 A co mojí matce?

00:19:34 Představ si ten hnůj, co jsme celou tu dobu četli v novinách!

00:19:37 O nás!

00:19:39 -A co si myslíš, že by psali, kdybychom šli ven s celou pravdou?

00:19:43 -S jakou celou pravdou?

00:19:48 -Hele, kdo že je u něj?
-Kremer. Bývalý šéf jeho otce.

00:19:51 -Aha.

00:19:53 -Teď píše knížky a pracuje jako poradce spolkové vlády.

00:19:58 -Knížky? O čem?

00:20:01 -O terorismu, Frakci Rudé armády,

00:20:03 vnitřní bezpečnosti, policejní korupci.

00:20:07 Ten chlap se vyzná.

00:20:09 -Rolf mi volal včera. Slyšel jsem, že utekl z vězení.

00:20:13 Ale nečekal jsem to. Zeptal jsem se ho, co má v plánu.

00:20:17 -No a? Co ti odpověděl?
-Řekl, že mě zabije.

00:20:21 Jako Jürgena.

00:20:24 -Jaký by měl důvod tě zabít?

00:20:27 -Byl jsem u toho, Bruno.

00:20:29 Jürgen a já jsme jako jediní znali celou pravdu.

00:20:32 -"Celou pravdu." Kolik pravd máš ještě v rukávu?

00:20:36 -Myslím pravdu o té noci, kdy byl zavražděn tvůj táta.

00:20:40 -Zastřelila ho Gabriela Kahlesová.

00:20:43 -Gabriela Kahlesová zavolala k nám do kanceláře.

00:20:46 Byla opilá, úplně nepříčetná.

00:20:49 Jürgen se ji pokoušel uklidnit, ale to dost dobře nešlo.

00:20:52 -Fritzi. Nevím, co mám dělat. Je zpitá pod obraz, tropí mi scény.

00:20:57 -Zachovej klid. Vzchop se. Zvládneme to.

00:21:01 -Ale, Fritzi...
-O co tu jde?

00:21:06 -Gabriela zas vyvádí.
-Jak to?

00:21:09 -Je opilá. Vyhrožuje, že se zabije.

00:21:12 Že všechno vyžvaní sousedům.

00:21:15 -Jürgen byl rád, že mu tvůj táta nabídl pomoc.

00:21:18 Jako už tolikrát.

00:21:20 Pokud vím, tehdy taky za Gabrielu Kahlesovou zaplatil činži.

00:21:24 Jürgen byl už z těch jejích citových výlevů lehce paranoidní.

00:21:28 Mimoto měl v té době vztah s jinou ženou.

00:21:31 -A pak?

00:21:33 -Ten večer jel tvůj táta do domu Gabriely Kahlesové.

00:21:37 Nevím vůbec proč, možná měl i Jürgen zlou předtuchu,

00:21:41 ale mě se každopádně zmocnil neklid.

00:21:44 Sešel jsem dolů na vrátnici.

00:21:47 Ale tvůj táta už odjel sám. Vydali jsme se s Jürgenem za ním.

00:21:51 -Proč?
-Jak říkám. Varoval mě šestý smysl.

00:21:54 Sevřel mě zvláštní pocit.

00:22:16 VÝSTŘEL

00:22:22 -Když jsme vstoupili do domu, byl tvůj táta už mrtvý.

00:22:26 Ležel na podlaze v kaluži krve.

00:22:30 Gabriela seděla zhroucená na pohovce.

00:22:35 Rozhlédl jsem se a...

00:22:38 ...byl tam její syn.

00:22:44 Pistoli držel tehdy asi desetiletý Rolf.

00:22:51 On zastřelil tvého otce.

00:22:55 -Pak nerozumím.
-Gabriela vůbec nevnímala.

00:22:58 Byla opilá, byla zmatená.

00:23:02 Zapřísahala Jürgena, že se tomu klukovi nesmí nic stát.

