00:00:02 Na začátku nebylo slovo, ale strom.

00:00:06 Sebejitě se rozkročil v prázdné krajině.

00:00:11 Tak ho objevil člověk.

00:00:14 Poseděl pod ním, sešel se pod ním s jiným člověkem,

00:00:18 zmínil se o něm v kronice, podepsal pod ním smlouvu,

00:00:22 počal nový život, ano, i umíral.

00:00:28 A strom trval.

00:00:31 Přežil desítky lidských životů a stal se památným stromem,

00:00:36 živým organismem, který nás všechny přesahuje,

00:00:40 dominantou krajiny a času.

00:00:45 Postůjme pod ním s vážností a respektem,

00:00:49 dotkněme se jeho kmene, dívejme se do jeho koruny,

00:00:55 zamysleme se nad jeho existencí a hodnotami, které nám přináší.

00:01:04 Být jako on, nemyslet na dějiny.

00:01:11 Být jako on, jen vrůstat do krajiny.

00:01:18 Prorůstat zem a do hlubin se nořit.

00:01:26 Dát trávě stín a své nebe si stvořit.

00:01:34 Tam v korunách se člověku dech zatají.

00:01:42 Tam v korunách se člověk a strom potkají.

00:01:49 Tam v korunách má člověk nebe na dosah.

00:01:56 Tam v korunách tam člověk ztrácí z času strach.

00:02:03 Já myslím, že jste poznali, kam jsme se dnes dostali

00:02:07 v našem putování za památnými stromy.

00:02:10 Ano, jsme na Třeboňsku v Jižních Čechách.

00:02:15 V kraji rybníků, baštýřů, lesů, zvěře.

00:02:23 A také v kraji památných stromů.

00:02:27 Z výšky vypadá krajina s rybníky tak přirozeně

00:02:30 a samozřejmě, jakoby tu byla odjakživa.

00:02:34 A přece je tato nádherná krajina "jen"

00:02:36 výtvorem lidské vůle a lidských rukou.

00:02:41 Vybudování systémů rybníků a stok,

00:02:44 které započalo před více než pěti sty léty,

00:02:47 nemělo jiný účel než přinést do krajiny bláta a mlhy,

00:02:51 řečeno dnešním slovníkem, ekonomickou prosperitu.

00:02:58 Stojím na břehu nové řeky,

00:03:00 kterou nechal zbudovat Jakub Krčín,

00:03:05 a uvědomuji si, jak naši předkové udělali

00:03:10 tento radikální zásah do přírody velice citlivě, jemně.

00:03:15 A jak příroda za ta léta dokázala tuto změnu přijmout,

00:03:19 jak ji dokázala vstřebat.

00:03:24 Vznikla úplně nová krajina,

00:03:26 která je nejen ekonomicky prosperující, ale i krásná.

00:03:32 Za to můžeme poděkovat podnikatelské odvaze

00:03:34 tehdejších majitelů panství, Rožmberkům, a obdivuhodné

00:03:38 projektantské jasnozřivosti středověkých stavitelů.

00:03:44 Nejznámějších z nich, Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan,

00:03:47 byl na svou dobu osobitý člověk.

00:03:51 Tvůrčí, cílevědomý, tvrdohlavý, neústupný, krutý.

00:04:00 Lidé ho za tyto jeho vlastnosti nenáviděli, zvláště poddaní.

00:04:04 Rybníkáři o něm říkali,

00:04:06 že musí být spojen s čertem nebo ďáblem,

00:04:10 ale když se dnes podíváme na tu krásu, a to dílo,

00:04:16 které nám tady zanechal,

00:04:17 tak můžeme ty jeho nepěkné vlastnosti jenom konstatovat.

00:04:21 Ale tak už to v historii bývá.

00:04:25 Většinou to velké vznikne jenom díky tvrdohlavosti,

00:04:31 neústupnosti, cílevědomosti těch, kteří ho vytvářejí.

00:04:41 I díky Krčínovi se v tomto kraji rybníků a lesů

00:04:44 uchovaly tak rozmanité druhy zvířat a rostlin,

00:04:47 že nejen Česká republika,

00:04:49 ale i UNESCO vyhlásilo

00:04:51 Třeboňsko za biosférickou rezervaci.

00:04:56 A co stromy?

00:05:00 Nebojte se, jsou jich tu spousty.

00:05:02 Lesníci se právem pyšní třeboňskými borovicemi.

00:05:02 Borovice byly tradičně považovány za stromy světla,

00:05:14 protože středověký člověk je používal na výrobu loučí.

