Přehled dílů

26
alternative text

Vinobraní

Slavnosti vína pocházejí z antického Řecka. K nám se víno dostalo nejprve na Moravu díky římským legiím, do Čech pak díky sv. Ludmile

alternative text

Dožínky

Žně obvykle začínaly 13. července na svatou Markétu, patronku plodnosti a těhotných žen. Naši předci ale dobře věděli, že obilí je velmi citlivé na přesnost sklizně

alternative text

Svatojánská noc

Letní slunovrat předznamenával našim předkům období sklizně. Křesťané v této době slavili narození Jana Křtitele. Kouzelná svatojánská noc se stala odrazem sloučení starší i novější tradice.

alternative text

Senoseč

Louky pro naše předky znamenaly důležitou součást úrody, seno bylo hlavním zdrojem krmiva i vystýlkou pro hospodářská zvířata. Senoseč předcházela následnému období sklizně.

alternative text

Poutě

Za spásou duše, pokáním nebo s prosbou o uzdravení putovali lidé odnepaměti. Nejčastěji to bývalo k místům s mimořádnou duchovní silou.

alternative text

Královničky a otvírání studánek

Průvody mladých dívek, králek neboli královniček, patřily ke starobylým letnicovým obyčejům, hrám a slavnostem, jejichž kořeny sahají až do dob pohanských.

alternative text

Jízda králů

Počátkem léta žije moravské Slovácko tradicí hýřící barvami, Jízdou králů. Tyto jízdy v minulosti pořádali mladí chlapci, kteří dorostli do věku, kdy mohli být odvedeni na vojnu.

alternative text

1. máj

První květnový den je tradičně chápán jako svátek lásky a lidových oslav jara a plodnosti. Temné síly poslední dubnové noci byly zapuzeny a vše bylo očištěno.

alternative text

Pálení čarodějnic

Filipojakubská noc 30. dubna vzbuzovala u našich předků bázeň i úctu. Věřili, že právě tento soumrak otevíral cestu temným silám, které bylo třeba zapudit, osvítit, plamenem očistit.

alternative text

Boží hod velikonoční

Velikonoční neděle, v křesťanské tradici největší slavnost církevního roku. Jde o pohyblivý svátek, který připadá na první neděli po prvním úplňku po 21. březnu.