00:23:06 Vzala všechno na sebe. K vraždě se doznala.

00:23:10 Řekla, že spoušť zmáčkla ona.

00:23:13 -Ale jak...

00:23:16 Jak k tomu došlo?

00:23:18 -No, mezi tvým tátou a Gabrielou se rozhořela prudká hádka.

00:23:22 Při tom mu z pouzdra vypadla pistole.

00:23:26 Ten kluk ji sebral a...

00:23:29 -Desetiletý kluk? To vypadá spíš na nehodu.

00:23:33 -Jo, jo, jistě. Taky bychom to prokázali.

00:23:37 Kdybychom měli čas, ale na cestě už byla záchranka a posily.

00:23:41 Propadli jsme panice a Gabriela opakovala:

00:23:45 "Já jsem to byla, já. Já jsem střílela."

00:23:54 -Tolik let jste to tajili.

00:23:58 Ty a Jürgen Müller.

00:24:01 -Strašně mě to mrzí, Bruno.

00:24:05 -Ví Rolf, že Jürgen byl jeho otec?

00:24:08 -Myslím že ne.

00:24:11 -Proč chce Rolf Kahles zabít tebe?

00:24:17 -Poslal jsem jeho nevinnou matku do vězení.

00:24:23 -Jak pokračuje pátrání po Rolfu Kahlesovi?

00:24:26 -Jako by se po něm slehla zem.

00:24:29 -Zažádej prosím o srovnávací testy DNA Jürgena Müllera a Kahlese.

00:24:34 -Dobře. A proč?
-To pak, výsledky potřebuju rychle.

00:24:38 -Nevěříš mi?

00:24:41 -Poslyš, Fritzi, kde tě zastihnu?

00:24:44 -Chtěl jsem jet na víkend na chatu a v klidu tam psát.

00:24:48 Ale za daných okolností nechci, aby mi tam bouchla bomba.

00:24:53 -Dám ti policejní ochranku.
-Ne, to nemusíš.

00:24:56 Mám osobního strážce od GSG 9. Mám konexe.

00:25:01 -Aha. Jak by mohl o tvé chatě vědět Rolf Kahles?

00:25:05 -Mám ji už poměrně dlouho.

00:25:07 Jako děcko tam byl párkrát s Jürgenem.

00:25:10 Kdo mě zná, ví, že tam píšu nejraději.

00:25:14 Je tam klid. Nikde nikdo.

00:25:17 Jen já a psací stroj.

00:25:44 -Proč by chtěl Kahles zabít Fritze Kremera?

00:25:48 -Kahles musel mlčet. Jeho matka šla sedět místo něj.

00:25:51 Slíbil jí, že o tom nepromluví do konce jejího života.

00:25:54 Když teď zemřela...

00:25:57 -Jasně, to byl pro něho impuls. Může s pravdou ven.

00:26:02 S pravdou ven ale nešel. Chce se jen mstít.

00:26:05 -Jo, ale za co?

00:27:11 Rychle pryč!

00:27:26 Pojď.

00:27:30 Henry. Co ti je?

00:27:32 Jsi v pořádku?

00:27:35 -Nic mi není, Bruno.

00:28:04 -Stůj! Nebo střelím!

00:28:31 Zahajte pátrání po Kahlesovi.

00:28:34 -Jak jste na tom?
-Už jsme se oklepali.

00:28:37 Předvolej Kremera. Hned jsme tam.

00:28:39 -Dobře. Ještě něco?

00:28:41 -Sežeň doktora, Henry má něco s uchem.

00:28:44 -Spolehni se.

00:28:46 -Alex ti zavolá doktora.

00:28:48 -Jo, náledí je potvora.

00:28:52 -Henry. Slyšíš mě vůbec?

00:28:57 -Není to mazec.

00:28:59 Nedělej si starost, je to dobrý.

00:29:02 Jenom mi tam šíleně píská.