00:05:18 Jsou tvarově snad nejproměnlivějším

00:05:21 i ze všech stromů, vzrůstem, tvarem koruny i kmene.

00:05:25 Nejenže rostou po celé Evropě,

00:05:27 ale patří i k nejvýznamnějším evropským hospodářským dřevinám.

00:05:30 To plně platí o borovicích třeboňských.

00:05:34 Jsou to zdejší typické stromy s rovným kmenem,

00:05:37 proto se jejich dřevo hodí k výrobě nábytku.

00:05:41 Poznáte je podle borky, je hladká, světle hnědá

00:05:45 a loupe se v ploškách.

00:05:48 Když už jsme na Třeboňsku a hledáme památné stromy,

00:05:52 tak především na hrázích rybníka.

00:05:54 Rostou tady olše, lípy, břízy, ale především duby.

00:06:03 Ano, duby, tady jsou zřejmě dva nejstarší z nich.

00:06:09 Stojí na břehu rybníka, který založil Jakub Krčín,

00:06:13 a ten rybník se jmenuje Starý Vdovec,

00:06:16 vybudoval se v letech 1570 až 1590, jestli to dobře počítám,

00:06:23 tak tyto duby jsou staré něco kolem 400 let.

00:06:30 Původně tu byly stromy tři.

00:06:33 Díky kresbě mistra Turka si je můžeme připomenout.

00:06:38 Tak už to na světě chodí, přejde najednou rok, den, vteřina,

00:06:49 která rozhodne o bytí i nebytí třeba i tisíciletého stromu.

00:06:57 Zní ústřední píseň.

00:06:59 Být jako on, nemyslet na dějiny.

00:07:03 Být jako on, jen vrůstat do krajiny.

00:07:13 Prorůstat zem a do hlubin se nořit.

00:07:19 Dát trávě stín a své nebe si stvořit.

00:07:28 Dub Emy Destinové na břehu nové řeky

00:07:30 nedaleko Třeboně ještě stojí.

00:07:36 Je málo věcí na světě, které dokážou člověku dodat sílu,

00:07:42 odvahu a dokonce chuť žít.

00:07:47 Pro mě to vždycky bývá řeka.

00:07:54 Louky, stromy, les.

00:07:57 Především stromy.

00:08:01 Kolikrát se i v životě stalo, že jsem cítil přímo fyzickou sílu

00:08:04 dojít ke stromu a obejmout ho, položit na něj tvář,

00:08:10 nechat po něm stékat úlevné slzy a vůbec se za ně nestydět.

00:08:16 A zdálo se mně, jako bych cítil mízu a život z toho stromu

00:08:21 a přemýšlel jsem, v čem to asi tak je.

00:08:26 Říkám si třeba, možná právě v tom,

00:08:28 že strom opakuje svojí korunu v kořenech.

00:08:35 Pevně tkví v zemi a jeho vrchol k nebi jako prst.

00:08:47 Když jsem se tak díval,

00:08:50 tak jsem zjistil, že jsem součástí řádu.

00:08:55 Že do toho řádu patřím, a nikdo mně to nepřikazoval.

00:09:00 Já dostal a dostávám v takových okamžicích chuť

00:09:06 zase být na světě, vzít sílu,

00:09:13 můžete se usmát, a podobat se jen stromům.

00:09:18 Úryvek ústřední písně

00:09:19 Tam v korunách se člověku dech zatají.

00:09:26 Tam v korunách se člověk a strom potkají.

00:09:36 Nejen rybníky, ale i řeky může být lidský výtvor.

00:09:40 Stojíme na rozhraní dvou řek. Staré a nové Lužnice.

00:09:45 A tu novou nechal zbudovat Jakub Krčín, právě tehdy,

00:09:48 když bylo potřeba odvést vody Lužnice

00:09:52 od stavěné hráze rybníka Rožmberk.

00:09:56 A jako všude, tak i tady nechal

00:09:58 velký rybníkář vysázet duby.

00:10:02 Můžeme podél nich jít celé hodiny.

00:10:05 Je to nikdy nekončící přehlídka krásy, jako v nějaké galerii.

00:10:11 A přitom měly ty stromy původně jediný účel,

00:10:15 prorůst svými kořeny čerstvě navršené hráze a zpevnit je.

00:10:21 Jestlipak má Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, muž,

00:10:24 který přikázal vysadit tolik stromů,

00:10:28 "nějaký svůj strom?"

00:10:30 Ano, má.

00:10:32 Je to Krčínův dub,

00:10:34 na hrázi bývalého rybníčku Hrádečku,

00:10:37 tady na Třeboňsku.

00:10:39 Ten rybníček byl kdysi tady za mnou.

