00:00:02 Česká televize uvádí francouzský dokument

00:00:18 Znají ji lidé z celého světa.

00:00:21 Déle, než celé jedno století

00:00:24 vítá poutníky na ostrově v newyorském zálivu.

00:00:28 Maják osvětlující Nový svět, ztělesnění snu o svobodě.

00:00:34 Je sice známým symbolem, ale na její historii zapomínáme.

00:00:38 Kdo si pamatuje, že Socha Svobody

00:00:41 byla původně darem francouzského lidu, lidu Ameriky?

00:00:45 Bude hledět přes oceán, jako by chtěla vykročit k Francii.

00:00:50 Bylo to politické gesto ve formě uměleckého díla.

00:00:54 Říkám jí "Svoboda přinášející světlo světu".

00:01:00 I když se to může zdát absurdní,

00:01:03 byla dokončena jen díky odhodlání svého stvořitele,

00:01:06 Augusta Bartholdiho.

00:01:10 Pracoval na ní 20 roků, překonal všechny překážky,

00:01:13 aby se jeho sen stal skutečností.

00:01:17 Pozoruhodné spojení umění a technologie.

00:01:20 A na krátký čas také největší monument Paříže.

00:01:24 Bartholdi, to je revoluce!

00:01:27 Chci, aby tu stále věčně.

00:01:30 Vypadá, jako by tu byla odjakživa.

00:01:33 Ale nebýt nadšení, představivosti a odhodlání

00:01:37 tohoto vizionářského umělce, neexistovala by.

00:01:40 Svoboda.

00:01:44 SOCHA SVOBODY

00:01:50 Socha Svobody se zrodila v místě a v době, která svobodná nebyla.

00:01:56 V Paříži, v polovině 19. století, na počátku moderního věku.

00:02:03 Po 70 letech politických a sociálních nepokojů

00:02:07 našla Francie určitou stabilitu v období 2. císařství.

00:02:11 Ale cena byla vysoká.

00:02:14 Ideály, které inspirovaly francouzskou revoluci,

00:02:18 zastínila císařská diktatura.

00:02:21 Císař Napoleon III. tvrdě nastolil pořádek.

00:02:25 Zavedl cenzuru tisku,

00:02:28 své oponenty nechal uvěznit nebo vyhostit.

00:02:35 Na druhé straně Atlantiku čelila i Amerika krizi svobody.

00:02:41 Jen 90 let po tom, co s pomocí francouzských

00:02:45 republikánů dosáhla nezávislosti, ocitla se uprostřed občanské války.

00:02:51 Přes 700 000 mrtvých, na Severu i na Jihu.

00:02:55 Kvůli jediné mezeře v americké ústavě,

00:02:59 kvůli jednomu velkému hříchu: otroctví.

00:03:05 Zrovnoprávněním otroků dokončil prezident Abraham Lincoln

00:03:10 práci amerických otců zakladatelů.

00:03:14 Příslib vítězství svobody povzbudil republikány

00:03:18 ve všech částech světa.

00:03:20 Ale pouhých 6 dní poté, co se Jih vzdal,

00:03:24 byl Lincoln zavražděn.

00:03:27 A 6 dní poté vznikla myšlenka Sochy Svobody.

00:03:32 V dubnu 1865 pořádal

00:03:34 francouzský republikánský vůdce Edouard de Laboulaye

00:03:39 večeři na oslavu vítězství svobody v Americe.

00:03:45 Mladý sochař Auguste Bartholdi zaznamenal ve svém deníku

00:03:49 první zmínku o soše svobody právě při této příležitosti.

00:03:53 Bylo to shromáždění výjimečných politiků a učenců.

00:03:58 Jejich rozhovor mne zaujal tak hluboce,

00:04:02 že jsem si ho zapamatoval.

00:04:04 Přátelé! Připijme na konec občanské války.

00:04:08 Na zrovnoprávnění otroků.

00:04:11 A také na našeho

00:04:13 nešťastného zesnulého přítele, Abrahama Lincolna.

00:04:17 Na Abrahama Linkolna!

00:04:20 Je zvláštní ironií osudu, že jsme pomohli vaší zemi

00:04:24 nalézt demokracii, a svou jsme ztratili.

00:04:27 -Emigrujte do Ameriky!

00:04:30 -To by bylo zbabělé! Ale možná byste nám dnes mohli pomoci vy.

00:04:35 -Ano, ale jak?

00:04:38 -Za 11 let bude Amerika slavit 100 let od získání nezávislosti.

00:04:44 Znáte lepší příležitost k upevnění duchovního svazku,

00:04:49 který spojuje Spojené státy a Francii?

00:04:52 -Mezi národy neexistuje velkorysost.

00:04:56 Každý hájí své vlastní zájmy.
-Ptám se vás znovu, jak?

00:05:02 -Monumentem.

00:05:06 -Abychom stvrdili pouto,

00:05:09 které k sobě oba naše národy váže jako bratry.

00:05:13 Pan Laboulaye připomněl památku Francouzů,

00:05:17 kteří během americké revoluce

00:05:20 prolili krev za společný ideál svobody.

00:05:24 Řekl, že když srdce už jednou bila společně,

00:05:27 musí to mezi národy i mezi lidmi něco zanechat.

00:05:32 Cituji ta slova, abych doložil vznik této myšlenky.

00:05:36 Její kořeny jsou hlubší, než jen pouhá umělecká ctižádost.

00:05:41 -Vy jste se zbláznil.
-Podle mě je to skvělý nápad.

00:05:45 -Co vám v tom brání, pane Laboulaye?

00:05:49 -Ne co! Spíš kdo.

00:05:58 Tajná policie. Sledují mě.

00:06:02 Někteří lidé vnímají demokracii a svobodu jako hrozbu.

00:06:10 Socha Svobody, která oslavuje ideály odporující císařství,

00:06:15 by mohla působit nebezpečně podvratně.

00:06:19 Císař byl příliš mocný.

00:06:21 Laboulaye bude muset počkat, až se změní politická situace.

00:06:26 Ani Bartholdi nebyl na takový projekt připravený.

00:06:30 Momentálně měl jiné ambice.

00:06:35 V roce 1867 byla Paříž dějištěm Světové výstavy.

00:06:40 Sešlo se na ní přes 11.000 vystavujících z 41 zemí.

00:06:46 Všichni velebili pokrok, kterého se dosáhlo během druhého císařství.