00:29:05 -Až tě doktor důkladně vyšetří,

00:29:08 měl bys jít co nejrychleji domů odpočívat.

00:29:12 -Hm?
-Měl bys jít co nejrychleji domů.

00:29:17 -Proč z toho děláš pohromu?

00:29:20 Jen mi malinko píská v uchu.

00:29:27 -Lhal jsi mi. Proč?

00:29:29 Proč mě krmíš smyšlenými báchorkami?

00:29:32 -No jo, já...

00:29:34 -To jsi ty s Gabrielou Kahlesovou a jejím synem.

00:29:37 Analýza DNA ukázala, že ty jsi otec Rolfa Kahlese.

00:29:40 Proč jsi tvrdil, že jeho tátou byl Jürgen Müller?

00:29:43 -Musel jsem se chránit.

00:29:46 -Před čím? Před nemanželským děckem?

00:29:49 Před historkou, která dnes už nikoho nezajímá?

00:29:52 -Zeptal jsem se Jürgena, jestli by se kluka neujal.

00:29:55 Což ochotně udělal.

00:29:57 Dostal slušně zaplaceno, aby to nikde nevyžvanil.

00:30:00 Dával jsem mu peníze, aby synovi zajistil plnohodnotný život.

00:30:05 Bohužel marně. Kluk se dostal na šikmou plochu.

00:30:09 -Čeho se ještě dnes bojíš?

00:30:13 -Kahles se neustále pokoušel se mnou navázat kontakt.

00:30:17 Po celá ta léta.

00:30:19 Gabriela mu asi řekla, že jsem jeho biologický otec.

00:30:23 Jenže já jsem mezitím založil jinou rodinu.

00:30:26 Úzce jsem spolupracoval s politiky. Dělal jsem pro policii.

00:30:30 Nemohl jsem si domů nasadit bastarda kriminálníka.

00:30:35 -Ach tak.

00:30:37 Proto jsi otcovskou roli rád přenechal Jürgenovi Müllerovi.

00:30:42 -Jürgen byl jediný, kdo dokázal s Kahlesem rozumně promluvit.

00:30:46 Koho Kahles vůbec poslouchal.

00:30:48 Pochop mě, Bruno, zítra dostanu vyznamenání.

00:30:52 Spolkový kříž za zásluhy o tuto zemi.

00:30:55 Můj vlastní syn je v senátu.

00:30:58 Dovedeš si představit, jak by si ty novinářský hyeny

00:31:01 i po těch letech na takovém soustu smlsly?

00:31:04 "Senátor má nevlastního bratra vyhlášeného kriminálníka."

00:31:09 To přece nejde, pochop mě, do prdele!

00:31:11 -Nechám tě předvolat.

00:31:14 Učiníš místopřísežné prohlášení, a radím ti tentokrát mluv pravdu.

00:31:21 -Vyhrožuješ?

00:31:24 Ty mně?

00:31:26 U policie děláš jen díky tomu, že jsem tě sem přivedl.

00:31:30 Přimluvil jsem se u důležitých lidí.

00:31:32 Dal jsem za tebe ruku do ohně!

00:31:34 Vždycky jsem tobě a tvé matce pomáhal! Až do roztrhání!

00:31:38 -U policie jsem proto, že jsem chtěl.

00:31:41 Tvrdě jsem na tom makal. S tebou to nemá nic společného.

00:31:54 -Váš otec, ano.

00:31:56 Dobře si vzpomínám.

00:31:58 Nedávno tu byl váš kolega.

00:32:00 -Henry Weber?
-Weber, správně.

00:32:03 -Na co si vzpomínáte?

00:32:05 -No, víte, nestává se každý den, že dojde k vraždě policisty.

00:32:10 A ještě vzácnější je, když se její vyšetřování v polovině zastaví.

00:32:15 -Zastaví? Jak to?

