00:00:02Česká televize uvádí francouzský dokument

00:00:18Znají ji lidé z celého světa.

00:00:21Déle, než celé jedno století

00:00:24vítá poutníky na ostrově v newyorském zálivu.

00:00:28Maják osvětlující Nový svět, ztělesnění snu o svobodě.

00:00:34Je sice známým symbolem, ale na její historii zapomínáme.

00:00:38Kdo si pamatuje, že Socha Svobody

00:00:41byla původně darem francouzského lidu, lidu Ameriky?

00:00:45Bude hledět přes oceán, jako by chtěla vykročit k Francii.

00:00:50Bylo to politické gesto ve formě uměleckého díla.

00:00:54Říkám jí "Svoboda přinášející světlo světu".

00:01:00I když se to může zdát absurdní,

00:01:03byla dokončena jen díky odhodlání svého stvořitele,

00:01:06Augusta Bartholdiho.

00:01:10Pracoval na ní 20 roků, překonal všechny překážky,

00:01:13aby se jeho sen stal skutečností.

00:01:17Pozoruhodné spojení umění a technologie.

00:01:20A na krátký čas také největší monument Paříže.

00:01:24Bartholdi, to je revoluce!

00:01:27Chci, aby tu stále věčně.

00:01:30Vypadá, jako by tu byla odjakživa.

00:01:33Ale nebýt nadšení, představivosti a odhodlání

00:01:37tohoto vizionářského umělce, neexistovala by.

00:01:40Svoboda.

00:01:44SOCHA SVOBODY

00:01:50Socha Svobody se zrodila v místě a v době, která svobodná nebyla.

00:01:56V Paříži, v polovině 19. století, na počátku moderního věku.

00:02:03Po 70 letech politických a sociálních nepokojů

00:02:07našla Francie určitou stabilitu v období 2. císařství.

00:02:11Ale cena byla vysoká.

00:02:14Ideály, které inspirovaly francouzskou revoluci,

00:02:18zastínila císařská diktatura.

00:02:21Císař Napoleon III. tvrdě nastolil pořádek.

00:02:25Zavedl cenzuru tisku,

00:02:28své oponenty nechal uvěznit nebo vyhostit.

00:02:35Na druhé straně Atlantiku čelila i Amerika krizi svobody.

00:02:41Jen 90 let po tom, co s pomocí francouzských

00:02:45republikánů dosáhla nezávislosti, ocitla se uprostřed občanské války.

00:02:51Přes 700 000 mrtvých, na Severu i na Jihu.

00:02:55Kvůli jediné mezeře v americké ústavě,

00:02:59kvůli jednomu velkému hříchu: otroctví.

00:03:05Zrovnoprávněním otroků dokončil prezident Abraham Lincoln

00:03:10práci amerických otců zakladatelů.

00:03:14Příslib vítězství svobody povzbudil republikány

00:03:18ve všech částech světa.

00:03:20Ale pouhých 6 dní poté, co se Jih vzdal,

00:03:24byl Lincoln zavražděn.

00:03:27A 6 dní poté vznikla myšlenka Sochy Svobody.

00:03:32V dubnu 1865 pořádal

00:03:34francouzský republikánský vůdce Edouard de Laboulaye

00:03:39večeři na oslavu vítězství svobody v Americe.

00:03:45Mladý sochař Auguste Bartholdi zaznamenal ve svém deníku

00:03:49první zmínku o soše svobody právě při této příležitosti.

00:03:53Bylo to shromáždění výjimečných politiků a učenců.

00:03:58Jejich rozhovor mne zaujal tak hluboce,

00:04:02že jsem si ho zapamatoval.

00:04:04Přátelé! Připijme na konec občanské války.

00:04:08Na zrovnoprávnění otroků.

00:04:11A také na našeho

00:04:13nešťastného zesnulého přítele, Abrahama Lincolna.

00:04:17Na Abrahama Linkolna!

00:04:20Je zvláštní ironií osudu, že jsme pomohli vaší zemi

00:04:24nalézt demokracii, a svou jsme ztratili.

00:04:27-Emigrujte do Ameriky!

00:04:30-To by bylo zbabělé! Ale možná byste nám dnes mohli pomoci vy.

00:04:35-Ano, ale jak?

00:04:38-Za 11 let bude Amerika slavit 100 let od získání nezávislosti.

00:04:44Znáte lepší příležitost k upevnění duchovního svazku,

00:04:49který spojuje Spojené státy a Francii?

00:04:52-Mezi národy neexistuje velkorysost.

00:04:56Každý hájí své vlastní zájmy.
-Ptám se vás znovu, jak?

00:05:02-Monumentem.

00:05:06-Abychom stvrdili pouto,

00:05:09které k sobě oba naše národy váže jako bratry.

00:05:13Pan Laboulaye připomněl památku Francouzů,

00:05:17kteří během americké revoluce

00:05:20prolili krev za společný ideál svobody.

00:05:24Řekl, že když srdce už jednou bila společně,

00:05:27musí to mezi národy i mezi lidmi něco zanechat.

00:05:32Cituji ta slova, abych doložil vznik této myšlenky.

00:05:36Její kořeny jsou hlubší, než jen pouhá umělecká ctižádost.

00:05:41-Vy jste se zbláznil.
-Podle mě je to skvělý nápad.

00:05:45-Co vám v tom brání, pane Laboulaye?

00:05:49-Ne co! Spíš kdo.

00:05:58Tajná policie. Sledují mě.

00:06:02Někteří lidé vnímají demokracii a svobodu jako hrozbu.

00:06:10Socha Svobody, která oslavuje ideály odporující císařství,

00:06:15by mohla působit nebezpečně podvratně.

00:06:19Císař byl příliš mocný.

00:06:21Laboulaye bude muset počkat, až se změní politická situace.

00:06:26Ani Bartholdi nebyl na takový projekt připravený.

00:06:30Momentálně měl jiné ambice.

00:06:35V roce 1867 byla Paříž dějištěm Světové výstavy.

00:06:40Sešlo se na ní přes 11.000 vystavujících z 41 zemí.

00:06:46Všichni velebili pokrok, kterého se dosáhlo během druhého císařství.

