00:00:02 Na začátku nebylo slovo, ale strom.

00:00:06 Sebejistě se rozkročil v prázdné krajině.

00:00:10 Tak ho objevil člocvěk.

00:00:14 Poseděl pod ním, sešel se s jiným člověkem,

00:00:18 zmínil se o něm v kronice, podepsal pod ním smlouvu,

00:00:22 počal nový život, ano, i umíral.

00:00:28 A strom trval.

00:00:31 Přežil desítky lidských životů

00:00:33 a stal se památným stromem, živým organismem,

00:00:37 který nás všechny přesahuje, dominantou krajiny a času.

00:00:45 Postůjme pod ním s vážností a respektem.

00:00:49 Dotkněme se jeho kmene.

00:00:52 Dívejme se do jeho koruny.

00:00:56 Zamysleme se nad jeho existencí a hodnotami, které nám přináší.

00:01:02 Zní úvodní píseň

00:01:05 Být jako on, nemyslet na dějin.

00:01:11 Být jako on, jen vrůstat do krajiny.

00:01:18 Prorůstat zem a do hlubin se nořit.

00:01:27 Dát trávě stín a své nebe si stvořit.

00:01:34 Tam v korunách se člověku dech zatají.

00:01:42 Tam v korunách se člověk a strom potkají.

00:01:49 Tam v korunách má člověk nebe na dosah.

00:01:57 Tam v korunách tam člověk ztrácí z času strach.

00:02:04 Přesto, že v naší přírodě najdeme okolo pětačtyřiceti

00:02:06 původních druhů stromů, u stromů památných se opakují

00:02:11 skoro do omrzení, hlavně dva z nich.

00:02:14 Lípy a duby, jako dlouhověké stromy převažují.

00:02:19 Jenže památnými nejsou jenom ony.

00:02:22 Mohou jimi být i jiné stromy.

00:02:25 A protože my se dnes chceme vydat za těmi jinými památnými stromy,

00:02:28 vybrali jsme si takové zvláštní místo.

00:02:30 Jsme v areálu nemocnice Svaté Anny.

00:02:35 Nenechte se zmýlit, že jsme o platanu už mluvili v Praze.

00:02:39 I Brno má svůj platan.

00:02:42 Brňané si ho dokonce zvolili za strom roku 2001.

00:02:47 A kdo z nás musel prožít delší čas v nemocnici jistě ví,

00:02:51 jak je pěkný výhled z pokoje na koruny stromů,

00:02:55 zvláště, jako je tento platan.

00:02:59 A co teprve, když ošetřující lékař dovolí,

00:03:02 že člověk může vyjít a dokonce se pod tento strom posadit.

00:03:08 Proč jsme vás zavedli na jihozápad do Chudenic,

00:03:12 do takzvané Americké zahrady?

00:03:15 No, protože, kdo má rád stromy, tak je nemůže minout.

00:03:21 Zahrada se specializací na okrasné dřeviny

00:03:24 byla založena v první polovině 19.století rodinou Černínů.

00:03:29 Navštěvovaly ji takové osobnosti

00:03:31 jako Josef Dobrovský nebo František Palacký.

00:03:36 A Jaroslav Kvapil tady napsal libreto pro Dvořákovu Rusalku.

00:03:41 Je to vlastně dvanáctihektarový park,

00:03:43 nebo taky láska na celý život.

00:03:47 A ten nejdůležitější strom,

00:03:49 kvůli kterému jsem vás přivedl, je douglaska.

00:03:55 Krásná cizinka ze zámoří, kde bývá označována za

00:03:59 "královnu lesů tichomořského pobřeží".

00:04:03 Ale zřejmě se jí u nás líbí.

00:04:06 Čím je památná právě tahle?

00:04:09 Byla zasazena u nás jako první, a to po roce 1842.

00:04:14 Dosáhla výšky 44 metrů, ale pak ji blesk srazil vrchol

00:04:19 a dnes má pouhých 35 metrů a obvod kmene, přes pět metrů.