00:32:17 -Ta žena se přiznala. To bylo tehdy jediné důležité.

00:32:21 Dál už se tím potom nikdo nezabýval.

00:32:25 -Co stálo ve vašem spise?

00:32:31 -Jo, tady to je.

00:32:35 37 let.

00:32:38 To je dlouhá doba.

00:33:17 Tady je to.

00:33:20 Vidíte?

00:33:26 -Co to znamená?-Váš otec nezemřel na následky střelby.

00:33:31 -Cože?
-To jsme zjistili.

00:33:34 Když jsme s kolegou Braunem prováděli pitvu.

00:33:37 -Ale proč bylo zastaveno vyšetřování?

00:33:39 -Ta žena se k vraždě doznala a naše výsledky nikoho nezajímaly.

00:33:45 -Na co tedy zemřel?

00:33:48 -Tady.

00:33:52 Pulmonální krvácení. Krvácení z plic.

00:33:55 -Plíce byla zasažena?
-Ano, ale jen lehce.

00:33:58 Tehdy jsme...

00:34:01 Moment.

00:34:04 Zjistili jsme přítomnost krve v trachee, tedy v průdušnici.

00:34:08 Což znamená, že se krev v plicích hromadila.

00:34:11 Ale průdušnicí mohla odtékat. Stačilo si jednoduše odkašlat.

00:34:15 -A to se nestalo?
-Ne. Nestalo.

00:34:18 -Proč ne?
-No to může mít různé důvody.

00:34:22 Když leží tělo ve špatné poloze nebo když trvá, než dorazí pomoc.

00:34:27 -Nebo někdo odtok znemožní.
-Jo.

00:34:31 Stačí, když jí někdo zacpe ústa rukou.

00:34:34 A oběť se udusí vlastní krví.

00:34:37 -Moment.

00:34:44 Tady.

00:34:46 To by mohly být otisky prstů.

00:34:49 -Ano.
-Zkoumali jste je tehdy?

00:34:52 -Ne, nebyl důvod. Ta žena se přiznala.

00:34:55 -Mohl byste je analyzovat podle té fotky?

00:34:57 -Za pokus to stojí.
-Zkuste to.

00:35:01 Smím si to vzít?

00:35:03 -Ano.

00:35:28 -Bruno! Za chvíli půjdeme, jo?

00:36:02 Ne, Fritzi, nech si to.
-Neblbni, Bruno.

00:36:06 Vem si to. Kupte si s Matyldou něco hezkýho.

00:36:09 -Stačí nám, co máme. Mě vynech.

00:36:12 -Co blbneš? Všichni si to vzali. Na.

00:36:15 -Nerozuměl jsi? Mě vynech.

00:36:19 Pojď, Bruno. Jdeme domů.

00:36:28 Zapni si bundu, venku je zima.

00:36:31 -Bruno. Pořád jsme kamarádi. Jsme kamarádi, že jo.

00:36:34 -To jsem si myslel.

00:36:41 -Měj se, chlapče.

00:36:55 -Pro dnešek končíme. To ucho se spravilo?

00:36:59 -Jo, mě to bavilo.

00:37:02 -Henry. ty jsi u toho doktora nebyl?

00:37:06 -Nachytal jsem tě.

00:37:08 Všechno je v pořádku. Jo, volal Wilkens.

00:37:10 Musí to ještě dodělat, ale výsledky pošle dnes.

00:37:13 -Volej mi, hned jak to přijde, jo?
-Jo.

00:37:16 Parádně naletěl.

00:37:30 -Výborně.

00:37:33 Tohle zvětši.

00:37:38 Udělej výřez.

00:37:42 Zkopíruj to vedle.

00:37:55 Děkuju.

00:37:57 -Schumann.

00:37:59 -Hlídka objevila Rolfa Kahlese.
-Co? Kde?

00:38:02 -Před půl hodinou vešel do bývalého matčina domu.