00:06:55Bartholdiho zaujal Egyptský park oslavující jak starodávný Egypt,

00:07:01tak i vizionářský a velmi moderní projekt z té doby, Suezský průplav,

00:07:07který vymyslel a prosadil Ferdinand De Lesseps.

00:07:11Světově uznávaný podnikatel, mimo jiné vytvořil nové postupy,

00:07:15jak takový projekt financovat.

00:07:17A vymyslel také nové stroje a techniky, které se měly

00:07:21při stavbě v poušti použít.

00:07:24Bartholdi byl nadšený odvážnou stavbou i jejím rozsahem.

00:07:28Nekompromisní vize velkého muže ho ohromila.

00:07:36Jednoho dne jsem si tady postavil stan. Nebylo tu ani stéblo trávy.

00:07:41Věřte mi, je to pravda.

00:07:44A dnes tu jsou pole, zahrady, paláce i města.

00:07:48Lodě ze všech koutů světa brzy poplují podél těchto břehů.

00:07:53Lidskou touhu něčeho dosáhnout nemůžete zastavit.

00:08:05Setkání s De Lessepsem a s jeho obrovskou ctižádostí

00:08:10vyneslo na povrch Bartholdiho vlastní ambice.

00:08:14Musel najít způsob,

00:08:17jak se na tomto obrovském projektu podílet.

00:08:21Bartholdi navštívil Egypt před 12 lety,

00:08:25ještě jako mladý umělec.

00:08:28Přivezl si odtamtud několik kreseb

00:08:31zachycujících egyptskou přítomnost.

00:08:35A jako nadšený fotograf

00:08:38i pár fotografií egyptské minulosti.

00:08:42Setkání s dávnými kolosy doslova rozdmýchalo jeho imaginaci.

00:08:47V přítomnosti těch starodávných kolosů

00:08:50cítíme hluboké pohnutí nad minulostí,

00:08:54která se nám zdá téměř nekonečná.

00:08:57Prachem u jejich nohou prošly mnohé generace,

00:09:00mnohé životy, mnohé lidské osudy.

00:09:03Zdá se, jako by ty majestátní bytosti ze žuly

00:09:07úplně pomíjely přítomnost,

00:09:10a zpříma hleděly do nekonečné budoucnosti.

00:09:17To byly monumenty starého Egypta.

00:09:20Ale jak by měl vypadat monument Egypta současného?

00:09:29Bartholdi si zvolil postavu káhirské ženy,

00:09:33nosičky vody "fellahín".

00:09:56Chtěl ji postavit jako obrovskou sochu se svítilnou v ruce,

00:10:00kterou by osvětlovala vjezd do průplavu.

00:10:03Měla být zároveň majákem, ale i monumentální poctou umění,

00:10:08pokroku a egyptskému lidu.

00:10:16Stavbu takové sochy mohl povolit jen jediný člověk.

00:10:21Chedív, vládce Egypta, Ismail Pasha.

00:10:29Káhira, 1869.

00:10:34Bartholdi využil všech možností, aby si s chedívem dohodnul schůzku.

00:10:41Naléhal na francouzského ministra kultury,

00:10:44apeloval na tajemníka Ismaila Pashi,

00:10:47dokonce se obrátil i na císařovnu Evženii.

00:10:51Přemluvil i váhajícího De Lessepse,

00:10:54který měl v hlavě jen otevření svého kanálu.

00:11:01-Tak to je váš návrh majáku?
-Ano, Vaše Excelence.

00:11:05-Jak by měl být velký?

00:11:07-19 metrů, podstavec 12 metrů. Asi tak jako Kolos rhodský.

00:11:12-Aha.

00:11:14-Pokud se nemýlím, pane Bartholdi,

00:11:18Fellahín většinou nosí vodu na hlavě, ne?

00:11:21-Ano, Vaše Excelence. Ale v tomto případě ne.

00:11:25-A samotné osvětlení... nebylo by vhodnější umístit ho na hlavu?

00:11:30-No...
-Jako korunu. Světelnou korunu.

00:11:34-Je to možné.

00:11:37Určitě by to zjednodušilo celou konstrukci, ale...

00:11:41-Nechci zasahovat do vaší práce.
-Jistě.

00:11:45-Ale doporučil bych vám mou připomínku ještě zvážit.

00:11:49-Ale Vaše Excelence...

00:11:52-Bylo to opravdu zajímavé, pane...
-Bartholdi.

00:11:55-Bartholdi, samozřejmě. Děkuji vám za návštěvu.

00:12:00-Mám vám tu nechat své plány?
-Jestli chcete.

00:12:26-Oh, Bartholdi.
-Chce, aby měla světlo ve vlasech.

00:12:31Pochodeň v ruce je přece mnohem lepší?

00:12:35-Poslouchejte, Bartholdi, žijeme dobu pohybu, věk páry.

00:12:40Do mramoru dnes nikdo investovat nebude.

00:12:44A jestli to má být navíc žena, on je má radši takhle.

00:12:47-Ah...

00:12:48-Nemějte obavy, příteli. Vkus se mění.

00:12:52Jsem si jistý, že váš maják si své místo najde.

00:12:55Dám vám své slovo, že se zase brzy setkáme.

00:13:04Bartholdiho setkání s chedívem bylo naprosté fiasko.

00:13:09De Lessepsovo odmítnutí ho zdrtilo a ponížilo.

00:13:17V následujících dnech se šel Bartholdi podívat

00:13:21na práce na kanálu.

00:13:23Rozsahem a náročností celé stavby byl ohromený.

00:13:27Tváří v tvář všem těm strojům, bagrům a buldozerům

00:13:32nořícím se z pouštního písku utrpěl skutečný šok.

00:13:37Byli to moderní kolosy nejnovější technologie.

00:13:41V porovnání s tak obrovskou stavbou vypadal jeho návrh sochy

00:13:45najednou podivně zastarale.

00:13:51V 35 letech byl Bartholdi rozpolcený, stejně jako Egypt,

00:13:56mezi minulostí a současností, mezi tužkou a fotoaparátem.

00:14:01Aby mohl naplnit své ambice, musel být víc, než jen umělec.

00:14:09O několik let později byla u příjezdu do Suezského průplavu

00:14:14vztyčena obrovská socha. Socha Ferdinanda De Lessepse.

00:14:30I přes neúspěchy a zklamání pokračoval Bartholdi v práci.

