V roce 539 před naším letopočtem se perský král Kýros setkal s Hebrejci z Jeruzaléma, kteří žili ve vyhnanství a v otroctví. Předtím živořili u řek babylonských. Kýros je osvobodil a umožnil jim vrátit se domů. Dokumentární cyklus BBC
00:00:08Když se lidé vydali z Afriky zalidňovat svět,
00:00:12sváděli své největší boje nejprve s přírodou.
00:00:22V dobách, kdy jsme vytvářeli první civilizace,
00:00:26ocitli jsme se tváří v tvář nové hrozbě,
00:00:30ta přišla zevnitř: byla to naše vlastní povaha.
00:00:37Žít v období před 3 tisíci lety bylo velmi nebezpečné.
00:00:44Dobyvatelé se proháněli po Blízkém a Středním východě
00:00:49a lidé spolu sváděli zuřivé války od Číny až po Středozemní moře.
00:00:54Přesto veškeré toto násilí a chaos
00:00:58příběh o rozvoji lidstva nezastavily.
00:01:01Stal se pravý opak.
00:01:05Z popela zkázy povstaly nové myšlenky, nové představy o tom,
00:01:10jak vládnout a jak vést správnější život.
00:01:22Byl to první věk říší, čas velkého pokroku,
00:01:26který položil základy moderního světa.
00:01:30Svoboda!
00:01:45Česká televize uvádí 8dílný cyklus BBC
00:01:48Dějiny světa
00:01:54Díl druhý: Věk říší
00:02:04Tato pustá krajina je dnes tichá a prázdná,
00:02:08ale kdysi po ní putovaly obrovské armády.
00:02:16Pátraly po nových územích, otrocích a zlatě,
00:02:20které by odnesly do jednoho paláce na východě.
00:02:29Před 2700 lety
00:02:32bylo toto jedno z nejokázalejších imperiálních sídel na světě.
00:02:38Byl to palác ve městě Ninive, na území dnešního Iráku.
00:02:42Žil zde tehdejší nejkrutější budovatel říše,
00:02:46asyrský král Senacheríb.
00:02:52Budeš dědicem mé říše!
00:03:02Senacheríb vládl díky 200 tisícům
00:03:05bitvami ostřílených vojáků se železnou pěstí.
00:03:10Jeho synové se ho báli stejně jako národy, které si podmanil.
00:03:19V roce 701 před naším letopočtem byla asyrská říše největší,
00:03:24jakou svět do té doby spatřil.
00:03:28Okolní státy musely platit tributy, jinak byly potrestány.
00:03:32Judský král však tribut zaplatit odmítal,
00:03:36a tak se vzkvétající město Lakíš v dnešním Izraeli ocitlo
00:03:41tváří v tvář nejhrozivější vojenské mašinerii své doby.
00:03:51Senacheríb neměl s nikým slitování.
00:03:59Vojenskou taktiku šoku a teroru vynalezli právě Asyřané.
00:04:12Byla to totální válka.
00:04:17Každý, kdo přežil, byl deportován a uvržen do otroctví.
00:04:37Vše bylo spáleno.
00:05:03Asyřané byli prototypem všech říši budujících tyranů,
00:05:07kteří vládli terorem.
00:05:31"Archeologové našli v ruinách Lakíše důkazy o tomto krveprolití.
00:05:41Masové hroby obsahující ostatky mužů, žen a dětí."
00:05:50Avšak o Senacheríbových hrůzných činech existuje i další záznam.
00:05:58Na stěnách paláce v Ninive tyran hrdě vystavuje
00:06:02obrovské reliéfy znázorňující jeho vítězná vojenská tažení.
00:06:12Je to jakýsi katalog brutality:
00:06:17stahování z kůže, nabodávání na kůl,
00:06:23zajatci odvádění do otroctví.
00:06:33Výjevy, které mají vyvolat hrůzu v každém, kdo jeho palác navštíví.
00:06:39Takto vypadala propaganda starověku.
00:06:51Senacheríb vládl své říši ještě 20 let po vyhlazení Lakíše.
00:07:02Zradila ho nakonec vlastní rodina.
00:07:23Jeden z jeho synů, který chtěl vládnout místo něj, ho zavraždil.
00:07:34Během sta let po Senacheríbově smrti se asyrská říše rozpadla.
