Co se děje v literatuře? O jakých knihách byste měli každopádně vědět? Spisovatelé, překladatelé, redaktoři a další osobnosti literárního světa v týdeníku U zavěšené knihy s Petrem Vizinou a Karolínou Kočí
00:00:24-Dobrý večer. Připadáme si vzdělaní?
00:00:27-Děláme vzdělanostní testy, abychom se ujistili, že jsme?
00:00:30-Překvapí nás, že odněkud, odnikud přijedou tanky?
00:00:33-Co budeme dělat na Sibiři?
-Máme rádi chlapy s knírem?
00:00:36-Takže: vzdělání, tanky, Sibiř, chlap s knírem. Otázky stačily.
00:00:40Teď šturmujeme odpovědi.
00:00:42Jsme společnost, jež si na vzdělávání hraje,
00:00:45praví Konrad Paul Liessmann.
00:00:47Před sedmi lety vyšla česky jeho kniha Teorie nevzdělanosti.
00:00:51Od té doby nejméně pětkrát dotiskovaná.
00:00:53-Podtitul Liessmannovy nové knihy zní
00:00:57Praxe nevzdělanosti, polemický spis.
00:00:59Bodejť by ne polemický.
00:01:01Dle Liessmanna dnes školy jen šturmují čísla testové úspěšnosti.
00:01:05-Kniha nese název Hodina duchů.
00:01:07Podle Liessmanna není hodinou duchů půlnoc,
00:01:10nýbrž čas vyučování alias vyvolávání ducha vzdělání.
00:01:13-Mezinárodní standardy posílají srovnávací směrnice na vzdělání.
00:01:17Přijmeme je, nebo souhlasíme s tím otravným šťourou Liessmannem?
00:01:21-Před půl rokem jsme U ZAVĚŠENÉ KNIHY
00:01:23mluvili s maďarsko-polským spisovatelem Krzysztofem Vargou.
00:01:26Sdělil nám, že Čechům závidí.
00:01:28-Neboť na rozdíl od Maďarů a Poláků na svoji minulost úplně kašleme.
00:01:32K tomu si dovolujeme doporučit knížku Moskva posílá tanky.
00:01:35Vydává ji společnost Člověk v tísni.
00:01:38-S posílaným vzděláním lze polemizovat, s tanky ne,
00:01:41což v této knize platí pro Československo 1968
00:01:44i Ukrajinu 2014.
00:01:46Ale podle Krzysztofa Vargy na to kašleme, tudíž můžeme dál.
00:01:50-Tudíž se s našimi německými krajany vypravíme na Sibiř.
00:01:54Na prvoválečnou Sibiř.
00:02:12-Výstava, která se jmenuje Na Sibiř,
00:02:15je rozdělená na dvě části,
00:02:17a to nejen obrazy,
00:02:20ale i pomyslně vizuálně tou červenou linkou
00:02:24té transsibiřské magistrály.
00:02:31Obrazy a díla, která jsou na jih,
00:02:34pokud se orientujeme podle té mapy, která je na zemi,
00:02:38tak jsou věnované takzvané propagandě první světové války.
00:02:45A obrazy, které jsou na sever, a díla a grafiky,
00:02:48jsou věnované sibiřskému zajetí.
00:02:51Myslím si, že česká společnost obzvlášť má v každé rodině někoho,
00:02:56kdo byl tím pradědečkem, který prošel válkou.
00:03:02Můj děda to byl taky, který byl zajatý, prošel Sibiří,
00:03:07vrátil se v roce 1921 a v roce 1922 umírá jeho žena,
00:03:11se kterou ještě před válkou měl dvě děti,
00:03:15protože se upracovala k smrti.
00:03:20A to je to téma, které s tou Sibiří mám spojené já.
00:03:24Ale děda byl legionář, protože mluvil česky,
00:03:28kdežto ti malíři, kteří tady jsou, ti čeští Němci,
00:03:31se těmi legionáři nemohli nikdy stát,
00:03:34protože mluvili německy.
00:03:37Všechno to, co tady vidíme, kromě...
00:03:40až na výjimky jsou práce na papíře, grafiky nebo kresby.
00:03:44Gruss byl zajat u Dukelského průsmyku
00:03:47a byl naložen do těch dobytčáků a jel vlastně těmi různými vlaky,
00:03:52než se dostal na tu magistrálu.