00:14:36Socha přišla o svůj egyptský kostým a stala se tak univerzálnější.

00:14:41Model z roku 1870 doznal drobných změn.

00:15:08V ten samý rok vypukla válka.

00:15:12Bartholdi vyměnil sochařskou halenu za armádní uniformu.

00:15:16Prusko napadlo jeho rodné Alsasko.

00:15:20Rok 1870 bude pro Francii trochu křečovitý.

00:15:25Pro mladého sochaře bude naprosto rozhodující.

00:15:29Drahá matko.

00:15:31Je tak smutné vidět všechnu tu sílu života a inteligence

00:15:37na obou stranách ve službách ničení.

00:15:41A to všechno kvůli samolibé ctižádosti několika mužů.

00:15:45Bronz, ze kterého se měly stát sochy, se mění na válečná děla!

00:15:58Francie utrpěla sérii rychlých porážek. Ztratila Alsasko.

00:16:04Bartholdiho rodný kraj okupovali.

00:16:09V bitvě u Sedanu byl zajat Napoleon III. i se 100.000 vojáky.

00:16:14Druhé císařství tak neslavně skončilo.

00:16:22Bartholdiho propustili z armády.

00:16:26Vrátil se do Paříže, která byla spálená na popel.

00:16:31Drahá matko, Tuileries jsou vypálené,

00:16:35pavilón v Louvru naproti Královskému paláci také.

00:16:41Nejponičenější ze všech je radnice.

00:16:45A také můj drahý ateliér v ulici Vavin.

00:16:49Vojáci prokopali zdi až do dvora.

00:16:52Zaujali pozice u oken a pálili odtamtud z pušek.

00:16:58Během jediného roku se Bartholdimu obrátil život vzhůru nohama.

00:17:03Zažil krutost války, viděl porážku své země.

00:17:07Alsasko zabrali Prusové, Paříž byla v troskách.

00:17:12A právě v tuto chvíli,

00:17:14kdy padlo císařství a všude byl jen zmar a zkáza,

00:17:18si znovu vzpomněl na Laboulayeova slova:

00:17:22svoboda musí mít svůj pomník.

00:17:36Můj drahý Laboulaye.

00:17:40Potřebuji se nějak vytrhnout z bolestných zážitků minulého roku.

00:17:44Doufám, že ve Spojených státech najdu nějaké spojence,

00:17:48že budu moci pracovat.

00:17:51Především ale doufám,

00:17:53že budu moci dokončit svůj projekt stavby památníku nezávislosti.

00:17:59Než se znovu dočkám svobody a republiky ve své vlasti,

00:18:03pokusím se oslavit ji tam.

00:18:06Pohled při příjezdu do New Yorku je úžasný. Je to nádherné.

00:18:11Je to skutečně Nový svět,

00:18:14který se otevírá v celé své majestátnosti,

00:18:18živoucí a plný vášně.

00:18:22Věřím, že můj projekt dosáhne velkých rozměrů.

00:18:32Našel jsem dokonalé místo.

00:18:35Ostrov Bedloe, uprostřed zálivu, přímo proti úžině,

00:18:39která tvoří bránu do Ameriky.

00:18:45V den, kdy Bartholdi objevil Ameriku,

00:18:48našel i místo pro svou sochu.

00:18:50Dřív, než vůbec vstoupil na pevninu.

00:18:56Bartholdi si Ameriku představoval jako domov rozumu,

00:19:00umírněnosti a svobody.

00:19:02Takové nové Athény.

00:19:05Místo toho ale našel dynamický a optimistický národ,

00:19:10plný síly a energie, s rozvíjejícím se průmyslem.

00:19:14Drahá matko,

00:19:16Spojené státy

00:19:18jsou jako překrásná žena žvýkající tabák.

00:19:22Město New York, to je chaos spěchajících davů,

00:19:26špatné silnice, dlažba přetnutá železničními kolejemi,

00:19:30telegrafními sloupy, pouličními lampami, dráty.

00:19:34Jsou tu prapory, zboží vyložené na chodníku,

00:19:38vysypané přímo do otevřených obchodů.

00:19:41To všechno v těžko definovatelném stylu:

00:19:45anglo-marsejsko-goticko
-dórsko-čínském.

00:19:49Všechno je tady obrovské. Dokonce i hrách.

00:19:56New York byl místem obrovské prosperity a všemožných inovací.

00:20:01Laboulayeův doporučující dopis otevřel Bartholdimu dveře

00:20:07k významným politikům, žurnalistům, průmyslníkům a umělcům.

00:20:14Dosáhl dokonce schůzky s prezidentem Grantem,

00:20:18který byl se svou rodinou na dovolené v New Jersey.

00:20:22-Pane prezidente, chtěl jsem vám ukázat nějaké nákresy své sochy.

00:20:28Říkal jsem si, že by mohla stát

00:20:30na ostrově Bedloe v newyorském zálivu.

00:20:33Tématem té sochy je svoboda. Ta spojuje oba naše národy...

00:20:38-Prosím, ne tak nahlas, pane Bartholdi.

00:20:42Ryby jsou velice citlivé na hluk.
-Ryby?

00:20:47-Rybářský prut pro pana Bartholdiho.

00:20:57Musím pochopit amerického ducha, způsob, jak to tu funguje,

00:21:02a co mohu očekávat.

00:21:06Proto je pro mě důležité se pořádně seznámit s touto zemí,

00:21:10s jejími lidmi, přírodou.

00:21:13Pak najdu cestu k triumfálnímu úspěchu.

00:21:20První zastávkou byly Niagarské vodopády.

00:21:24Ochutnávka síly americké přírody.

00:21:29Tady namaloval první z akvarelů,

00:21:32kterými pak svou cestu zdokumentoval.

00:21:35Chtěl vytvořit svou sochu, ale prozatím se stal turistou.

00:21:41Cestoval jsem od východu na západ, ze severu na jih.

00:21:45Navštívil jsem skoro všechna velká města.

00:21:49Ale i mnoho těch malých,

00:21:51ze kterých se možná velká města teprve stanou.

00:21:56V Chicagu si Bartholdi uvědomil,

00:21:59jak je Nový svět ve skutečnosti mladý.