00:04:28 Borovice se u nás nedožívají vysokého věku,ani velkých rozměrů.

00:04:33 Aby se taková borovice probojovala mezi památné stromy

00:04:37 musí být něčím zvláštní, a nebo se k ní musí vázat

00:04:40 nějaká historická událost a nebo pověst.

00:04:43 A taková je přesně borovice ve Svídnici v Orlických horách.

00:04:47 Prý borovici zasadit rytíř,

00:04:49 který se vrátil z poutě do Svaté země, a proto má

00:04:53 zvláštní tvar i kouzelnou moc.

00:04:56 Až bude naší zemi nejhůř, tehdy se prý pod její korunou

00:04:59 sejde sedm znesvářených panovníků, udobří se, a nastanou zlaté časy.

00:05:08 No nevím, nevím,

00:05:09 jestli by se dnešní vládcové, či politikové vešli.

00:05:13 Mají čím dál větší doprovod.

00:05:17 Tahle jediná samotná borovice kousek za Libání má krátký,

00:05:23 prostý, ale smutný příběh.

00:05:27 Aby se mohla narodit, musel někdo jiný zemřít.

00:05:32 Byl to místní farář.

00:05:34 Vracel se v noci od posledního pomazání.

00:05:37 Snad spěchal domů, snad šel a přemýšel o člověku,

00:05:41 kterému právě dosloužil k smrti.

00:05:43 Jisté je, že ho přepadli a zabili.

00:05:47 Našla ho až vejminkářka, vracející se nad ránem z lesa,

00:05:50 kde byla pro šišky na zátop.

00:05:52 Možná ji leknutím vypadla šiška, anebo tu někdo jiný,

00:05:56 na památku velebného pána zasadil malý stromek.

00:06:03 Dnes je z něho velká borovice.

00:06:07 Korunou kdysi prošel blesk

00:06:10 a pata kmene je otlučená formanskými vozy.

00:06:18 Dnes tu stojí a vypráví prostý příběh o jedné lidské smrti.

00:06:25 A ten, kdo chce a umí naslouchat paměti stromů,

00:06:30 tak mu asi rozumí.

00:06:32 Zní část ústřední písně

00:06:34 Člověk a strom, dvě bytosti, dva světy.

00:06:40 Člověk a strom, dvě rozdílné paměti.

00:06:48 A tohle byl další jehličnan.

00:06:50 Smrk. A byl prý urostlý.

00:06:53 Říkalo se mu Korandův a rostl pod hradem Příběnice.

00:06:58 Připomínal podíl kněze Korandy

00:07:01 na dobytí tohoto nedobytného hradu.

00:07:05 Z hradu zbyly trosky a Korandův smrk, před dvěma lety také padl.

00:07:13 Takže jsem se vyšplhal až na Malý Blaník,

00:07:17 není tak slavný jako bratr.

00:07:19 Ten je vyšší o 58 metrů.

00:07:22 Ale je tu jedna zvláštnost, spíš rarita.

00:07:26 Uprostřed bývalého kostela, roste smrk.

00:07:32 Za Josefa II. byla kaple odsvěcena.

00:07:35 Lidé ztratili chuť sem chodit, a v kapli se usadil poustevník.

00:07:40 Aby nebyl tak sám, zasadil si do hliněné podlahy kaple strom.

00:07:45 Strom rostl a kaple chátrala.

00:07:49 Tak tomu bývá, vše lidské je odsouzeno k chátrání a zániku,

00:07:55 kdežto vše přírodní trvale bují a rozrůstá se.

00:08:01 Proč nejsme jako stromy?

00:08:04 Berte to jako vzkaz, dávného poustevníka z Malého Blaníku.

00:08:09 Člověk někdy může mít za přítele a důvěrného přítele i strom,

00:08:17 když na světě nikoho jiného nemá.

00:08:19 Zní část ústřední písně

00:08:22 Tam v korunách se člověku dech zatají.

00:08:27 Tam v korunách se člověk a strom potkají.

