Dobré ráno

Ráno je Dobré, když jsem nádobí umyl a koš vynesl již včera, ve schránce není žádný email, v krabici od müsli ještě něco zbylo, mléko není zkyslé, do oken pere slunce, a hlavně když se probudím ve chvíli, kdy si tělo samo řekne, že už víc spánku není zapotřebí, a ne když vám do toho kecá budík a povinnosti.

Dobré ráno je, když se probouzím z příjemného snu a nejlépe minutu před budíkem, když se mám na co těšit, když je venku hezky a v lednici najdu mléko, když mě někdo rozesměje, když hraje Joe Cocker. Dobré ráno je, když má smysl vstát z postele a jít do světa.

Znám dvě dobrá rána! To první nastává vždycky, když nic nemusím. Vstanu, kdy se mi zachce, k snídani si dám, čaj, džus, topinku s máslem, sýr, vajíčka míchaná i volská oka, sladkou ovesnou kaši s oříšky, řízek od včera, domácí štrúdl, zbytek polévky (ta je taky nejlepší až druhý den po uvaření!), kukuřičné lupínky s mlékem pro zdraví et cetera. A když to všechno ppppoommmaaaalllu sním, tak si ještě navrch dám nějakou dobrou kávu. Pak se zamyslím, co bych ten den chtěl udělat, převleču se do montérek, a než se znovu setmí, své předsevzetí do puntíku splním.
Pak si ale umím užít i dobré Dobré ráno. To je vždycky, když za námi do studia ČT přijede nějaký zajímavý host, který si rád dobře "pokecá" s moderátory, doplní ho odborník na jakoukoli zajímavou problematiku (samozřejmě taky "kecací") a celé to korunuje nějaká zábavná činnost před studiem. A úplně nejlepší ranní chvilka pak nastane, když si jdu po práci na chvilku zaslouženě zdřímnout a cestou mě osloví okolojdoucí paní, která mi s nadšením sdělí, že naše vysílání zase se zájmem sledovala a že jsme zase krásně nastartovali její den! To se prostě uzavře kruh a já kolem poledne (na půl hodiny) usínám spokojen a šťasten, že jsem na světě.

Moje dobré ráno nesmí zkazit hlučný budík. Každé dobré ráno, které začíná po půl sedmé, rovná se značka ideál. Osm let vstávám pracovně ve 4.15, a ne a ne si na tuto situaci zvyknout.
Každé všední ráno začíná litrem zeleného čaje, jogurtem a müsli. Pokud něco z toho nemám, připadám si nesvůj.
Víkendové dobré ráno? Brzy ráno nasekat dřevo, zatopit v krbu a s dětmi a manželkou, až se probudí, v poklidu snídat a probrat věci, na které přes týden nebyl čas.
V létě si dobré ráno okořeňuji horským kolem. Když všichni spí, sednu na něj a jedu do lesa. Lepší balzám na nervy a start do nového dne neznám.

Dobré ráno je, když po probuzení vím, že mí nejbližší, a těmi nemyslím jen syna a manžela, jsou v pořádku a pohodě. Viděla jsem ve své práci (zdravotní sestra na koronární JIP) lidi umírat a nikdo jim už nedokázal pomoci – to se vám pohled na svět podstatně změní; nad malichernostmi a žabomyšími válkami prostě mávnete rukou.
Za mne: Díky za každé ráno v pohodě!