00:06:55 Bartholdiho zaujal Egyptský park oslavující jak starodávný Egypt,

00:07:01 tak i vizionářský a velmi moderní projekt z té doby, Suezský průplav,

00:07:07 který vymyslel a prosadil Ferdinand De Lesseps.

00:07:11 Světově uznávaný podnikatel, mimo jiné vytvořil nové postupy,

00:07:15 jak takový projekt financovat.

00:07:17 A vymyslel také nové stroje a techniky, které se měly

00:07:21 při stavbě v poušti použít.

00:07:24 Bartholdi byl nadšený odvážnou stavbou i jejím rozsahem.

00:07:28 Nekompromisní vize velkého muže ho ohromila.

00:07:36 Jednoho dne jsem si tady postavil stan. Nebylo tu ani stéblo trávy.

00:07:41 Věřte mi, je to pravda.

00:07:44 A dnes tu jsou pole, zahrady, paláce i města.

00:07:48 Lodě ze všech koutů světa brzy poplují podél těchto břehů.

00:07:53 Lidskou touhu něčeho dosáhnout nemůžete zastavit.

00:08:05 Setkání s De Lessepsem a s jeho obrovskou ctižádostí

00:08:10 vyneslo na povrch Bartholdiho vlastní ambice.

00:08:14 Musel najít způsob,

00:08:17 jak se na tomto obrovském projektu podílet.

00:08:21 Bartholdi navštívil Egypt před 12 lety,

00:08:25 ještě jako mladý umělec.

00:08:28 Přivezl si odtamtud několik kreseb

00:08:31 zachycujících egyptskou přítomnost.

00:08:35 A jako nadšený fotograf

00:08:38 i pár fotografií egyptské minulosti.

00:08:42 Setkání s dávnými kolosy doslova rozdmýchalo jeho imaginaci.

00:08:47 V přítomnosti těch starodávných kolosů

00:08:50 cítíme hluboké pohnutí nad minulostí,

00:08:54 která se nám zdá téměř nekonečná.

00:08:57 Prachem u jejich nohou prošly mnohé generace,

00:09:00 mnohé životy, mnohé lidské osudy.

00:09:03 Zdá se, jako by ty majestátní bytosti ze žuly

00:09:07 úplně pomíjely přítomnost,

00:09:10 a zpříma hleděly do nekonečné budoucnosti.

00:09:17 To byly monumenty starého Egypta.

00:09:20 Ale jak by měl vypadat monument Egypta současného?

00:09:29 Bartholdi si zvolil postavu káhirské ženy,

00:09:33 nosičky vody "fellahín".

00:09:56 Chtěl ji postavit jako obrovskou sochu se svítilnou v ruce,

00:10:00 kterou by osvětlovala vjezd do průplavu.

00:10:03 Měla být zároveň majákem, ale i monumentální poctou umění,

00:10:08 pokroku a egyptskému lidu.

00:10:16 Stavbu takové sochy mohl povolit jen jediný člověk.

00:10:21 Chedív, vládce Egypta, Ismail Pasha.

00:10:29 Káhira, 1869.

00:10:34 Bartholdi využil všech možností, aby si s chedívem dohodnul schůzku.

00:10:41 Naléhal na francouzského ministra kultury,

00:10:44 apeloval na tajemníka Ismaila Pashi,

00:10:47 dokonce se obrátil i na císařovnu Evženii.

00:10:51 Přemluvil i váhajícího De Lessepse,

00:10:54 který měl v hlavě jen otevření svého kanálu.

00:11:01 -Tak to je váš návrh majáku?
-Ano, Vaše Excelence.

00:11:05 -Jak by měl být velký?

00:11:07 -19 metrů, podstavec 12 metrů. Asi tak jako Kolos rhodský.

00:11:12 -Aha.

00:11:14 -Pokud se nemýlím, pane Bartholdi,

00:11:18 Fellahín většinou nosí vodu na hlavě, ne?

00:11:21 -Ano, Vaše Excelence. Ale v tomto případě ne.

00:11:25 -A samotné osvětlení... nebylo by vhodnější umístit ho na hlavu?

00:11:30 -No...
-Jako korunu. Světelnou korunu.

00:11:34 -Je to možné.

00:11:37 Určitě by to zjednodušilo celou konstrukci, ale...

00:11:41 -Nechci zasahovat do vaší práce.
-Jistě.

00:11:45 -Ale doporučil bych vám mou připomínku ještě zvážit.

00:11:49 -Ale Vaše Excelence...

00:11:52 -Bylo to opravdu zajímavé, pane...
-Bartholdi.

00:11:55 -Bartholdi, samozřejmě. Děkuji vám za návštěvu.

00:12:00 -Mám vám tu nechat své plány?
-Jestli chcete.

00:12:26 -Oh, Bartholdi.
-Chce, aby měla světlo ve vlasech.

00:12:31 Pochodeň v ruce je přece mnohem lepší?

00:12:35 -Poslouchejte, Bartholdi, žijeme dobu pohybu, věk páry.

00:12:40 Do mramoru dnes nikdo investovat nebude.

00:12:44 A jestli to má být navíc žena, on je má radši takhle.

00:12:47 -Ah...

00:12:48 -Nemějte obavy, příteli. Vkus se mění.

00:12:52 Jsem si jistý, že váš maják si své místo najde.

00:12:55 Dám vám své slovo, že se zase brzy setkáme.

00:13:04 Bartholdiho setkání s chedívem bylo naprosté fiasko.

00:13:09 De Lessepsovo odmítnutí ho zdrtilo a ponížilo.

00:13:17 V následujících dnech se šel Bartholdi podívat

00:13:21 na práce na kanálu.

00:13:23 Rozsahem a náročností celé stavby byl ohromený.

00:13:27 Tváří v tvář všem těm strojům, bagrům a buldozerům

00:13:32 nořícím se z pouštního písku utrpěl skutečný šok.

00:13:37 Byli to moderní kolosy nejnovější technologie.

00:13:41 V porovnání s tak obrovskou stavbou vypadal jeho návrh sochy

00:13:45 najednou podivně zastarale.

00:13:51 V 35 letech byl Bartholdi rozpolcený, stejně jako Egypt,

00:13:56 mezi minulostí a současností, mezi tužkou a fotoaparátem.

00:14:01 Aby mohl naplnit své ambice, musel být víc, než jen umělec.

00:14:09 O několik let později byla u příjezdu do Suezského průplavu

00:14:14 vztyčena obrovská socha. Socha Ferdinanda De Lessepse.

00:14:30 I přes neúspěchy a zklamání pokračoval Bartholdi v práci.