00:22:03Město plné obchodů se 129 kostely,

00:22:06bylo teprve 38 let staré. Mladší, než on.

00:22:10Odtud se vydal vlakem

00:22:12po transkontinentální železnici na západ.

00:22:16Podnikl jsem uměleckou cestu po různých městech

00:22:20i po divoké přírodě.

00:22:22Kreslil jsem a maloval. A všude jsem se setkával s lidmi.

00:22:27Za 5 měsíců jsem Ameriku poznal lépe, než mnozí Američané.

00:22:37Ze San Francisca

00:22:40zamířil dostavníkem na sever až k sekvojovým lesům.

00:22:44To byla jeho poslední zastávka na samém konci kontinentu.

00:22:50Vnitřek pralesa je skutečně působivý.

00:22:53Pochopíte, co museli cítit první lidé,

00:22:56kterým se naskytl tenhle pohled.

00:23:00Bartholdi, ten vzdělaný muž ze starého světa,

00:23:04byl zcela unesen pohledem na obrovské sekvoje,

00:23:07vyšší než katedrála v Chartres, starší než bájné egyptské sochy.

00:23:2215. září 1871. Bartholdi se vrátil do New Yorku.

00:23:28Bylo na čase začít shánět peníze.

00:23:31V jednom elitním newyorském klubu zorganizoval

00:23:36prezentaci pro bohaté republikány.

00:23:39Pánové, připojte se ke mně

00:23:41při vzniku nového uměleckého zázraku.

00:23:45Říkám jí "Svoboda přinášející světlo světu".

00:23:51Mezinárodní spolupráce mezi Francií a Amerikou.

00:23:56Symbol pouta, které spojuje oba naše skvělé národy.

00:24:01-Abych tomu rozuměl, pane Bartholdi.

00:24:04Má to být dar americkému lidu, ale chcete, aby za něj zaplatil?

00:24:10-Tomu říkám chytrá obchodní nabídka!

00:24:13-Ne tak docela. Francouzi zaplatí sochu, Američané podstavec.

00:24:19-Kolik to bude stát, a jaký bude zisk?

00:24:23-Pánové, prosím, toto není otázka materiálního zisku.

00:24:28Připomeňme si naše ideály. Demokracii, svobodu.

00:24:33Dohromady je to 250.000 dolarů. 125 za podstavec.

00:24:41Malá cena za oslavu svobody.

00:24:44-Můžu tam umístit jméno své společnosti?

00:24:47-Skvělý nápad!

00:24:49-Proč to musí být tak velké? A k čemu ta pochodeň?

00:24:54Socha ještě ani neexistovala, ale už měla svou funkci,

00:24:59třeba prodávat motorový olej nebo nitě.

00:25:02Američané jsou pragmatičtí lidé.

00:25:06Bartholdi jim nabídl dar, o který nikdo nežádal,

00:25:09a nikdo ho nepotřeboval. Navíc drahý.

00:25:12125.000 dolarů bylo tehdy tolik, kolik je dnes 5.000.000.

00:25:17Vysoká částka i pro ty nejbohatší Američany.

00:25:21Američané dokážou být otevření a štědří.

00:25:25Mně se ale nedaří najít ani pár lidí,

00:25:29kteří by se nadchli pro něco jiného,

00:25:32než pro všemocný dolar.

00:25:34Americká povaha zřejmě není k podobným věcem nijak vstřícná.

00:25:40Po 5 měsících v Americe se Bartholdi vrátil. Bez peněz.

00:25:45Ale s místem pro svou sochu.

00:25:48-Není to Francie! Zajímají se jen o zisk.

00:25:52-Takový pragmatismus můžeme pokládat i za ctnost.

00:25:56Setkal jste se s některými velmi vlivnými lidmi.

00:26:00-A bohatými.

00:26:02-To je newyorkský přístav?

00:26:05-Ano. Bude hledět přes oceán, jako by chtěla vykročit k Francii.

00:26:11-Samozřejmě. Monarchisté jsou teď ještě příliš silní.

00:26:17To ale nemůže vydržet dlouho. Naše chvíle přijde, příteli.

00:26:24Ale teď musíme ještě počkat!

00:26:27-V čekání nejsem moc dobrý.

00:26:29-To mi neuniklo. Ale řekněte mi víc.

00:26:36Zpoždění by mohlo být fatální.

00:26:39Oslavy 100 let od získání nezávislosti se mají konat

00:26:44za pouhých 5 let.

00:26:46Bartholdi mezitím pracoval na vlastní pěst.

00:27:02Musel promyslet každý detail.

00:27:05Ještě nikdo před ním nepostavil sochu takových rozměrů.

00:27:1093 metrů od pochodně na zem. 46,08 metru od pochodně k nohám.

00:27:20Ruka dlouhá 5 metrů.

00:27:24Obličej 5,25 metru. Nos dlouhý 1,48 metru.

00:27:30Socha projektovaná tak, aby po staletí stála na ostrově

00:27:34směrem k otevřenému moři,

00:27:37vystavená extrémním teplotám a silnému větru.

00:27:41Její slavný předchůdce, Rhodský kolos,

00:27:44měřil 33 metrů a stál jen 66 let,

00:27:47než se zřítil k zemi při zemětřesení.

00:27:53Nové technologie přinesly v 19. století

00:27:56návrat kolosálních skulptur. Některé měly náboženské téma,

00:28:00jako 16metrová Panna Marie z Le Puy.

00:28:03Jiné představovaly národní téma, jako Bavarie v Německu,

00:28:07vysoká téměř 16 metrů,

00:28:10či 7metrová socha krále Vercingetorixe ve Francii.

00:28:15Vedle Bartholdovy vize samí trpaslíci.

00:28:19Velké sochy, které byly dosud vytvořeny,

00:28:22mají všechny mnohem menší proporce než moje Socha Svobody.

00:28:28U takové sochy ale nejde jen o velikost.

00:28:31Musí dokázat v srdcích lidí vyvolat emoce.

00:28:35Ne kvůli svým rozměrům,

00:28:38ale proto, že její velikost odráží velikost myšlenky,

00:28:43kterou představuje.

00:29:01-Mohu?

00:29:12Ano, to je ona.

00:29:14Americká svoboda, jejíž pochodeň nepřináší oheň, ale světlo.

