Putování za památnými stromy s Luďkem Munzarem (2003). Připravil B. Ludvík
00:00:02 Na začátku nebylo slovo, ale strom.
00:00:07 Sebejistě se rozkročil v prázdné krajině.
00:00:11 Tak ho objevil člověk.
00:00:14 Poseděl pod ním, sešel se pod ním s jiným člověkem,
00:00:18 zmínil se o něm v kronice, podepsal pod ním smlouvu,
00:00:23 počal nový život, ano, i umíral.
00:00:28 A strom trval.
00:00:31 Přežil desítky lidských životů a stal se památným stromem,
00:00:36 živým organismem, který nás všechny přesahuje,
00:00:40 dominantou krajiny a času.
00:00:45 Postůjme pod ním s vážností a respektem,
00:00:49 dotkněme se jeho kmene, dívejme se do jeho koruny.
00:00:55 Zamysleme se nad jeho existencí a hodnotami, které nám přináší.
00:01:02 Zní úvodní píseň
00:01:05 Být jako on, nemyslet na dějiny
00:01:11 Být jako on, jen vrůstat do krajiny.
00:01:19 Prorůstat zem a do hlubin se nořit
00:01:26 Dát trávě stín a své nebe si stvořit.
00:01:34 Tam v korunách se člověku dech zatají
00:01:42 Tam v korunách se člověk a strom setkají
00:01:49 Tam v korunách má člověk nebe na dosah.
00:01:56 Tam v korunách tam člověk ztrácí z času strach.
00:02:03 Na dějiny lidstva lze také pohlížet
00:02:05 jako na dějiny válek a bojů.
00:02:09 V dřívějších dobách se vojska střetávala na rozlehlých pláních.
00:02:14 A stromy sloužily jako pozorovatelny nebo jako úkryt.
00:02:18 Po bitvě poskytovaly stín polním lazaretům a nebo
00:02:23 jako místo posledního odpočinku obětem války.
00:02:28 Stromy a boje, to je téma našeho putování za památnými stromy.
00:02:36 Generál Laudon jede skrz vesnici, Generál Laudon jede skrz ves.
00:02:44 Ano, jistě tuto písničku znáte
00:02:46 a tou vsí by mohly být právě Guntramovice.
00:02:52 Kde se v roce 1758 generál Laudon proslavil.
00:02:58 Tady v této krajině, se před skoro 250 léty
00:03:02 v červnu 1758 udála bitva, v níž se nejen upevnila
00:03:08 proslulost generála Laudona,
00:03:10 ale připravila půdu pro rozhodnou bitvu u Domašova,
00:03:14 která donutila Prusy opustit Moravu.
00:03:18 Na jaře roku 1758 pruský král napadl říši Marie Terezie.
00:03:27 Pronikl sem na Moravu a obléhal Olomouc.
00:03:32 Ta se však bránila a pruským vojskům docházeli zásoby.
00:03:39 Potřebovali nutně střelivo, léky.
00:03:45 Z nedalekého Pruska se vypravilo 4000 vozů
00:03:50 se střelivem, proviantem, s léky a také i s penězi.
00:03:56 Tady se 27. června 1758 utábořil přepadový oddíl generála Laudona.
00:04:06 Zatímco se vojáci po celonočním přesunu ukládali k odpočinku,
00:04:11 tady pod tímto stromem se sešel velitelský štáb
00:04:21 a došlo zde k poradě.
00:04:24 Pověst vypráví, že v koruně byl ukryt pruský špeh,
00:04:27 který sice vyslechl všechny Laudonovy záměry,
00:04:30 ale už nenašel způsob, jak by pruský transport varoval.
00:04:35 Přepadový oddíl generála Laudona
00:04:37 narazil na čelo transportu v Guntramovicích.
00:04:40 Strhla se bitva, která trvala asi pět hodin.
00:04:46 Šest tisíc Laudonových vojáků
00:04:48 bojovalo proti mnohonásobné pruské přesile.
00:04:53 Z transportu nezbylo skoro nic.
00:04:59 Všechno bylo zničeno anebo rozkradeno.
00:05:04 Od dělostřelecké palby však chytlo několik statků a kostel.
00:05:07 Část vesnice lehla popelem.
00:05:10 Ale Laudonovy stromy za vsí přežily.
00:05:14 Vojska se přeskupovala, útočila, lidé umírali.
00:05:18 A stromy?
00:05:19 Stály na svých místech a shlížely do líbezné krajiny.
00:05:24 Jako tato Zlatá lípa u Horních Guntramovic.
00:05:29 Nikdo z místních mu neřekne jinak než Zlatá lípa.
