Chat

psycholožka

PhDr. Sylvie Navarová

Záznam chatu ze středy 21. března 2018

Ludmila: „Dobry den.Nastoupila jsem do zamestnani.V kolektivu zen jsou skodolibe kolegyne..Raduji se z me nezkusenosti.Rozhoduji se zdali setrvavat v takove spolecnosti.Dekuji za odpoved“

PhDr. Sylvie Navarová: „Dobrý den, uvidíte, jak se sžijete. V zaměstnání bývá zkušební doba a v tomto názvu je obsaženo slovo ZKOUŠET, zkouší nejen zaměstnavatel, jak se budete projevovat, ale zkoušíte také Vy - novou práci, navazování vztahů. Přeji, aby se Vám v této nebo jiné práci dařilo a byla jste spokojená. S pozdravem PhDr. Sylvie Navarová“

Eva: „Dobré ráno. Paní doktorko, Vám to tak sluší, jste tak úžasně vydetailovaná! .... Je radost koukat na “Dobré ráno”“

PhDr. Sylvie Navarová: „Děkuji :)“

petr: „Dobry den paní doktorko, je mi 62 let a nemohu se srovnat s tim, že jednou zemřu . Myslím na to denne, v noci často nespím a přemýšlím...V tomto případe čas nepomůže. Co s tím? Návštěva psychologa přece problém nezmění- porad tam ta vize je.“

PhDr. Sylvie Navarová: „Dobrý den, děkuji za otázku. Obavy se konečnosti života patří k životu, kolik básní o tom bylo napsáno, kolik filmů bylo natočeno. Jako psycholog bych se Vás ptala na to, jak chcete ten čas, který tady na světě ještě máte, jak si ho chcete užít, k čemu ho chcete využít. Můžete si udělat takový seznam a postupně začít jednotlivé body plnit. Vize se sice neztratí, ale můžete se rozhodnout čemu čas, který máte, věnujete - zda strachu nebo užitečným aktivitám. Přeji Vám pohodově strávený čas! PhDr. Sylvie Navarová“

jindra: „dobry den at mate super rok 2018 Jindra od olomouce“

PhDr. Sylvie Navarová: „Děkuji :) Také Vám hodně spokojenosti!“

Tchýně: „Dobre rano, Jsem 4 roky tchyně, rok a půl babička. Vnuka miluju a on netají to, že babi a dědu vidí rad. Oč je jeho radost větší, o to mizernějši náladu má snacha..... je to peklo. Takže návštěvy máme “na příděl”.... (čekáme i měsíc na vízum k přístupu k vnukovi) Jak se naučit “mít rad” snachu? Dáte mi tip na literaturu: Jak vycházet se snachou? Jak ji oblafnout, ....aby mě snášela lépe? Najdu ve Vaší ordinaci konzultační pomoc? Děkuji“

PhDr. Sylvie Navarová: „Dobrý den, říkám si, jakou roli ve vztahu Vy - snacha hraje Váš manžel a syn. Někdy bývá užitečné naslouchat mužům, mívají jednoduchá řešení. Také se můžete zaměřit na to, co snacha dělá dobře a na tom začít postupně vztah budovat. Psychologické poradenství by se zaměřovalo na hledání možností, změny Vašeho přístupu a postojů. Přeji, aby se vztahy v rodině uklidnily! PhDr. Sylvie Navarová“

Pavel: „Dobry den, mam problemy se spanim, bez prasku neusnu. Nemate pro me nejakou radu jak normalne spat. A moc Vam to slusi. Radost se na Vas po ranu divat...“

PhDr. Sylvie Navarová: „Děkuji za ocenění :) Nespaní častou souvisí s širším kontextem života. Stres, který prožíváme během dne, nám pan v noci nedá spát. Jedna věc je, jak lze upravit své životní podmínky tak, aby Vám daly spát, a další možní jsou různá relaxační cvičení. Když už berete prášky, tak to bude postupná práce na sobě, buďte na sebe hodný, radujte se, když se Vám usnout podaří. Klidný spánek přeje PhDr. Sylvie Navarová“

Lenka: „Dobrý den, řeším otázku rozvodu, manžel odešel před půl rokem k milence, po 4 měsících se vrátil, zkoušíme žít zase spolu, ale nejde nám to úplně hladce a manžel se opět pomalu vrací k milence, píše si s ní. Řekl mi že ji má pořád hodně rád, ale i mě a neví co dělat. Co mám dělat já? Nemohu spát, nejím trápím se. Máme 3 malé děti“