00:29:20Socha Svobody je vlastně alegorickým vyjádřením

00:29:24představy o svobodě.

00:29:26Známe Spravedlnost a její meč, Vítězství s palmovým listem,

00:29:30Pravdu a její zrcadlo.

00:29:34Aby měla ten správný dopad, musí mít prosté, jasné

00:29:37a snadno pochopitelné atributy. Její pochodeň osvětluje.

00:29:42Koruna je symbolem slunce,

00:29:44špičaté paprsky evokují šíření osvícených ideálů.

00:29:49Přetrhané řetězy odkazují na zrovnoprávnění otroků.

00:29:53A tabulka v její ruce připomíná tabulku, kterou měl u sebe Mojžíš.

00:29:58Všechno jsou to symboly moudrosti a pořádku.

00:30:02Vůbec se nepodobá jinému tehdy známému ztvárnění svobody,

00:30:06Delacroixově Svobodě vedoucí lid.

00:30:09Tato Svoboda drží v ruce pušku a prapor,

00:30:13má potrhané šaty a překračuje mrtvá těla.

00:30:16Delacroixova Svoboda volá po revoluci.

00:30:19Ta Bartholdiho je mnohem konzervativnější a umírněnější.

00:30:25A právě toto ztvárnění svobody triumfovalo 29. ledna 1875,

00:30:31kdy Laboulayeova strana získala ve sněmovně

00:30:35o jediný hlas většinu

00:30:37a ve Francii byla nastolena parlamentní republika.

00:30:42Socha Svobody se změnila ze symbolu odporu proti císařství

00:30:46v symbol vítězství republiky.

00:30:49Dlouhé čekání skončilo. Její konstrukce mohla začít.

00:30:54-Budeme jich potřebovat tak 200 pro naše přispěvatele.

00:30:58-Rozumím.

00:31:01-Je to problém?

00:31:03-Ne, vůbec ne. Těžké bude vytvořit tu pravou.

00:31:07-Proč?

00:31:09-Protože bude téměř 50 metrů vysoká a...

00:31:12-A?

00:31:13-A musí vydržet navěky. Myslím to vážně.

00:31:18-O tom nepochybuji, příteli.

00:31:22-Hlavně zajistěte, aby byla hotová k tomu výročí.

00:31:27Laboulaye trval na tom, že socha bude darem francouzského lidu.

00:31:32Žádné vládní financování.

00:31:35To bylo riskantní,

00:31:37protože peníze na její stavbu neměli zajištěné předem.

00:31:43Laboulé založil Francouzsko-americkou unii,

00:31:47která měla pořádat různé akce s cílem získání financí.

00:31:51Mimo jiné i večer v opeře,

00:31:54kde se hrála Hymna svobody od Charlese Gounoda.

00:31:58Zpívalo ji 700 hlasů.

00:32:00Získávat prostředky je třeba efektivně a nápaditě.

00:32:04Cena sochy rostla.

00:32:06Z původního odhadu 400.000 franků se vyšplhala na téměř 2 miliony.

00:32:18Do oslav zbýval už jen pouhý rok.

00:32:27Štědrý vlastník dolů daroval 60.000 kilogramů mědi,

00:32:31a tak mohly začít práce ve slévárně Gaget, Gauthier a spol.

00:32:36v ulici Chazelles v Paříži.

00:32:39Bartholdi se pustil na neznámé území.

00:32:43Nikdo netušil, jaké těžkosti je čekají.

00:32:47Až do dnešního dne nikdo nevytvořil

00:32:51sochu takových rozměrů, jako je má Socha Svobody.

00:32:55Musím věnovat velkou pozornost způsobu provedení,

00:32:59předem promyslet podpůrnou konstrukci

00:33:02a rozmyslet všechny požadavky na převoz do Ameriky.

00:33:07Pro sochu této velikosti by byl bronz příliš těžký,

00:33:11kámen by se nedal transportovat.

00:33:14Proto Bartholdi zvolil starou metodu konstrukce,

00:33:17při níž se tenké plátky kovu ručně vyklepou do žádaného tvaru.

00:33:21Říká se jí "repoussé".

00:33:23Budou tak muset vytepat více než 3 stovky měděných plátů.

00:33:27Skutečným oříškem však bude přesně zvětšit sádrový model

00:33:31do konečné velikosti.

00:33:34Po první studii o velikosti 1,25 metru

00:33:37jsem vyrobil postavu vysokou 2,8 metru.

00:33:40Nechal jsem ji 4krát zvětšit,

00:33:43a získal jsem sádrový model vysoký asi 11 metrů.

00:33:46Tuhle velikost stále ještě

00:33:49dokáže lidské oko pojmout jako celek.

00:33:52Pak jsem sochu rozdělil na jednotlivé části,

00:33:55které se měly vytvořit odděleně, a opět jsem je 4x zvětšil.

00:34:00Socha této velikosti už musí být jen ve fragmentech.

00:34:04Celý proces vyžaduje naprosto přesná měření.

00:34:09Ke každé jednotlivé části sochy bylo zapotřebí více než 900 měření.

00:34:14Při dokončení každé části

00:34:17vyřízli tesaři podle předlohy desky, abychom získali formy.

00:34:22Měděné pláty pak bylo nutné vtlačit

00:34:25do těchto dřevěných forem tak, aby získaly přesný tvar

00:34:28a přesně reprodukovaly model.

00:34:31Technika "repoussé" má jednu velkou slabinu.

00:34:35Měď je příliš měkká, aby udržela tvar a nezdeformovala se.

00:34:39Potřebuje nějakou vnitřní nosnou konstrukci.

00:34:43Ale Bartholdi byl sochař, ne inženýr.

00:34:46Muž, kterého si vybral, aby mu nosnou konstrukci vymyslel,

00:34:51udělal ze sochy dílo nejmodernější technologie.

00:34:55Jmenoval se Gustav Eiffel. A později postavil jistou věž.

00:35:01Cílem je upevnit pylon

00:35:03pomocí devíti úrovní horizontálních a příčných podpěr.

00:35:08Asi takhle. Přidáme k tomu stovky plochých železných pásů,

00:35:14které budou vlastně fungovat jako takové pružiny.

00:35:20Eiffel už tehdy v Portugalsku

00:35:23postavil nejdelší železniční most na světě.