00:03:55Protože ono už jenom překonat těch 1000 kilometrů
00:03:59z Haliče k té magistrále jako je problém.
00:04:03Ujděme dneska my někdo z nás 1000 kilometrů.
00:04:06A to vlastně Gruss taky popisuje ve svých vzpomínkách
00:04:10a je to popsáno v řadě vzpomínek různých zajatců,
00:04:14že to bylo strašně drsný, protože vlastně neměli co na sebe
00:04:18a byly tam hlavně ty strašně široké pláně,
00:04:21které oni z té střední Evropy, z té české kotliny vlastně neznali
00:04:25a pro některé z nich to bylo neskutečně ubíjející,
00:04:28pláně, pláně, pláně, žádný orientační bod, nic,
00:04:32prostě roviny.
00:04:37Rusové se podvědomě a i průkazně lépe chovali k těm,
00:04:41kteří byli Slovany, což Germáni, čeští Němci nebyli
00:04:46už jenom z podstaty svých příjmení.
00:04:48Pro ně nástupnický stát Československo
00:04:51byl naprosto umělým útvarem,
00:04:54se kterým se pravděpodobně nedokázali vůbec smířit,
00:04:57proto vlastně po roce 1918 vniká tak velký rozpor národnostní
00:05:02mezi Němci a českými Němci
00:05:04a stupňuje se tam vlastně celá ta animozita mezi těma dvěma národy.
00:05:09Musíme si taky uvědomit, co ono měli...
00:05:11jaké měli možnosti, odkud si nechávali dovážet papír,
00:05:15z čeho získávali barvy, třeba ze sedlin čajových,
00:05:18z různých pigmentů.
00:05:20Protože byli samozřejmě znalí těch technologií starých,
00:05:24tak to se snažili využívat.
00:05:26Takže když se podíváme na tuto mnohobarevnou litografii,
00:05:30tak člověk úplně žasne, co všechno tam dokázali vytvořit.
00:05:34-Němečtí malíři a umělci vůbec
00:05:37byli za první války v těžké situaci.
00:05:39Otázka zněla: Jak se k nim zachová erár?
00:05:42Pošle je na frontu jako kanónenfutr
00:05:45nebo je využije pro tzv. válečné úsilí?
00:05:47-Řádí válečná fúrie.
00:05:50A v ní bojují českoslovenští legionáři,
00:05:52čeští a moravští Němci.
00:05:54Být zajat Rusy je vytoužené i hrůzné.
00:05:57Jak to tenkrát bylo?
00:05:59Naším hostem je historik Milan Hlavačka. Dobrý večer.
00:06:02-Dobrý večer.
00:06:04-Pane profesore, co jsem mohl udělat pro to,
00:06:07jako německý umělec, abych se dostal do eráru
00:06:10nebo aby mě teda neposlali na frontu.
00:06:12Podle jakého klíče se dělili?
00:06:14-No musel jste být známý před válkou.
00:06:17A musel jste být loajální k říši.
00:06:19Takže to byla ta první záležitost, kdy jste byl vybrán.
00:06:22A pak jste musel mít i kontakty na armádu,
00:06:24protože už jeden zákon pět let před vypuknutím války počítal s tím,
00:06:28že bude založeno jakési tiskové středisko armády
00:06:31a že tam budou také pracovat umělci.
00:06:34-Konkrétně jací spisovatelé?
00:06:37Reprodukce doprovázejí náš rozhovor, malířské.
00:06:40A jací spisovatelé byli v tom?
00:06:43-Takže z těch nejznámějších byl asi povolán do této práce
00:06:47Stefan Zweig nebo Hugo von Hofmannsthal,
00:06:50a dokonce i Rainer Maria Rilke.
00:06:53Potom ty pro německé a rakouské publikum známí spisovatelé
00:06:58jako Roda Roda nebo Ginzkey a podobně ti byli vlastně taky...
00:07:03-A jakým způsobem pracovali?
00:07:05Museli se účastnit vyloženě těch bojů?
00:07:08-Ony to vlastně nakonec byly dvě skupiny,
00:07:11jedna byla ta, kterou bychom mohli nazvat německy Berichterstater,
00:07:15to znamená ten dotyčný, který má zpravovat o tom,
00:07:19co se děje na bojišti.
00:07:21Jenže oni se fakticky na to bojiště úmyslně nedostali
00:07:24a byli hodně daleko v zázemí.
00:07:26Byli třeba na Dukle nebo v Žilině nebo v tom hlavním kvartýru,
00:07:30teda v Těšíně, dneska České Těšíně.
00:07:33A vlastně museli nějakým způsobem přepisovat ty oficiální zprávy.
00:07:37K některým jiným zprávám se dostávali...
00:07:40Oni píší, že tam fungovala jakási mezi nimi burza informací,
00:07:43kde si je vyměňovali, a to bylo třeba přes místní civilisty, známé.
00:07:47Nebo jestli někde vycházely nějaké noviny,
00:07:50které byly blízko fronty, tak z toho to získávali.
00:07:53-To znamená, to jsou ti klikaři takzvaně?
00:07:55-To jsou ti klikaři, ano, kteří měli tu vojnu, jak píší,
00:07:59s plnou menáží a s kafem a tak dále.
00:08:02-A teď je ta druhá skupina,
00:08:04která tedy se dostala do ruského zajetí
00:08:07a její osud byl nesrovnatelně hrůznější, tragičtější.
00:08:11Jak se odvíjely tyhle osudy?
00:08:13-Oni snažili i ti z té druhé skupiny,
00:08:16což jsou právě zastoupeni především na té liberecké výstavě,
00:08:20se snažili na sebe upozornit tím,
00:08:23že teda by mohli být jinak užiteční pro armádu
00:08:26nežli teda přímo na frontě.
00:08:28Ale většinou jaksi to byl omezený počet,
00:08:31který tam byl, umělců,
00:08:33a ti většinou se opravdu stali tím kanónenfutrem.
00:08:36A pokud se jim stalo ještě to, jak říkám neštěstí nebo štěstí,
00:08:40jak pro koho, že byli zajati,
00:08:42tak potom trávili těch pět, někdy i šest let v ruských lágrech.
00:08:46-A jakým způsobem ti malíři mohli v těch lágrech pracovat?
00:08:50Jaký měli prostor pros voji tvorbu?
00:08:52-V prvních letech je to vlastně skoro nemožné,
00:08:55nebo je to vlastně tajné, protože dostat se ke skicáři
00:08:59a k barvám dokonce,
00:09:01oni si je vyráběli třeba z různých plodin.
00:09:04Ale podle mě ta situace se v těch ruských lágrech zlepšuje
00:09:09až v roce 1916, kdy to podléhá už jisté kontrole Červeného kříže
00:09:14a neutrálních států.
00:09:16Pak skutečně už můžou rozvinout třeba i nějaké kroužky,
00:09:20které jsou jim trpěny.
00:09:22-Jako historik jste spoluautorem.
00:09:25Jednak tedy je řeč o knize Na Sibiř a o výstavě,
00:09:28a jste spoluautorem knihy V zákopech mysli.
00:09:31-Která vyšla vloni.
00:09:33-Může suplovat ten kreslíř v té době, ještě za první války,
00:09:38historického svědka, fotografa?
00:09:41Je tím, kdo vlastně dokresluje doslova a do písmene,
00:09:44jaká ta doba byla? V jakém případě třeba?
00:09:47-Samozřejmě, tak především v tom zajetí
00:09:50samozřejmě kreslit tu svoji realitu, kterou kolem sebe měli,
00:09:55jak teda i tu každodennost, která byla...
00:09:58někdy to tam vypadá, že to je tak trochu idylické,
00:10:01protože mají v rámci toho tábora volnost de facto.
00:10:04Ale i tu hrůzu,
00:10:06jak si teda připravují náhrobní kameny kamarádům a podobně.
00:10:10To je jedna věc.
00:10:12A druhá věc je, ti oficiální skutečně mohli být pozvání třeba
00:10:16na mírové konference, třeba co se stalo Orlikovi v Brest Litevsku.
00:10:21A je přímo vyzván, aby vymaloval všechny delegáty,
00:10:24a dokonce tyto skici jsou litografovány a pak rozdávány.
00:10:28-To je březen 1918.
-To je až březen 1918.
00:10:31-Takže Emil Orlik maloval, jako vidím já vás,
00:10:34tak on viděl Lva Davidoviče Trockého.
00:10:36-Ano, přesně tak.
00:10:39-Kniha V zákopech mysli se zabývá českými malíři,
00:10:42kdežto je třeba říci, že Na Sibiř, kniha Na Sibiř,
00:10:45stejně jako výstava,
00:10:47se zabývá dílem umělců, kteří jsou německy hovořící.