00:07:40Ke sjednocení utlačovaných národů
00:07:44této rozsáhlé říše samotný teror nestačil.
00:07:52Asyřané světu zanechali pramálo věcí, na něž by mohli být hrdí,
00:07:57avšak jejich nenasytná touha po tributech
00:08:01měla jeden neočekávaný dopad.
00:08:04Pomohla rozšířit něco, co používáme dodnes: abecedu.
00:08:13Abecedu vlastně vytvořili Féničané, národ mořeplavců
00:08:17žijící na západních hranicích asyrské říše.
00:08:24Svým mocným sousedům pravidelně platili tributy.
00:08:32Jelikož se kvůli pátrání po zlatě a stříbře,
00:08:36jimiž by Asyřanům mohli platit, plavili po Středozemním moři,
00:08:41museli komunikovat s mnoha národy, které mluvily odlišnými jazyky.
00:08:48Do té doby písmo představovala jen řada zjednodušených symbolů,
00:08:53které vyjadřovaly předměty a myšlenky.
00:08:57Avšak Féničané začali používat symboly,
00:09:00které reprezentovaly zvuky: Alef, Bét, Gimel, Dalet, Hé.
00:09:07Byl to účinnější a flexibilnější způsob psaní
00:09:12a Féničané abecedu šířili všude tam, kam se vydali.
00:09:17Přijali ji Řekové a později i Římané a tvoří základ latinky.
00:09:25Židé si ji přizpůsobili, aby mohli psát hebrejsky,
00:09:29a Arabové, aby psali arabsky.
00:09:32Toto dědictví po prvním věku říší už vzkvétá přes 3 tisíce let.
00:09:40Všechna západní písma vycházejí z fénického písma.
00:09:53Zatímco se asyrská říše rozpadala,
00:09:56na Blízkém východě už byla na vzestupu nová imperiální síla:
00:10:01Peršané. Vedl je další tyran se svou vlastní propagandou.
00:10:08Já jsem Kýros. Velký král, mocný král, král světa.
00:10:15Král světa a celé Země.
00:10:22Podobně jako Senacheríb, byl i Kýros krutý dobyvatel.
00:10:27Měl však brzy objevit hodnotu přijímání myšlenek
00:10:30od podmaňovaných národů.
00:10:33Stane se novým typem zakladatele říší.
00:10:42V roce 547 před naším letopočtem Kýros obrátil svou pozornost
00:10:47k městu Sardy, hlavnímu městu
00:10:50bohatého Lýdského království v dnešním Turecku.
00:10:55Lýdové se odvážili na Peršany zaútočit.
00:10:59Kýros se teď přišel pomstít.
00:11:04Lýdie byla skvělá kořist, bohatá na přírodní zásoby zlata a stříbra.
00:11:14Nájezdníci dobře věděli, kde po něm pátrat.
00:11:27Lýdský král Kroisos
00:11:30byl údajně nejbohatším člověkem, který kdy žil.
00:11:41Teď už ale Kroisa nemohlo zachránit ani všechno zlato světa.
00:11:48Byl vydán na milost a nemilost perského krále.
00:12:15Podle legendy Kroisos požádal boha Apollóna, aby ho zachránil.
00:12:20Apollóne! Pomoz mi!
00:12:46Na perského krále to zapůsobilo.
00:12:52Zeptal se Kroisa, proč se odvážil na Peršany zaútočit.
00:12:59Kroisos to svedl na bohy a prohlásil,
00:13:02že krveprolití hluboce lituje.
00:13:06V dobách míru synové pohřbívají své otce.
00:13:11Ale v dobách války otcové pohřbívají své syny.
00:13:20Kýros se učil používat svou moc novým způsobem.
00:13:25Rozhodl se ušetřit život svého moudrého zajatce
00:13:30a učinit ho svým poradcem.
00:13:37Lýdové použili zlato k vytvoření standardizovaného platidla.
00:13:50Peršané tento chytrý nápad převzali a rozšířili ho po celé říši.
00:13:58Mince pak byly raženy v Řecku a v celém tehdejším světě.
00:14:11Kýros, obohacen Kroisovým zlatem a moudrostí,
00:14:15dál rozšiřoval svou říši.
00:14:18A právě díky úctě a toleranci k cizím kulturám
00:14:22sám získával další věhlas a slávu.