00:35:26Měřil 160 metrů. Železná mříž je nesmírně lehká a silná.

00:35:31A stejnou techniku chtěl použít

00:35:34i pro nosnou konstrukci Sochy Svobody.

00:35:37Při síle větru 80 km v hodině

00:35:40se socha vychýlí asi o 8 centimetrů,

00:35:43pochodeň se pohne asi tak o 12,5 centimetru.

00:35:46Ale nespadne.

00:35:48-To je zajímavé.

00:35:50-Zajímavé?! Bartholdi, to je revoluce!

00:35:54Chcete být její součástí?

00:35:56-Jistě. A chci, aby tu stála dalších tisíc let.

00:35:59-Tak se dejme do práce.

00:36:03Efelova důmyslná myšlenka spočívala v tom,

00:36:07přenést váhu z exteriéru sochy jinam.

00:36:10Použil k tomu středový pylon, na který vnější plášť uchytil.

00:36:14Místo aby socha pasivně odolávala větru svou obrovskou hmotou,

00:36:18v závislosti na větru se vždy trochu vychýlí

00:36:22a na okamžik změní tvar.

00:36:25Provedli jsme množství matematických výpočtů,

00:36:29abychom dokázali určit odolnost kovových částí

00:36:33vůči těm nejsilnějším hurikánům.

00:36:36Měděné pláště jsou vyztužené pruhy železa,

00:36:39které jsou přichyceny na konstrukci ocelových trámů.

00:36:43Každý plát je připevněn jednotlivě,

00:36:47takže svou vahou netlačí na pláty kolem.

00:36:50Podobně postupovali na prvních mrakodrapech,

00:36:53které ve stejné době začaly vznikat v Chicagu a v New Yorku.

00:36:57Konstrukce Sochy Svobody je tedy skutečně moderní,

00:37:01je to posel architektury 20. století.

00:37:06Přišel rok 1876.

00:37:09Amerika se za 5 měsíců chystá na oslavu ve Philadelphii.

00:37:15Bartholdi se musel smířit s drsnou skutečností.

00:37:20Ze 300 měděných plátů jich bylo hotovo jen 9.

00:37:23Sochu se nikdy nepodaří dokončit včas.

00:37:27A nestihnout výroční oslavy bude jistě znamenat konec.

00:37:31Proto se rozhodl změnit strategii.

00:37:34Všichni dělníci v Gagetově dílně zdvojnásobili své úsilí,

00:37:38aby dokončili aspoň nejsymboličtější část sochy:

00:37:42ruku s pochodní.

00:37:45A tento zvláštní a obrovský fragment Sochy Svobody

00:37:49Bartholdi ve Philadelphii vystavil.

00:37:55V květnu 1876 odplul do Ameriky.

00:38:00Byl odhodlán předvést tam uměleckou senzaci.

00:38:07Výstava ve Philadelphii ke 100. výročí

00:38:10byla první světovou výstavou v Americe a symbolizovala

00:38:14příchod této mladé země na světovou scénu.

00:38:18Očekávaly se stovky tisíc návštěvníků.

00:38:21A Bartholdi měl v plánu všechny je okouzlit. Ale ruka nedorazila.

00:38:27Kromě občasného malování nedělám vlastně nic.

00:38:31Vždyť ani nic dělat nemůžu.

00:38:34Stále jen čekám a čekám na příjezd ruky, která ale nepřijíždí.

00:38:41Dorazila o 2 měsíce později.

00:38:44Oslavy výročí jsou pryč, ale výstava pokračuje.

00:38:48A návštěvníci se sem hrnou.

00:38:51Za 50 centů mohou vystoupat až na balkon.

00:38:55Prodávají se malé modely jako suvenýry.

00:38:58Dělají se fotografie.

00:39:01Poprvé je k vidění skutečná velikost budoucí sochy.

00:39:06Amerika se do Sochy Svobody zamilovala.

00:39:09Stala se ikonou ještě dřív, než ji postavili.

00:39:13To byl zázrak, ve který Bartholdi doufal.

00:39:23Zbývalo dořešit jediný detail, tvář sochy.

00:39:46Kdo dal tvář Soše Svobody? Bartholdiho matka?

00:39:51V jeho korespondenci ani v denících to nic nepotvrzuje.

00:39:58Mohla by to být mladá žena na barikádách v Paříži?

00:40:02Ne, Bartholdi v Paříži během povstání komuny nebyl.

00:40:06Možná to byla vdova po Isaacu Singerovi,

00:40:10králi šicích strojů.

00:40:12Ale Bartholdi se s ní seznámil až dávno poté,

00:40:15co byla tvář sochy hotová.

00:40:19O původu jedné z nejslavnějších tváří na světě vlastně nevíme nic.

00:40:23Jediné, co můžeme říct,

00:40:26je, že tvář Sochy Svobody připomíná tvář antické bohyně,

00:40:30jakou vytvořil Feidias a jiní.

00:40:41Po dokončení hlavy prokázal Bartholdi znovu

00:40:45neuvěřitelnou schopnost propagace.

00:40:49Nechal ji pronést ulicemi Paříže

00:40:51a vyvolal tak spontánní průvod asi 1500 lidí.

00:40:59Obrovská a záhadná hlava bez těla

00:41:03podněcovala představivost návštěvníků výstavy.

00:41:07Stovky lidí platily za to, že mohly vystoupat do její hlavy

00:41:11a podívat se ven skrz její korunu.

00:41:15Bartholdi byl nadšený.

00:41:17Aby si udržel pozornost publika, vymýšlel další příležitosti,

00:41:21jako Diorámu, která budila dojem,

00:41:24že připlouváte do newyorského přístavu,

00:41:27kde vás socha vítá.

00:41:29Byl jedním z prvních,

00:41:31kdo dokázal vymyslet skutečně moderní reklamní kampaň.

00:41:35Používal fotografie i tisk. Stal se z něj podnikatel a diplomat.

00:41:40Paříž, rok 1879.

00:41:46Pánové, dosáhli jsme svého cíle.

00:41:51Dnes již můžeme přislíbit,

00:41:54že náš pomník oslavující svobodu a demokracii,

00:41:57oslavující spojení Ameriky a Francie,

00:42:01bude dokončen od dneška za 4 roky, v roce 1883.