00:05:32 Je to nejznámější strom tady v okolí.
00:05:35 Asi proto se k němu váže tolik pověstí.
00:05:39 První pověst říká, že jí dal jméno sám generál Laudon.
00:05:44 Prý pod ní našel útočiště, když ho přepadla bouře
00:05:46 a blesk stíhal blesk.
00:05:49 "Tahle zlatá lípa mi zachránila život",
00:05:52 řekl prý potom a jeho výrok dal stromu jméno.
00:05:56 Druhá pověst vypráví, že je pod lípou zakopán zlatý poklad.
00:06:01 Asi na tom může být kus pravdy.
00:06:04 Pruské vojsko vezlo poklad i se žoldem, a peníze se ztratily.
00:06:11 Třeba je tady někde zakopal nějaký voják
00:06:17 a později v bitvě zahynul.
00:06:21 Zlatá lípa u Guntramovic je zajímavý strom.
00:06:24 Stojí na náhorní planině, v kamenité půdě,
00:06:27 ničím nechráněná, naopak vystavená vší nepřízni počasí.
00:06:34 Asi proto není tak mohutná jako jiné lípy.
00:06:38 Obvod kmene sice měří necelé tři metry,
00:06:41 ale zase má pěkné pověsti.
00:06:44 Však i bez nich by zůstala zajímavým
00:06:47 solitérním stromem s krásným umístěním vysoko nad krajem.
00:06:53 Zní úvodní písničky
00:06:54 Tam v korunách se člověku dech zatají.
00:07:00 Tam v korunách se člověk a strom potkají.
00:07:07 Tam v korunách má člověk nebe na dosah.
00:07:15 Tam v korunách tam člověk ztrácí z času strach.
00:07:22 Cesta za památnými stromy nás zavedla až sem,
00:07:25 do nejvýchodnější oblasti naší republiky.
00:07:28 To pode mnou je Jablunkovský průsmyk.
00:07:31 Na sever jsou Slezské a z jihu Moravskoslezské Beskydy.
00:07:36 A mezi nimi říčka Olše.
00:07:40 Člověk až tady si uvědomí, že největší nebezpečí v historii
00:07:43 naší země k nám pronikalo z východu, tudy.
00:07:48 Tímto průsmykem z Moravy až do Čech pronikali
00:07:50 Tataři a Turci, největší nepřátelé.
00:07:55 Já vám něco přečtu.
00:07:57 "Lidé přes čtyřicet let byli posekáni,
00:08:00 mladí, zvláště dívky a hezcí hoši,
00:08:03 zajímáni a v pytlích křížem na koně házeni.
00:08:07 Takových pytlů bylo naplněno přes 1000.
00:08:11 Na 12 000 křesťanů z Moravy bylo odvlečeno do zajetí."
00:08:17 Není divu, že během 2.poloviny 16.století bylo rozhodnuto
00:08:21 vybudovat při vstupu do průsmyku důkladné opevnění.
00:08:27 Bylo to mohutné opevnění,
00:08:28 typická barokní pevnost hvězdicového tvaru,
00:08:32 s bastiony, valy, příkopy, děly.
00:08:37 Na to si netroufli ani Turci ani Tataři.
00:08:39 Za prusko-rakouských válek se pokusili o průchod Prusové.
00:08:44 Neprošli, a mrtví pruští vojáci
00:08:46 byli pochováni tady, cestou na Šance.
00:08:50 Na jejich hrobech byly zasazeny lipky.
00:08:53 Dnes zůstaly tyto dvě.
00:08:56 Pro jejich mohutnost jim někteří lidé přisuzují vyšší stáří.
00:09:00 Říkají, že byly zasazeny po třicetileté válce,
00:09:03 ale není to pravda.
00:09:05 Není jim více než 300 let.
00:09:08 Jsme vlastně na vojenském hřbitově.
00:09:11 Památné lípy a pomník připomínají mrtvé,
00:09:13 kteří zemřeli za něco, co už dávno nemá význam.
00:09:18 A paměť stromů nás nenápadně upozorňuje,
00:09:22 "lidé, dobře si rozmyslete, za co je správné umírat.
00:09:27 Život je příliš cenný, pro všechno živé".
00:09:36 Jsme v Popovicích u Nechanic, kousek od Hradce Králové.
00:09:40 Tady roste památný strom jak se patří.
00:09:43 Ještě než vám o něm něco začnu vyprávět,
00:09:46 tak se podívejte, jak roste.
00:09:51 Když mlýn roku 1804 stavěli, dub tu už stál.
