Příběh sedmdesáti tisíc let lidské historie. Unikátní dokumentární cyklus BBC vznikal osm roků
00:00:08Příslušníci kmene Jorajo žijí už po tisíciletí v lesích Jižní Ameriky,
00:00:15kde vedou stejný život lovců-sběračů jako první lidé.
00:00:22V roce 1998 se jedna z jejich rodin setkala
00:00:26tváří v tvář s 20. stoletím.
00:00:50Zdánlivě náhodné setkání dvou světů spojených příslušností
00:00:55ke stejné rase, ale rozdělených dějinami.
00:01:04Tisíci lety civilizace.
00:01:11Sledujeme příběh 70 tisíc let lidských dějin.
00:01:22Válek a moudrosti.
00:01:29Králů a dobyvatelů.
00:01:35Hrdinů a tyranů.
00:01:40Odvahy, krutosti a zkázy.
00:01:50Lovců-sběračů i velkých průzkumníků.
00:01:56Máte povoleno přistát.
00:02:00Ukazuje nám, odkud přicházíme. Kdo jsme.
00:02:05A co nám může život přinést.
00:02:10Jsou to dějiny světa.
00:02:19Česká televize uvádí 8dílný cyklus BBC
00:02:22Dějiny světa. Díl 1. Přežití.
00:02:32Afrika, před 70 tisíci lety.
00:02:37Tito lidé jsou plně vyvinuté lidské bytosti stejně jako my.
00:02:43Je to druh homo sapiens, tedy "člověk moudrý".
00:02:49Vyvinuli jsme se během statisíců let bojů o přežití
00:02:53a přizpůsobovali se neustále se měnícímu klimatu.
00:02:58Doby ledové, záplavy, sopečné erupce,
00:03:02to vše neustále ohrožovalo naši rasu.
00:03:07Odborníci se domnívají, že lidská populace
00:03:11byla v jednu chvíli zredukována na pouhých 10 tisíc jedinců.
00:03:18Avšak ti, kteří přežili,
00:03:20byli nakonec silnější, chytřejší a lépe organizovaní.
00:03:30Toto byli lovci-sběrači,
00:03:32kteří byli vydáni na pospas přírodě,
00:03:35hnaní těmi nejzákladnějšími lidskými potřebami,
00:03:39jako je obstarat si jídlo, vodu a úkryt před živly.
00:03:43Nikde vlastně nebyli doma a umírali hlady.
00:03:57V této skupince žila
00:03:59jedna z nejdůležitějších žen historie lidstva.
00:04:05Její příběh nás všechny spojuje.
00:04:13Pro ni a pro její lid byl život strastiplnou cestou.
00:04:31Po tisíce let následovaly mnohé kmeny migrující zvířata
00:04:36a vyrážely z Afriky do světa.
00:05:56Všechny kmeny, které se na tuto cestu vydaly, nakonec zanikly.
00:06:08Až na jeden.
00:06:13Tato osamocená skupinka čítající asi tisíc lidí
00:06:18úspěšně překonala Rudé moře a dorazila na Arabský poloostrov.
00:06:24Přežili a dařilo se jim.
00:06:51A mezi nimi byla i žena, která pomohla lidstvu posunout se dál.
00:06:57Neznáme její jméno, ale zanechala po sobě pozoruhodný odkaz.
00:07:08Vědci došli k závěru,
00:07:10že všichni lidé žijící mimo subsaharskou Afriku
00:07:14mají ve svých genech jen minimální odlišnosti
00:07:17a jejich původ můžeme vystopovat až k jedné jediné ženě.
00:07:26Spojuje nás všechny.
00:07:28Prapůvodní obyvatelé Austrálie, Skandinávci,
00:07:31indiáni Severní a Jižní Ameriky, Evropané, Číňané a Indové,
00:07:37ti všichni jsou její příbuzní.
00:07:43Jsme dětmi této ženy, která přežila cestu z Afriky.
00:07:53A z této skupinky se naše počty rozrostly.
00:08:01"Před 70 tisíci lety jsme už byli vybaveni základními dovednostmi
00:08:06potřebnými k přežití, jako je jazyk a schopnost spolupráce,
00:08:10měli jsme zbraně k lovu a k ochraně před predátory
00:08:14a pokračovali jsme dál."
