Po mezinárodním úspěchu dánského seriálu Zločin se pozornost příznivců kvalitních televizních kriminálek obrátila ke Skandinávii v naději na další podobně propracované hity. Ačkoli řada z nadcházejících titulů povětšinou představovala v rámci mezinárodní konkurence nadprůměr, na vysoko stanovenou laťku Zločinem dosáhla zatím pouze dánsko-švédská koprodukční série Most. Název odkazuje k impozantní stavbě, která přes úžinu Öresund spojuje dánskou metropoli Kodaň se švédským přístavním městem Malmö. Na tomto mostě, přesně na linii značící hranici mezi oběma státy se jedné noci objeví mrtvola, což svede dohromady dva charakterově diametrálně odlišné vyšetřovatele z obou měst. Záhy se ukáže, že tento incident byl pouhým prvním krokem pachatele, jenž svými činy hodlá poukázat na pět neduhů soudobé společnosti.

Vedle samotného vyšetřování a jeho přesahů do skandinávské reality představuje další dějový oblouk spolupráce obou vyšetřovatelů. Na jedné straně stojí bodrý Dán a záletný otec početné rodiny Martin Rohde, ztvárněný charismatickým Kimem Bodniou, s nímž ostře kontrastuje chladná a patologicky racionální Saga Norénová, kterou bravurně hraje švédská herečka Sofia Helinová. Navzdory nevyhnutelným konfliktům, které vyplývají ze střetu Martinovy empatie a emotivnosti s věcností a bystrostí, jež u Sagy mají kořeny v Aspergerově syndromu, obě postavy tvoří ideální kriminalistický tým.

Bravurní herecké obsazení přivádí k životu propracovaný scénář z pera autora celkového konceptu seriálu Hanse Rosenfeldta, který dnes již klasické prvky a postupy skandinávských krimi sérií rozvádí do nápaditých a originálních podob. Most ale také uhrane svým formálním zpracováním, kde převládají noční záběry s výraznou světelnou kompozicí a rámováním.

Podobně jako zmiňovaný Zločin se také Most zaslouženě stal mezinárodním hitem a byl uveden ve více než sto padesáti zemích. Na motivy seriálu vznikly také dva remaky, americký The Bridge zasazený na hranici USA s Mexikem a francouzsko-britský The Tunnel, kde je první tělo nalezeno v Eurotunelu pod Lamanšským průlivem.

II. řada

Druhá série znovu svádí dohromady bodrého dánského kriminalistu Martina Rohdeho a patologicky racionální švédskou vyšetřovatelku Sagu Norénovou. Vyprávění jednak sleduje následky předchozích událostí na vztah této nesourodé dvojice a jejich okolí, ale současně je staví před nový případ. Ten opět začíná na architektonické dominantě, jež dává seriálu název, na mostě spojujícím přes úžinu Öresund dánskou metropoli Kodaň se švédským přístavním městem Malmö. Co se nejprve jeví jako únos, se rozroste do série teroristických činů páchaných radikálními ekologickými aktivisty.

Opětovně seriál staví na důmyslném konceptu hlavního tvůrce seriálu, Švéda Hanse Rosenfeldta, jehož nápady pomáhají do scénářů zpracovat za švédskou a dánskou stranu televizní scenáristé Camilla Ahlgrenová a Nikolaj Scherfig. Jako hlavní režisér, který nové sérii stanovil její charakteristický chladný styl, se vrátil Henrik Georgsson. Ústředních rolí se opět ujali bravurní Kim Bodnia a Sofia Helinová.

Pro fanoušky seriálu zásadní otázku představovalo, jak se tvůrci vypořádají s vývojem hlavních postav na konci druhé série. Jelikož představitel Martina Rohdeho, Kim Bodina, svou účast na seriálu (přinejmenším dočasně) ukončil, musela Saga Norénová dostat nový dánský protipól, ale také se stala ústřední osobou. Třetí série se proto zaměřuje na její vztah s kolegy i rodinou, se kterou zpřetrhala vazby po smrti sestry. Soukromé i pracovní peripetie ji navíc nutí čelit tomu, co ji nejvíce vyvádí z míry a s čím jediným si neví rady – jejími vlastními emocemi.