00:42:22Financování sochy bylo zajištěno, práce se rozjely naplno.

00:42:26Gaget, Gauthier a spol. zaměstnali 600 mužů:

00:42:29štukatéry, kováře, tesaře.

00:42:33Ti všichni pracovali na největší soše, jakou kdy svět viděl.

00:42:45Sochu sestavili v Paříži.

00:42:47Pak se měla rozebrat a po moři poslat do New Yorku.

00:42:52Na určitou dobu to byl nejvyšší monument v Paříži.

00:42:5670.000 Pařížanů navštívilo Gagetovu dílnu

00:43:00a všichni zaplatili určitý obnos.

00:43:04Jen celebrity měly vstup zdarma.

00:43:07Jako prezident Grant, který sem přišel v roce 1879.

00:43:11V poslední den svého prezidentství

00:43:14odsouhlasil Grant ostrov Bedloe jako vhodné místo.

00:43:19Američané mohli začít pracovat na podstavci.

00:43:22K vytvoření jeho návrhu byl vybrán architekt

00:43:25Richard Morris Hunt, který pracoval v Paříži

00:43:29a byl miláčkem zdejší vysoké společnosti.

00:43:33Nejdřív vytvořil návrh v mayském stylu.

00:43:36Po dohodě s Bartholdim

00:43:38dostal podstavec klasičtější a evropštější charakter.

00:43:42Hunt našel inspiraci v jednom ze starodávných zázraků světa:

00:43:47v majáku na ostrově Faru u Alexandrie,

00:43:50nejslavnějším majáku v historii.

00:43:54Americká komise byla návrhem nadšená. Dokud nezjistila cenu.

00:44:01Podstavec se musel snížit.

00:44:06Hunt i Bartholdi trvali na tom, že pochodeň musí dosahovat

00:44:10nad věže brooklynského mostu, tehdy nejvyšší stavby v New Yorku.

00:44:15A skutečně, pochodeň je přesahuje o 10 metrů.

00:44:19Stavbě se poprvé daří na obou stranách Atlantiku.

00:44:23Ale opět přichází rána. Eduard Laboulaye umírá.

00:44:29Bartholdi musí pokračovat sám.

00:44:45Po 9 letech práce ční dokončená Socha Svobody nad střechami Paříže.

00:44:544. července 1884 přišel čas,

00:44:57aby Amerika dostala opožděný dar k narozeninám.

00:45:01Předával ho nový předseda Francouzsko-americké unie,

00:45:05Ferdinand De Lesseps.

00:45:09Tato socha je velká svou koncepcí, svými proporcemi i svým provedením.

00:45:15A pro mě je velikou ctí předat tento dar

00:45:19velvyslanci Spojených států ve Francii,

00:45:24panu Levi Mortonovi.

00:45:33Ať stojí na věky, jako důkaz přátelství mezi Francií

00:45:38a Spojenými státy americkými.

00:45:47Levi Morton, americký velvyslanec ve Francii,

00:45:52přijal dar s určitými obavami.

00:45:55Socha byla připravená k rozebrání a k převezení do Ameriky,

00:45:59ale tam nebylo kde ji postavit.

00:46:03Americká strana naprosto selhala. Hotové byly pouze základy.

00:46:09Rozpočet vystřelil z původních 125.000 dolarů

00:46:14na 280.000 a práce se zastavily.

00:46:17Newyorský tisk zesměšňoval jak přehnanou velikost sochy,

00:46:22tak neschopnost komise.

00:46:25A právě ve chvíli, kdy se vše zdálo ztraceno,

00:46:28přišla pomoc od naprosto nečekané osoby, vlastníka a vydavatele

00:46:33nejbojovnějších newyorských novin "The World", Josepha Pulitzera.

00:46:39Jestli peníze nepřijdou, bude se muset socha vrátit dárcům,

00:46:44což bude nehynoucí ostuda pro americký národ.

00:46:47Nebo se bude muset přestěhovat do jiného města,

00:46:51což bude nehynoucí ostuda pro New York.

00:46:55Idioti! Ne vy! Ta zatracená komise.

00:47:00Tak se do toho dáme, seženeme informace!

00:47:08Pulitzer byl maďarský emigrant, který koupil krachující World

00:47:13a změnil ho v nejúspěšnější newyorské noviny.

00:47:17Dnes je Pulitzerova cena nejprestižnější novinářskou cenou,

00:47:22ale v roce 1884 bylo jméno Pulitzer

00:47:25ztělesněním bulvární senzacechtivosti

00:47:29a skandálních článků.

00:47:32-Proč čekat na všechny ty milionáře, aby darovali peníze?

00:47:35-Protože oni je mají!

00:47:38-Ale copak je to dar Francie americkým milionářům? Sepište to!

00:47:43Chci to mít v dnešním vydání.

00:47:45V tomhle městě je víc než sto milionářů,

00:47:49a každý by ten podstavec klidně mohl zaplatit.

00:47:52Otevřou peněženky pro cizí baletní hvězdu, ale pro svobodu?

00:47:56Pro ideál rovnosti? Ani náhodou. The World jsou noviny pro lidi.

00:48:02Necháme ten podstavec postavit

00:48:04s přispěním obyčejných lidí, ne za dolary boháčů.

00:48:11-A vytiskneme jméno každého, kdo něco daruje!

00:48:14-Přesně tak! I když to bude jen penny.

00:48:23V roce 1884 v Americe probíhaly zásadní změny, které opět přivedly

00:48:29otázku svobody do středu zájmu.

00:48:34Spojené státy teď byly vůdčí průmyslovou silou,

00:48:37ale ničím neregulovaný kapitalismus vytvářel obrovské nerovnosti

00:48:43v majetku i v příležitostech.

00:48:47Newyorská vyšší společnost využila fond na stavbu podstavce

00:48:52jako výmluvu pro konání různých společenských událostí

00:48:57ve francouzském duchu.

00:48:59Ale na podstavec nikdo nepřispěl.

00:49:02Má nádherná dcera Svoboda.

00:49:05Je možné se spolehnout jen na jedinou osobu,

00:49:08která dokáže něco zorganizovat. Když tam nejsem, nic nevychází.

00:49:13Bartholdi se opět snažil zmobilizovat Paříž.