00:10:50Je tam v těch perspektivách patrný rozdíl,
00:10:53který by se dal definovat vyloženě?
-V té umělecké úrovni.
00:10:57-Nejen v té umělecké, ale samozřejmě,
00:11:00protože oni museli reflektovat tu skutečnost,
00:11:02že někdy tak od roku 1915 carské úřady začínají rozdělovat
00:11:07mezi tím vojákem Slovanem,
00:11:09který pochází z rakousko-uherské armády,
00:11:12Němcem a ještě Maďarem.
00:11:14A pro ty Slovany se to stává, teď necháme stranou ten úděl,
00:11:19řekněme snesitelnější,
00:11:21protože zůstávají jednak v evropské části,
00:11:24nejsou vystaveni mrazům a podobně, kdežto ti skutečně nepřátelé,
00:11:29to jsou ti říšští a rakouští Němci,
00:11:32a ti jsou posláni nemilosrdně na Sibiř.
00:11:36Takže tam už jenom ty zlé podmínky a jenom to, že se odhaduje,
00:11:40že asi z těch přibližně 2 milionů, možná 2,5 milionu zajatých
00:11:45jich minimálně půl milionu, nebo nikdo neví přesně, 600 000,
00:11:50tyhle lágry nepřežije.
00:11:52-Dovolím si konstatovat,
00:11:54přejme si takhle hodnověrná historická svědectví,
00:11:58jako máme díky malířům.
00:12:00Ač to jsou takzvaně jenom umělci,
00:12:02tak tady figurují jako svědkové něčeho,
00:12:04s čím se vlastně musíme dodnes potýkat.
00:12:07Moc vám děkujeme.
-Nemáte zač.
00:12:09-S Annou Habánovou se vrátíme do toho,
00:12:12co Richard Weiner nazval líticí.
00:12:14-Co pro ty autory to období, ten pobyt tam znamenal,
00:12:18o tom se ví strašně málo,
00:12:20protože to se přejde vždycky jednou větou.
00:12:23Že malíř strávil 1. světovou válku
00:12:26na východní frontě nebo na Sibiři v zajetí, a tím to hasne.
00:12:30A tady je vlastně ukázané to,
00:12:32co ti autoři tam udělali, jak to pro ně bylo důležité.
00:12:36Máme tady zapůjčený krásný obraz,
00:12:38vizuálně velmi intenzivní a velmi dobře působící
00:12:42albánských vojáků,
00:12:45protože Albánci měli ty krásné pletené uniformy.
00:12:52A jejich autor Franz Thiele v té době 1. světové války,
00:12:56přestože byl profesor pražské Akademie výtvarných umění,
00:13:00tak musel narukovat.
00:13:03A on tedy se zúčastnil jako oficiální malíř
00:13:06Válečného tiskového stanu, který měl sídlo ve Vídni.
00:13:13A jeho součástí byl třeba
00:13:15i Henych, Max Pollak, Ferdinand Staeger.
00:13:18Těch autorů je celá řada.
00:13:21Součástí propagandy
00:13:23nebo toho oficiálního tiskového stanu byl právě i Max Pollak,
00:13:27který na sklonku roku 1914 vydává cyklus 8 listů
00:13:31spolu s titulním,
00:13:33který znázorňuje to šílené utrpení Židů v Mikulově.
00:13:37A do té propagandy se dostal,
00:13:40protože vlastně ten latentní všudypřítomný strach z Židů
00:13:45ústící v antisemitismus,
00:13:47i přestože císař oficiálně proti Židům nikdy nic neměl.
00:13:52Tak ale tady se projevila nálada té společnosti
00:13:55a chtěli to vidět.
00:13:58Se vší úctou k legionářům, tak se domnívám,
00:14:01že ta tvorba nedosahuje výtvarných kvalit.
00:14:05Že to jsou práce, které jsou velmi popisné.
00:14:09Je to vlastně taková jakoby propaganda.
00:14:12Což tady u těch českých Němců není.
00:14:16-Je 18. listopadu.
00:14:19Předlistopadový režim zakázal vydávání tolika knih,
00:14:22že následky budeme uklízet ještě léta,
00:14:25pokud je v našem vědomí vůbec kdy uklidíme.
00:14:28-Po téměř 40 letech od napsání
00:14:30česky vyšel román Güntera Grasse Platejs.
00:14:33Naším hostem je spisovatel a diplomat Tomáš Kafka.