00:14:27V roce 539 před naším letopočtem se Kýros setkal
00:14:32s Hebrejci z Jeruzaléma, kteří žili ve vyhnanství a v otroctví.
00:14:38Podle bible už mnoho let živořili u řek babylonských.
00:14:44Kýros je osvobodil a umožnil jim vrátit se domů.
00:14:49Rovněž zaplatil za znovupostavení jejich jeruzalemského Chrámu,
00:14:53jehož součástí je i Zeď nářků.
00:14:56Dodnes je to nejposvátnější židovské místo.
00:15:05Perský král díky své náboženské toleranci
00:15:09vešel ve známost jako Kýros Veliký.
00:15:13Je to jediný člověk nežidovského původu,
00:15:17který byl kdy poctěn titulem Mesiáš.
00:15:22Kýros Veliký se do historie zapsal jako moudrý vládce.
00:15:26Tím, že naslouchal a respektoval další kultury a náboženství,
00:15:32vytvořil trvalou říši, která proslula pokrokem a prosperitou.
00:15:47V tomto věku, kdy byly říše hnány kupředu výbojností,
00:15:50mocí a bohatstvím, se zrodilo několik výjimečných jedinců,
00:15:56kteří nabízeli alternativní pohledy na to, jak žít.
00:16:05"Jeden z nich žil na úpatí Himálaje v severní Indii přibližně v dobách,
00:16:10kdy Kýros osvobozoval Židy.
00:16:14Jmenoval se Siddhártha Gautama a byl to jeden z prvních
00:16:18radikálních myslitelů v dějinách světa.
00:16:23Siddhártha pocházel z rodiny klanových náčelníků,
00:16:29proto vedl ve svém paláci poklidný život."
00:16:39Jenže Siddhárthu to nenaplňovalo.
00:16:45Věděl, že ho žádné bohatství neuchrání před stárnutím, nemocemi
00:16:50a snad i před bolestivou smrtí.
00:16:54Proto začal přemýšlet o významu lidské existence.
00:16:59Jsme na světě z nějakého důvodu?
00:17:05Siddhártha nikdy nebyl za zdmi svého paláce.
00:17:13Po dlouhém sebezpytování se rozhodl opustit rodinu
00:17:17a vyhledat odpovědi na své otázky v okolním světě.
00:17:47Poprvé v životě se setkal s chudobou, nemocemi a smrtí.
00:17:57Pořád dokola se mu vracela jedna otázka:
00:18:01jak bychom se mohli naučit přijímat utrpení,
00:18:05které nás všechny jednou v životě čeká?
00:18:18Siddhártha se po 6 let toulal lesy severní Indie.
00:18:24Nezajímala ho světská moc králů.
00:18:28Věk říší ho dohnal k hlubokému zahledění se do sebe,
00:18:33k pátrání po jednodušším způsobu života.
00:18:37Na svých cestách narazil na svaté muže,
00:18:41ale ti pro něj neměli odpovědi.
00:18:46Postil se, až málem zahynul, ale ani to nepomohlo.
00:18:54Nakonec dospěl k názoru,
00:18:57že chce-li objevit moudrost, soucítění a hluboké pochopení,
00:19:03musí meditovat.
00:19:13Nechť má kůže a šlachy a kosti vyschnou spolu s masem
00:19:19a krví mého těla.
00:19:22Přivítám to, ale nehnu se odsud,
00:19:25dokud nedosáhnu té nejvyšší a jediné moudrosti.
00:19:37Siddhártha se pomalu dokázal zbavovat všeho rušivého.
00:19:56Hodinu za hodinou, den za dnem se v jeho duši rozjasňovalo.
00:20:11Po 49 dnech dospěl ke stavu vnitřního míru:
00:20:21K osvícení.
00:20:32Siddhártha vešel ve známost jako "Probuzený", Buddha.
00:20:46Po zbytek života putoval severní Indií
00:20:49a přitahoval čím dál větší skupinu následovníků.
00:20:55Věřil, že nás meditace dokáže osvobodit od touhy a utrpení.
00:21:03Jeho filozofie se předává z generace na generaci
00:21:07díky mnichům, kteří společně zpívají tato slova,
00:21:12aby je nikdo nikdy nezapomněl.
