16. ledna 2020

Přezdívalo se mu okurka. Vajíčko. Nebo taky knedlík. A populární byl nejen u nás, ale i daleko za hranicemi země. Třeba na Kubě či v Egyptě. Možná si ho pamatujete z filmu pro pamětníky Florenc 13:30, ve kterém hrál důležitou roli. Řeč je o nejpopulárnějším autobuse naší historie Škodě 706 RTO. Jenže se Škodovkou moc společného neměl. V letech 1958 – 1971 se totiž vyráběl v podniku Karosa ve Vysokém Mýtě. Celkem brány závodu opustilo skoro patnáct tisíc kusů. Příběh legendy československých silnic pro vás natočil Pavel Bělík.

Hned první knížka výtvarníka, spisovatele a animátora Petra Síse, Duhový nosorožec, byla v Americe vyhlášena nejkrásnějším ilustrovaným titulem roku. Její autor je taky držitelem jakési nobelovky v oblasti dětské literatury – Ceny Hanse Christiana Andersena za celoživotní tvorbu. A pyšní se i dalšími prestižními oceněními. Třeba několika medailemi Americké knihovnické asociace. Navíc jeho obrázky tisknou i světové magazíny pro dospělé jako Time nebo Newsweek. A zároveň je autorem mozaiky v newyorském metru nebo obřích tapiserií na letištích v Praze, Dublinu a Kapském Městě. Jednu z nich i jeho další unikátní kresby můžete vidět na velké výstavě v holešovickém Centru současného umění DOX. Petr vyrůstal v naší metropoli, ale už desítky let žije za velkou louží. Nejen o tom, kdy a proč se tam usadil, si povídal s Josefem Kubešem.

Ke sportům, ve kterých se my Češi řadíme do absolutní špičky, patří raketové modelářství. Už roky vozíme medaile z mistrovství světa i dalších prestižních klání. Jeden z našich nejúspěšnějších klubů funguje v Krupce na Teplicku a jeho členkou je i momentálně nejlepší raketová modelářka planety 20letá Viktorie Tržilová. První maketu kosmického korábu si postavila už v šesti letech a za dobu svého závodění jich vyrobila nepočítaně. Prý řádově stovky. Jak se z trochu nešikovné holky stala šampiónka, zjišťoval Petr Bělík.

Byl Vyhlídkou v Andělovi na horách. Nezapomenutelným kutilem Bohoušem Císařem v televizních Chalupářích. I moudrým dědou Komárkem ve filmu Na samotě u lesa. A taky hlasem, který v jedné z písní Michaela Kocába neúprosně konstatuje „Já jsem tvé stáří, pozvi mě dál“. Nejspíš už všichni tušíte, že řeč je o Josefu Kemrovi. Miroslav Horníček o něm kdysi prohlásil, že byl hercem z boží vůle. Byl to velmi zásadový, věřící člověk s hodně složitou povahou. Samorost, kterému ovšem nechyběl smysl pro humor. V těchto dnech si připomínáme 25. výročí jeho odchodu do hereckého nebe. Malou vzpomínku na něj při té příležitosti natočila Simona Oktábcová.