PhDr. Sylvie Navarová: „Dobrý den, rozumím tomu, že jste ve velmi obtížné situaci. Zvažte partnerské poradenství, promyslete společně, co by se dalo spolu dělat - vztah se tvoří na základě společných zájmů (upozorňuji, že potřebujete jiné společné zájmy než děti). Říkám si, co ještě unesete. Psychologické poradenství je možné i pro jednotlivce. Přeji včasné rozřešení celé situace a nastolení pohodového stavu! PhDr Sylvie Navarová“

Jitka: „Dobry den.Jak se vyrovnat 8mesicu po tragicke smrti dcery.stale je to tezke. Dekuji“

PhDr. Sylvie Navarová: „Dobrý den, rozumím, že je to těžké. Podělte se s tím, na co myslíte, s někým blízkým, někdo vyhledá i lidi, kteří prožili to stejné a pomůže jim popovídat si s nimi. Taková tragédie bude chtít ještě hodně času, abyste jí zvládla. Jizva zůstane, občas zabolí, ale člověk je schopen dále žít a věnovat svou energii užitečným či prospěšným aktivitám. Ať se to podaří i Vám! PhDr. Sylvie Navarová“

Jindra: „Dobé ráno, nevím proč poslední dobou se mi stává že se mi vrací minulost třeba jak jsme se hráli nebo nám hrozilo nějaké nebezpečí. Prožívám úplně strach že jsem se mohla zabít nebo co bych dělala kdyby někdo zemřel. Pořád vnitřní strach s něčeho přitom jsem byla veselá a teď radost úplně upadla. Někdy dokonce se bojím usnout že se ráno neprobudím.“

PhDr. Sylvie Navarová: „Dobrý den, někdy se stane, že za roky nastřádané události se projeví v nečekaných úzkostech a obavách. Vyhledejte psychologa a proberte spolu své pocity, širší souvislosti života a hledejte možnosti řešení. Zaměřte se na to, co Vás baví a i v myšlenkách se k tomu vracejte. Jezte zdravě, hýbejte se, odpočívejte. To je to nejmenší, co pro sebe můžete udělat. Osobní pohodu přeje PhDr. Sylvie Navarová“

Iva: „Dobré ráno, celé těhotenství jsem měla rizikové a musela jsem být doma.Nyní jsou miminku 4 měsíce. Mám pořád ponorku, že jsem s ním sama doma celý den. Moc přátel nemám. CO dělat, abych neměla stavy smutku? Na procházky chodíme a snažím se věnovat koníčkům. Děkuji za radu a přeji pěkné Velikonoce“

PhDr. Sylvie Navarová: „Dobrý den, přátelé v životě jsou důležitou součástí duševní hygieny. Existují různá dětská centra, kde se scházejí maminky, které si často potřebují s někým popovídat a často jim chybí kontakt s lidmi, proto se scházejí. Nepíšete nic o rodině, ale i rodina může být nápomocna - pohlídat, zatím co, vy si můžete dopřát nějakou aktivitu pouze sama pro sebe. Můžete také vyhledat psychologa a vše s ním probrat a hledat možnosti řešení pro sebe. Přeji spokojenost v životě! PhDr. Sylvie Navarová“

renata: „Dobré ráno, můj otec 78 let prodělala dle vyšetření na EET a Ct menší mozkovou příhodu a to v lednu letošního roku, přiznak byl pouze dvojité vidění, to se srovnalo jinak neboli nic jiného zjištěno ale od té doby se u něj začala stupnovat agrese ve formě hádek s manželkou, nadává jí že celý život ho podváděla,že intimní život s ním žádný nemá(začal si kupovat erotické pomůcky), vyhazuje jí z domu, zakazuje jí někam chodit, no prostě strašné. Maminka to začíná též nezvládat . Další projev u otce je velmi až přemrštěně zvýšná starost o své zdraví a život, archivuje si lékařské zprávy a ty si stále čte dokola, ofocuje si je a neustále sedí u stolu a když nenadává a nevyhrožuje tak studuje svůj zdravotní stav. Byl na všech možných vyšetřeních a všude to bylo vzhledem k jeho věku v normě. Obvodní lékařka když jsme jí to vše popsaly nám v tuto chvíli nepomohla vůbec . děkuji za odpověď“

PhDr. Sylvie Navarová: „Dobrý den, doporučila bych Vám návštěvu psychiatra, který určí diagnózu a vhodnou medikaci. Přeji, ať to všechno zvládnete, pečujte o maminku a dávejte jí pozitivní zpětnou vazbu na to, jak to zvládá apod. S pozdravem PhDr. Sylvie Navarová“

