Dobré ráno

Záznam chatu ze středy 16. října 2013

dm: „Vašim zájmem je: morfologie, derivatologie, syntax, textová syntax, obecná lingvistika - jak to vše stíháte?“

Eva Jandová: „Ono to všechno spolu souvisí - slovotvorba a morfologie, syntax a textová syntax a obecná lingvistika to vše zastřešuje.“

Jana: „Dobrý den. Prosím o radu a hlavně vysvětlení, proč slovo mlít se píše s měkkým i. Předpokládala bych, že jde o odvozeninu od slova mlýn, kde se píše Y. Děkuji“

Eva Jandová: „Je to dáno odlišným historickým vývojem v hodnně dávných časech...“

dm: „Co pro Vás znamená jméno prof. Václav Černý(1905-87)?“

Eva Jandová: „Významnou osobnost naší kultury, ale zabýval se jinými oblastmi než jazykovědou“

dm: „Kterého žijícího a kt. nežijícího lingvisty si nejvíc vážíte - má na mysli české lingvisty?“

Eva Jandová: „Velice si vážím svého učitele prof. Miroslava Komárka, který již bohužel není mezi námi, z žijících bych mohla jmenovat více, za všechny třeba prof. Janu Hioffmanovou nebo prof. Františka Daneše“

Pavlína: „Jaké je správné oslovení u jména Voskovec? Vážený pane Voskovec/Voskovče? Je obecně, u všech jmen, povoleno neskloňovat?“

Eva Jandová: „Záleží na situaci, ve které komunikace probíhá. Pane Voskovče je podoba spisovná, pane Voskovec by dalo použít v běžné komunikaci se sousedem - ale pozor, jde o podobu familiární, některý soused by se mohl i urazit.“

Lenka: „Dobré ráno, český jazyk je těžký, ale krásný. Tento předmět jsem měla ve škole ráda a dokonce byl mým koníčkem větný rozbor. V práci jsem často kolegům kontrolovala dopisy a písemné projevy před odesláním. Vím, že v médiích chtějí být hodně blízko k posluchačům,ale říkám si, proč se např. ve veřejnoprávních mediích používá - bourala auta- , a takových slov je spousta. Kde jinde v takových projevech mohou třeba děti slyšet krásnou češtinu. Nebo když před pods. jménem používají zájmeno několikrát ve větě.Děkuji za Váš názor.“

Eva Jandová: „Dobré ráno, jazyk se vyvíjí a v mluveném projevu spojení "bourala auta" (s náležitou shodou). Užívání zájmena ten je v mluvené běžné komunikaci poměrně časté, v rozhlese a televizi by si moderátoři mohli trochu dávat pozor, aby jich neužívali příliš. Užívání zájmena také může působit jako brzdicí mechanismus, aby moderátor měl více času na volbu správného výrazu.“

vlasta: „Dobré ráno, ráda bych se zeptala jak by se skloňovala obec Černý Vůl - říká se v Černém Volu nebo Volovi? Děkuji za odpověď a přeji krásný den.“

Eva Jandová: „doporučovala bych skloňovat v Černém Volu, koncovka -ovi se používá u životných podstatných jmen, a to v případě názvu obce není“

Jiří: „Prosím říká se ve Žďáru nebo ve Žďáře? přeji pěkný den a děkuji za odpověď“

Eva Jandová: „je možné obojí“

Kristýna Halířová: „Krásné ráno, paní Jandová, můžete mi poradit, jak oslovovat osoby v oslovení, když píši email? Skloňuje se příjmení nebo ne? Příklad: "Dobré ráno, pane Minář" nebo "Dobré ráno, pane Mináři"? V práci hodně komunikuji prostřednictvím elektronické pošty a přiznám se, že někdy mi dělá problém, jak jméno správně skloňovat. Děkuji za odpověď. S pozdravem“