00:08:24Krůček za krůčkem, kilometr za kilometrem,
00:08:28generaci za generací se naše počty zvětšovaly,
00:08:32a tak jsme zalidňovali svět.
00:08:37Nejprve jsme vyrazili podél pobřeží k Indii a východní Asii.
00:08:42Přibližně před 50 tisíci lety někteří z nás dorazili
00:08:47až do Austrálie.
00:08:49Asi před 15 tisíci lety jsme překročili Beringovu úžinu
00:08:53a začali rychle osídlovat obě Ameriky.
00:08:57Další lidé se ze Středního východu vydali na severozápad
00:09:01a asi před 45 tisíci lety dorazili do Evropy.
00:09:08Když se naši předci začali v Evropě usazovat,
00:09:11došli k jednomu zjištění: nejsou tu sami.
00:09:24My lidé jsme tu narazili na velmi úspěšný a nám příbuzný druh.
00:09:35Žili tady už před 150 tisíci lety.
00:09:46Byli to neandertálci.
00:09:54Po boku neandertálců jsme v Evropě žili
00:09:58přibližně 5 až 10 tisíc roků.
00:10:02V boji o přežití jsme soupeřili o stejné zdroje.
00:10:18Byli větší a silnější než my,
00:10:21ale my jsme měli jednu obrovskou výhodu:
00:10:25náš vysoce vyvinutý jazyk.
00:10:29Ten nám umožňoval předávat si nové dovednosti,
00:10:33vyrábět lepší zbraně a organizovat se,
00:10:37abychom byli úspěšnější při lovu.
00:10:40Jak se lidé začali šířit po Evropě,
00:10:43populace neandertálců se prudce ztenčovala.
00:11:07Nevíme s jistotou, co se neandertálcům stalo,
00:11:12ale vypadá to, že jsme je my lidé vyhnali z jejich lovišť.
00:11:21Podle některých vědců jsme je možná i jedli.
00:11:28Asi před 30 tisíci lety byli neandertálci vyhubeni.
00:11:34Současní lidé teď byli připraveni ovládat svět.
00:11:44Jenomže se opět dostala do ohrožení sama naše existence.
00:11:55Před 27 tisíci lety začala v Evropě prudce klesat teplota.
00:12:01Ledový příkrov se rozprostřel po většině severní polokoule.
00:12:11Opět nám nezbývalo než se adaptovat,
00:12:14přesídlit a nebo zemřít.
00:12:20Objev jednoho jednoduchého nástroje ale znamenal
00:12:25pro náš život revoluci.
00:12:36Jehla na šití, maličký vynález, který změnil dějiny světa.
00:12:47Tato jehla byla objevena na jihu Francie.
00:12:50Je stará 17 tisíc let.
00:12:54Vytvořit takto jemný nástroj byl mimořádný výkon.
00:13:01Nit vyrobená ze zvířecích šlach nám umožnila
00:13:05tvarovat a sešívat oblečení, které padlo na naše těla.
00:13:12Díky sešitému oblečení, které nás chránilo,
00:13:15jsme mohli lépe čelit tvrdému klimatu doby ledové.
00:13:20Mohli jsme pronásledovat zvířata na větší vzdálenosti, lovit déle.
00:13:26Stali jsme se jedním z nejvýkonnějších
00:13:30predátorů na světě.
00:13:37Vyzbrojeni jazykem,
00:13:39schopností organizovat se a uměním šít si oblečení
00:13:43jsme se my lidé stávali čím dál vynalézavějšími a odolnějšími,
00:13:50takže jsme se začali zabývat také něčím jiným než pouhým přežitím.
00:13:57Ve francouzských Pyrenejích existují důkazy,
00:14:01že jsme tu chtěli zanechat záznam o naší existenci.
00:14:06Před 27 tisíci lety jsme učinili první pokusy zaznamenat dějiny.
00:14:17Zde v jeskyních Gargas na jihu Francie můžeme najít
00:14:22nejstarší otisky rukou na světě.
00:14:27Stejné otisky byly objeveny také v Argentině, v Austrálii,
00:14:32v Severní Americe a v jižní Africe.
