Dobré ráno

Záznam chatu z pátku 19. února 2016

SK: „Co přesně potravinová bezpečnost znamená?“

Marie Plojharová: „Dobrý den, děkuji za otázku. Potravinová bezpečnost je jedním ze zájmů, principů udržitelného rozvoje. Usiluje o to, abychom pěstovali a spotřebovávali potraviny tak, aby bylo dost potravin pro všechny. Ve všech částech světa. A nejen dnes, ale i v budoucnu.“

IGR: „Co je potravinová nebezpečnost?“

Marie Plojharová: „Dobré ráno, to je moc pěkná otázka, díky za ni! Potravinová nebezpečnost je možné chápat jako tzv. food insecurity, tedy stav, kdy jsou určité skupiny lidí ohroženy akutním hladem, což jim znemožňuje naplňovat své jiné potřeby v širokém smyslu slova - fyzické, psychické i společenské.“

STOP: „Jak je na tom ČR s potravinovou bezpečností?“

Marie Plojharová: „Dobré ráno, o potravinové bezpečnosti a o bezprostředním ohrožení hladem v České republice je možné uvažovat spíše s souvislosti s lidmi, kteří žijí na okraji společnosti, s lidmi, kteří žijí na ulici nebo v tzv. sociálně vyloučených lokalitách. Každý člen většinové společnosti České republiky však může zásadním způsobem přispět k zajištění celosvětové potravinové bezpečnosti tím, že bude spotřebovávat jídlo zodpovědně. To znamená s ohledem na omezené přírodní zdroje planety, s ohledem na ty, kteří potraviny pěstují a zpracovávají, a zejména s ohledem na to, že jíst budou potřebovat i naši potomci!“

BRIT: „Kdo zjišťuje, kontroluje v ČR potravinovou bezpečnost?“

Marie Plojharová: „Dobrý den, dá se říci, že potravinovou bezpečnost České republiky určitým způsobem zjišťují, kontrolují úřady Ministerstva práce a sociálních věcí. Jedná se v takovém případě o kontrolu správné výživy dětí. V širším slova smyslu se tímto tématem zabývají spíše neziskové organizace, či univerzitní pracoviště. Potravinové bezpečnosti celosvětové společnosti se věnují instituce jako Evropská komise či OSN v podobě Organizace pro výživu a zemědělství.“

Dana: „Ve studiu paní při vaření použila "kokosový cukr". Jediné, co o něm ví je, že je pravděpodobně nečištěný, nerafinovaný...... Příjde mi to jako nesmysl, Jak to příjde Vám - kromě toho, že "Kokosový cukr" je více, než obchodní trik? Děkuju“

Marie Plojharová: „Dobrý den, souhlasím, že udržitelnější a zodpovědnější by používat pro slazení spíše místní med či sušené lokální ovoce, například jablka či švestky. Používat takové suroviny umožňuje znát jejich původ, způsob, jak a kým byly vypěstovány a zpracovány a podpořit tak právě tuto formu pěstování.“

Tomáš: „Dobrý den, přijde mi to dost podivně uchopené téma. Za prvé nechápu, z jaké statistiky se může hodnověrně zjistit množství vyhozených potravin a za druhé vztahování na osobu je hodně zkreslující. Podle mě se v drtivé většině jedná o potraviny z obchodů a vývařoven. Neznám lidi, kteří by vyhazovali potraviny v množství 170 kg/rok. A už vůbec ne proto, že by na to druhý den neměli chuť, jak jste říkala. To možná nějakých horních pár %, kteří už neví co by. Ale většina lidí podle statistik naříká na drahé potraviny a nakupuje podle ceny. A ti že by vyhazovali zbytečně potraviny ? Je to jak jste říkala. Vyhazuje se špatné ovoce a zelenina ale s tím se nic dělat nedá. To není plýtvání ale přirozený proces a jedná se o pár kilo, ne desítky. s pozdravem Zeman“

Marie Plojharová: „Dobrý den, neznamená to, že každý člověk v Evropě vyhodí 95-115 kg jídla ročně, ale to, že se v EU vyhodí tolik jídla, že rozpočítáno na jednotlivce, činí to toto množství. Vztahování na jednu osobu je způsob, jak si dokázat představit, kolik jídla se vyhodí. Je jednodušší slyšet údaj v řádu desítek kilo, než slyšet, že se celosvětově vyhodí 1,3 mld tun potravin ročně. Statistiky vycházejí z hospodářských údajů zemědělců vykazovaných ministerstvům zemědělství, z dat poskytovaných statistickým úřadům a podobně. Obchody a vývařovny mají na svědomí jen zhruba 12% z vyhazovaných potravin, 34% potravin je vyhazováno v zemědělství, naprostá většina potravin je vyhazována v domácnostech - celých 42%. Mnohdy právě proto, že lidé nakupují zejména podle ceny a slevových akcí. Ty často vedou k tomu, že nakupujeme příliš a akční množství potravin poté nestihneme zpracovat. Ve Velké Británii byla organizací WRAP UK provedena velmi kvalitní studie vyhazování potravin v domácnostech. Skládala se 1) z provedení dotazníkového šetření v domácnostech, v nichž se WRAP ptal, kolik si lidé myslí, že vyhazují; 2) z analýzy veškerého reálného odpadu v popelnicích domácností. Tato studie velmi jasně ukázala, že lidé tvrdí, že vyhazují méně, než v reálu skutečně činí. Nemusí jít nutně o stylizaci do lepšího světla, ale o důsledek toho, že si jednoduše neuvědomujeme nebo vytěsňujeme, že vyhazujeme. Bylo by skvělé, kdyby potraviny vyhazovalo jen naprosté minimum lidí. Držím palce, ať hospodaříte Vy i lidé kolem Vás tak zodpovědně i nadále. S pozdravem Marie Plojharová“

Zuzana: „je přehnané, když si děláme jogurt a kefír doma? Snažím se uspořit na obalech. Pivo kupuju pouze ve skle, taky kvůli vratným lahvím.“

Marie Plojharová: „Dobrý den, zda je to přehnané, je spíše pro posouzení Vám. Mně osobně se to přehnané nezdá, naopak výrobu vlastního jogurtu považuji za velmi sympatickou! Redukujete spotřebu obalového materiálu a přesně víte, jakou práci je potřeba na výrobu těchto produktů. Ať se daří!“

RADKA: „DOBRÝ DEN, ŘÍKÁTE, ŽE MÁM CHOVAT A PĚSTOVAT TOLIK, ABY BYLO DOST POTRAVIN V CELÉM SVĚTĚ I V BUDOUCNU. POTRAVIN JE AŽ MOC, PĚSTUJÍ SE UMĚLE VE SKLENÍCÍCH JAKO PAPRIKY Z HOLANDSKA NEBO BRAMBORY Z AFRIKY, ALE TYTO POTRAVINY NEJSOU ZDRAVÉ, A POTRAVINOVÉ ŘETĚZCE NAPŘÍKLAD PRODÁVAJÍ JABLKA VE SLEVĚ, ALE TYTO JABLKA SE JIŽ KAZÍ A ŘÍKÁ SE, ŽE KDYŽ NA JABLKU JE I MALÁ TEČKA HNILOSTI, TAK UŽ TO JABLKO NEMÁME JÍST. A JE TO ZDRAVÍ ