Putování za památnými stromy s Luďkem Munzarem (2003). Připravil B. Ludvík
00:00:02 Na začátku nebylo slovo, ale strom.
00:00:06 Sebejistě se rozkročil v prázdné krajině.
00:00:11 Tak ho objevil člověk.
00:00:14 Poseděl pod ním, sešel se s jiným člověkem,
00:00:18 zmínil se o něm v kronice, podepsal pod ním smlouvu,
00:00:23 počal nový život, ano, i umíral.
00:00:28 A strom trval.
00:00:32 Přežil desítky lidských životů a stal se památným stromem,
00:00:36 živým organismem, který nás všechny přesahuje,
00:00:39 dominantou krajiny i času.
00:00:45 Postůjme pod ním s vážností a respektem.
00:00:49 Dotkněme se jeho kmene, dívejme se do jeho koruny,
00:00:55 zamysleme se nad jeho existencí a hodnotami, které nám přináší.
00:01:02 Zní píseň
00:01:04 Být jako on, nemyslet na dějiny.
00:01:11 Být jako on, jen vrůstat do krajiny.
00:01:18 Prorůstat zem a do hlubin se nořit.
00:01:26 Dát trávě stín a své nebe si stvořit.
00:01:34 Tam v korunách se člověku dech zatají.
00:01:42 Tam v korunách se člověk a strom potkají.
00:01:49 Tam v korunách má člověk nebe na dosah.
00:01:56 Tam v korunách tam člověk ztrácí z času strach.
00:02:04 Vítám vás na další cestě za památnými stromy.
00:02:07 Dnes bychom si měli objasnit pojmy
00:02:10 slovanská lípa a germánský dub.
00:02:13 Často mě při našem putování za památnými stromy napadlo,
00:02:17 kolik stromů musíme bez povšimnutí minout,
00:02:19 než přijedeme k tomu pravému, památnému.
00:02:24 Je to nespravedlnost nebo universální přírodní zákonitost?
00:02:28 Na kolik bezvýznamných stromů připadne jeden památný strom?
00:02:33 Na kolik bezvýznamných lidí připadne jeden významný člověk?
00:02:39 Vždycky, když mám možnost potkat se s takovýmto stromem,
00:02:45 starým a mohutným,
00:02:47 jako je tato krásná lípa v Jiřicích u Humpolce,
00:02:51 tak se přiznám, že bych chtěl rozumět řeči stromů.
00:02:56 Co by mně asi taková lípa vyprávěla?
00:03:00 Možná o tom, jak se pod ní scházela venkovská chasa.
00:03:03 Jak zpívala, radovala se.
00:03:05 Jak se pod tou lípou scházeli jejich otcové,dědové,pradědové,
00:03:11 jak si vyprávěli o úrodě, o počasí, o strasti a smutku doby,
00:03:20 a tehdy přicházíval mezi ty hospodáře
00:03:23 tady v Jiřicích u Humpolce i jejich místní farář,
00:03:28 a nebyl to nikdo jiný než kněz Jan Želivský.
00:03:32 Od fary to neměl k lípě daleko.
00:03:35 Často se prý povídání změnilo v kázání.
00:03:39 Lidé ho rádi poslouchali.
00:03:41 Byl oblíbený jak tady, tak v Praze, kam odtud
00:03:45 odešel kázat do nedostavěného kostela Panny Marie Sněžné.
00:03:50 Sotva mohl tušit, že se pod Jiřickou lípu už nikdy nevrátí.
00:03:56 Byl sťat v březnu 1422 ve sklepení Staroměstské radnice.
00:04:02 Jeho lípa, tradiční strom Slovanů,
00:04:05 se právě probouzela do nového jara.
00:04:09 A jsme u toho.
00:04:11 Proč je zrovna lípa tradičním symbolem Slovanů?
00:04:14 Vždyť přece roste po celé Evropě?
00:04:17 Želiv. Odtud kněz Jan vyšel.
00:04:21 Klášter byl založen už ve 12. století.
00:04:24 V době husitských bojů ho obléhali husité.
00:04:28 Vypravuje se, že dole u rybníka se shromáždili před útokem,
00:04:32 proto se dub na břehu jmenuje podle jejich slavného hejtmana
00:04:35 Žižkův dub.
00:04:39 Želivský, Žižka, významné osobnosti našich národních dějin.
00:04:44 Jejich stromy by snad měly být slovanské symboly, lípy,.