00:14:36 Socha přišla o svůj egyptský kostým a stala se tak univerzálnější.

00:14:41 Model z roku 1870 doznal drobných změn.

00:15:08 V ten samý rok vypukla válka.

00:15:12 Bartholdi vyměnil sochařskou halenu za armádní uniformu.

00:15:16 Prusko napadlo jeho rodné Alsasko.

00:15:20 Rok 1870 bude pro Francii trochu křečovitý.

00:15:25 Pro mladého sochaře bude naprosto rozhodující.

00:15:29 Drahá matko.

00:15:31 Je tak smutné vidět všechnu tu sílu života a inteligence

00:15:37 na obou stranách ve službách ničení.

00:15:41 A to všechno kvůli samolibé ctižádosti několika mužů.

00:15:45 Bronz, ze kterého se měly stát sochy, se mění na válečná děla!

00:15:58 Francie utrpěla sérii rychlých porážek. Ztratila Alsasko.

00:16:04 Bartholdiho rodný kraj okupovali.

00:16:09 V bitvě u Sedanu byl zajat Napoleon III. i se 100.000 vojáky.

00:16:14 Druhé císařství tak neslavně skončilo.

00:16:22 Bartholdiho propustili z armády.

00:16:26 Vrátil se do Paříže, která byla spálená na popel.

00:16:31 Drahá matko, Tuileries jsou vypálené,

00:16:35 pavilón v Louvru naproti Královskému paláci také.

00:16:41 Nejponičenější ze všech je radnice.

00:16:45 A také můj drahý ateliér v ulici Vavin.

00:16:49 Vojáci prokopali zdi až do dvora.

00:16:52 Zaujali pozice u oken a pálili odtamtud z pušek.

00:16:58 Během jediného roku se Bartholdimu obrátil život vzhůru nohama.

00:17:03 Zažil krutost války, viděl porážku své země.

00:17:07 Alsasko zabrali Prusové, Paříž byla v troskách.

00:17:12 A právě v tuto chvíli,

00:17:14 kdy padlo císařství a všude byl jen zmar a zkáza,

00:17:18 si znovu vzpomněl na Laboulayeova slova:

00:17:22 svoboda musí mít svůj pomník.

00:17:36 Můj drahý Laboulaye.

00:17:40 Potřebuji se nějak vytrhnout z bolestných zážitků minulého roku.

00:17:44 Doufám, že ve Spojených státech najdu nějaké spojence,

00:17:48 že budu moci pracovat.

00:17:51 Především ale doufám,

00:17:53 že budu moci dokončit svůj projekt stavby památníku nezávislosti.

00:17:59 Než se znovu dočkám svobody a republiky ve své vlasti,

00:18:03 pokusím se oslavit ji tam.

00:18:06 Pohled při příjezdu do New Yorku je úžasný. Je to nádherné.

00:18:11 Je to skutečně Nový svět,

00:18:14 který se otevírá v celé své majestátnosti,

00:18:18 živoucí a plný vášně.

00:18:22 Věřím, že můj projekt dosáhne velkých rozměrů.

00:18:32 Našel jsem dokonalé místo.

00:18:35 Ostrov Bedloe, uprostřed zálivu, přímo proti úžině,

00:18:39 která tvoří bránu do Ameriky.

00:18:45 V den, kdy Bartholdi objevil Ameriku,

00:18:48 našel i místo pro svou sochu.

00:18:50 Dřív, než vůbec vstoupil na pevninu.

00:18:56 Bartholdi si Ameriku představoval jako domov rozumu,

00:19:00 umírněnosti a svobody.

00:19:02 Takové nové Athény.

00:19:05 Místo toho ale našel dynamický a optimistický národ,

00:19:10 plný síly a energie, s rozvíjejícím se průmyslem.

00:19:14 Drahá matko,

00:19:16 Spojené státy

00:19:18 jsou jako překrásná žena žvýkající tabák.

00:19:22 Město New York, to je chaos spěchajících davů,

00:19:26 špatné silnice, dlažba přetnutá železničními kolejemi,

00:19:30 telegrafními sloupy, pouličními lampami, dráty.

00:19:34 Jsou tu prapory, zboží vyložené na chodníku,

00:19:38 vysypané přímo do otevřených obchodů.

00:19:41 To všechno v těžko definovatelném stylu:

00:19:45 anglo-marsejsko-goticko
-dórsko-čínském.

00:19:49 Všechno je tady obrovské. Dokonce i hrách.

00:19:56 New York byl místem obrovské prosperity a všemožných inovací.

00:20:01 Laboulayeův doporučující dopis otevřel Bartholdimu dveře

00:20:07 k významným politikům, žurnalistům, průmyslníkům a umělcům.

00:20:14 Dosáhl dokonce schůzky s prezidentem Grantem,

00:20:18 který byl se svou rodinou na dovolené v New Jersey.

00:20:22 -Pane prezidente, chtěl jsem vám ukázat nějaké nákresy své sochy.

00:20:28 Říkal jsem si, že by mohla stát

00:20:30 na ostrově Bedloe v newyorském zálivu.

00:20:33 Tématem té sochy je svoboda. Ta spojuje oba naše národy...

00:20:38 -Prosím, ne tak nahlas, pane Bartholdi.

00:20:42 Ryby jsou velice citlivé na hluk.
-Ryby?

00:20:47 -Rybářský prut pro pana Bartholdiho.

00:20:57 Musím pochopit amerického ducha, způsob, jak to tu funguje,

00:21:02 a co mohu očekávat.

00:21:06 Proto je pro mě důležité se pořádně seznámit s touto zemí,

00:21:10 s jejími lidmi, přírodou.

00:21:13 Pak najdu cestu k triumfálnímu úspěchu.

00:21:20 První zastávkou byly Niagarské vodopády.

00:21:24 Ochutnávka síly americké přírody.

00:21:29 Tady namaloval první z akvarelů,

00:21:32 kterými pak svou cestu zdokumentoval.

00:21:35 Chtěl vytvořit svou sochu, ale prozatím se stal turistou.

00:21:41 Cestoval jsem od východu na západ, ze severu na jih.

00:21:45 Navštívil jsem skoro všechna velká města.

00:21:49 Ale i mnoho těch malých,

00:21:51 ze kterých se možná velká města teprve stanou.

00:21:56 V Chicagu si Bartholdi uvědomil,

00:21:59 jak je Nový svět ve skutečnosti mladý.

