České děti
Rok před sametovou revolucí rozčeřil i tak neklidné vody pozdně normalizačního Československa manifest Českých dětí. Vyšel v samizdatu a v exilových médiích a jeho autor Petr Placák v něm mimo jiné napsal: „České království trvá! Připravujeme se na příchod nového krále, což je náš nejvyšší cíl! Král z Boží milosti je Bohu odpovědný za svou zemi a za svůj lid! Král je záštitou slabých proti mocným a bohatým!“ Zrodilo se tak nové hnutí, tvořené převážně mladými lidmi, ale i o generaci staršími disidenty. Reakce byly různorodé. „Konzervativnější“ disidenti byli na rozpacích, protože nechápali, zda jde o recesi, nebo o vážně míněnou věc. Státní bezpečnost a propaganda byly zmatené. Rudé právo dokonce část manifestu přetisklo, jako by komunisté počítali s tím, že pokud někdo žádá návrat krále, diskredituje se sám. Hnutí České děti bylo volným společenstvím přátel a svůj manifest vnímalo jako projev nezávislého myšlení a přihlášení se k tradici, kterou oficiální ideologie popírala. Současně šlo o jednu z nejvýraznějších protikomunistických skupin konce osmdesátých let, která spolu s dalšími nezávislými iniciativami zásadní měrou přispěla k veřejným protestům proti režimu. České děti realizovaly letákové akce, svolávaly ekologické manifestace do Královské obory, v lednu 1989 se podílely na protestech během tzv. Palachova týdne. Dokumentární film režiséra Karla Strachoty, který vznikl v produkci neziskové organizace Člověk v tísni, se zaměřuje především na mladé lidi, kterým chce zprostředkovat temné období normalizace, praktiky StB a působení disentu. Snímek vypráví příběh vzniku manifestu a jeho důsledky, které měl především pro Petra Placáka. Autoři kombinují dobové záběry a materiály s hranou rekonstrukcí tehdejších událostí. Vizuálně atraktivní pojetí podtrhuje dynamický střih a originální hudba.
Příběh hnutí České děti je inspirativní i pro dnešní mladé lidi. Film totiž přináší důležité poselství: Pokud žijeme v systému, s nímž nesouhlasíme, můžeme s tím něco udělat. Statečnost spojená s potřebou pokusit se něco změnit nemusí vyznít naprázdno – může vyvolat reakci, která bude nápomocná pádu režimu.