00:04:48 Jiřice u Humpolce, prosím, tam je to v pořádku,
00:04:52 ale Žižka a germánský symbol, dub?
00:04:58 Jak je to tedy?
00:04:59 Ve všech knihách je to stejné.
00:05:02 Lípa je prostě tradiční slovanský strom a hotovo.
00:05:06 Tady v knížce, "Stromy a jejich léčivá moc" se dočteme:
00:05:12 V zemích Čechů, Moravanů a Slezanů býval hezký zvyk, že při svatbě
00:05:17 a jiné významné události byla vysazována lípa,
00:05:21 pod lípou se konaly vesnické sněmy, kázání.
00:05:27 Kousek dál je zase napsáno:
00:05:29 Lípa byla opředena spoustou pověr.
00:05:33 Lipové lýko sloužilo ke spoutávání démonů.
00:05:38 Figurka z lipového dřeva se nosila pro štěstí.
00:05:43 Nošení lipové kůry chránilo před otravou a listy se využívaly
00:05:49 při tajných kouzlech k získání nesmrtelnosti.
00:05:53 Z lipového dřeva jsou vyřezávány slavné oltáře,
00:05:57 neboť toto dřevo se italsky nazývá lignum sanctum,
00:06:01 tedy, svaté dřevo.
00:06:05 A o tom, proč je lípa tradičním symbolem Slovanů,
00:06:10 jsem se zatím nedozvěděl nic, nemohl jsem si nevšimnout,
00:06:15 že ta dávná pohanská mystika opřádá všecko,
00:06:22 co se týká neznámé a tajemné síly našich stromů.
00:06:31 Spojení člověka a stromu je odvěké a nedělitelné.
00:06:37 Byl to strom, který dal člověku vzduch.
00:06:41 Strom dal člověku oheň.
00:06:44 Strom ukázal člověku krásu a dovedl ho vyléčit ale i zabít.
00:06:52 Stromem vše začíná i končí.
00:06:58 I dnes, umírá-li strom, umírá i člověk.
00:07:03 Jak to, že to nevíme?
00:07:07 Jak to, že jsme na to zapomněli?
00:07:11 A jak je to tedy s tím germánským dubem?
00:07:16 Za všechno mohou básníci.
00:07:19 To oni zneužili ve své době stromy k nacionálním účelům.
00:07:24 Německý klasicistní básník Klopstock přisoudil
00:07:27 v konci 18.století dub Germánům, že je jako oni, nezdolný a mocný.
00:07:34 Ovlivnil svým dílem a myšlenkami další generace,
00:07:37 například i mladého dvorního básníka Teodora Kornera.
00:07:42 A prý to začalo tady v Dalovicích na Karlovarsku.
00:07:46 V roce 1810 sem básník Korner přijel.
00:07:50 Tenkrát tady stálo pět takovýchto dubů,
00:07:54 a musely budit respekt,
00:07:55 protože i císař Ferdinand III. nařídil svým vojákům,
00:07:59 kteří tu leželi táborem, aby je šetřili.
00:08:02 Mladý Korner se nedlouho předtím vzdal své básnické kariéry
00:08:06 a navlékl si uniformu, aby mohl bít nenáviděného Francouze.
00:08:12 Stanul tady před dalovickými duby a byl jimi doslova okouzlen.
00:08:17 Mimochodem nebyl jediný, komu se to přihodilo.
00:08:20 Už 480 let před naším letopočtem táhl perský král Xerxes do boje,
00:08:25 a najednou viděl nádherný platan.
00:08:27 A prý se do něho tak zamiloval, že ho ověsil šperky
00:08:31 a trvalo několik dní, než ho přesvědčili,
00:08:34 aby pokračoval v tažení dál.
00:08:39 To Korner dopadl hůř, za tři roky padl.
00:08:46 Ale ještě než padl,
00:08:48 napsal na mohutné a věkovité Dalovické duby oslavnou báseň
00:08:52 a v jejich ratolestech oslavil symbol germánské výlučnosti.
00:09:00 Obrozenecký básník Jan Kollár jako protiklad přisoudil lípu
00:09:03 za strom Slovanstva, a bylo to.
00:09:08 Stojí lípa na zeleném luze, plná starožitných pamětí.
00:09:13 Buď zdrav mi, barbare ty kučeravý!
00:09:16 Já hodiny žil s tebou nad vše milé.
00:09:20 Rci strome, chráme jejich rostlý.
00:09:24 Pode nimž se obětné dávnověkým, tehdáž pálil žertovy Bohům.