00:22:03 Město plné obchodů se 129 kostely,

00:22:06 bylo teprve 38 let staré. Mladší, než on.

00:22:10 Odtud se vydal vlakem

00:22:12 po transkontinentální železnici na západ.

00:22:16 Podnikl jsem uměleckou cestu po různých městech

00:22:20 i po divoké přírodě.

00:22:22 Kreslil jsem a maloval. A všude jsem se setkával s lidmi.

00:22:27 Za 5 měsíců jsem Ameriku poznal lépe, než mnozí Američané.

00:22:37 Ze San Francisca

00:22:40 zamířil dostavníkem na sever až k sekvojovým lesům.

00:22:44 To byla jeho poslední zastávka na samém konci kontinentu.

00:22:50 Vnitřek pralesa je skutečně působivý.

00:22:53 Pochopíte, co museli cítit první lidé,

00:22:56 kterým se naskytl tenhle pohled.

00:23:00 Bartholdi, ten vzdělaný muž ze starého světa,

00:23:04 byl zcela unesen pohledem na obrovské sekvoje,

00:23:07 vyšší než katedrála v Chartres, starší než bájné egyptské sochy.

00:23:22 15. září 1871. Bartholdi se vrátil do New Yorku.

00:23:28 Bylo na čase začít shánět peníze.

00:23:31 V jednom elitním newyorském klubu zorganizoval

00:23:36 prezentaci pro bohaté republikány.

00:23:39 Pánové, připojte se ke mně

00:23:41 při vzniku nového uměleckého zázraku.

00:23:45 Říkám jí "Svoboda přinášející světlo světu".

00:23:51 Mezinárodní spolupráce mezi Francií a Amerikou.

00:23:56 Symbol pouta, které spojuje oba naše skvělé národy.

00:24:01 -Abych tomu rozuměl, pane Bartholdi.

00:24:04 Má to být dar americkému lidu, ale chcete, aby za něj zaplatil?

00:24:10 -Tomu říkám chytrá obchodní nabídka!

00:24:13 -Ne tak docela. Francouzi zaplatí sochu, Američané podstavec.

00:24:19 -Kolik to bude stát, a jaký bude zisk?

00:24:23 -Pánové, prosím, toto není otázka materiálního zisku.

00:24:28 Připomeňme si naše ideály. Demokracii, svobodu.

00:24:33 Dohromady je to 250.000 dolarů. 125 za podstavec.

00:24:41 Malá cena za oslavu svobody.

00:24:44 -Můžu tam umístit jméno své společnosti?

00:24:47 -Skvělý nápad!

00:24:49 -Proč to musí být tak velké? A k čemu ta pochodeň?

00:24:54 Socha ještě ani neexistovala, ale už měla svou funkci,

00:24:59 třeba prodávat motorový olej nebo nitě.

00:25:02 Američané jsou pragmatičtí lidé.

00:25:06 Bartholdi jim nabídl dar, o který nikdo nežádal,

00:25:09 a nikdo ho nepotřeboval. Navíc drahý.

00:25:12 125.000 dolarů bylo tehdy tolik, kolik je dnes 5.000.000.

00:25:17 Vysoká částka i pro ty nejbohatší Američany.

00:25:21 Američané dokážou být otevření a štědří.

00:25:25 Mně se ale nedaří najít ani pár lidí,

00:25:29 kteří by se nadchli pro něco jiného,

00:25:32 než pro všemocný dolar.

00:25:34 Americká povaha zřejmě není k podobným věcem nijak vstřícná.

00:25:40 Po 5 měsících v Americe se Bartholdi vrátil. Bez peněz.

00:25:45 Ale s místem pro svou sochu.

00:25:48 -Není to Francie! Zajímají se jen o zisk.

00:25:52 -Takový pragmatismus můžeme pokládat i za ctnost.

00:25:56 Setkal jste se s některými velmi vlivnými lidmi.

00:26:00 -A bohatými.

00:26:02 -To je newyorkský přístav?

00:26:05 -Ano. Bude hledět přes oceán, jako by chtěla vykročit k Francii.

00:26:11 -Samozřejmě. Monarchisté jsou teď ještě příliš silní.

00:26:17 To ale nemůže vydržet dlouho. Naše chvíle přijde, příteli.

00:26:24 Ale teď musíme ještě počkat!

00:26:27 -V čekání nejsem moc dobrý.

00:26:29 -To mi neuniklo. Ale řekněte mi víc.

00:26:36 Zpoždění by mohlo být fatální.

00:26:39 Oslavy 100 let od získání nezávislosti se mají konat

00:26:44 za pouhých 5 let.

00:26:46 Bartholdi mezitím pracoval na vlastní pěst.

00:27:02 Musel promyslet každý detail.

00:27:05 Ještě nikdo před ním nepostavil sochu takových rozměrů.

00:27:10 93 metrů od pochodně na zem. 46,08 metru od pochodně k nohám.

00:27:20 Ruka dlouhá 5 metrů.

00:27:24 Obličej 5,25 metru. Nos dlouhý 1,48 metru.

00:27:30 Socha projektovaná tak, aby po staletí stála na ostrově

00:27:34 směrem k otevřenému moři,

00:27:37 vystavená extrémním teplotám a silnému větru.

00:27:41 Její slavný předchůdce, Rhodský kolos,

00:27:44 měřil 33 metrů a stál jen 66 let,

00:27:47 než se zřítil k zemi při zemětřesení.

00:27:53 Nové technologie přinesly v 19. století

00:27:56 návrat kolosálních skulptur. Některé měly náboženské téma,

00:28:00 jako 16metrová Panna Marie z Le Puy.

00:28:03 Jiné představovaly národní téma, jako Bavarie v Německu,

00:28:07 vysoká téměř 16 metrů,

00:28:10 či 7metrová socha krále Vercingetorixe ve Francii.

00:28:15 Vedle Bartholdovy vize samí trpaslíci.

00:28:19 Velké sochy, které byly dosud vytvořeny,

00:28:22 mají všechny mnohem menší proporce než moje Socha Svobody.

00:28:28 U takové sochy ale nejde jen o velikost.

00:28:31 Musí dokázat v srdcích lidí vyvolat emoce.

00:28:35 Ne kvůli svým rozměrům,

00:28:38 ale proto, že její velikost odráží velikost myšlenky,

00:28:43 kterou představuje.

00:29:01 -Mohu?

00:29:12 Ano, to je ona.

00:29:14 Americká svoboda, jejíž pochodeň nepřináší oheň, ale světlo.