00:21:16V Bodhgaji ve východní Indii
00:21:20byl postaven chrám vedle stromu bódhi,
00:21:23kde Buddha meditoval.
00:21:25Dodnes se sem sjíždějí poutníci z celého světa.
00:21:35Říká se, že tento strom pochází ze semene odřezku
00:21:39původního Buddhova stromu bódhi.
00:21:46Buddhův způsob života byl zcela opačný než u všech budovatelů říší.
00:21:51Nebylo v něm místo pro násilí, žádná hierarchie
00:21:55a byl otevřený všem.
00:22:08Zatímco Buddha v Indii pátral po lepším způsobu života,
00:22:13v Evropě se začal objevovat lepší způsob vládnutí.
00:22:19V roce 510 před naším letopočtem začal v Athénách
00:22:23jeden z největších politických experimentů všech dob.
00:22:28Lid povstal a svrhl vládnoucího tyrana.
00:22:33Zde na Pahorků Múz poblíž Akropole vzniklo veřejné shromáždění.
00:22:39Všichni mužští občané tu měli svobodu slova
00:22:43a mohli hlasovat o tom, jak by měl být tento městský stát řízen.
00:22:47Řekové to popisovali dvěma slovy:
00:22:50"démos" lid, a "kratós" moc či vláda.
00:22:55"Démos kratós", vláda lidu. Demokracie.
00:23:07O pouhých 20 let později byli Athéňané donuceni
00:23:11bránit svou novou svobodu před cizí invazí.
00:23:17Peršané stále vládli největší říši na světě.
00:23:23Jejich obrovská invazní síla
00:23:27přišla pohltit rodící se athénskou demokracii.
00:23:32Jejich armády se střetly kousek od města Marathónu.
00:23:39Řecký velitel Miltiadés už před bitvou věděl,
00:23:43že jeho situace není vůbec dobrá. Perských vojáků bylo dvakrát víc.
00:23:55Dokonce neměl ani profesionální armádu.
00:23:59Byli to obyčejní občané, farmáři, majitelé obchodů, kupci.
00:24:05Mezi nimi byl též dramatik Aischylos a jeho bratr Kynegeiros.
00:24:24Tady dojde ke střetu.
00:24:26Bojujte s plným nasazením, protože to bude zápas na život a na smrt.
00:24:54Řekové Peršany ještě nikdy v bitvě neporazili.
00:24:59Už jen zmínka o nich vyvolávala v řeckých vojácích strach.
00:25:09Perský velitel Dátis byl přesvědčen,
00:25:12že se jim Řekové jednoduše vzdají.
00:25:19Jenže Miltiadés přišel s neočekávanou strategií.
00:25:32Svoboda!
00:25:35Místo aby čekali, až na ně Peršané zaútočí,
00:25:39Řekové vyrazili na nepřítele jako první.
00:25:43Peršanům tato taktika musela připadat jako sebevražda.
00:26:01Peršané středem řecké linie snadno prorazili.
00:26:08Jenže Miltiadés záměrně oslabil střed a posílil křídla své formace.
00:26:16Teď jim nařídil, aby nepřítele sevřela.
00:26:33Peršané byli sevřeni v kleštích a rozdrceni.
00:26:41Zemřelo 6 tisíc perských vojáků. Athéňanů nezahynuly ani 2 stovky.
00:27:00Byl mezi nimi i Aischylův bratr.
00:27:25Padlí řečtí vojáci byli pohřbeni pod tímto pahorkem.
00:27:30I po dvou a půl tisíci letech jsou připomínkou toho,
00:27:34že zemřeli v boji za svou svobodu a demokracii.
00:27:45Řekové bitvu sice vyhráli, ale Peršané, kteří přežili,
00:27:50se dostali na své lodě a vyrazili na Athény.
00:28:06Vyčerpaní Athéňané teď museli utíkat bezmála 42 kilometrů,
00:28:11aby mohli bránit své město.
00:28:17Dorazili včas a perská flotila byla odražena.
00:28:25Legendu hrdinného běhu jednoho posla zpět do Athén
00:28:29si připomínáme v moderních olympijských hrách
00:28:33při mimořádném testu odvahy a výdrže, při maratónském běhu.
00:28:42Mladý voják Aischylos
00:28:45se stal jedním z největších světových dramatiků,
00:28:48který je považován za zakladatele antické tragédie.
