Zasedání ústředního výboru KSČ v lednu 1968 s sebou nepřineslo jen změnu ve vedení strany, kdy prvním tajemníkem byl zvolen Alexander Dubček, ale otevřelo cestu k budoucímu reformnímu procesu v KSČ a ve společnosti, všeobecně zvanému Pražské jaro 1968.

Už krátce po skončení zasedání byl v deníku Práce 21. ledna 1968 otištěn článek Josefa Smrkovského, ve kterém psal o nutnosti nápravy deformací a demokratickém rozhodování v politice. Šlo o signál, že se dosud utažené poměry ve sdělovacích prostředcích začínají uvolňovat.

Československá televize na sebe nenechala dlouho čekat. Ve své hlavní zpravodajské relaci Televizní noviny začala dávat větší prostor komentovanému zpravodajství, ve kterém zaznívala kritika dosavadní politiky KSČ. Začala se objevovat témata, vzešlá z lednového zasedání ÚV KSČ.

K rychlému uvolňování poměrů v Československé televizi došlo především proto, že od poloviny šedesátých let čelila televize ostré kritice aparátu Komunistické strany Československa pro své občasné pořady či kritické příspěvky ve zpravodajství a publicistice. Lednové zasedání ÚV KSČ tak uvolnilo v natlakovaném hrnci ventil.

Rozhovor šéfredaktora Televizních novin Kamila Wintra s předsedou Svazu spisovatelů Eduardem Goldstückerem divákům jasně ukázal, že se i v televizi začíná měnit atmosféra. Goldstücker v pořadu otevřeně odpovídal na všechny otázky týkající se svobody projevu v Československu, událostí souvisejících se IV. sjezdem spisovatelů, či zásahu Veřejné bezpečnosti proti vysokoškolákům na strahovských kolejích v říjnu 1967. Tento rozhovor se stal první velkou mediální senzací začínajícího politického tání.

Daniel Růžička