Marie: „Dobrý den, prosím o Váš názor, je mi 61 let, vychovali jsme tři dcery, uvědomila jsem si jak život utíká, začala jsem jezdit s partou lidí na tury a cestovala, manžel nikdy s partou nechtěl, ale pak mu to začalo vadit a vypadalo to že se kvůli tomu rozvedeme, asi tam byla žárlivost i když úplně neopodstatnělá. Začal se mnou chodit tancovat i na výlety a jezdit na kole, to celý život nedělal. Měla bych si toho vážit, ale já stále vzpomínám na partu lidí se kterými mi bylo dobře a nejsem spokojená ani šťastná. Mám pocit, že až s touto partou jsem poznala, že se dá žít i jinak než prací a starostmi o rodinu. Moc mi to chybí. Ale uvědomuji si, že rodina je základ a nechci se rozvádět. Manžel je ale nekompromisní. Děkuji Marie“

PhDr. Sylvie Navarová: „Dobrý den, Marie, píšete o prioritách - rodina vs. parta lidí. Můžete se manželem sdílet své pocity? Příp. se domluvit na nějakém čase, který budete trávit spolu a např. 1 den v měsíci s partou? Co je tedy pro Vás opravdu důležité? Hledejte to, co Vás těší v aktivitách, pro které se rozhodnete, klidně si ji zapisujte a vracejte se k tomu, co Vás potěšilo. Můžete také vyhledat psychologa a společně vše probrat. S pozdravem PhDr. Sylvie Navarová“

Kristýna Harflová: „Dobrý den, paní doktorko, prosím o radu s jarní únavou - pociťuji ji každoročně, nyní ještě v kombinaci s péčí o malé miminko ji pociťuji obzvlášť intenzivně až do naprostého vyčerpání. Lze mi pomoci? Děkuji za odpověď.“

PhDr. Sylvie Navarová: „Dobrý den, péče o miminko je náročná a pozitivní je, že časem se náročnost zmírní - zejména noční vstávání dříve nebo později ustane. Přerušovaný spánek bývá nejnáročnější pro celý organizmus. Chce to čas. A jakmile to bude možné, se pořádně vyspat. Miminko do rodinného života přináší také velikou změnu a té je potřeba se také přizpůsobit, vžít se do mateřské role - můžete se jí bránit (a necítit se v tom dobře), nebo na nové roli můžete hledat její pozitiva. Přeji pohodové a spokojené mateřství! PhDr. Sylvie Navarová“

Zlata: „Dobrý den paní doktorko, chtěla bych Vás požádat o radu, jak komunikovat s mamimkou. Je rozvedená, odešla do předč. důchodu a pečuje o nemocného otce a podle mého se pasovala do role oběti. Snažím se jí pomáhat, dokonce jsme se přestěhovali blíž, abych jí s dědou pomohla, vnoučata k ní pravidelně posílám, ale jakékoliv pokusy o to probudit v ní další zájmy (pohyb, zdravá strava, společnost) se shledávají s nezájmem a mě samotné již dochází energie. Než aby mezi námi došlo ke slovnímu konfliktu, tak se radši stahuji (manžel říká "necháš si to líbit") nebo ona naopak přechází do afektu, což je nekonečný příběh. Poradíte mi prosím, jak s ní komunikovat, případně jak jí mohu ještě pomoci? Mockrát děkuji, Zlata“

PhDr. Sylvie Navarová: „Dobrý den, Zlato, oceňuji, jak se snažíte maminku povzbudit. Péče o nemocného je velmi psychicky náročná a často zasahuje celou rodinu. Nevím, co Vaše maminka potřebuje - zda jen vyslechnout, nebo fyzickou pomoc, nebo ještě něco jiného. Můžete se jí zeptat a jednat v rámci toho, co se dozvíte. Chce-li vyslechnout, postěžovat si, vyslechněte a nehledejte další řešení, chce-li pomoc faktickou, můžete pomoc, pokud to je ve vašich možnostech (např. uvařit, umýt nemocného, jí s maminkou do divadla apod.). Určete si své hranice a Vy se udržujte v psychické pohodě, aby když to bude maminka chtít, tak byste jí mohla být nápomocna. S pozdravem PhDr. Sylvie Navarová“

Tchyně: „Pokračování dotazu. Vyrostla jsem v silně matriarchální rodině. Manžel je “Sheldon Cooper”, chtěla jsem génia!.... on žije ve svém vesmíru. Syn mi říká: “Chovej se s úctou k mé ženě.” ....snažím se - je to matka mého vnuka, ....ale copak musím obdivovat, že vnuka krmí, dává mu zeleninu a čistí mu zuby? .....mám chválit pro samozřejmost?! Jsem v pasti. Je mi 54 let “a neumím vycházet s lidmi”..... a jsem z toho docela smutná. Stažený krk a nálada pod psa. To, že bych mohla vzít vnuka na lyže, ke koním, ....tak na to můžu zapomenout! .....nedostanu jej ani abych se s nim svezla v Avionu ve vláčku....“