00:38:05 Kolegové se ptají, co mají dělat.

00:38:07 -Jsem odtud dvě minuty. Ať nedělají nic, jedu tam.

00:38:10 -Dávej na sebe pozor. Dorazíme co nejrychleji.

00:38:32 -Dobrý večer. Který je to dům?

00:38:34 -Číslo 43 G.

00:38:36 Vešel dovnitř asi před tři čtvrtě hodinou a od té doby nevyšel.

00:38:39 -Dobře.
-Máme jít s váma?

00:38:41 -Ne, čekejte tady.

00:39:10 Pane Kahlesi! Komisař Schumann.

00:39:13 -Pan Schumann osobně.

00:39:16 Těší mě, že se konečně potkáváme.

00:39:18 -Jménem zákona ruce za hlavu.
-Nemůžu.

00:39:21 Nesmím se otočit, ani se na vás podívat.

00:39:30 Jde o jednoduchou, ale účinnou bombu.

00:39:33 Stačí malý pohyb a všechno vyletí do vzduchu.

00:39:37 Všiml jsem si, že vzadu jsou dvě plynové láhve.

00:39:40 V sudu před nimi je zřejmě dost výbušniny C 4,

00:39:44 aby to srovnalo se zemí celý blok.

00:39:47 Stojím tu tři čtvrtě hodiny

00:39:50 a nevím, jak dlouho to ještě vydržím.

00:39:53 Nedělejte to. Mobil teď není dobrej nápad.

00:39:57 Vypněte ho.

00:39:59 Stačí přijmout jeden hovor a bum.

00:40:03 -Co můžu udělat?

00:40:05 -Buď počkáme na kolegy,

00:40:07 nebo zkusíte tu bombu zneškodnit sám.

00:40:11 -Netuším, jak to funguje.

00:40:14 -Pomůžu vám. Jděte k tomu sudu.

00:40:18 A zkuste se opatrně podívat, co v něm je.

00:40:22 -Dobře.

00:40:52 -Promiňte.

00:40:57 Co vidíte?

00:41:00 -Kryt. Drží ho čtyři křídlové šrouby.

00:41:04 -Odšroubujte je. Ale opatrně prosím.

00:41:10 Proč mi pomáháte?

00:41:12 -Jste jediný, kdo mi může říct, co se tehdy opravdu stalo.

00:41:16 -Já a Fritz Kremer.
-Co chcete od Kremera?

00:41:20 -Je to můj táta, krucinál.
-Jo, ale co po něm chcete?

00:41:24 -Copak jste nikdy neměl chuť si s tátou naposledy promluvit?

00:41:28 Položit mu otázky, který vás roky trápí?

00:41:31 -Jaké trápí vás?
-Rád bych věděl,

00:41:34 jestli jsem vašeho otce zabil, nebo ne.

00:41:39 -Co děláte tady?

00:41:41 -Zavolal jsem Fritzovi. Chtěl se tu se mnou sejít.

00:41:46 -Tak. Šrouby povoleny.

00:41:49 -Dobře. Teď zkuste ten kryt opatrně sundat.

00:41:57 -Jsou tu dva dráty.
-Přiletovaný? K měděné desce?

00:42:01 -Ano.

00:42:03 -Musíte se pokusit ty dráty odpojit.

00:42:06 Ale pozor na elektrický vedení.

00:42:09 -Rozumím.
-Opatrně.-Jo.

00:42:13 -Kdyby došlo k přerušení proudu...
-Bum, jo, chápu.

00:42:31 Mám to.

00:42:34 -Jo.

00:42:37 Dobře. Koukněte dovnitř.

00:42:40 Co vidíte?

00:42:48 -Trhavinu.

00:42:50 Cívku. Vzadu pult, elektronickou desku a různé diody.

00:42:57 -Kyvadlo?

00:43:01 -Jo, něco jako kyvadlo.

00:43:04 -Stará třecí roznětka.
-Roznětka?