00:08:34 Tam v korunách má člověk nebe na dosah.

00:08:41 Tam v korunách tam člověk ztrácí z času strach.

00:08:48 O tomto tisu, který roste v Krompachu u Cvikova se tvrdilo,

00:08:51 že je 2000 let starý.

00:08:54 V roce 1967 provedl Botanický ústav ČSAV,

00:08:59 dendrochronologickou analýzu.

00:09:01 Srovnávací metodou s jinými tisy byla nakonec

00:09:04 doba zasazení odhadnuta do roku 1580.

00:09:10 Takže ne 2000 let, ale pouhých 480 let.

00:09:17 V té době začínal v Čechách vládnout císař Rudfolf II..

00:09:22 Kdo z nás si to umí představit?

00:09:26 Tento tis ano.

00:09:30 Jen o něco mladší je tato unikátní kaštanka.

00:09:34 Najdeme ji nedaleko Kamencového jezera u Chomutova.

00:09:38 Rozkládá se na ploše 2 ha

00:09:41 a její existence je doložena už od roku 1679.

00:09:47 Dnes je součástí zooparku a těch dvě stě kaštanů jedlých

00:09:51 se během staletí pomalu mění ze stromů užitkových

00:09:54 na dvě stě stromů památných.

00:09:58 Když je sázeli, skládal své první skladby Johann Sebastián Bach.

00:10:12 Ovocný strom a památný?

00:10:15 Proč ne. Stojí před vstupní branou hradu Helfštýn,

00:10:19 nedaleko Lipníka nad Bečvou.

00:10:23 Hrad původně vznikl na nejvyšší části hřebenu

00:10:25 nad Bečvou ve 13.století jen jako pouhý strážní hrádek.

00:10:30 Později vlastnil hrad rod pánů z Ludanic.

00:10:34 A právě k nim, se vztahuje pověst o naší památné hrušni.

00:10:41 V roce 1566 očekával pan Václav z Ludanic narození potomka.

00:10:48 Byla to taková bouřlivá, deštivá noc a najednou se ozvalo

00:10:51 prudké zaklepání na bránu.

00:10:54 Před branou stál starý potulný mnich a prosil o přístřeší.

00:10:59 Hradní pán rozhodl vpustit mnicha dovnitř,

00:11:02 ale vzápětí na něho poštval psy.

00:11:05 Mnich stěží zachránil holý život, a když se znovu octl před bránou,

00:11:10 zarazil svou poutnickou hůl do země, a zvolal.

00:11:14 "Tak jako z mé poutnické hole vyroste planá hrušeň,

00:11:18 tak i tvůj rod zůstane planý".

00:11:23 A pánu z Ludanic, se ještě téže noci k ránu

00:11:25 narodila dcera, a matka zemřela.

00:11:29 O pět let později zemřel i hradní pán.

00:11:34 A tak, rod pánů z Ludanic vymřel po meči.

00:11:41 Tak se na ni podívejme, na tu starou nenápadnou planou hrušni.

00:11:45 Je mimořádná jak druhem, tak tvarem koruny,

00:11:50 tak i místem kde roste.

00:11:53 Její stáří však nelze brát příliš vážně.

00:11:56 Tentokrát je to spíš ta pověst, co dělá

00:11:59 z tohoto stromu památný strom.

00:12:03 V případě téhle hrušně, je to krutá vzpomínka.

00:12:08 Ani snad nemusím říkat, kde právě jsem.

00:12:11 Lidice, byly srovnány se zemí

00:12:13 a po válce se vrátilo několik dětí a žen.

00:12:21 Kdysi tady bývala náves s obecní studnou,

00:12:23 kam se chodívalo pro vodu dobytku.

00:12:27 Vedle rostla stará hrušeň.

00:12:30 Jedna z lidických žen si vzpomněla,

00:12:32 že ta původní, stará hrušeň uschla,

00:12:35 a tak ji obecní strážník vykopal a v devětatřicátém roce

00:12:39 tu zasadil nový stromek.

