Kristýna Leichtová: Bojím se úplně všeho

Co se Vám honilo hlavou, když Vám zavolali s nabídkou účastnit se StarDance?

Vůbec jsem neváhala, protože se mi líbily předešlé ročníky. Hodně jsem fandila Marušce Doležalové a Daně Batulkové. A vím, že taková příležitost už se opakovat nikdy nebude.

Co Vy a tanec, prošla jste nějakou taneční průpravou?

Jako dítě jsem tři roky chodila na balet. Základy různých tanců jsem ale získala na herecké konzervatoři.

Zatím se všichni většinou shodli, že tančit ve StarDance je dřina…

Na to se ptáte moc brzy. Zatím trénujeme tři týdny a zvládáme to.

Myslíte, že tanec prospívá mezilidským vztahům?

Určitě ano. Muž je galantnější a žena se cítí jako princezna.

Jak se zatím při tanci s Václavem doplňujete?

Doplňujeme? On přikazuje, já poslouchám. :)

V loňském finále se utkaly dvě herečky, z toho jedna vyhrála. V čem myslíte, že profese herečky může při tanci pomoci?

Když tanečník prožívá při tanci nějakou emoci, nebo příběh, je to třeba pro mě, jako pro diváka, bonusový bod. Pokusím se do tance zapojit taky trochu toho našeho řemesla.

Co pro Vás vlastně znamená tanec?

U standardního mě hned napadne ten princ a princezna a latina, to je vášeň.

Stihl Vám už tanec zasáhnout do každodenního života?

Ten mi zasáhl, už když jsem si jako batole stoupla na nohy. Ale když mě a Romanovi Zachovi nedávno režisér řekl: „Postavte se do pozic,“ automaticky nám vystřelily lokty do stran.

Co byste během soutěže nechtěla zažít?

Jakýkoliv a číkoliv úraz! Zapomenutí kroku, části kostýmů v šatně, kousek toaletního papíru za sukní, nebo zapomenutí slov před Markem, je pak oproti tomu jen procházka růžovou zahradou. :)

Z něčeho takového máte ve StarDance strach?

Mám takovou svoji mantru: Bojím se úplně všeho, ale těším se úplně na všechno.