00:14:41Naši předkové tu vydávali všeobecné prohlášení: "Jsme tady!"
00:14:59Lidé teď dokázali vyrábět nástroje, oblečení
00:15:03a zanechávat svá vlastní znamení.
00:15:23Abychom udrželi náš rozvoj,
00:15:27museli jsme se začít poohlížet po nových způsobech,
00:15:30jak si podmanit přírodu
00:15:34a nakrmit naši stále se rozrůstající populaci.
00:15:44Před 16 tisíci lety začala teplota na Zemi stoupat.
00:15:52Řeka Tigris si na Středním východě
00:15:55vykrajovala dlouhou cestu do Perského zálivu.
00:16:01Spolu s Eufratem pak vytvořila hranice rozsáhlého pásu země
00:16:06známého jako Úrodný půlměsíc.
00:16:15Klima bylo čím dál mírnější
00:16:19a naši předkové lovci-sběrači přišli na nové způsoby,
00:16:24jak si podmanit přírodu.
00:16:33Jeden z kmenů, které tady žily,
00:16:36se živil sběrem a pojídáním výživných divokých travin,
00:16:41které na těchto loukách rostly.
00:16:45Představivost jedné ženy tu učinila obrovský skok.
00:17:01Položila si jednoduchou otázku: jak vlastně pšenice roste?
00:17:08A tato jednoduchá otázka
00:17:11zahájila jednu z největších revolucí v dějinách lidstva.
00:17:33-Ukaž, co to tam máš?
00:17:39Dej mi trochu.
00:17:52Tak běž!
00:17:57Místo aby semínka divoké pšenice a žita snědla,
00:18:01začala si je dávat stranou.
00:18:41Setí semen je něco, co dnes považujeme za samozřejmost.
00:18:47Ale před mnoha tisíci lety to byl skok do neznáma.
00:19:13Změní nás ale z lovců-sběračů v zemědělce
00:19:17a bude znamenat velkolepý zrod našich schopností
00:19:21přetvářet své okolí.
00:19:55Náš nový způsob života nám umožnil plánovat dopředu
00:19:59a získat větší kontrolu nad zásobami potravy.
00:20:04Tím, že jsme začali vybírat ta nejlepší semínka,
00:20:10začali jsme tím také zvyšovat výnosy zasazených obilnin.
00:20:14Začali jsme uplatňovat svou vůli nad přírodou.
00:20:18Zemědělství bylo dalším důkazem našich schopností přetvářet svět.
00:20:29Během příštích 5 tisíc let se zemědělská revoluce
00:20:33z Úrodného půlměsíce šířila dál.
00:20:39Obyvatelé Číny, Indie a Jižní Ameriky nezávisle vytvářeli
00:20:45své vlastní zemědělské metody.
00:20:53Globální zemědělství brzy ovládaly tři základní plodiny:
00:20:58pšenice, rýže a kukuřice. Základem naší stravy jsou dodnes.
00:21:14Jenomže ten pokrok nebyl zadarmo.
00:21:18Zemědělský život byl mnohem tvrdší než lov a sběr.
00:21:23Když se první zemědělci usadili, lidé se začali zmenšovat.
00:21:29Průměrná výška u mužů se snížila o 10 centimetrů
00:21:33ze 180 na 170 centimetrů.
00:21:37U žen to bylo o 5 centimetrů ze 161 na 156 centimetrů.
00:21:43Stereotypní práce na polích měla za následek artrózy kloubů
00:21:48a pravidelné pojídání sladkého ovsa vedlo poprvé ke kažení zubů.
00:21:53Se zemědělstvím přišla populační exploze.
00:21:58Čím víc potravy jsme vypěstovali, tím víc krků jsme mohli uživit.
00:22:04Velká zemědělská revoluce nám umožnila usadit se,
00:22:08být někde doma a to podnítilo další velký krok našeho vývoje.
00:22:22Na centrálních pláních turecké Anatolie
00:22:26se nachází několik tajuplných pahorků.
00:22:31V jejich nitru se skrývají ruiny nejstarších měst.
00:22:43Toto je Catal Hüyük.