Eva Jandová: „Doporučuji oslovovat v tomto případě pátým pádem. Pokud nevíte, jakou má podobu, zkuste Internetovou jazykovou příručku na stránkách Ústavu pro jazyk český, jsou tam i některá příjmení.“

Vynikal: „Dobrý den.Zajímalo by mě požívání slova stračně.Často se používá ve spojení strašně krásný.A nyní,je to krásný,nebo strašný.A někdy a to i moderátoři,řeknou,to bylo strašné a mají na mysli jako že je to krásné a ne strašné.Děkuji za vysvětlení.Vynikal“

Eva Jandová: „Slova strašně a hrozně postupně možná ztrácejí původní význam spojený se slovy strach a hrůza a převládá u nich intenzifikační funkce. Proto se spojují s opačnými významy. Ale v kultivovaných projevech bychom se takovým spojením raději měli vyhnout.“

Novák: „V poslední době moderátoři skoro ve všech TV používají obrat např. policisti přijeli - policisti zadrželi. Podle mě nesprávně skloňují. Nebo se mýlím? Děkuji Novák“

Eva Jandová: „Tvar policisti je hovorový, tedy v mluveném zpravodajství je v pořádku (hovorová čeština je mluvená forma češtiny spisovné).“

Tomáš: „Dobré ráno. Strašně mi vadí nešvar sportovních komentátorů ČT a jejich hostů, který slýchám z obrazovky čím dál častěji. Jedná se o výrazy jako "ject" (místo jet) a jejich různé obdoby - přiject do cíle, zaject nejlepší čas. Co to je, prosím vás, za patvar?“

Eva Jandová: „Je to forma nářeční (jižní Čechy) a do vysílání by se neměla dostat.“

franta: „prosím Vás, vídávám na dodávkách nápisy např. - velkoobchod papírem - chybí mi tam písmenko "s", myslel jsem původně, že je to chyba, ale vídávám to velice často i s jiným zbožím. Jak je to?“

Eva Jandová: „obě vazby jsou správné - obchod s papírem i obchod papírem.“

Marie: „Dobrý den, paní Jandová. Bydlím v obci Komňa, občas se dostávám do diskuse s kolegy, zda se říká správně např. autobus do Komně nebo do Komni, komeský nebo komňanský. Jako starousedlík automaticky říkám komenský nebo do Komně. Ale jak je to správně, to si nejsem jista. Která je podle vás správná forma skloňování názvu obce Komňa? Děkuji.“

Eva Jandová: „Častější je podoba do Komně, ale ani podoba do Komni není vyloučená. U přídavného jména se možná podoba komenský spojuje se jménem "učitele národů", a proto se užívá tvar, který by spíše předpokládal podobu názvu obce Komňany.“

Helena: „Dobrý den,už jsem se ptala jedné moderátorky zpráv,jestli je správné používat ve 3.os.č.mn. můžou - mě to rve uši,protože spisovně by mělo být "mohou".Odpověď byla,že možné je obojí a že jsou jako moderátoři tlačeni k užívání spíše tvaru "můžou",prý si budu muset zvyknout.Co vy na tzo?Děkuji.“

Eva Jandová: „Tvar můžou se dnes považuje za hovorový, tedy spisovný (pro mluvenou komunikaci). Jde o tvar, který se podobou vyrovnal tvarům v jiných osobách (můžeš, může, můžeme, ...).“

veronika: „Dobré ráno, viděla jsem diplom kde byl název - ZŠ Karolíny světlé. Zaseklo mne že příjmení bylo s malým s, je to správně? děkuji“

Eva Jandová: „Tak to tam měli "hrubici".“

Marta: „Paní docentko, připadá Vám normální, že se cizí ženská příjmení mohou přechylovat a u českých přijmění je to nepřípustné? Např. věta: "Peak hovořila s Obamovou" mi připadá hodně komická.“

Eva Jandová: „Paní Peak si zvolila příjmení v mužské odobě, protože její manžel je cizinec. Je to možné dokonce podle zákona o martikách a jménu a příjmení. Z klediska zapojení jména do komunikace je v češtině výhodnější přechylovat, protože skloňujeme - Jak byste nakonec řekl nebo napsal větu Peak hovořila s Obama/Obamou?“

Milan: „Dobrý den,stále častěji slyším v tv hlavně v programech pro mladé,že se tam mluví normálně nářečím buď pražským nebo českým,jestli chápete,neumím si představit,že by se tak mluvilo běžně např. nářečím moravským,je to nějaká móda,nebo se české nářečí za pár let bude používat v celé republice a stane se spisovným jazykem?Je to hrůza.“

Eva Jandová: „Nejde ani tak o nářečí, ale o obecnou češtinu, která zabírá větší území než česká nářečí. V neformální, soukromé komunikaci určitě mluví spisovně málokdo. Do spisovné češtiny zatím pronikají ojedinělé jevy, a pokud nebude obecněčesky komunikovat převážná většína uživatelů češtiny (a nebude to považovat za správné, náležité), tak nebezpečí nevidím - a pokud to nastane, tak to bude volba uživatelů, a proto tedy v pořádku.“

Petr: „I paní Burešová právě použila slovo určitě na místě, kde stačilo ano. Tento nešvar někdy vede až k takovým absurditám, že místo "asi ano" někdo řekne "asi určitě", což je naprostý protimluv. Jaký je Váš názor? Je to způsobeno vlivem angličtiny (sure)?“

Eva Jandová: „Možná je to anglicismus, ale spíše si myslím, že jde o módní záležitost, možná samotné ano se zdá být moc stručné, ale spojení tak určitě nemůžeme úplně zatracovat - je to jedna z možností přitakání (ale nemělo by se užívat pouze ono).“

Tischerová, nezveřejňovat: „Nelíbí se mi, chtěl bych poděkovat, já nevím kdy. Podle mne je správnější: Děkuji.....“

Eva Jandová: „Máte pravdu, ale použití podmiňovacího způsobu s sebou nese i rys zdvořilosti (srobnejte: podejte mi sůl x podal byste mi sůl).“

Marta, Šumperk: „Zajímá měnspojení "zeptat se na otázku" je to správné, není to anglicismus. Není správné položit otázku?“

Eva Jandová: „Máte pravdu - také by stačilo jen zeptat se.“

Gabriela Mužíková: „Dobrý den, už mnoho let mě trápí jedno slovo, u kterého vždycky syknu, když ho slyším a ono je snad i od nějaké doby povolené. Je to slovo POTENCIONÁLNí. Je opravdu už možné ho říkat? Když ho řekne novinář nebo moderátor, redaktor Tv a p., tak vždycky "syknu" a zabolí to. Děkuji.“

Eva Jandová: „Ano, obojí je možné - ale každý asi máme něco, co nám osobně v užívání jazyka vadí, i když je to už spisovné.“

blanka lohrová: „Dobrý den,miluji český jazyk pro jeho košatost a schopnost vyjádřit téměř všechno. Nelíbí semi,že je dost často zlehčováno jeho zamořování nečeskými výrazy, komolením,různými zkratkami apod. ,ale říká se ,že to je běžný jev dnešní doby a jejího pokroku-?-Mám dotaz:podle jakého vzoru se skloňuje slovo rukjmí?Myslím,ýže podle stavení či znamení a to by znamenalo,že se má říkat bylo tam několik rukojmí a ne rukojmích. Tento druhý způsob nyní běžnně používají novináři i reportéři. Jak to tedy opravdu je. Díky za odpovědˇ.“

Eva Jandová: „Slovo rukojmí se může skloňovat podle shody s přirozeným rodem (tedy zatím jazyk nereflektuje, že rukojmím může být i žena) jak mužský rod životný - rukojmího, rukojmímu, ...“