00:29:06Porážka Peršanů byla začátkem zlatého věku Řecka,
00:29:10éry sebedůvěry a rozpínání,
00:29:13výkvětu kultury a antické literatury.
00:29:19Sám Parthenón, který představuje vrchol řecké architektury,
00:29:24je vzdáním díků za vítězství Athéňanů nad Peršany.
00:29:32Demokracie byla zachráněna.
00:29:36V následujících staletích občas skomírala a dokonce
00:29:39na dlouhá období i zmizela,
00:29:42ale její myšlenka nebude nikdy zapomenuta.
00:29:52Zatímco Řekové rozvíjeli první demokracii na světě,
00:29:56v Číně začal jeden nový myslitel zpochybňovat způsob, jak lidé žili.
00:30:03Jeho myšlenky vyprovokovalo období nepokojů v celé říši.
00:30:10V roce 500 před naším letopočtem byla většina země,
00:30:15jíž dnes říkáme Čína, už několik set let ovládána dynastií Čou.
00:30:24Jenomže říše byla rozdělena vzájemnými boji
00:30:28mezi malými soupeřícími knížectvími.
00:30:32Tomuto období vládla hrozba války.
00:30:50Tato doba nejistoty zrodila jednoho muže s jasnou představou,
00:30:55jak navrátit společnosti její řád.
00:30:59Číňané mu říkají Kchung Čchiou. My ho známe pod jménem Konfucius.
00:31:13Konfucius byl úředníkem na dvoře knížete z Lu ve východní Číně.
00:31:22Vypracoval se z chudých poměrů a nyní viděl,
00:31:26jak se stará pravidla disciplíny a úcty vytrácejí.
00:31:34Co by bez pocitů úcty odlišovalo člověka od zvířete?
00:31:46Konfucius se knížete snažil přesvědčit,
00:31:49aby reformoval chování u dvora,
00:31:52ale jeho tažení ztroskotalo na knížeti samém.
00:32:10Když kníže dostal darem několik překrásných kurtizán,
00:32:15začal své povinnosti zanedbávat.
00:32:26Kníže rušil audience, kdykoli si usmyslil,
00:32:29a plno věcí ponechával bez dokončení.
00:32:33Konfucius byl přesvědčen,
00:32:36že pokud dobrý příklad nevytvoří sám vladař,
00:32:39je tu jen malá naděje, že se napraví i ti ostatní.
00:32:42Že prosím Jeho Výsost o slyšení.
00:32:48Vládce je zaneprázdněn.
00:32:52Konfucius dospěl k přesvědčení,
00:32:55že u tohoto dvora neuspěl, a tak odešel.
00:33:05Konfuciovo rozhodnutí opustit dvůr knížete z Lu
00:33:10přesto formovalo kulturu moderní Číny.
00:33:17Vydal se na cestu hledání moudrého vladaře,
00:33:21k němuž by mohl vzhlížet a jemuž by mohl radit.
00:33:25Na svých cestách také vyučoval. Pomalu začal získávat stoupence.
00:33:32Konfucius byl přesvědčen,
00:33:35že drobné skutky jednotlivců mohou zlepšit celou společnost.
00:33:40Naléhal na své stoupence, aby uctívali tradice,
00:33:44vážili si svých rodin
00:33:47a řídili se starobylými pravidly dobrého chování.
00:33:51Chovejte sami sebe v úctě a ostatní se budou chovat s úctou k vám.
00:33:56Vědět co je správné a neudělat to,
00:33:59znamená nedostatek odvahy a zásadovosti.
00:34:02Nedělej druhým, co nechceš, aby dělali tobě.
00:34:12Konfucius nikdy nenašel vladaře,
00:34:15který by odpovídal jeho vysokým ideálům.
00:34:18Když ve svých 72 letech umíral, byl stále přesvědčen, že neuspěl.
00:34:26Jenomže jeho stoupenci v jeho díle pokračovali a jeho učení zapsali
00:34:31do knihy zvané Analekty.
00:34:41Čínští vladaři si postupem času
00:34:44začali moudrosti Konfuciových myšlenek vážit.
00:34:57Jeho filozofie nakonec zakořenila v čínské společnosti
00:35:01a stala se nedílnou součástí státních institucí.