00:14:36Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:14:39-Jste kompetentní ke Günteru Grassovi z řady důvodů.
00:14:42Jednak jste ho četl,
00:14:44jednak váš tatínek je překladatelem Plechového bubínku
00:14:47a jednak jste se s Günterem Grassem znali.
00:14:50Co vás napadne, když se řekne Günter Grass?
00:14:53Co zabírá u vás vevnitř, uvnitř?
00:14:55-Samozřejmě mě napadne, že to je možná nebo byl donedávna
00:14:59asi poslední žijící univerzální literární klasik.
00:15:02Hlas 20. století s tím dobrým i s tím méně dobrým.
00:15:06Ale zároveň někdo, když teď přemýšlíme o tom,
00:15:09jak vůbec vzpomínat na 20. století a tu vzpomínku udržet živou,
00:15:14tak myslím si, že Günter Grass
00:15:16nám v tom v mnoha ohledech byl velice nápomocný.
00:15:19A pro mě, jak jste už zmínil, tak to má i ten osobní rozměr,
00:15:23že mi to připomíná mé rodiče,
00:15:26kde na toho otce zrovna nemám těch vzpomínek moc.
00:15:30Takže jsem vlastně Günterovi Grassovi vděčný,
00:15:33že mi takhle mého tátu vrací do hry.
00:15:36-A jak jste se znali vy dva?
00:15:38-My jsme se znali vlastně zprostředkovaně.
00:15:41Jednak jsem zdědil po tátovi s bratrem knihovnu,
00:15:45kde byla spousta jeho knih a fotografií a všeho,
00:15:49takže nás to přirozeně zajímalo,
00:15:52byl to takový náš virtuální přítel nebo quasi příbuzný.
00:15:56A po roce 1989 jsme měli možnost se i několikrát setkat.
00:16:00Ne snad že bychom se vídali a psali si osobně,
00:16:04pár dopisů jsme si možná vyměnili,
00:16:07ale spíš to bylo přes jeho první ženu Annu Grassovou
00:16:12a taky pak přes mého kmotra Františka Černého,
00:16:16který troufám si říct možná byl
00:16:18takový nejbližší Grassův přítel v Česku o roce 1989.
00:16:24-Platejs vychází téměř 40 let po svém napsání
00:16:28a po vydání ve Spolkové republice Německo.
00:16:31Jaký to má ještě dneska význam vydat takovéhle monstrum?
00:16:38-Já si myslím,
00:16:40že Platejs je kniha, která dá čtenáři zabrat,
00:16:44ale zároveň ho může i neuvěřitelným způsobem obohatit.
00:16:49Je to taková pohanská Bible plná bizarních příběhů,
00:16:54ale i plná obrovského holdu životu,
00:16:58kráse slova, tělesnosti,
00:17:02schopnosti vlastně dívat se na svět z různých pohledů,
00:17:06vesměs vlastně velmi otevřených.
00:17:13Je to původně, aspoň tvrdí se,
00:17:17kniha o boji mezi ženským a mužským principem.
00:17:21Ale myslím si, že především je to kniha,
00:17:25která se snaží vzbudit ve čtenáři fascinaci tím,
00:17:29co je možné ve světě i ve slovech najít.
00:17:33-Podal jste skvělou charakteristiku,
00:17:36ale buďme konkrétnější, co je zač ten Platejs vlastně?
00:17:39Jaká je ta struktura té knihy?
00:17:41-Platejs je vlastně takové autorovo alter ego,
00:17:45které prochází od neolitu až do polské reality 70. let
00:17:50a vzniku odborového hnutí Solidarity.
00:17:55A ten Platejs vlastně ztělesňuje ten mužský princip,
00:17:59se kterým je veden soud,
00:18:02feministický tribunál vlastně se vyrovnává s tím,
00:18:06co všechno ten mužský svět tomu ženskému světu
00:18:09od té doby, co byl svržen matriarchát,
00:18:12co ten mužský svět tomu ženskému všechno natropil.
00:18:16Kdy vlastně na místo té tělesnosti
00:18:19a možná i v takovém neutrálním slova smyslu
00:18:23toho požitku života, který ztělesňují ženy,
00:18:27tak vlastně ta organizovanost
00:18:31a snaha ten svět nějakým způsobem řídit
00:18:35podle řekněme spíš ideologických principů,
00:18:40které ztělesňuje ten mužský svět, který vlastně Grassovi
00:18:44taky zdaleka nebyl tak vzdálený, jak by se mohlo zdát.
