Dobré ráno

Záznam chatu z úterý 18. září 2018

SK: „Anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicína - mohly by tyto obory být zvlášť, tedy každý že by měl vlastní kliniku?“

prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.: „Ve Spojených státech jsou anestezie a intenzivní medicína odděleny, v Evropě a v České republice jsou pohromadě, tzn. mají společné primariáty. Považuji to za jednoznačně lepší řešení, umožňující anesteziologovi opodstatně širší přehled o medicíně i větší terapeutický záběr. Rozdělení do dvou organizačních jednotek by bylo pro takto vyvážený obor velkým krokem zpět.“

STOP: „Jaká je úroveň odborného časopisu Anesteziologie a intenzivní medicína?“

prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.: „Jedná se o kvalitní časopis, vyjdeme-li z podmínek, ve kterých existuje - tzn. že je českojazyčný (s anglickými souhrny), což znamená, že část kvalitních rukopisů nutně mizí v zahraničí v redakcích impaktovaných časopisů, neboť pouze publikace v nich jsou počítány pro vědecký a akademický růst - pro doktorská studia, pro habilitace a profesury.“

SK: „Jak kvalitní jsou v současnosti v ČR: anesteziologie, resuscitace a intenz. medicína?“

prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.: „Obor AIM je v ČR na vysoké úrovni. Vyjdeme-li z toho, že každoročně chybí pouze v segmentu akutní lůžkové péče v ČR 30 miliard Kč (a to je segment, v němž funguje i náš obor), pak je obdivuhodné, co všechno naše medicína, a spolu s ní i obor anesteziologie a intenzivní medicína dokáže. Současně je anesteziologie oborem velmi bezpečným, na bezpečnost se, podobně jako v letecké dopravě, klade velmi vysoký důraz.“

DAYD: „Může anestézie mít psychické, psychiatrické důsledky pro pacienta?“

prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.: „Anestezie na člověka nikdy nepůsobí sama. Vždy ruku v ruce s operačním výkonem. Na každý operační výkon organismus reaguje celkovou zánětovou reakcí, a ta mj. ovlivňuje přechodně činnost mozku. Hovoříme o tzv. pooperační kognitivní poruše. Na ní se však podílí zhruba z 85% operační výkon, tedy zátěž operací, a pouze přibližně z 15% zátěž anestezií. Shrnuto - moderní anestezie je velmi šetrná, není potřeba se jí z tohoto pohledu obávat. Je prověřena stovkami milionů úspěšných a kvalitních anestezií.“

Karel Ohainka: „Dobrý den, v říjnu 2018 budu podstupovat totální endoprotezu levého kolene. Je mi 66 let, 83kg, jsem po operaci plotenek (pred 2 lety), za poslední 4 roky jsem 2x prodělal akutní zánět slinivky, naposledy v únoru t.r. Jaký typ anestezie byste mi vzhledem k věku a okolnostemu doporučil? Dekuji, Karel“

prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.: „I přesto, že máte po operaci plotének (předpokládám, že v úrovni bederní páteře), bych Vám doporučil tzv. neuroaxiální blokádu, tzn. anestezii místní - injekcí do páteřního kanálu. Anesteziolog, který Vám bude znecitlivění podávat, se však bude muset zorientovat, jak Vaše bederní páteř vypadá, v které úrovni byly ploténky operovány.“

Zdena: „Dobrý den,pane profesore, měla bych se podrobit operaci žil,ale stále to odkládám,mám strach z embolie v průběhu narkozy. Je toto nějak v průběhu operace ošetřeno, aby k embolii nedošlo? Moc děkuji za odpověď.“

prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.: „Jedním z opatření, které je v době kolem operace zaváděno, je tzv. prevence trombembolické nemoci. Před operací budete mít vyšetře no, zda je Váš žilní systém bez trombů, nasadí se příslušná protisrážlivá látka (např. nízkomolekulární heparin), a s její aplikací se pokračuje i po určitou dobu v pooperačním období. To nejdůležitější v prevenci embolií pak je, aby se pacient po operaci co nejdříve začal soustavně hýbat, zejména dolními končetinami - zpočátku na lůžku, poté co nejdříve do sedu, stoje a chůze. Právě pohyb je tím, co vzniku sraženin (trombů) a tím i emboliím nejlépe předchází.“