00:29:20 Socha Svobody je vlastně alegorickým vyjádřením

00:29:24 představy o svobodě.

00:29:26 Známe Spravedlnost a její meč, Vítězství s palmovým listem,

00:29:30 Pravdu a její zrcadlo.

00:29:34 Aby měla ten správný dopad, musí mít prosté, jasné

00:29:37 a snadno pochopitelné atributy. Její pochodeň osvětluje.

00:29:42 Koruna je symbolem slunce,

00:29:44 špičaté paprsky evokují šíření osvícených ideálů.

00:29:49 Přetrhané řetězy odkazují na zrovnoprávnění otroků.

00:29:53 A tabulka v její ruce připomíná tabulku, kterou měl u sebe Mojžíš.

00:29:58 Všechno jsou to symboly moudrosti a pořádku.

00:30:02 Vůbec se nepodobá jinému tehdy známému ztvárnění svobody,

00:30:06 Delacroixově Svobodě vedoucí lid.

00:30:09 Tato Svoboda drží v ruce pušku a prapor,

00:30:13 má potrhané šaty a překračuje mrtvá těla.

00:30:16 Delacroixova Svoboda volá po revoluci.

00:30:19 Ta Bartholdiho je mnohem konzervativnější a umírněnější.

00:30:25 A právě toto ztvárnění svobody triumfovalo 29. ledna 1875,

00:30:31 kdy Laboulayeova strana získala ve sněmovně

00:30:35 o jediný hlas většinu

00:30:37 a ve Francii byla nastolena parlamentní republika.

00:30:42 Socha Svobody se změnila ze symbolu odporu proti císařství

00:30:46 v symbol vítězství republiky.

00:30:49 Dlouhé čekání skončilo. Její konstrukce mohla začít.

00:30:54 -Budeme jich potřebovat tak 200 pro naše přispěvatele.

00:30:58 -Rozumím.

00:31:01 -Je to problém?

00:31:03 -Ne, vůbec ne. Těžké bude vytvořit tu pravou.

00:31:07 -Proč?

00:31:09 -Protože bude téměř 50 metrů vysoká a...

00:31:12 -A?

00:31:13 -A musí vydržet navěky. Myslím to vážně.

00:31:18 -O tom nepochybuji, příteli.

00:31:22 -Hlavně zajistěte, aby byla hotová k tomu výročí.

00:31:27 Laboulaye trval na tom, že socha bude darem francouzského lidu.

00:31:32 Žádné vládní financování.

00:31:35 To bylo riskantní,

00:31:37 protože peníze na její stavbu neměli zajištěné předem.

00:31:43 Laboulé založil Francouzsko-americkou unii,

00:31:47 která měla pořádat různé akce s cílem získání financí.

00:31:51 Mimo jiné i večer v opeře,

00:31:54 kde se hrála Hymna svobody od Charlese Gounoda.

00:31:58 Zpívalo ji 700 hlasů.

00:32:00 Získávat prostředky je třeba efektivně a nápaditě.

00:32:04 Cena sochy rostla.

00:32:06 Z původního odhadu 400.000 franků se vyšplhala na téměř 2 miliony.

00:32:18 Do oslav zbýval už jen pouhý rok.

00:32:27 Štědrý vlastník dolů daroval 60.000 kilogramů mědi,

00:32:31 a tak mohly začít práce ve slévárně Gaget, Gauthier a spol.

00:32:36 v ulici Chazelles v Paříži.

00:32:39 Bartholdi se pustil na neznámé území.

00:32:43 Nikdo netušil, jaké těžkosti je čekají.

00:32:47 Až do dnešního dne nikdo nevytvořil

00:32:51 sochu takových rozměrů, jako je má Socha Svobody.

00:32:55 Musím věnovat velkou pozornost způsobu provedení,

00:32:59 předem promyslet podpůrnou konstrukci

00:33:02 a rozmyslet všechny požadavky na převoz do Ameriky.

00:33:07 Pro sochu této velikosti by byl bronz příliš těžký,

00:33:11 kámen by se nedal transportovat.

00:33:14 Proto Bartholdi zvolil starou metodu konstrukce,

00:33:17 při níž se tenké plátky kovu ručně vyklepou do žádaného tvaru.

00:33:21 Říká se jí "repoussé".

00:33:23 Budou tak muset vytepat více než 3 stovky měděných plátů.

00:33:27 Skutečným oříškem však bude přesně zvětšit sádrový model

00:33:31 do konečné velikosti.

00:33:34 Po první studii o velikosti 1,25 metru

00:33:37 jsem vyrobil postavu vysokou 2,8 metru.

00:33:40 Nechal jsem ji 4krát zvětšit,

00:33:43 a získal jsem sádrový model vysoký asi 11 metrů.

00:33:46 Tuhle velikost stále ještě

00:33:49 dokáže lidské oko pojmout jako celek.

00:33:52 Pak jsem sochu rozdělil na jednotlivé části,

00:33:55 které se měly vytvořit odděleně, a opět jsem je 4x zvětšil.

00:34:00 Socha této velikosti už musí být jen ve fragmentech.

00:34:04 Celý proces vyžaduje naprosto přesná měření.

00:34:09 Ke každé jednotlivé části sochy bylo zapotřebí více než 900 měření.

00:34:14 Při dokončení každé části

00:34:17 vyřízli tesaři podle předlohy desky, abychom získali formy.

00:34:22 Měděné pláty pak bylo nutné vtlačit

00:34:25 do těchto dřevěných forem tak, aby získaly přesný tvar

00:34:28 a přesně reprodukovaly model.

00:34:31 Technika "repoussé" má jednu velkou slabinu.

00:34:35 Měď je příliš měkká, aby udržela tvar a nezdeformovala se.

00:34:39 Potřebuje nějakou vnitřní nosnou konstrukci.

00:34:43 Ale Bartholdi byl sochař, ne inženýr.

00:34:46 Muž, kterého si vybral, aby mu nosnou konstrukci vymyslel,

00:34:51 udělal ze sochy dílo nejmodernější technologie.

00:34:55 Jmenoval se Gustav Eiffel. A později postavil jistou věž.

00:35:01 Cílem je upevnit pylon

00:35:03 pomocí devíti úrovní horizontálních a příčných podpěr.

00:35:08 Asi takhle. Přidáme k tomu stovky plochých železných pásů,

00:35:14 které budou vlastně fungovat jako takové pružiny.

00:35:20 Eiffel už tehdy v Portugalsku

00:35:23 postavil nejdelší železniční most na světě.