00:10:44 Podívejte se, jaký má zvláštní kmen.

00:10:47 Jakoby připomínal obrovský zvětšený článek řetězu.

00:10:54 Když roku 1604 bývalý regent rožmberského panství Krčín zemřel,

00:11:00 začaly se v noci na hrázích dít divné věci.

00:11:05 Ozýval se odtud naříkavý hlas a hrozivé práskání bičem.

00:11:11 To Krčín, říkali lidé.

00:11:14 Čert ho honí po hrázích, které postavil, aby je zoral.

00:11:20 A jedné noci nářek a práskání najednou ustaly.

00:11:25 Čertovské spřežení vjelo na hráz Hrádečku,

00:11:27 jednoho z mála rybníků, který Krčín nestavěl,

00:11:31 a Jakub Krčín byl volný.

00:11:36 Tak vidíte, i čert se někdy splete.

00:11:39 Koho by napadlo, že Jakub Krčín,

00:11:42 který prožil celý život tady na Třeboňsku,

00:11:44 některý rybník nepostavil.

00:11:48 A z tohoto velkého přetrženého čertova řetězu

00:11:55 vyrostl památný dub, Jakuba Krčína.

00:12:00 Zní část písně

00:12:02 Tam v korunách se člověku dech zatají.

00:12:07 Tam v korunách se člověk a strom potkají.

00:12:15 Tam v korunách má člověk nebe nadosah.

00:12:20 Tam v korunách tam člověk ztrácí z časů strach.

00:12:30 Starý král sundal korunu a odložil ji do trávy.

00:12:33 Koruna zapustila kořeny a vzala na sebe podobu lípy,

00:12:37 takže ji už nikdo nezvedne a neodnese.

00:12:41 Jako strom zůstane navždycky lidem k lásce a obdivu.

00:12:47 O dubech jsme si vyprávěli dost.

00:12:50 Teď jsme v Jemčině pod zámkem.

00:12:53 A toto je největší lípa na Třeboňsku.

00:12:57 Podívejte se na její královské rozměry.

00:13:01 A jako každá správná královna má i svého šaška.

00:13:24 Naše cesta za památnými stromy kraje rybníků nemůže končit

00:13:28 jinde než u největšího dubu Třeboňska.

00:13:31 Kupodivu není to dub "pracovní", hrázný,

00:13:36 roste volně a svobodně uprostřed louky,

00:13:38 kousek u Nežárky, nedaleko Jemčiny.

00:13:47 "Jen jedna koruna je úctyhodná, koruna stromu,

00:13:52 lidu ptačího košatý domov, měkká hnízda rodná,

00:13:59 jen jedna koruna je úctyhodná a dává stín, jenž blaží bližního."

00:15:13 Kde jinde na třeboňsku zasadit strom,

00:15:16 než na hrázi rybníka.

00:15:20 A jaký jiný, no, jedině dub.

00:15:24 Tak pěkně rosť mladý doubku,

00:15:29 ať je z tebe silný a veliký dub.

00:15:36 Ten největší na světě.

00:15:38 Podívejte se na ně, na ty stromy.

00:15:42 Vypadá to, jako by dokázaly

00:15:43 smířit nesmiřitelné, přírodu a ekonomiku.

00:15:49 Vždyť na počátku

00:15:50 té neuvěřitelně krásné krajiny Třeboňska

00:15:52 byl ekonomický záměr.

00:15:56 Člověk chtěl pomocí rybníků

00:15:58 zproduktivnit krajinu ležící ladem.

00:16:01 A stromy byly jen technologickou součástí hrází.

00:16:07 A hle, jak nám ta technologie za staletí zkrásněla.

00:16:13 A takové už stromy jsou.

00:16:16 Nikdo jim nevnutí jenom jeden rozměr.

00:16:20 Jsou své.

00:16:23 Nakonec se vždycky rozklenou nad krajinou

00:16:26 a člověku nezbývá než žasnout.

00:16:34 A nezapomeňte, stromy se na nás dívají.

00:16:38 Zní ústřední píseň.

00:16:39 Člověk a strom dvě bytosti, dva světy.

00:16:45 Člověk a strom, dvě rozdílné paměti.

00:16:54 Mohutný kmen, ta pevnost proti času.

00:16:59 Obejmi jej a strom ti dá svou spásu.

00:17:06 Tam v korunách se člověku dech zatají.

00:17:14 Tam v korunách se člověk a strom potkají.

00:17:23 Tam v korunách má člověk nebe na dosah.

00:17:31 Tam v korunách tam člověk ztrácí z času strach.

00:17:39 Skryté titulky Jiřina Kramulová