00:12:43 Do studny chodili v horkém červnu roku 1942 pro vodu i ti,

00:12:48 kteří Lidice likvidovali.

00:12:52 Němečtí likvidátoři odtáhli, a jenom tato hruška zůstala.

00:12:57 Naštěstí, nestála ani za ránu sekerou.

00:13:00 Bohužel, pamatuje velice smutnou událost, tragickou,

00:13:07 ale za tu ona nemůže.

00:13:11 Zní motiv ústřední písně

00:13:13 Člověka a strom, dvě bytosti, dva světy.

00:13:19 Člověk a strom, dvě rozdílné paměti.

00:13:27 Mohutný kmen je pevnost proti času,

00:13:34 obejmi jej a strom ti dá svou spásu.

00:13:43 Habr, který zůstává lesním stromem,

00:13:45 a přesto se řadí k památným,

00:13:48 roste v bývalé bažantnici v lese u Libáně.

00:13:53 Pro úkryt bažantům se jeho větve upravovaly,

00:13:56 až vznikl tento neobvyklý tvar koruny.

00:13:59 Pověst vypráví, že tady u habru

00:14:02 zastřelil panský myslivec svého šťastnějšího soka v lásce.

00:14:07 Místní kronika potvrzuje,

00:14:09 že myslivec za to byl v roce 1645 sťat.

00:14:16 Akáty bývaly v našich zemích vysazovány u kapliček,

00:14:19 protože jsou spojovány s legendou Kristovou.

00:14:23 Ale proč byl zasazen tento akát právě před vchodem,

00:14:28 před jedním ze vchodů do Pražského hradu

00:14:30 to skutečně nevím, ale stojí tady, má krásný výhled na Prahu,

00:14:40 až mu to závidím,

00:14:42 a možná že lidé, kteří kolem něho chodí a dívají se,

00:14:47 si na něho vzpomenou až někdy doma.

00:14:51 Když si budou zpětně promítat co v Praze viděli, a tím už,

00:14:55 je tento strom památný.

00:15:13 Takže nejen duby, buky a lípy, ale jakékoliv stromy mohou ozdobit

00:15:18 naši krajinu, potěšit naše srdce a stát se památnými.

00:15:25 V mnoha pověstech se vypráví,

00:15:27 že kníže nebo kněz, či poutník zarazili do země hůl

00:15:35 a za několik let z ní vyrostl strom.

00:15:39 Tak se přijďte za pár roků podívat,

00:15:41 sem na staroslavnou Budeč, jestli se mi to také podařilo,

00:15:46 a jaký strom z této hole vyroste.

00:15:53 Nejen lípy a duby, ale i buky, javory, topoly, borovice,

00:15:59 smrky, modříny, tisy, platany, jilmy, vrby

00:16:04 se mohou stát památnými stromy.

00:16:06 Duby, lípy a tisy, to mají pro svou dlouhověkost snazší.

00:16:12 Stačí, že trpělivě žijí a zažijí.

00:16:17 Ostatní stromy musí tedy zaujmout něčím jiným než stářím.

00:16:22 Jako my, lidé.

00:16:24 Někdo se dožije, jiný jen přežije.

00:16:30 Kdo z lidí však ví, zda je mu určen osud

00:16:33 památného dubu, a nebo se stane krásnou, plevelnou břízou?

00:16:45 Nezapomeňte, stromy se na nás dívají.

00:16:49 Zní ústřední píseň

00:16:51 Člověk a strom dvě bytosti, dva světy.

00:16:57 Člověk a strom, dvě rozdílné paměti.

00:17:05 Mohutný kmen je pevnost proti času,

00:17:12 obejmi jej a strom ti dá svou spásu.

00:17:21 Tam v korunách se člověku dech zatají.

00:17:28 Tam v korunách se člověk a strom potkají.

00:17:36 Tam v korunách má člověk nebe na dosah.

00:17:44 Tam v korunách tam člověk ztrácí z času strach.

00:17:50 Skryté titulky Jiřina Kramulová