00:00:28 2. září 1945 se obyvatelstvo ze Zahrádky, z Kožlí,

00:00:35 Dolních Kralovic i z míst vzdálenějších sešlo na prostranství

00:00:37 při řece nedaleko Ledče nad Sázavou.

00:00:40 Měl to být slavný den.

00:00:47 Všechno však bylo nakonec jinak.

00:00:50 V jediném okamžiku se dějiště oslavy, které je dnes ukryto

00:00:54 pod hladinou Želivské přehrady stalo synonymem strašlivého divadla.

00:01:25 Toto místo se odjakživa nazývá Kobylí Důl.

00:01:30 Vedla tudy kdysi cesta, která spojovala kdysi cesta,

00:01:33 která spojovala bývalé okresní město Ledeč nad Sázavou

00:01:39 s dnes již zatopeným městečkem Zahrádka a s Humpolcem.

00:01:46 Cesta pomalu klesala do údolí, pak následoval mostek přes potok

00:01:50 a silnice zase stoupala na druhé straně.

00:01:56 Před mostkem doprava vedla prašná cesta, která mířila do dnes již

00:02:00 zatopeného Tomkova mlýna.

00:02:03 Nad cestou se zdvihala skála, ze které dnes vidíme jen toto torzo.

00:02:09 Sám pro sebe jsem si toto místo nazval "prokletým",

00:02:13 snad proto, co se tu stalo za věci a události.

00:02:18 Tak jako jsou místa posvátná a svatá, tak jsou místa

00:02:19 zlověstná a prokletá.

00:02:22 V závěru války se Kobylí Důl stal svědkem dramatu.

00:02:24 V lednu 1945 sem svolal lesník Karel Pulec schůzku místních

00:02:32 odbojářů.

00:02:33 Informován však byl i konfident, který o schůzce obeznámil Gestapo.

00:02:37 Při přestřelce tam zahynuli Bohumil Kluh a Josef Pipek.

00:02:41 Karel Pulec byl zraněn.

00:02:43 Stačil doběhnout k řece a aktovku s kompromitujícími materiály vhodit

00:02:48 pod led. Potom svůj život ukončil kulkou do spánku.

00:03:06 Válka skončila, nastal čas slavností a vojenských přehlídek.

00:03:12 Hrdinové jsou dekorováni, zásluhy připomenuty, pomníky odhaleny

00:03:16 a velké vítězství oslaveno.

00:03:18 Nezapomíná se ani na ty, kteří se triumfu nedožili.

00:03:35 Také na Vysočině mají své hrdiny - Karel Pulec, Josef Pipek

00:03:40 a Bohumil Kluh.

00:03:42 Půl roku po přestřelce v Kobylím Dole mají být vzpomenuty

00:03:45 i jejich zásluhy.

00:03:48 Hlavním dějištěm se opět stává Kobylí Důl.

00:04:05 Jako kluk jsem tehdy u ničeho nemohl chybět,

00:04:08 tak jsme se tam s kamarádem vypravili.

00:04:10 Došli jsme nad město - asi přes 1 km.

00:04:14 Tam jsme se obrátili, protože se nám tam nechtělo.

00:04:27 Bylo to jakési vnuknutí.

00:04:30 Šlo se tam s průvodem, muzikou pana kapelníka Myslíka,

00:04:37 který byl tehdy dost známý.

00:04:41 V průvodu šli hasiči i z okolních vesnic a spousta lidí.

00:04:49 Byl jsem tam byl s tříletým chlapcem.

00:04:54 Předhonil jsem spoustu lidí, kteří šli na oslavu,

00:05:00 protože jsem jel na kole.

00:05:01 Měla jsem na sobě vesnický kroj, kytičky ve vlasech.

00:05:10 V kronice se píše: Katastrofa v Kobylím Důle.

00:05:20 Zastřeleným partyzánům byla zasazena pamětní deska na místě,

00:05:26 kde byli v Kobylím Důle zastřeleni, a která měla být v neděli 2. září

00:05:31 odhalena.

00:05:34 Ze Zahrádky vypraven byl za doprovodu celé kapely

00:05:35 Myslíkovy horký průvod na slavnost.

00:05:37 Jen hasičů bylo přes 100.

00:05:39 Na 10 000 účastníků bylo na slavnosti přítomno.

00:05:55 Přijeli tam nějací partyzáni - bylo jich asi 20

00:06:00 a chtěli střílet.

00:06:06 Otec je upozornil, že je tam vysoké napětí.

00:06:10 Velitel mu odpověděl, že je to jejich věc, aby to nechal na nich.

00:06:30 Partyzáni stáli ve dvojstupu, my jsme stáli na nimi.

00:06:42 Oni si nabíjeli pušky a jeden druhému si je opíral o záda.