00:35:26 Měřil 160 metrů. Železná mříž je nesmírně lehká a silná.

00:35:31 A stejnou techniku chtěl použít

00:35:34 i pro nosnou konstrukci Sochy Svobody.

00:35:37 Při síle větru 80 km v hodině

00:35:40 se socha vychýlí asi o 8 centimetrů,

00:35:43 pochodeň se pohne asi tak o 12,5 centimetru.

00:35:46 Ale nespadne.

00:35:48 -To je zajímavé.

00:35:50 -Zajímavé?! Bartholdi, to je revoluce!

00:35:54 Chcete být její součástí?

00:35:56 -Jistě. A chci, aby tu stála dalších tisíc let.

00:35:59 -Tak se dejme do práce.

00:36:03 Efelova důmyslná myšlenka spočívala v tom,

00:36:07 přenést váhu z exteriéru sochy jinam.

00:36:10 Použil k tomu středový pylon, na který vnější plášť uchytil.

00:36:14 Místo aby socha pasivně odolávala větru svou obrovskou hmotou,

00:36:18 v závislosti na větru se vždy trochu vychýlí

00:36:22 a na okamžik změní tvar.

00:36:25 Provedli jsme množství matematických výpočtů,

00:36:29 abychom dokázali určit odolnost kovových částí

00:36:33 vůči těm nejsilnějším hurikánům.

00:36:36 Měděné pláště jsou vyztužené pruhy železa,

00:36:39 které jsou přichyceny na konstrukci ocelových trámů.

00:36:43 Každý plát je připevněn jednotlivě,

00:36:47 takže svou vahou netlačí na pláty kolem.

00:36:50 Podobně postupovali na prvních mrakodrapech,

00:36:53 které ve stejné době začaly vznikat v Chicagu a v New Yorku.

00:36:57 Konstrukce Sochy Svobody je tedy skutečně moderní,

00:37:01 je to posel architektury 20. století.

00:37:06 Přišel rok 1876.

00:37:09 Amerika se za 5 měsíců chystá na oslavu ve Philadelphii.

00:37:15 Bartholdi se musel smířit s drsnou skutečností.

00:37:20 Ze 300 měděných plátů jich bylo hotovo jen 9.

00:37:23 Sochu se nikdy nepodaří dokončit včas.

00:37:27 A nestihnout výroční oslavy bude jistě znamenat konec.

00:37:31 Proto se rozhodl změnit strategii.

00:37:34 Všichni dělníci v Gagetově dílně zdvojnásobili své úsilí,

00:37:38 aby dokončili aspoň nejsymboličtější část sochy:

00:37:42 ruku s pochodní.

00:37:45 A tento zvláštní a obrovský fragment Sochy Svobody

00:37:49 Bartholdi ve Philadelphii vystavil.

00:37:55 V květnu 1876 odplul do Ameriky.

00:38:00 Byl odhodlán předvést tam uměleckou senzaci.

00:38:07 Výstava ve Philadelphii ke 100. výročí

00:38:10 byla první světovou výstavou v Americe a symbolizovala

00:38:14 příchod této mladé země na světovou scénu.

00:38:18 Očekávaly se stovky tisíc návštěvníků.

00:38:21 A Bartholdi měl v plánu všechny je okouzlit. Ale ruka nedorazila.

00:38:27 Kromě občasného malování nedělám vlastně nic.

00:38:31 Vždyť ani nic dělat nemůžu.

00:38:34 Stále jen čekám a čekám na příjezd ruky, která ale nepřijíždí.

00:38:41 Dorazila o 2 měsíce později.

00:38:44 Oslavy výročí jsou pryč, ale výstava pokračuje.

00:38:48 A návštěvníci se sem hrnou.

00:38:51 Za 50 centů mohou vystoupat až na balkon.

00:38:55 Prodávají se malé modely jako suvenýry.

00:38:58 Dělají se fotografie.

00:39:01 Poprvé je k vidění skutečná velikost budoucí sochy.

00:39:06 Amerika se do Sochy Svobody zamilovala.

00:39:09 Stala se ikonou ještě dřív, než ji postavili.

00:39:13 To byl zázrak, ve který Bartholdi doufal.

00:39:23 Zbývalo dořešit jediný detail, tvář sochy.

00:39:46 Kdo dal tvář Soše Svobody? Bartholdiho matka?

00:39:51 V jeho korespondenci ani v denících to nic nepotvrzuje.

00:39:58 Mohla by to být mladá žena na barikádách v Paříži?

00:40:02 Ne, Bartholdi v Paříži během povstání komuny nebyl.

00:40:06 Možná to byla vdova po Isaacu Singerovi,

00:40:10 králi šicích strojů.

00:40:12 Ale Bartholdi se s ní seznámil až dávno poté,

00:40:15 co byla tvář sochy hotová.

00:40:19 O původu jedné z nejslavnějších tváří na světě vlastně nevíme nic.

00:40:23 Jediné, co můžeme říct,

00:40:26 je, že tvář Sochy Svobody připomíná tvář antické bohyně,

00:40:30 jakou vytvořil Feidias a jiní.

00:40:41 Po dokončení hlavy prokázal Bartholdi znovu

00:40:45 neuvěřitelnou schopnost propagace.

00:40:49 Nechal ji pronést ulicemi Paříže

00:40:51 a vyvolal tak spontánní průvod asi 1500 lidí.

00:40:59 Obrovská a záhadná hlava bez těla

00:41:03 podněcovala představivost návštěvníků výstavy.

00:41:07 Stovky lidí platily za to, že mohly vystoupat do její hlavy

00:41:11 a podívat se ven skrz její korunu.

00:41:15 Bartholdi byl nadšený.

00:41:17 Aby si udržel pozornost publika, vymýšlel další příležitosti,

00:41:21 jako Diorámu, která budila dojem,

00:41:24 že připlouváte do newyorského přístavu,

00:41:27 kde vás socha vítá.

00:41:29 Byl jedním z prvních,

00:41:31 kdo dokázal vymyslet skutečně moderní reklamní kampaň.

00:41:35 Používal fotografie i tisk. Stal se z něj podnikatel a diplomat.

00:41:40 Paříž, rok 1879.

00:41:46 Pánové, dosáhli jsme svého cíle.

00:41:51 Dnes již můžeme přislíbit,

00:41:54 že náš pomník oslavující svobodu a demokracii,

00:41:57 oslavující spojení Ameriky a Francie,

00:42:01 bude dokončen od dneška za 4 roky, v roce 1883.