00:43:07 -Jo, kolem kyvadla je měděný plech.

00:43:10 Kdybyste pohnul sudem a došlo ke kontaktu, tak...-Bum. Jo.

00:43:15 -Nesmíte dopustit, aby se kyvadlo a měděný plech dotkly.

00:43:18 Nemáte s sebou kousek plastu?

00:43:21 -Plast?
-Jo.

00:43:24 -Ne. Kde bych ho vzal?

00:43:27 Moment.

00:43:31 Plast.

00:43:33 -Skvělý. Ohněte kartu do písmene U.

00:43:36 A vložte ji mezi kyvadlo a plech.

00:43:40 -Kdo to mohl sestavit?
-Někdo, kdo nechce, abych mluvil.

00:43:44 -Kremer?
-Jak říkám.

00:43:46 Chtěl se tu se mnou sejít. Chtěl se mnou mluvit.

00:43:50 -Dobře.

00:43:52 Vsunu teď plastovou kartu mezi kyvadlo a plech.

00:43:57 -Ale opatrně.

00:43:59 Když se kyvadlo pohne a ťukne o plech, tak...

00:44:03 -Bum, jo, už jsem to pochopil.

00:44:13 Hotovo.

00:44:16 Co teď? Jak ten krám zneškodním?

00:44:19 -Kolik je tam kabelů?

00:44:23 -Hodně.

00:44:25 Zelený, modrý, červený, bílý.

00:44:29 -Jo, barvy jsou nám ukradený.

00:44:32 Ty dnes nehrajou žádnou roli, leda ve filmu.

00:44:35 -Poučné.-Podívejte se na tlakový rozněcovač, na kterým stojím.

00:44:39 A řekněte mi, který kabel vede do které zástrčky na tom pultu.

00:44:56 -Dobrý?
-Jo.

00:44:58 -Jen klid.

00:45:10 Tady máte. Dobrý?
-Díky.

00:45:17 -Ruce vzhůru! K zemi!
-Henry!

00:45:19 Henry, je tu bomba!

00:45:22 Zbraně dolů. Nezmatkujte. Všechno vám vysvětlím.

00:45:26 Co ty otisky prstů?

00:45:28 -Wilkens ještě nevolal.

00:45:30 -Dej mi tu baterku.
-Je všechno v pořádku?

00:45:33 -Jo.

00:45:35 Uzavřete prostor v širokém okruhu. Vzbuďte sousedy.

00:45:39 Evakuujte všechny okolní domy. Ano?
-Jasný.

00:45:43 -Dodržujte bezpečnou vzdálenost a zavolej speciální jednotku.

00:45:47 -Dobře.

00:45:51 -A Henry! Vypněte si mobily, jinak letíme všichni do vzduchu.

00:45:56 -Jo.

00:46:00 -Tak.

00:46:04 Červený do A.

00:46:07 -Červený A.
-Do G bílý.

00:46:10 -G bílý.

00:46:12 -Do I modrý.
-I modrý.

00:46:17 Teď zpátky k cívce.

00:46:19 Kabely se musí odpojit v určitým pořadí.

00:46:21 -V jakém?
-Přemýšlím.

00:46:26 -Prosím?
-Už si to moc nepamatuju.

00:46:28 Sestavoval jsem to, ale to už je dávno.

00:46:31 Moment.

00:46:35 I, A, G.

00:46:38 -Určitě.
-Jo, jo. Jo. I, A, G.

00:46:43 -Dobře.

00:46:48 I. Jakou barvu mělo I?

00:46:51 -I bylo modrý, ne?
-Zapomněl jsem to.

00:46:54 -I bylo modrý.

00:46:58 -Myslel jsem, že špatně slyšíš.

00:47:00 -Už se to spravilo, slyším líp než předtím.

00:47:04 I bylo modrý, A červený a G bílý.

00:47:12 -Dobře.