00:49:17Vyrobil pro americké donátory sošky ve dvou různých velikostech.

00:49:23Vydal také brožuru, která popisovala historii sochy.

00:49:2720 let úsilí, které začalo na večeři u Laboulayera.

00:49:32Všechno ve zručně provedených kresbách.

00:49:37I přes všechnu jeho snahu byl ale fond pro podstavec k ničemu.

00:49:45Ačkoliv ho od toho všichni zrazovali,

00:49:49Bartholdi se rozhodl přitvrdit

00:49:52a nechat sochu poslat do Nového světa.

00:49:56Nemohl své životní dílo nechat čekat v Paříži,

00:49:59až se Američané rozhoupají.

00:50:02Pařížané byli smutní, ale přesto byla rozebraná,

00:50:06zabalená do 214 pečlivě očíslovaných beden

00:50:10a naložená na loď francouzského námořnictva Isere.

00:50:15To byl také jediný příspěvek francouzské vlády.

00:50:19Plavba byla těžká a neklidná a trvala 27 dní.

00:50:23Isere ale doplula do New Yorku s nedotčeným nákladem.

00:50:2917. června 1885

00:50:32přivítal Sochu Svobody její nový domov v Americe.

00:50:37Vyložili ji na ostrově Bedloe.

00:50:41Byla jako obrovské puzzle o 350 dílech,

00:50:45které čekají na svůj podstavec.

00:50:47-Dobré ráno, pane Pulitzere.

00:50:50-Pane Pulitzere, poslechněte si tohle!

00:50:53-Ano?

00:50:54-Jsem mladý muž cizí národnosti a viděl jsem dost monarchií,

00:50:59abych dokázal ocenit požehnání této republiky.

00:51:02Přikládám 25 centů. Tady.

00:51:07-To je perfektní!

00:51:11Dokážeme to ještě lépe! Poslouchejte.

00:51:15Chci vidět takovouhle větičku v každém vydání.

00:51:19Vymyslete si je sami, když budete muset.

00:51:22A pamatujte si, dejte do toho hodně srdce,

00:51:26hodně demokratického sentimentu.

00:51:31Peníze přicházely z celé země.

00:51:35O dva měsíce později oznamoval titulek neuvěřitelný úspěch:

00:51:40100.000 dolarů od 120.000 lidí.

00:51:43Jméno každého z nich bylo vytištěno na první straně.

00:51:47Náklad vzrostl o 50.000 výtisků.

00:51:50Ze sochy obklopené dvěma glóby se stalo logo novin.

00:51:54The World se stal největším newyorským deníkem.

00:52:03Peníze byly pohromadě a práce na podstavci mohly začít.

00:52:07Za pouhých 7 měsíců

00:52:10mohla socha povstat nad vodami newyorského přístavu.

00:52:14-Ten podstavec je na lešení příliš velký. Vypadají jako liliputi.

00:52:23Po 10 letech od oslav stého výročí.

00:52:2721 let poté, co Eduard de Laboulaye tuto myšlenku poprvé vyslovil.

00:52:33Poslední ze 300.000 nýtů byl na svém místě

00:52:36a Socha Svobody byla hotová.

00:52:40Ta socha byla stvořená pro toto místo,

00:52:43které inspirovalo její koncepci.

00:52:46Kéž pánbůh požehná mou práci a korunuje ji úspěchem,

00:52:50aby přetrvala a měla takovou morální sílu,

00:52:53jakou by měla mít.

00:52:55Jsem šťastný,

00:52:57že jsem jí mohl zasvětit nejlepší roky svého života.

00:53:0228. října 1886.

00:53:06New York slaví Bartholdiho den, inauguraci jeho sochy.

00:53:11V průvodu po Broadwayi jde více než milion lidí.

00:53:15Oficiální oslavy se ale konají daleko odtud,

00:53:19u nohou sochy na ostrově Bedloe.

00:53:22Zajímavé je hlavně to, kdo sem pozvaný nebyl.

00:53:25Třeba Pulitzer, muž, díky kterému tu socha dnes stojí.

00:53:30Jednoduše proto, že byl Žid narozený v cizině.

00:53:35Inspirací pro sochu byla rovnost mezi lidmi,

00:53:39ale nebyli tu žádní Afroameričané. Ani žádné ženy.

00:53:42Tady stojí Socha Svobody,

00:53:44ale kde je v této zemi svoboda pro ženy?

00:53:47Svobodu!

00:53:49Sufražetky si najaly člun a na protest obklíčily ostrov.

00:53:53Proslovy pronášené u nohou sochy přehlušovaly výstřely a pískání.

00:53:58Prezident Cleveland, Francouzsko-americká unie,

00:54:02muži z vysoké společnosti, politici i představitelé církve,

00:54:06to vše jen bezmocně sledovali.

00:54:09Začalo pršet.

00:54:12Chlapec dal omylem Bartholdimu znamení

00:54:14a ten sochu odhalil uprostřed projevu.

00:54:20Svoboda se ukázala celému světu.

00:54:24A nikoho nenapadlo pořídit nějakou fotografii.

00:54:33Za 100 let už budeme všichni zapomenuti, ale tato socha přetrvá.

00:54:39Bude viditelným důkazem přátelství, vždyť překonalo bouře času.

00:54:44Bude tu stát nehnutě,

00:54:47čelit větrům, které povanou kolem její hlavy,

00:54:51a vlnám, které se budou tříštit o její nohy.

00:54:56Ani francouzští republikáni, kteří stáli u zrodu myšlenky,

00:55:02ani američtí podnikatelé,

00:55:05kteří si pletli svobodu s kapitalismem bez hranic,

00:55:09nedali této soše její pravý význam.

00:55:13Ten dostala až díky milionům mužů a žen,

00:55:16kteří na konci 19. a na začátku 20. století

00:55:20připlouvaly do New Yorku z celého světa.

00:55:29"Svoboda přinášející světlo světu"

00:55:33je sama totiž přistěhovalcem, narozeným ve Francii.

00:55:37Po 100 letech v newyorském přístavu se stala symbolem Ameriky.

00:55:42Představuje ideál společný mužům i ženám na celém světě,

00:55:46prostě Svobodu.

00:56:18Skryté titulky : Eva Hozíková, Česká televize 2015