00:09:56 Už tehdy byl obrovský, s obvodem okolo osmi metrů.
00:10:01 Do této otevřené dutiny se vešlo až sedm lidí.
00:10:05 A právě tato dutina zachránila za velké vojny
00:10:08 roku 1866 život několika lidí.
00:10:14 Tehdy Rakouská armáda rozložila svůj tábor v polích za vsí.
00:10:19 Do dutiny starého dubu, prý aby koruna rozptýlila kouř
00:10:22 a nepřítel nic nepoznal, umístili polní kuchyni.
00:10:27 Pak 3.července v časných ranních hodinách vypukla bitva,
00:10:31 v níž padlo na 40 000 vojáků.
00:10:36 Ti, kteří přežili, se před Prusy ukrývali, kde se dalo.
00:10:41 Několik z nich ukryl statný dub ve své dutině.
00:10:49 Od velké bitvy u Hradce Králové uplnyulo 135 let.
00:10:53 A dutina zarůstá dřevem.
00:10:57 To je dobré znamení.
00:11:00 Od konce druhé světové války uplynulo 60 let.
00:11:05 A tu třetí válku, tu by nepřežil ani tento strom.
00:11:13 Vidíte ten krásný, mohutný strom tam v dálce přede mnou?
00:11:17 Je to Kobzova lípa.
00:11:18 Další památný strom na naší cestě.
00:11:22 Jsme ve vsi pod svahy Javorníků.
00:11:25 Kobzova lípa se stromu říká podle majitele dávného gruntu,
00:11:29 ale zasadil ji prý roku 1530 nový majitel zdejší vesnice,
00:11:34 pan Tristan Franc z Háje.
00:11:37 Přikázal tenkrát zasadit čtyři lípy a vesnici
00:11:40 přejmenovat ze Zbelovy Lhoty na Francovu Lhotu.
00:11:45 A tak se stalo.
00:11:47 Ještě v roce 1890 tu stály všechny čtyři stromy.
00:11:51 Dnes, víc jak po sto letech, tu stojí už jen jeden,
00:11:57 Kobzova lípa, která vydržela i nájezdy loupežníků,
00:12:02 a utrpěla zranění, však je to také vidět.
00:12:07 Roku 1663 došlo ke vpádu
00:12:09 turecko-tatarských hord na Vsetínsko.
00:12:12 Tehdy se do koruny ukrylo několik vesničanů.
00:12:15 Lupiči prý pod lípou rozdělali mohutný oheň,
00:12:18 aby lidi z koruny vyhnali.
00:12:21 V té době bylo lípě 130 let a byla v plné síle.
00:12:25 Možná i proto přežila.
00:12:29 Obvod kmene má kolem sedmi a půl metrů.
00:12:33 Když ho obejdeme, objevíme dutinu.
00:12:38 Možná ona stála na počátku romantické loupežnické historie.
00:12:43 Pojďte se podívat se mnou.
00:12:52 V roce 1973 byl strom napuštěn lněnou fermeží,
00:12:59 a od té doby kmen zarůstá a zarůstá,
00:13:03 tak to jsou možná poslední unikátní záběry.
00:13:08 Protože, už za několik let to třeba nebude možné.
00:13:14 I tahle lípa v Čechách, v Krčíně u Nového Města nad Metují,
00:13:18 prý připomíná smrt vojáka.
00:13:21 Vysadil ji v době třicetileté války zdejší hospodář v místě,
00:13:25 kde se pádem z koně zabil švédský voják.
00:13:29 Tady pod tímto idylickým dubem v Kouřimci na Berounce,
00:13:33 nedaleko přívozu známého z povídek Oty Pavla,
00:13:37 je také pohřbený voják, a ne ledajaký.
00:13:41 Říká se, že tady ve třicetileté válce
00:13:43 pochovali generála i s koněm.
00:13:46 A na hrob zasadili tento dub.
00:13:49 V okolí Valašského Meziřící můžete najít mnoho připomínek
00:13:52 padlých vojáků ze vzdáleného slavkovského bojiště.
00:13:56 Některé pomníky jsou docela zapomenuté.
00:14:01 Jiné žijí svým zvláštním životem.
00:14:06 Abychom nemluvili jenom o smutných věcech,
00:14:08 navštívíme na závěr strom, pod kterým nikdo pochován není.
00:14:14 Památná lípa v Hrádku je největší a nejstarší
00:14:17 na severovýchodní Moravě.
00:14:20 Roste nedaleko turistické cesty na vrchol Ostrý.
00:14:24 Stojí ve stráni.