III. řada

Švédsko-dánský seriál Most se stal mezinárodním hitem a zařadil se mezi špičku celosvětové seriálové produkce. Napjatě očekávaná třetí série, premiérově uvedená ve Skandinávii během podzimu 2015, opět přichází se stejným konceptem. Dvojice odlišných vyšetřovatelů ze zemí propojených titulním mostem přes úžinu Öresund společně řeší spletitý případ zasahující do jurisdikcí Švédska i Dánska. Také tentokrát vše začíná činy, které se vztahují k aktuálním společenským tématům a globálním otázkám, konkrétně k maximálně inkluzivní společnosti. Tato švédská společensko-politická linie, kterou konzervativní jedinci vidí jako do extrému dohnanou politickou korektnost, zahrnuje přijímání minorit i potlačování omezujících stereotypů a diskriminace, ať už týkajících se rasy, vyznání, orientace či genderu. Skrze motivy vážící se k fenoménům, jako jsou genderově neutrální školky či sňatky gayů, otevírá téma polarizované společnosti, kde se konzervativní tábor stává menšinou, což vede k jeho radikalizaci. Ale podobně jako v předchozích dvou sériích vyšetřování odhaluje, že hlavním hybatelem jsou vždy jednotlivci se zcela osobními motivacemi, kteří aktuální témata i jejich zanícené zastánce či odpůrce využívají jako pouhé nástroje k dosažení svých cílů.

Pro fanoušky seriálu zásadní otázku představovalo, jak se tvůrci vypořádají s vývojem hlavních postav na konci druhé série. Jelikož představitel Martina Rohdeho, Kim Bodina, svou účast na seriálu (přinejmenším dočasně) ukončil, musela Saga Norénová dostat nový dánský protipól, ale také se stala ústřední osobou. Třetí série se proto zaměřuje na její vztah s kolegy i rodinou, se kterou zpřetrhala vazby po smrti sestry. Soukromé i pracovní peripetie ji navíc nutí čelit tomu, co ji nejvíce vyvádí z míry a s čím jediným si neví rady – jejími vlastními emocemi.

IV. řada

Čtvrtá řada začíná šokujícím případem vraždy, kdy je šéfka úřadu pro cizince ukamenována a zahrabána do země. Kdo mohl něco tak brutálního provést? A jaký k tomu mohl mít motiv? To se opět snaží zjistit dvojice detektivů – Švédka Saga Norénová a její dánský partner Henrik Sabroe. Kromě samotného spletitého případu pak série nabídne také celou řadu pozoruhodných linek. Především Saga, jedna z vůbec nejpopulárnějších a rozhodně nejsvéráznějších televizních vyšetřovatelek vůbec, se musí popasovat s celou řadou pro sebe nezvyklých úkolů, kdy je nucena začít uvažovat o mezilidských vztazích jinak než doposud…

Scenáristka Camilla Ahlgrenová a scenárista Hans Rosenfeldt v diskuzi pro Britský filmový institut uvedli, že se jedná o poslední řadu mimořádně úspěšného seriálu, který se dočkal i několika remaků. Podle Rosenfeldta je jen velmi málo seriálů, jež si udržely vysokou úroveň i po odvysílání čtvrté řady. A právě tvůrci a tvůrkyně Mostu nechtějí být podle vlastních slov těmi, co jen nastavují úspěšný koncept. Ahlgrenová pak zdůrazňuje, že Most nebyl nikdy pouze kriminálním seriálem; pro tvůrce byla vždy důležitá současná společenská témata. Ve čtvrté řadě se tak řeší migrace, předsudky a také to, jestli a případně jak lze obcházet pravidla, která tváří v tvář konkrétním případům nefungují.