00:35:16Konfucius umístil disciplínu, řád a úctu
00:35:20do samého středu čínské civilizace.
00:35:44Ti, kdož hledají něco víc než jen komunistickou ideologii,
00:35:50dodnes v Konfuciově učení spatřují důležitou lekci
00:35:53pro příští generace.
00:36:07V roce 356 před naším letopočtem přišla v Evropě na svět
00:36:12legenda všech impérií: syn makedonského krále.
00:36:22Vypráví se, že když byl ještě chlapec, byl na královský dvůr
00:36:26přiveden divoký nezkrocený kůň.
00:36:31Chlapec svého otce poprosil, aby mu dovolil zvíře zkrotit.
00:36:59Otec byl jeho úspěchem uchvácen.
00:37:04Synu, vydej se najít království, které je tě hodno.
00:37:11Poslechni svého otce, Makedonie je pro tebe příliš malá.
00:37:24Kůň dostal jméno Bukefalos a z chlapce jednou vyroste
00:37:28jeden z největších budovatelů říší v dějinách,
00:37:33Alexandr Veliký.
00:37:41Ve 20 letech se Alexandr stal Makedonským králem.
00:37:46Vycházel z poznatků získaných Kýrem Velikým,
00:37:49ale ve svých snahách dobýt a sjednotit znepřátelené národy
00:37:53šel ještě dál.
00:38:00Prohnal se dnešním Tureckem,
00:38:03vpochodoval přes Blízký východ do Egypta.
00:38:06Pak porazil starého nepřítele Persii
00:38:09a pokračoval směrem k Afghánistánu a ke hranicím Indie.
00:38:15Bylo to budování impéria v epickém měřítku.
00:38:20Alexandr se svou armádou při dobyvačném tažení
00:38:23urazil přes 25 tisíc kilometrů.
00:38:27V severní Africe a v Asii založil na 70 nových měst v řeckém stylu
00:38:32a řečtina se stala společným jazykem celé této rozsáhlé oblasti.
00:38:50Stejně jako perský král Kýros,
00:38:53i Alexandr byl fascinován národy, které dobyl.
00:38:59Považoval spojování rozličných kultur za příležitost
00:39:04ke konsolidaci své říše.
00:39:06Na jeho dvoře se prolínaly makedonské, řecké a perské zvyky.
00:39:15Začal nosit perské róby, perskou královskou korunu
00:39:19a dokonce nutil lidi, aby se před ním klaněli,
00:39:22jako to dělali Peršané.
00:39:28Jenže Alexandrovým makedonským generálům
00:39:32se cizí zvyky vůbec nelíbily.
00:39:37Dokonce i jeho přítel Kleitos se domníval, že zachází příliš daleko.
00:39:44Kdysi Alexandrovi v jedné bitvě zachránil život.
00:39:48Teď si ho dobíral, že je víc Peršanem než Řekem.
00:40:29Alexandr prý po Kleitově smrti plakal a postil se po celé tři dny.
00:40:42Jenže pak se vydal zase na pochod
00:40:45a přišel s mimořádným novým plánem, jak spojit kultury Řecka a Persie.
00:40:58Alexandr si sám vzal dvě perské princezny
00:41:02a pak zorganizoval společnou svatbu makedonských vojáků a místních žen.
00:41:14Přes 10 tisíc párů od něj dostalo štědré věno.
00:41:22Toto je spojení dvou velkých a mocných národů.
00:41:26Lidu makedonského a lidu perského, které nyní tvoří jedinou říši.
00:41:36V tento slavnostní okamžik nechť se všichni radují, jásají a tančí!
00:41:49Alexandr doufal, že jejich děti budou udržovat jeho říší
00:41:54po příští generace, že to bude manželství Východu se Západem.
00:42:04Alexandr však umírá pouhý rok po této hromadné svatbě.
00:42:09Bylo mu 32 let.
00:42:12Podle některých zemřel na břišní tyfus nebo malárii.
00:42:16Jiní říkají, že ho otrávili nepřátelé z jeho vlastních řad.
00:42:26Alexandrova rozsáhlá říše byla rozdělena na čtyři království,
00:42:31ale šíření řeckého jazyka, zvyků a kultury pokračovalo dál.