00:22:50Před 9 tisíci lety tady žilo až 8 tisíc lidí.
00:22:59Archeologické vykopávky nám prozrazují hodně o tom,
00:23:04jak nejstarší městští obyvatelé žili.
00:23:10Catal Hüyük tvoří celistvou síť domů z vepřovic,
00:23:14kde rodiny žily spolu se svým zvířectvem.
00:23:23Lidé se po městě přesunovali po plochých střechách
00:23:27a do příbytků vstupovali padacími dveřmi po žebřících.
00:23:353 tisíce let po zemědělské revoluci dosáhly naše životní podmínky
00:23:40nové úrovně pohodlí a bezpečí.
00:23:49Místnosti byly udržovány v obdivuhodné čistotě.
00:23:55Na některých místech bylo nalezeno přes 400 vrstev vápenné malby
00:24:01a všechny domácnosti měly přístup ke společné peci.
00:24:07K přípravě masa tehdy používali rozžhavené hliněné koule.
00:24:13Našly se zde ale také důkazy
00:24:15po dalším zásadním zvratu v našem vývoji.
00:24:27Nechť nebesa vyhladí plémě každého, kdo by otevřel tuto hrobku!
00:24:34Složité náboženské rituály k uctění mrtvých.
00:24:43V roce 2004 tu byla nalezena kostra mladé, sotva dvacetileté ženy.
00:25:00Byla pečlivě pohřbena pod podlahou svého domu.
00:25:05Jak zahynula, je ale tajemstvím.
00:25:11Byla však pohřbena tváří v tvář
00:25:14hliněné lebce pomalované jasnou barvou.
00:25:19Lebka byla mnohokrát přemodelována a přemalována
00:25:24a tak se odborníci domnívají,
00:25:27že byla použita při mnoha jiných pohřebních rituálech.
00:25:31Je možné, že šlo o lebku někoho důležitého v její rodině,
00:25:35což naznačuje, že obyvatelé Catal Hüyük
00:25:38praktikovali jistou formu uctívání předků.
00:26:00Mladá žena byla pohřbena se vzácným náhrdelníkem z levhartího drápu.
00:26:05Nevíme, co znamenal,
00:26:08ale pojmenovali jsme tuto dávnou městskou obyvatelku Levhartí dáma.
00:26:20Vyrůstala ve stabilní a dobře zorganizované společnosti.
00:26:27Muži a ženy byli stejně dobře živeni
00:26:31a nejspíš měli stejné společenské postavení.
00:26:37Nenalezli jsme žádné obranné zdi, ani známky po konfliktech.
00:26:42Její společenství mělo veškeré potřebné zdroje
00:26:47a prosperovalo tady přes tisíc let.
00:26:51Proč ale Levhartí dáma zemřela tak mladá?
00:26:58Stejně jako dříve nástup zemědělství,
00:27:01tak i teď život ve městech přinášel nová nebezpečí.
00:27:06Tisíce lidí a hospodářských zvířat žijících bok po boku
00:27:10vytvářely dokonalé podmínky pro šíření nemocí.
00:27:15Chřipka, spalničky a neštovice se přenášely ze zvířat na lidi
00:27:19a máme důkazy,
00:27:21že se lidé v této době od domestikovaného dobytka
00:27:25často nakazili tuberkulózou.
00:27:37Asi se nikdy s jistotou nedozvíme, co Levhartí dámu zabilo.
00:27:42Víme však, že infekční nemoci byly cenou, již naši předci
00:27:47museli za pokrok zaplatit.
00:27:53Naše počty se přesto stále zvyšovaly.
00:28:00Osady a města se rozšiřovaly,
00:28:03zemědělci začali své přebytky směňovat a vyměňovat.
00:28:10Objevili se specializovaní obchodníci, řemeslníci a kněží
00:28:15a společnost se čím dál víc rozdělovala na bohaté a chudé.
00:28:26Ze zemědělské revoluce se zrodili majitelé pozemků,
00:28:30náboženští vůdci a králové.
00:28:43Asie, před 4 tisíci lety.
00:28:48Zemi, již dnes známe jako Čína, obývaly přibližně 2 miliony lidí.
00:28:56Malé zemědělské komunity rozrostlé podél břehů Žluté řeky
00:29:01patřily tisícům soupeřících klanů.
00:29:11Pak ale 9 let silných bouří vyvrcholilo přírodní katastrofou.
00:29:19Víc než 5 tisíc kilometrů dlouhá Žlutá řeka,
00:29:24známá též jako "Hoře Číny", se vylila z břehů.
00:29:41Zničila vše, co jí stálo v cestě.
00:30:02Lidstvo dosáhlo velkých úspěchů,
00:30:06ale stále bylo vydáno na pospas přírodě.
00:30:10Aby tyto komunity dokázaly přežít, bylo třeba řeku spoutat.
00:30:22Podle staré legendy, která se předává z generace na generaci,
00:30:27měl se o jeden z prvních
00:30:30velkolepých inženýrských podniků v historii pokusit jistý Kun.
00:30:43Šlo o hodně. Pokud neuspěje, zaplatí životem.
00:30:55Kun se rozhodl vybudovat mohutné hliněné přehrady.
00:31:03Jenže vody Žluté řeky je znovu a znovu prorážely.
00:31:12Svoje lidi, ani sebe, zachránit nedokázal.
00:31:19Úkol spoutat řeku teď připadl jeho synovi Jü.
00:31:38Jü měl být v případě neúspěchu potrestán stejně jako jeho otec.
00:31:47Jü tomuto úkolu zasvětil svůj život.
00:31:51Přísahal své mladé ženě, že se domů nevrátí,
00:31:55dokud nebude řeka spoutána.
00:32:06Chtěl-li Jü uspět, musel najít k celému problému jiný přístup.
00:32:14Rozhodl se, že prozkoumá řeku po celé její délce.
00:32:19Při tom dospěl ke zcela novému rozhodnutí.
00:32:29Místo aby se snažil Žlutou řeku spoutat, rozhodl se ji rozdělit.
00:32:36Odkloní její tok pomocí rozsáhlé sítě zavlažovacích kanálů.
00:32:49K tomuto úkolu ale potřeboval obrovskou pracovní sílu.
00:32:55Rovněž si to žádalo spolupráci v dosud nevídaném měřítku.
00:33:02Jü bude muset přesvědčit stovky soupeřících klanů,
00:33:06aby zapomněly na staletí svárů.
00:33:26Podařilo se a budování velkého díla mohlo začít.
00:33:53Říká se, že Jü v následujících 10 letech
00:33:56prošel třikrát kolem svého domu,
00:33:59ale dodržel svůj slib a nikdy nevstoupil dovnitř.
00:34:21Nakonec, po 13 letech, byla rozsáhlá síť
00:34:26představující několik tisíc kilometrů kanálů, dokončena.
00:34:52Jüův velkolepý inženýrský počin čekala ještě poslední zkouška.
00:35:20Rozsáhlá síť kanálů se naprosto osvědčila.
00:35:24Jüovi se podařilo přemoci stále se opakující záplavy.
00:35:34Jeho rozvaha a vytrvalost umožnila lidem
00:35:37vrátit se bezpečně do svých domovů.
00:35:55Řád byl znovu nastolen a Jü sjednotil svůj lid.
00:36:09Byl znám jako "Velký Jü, vládnoucí vodě" a založil i dynastii.
00:36:18Byl to vizionářský stavitel
00:36:20a položil základy velkolepé civilizace.
00:36:40Dějiny světa po desítky tisíc let pohání schopnost lidí
00:36:45podmaňovat si a formovat přírodu, aby se jim žilo lépe.
00:36:53Naše přežití záviselo na naší schopnosti spolupracovat
00:36:58a stavět na úspěších našich předků.
00:37:03Když ale jednu starověkou společnost ohrozily
00:37:06přírodní katastrofy, začala vyhledávat řešení u bohů.
00:37:14Ostrov Kréta byl před 3700 lety domovem první velké
00:37:19evropské civilizace: Mínojců.
00:37:25Mínojci byli průkopníky mezinárodního obchodu.
00:37:32Využili své výhodné pozice ve východním Středomoří,
00:37:37takže olivový olej a víno vozili jak do Egypta na východě,
00:37:41tak do Španělska na západě.