00:09:29 Je tolik sladkostí přec ve tvé síle.
00:09:32 Proč k odznaku tě pojí Germán dravý.
00:09:36 Lípy ony, svěcený Slovanům strom.
00:09:39 Vedle pokojných cest sadili, chládek by stlaly vůkol i čich.
00:09:47 Lípy měli lidé rádi všude, kde rostly.
00:09:51 Já osobně mám rád lípu,
00:09:53 protože je taková vlídná a krásně voní.
00:10:02 Vzpomínáte si, jak voní lipový čaj?
00:10:07 Mně voní dětstvím.
00:10:09 Zní píseň
00:10:11 Tam v korunách se člověku dech zatají.
00:10:16 Tam v korunách se člověk a strom potkají.
00:10:24 Tam v korunách má člověk nebe na dosah.
00:10:31 Tam v korunách tam člověk ztrácí z času strach.
00:10:39 Pěkná dubová alej.
00:10:42 Dub je vůbec zvláštní strom.
00:10:46 Aspoň pro mě představuje takovou sílu, mohutnost,
00:10:50 a je to také strom, který má zázračné vlastnosti.
00:10:56 Ve starém Řecku se věřilo, že duby mají věšteckou moc.
00:11:00 Dub byl zasvěcen vládci Olympu Diovi.
00:11:04 Starým Slovanům vládl zase z dubu mocný Perun.
00:11:09 Staří Řekové věřili,
00:11:10 že Zeus pronáší své věštby ševelením dubového listoví.
00:11:15 Já nevím, jestli vy něco slyšíte,
00:11:19 že by ty listy opravdu ševelily osud?
00:11:24 V 8.století dal apoštol Bonifácius porazit posvátný dub pohanů,
00:11:29 aby jim dokázal, že jejich bůh za nic nestojí,
00:11:32 když ani neochrání svůj strom.
00:11:36 Jedni lidé považovali dub za božský,
00:11:38 jiní ho nazývali stromem ďáblovým, prý ho uctívají čarodějnice.
00:11:43 Proto také bývaly čarodějnice upalovány
00:11:46 na hranici z dubového dřeva.
00:11:49 A často se právě duby měnily v šibenice.
00:11:55 Hluboko v Lánské oboře jsme našli tento tajemný Zajícův dub.
00:12:01 Podle pověsti právě na něj věšel
00:12:02 správce královských lesů Zajíc dopadené pytláky.
00:12:07 Bylo to někdy v polovině 13.století.
00:12:11 Tehdy se pytlákům říkalo "zvířecí zloději nebo "škůdci".
00:12:18 Lovecký hrádek Jivno z něhož Zajíc spravoval
00:12:21 královské lesy, už dávno zanikl, ale dub s jeho jménem stojí dál.
00:12:28 Dnešní správce obory na něj pytláky nevěší, ba naopak.
00:12:32 Ochotně nás provedl jinak veřejnosti nepřístupnou
00:12:35 Lánskou oborou, abychom pro vás mohli pořídit tyto záběry.
00:12:41 Jenom jeden měsíc našeho roku se jmenuje po stromu, Duben.
00:12:49 A že se žádný nejmenuje po našem slovanském symbolu Lípa.
00:12:55 To jenom Poláci mají Lipiec, tedy červenec.
00:13:03 Pro svou krásu a vlídnost byla lípa odedávna miláčkem lidu.
00:13:07 Poražení dubu nebo buku bylo stíháno zákony.
00:13:12 Poražení lípy rovnou vyvolalo lidovou bouři.
00:13:18 Tahle lípa v Suclavicích mi trochu připomíná
00:13:22 onu Jiráskovu lípu z jeho Lucerny,
00:13:24 myslím tedy tvarem.
00:13:27 Takovou, jakou jsme měli na jevišti.
00:13:31 Ne, nebojte se, já nebudu říkat monolog mlynáře.
00:13:34 Ten jsem říkal mockrát,
00:13:36 ale napadá mě v této souvislosti krásná replika paní kněžny,
00:13:41 která v okamžiku, kdy se drábové
00:13:43 chystají porazit posvátnou lípu, je zastaví a říká:
00:13:48 Ten strom tu jsou city lidu, jeho úctou a věrností posvěcený.
00:13:56 Nikdož se ho ve zlé vůli ani nedotkni.
00:14:01 Teď mne napadá, že je poslední chvíle, zasadit ještě jeden strom.
00:14:08 Nu, to si musíme pro něj zajet.