Jana: „Hezky den , p. doktore. Chci se zeptat, zda je pravda, ze clovek v narkoze rekne i to, co by jinak nerekl. Myslim treba neco neslusneho, nebo perverzniho“

prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.: „Stává se to zřídka, ale ve fázi buzení může být přechodně mozek poněkud odbržděn a dotyčný může říci něco, co běžně je zasuto pod vrstvami společensky přijatelného vědomí a vyjadřování. Nebojte se, anesteziolog si to nechá pro sebe, už i proto, že někdy nemá k určitým výrazům rovněž daleko.“

Marta Komoňová: „Dobrý den, pane profesore, čeká mě za 14 dní operace a chtěla bych se zeptat, co vše obnáší vyšetření před operací - konkrétně vyšetření kvůli anestezii. Děkuji.“

prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.: „Rozsah předoperačního a předanestetického vyšetření závisí jak na tom, jakými dalšími, především chronickými chorobami pacient trpí, a na tom, jak velký bude operační výkon, zda sám o sobě zasáhne životně důležité orgány, např. rozsah plicních funkcí. Pro základní předoperační vyšetření stačí vyšetření a souhrn vytvořený praktickým lékařem, u pacientů se závažnějšími chorobami pak i doplnění specialistou - např. kardiologem, plicním lékařem, diabetologem apod. Nejdůležitější, co potřebuje anesteziolog před podáním anestezie vědět, je souhrn dosavadních diagnóz, kompenzovanost chronických onemocnění daného pacienta, přehled léků, které dotyčný dlouhodobě bere, alergická anamnéza. K tomu základní laboratorní vyšetření moče a krve, ve vyšších věkových kategoriích ekg, snímek plic.“

Ivos: „Dobry den, pane doktore, jak u strach lidi s anestezii, mnohdy se jejich tělo po operace nedokáže z těla anestezii dostat? Je i jiná alternativa šetrnější pro staré lidi?“

prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.: „Senioři jsou v pooperačním období zranitelnější, to je nesporný fakt. Pro každého člověka je operační výkon spolu s anestezií zátěží. Na té zátěži se však z více než 85% podílí operační výkon a jen z méně než 15% anestezie. Pokud se starší člověk dostává obtížněji v pooperačním období do běžného fungování, tak přibližně 6x větší podíl na tom má operační výkon, jeho závažnost a rozsah, než zátěž anestezií. Naopak anestezie je tu mj. od toho, aby organismus pacientů chránila před náročností a zátěží operačního výkonu. O anesteziolozích se mj. s určitou nadsázkou hovoří jako o advokátech - obhájcích pacientů.“

Niky: „Dobře rano, pane doktore, chtěla bych se zeptat, jestli se pacient muze probudit uplne, nebo jen castecne. Dekuji.“

prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.: „Máte-li na mysli nechtěné probuzení v průběhu anestezie, pak zdůrazňuji, že je to záležitost velmi vzácná, a pokud k ní náhodou dojde (resp. spíše dříve zřídka docházelo), pak se zpravidla jednalo o ostrůvky, tzn. krátké úseky jakéhosi tušení, že někdo něco v průběhu výkonu vnímal.“

Draha Ondrušíková: „Dobré ráno,chtěla bych se zeptat čím to je, že po narkóze vždy zvracím. Děkuji“

prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.: „Zvracení je po operaci a anestezii stále poměrně častým jevem (může se objevit v řádech desítek procent). Jednak jsou k němu některé osoby náchylné. Jednak při operacích v břiše se operačním zákrokem mohou spustit některé reflexy, které ke zvracení vedou. Některé látky používané při anestezii mohou k náchylnosti ke zvracení rovněž vést - např. opioidy. Z těchto důvodů máme k dispozici celou řadu opatření, jak pravděpodobnost zvracení snížit, mj. máme k dispozici léky přibližně 4 skupin, které mají protizvracivé působení.“