00:18:48Tak tyhle dva principy tam spolu svádí boj.
00:18:52A myslím si, že Grass je v podstatě na straně,
00:18:55byť je tím Platejsem, tak vlastně je na straně toho ženského světa.
00:18:59-Vy jste ho naval v rozhovoru politicky korektním machistou.
00:19:03-Ano.
00:19:05-Já tady mám jenom pro ilustraci, jak vypadá podpis někoho,
00:19:09kdo je ve slovnících charakterizován
00:19:11jako prozaik, dramatik, básník a vyučený kameník.
00:19:15Já si myslím, že to je hodně výmluvné.
00:19:17Jak rozumíte spojení "politicky korektní machista",
00:19:20čehož je tedy Platejs dokonalou projekcí?
00:19:24-Myslím, že Grassovi nebylo nic lidské cizí.
00:19:27V té knize tam vidíte prostě i...
00:19:31Ta oslava tělesnosti a přijímání řekněme i sexu
00:19:35v těch nejrůznějších ne úplně konvenčních polohách,
00:19:39to je něco, co možná Grasse fascinovalo,
00:19:41kdy jeho ilustrace a obrázky,
00:19:44které vlastně dělal v průběhu celého svého života,
00:19:48tam bylo těžké rozlišit, kdy končí houba a začíná falus.
00:19:52Tak v jeho případě určitě ho fascinovaly
00:19:56všechny kypré tvary.
00:20:00A měl tendenci vlastně v podstatě
00:20:03jak svět politiky, tak ale i svět žen,
00:20:06permanentně penetrovat,
00:20:08a to ne tak, že by se jakkoliv ostýchal.
00:20:12Na druhou stranu ale coby člověk řekněme homo politicus
00:20:16byl schopen reflektovat 20. století velmi intenzivně a tušil,
00:20:21že tenhle poživačný mužský princip potřebuje,
00:20:26aby byl nestále nějakým způsobem organizován a krocen.
00:20:32A proto vlastně myslím si,
00:20:35že Grass byl velice vstřícný vůči politické korektnosti,
00:20:39protože to viděl jako takovou určitou dichotomii k tomu,
00:20:43čeho je jinak člověk připraven v touze po požitku dosahovat.
00:20:48-Je typické, že knihu stovky próz nazval Mé století,
00:20:52a to mé je v tomhle případě opravdu jako jeho století.
00:20:56-To století byl spíš jenom takový zákusek.
00:20:59To mé bylo to hlavní.
00:21:01-A jak jste ho vy vnímal nebo jak vy ho vnímáte
00:21:05jako veřejného intelektuála, tu jeho pozici?
00:21:08-Jako člověka,
00:21:09který vlastně v té společnosti chtěl hrát první housle.
00:21:13Nebyl úplně vždycky s tou společností spokojen.
00:21:16Čím ta společnost byla komplikovanější
00:21:19a čím složitější bylo tu společnost poučovat,
00:21:22tak tím byl možná Grass...
00:21:24víc a víc se cítil možná izolovaný a nepochopený.
00:21:27A to zase ho svádělo k větší radikálnosti.
00:21:30-Chápaný jako nepříjemný šťoura nebo neustále kverulující...
00:21:34-Takový řekněme jako morální svědomí, kde ale myslím si,
00:21:38že zejména pak už po sjednocování Německa
00:21:42Němci už měli daleko víc konkrétních úkolů,
00:21:45než se sami zabývat vlastní minulostí.
00:21:48Takže vlastně pak i ta role těchhle poučovatelů a mravokárců
00:21:52začala být lehce jaksi už archaická,
00:21:55protože prostě ta realita byla daleko složitější
00:21:59řekněme třeba než v zásadě idylická 80. léta,
00:22:04kdy vlastně ze Západního Německa se stal konzumní ráj.
00:22:10-V počítači mám heslo, když ho otvírám,
00:22:14mám heslo Heinrich, podle Behla.
00:22:16Před Heinrichem jsem měl heslo Günter podle Grasse.
00:22:20Platejse jsem ještě nedočetl, ale rozhodně ho dočtu.
00:22:24Ale otázka zní, lze vůbec Grasse dočíst?
00:22:27Ve smyslu být s ním někdy hotov.