00:14:11 Naše cesta za památnými stromy nás zavedla do Výzkumného ústavu
00:14:15 okrasného zahradnictví v Průhonicích.
00:14:18 Dozvěděli jsme se, že tady mají zvláštní výzkumný úkol,
00:14:21 který se týká památných stromů.
00:14:26 Na této dendrologické zahradě množíme památné stromy.
00:14:30 Cílem tohoto úkolu je evidence památných stromů,
00:14:35 přemnožení a dopěstování těchto jedinců a potom následně
00:14:40 navrácení do těch regionů, kde jsme odebrali rouby,
00:14:45 popřípadě výsadba zde, na této zahradě,
00:14:50 jako matečnice, anebo na Vyšehradě.
00:14:54 Co se týká těchto památných stromů,
00:14:57 ty vám teď nedám s sebou,
00:14:59 ale na podzim samozřejmě již jsou přichystány k výsadbě.
00:15:04 Pan ředitel měl pravdu.
00:15:06 Při našem harcování po republice
00:15:08 by nám vzácné sazenice v autě brzy zašly.
00:15:12 Nebudeme sázet žádné vznešené potomky památných stromů,
00:15:15 ale jen symbolické ratolesti.
00:15:19 Kde jinde bychom měli zakončit naše vyprávění
00:15:22 o slovanské lípě a germánském dubu
00:15:25 než tady v Lidicích.
00:15:28 A jak jinak zrušit tu jejich naivní obrozeneckou symboliku,
00:15:33 než že je navěky vysadíme vedle sebe.
00:15:39 Ať se tomuto doubku a této lípě tady v Lidicích daří.
00:15:44 Ať vám lidé neztrpčují život.
00:15:49 Ať vám lidská hloupost a lidské výmysly nikdy neublíží.
00:15:54 Ať vás nerozdělí.
00:15:56 Jak moudří byli dávní lidé, když v mohutných stromech,
00:16:01 které je obklopovaly, viděli sídlo mocného Božstva.
00:16:06 A jak hloupí dokážeme být my, novodobí lidé,
00:16:09 kteří do svých nenávistí a do své chamtivosti
00:16:14 vtahujeme i stromy.
00:16:17 Ó, strome, javore, buku, jabloni, vrbo, platane,
00:16:24 břízo, jilme, dubu, habře, lípo odpusťte nám!
00:16:32 Měli jsme o vás pečovat, a zatím..
00:16:37 Ale vy to pochopíte.
00:16:40 Jste velké a vznešené, moudré a trpělivé stromy.
00:16:48 A nezapomeňte, stromy se na nás dívají.
00:16:53 Zní píseň.
00:16:54 Člověk a strom, dvě bytosti, dva světy.
00:17:01 Člověk a strom, dvě rozdílné paměti.
00:17:08 Mohutný kmen je pevnost proti času.
00:17:14 Obejmi jej a strom ti dá svou spásu.
00:17:24 Tam v korunách se člověku dech zatají.
00:17:32 Tam v korunách se člověk a strom potkají.
00:17:39 Tam v korunách má člověk nebe na dosah.
00:17:47 Tam v korunách ztrácí člověk z času strach.
00:17:52 Skryté titulky Jiřina Kramulová
Ve třetím pokračování dokumentárního cyklu Paměť stromů nám Luděk Munzar vysvětlí odkud pochází označení lípy za strom Slovanů a dubu za strom Germánů. Při té příležitosti navštívíme např. Želivského lípu v Jiřicích, Žižkův dub v Želivy, Kornerův dub v Dalovicích u Karlových Varů. Když nám Luděk Munzar vysvětlí, že ono tradiční dělení stromů na "slovanskou lípu" a "germánský dub" je sotva dvě stě let staré a vzniklo zcela uměle za národního obrození, symbolicky zasadí lipové a dubové ratolesti smíření před Lidickým památníkem. |
Závěrečný text: Jak moudří byli dávní lidé, když v mohutných stromech, které je obklopovaly, viděli sídlo mocného Božstva. A jak hloupí dokážeme být my, novodobí lidé, kteří do svých nenávistí a do své chamtivosti vtahujeme i stromy. Ó, strome, javore, buku, jabloni, vrbo, platane, břízo, jilme, dubu, habře, lípo, odpusťte nám. Měli jsme o vás pečovat a zatím? Ale vy to pochopíte. Jste velké a vznešené, moudré a trpělivé stromy, kdežto my jsme jen lidé. |