00:06:49 Vyšla jedna salva.

00:06:55 Vyšla druhá.

00:07:03 Zablýsklo se, drát spadl na zem a jako had se mrskal.

00:07:11 Lidi křičeli: Zrada! Zrada! Němci jsou tady!

00:07:25 Padla jsem na zem.

00:07:27 Děda viděl, že to všechno okolo hoří, sehnul se ke mně,

00:07:36 chytil mě rukama, aby mi pomohl.

00:07:40 Vysoké napětí vlítlo do něj, až mu to vytrhlo rty.

00:07:47 Byla jsem celá popálená, tady mám vypálené vlasy.

00:07:59 Tím mi asi hodně ulehčil - elektřiny hodně odebral.

00:08:05 Kdyby to spadlo i na druhou stranu, tak by bylo mnohem více mrtvých.

00:08:17 Vím, že tam lidé padali, ale jestli byli zastřeleni Němci

00:08:21 nebo elektrickým proudem, to nevím.

00:08:32 Viděl jsem, že z jednoho konce drátu se jiskřilo a druhý konec dopadl

00:08:36 mezi lidi.

00:08:41 To byla celá katastrofa.

00:08:43 Lidé se chytali jeden druhého a proud pronikal do všech.

00:08:45 Někteří byli ranění, někteří mrtví.

00:08:49 U toho jsem už nebyl, utíkal jsem s chlapcem domů.

00:08:55 Tady byl klid, byla neděle - nebyl tu provoz jako dnes.

00:09:00 My jsme si tu zřejmě hráli v tátově autě, kluci se mnou.

00:09:07 Najednou jsme zjistili, že se tu něco děje, co se tu nikdy nedělo.

00:09:13 Tehdy místo osobních aut jezdila nákladní auta, která rozvážela lidi.

00:09:18 Osobních aut tehdy moc nejezdilo.

00:09:20 Najednou se tu začala objevovat auta, bryčky...

00:09:25 My jsme viděli, jak tahají ven bezvládná těla.

00:09:30 Nevěděli jsme, co se děje - lidé běhali, nosili horkou vodu,

00:09:33 studenou vodu...

00:09:36 Potom jsem viděl zklamání v očích mého táty, když viděl, že nepomůže.

00:09:44 Smrt jsem tehdy ještě nedovedl pochopit.

00:09:50 Když jsem viděl, že lidé nechali některé ležet a odešli,

00:09:54 a věnoval se jim majitel pohřebního ústavu, tak mi došlo,

00:09:58 že ten člověk asi usnul na věky.

00:10:10 Karel Blažejovský byl mrtvý ihned, drát ho zasáhl přes hlavu.

00:10:17 Standa Trojanů měl upálené prsty, ten se z toho dostal.

00:10:26 Standa byl můj spolužák.

00:10:40 Já jsem jinak neznala nikoho z mrtvých.

00:10:52 Sedm lidí zůstalo mrtvých na místě, byl to Karel Blažejovský,

00:10:55 14letý žák ze Zahrádky, 50letý Josef Turek z Kamenné Lhoty,

00:11:02 19letý Jaroslav David z Hojanovic,

00:11:08 17letý Josef Navrátil, 28letý kovář Oldřich Zelenka,

00:11:14 oba z Mnichovic,

00:11:20 Antonie Vlasáková, 22letá úřednice z Prahy,

00:11:23 19letá Ludmila Plačkovská z Dolních Kralovic.

00:11:26 Mimo to ještě zemřel mladý hoch v Humpolci - J. Košťál z Čechtic.

00:11:47 Po této poválečné tragedii byla snaha toto vyretušovat

00:11:54 a udělat z toho "bílé místo", protože o tom se nikomu nechtělo

00:12:02 mluvit.

00:12:09 S velitelem oné partyzánské chrudimské čety byl konán soud,

00:12:17 ale někteří lidé, kteří zde byli zraněni, k soudu nechtěli jet

00:12:24 a nechtěli s tím mít nic společného.

00:12:28 Tento pomník mi vůbec nic neříká, něco mi na něm chybí -

00:12:39 jména těch mrtvých, kteří k tomu přišli zcela nevinně.

00:12:46 Myslel jsem, že by měl být nějaký dovětek.

00:12:49 Nejsem básník, abych vymyslel pointu, která by vyvolala vzpomínku

00:12:53 na ty ostatní, kteří také zahynuli.

00:12:55 Možná i proto je toto zatopení jakýmsi milosrdným aktem.

00:12:59 Voda je jakousi milosrdnou silou, která to "zlověstné" údolí

00:13:02 pokryla mlčením.

00:13:06 Skryté titulky: Marie Marek a Josef Batěk