00:47:17 I modrý.

00:47:26 A červený.

00:47:32 G bílý.

00:47:45 Kahlesi, zatýkám vás.

00:47:54 -Jo.

00:48:06 -Co se tehdy stalo?

00:48:09 -Váš otec chtěl mou mámu uklidnit. Byla opilá a mlátila kolem sebe.

00:48:14 -Vypadni! Vypadni!
-Uklidni se. Tohle nikam nevede.

00:48:18 -Ať sem ten gauner přijde sám! Proč to za něj vždycky žehlíš ty?

00:48:24 -Takový scény byly častý.

00:48:26 Pokaždé vyhrožovala, že Fritze udá.

00:48:29 Fritz dělal špinavý kšefty.

00:48:32 Váš otec ji chytil

00:48:34 a jak do něj bušila, vypadla mu na zem pistole.

00:48:38 KAHLESOVÁ
-Křivák! Zbabělec. Podvodník.

00:48:43 Pusť mě. Pusť mě!

00:48:46 -Uklidni se.

00:48:49 Přestaň. No tak!

00:49:06 -To já.

00:49:08 Já jsem na něho vystřelil.

00:49:13 -Ale nezabil jste ho.

00:49:16 -Co tam tehdy dělal, jsem netušil.

00:49:21 PLÁČ

00:49:30 -Tak. Teď ti kluka seberou.

00:49:38 -Ne. Ne, Fritzi, prosím, ne.

00:49:41 Ne našeho syna.

00:49:45 Vždyť on za nic nemůže.

00:49:48 -Postarám se, aby kluka zavřeli do ústavu.

00:49:51 A tebe ty roupy přejdou.

00:49:53 Nenechám se dál vydírat, ty čubko.

00:49:56 -Ne, Fritzi, ne. Ne.

00:49:59 Já udělám, co budeš chtít.

00:50:02 Všechno, jen ať se nic nestane malýmu, prosím.

00:50:05 ZACHROPTĚNÍ

00:50:08 -Žije. Proboha, Fritzi.

00:50:11 -Chtěl mě udat stejně jako ty.

00:50:15 Dokonce chtěl na mě poslat kontrolu.

00:50:19 Tvůj kovboj vyřídil špinavou práci za mě.

00:50:27 -Fritzi, co to děláš?!
-Klid, Jürgene.

00:50:31 Tím se vyřeší naše problémy.

00:50:36 -Prosím ne.

00:50:38 Ne. Ne!

00:50:53 -Dlouho jsem byl přesvědčený, že jsem zabil člověka.

00:50:57 Že jsem zabil vašeho otce.

00:51:03 -Kdy jste se dozvěděl, že vrah nejste?

00:51:07 -Až po letech. Jürgen Müller mi řekl pravdu.

00:51:12 -Byl váš kamarád?
-Jo.

00:51:16 To oblečení mám od něj. Dal mi ho bez váhání.

00:51:21 -Matce jste slíbil, že budete mlčet až do konce jejího života?

00:51:28 -Máma na sebe vzala vraždu, kterou jsem nespáchal já ani ona.

00:51:36 Teď, když zemřela,

00:51:39 jsem si s Fritzem chtěl jen promluvit.

00:51:46 Jen si promluvit se svým tátou.

00:51:56 -Co se děje, Bruno?

00:51:59 Máte ho? No a?

00:52:02 -Pojď se mnou.

00:52:10 -Co to má znamenat? Ten člověk mě chce zabít.

00:52:13 -Ten člověk si s tebou chce promluvit.

00:52:19 Tak... Chce s tebou mluvit.

00:52:22 Nechce ti ublížit ani tě zabít. Jen mluvit.

00:52:26 -A ta bomba?
-Která, Fritzi?

00:52:28 Ta, co jsi ji dal do vlastní chaty,

00:52:31 nebo ta, kterou jsi nastražil u Gabriely Kahlesové?

