Premiér Jozef Lenárt přijímá po abdikaci Antonína Novotného dopis

Abdikační dopis, který poslal prezident Antonín Novotný předsedovi Národního shromáždění (NS) Bohuslavu Laštovičkovi v pátek 22. března 1968, byl pro většinu československé veřejnosti překvapením. Nikoli snad proto, že se Novotný rozhodl abdikovat na funkci prezidenta, neboť tlak, kterému čelil, byl stále větší, ale zejména z toho důvodu, že se výměna děla před zraky veřejnosti a podle ústavy, a že šlo nikoli o formalitu, ale o důležitou politickou událost, která měla mít významný vliv na další vývoj v zemi. A jak zněl takový abdikační dopis?

„Vážení soudruzi poslanci, oznamuji Vám, že jsem se rozhodl rezignovat na funkci presidenta Československé socialistické republiky. Toto své rozhodnutí jsem učinil po bedlivé úvaze, vycházeje z vnitřní situace, která u nás v současné době je, dále z toho, abych pomohl svým krokem k dalšímu rozvoji socialistické společnosti, k upevnění naší socialistické vlasti.

Prosím, abyste mi uvěřili, že po dobu své činnosti jako president republiky jsem se snažil vycházet vždy ve své práci ze zájmů našeho pracujícího lidu, ze zájmů naší vlasti, ve shodě s našimi socialistickými cíli.

Snažil jsem se, abych i jako president republiky přispěl k upevnění mezinárodního postavení naší republiky a zabezpečení její bezpečnosti.

Do funkce presidenta republiky jsem byl navržen ústředním výborem Komunistické strany Československa a schválen Vámi, soudruzi poslanci.

Své rozhodnutí odstoupit z funkce presidenta republiky jsem již oznámil předsednictvu ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Prosím, abyste vzali na vědomí mé poděkování za vaši spolupráci se mnou.

Přeji naší socialistické vlasti, Československé socialistické republice, nových úspěchů na její cestě vpřed v zájmu našeho lidu, v zájmu pokroku a míru.

Se soudružským pozdravem

A. Novotný v.r.

Napište nám