PhDr. Sylvie Navarová: „Dobrý den, obdivujte i to, co považujete za "samozřejmost", ono to tak samozřejmé zase není. Když píšete, že "neumíte vycházet s lidmi", tak to je to, nad čím můžete přemýšlet třeba i ve spolupráci s psychologem. Člověk se mění celý život a tak se můžete v kontaktu s lidmi změnit i Vy, pokud samozřejmě na sobě budete pracovat. S pozdravem PhDr. Sylvie Navarová“

Petra: „Dobrý den paní doktorko, mám kamarádku, která se neustále utápí ve špatné náladě, z ničeho se nedokáže radovat a je stále negativní. Snažím se jí pomoci, ale nejsem odborník a nevím co přesně udělat pro to, aby se naučila více radovat. Děkuji“

PhDr. Sylvie Navarová: „Dobrý den, radovat se musí chtít naučit ona sama, to je základ. A pokud to chce, Vy můžete sdělit svou zkušenost, jak to děláte Vy. Přemlouvání se často míjí účinkem a často i prohlubuje negaci. Pokud tedy sama chce, tak může vyhledat psychologa a začít na sobě pracovat. S pozdravem PhDr. Sylvie Navarová“

Karel: „Dobrý den, totálně jsem vyhořel, jak v práci tak v životě. Chvíli jsem se zabýval i myšlenkami na sebevraždu. Hodně jsem do toho pil a přitom odstřelil všechny lidi kolem sebe. Je mi 39 let a až ted, ani nevím jak, jsem přestal pít, ale je těžké dostat se do nějaké normální práce a dost duševně trpím potkávat staré známé. Radši se jim vyhýbám, protože jsem se k nich choval příšerně a mám výčitky. Co s tím? Jsem uplně sám, nemám nikoho. Není to sranda.“

PhDr. Sylvie Navarová: „Dobrý den, rozumím, že nový start je těžký. Je výborné, že jste přestal pít, to jste teda udělat obrovský krok, klobouk dolů! Kontaktovat přátelé a omluvit se jim, je z mého pohledu psychologa daleko snažší, rozumím tomu, že se vy to můžete cítit jinak. Dobří přátelé Vám zůstanou, ti ostatní odpadnou. Stojí za to, to zkusit. Můžete si i zkusit naplánovat dny - co chcete udělat pro svůj restart a úkoly postupně plnit. Přeji, ať se brzy zotavíte! PhDr. Sylvie Navarová“

Berta Promyšlená: „Dobré ráno, jak dlouho tuto práci děláte? A od jakého roku? Díky moc za odpověď. Berta Promyšlená“

PhDr. Sylvie Navarová: „Dobrý den, Berto, psychologické poradenství od 2005 a předtím jsem pracovala s lidmi v personalistice. S pozdravem PhDr. Sylvie Navarová“

Stanislava: „Dobré ráno paní doktorko, po 15 ti letech na přepážce v Komerčce jsem před 2 roky dostala výpověď. Půl roku pracuji jako OSVČ - finanční poradce a zřejmě jsem se těmi léty s lidmi propracovala k syndromu vyhoření. Prosím jak bych měla situaci řešit? Je mi 48.“

PhDr. Sylvie Navarová: „Dobrý den, pokud máte pocit vyhoření i se somatickými projevy - poruchy spánku apod., vyhledejte psychologa. Je jednodušší cesta, jít chvíli s někým, než se zase vydáte na cestu životem sama za sebe a spokojená. S pozdravem PhDr. Sylvie Navarová“

Lenka: „Ráno vstanu mám plno plánů co udělám kam půjdu a nakonec nic. Nic mě nebaví sedím a nic se nesoustředím jsem jak kdybych ani nevnímala okolí ve hlavě nic. Jen špatné zlé věci se mi vybavují ani jíst se mi nechce nebo naopak nevím co bych snědla a jím a jím. Nic mě nepotěší žádnou radost neprojevím ani vnoučatům chodím a myslím jak panák na klíček.“

PhDr. Sylvie Navarová: „Dobrý den, zkonzultujte s lékařem, pravděpodobně Vám doporučí psychologickou či psychiatrickou péči. Přeji, ať v životě opět naleznete radost. PhDr. Sylvie Navarová“