21. října 2021

Mluvilo se o ní jako o první dámě našeho šansonu. A měla přezdívku česká Edith Piaf. V roce 1967 dokonce vystupovala ve stejné koncertní síni jako ona. Ve slavné pařížské Olympii. Nejspíš už tušíte, že řeč je o Haně Hegerové. Zpívala česky, slovensky, ale taky maďarsky nebo německy. Vydala víc než dvacet alb, která slavila úspěch doma i v zahraničí. A získala řadu cen a vyznamenání. Například francouzský Řád za zásluhy nebo Řád T. G. Masaryka. V těchto dnech by oslavila kulaté devadesáté narozeniny, proto pro vás kolega Ivan Bareš připravil malou vzpomínku na ni.

K nejstarším lidským profesím patří kamenictví. Jeden z nejdostupnějších přírodních materiálů opracovávali lidé odnepaměti. Za vrcholné období tohoto řemesla je považována éra gotiky, kdy mistři oboru budovali honosné stavby a vytvářeli i jejich výzdobu. Byli osobami velmi váženými a už za časů Karla IV. měli dokonce svůj vlastní cech. K nejmonumentálnějším dílům, která jejich um připomínají, patří bezpochyby katedrála svatého Víta na Pražském hradě. A právě s tímto legendárním chrámem je už víc než tři sta let spjat kamenosochařský rod Pánků. Výsledky práce jeho deseti generací byste našli třeba i v Rudolfinu nebo na Národním či Stavovském divadle. Jak se u nich profese dědí z otce na syna, zajímalo Soňu Pokornou.

Bojová umění jsou v módě. A to už od doby, kdy se objevily filmy jako Karate Tiger, Americký ninja a 36 komnat Shaolinu. Ucelené pohybové systémy zaměřené na fyzický střet s protivníkem jsou spojovány především s Japonskem a dalšími asijskými zeměmi. Podle legend se tam začaly vyvíjet už ve třetím tisíciletí před naším letopočtem. Několik vlastních stylů mají i na Filipínách. Jsou kombinací metod používaných původními obyvateli ostrovní země a pozdějšími španělskými kolonizátory. Hlavními zbraněmi jsou v nich ratanová tyč, nůž a někde i mačety. Jednou z nejoblíbenějších tamních technik je Balintawak který před deseti lety učaroval bývalému policistovi Radkovi Mačákovi. Jenže v té době se mu u nás nikdo nevěnoval, a tak jezdil na kurzy do zahraničí. Dnes je jediným Čechem, který ho smí učit. Na malou lekci se k němu vypravil i kolega Tomáš Polák.

Víte, kde všude se platí korunami? Třeba v Dánsku, Norsku nebo na Islandu. A samozřejmě taky u nás. Ale u nás máme koruny dvě. Českou a křižáneckou. Ano, v malé obci na Vysočině se čtyřmi stovkami stálých obyvatel totiž před pěti lety zavedli vlastní oficiální měnu. Jsou jediní v zemi, kteří ji mají. Používají jen bankovky. Pěti, padesáti a stokorunové. Ty se staly nejen platidlem, ale i velkým turistickým lákadlem. Ovšem především výrazně pomáhají obecnímu rozpočtu. Ročně ho zvednou zhruba o půl miliónu. Jak a proč se tento unikát zrodil, zajímalo Pavla Bělíka.

Hrdince naší poslední reportáže je sice teprve dvanáct let, ale ve hře na klavír už trumfne většinu dospělých. Nora Lubbadová z Prahy má na kontě řadu vítězství v tuzemských i zahraničních soutěžích. Na některých z nich dokonce získala titul absolutní vítězky napříč věkovými kategoriemi. Loni jste ji mohli slyšet i na online koncertu Pražského jara. A hrála taky s věhlasnou Moskevskou filharmonií. Teď míří do jednoho z nejslavnějších sálů na světě, legendární Carnegie Hall. Jak se malá slečna z nemuzikantské rodiny stala hvězdou klasické hudby zajímalo Soňu Pokornou.