00:37:44Zpátky přiváželi měď a cín,
00:37:47z nichž vyráběli bronzové nástroje a šperky.
00:37:54Toto jsou trosky mínojského města, v němž žilo až 100 tisíc lidí.
00:38:05V jeho středu stál palác v Knóssu.
00:38:15Byl vykopán a zrestaurován na začátku 20. století
00:38:20a archeologové vytvořili obraz vyspělé civilizace.
00:38:33Mínojci byli vynikající umělci a architekti,
00:38:37stavěli akvadukty, a dokonce měli rozvody vody i uvnitř domů.
00:38:43Naši dávní evropští předci zdánlivě žili idylický život
00:38:48v mírumilovné utopii.
00:38:52Jenže ten ráj měl své problémy.
00:38:58Mínojskou civilizaci sužovala zemětřesení a výbuchy sopek.
00:39:08"Číňanům se pomocí geniálních staveb podařilo spoutat přírodu.
00:39:14Mínojci ale způsob, jak tyto přírodní katastrofy
00:39:18udržet pod kontrolou, nenalezli."
00:39:26Ze všech sil se snažili pochopit,
00:39:29proč je ničí tyto mocné a zkázonosné síly.
00:39:37Mnohé mínojské rituály byly věnovány ženským božstvům,
00:39:42jako byla hadí bohyně, která byla úzce spjata s přírodou.
00:39:47Zřejmě věřili,
00:39:49že zkázu na ně bohové sesílají, když se rozzlobí.
00:40:07Tak se snažili najít způsoby, jak je ukonejšit.
00:40:19Temná stránka staré evropské civilizace byla odhalena tady,
00:40:23v malém chrámu, jen pár kilometrů do vnitrozemí od Knóssu.
00:40:36Archeologové na tomto oltáři našli kostru osmnáctiletého mladíka.
00:40:43"Ruce měl svázané
00:40:45a bronzová obřadní dýka ležela vedle něho."
00:40:56Barva kostí naznačovala, že mu srdce tlouklo,
00:41:00dokud pomalu nevykrvácel a nestal se lidskou obětí.
00:41:19Podobné krvavé rituály praktikovaly mnohé starověké společnosti.
00:41:48Jenže pokus usmířit si bohy skončil neúspěchem.
00:42:35Chrám byl při zemětřesní pohřben pod zemí
00:42:39a většina mínojského města byla zničena.
00:42:45Ještě jsme se toho o tajemstvích fungování Země museli hodně učit!
00:42:53Avšak další starověká civilizace
00:42:57už posouvala lidstvo k novým výšinám znalostí a vědomostí.
00:43:06Egypt.
00:43:08Před 3200 lety to měli naši severoafričtí předci
00:43:14mnohem snazší než lidé v Číně nebo na Krétě.
00:43:19Kolem Nilu se rozkládá rozsáhlá a úrodná záplavová nížina
00:43:24a pravidelné vylévání se z břehů bylo nejenže předvídatelné,
00:43:29ale navíc přinášelo do země faraonů život, nikoli zkázu.
00:43:36Nejvelkolepější civilizace starověku.
00:43:41Stabilní společnost umožňovala rozkvět architektury a umění,
00:43:46náboženství a zákonodárství.
00:43:54Dynastie faraonů si kvůli vlastní nesmrtelnosti
00:43:57nechávaly stavět majestátní pomníky.
00:44:01O vůdcích této starověké civilizace toho víme mnoho,
00:44:06ale tady můžeme poprvé v dějinách
00:44:09rovněž slyšet hlasy obyčejných lidí.
00:44:18A to díky pozoruhodnému vynálezu.
00:44:23O tom, jak obrovsky ovlivnil další vývoj civilizace
00:44:27se našly důkazy v této vesničce Set Maat.
00:44:41Žili tu stavitelé a řemeslníci,
00:44:43kteří budovali v Údolí králů hrobky faraonů.
00:44:48Teprve vynález písma umožnil zprostředkování jejich příběhů.
00:45:07Egypťané jednoduchými piktogramy za pomoci řady symbolů
00:45:11dokázali sdělovat i složité myšlenky.