00:22:29Nebo je třeba se k němu stále vracet?
00:22:32Já si myslím to druhé, ale co myslíte vy?
00:22:35-Já si myslím, že by to byla škoda s ním být hotov především,
00:22:39protože právě ta schopnost a ta láska ke slovu
00:22:42a jeho schopnost vidět detail a i ta láska k bizarnosti
00:22:47je prostě taková,
00:22:49že se k tomu člověk vlastně může kdykoli vrátit
00:22:52a vlastně se tím inspirovat, se tím nějakým způsobem nakopnout.
00:22:56Takže kdyby člověk s tím byl jednou hotov
00:22:59a založil by to do knihovny,
00:23:01tak by možná časem zapomněl na všechno to pěkné
00:23:04a jenom by si pamatoval nějaké slovníkové heslo.
00:23:08A to zas přeci jenom i v rámci úcty k překladatelům Grassova díla
00:23:12by byla škoda.
00:23:14Tady je zapotřebí zdůraznit u toho Platejse,
00:23:17že dílo pana Stromšíka, který je překladatelem Platejse,
00:23:21je skoro bych řekl stejně úctyhodné jako dílo Grasse.
00:23:26Grass v podstatě, to se možná málo ví,
00:23:30když psal, tak psal ručně.
00:23:36Stál při tom,
00:23:39měl kolem sebe rozvěšené papíry,
00:23:41kde bylo prostě zachycené schéma, kdo, co, kdy, jak,
00:23:45aby si to všechno vůbec udržel v paměti.
00:23:48Takže vlastně sice to mohlo stát taky krev, pot, slzy,
00:23:51ale bylo to tvůrčí dílo,
00:23:54kdežto vlastně dílo překladatele je především,
00:23:57jak říkal Josef Hiršal,
00:23:59je to řemeslo, trochu fajnovější, ale řemeslo.
00:24:02A snažit se tak dobře to vystihnout,
00:24:05vlastně tohle naprosto ominózní Grassovo dílo, takové skoro až...
00:24:10Skutečně je ta taková literární poživačnost,
00:24:13tak tohle vlastně převést
00:24:15do češtiny nebo do nějakého cizího jazyka
00:24:18je úctyhodný výkon.
00:24:20Takže takhle bych chtěl vzdát taky poctu překladateli.
00:24:23-Myslíte, že to je ten hlavní důvod,
00:24:26proč Platejs právě vyšel až po těch téměř 40 letech?
00:24:29-Já myslím, nesmíme zapomenout taky,
00:24:31že Grasse překládal v 90. letech Hanuš Karlach taky velmi dobře.
00:24:35A ono to vlastně, Grass, podobně jako velcí autoři
00:24:39dost dbají na to, kdo bude jejich překladatel.
00:24:42A pokud si pamatuju,
00:24:44tak pořádal taky různá setkání s nimi
00:24:47a dbal na to,
00:24:49aby ty věci vlastně taky byly správně pochopeny.
00:24:53Takže možná, že i tohle do značné míry komplikovalo
00:24:56nakladatelstvím a překladatelům ten entuziasmus.
00:25:00Nejenom, že je to obtížné,
00:25:02ale i to, že to vlastně přeci jenom probíhalo ne tak živelně
00:25:06jako třeba překládání autorů,
00:25:09kteří jsou trendy a na které se každý třese.
00:25:12-Platejs je 11. svazek Grassova díla,
00:25:15který vydává nakladatelství Atlantis.
00:25:18Vy jste mi vzal z úst laudatio na Jiřího Stromšíka,
00:25:22na jehož práci jsem myslel nad každým řádkem Platejse,
00:25:25což se mi u překladatelů běžně nestává.
00:25:28Laudatio ještě adresuji s dovolením i nakladatelství Atlantis,
00:25:32které takovouhle práci dělá. Moc vám děkujeme, pane Kafko.
00:25:35-Rozloučíme se veršem Tomáše Kafky.
-Chtěla jste říci famózním veršem.
00:25:43Černé oči, jděte spát, já jsem český literát.
00:25:47-Dobrou noc.
00:25:50Skryté titulky: Alena Kardová, Česká televize 2015
Co se děje v literatuře? O jakých knihách byste měli každopádně vědět? Spisovatelé, překladatelé, redaktoři a další osobnosti literárního světa v týdeníku U zavěšené knihy s Petrem Vizinou a Karolínou Kočí
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2019 | English | 9