00:42:22 Financování sochy bylo zajištěno, práce se rozjely naplno.

00:42:26 Gaget, Gauthier a spol. zaměstnali 600 mužů:

00:42:29 štukatéry, kováře, tesaře.

00:42:33 Ti všichni pracovali na největší soše, jakou kdy svět viděl.

00:42:45 Sochu sestavili v Paříži.

00:42:47 Pak se měla rozebrat a po moři poslat do New Yorku.

00:42:52 Na určitou dobu to byl nejvyšší monument v Paříži.

00:42:56 70.000 Pařížanů navštívilo Gagetovu dílnu

00:43:00 a všichni zaplatili určitý obnos.

00:43:04 Jen celebrity měly vstup zdarma.

00:43:07 Jako prezident Grant, který sem přišel v roce 1879.

00:43:11 V poslední den svého prezidentství

00:43:14 odsouhlasil Grant ostrov Bedloe jako vhodné místo.

00:43:19 Američané mohli začít pracovat na podstavci.

00:43:22 K vytvoření jeho návrhu byl vybrán architekt

00:43:25 Richard Morris Hunt, který pracoval v Paříži

00:43:29 a byl miláčkem zdejší vysoké společnosti.

00:43:33 Nejdřív vytvořil návrh v mayském stylu.

00:43:36 Po dohodě s Bartholdim

00:43:38 dostal podstavec klasičtější a evropštější charakter.

00:43:42 Hunt našel inspiraci v jednom ze starodávných zázraků světa:

00:43:47 v majáku na ostrově Faru u Alexandrie,

00:43:50 nejslavnějším majáku v historii.

00:43:54 Americká komise byla návrhem nadšená. Dokud nezjistila cenu.

00:44:01 Podstavec se musel snížit.

00:44:06 Hunt i Bartholdi trvali na tom, že pochodeň musí dosahovat

00:44:10 nad věže brooklynského mostu, tehdy nejvyšší stavby v New Yorku.

00:44:15 A skutečně, pochodeň je přesahuje o 10 metrů.

00:44:19 Stavbě se poprvé daří na obou stranách Atlantiku.

00:44:23 Ale opět přichází rána. Eduard Laboulaye umírá.

00:44:29 Bartholdi musí pokračovat sám.

00:44:45 Po 9 letech práce ční dokončená Socha Svobody nad střechami Paříže.

00:44:54 4. července 1884 přišel čas,

00:44:57 aby Amerika dostala opožděný dar k narozeninám.

00:45:01 Předával ho nový předseda Francouzsko-americké unie,

00:45:05 Ferdinand De Lesseps.

00:45:09 Tato socha je velká svou koncepcí, svými proporcemi i svým provedením.

00:45:15 A pro mě je velikou ctí předat tento dar

00:45:19 velvyslanci Spojených států ve Francii,

00:45:24 panu Levi Mortonovi.

00:45:33 Ať stojí na věky, jako důkaz přátelství mezi Francií

00:45:38 a Spojenými státy americkými.

00:45:47 Levi Morton, americký velvyslanec ve Francii,

00:45:52 přijal dar s určitými obavami.

00:45:55 Socha byla připravená k rozebrání a k převezení do Ameriky,

00:45:59 ale tam nebylo kde ji postavit.

00:46:03 Americká strana naprosto selhala. Hotové byly pouze základy.

00:46:09 Rozpočet vystřelil z původních 125.000 dolarů

00:46:14 na 280.000 a práce se zastavily.

00:46:17 Newyorský tisk zesměšňoval jak přehnanou velikost sochy,

00:46:22 tak neschopnost komise.

00:46:25 A právě ve chvíli, kdy se vše zdálo ztraceno,

00:46:28 přišla pomoc od naprosto nečekané osoby, vlastníka a vydavatele

00:46:33 nejbojovnějších newyorských novin "The World", Josepha Pulitzera.

00:46:39 Jestli peníze nepřijdou, bude se muset socha vrátit dárcům,

00:46:44 což bude nehynoucí ostuda pro americký národ.

00:46:47 Nebo se bude muset přestěhovat do jiného města,

00:46:51 což bude nehynoucí ostuda pro New York.

00:46:55 Idioti! Ne vy! Ta zatracená komise.

00:47:00 Tak se do toho dáme, seženeme informace!

00:47:08 Pulitzer byl maďarský emigrant, který koupil krachující World

00:47:13 a změnil ho v nejúspěšnější newyorské noviny.

00:47:17 Dnes je Pulitzerova cena nejprestižnější novinářskou cenou,

00:47:22 ale v roce 1884 bylo jméno Pulitzer

00:47:25 ztělesněním bulvární senzacechtivosti

00:47:29 a skandálních článků.

00:47:32 -Proč čekat na všechny ty milionáře, aby darovali peníze?

00:47:35 -Protože oni je mají!

00:47:38 -Ale copak je to dar Francie americkým milionářům? Sepište to!

00:47:43 Chci to mít v dnešním vydání.

00:47:45 V tomhle městě je víc než sto milionářů,

00:47:49 a každý by ten podstavec klidně mohl zaplatit.

00:47:52 Otevřou peněženky pro cizí baletní hvězdu, ale pro svobodu?

00:47:56 Pro ideál rovnosti? Ani náhodou. The World jsou noviny pro lidi.

00:48:02 Necháme ten podstavec postavit

00:48:04 s přispěním obyčejných lidí, ne za dolary boháčů.

00:48:11 -A vytiskneme jméno každého, kdo něco daruje!

00:48:14 -Přesně tak! I když to bude jen penny.

00:48:23 V roce 1884 v Americe probíhaly zásadní změny, které opět přivedly

00:48:29 otázku svobody do středu zájmu.

00:48:34 Spojené státy teď byly vůdčí průmyslovou silou,

00:48:37 ale ničím neregulovaný kapitalismus vytvářel obrovské nerovnosti

00:48:43 v majetku i v příležitostech.

00:48:47 Newyorská vyšší společnost využila fond na stavbu podstavce

00:48:52 jako výmluvu pro konání různých společenských událostí

00:48:57 ve francouzském duchu.

00:48:59 Ale na podstavec nikdo nepřispěl.

00:49:02 Má nádherná dcera Svoboda.

00:49:05 Je možné se spolehnout jen na jedinou osobu,

00:49:08 která dokáže něco zorganizovat. Když tam nejsem, nic nevychází.

00:49:13 Bartholdi se opět snažil zmobilizovat Paříž.