00:14:27 Obvod má něco kolem sedmi metrů a vždy byla rodovým stromem.
00:14:31 Patřila jednomu z gruntů, ale zároveň i všem ostatním lidem.
00:14:37 Jestliže všechny předchozí památné stromy
00:14:40 byly stromy mrtvých,
00:14:42 tak tahle lípa je stromem živých.
00:14:46 Říká se prý, že stromy splní lidem každé přání.
00:14:52 Já nevím jestli je to pravda,
00:14:55 ale zkuste to, najděte si třeba svůj strom,
00:15:00 a pošeptejte mu třeba svoje přání.
00:15:04 Zní ústřední píseň
00:15:06 Tam v korunách se člověku dech zatají.
00:15:11 Tam v korunách se člověk a strom potkají.
00:15:21 Tady na Trojmezí na česko-polsko-slovenské hranici
00:15:23 už ten správný památný strom deset let roste.
00:15:27 Tak my už žádný nový tu sázet nemůžeme.
00:15:30 V roce 1990 tady byla zasazena lípa
00:15:33 na důkaz přátelství
00:15:35 mezi Československou republikou a Polskem.
00:15:40 Čili, dnes je to republika Česká a Slovenská a Polská,
00:15:46 a tato lípa tu stojí jako důkaz našeho přátelství.
00:15:50 A podívejte se, jak za deset let vyrostla.
00:15:54 Člověk je prach a v prach se obrátí.
00:15:58 Miliony, miliardy lidí
00:16:00 se po miliony, miliardy let obracejí v prach.
00:16:06 Lze tedy říci, že není asi kousek půdy na této planetě,
00:16:09 v níž bychom nenašli v prach obráceného člověka.
00:16:15 Pak lze bez větší básnické nadsázky říci,
00:16:18 že stromy žijí z našich
00:16:20 a na našich v prach obrácených tělech.
00:16:24 Stromy vyrůstají z nás. Není to nic hrůzného.
00:16:31 Lze to říci i jinak,
00:16:34 naše smrt je pouhá výměna lidského těla za kmen stromu.
00:16:40 Jsme stromy a stromy jsou my.
00:16:46 A nezapomeňte, stromy se na nás dívají.
00:16:50 Zní ústřední píseň
00:16:52 Člověk a strom, dvě bytosti, dva světy.
00:16:59 Člověk a strom dvě rozdílné paměti.
00:17:06 Mohutný kmen je pevnost proti času.
00:17:12 Obejmi jej a strom ti dá svou spásu.
00:17:22 Tam v korunách se člověku dech zatají.
00:17:27 Tam v korunách se člověk a strom potkají.
00:17:35 Tam v korunách má člověk nebe na dosah.
00:17:42 Tam v korunách tam člověk ztrácí z času strach.
00:17:47 Skryté titulky Jiřina Kramulová
Úvodní text pátého dílu cyklu o památných stromech, Paměť stromů, pronáší průvodce Luděk Munzar nad prostým křížkem z bitvy u Hradce Králového: "Stromy v bitvách plnily dvojí funkci - před bitvou posloužily vojákům jako pozorovatelna či úkryt před nepřítelem a po bitvě poskytly stín polnímu lazaretu a hrobům." Tentokráte naše kroky zamíří především na Moravu. Tady si uvědomíme, že naši opravdu největší dějinní nepřátelé nebyli Němci, ale Turci a Tataři a ti k nám pronikali právě tudy. Navštívíme ves Guntramovice, kde stojí Laudonův dub a Zlatá lípa, postojíme na Šancích nad Jablůnkovským průsmyskem a u Kobzovy lípy ve Francově Lhotě, v jejíž koruně se ukryli vesničané před drancujícími Tatary. Strom tentokrát sázet nebudeme. Už je zasazený. Na počest Česko-Slovensko-Polského přátelství ho na Hrčavě, v nejvýchodnějším cípu České republiky, zasadil, už před deseti lety, prezident Václav Havel. |
Závěrečný text: Člověk prý byl prach a v prach se obrátí. Miliony, miliardy lidí se po miliony, miliardy let obracejí v prach. Lze tedy říct, že není asi kousek půdy na této planetě, v níž bychom nenašli v prach obráceného člověka. Pak lze bez větší básnické nadsázky říci, že stromy žijí z našich a na našich v prach obrácených tělech. Stromy vyrůstají z nás. Není to nic hrůzného. Lze to říct i jinak: naše smrt je pouhá výměna lidského těla za kmen stromu. Jsme stromy a stromy jsou my. Jedině tak lze otupit hrůzu z míst, které jsme dnes navštívili. |