00:52:34 -Já?
-Přestaň konečně lhát!

00:52:37 -Bez advokáta neřeknu ani slovo.

00:52:40 -Tati.

00:52:42 Mrzí mě to.

00:52:45 Nebyl jsem dobrej syn.

00:52:47 Nadělal jsem spoustu chyb, ale...

00:52:50 -Nech si ty kecy!

00:52:54 Nejsi můj syn.

00:52:56 Jsi omyl přírody.

00:53:05 -Slíbil jsem mámě, že nic neřeknu, dokud bude žít.

00:53:08 Ale teď, když je po smrti...

00:53:10 -Teď, teď, teď. Teď můžeš říct co? Hm?

00:53:13 No? Copak?

00:53:17 -Je mi líto, že jsi kvůli mně zažil tolik trápení.

00:53:20 -No, můžu už jít,

00:53:23 nebo musím dál poslouchat žvásty toho duševního mrzáka?

00:53:26 -Řekl mi, co se tehdy v noci stalo.

00:53:30 -Ano? Řekl, jo?

00:53:32 Hm? Vážně? A?

00:53:34 -Ty jsi zabil mého tátu.

00:53:38 -Vrah jsem já?

00:53:41 Podle něho?

00:53:43 Bruno, proč bych zabíjel tvýho tátu?

00:53:47 Tvůj táta byl můj nejlepší přítel.

00:53:50 -Já jsem tě obdivoval.

00:53:52 Líbilo se mi, jak si vždycky se vším poradíš.

00:53:56 Proč, Fritzi?

00:53:59 Kvůli penězům? Chtěl tě udat?

00:54:01 Zveřejnit ty tvé finanční machinace?

00:54:05 Podvody s nadací vdov a sirotků?

00:54:07 -Bruno, přece bys nevěřil tomuhle zločinci?

00:54:12 -Není divu, že ses chtěl po těch letech oprostit od stínů minulosti.

00:54:16 Udělat tlustou čáru.

00:54:19 Zřejmě jsi pokaždé, když ses v noci probudil,

00:54:22 přemýšlel nad tím, jak se těch zlých snů jednou provždy zbavíš.

00:54:26 -No. Můžu teď už konečně odejít?

00:54:33 -Zatýkám tě za vraždu Jürgena Müllera

00:54:35 a mého otce Bruna Schumanna.

00:54:38 -Na to nemáš důkazy.

00:54:40 -Ale mám.

00:54:48 -Pane Kremere.

00:54:51 Bernhard Wilkens, soudní lékař ve výslužbě.

00:54:55 Otisky prstů se shodují z devadesáti devíti procent.

00:54:59 -Jaké otisky?

00:55:01 -Ty, které jsi zanechal, když jsi tátovi zacpal ústa.

00:55:04 -Jsou vidět na této fotografii.

00:55:07 Tehdy bychom s tím nic nesvedli. Ale dnes, technika pokročila.

00:55:12 -To je blbost!

00:55:14 -Speciální tým právě hledá ve tvém domě zbytky bomb, co jsi vyrobil.

00:55:27 -Kdybys nepláchnul z vězení,

00:55:30 nikdy by mě nenapadlo vyhodit Jürgena do vzduchu.

00:55:34 Je to tvoje vina.

00:55:37 Všechno.

00:55:40 Kdyby na tvýho tátu nevystřelil, mohl by dnes ještě žít.

00:55:44 -Táta by ještě žil, kdybys ho ty nezadusil.

00:55:49 -Vždycky jsem si myslel,

00:55:51 že se na mě podepsala mámina duševní nemoc,

00:55:54 ale teď vím, že jsem gauner po tobě.

00:56:06 HRA NA KLAVÍR

00:56:34 -Mami. Musím ti něco říct.

00:56:37 -Posaď se ke mně.

00:57:09 Skryté titulky: Karolína Drew Vyrobila Česká televize 2015