00:45:18Jakmile jsme měli písmo, historie lidstva mohla být zaznamenána,
00:45:23naše příběhy a vědomosti uchovány a sdíleny.
00:45:31Jako první uměli psát specialisté-písaři,
00:45:36ale muži a ženy ze Set Maat patřili mezi první prosté lidi na světě,
00:45:41kteří se naučili také psát.
00:45:45Vesničané psali na hliněné střepy, jimž se říkalo ostraka.
00:45:51Zde v Set Maat jich byly vykopány tisíce.
00:45:59Jeden z hlasů, který k nám dodnes promlouvá,
00:46:03patří staré ženě jménem Nanat.
00:46:07Její každodenní problémy nám dodnes znějí velmi povědomě.
00:46:13Vychovala jsem 8 dětí a starala se o ně dobře,
00:46:17takže měly všechno, co potřebovaly.
00:46:21Ale teď? Jsem stará a oni se o mě nestarají.
00:46:25Těm, kteří mi pomohou, kteří se o mě postarají,
00:46:29těm odkážu svůj majetek.
00:46:32A ti ostatní nedostanou nic.
00:46:43Díky osobním i oficiálním záznamům na hliněných destičkách
00:46:48a na papyru víme rovněž o kouscích místního darebáka jménem Paneb,
00:46:53ženatého muže, otce syna a dvou dcer.
00:47:04Stejně jako většina mužů v Set Maat to byl vyučený stavitel,
00:47:09ale Paneb měl ještě jedno tajemství: byl to vykradač hrobů.
00:47:18Jeho příběh se odvíjí v soudních záznamech skandálního přelíčení.
00:47:23Vykradl faraonovu hrobku.
00:47:27Paneb byl obviněn
00:47:29z "vykradení faraonovy hrobky a loupeže pohřebních předmětů".
00:47:34Odnesl funerální předměty a ukradl je.
00:47:46Soudce Paneba rovněž obvinil z opilství a výtržností.
00:47:51Zabiju tě.
00:47:52A z násilného útoku na nevlastního otce.
00:47:55Já jsem Paneb.
00:48:12Spal s paní Hel.
00:48:15Paneb byl rovněž obžalován a zostuzen jako cizoložník.
00:48:25Miloval se s manželkou svého kolegy, stavitele Kenny,
00:48:30ale tam to neskončilo.
00:48:45Paneb se miloval i s Kennovou dcerou.
00:48:58Jsou na to svědci.
00:49:03Viděli je lidi, kteří šli kolem.
00:49:08Písmo Egypťanům umožnilo kodifikovat zákony
00:49:11a vytvořit soudní systém.
00:49:22Soudce v Panebově případu dospěl k verdiktu.
00:49:27"Ty si myslíš, že je na tebe zákon krátký,"
00:49:30varoval Paneba, "ale jeho moci neunikneš".
00:49:33Shledávám tě vinným, Panebe.
00:49:41Paneb byl shledán vinným z loupeže a nemorálního chování.
00:49:46Trestem bylo 20 ran bičem.
00:50:18Paneb po svém přelíčení ze záznamů mizí,
00:50:22ale egyptské civilizaci se dařilo přes 3 tisíce let.
00:50:30Rozvoj lidstva vstupoval do nové fáze.
00:50:38Písmo zlepší naši komunikaci a pomůže nám vytvořit
00:50:42pevnější kostru společenského řádu.
00:50:47Nové myšlenky, vědomosti a náboženství
00:50:50se teď budou šířit rychleji a navíc v míře,
00:50:53jakou dějiny světa dosud nezažily.
00:50:59V příští kapitole uvidíme zrod demokracie a Alexandra Velikého,
00:51:04jak sjednocuje dvě velké válčící civilizace.
00:51:29Skryté titulky : Eva Honzíková, Česká televize 2014
Příslušníci indiánského kmene Jorajo žijí už po tisíciletí v lesích Jižní Ameriky, kde vedou stejný život lovců-sběračů jako první lidé. V roce 1998 se jedna z jejich rodin setkala tváří tvář s dvacátým stoletím. Zdánlivě náhodné setkání dvou světů propojených příslušností ke stejné rase, ale rozdělených dějinami. Tisíci lety civilizace.