00:42:43Vláda Alexandra Velikého trvala jen krátce,
00:42:47ale řecká kultura dál formovala antický svět od Athén
00:42:51přes Blízký a Střední východ do severní Afriky a do Asie.
00:43:02Alexandr je sice nejslavnějším dobyvatelem v dějinách,
00:43:06přesto se největší dědictví antického Řecka zrodilo 70 let
00:43:11před jeho narozením a to u muže,
00:43:14který byl za své přesvědčení ochoten zemřít.
00:43:20Sókratés je otcem západní filozofie.
00:43:29Sókratés byl pravým opakem velkého dobyvatele.
00:43:34Nebyl to žádný slavný hrdina ženoucí se do vzdálených koutů
00:43:38známého světa, ale stařec, který se zdržoval poblíž domova.
00:43:51Učil své studenty o všem pochybovat.
00:43:57"Neprozkoumaný život," říkával, "nestojí za to žít."
00:44:03Sókratés kritizoval to, jak vládci vládli a jak lidé žili.
00:44:11Politické vůdce Athén obvinil z korupce a prohlásil,
00:44:16že některé občany nemá smysl volit, protože jsou příliš hloupí na to,
00:44:21aby získanou moc používali moudře.
00:44:25To byla v časech politické nestability nebezpečná slova.
00:44:34Městští představitelé na tohoto starce pohlíželi
00:44:38jako na hrozbu své mladé demokracie.
00:44:42Hledali důvod, aby ho mohli umlčet.
00:44:57Naše myšlenky jsou silnější než armády.
00:45:06V roce 399 před naším letopočtem
00:45:10už měly úřady jeho nepříjemných otázek dost.
00:45:21Sókrate! Přišel jsem tě jménem Athén zatknout.
00:45:32Sókratés byl zatčen
00:45:35a souzen za špatný vliv na mládež a podkopávání státu.
00:45:43Vysmíval se soudu za to,
00:45:45že se snaží omezit jeho svobodu kritizovat mocné,
00:45:49a vystavil řeckou demokracii dilematu:
00:45:53jak se má otevřená společnost vypořádávat s disentem?
00:45:58Nakonec byl těsnou většinou odsouzen. Trestem byla smrt.
00:46:09Odsouzený vězeň byl v takovém případě
00:46:13přinucen vypít jedovatý výtažek z bolehlavu.
00:46:39Sókratés se rozloučil se ženou
00:46:41a s rodinou a obklopen svými studenty se připravil na smrt.
00:46:52Lepší zemřít než žít jako pokrytec.
00:47:54I po Sókratově smrti ale jeho myšlenky žily dál a vzkvétaly.
00:48:03Ze semínek, která zasadil, vyrostla západní filozofie
00:48:08a společnosti postavené na principech svobody projevu.
00:48:13Vytvořil nový způsob uvažování o tom, jak žít,
00:48:18a jak mají vládci sloužit svému lidu a respektovat jej.
00:48:21Nepříjemné otázky, které Sókratés kladl,
00:48:24jsou dodnes jádrem svárů a dohadů, stejně jako v době,
00:48:28kdy je položil poprvé.
00:48:33První věk říší, které vznikaly od Číny přes Indii,
00:48:37Blízký a Střední východ až po Evropu,
00:48:41zavedl lidstvo na cestu k modernímu světu.
00:48:46Příští kapitola bude pojednávat o slovu a meči.
00:48:53Kdo bude vládnout světu? Králové a císaři nebo bohové?
00:49:17Skryté titulky : Eva Honzíková, Česká televize 2014
Když se lidé vydali z Afriky zalidňovat svět, sváděli své největší boje nejprve s přírodou. V dobách, kdy jsme vytvářeli první civilizace, ocitli jsme se tváří v tvář nové hrozbě, ta přišla zevnitř: byla to naše vlastní povaha. Žít v období před třemi tisíci lety bylo velmi nebezpečné. Dobyvatelé se proháněli po Blízkém a Středním východě a lidé spolu sváděli zuřivé války od Číny až po Středozemní moře. Přesto veškeré toto násilí a chaos příběh o rozvoji lidstva nezastavil. Stal se pravý opak. Z popela zkázy povstaly nové myšlenky, nové představy o tom, jak vládnout a jak vést správnější život. Byl to první věk říší, čas velkého pokroku, který položil základy moderního světa.