Dana: „Dobré ráno, pane doktore, během desweti let jsem byla na artroskopii kolene. Poprvé po probuzení z narkózy jsem necítila žádné bolesti, po druhé jsem měla velmi velké bolesti. Slyšela jsem, že při operaci lze podat takovou anestezii, po které pacient necítí žádnou bolest. Prosím o vysvětlení. Děkuji.“

prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.: „Pooperační bolest je záležitost, která se vyskytuje zcela pravidelně, souvisí s operačním traumatem, a je zapotřebí pro ti ní účinně zakročovat. Už vlastní volba anestezie bývá vedena tak, aby měla dopad na pooperační tišení bolesti. Proto např. v řadě případů operací na končetinách (výměna velkých kloubů) je vhodné použít regionální anestezie např. injekcí do páteřního kanálu, která příznivě ovlivňuje bolest v pooperačním období. Pokud má pacient celkovou anestezii, lze na jejím závěru podat pacientovi analgetikum, které bude účinkovat více hodin po operaci. A pak je zapotřebí mít připraven plán pooperační analgezie na následující hodiny a dny.“

Ivana: „Dobrý den, pane profesore, je pro novorozence při možnostech v dnešní době dlouhodobá anestezie /3 hodiny, operace cysty na mozku mozku/ do dalšího života velký handicap? Myslím možné následky takto dlouhé anestezie. A co několikanásobné anestezie u malých dětí? Jak moc to maličký organismus může poškodit? Moc děkuji za odpověď.“

prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.: „Pokud je novorozenci podána celková anestezie pro několikahodinový zákrok na mozku, pak to, co mozek ovlivní mnohonásobně více než anestezie, je vlastní operační výkon. Některé děti musí mít celkovou anestezii vícekrát po sobě i v poměrně krátkém časovém období - zejména při opakovaných bolestivých převazech u popálenin. Přesto neexistuje jiný postup než celková anestezie, aby dítě tyto operace mohl přestát. Případné ovlivnění některých mozkových spojů u dětí celkovou anestezií se v poslední době velmi bedlivě a velmi seriózně studuje zda k nějakým malým dlouhodobým změnám po opakovaných nebo dlouhodobých anesteziích v mozku skutečně dochází, dosud nebylo jednoznačně prokázáno. Většina změn, které se mohou promítnout do fungování mozku a do myšlení dítěte, jsou způsobeny rozsahem vlastní operace, s operovaným orgánem (např. operace mozku), s tím, že dítě je po určitou dobu kolem diagnostiky a operace vyřazeno z rodinného prostředí...“

Alex: „Dobré ráno, a co častějši rozvoj demence po narkose? Děkuji“

prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.: „Neobávejte se demence po celkové anestezii. V pooperačním období vidíme v určitém procentu případů rozvoj tzv. pooperačního deliria. Na jeho vzniku se podílí to, že má vyšší věk, některé z chronických onemocnění, je vyřazen ze svého domácího prostředí, po léta byl zvyklý na 1-2 běžné alkoholické nápoje denně, že musel podstoupit velký operační výkon... To vše může vést ke vzniku pooperačního deliria a to už je situace, která vede k větší nemocnosti pacientů v pooperačním období a u některých nemocných může mít vztah k rychlejšímu nástupu demence.“

Barešova: „Dobre a ještě lepší jitro pane profesore, může člověk v celkové anestezii kašlat a tím si nějak uškodit při intubaci? Před poslední anestézii ( moje již 26 anestezie) mi sdělili, že si mohu protrhnout průdušnici. Předtím mi to nikdo nikdy neřekl.“

prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.: „Intubační rourka je zavedena přes hrtan do průdušnice, čili do oblasti, která je velmi reflexogenní, čili dráždivá ke kašli. Proto při anestezii používáme látek, které kašlací reflex tlumí až vyřazují. Po operaci může mít pacient tuto oblast chvíli podrážděnu, což může vést k pooperačnímu kašli. Aby však došlo k protržení průdušnice, to už by musela být hodně oslabená její stěna nebo poškozená úrazem.“