00:49:17 Vyrobil pro americké donátory sošky ve dvou různých velikostech.

00:49:23 Vydal také brožuru, která popisovala historii sochy.

00:49:27 20 let úsilí, které začalo na večeři u Laboulayera.

00:49:32 Všechno ve zručně provedených kresbách.

00:49:37 I přes všechnu jeho snahu byl ale fond pro podstavec k ničemu.

00:49:45 Ačkoliv ho od toho všichni zrazovali,

00:49:49 Bartholdi se rozhodl přitvrdit

00:49:52 a nechat sochu poslat do Nového světa.

00:49:56 Nemohl své životní dílo nechat čekat v Paříži,

00:49:59 až se Američané rozhoupají.

00:50:02 Pařížané byli smutní, ale přesto byla rozebraná,

00:50:06 zabalená do 214 pečlivě očíslovaných beden

00:50:10 a naložená na loď francouzského námořnictva Isere.

00:50:15 To byl také jediný příspěvek francouzské vlády.

00:50:19 Plavba byla těžká a neklidná a trvala 27 dní.

00:50:23 Isere ale doplula do New Yorku s nedotčeným nákladem.

00:50:29 17. června 1885

00:50:32 přivítal Sochu Svobody její nový domov v Americe.

00:50:37 Vyložili ji na ostrově Bedloe.

00:50:41 Byla jako obrovské puzzle o 350 dílech,

00:50:45 které čekají na svůj podstavec.

00:50:47 -Dobré ráno, pane Pulitzere.

00:50:50 -Pane Pulitzere, poslechněte si tohle!

00:50:53 -Ano?

00:50:54 -Jsem mladý muž cizí národnosti a viděl jsem dost monarchií,

00:50:59 abych dokázal ocenit požehnání této republiky.

00:51:02 Přikládám 25 centů. Tady.

00:51:07 -To je perfektní!

00:51:11 Dokážeme to ještě lépe! Poslouchejte.

00:51:15 Chci vidět takovouhle větičku v každém vydání.

00:51:19 Vymyslete si je sami, když budete muset.

00:51:22 A pamatujte si, dejte do toho hodně srdce,

00:51:26 hodně demokratického sentimentu.

00:51:31 Peníze přicházely z celé země.

00:51:35 O dva měsíce později oznamoval titulek neuvěřitelný úspěch:

00:51:40 100.000 dolarů od 120.000 lidí.

00:51:43 Jméno každého z nich bylo vytištěno na první straně.

00:51:47 Náklad vzrostl o 50.000 výtisků.

00:51:50 Ze sochy obklopené dvěma glóby se stalo logo novin.

00:51:54 The World se stal největším newyorským deníkem.

00:52:03 Peníze byly pohromadě a práce na podstavci mohly začít.

00:52:07 Za pouhých 7 měsíců

00:52:10 mohla socha povstat nad vodami newyorského přístavu.

00:52:14 -Ten podstavec je na lešení příliš velký. Vypadají jako liliputi.

00:52:23 Po 10 letech od oslav stého výročí.

00:52:27 21 let poté, co Eduard de Laboulaye tuto myšlenku poprvé vyslovil.

00:52:33 Poslední ze 300.000 nýtů byl na svém místě

00:52:36 a Socha Svobody byla hotová.

00:52:40 Ta socha byla stvořená pro toto místo,

00:52:43 které inspirovalo její koncepci.

00:52:46 Kéž pánbůh požehná mou práci a korunuje ji úspěchem,

00:52:50 aby přetrvala a měla takovou morální sílu,

00:52:53 jakou by měla mít.

00:52:55 Jsem šťastný,

00:52:57 že jsem jí mohl zasvětit nejlepší roky svého života.

00:53:02 28. října 1886.

00:53:06 New York slaví Bartholdiho den, inauguraci jeho sochy.

00:53:11 V průvodu po Broadwayi jde více než milion lidí.

00:53:15 Oficiální oslavy se ale konají daleko odtud,

00:53:19 u nohou sochy na ostrově Bedloe.

00:53:22 Zajímavé je hlavně to, kdo sem pozvaný nebyl.

00:53:25 Třeba Pulitzer, muž, díky kterému tu socha dnes stojí.

00:53:30 Jednoduše proto, že byl Žid narozený v cizině.

00:53:35 Inspirací pro sochu byla rovnost mezi lidmi,

00:53:39 ale nebyli tu žádní Afroameričané. Ani žádné ženy.

00:53:42 Tady stojí Socha Svobody,

00:53:44 ale kde je v této zemi svoboda pro ženy?

00:53:47 Svobodu!

00:53:49 Sufražetky si najaly člun a na protest obklíčily ostrov.

00:53:53 Proslovy pronášené u nohou sochy přehlušovaly výstřely a pískání.

00:53:58 Prezident Cleveland, Francouzsko-americká unie,

00:54:02 muži z vysoké společnosti, politici i představitelé církve,

00:54:06 to vše jen bezmocně sledovali.

00:54:09 Začalo pršet.

00:54:12 Chlapec dal omylem Bartholdimu znamení

00:54:14 a ten sochu odhalil uprostřed projevu.

00:54:20 Svoboda se ukázala celému světu.

00:54:24 A nikoho nenapadlo pořídit nějakou fotografii.

00:54:33 Za 100 let už budeme všichni zapomenuti, ale tato socha přetrvá.

00:54:39 Bude viditelným důkazem přátelství, vždyť překonalo bouře času.

00:54:44 Bude tu stát nehnutě,

00:54:47 čelit větrům, které povanou kolem její hlavy,

00:54:51 a vlnám, které se budou tříštit o její nohy.

00:54:56 Ani francouzští republikáni, kteří stáli u zrodu myšlenky,

00:55:02 ani američtí podnikatelé,

00:55:05 kteří si pletli svobodu s kapitalismem bez hranic,

00:55:09 nedali této soše její pravý význam.

00:55:13 Ten dostala až díky milionům mužů a žen,

00:55:16 kteří na konci 19. a na začátku 20. století

00:55:20 připlouvaly do New Yorku z celého světa.

00:55:29 "Svoboda přinášející světlo světu"

00:55:33 je sama totiž přistěhovalcem, narozeným ve Francii.

00:55:37 Po 100 letech v newyorském přístavu se stala symbolem Ameriky.

00:55:42 Představuje ideál společný mužům i ženám na celém světě,

00:55:46 prostě Svobodu.

00:56:18 Skryté titulky : Eva Hozíková, Česká televize 2015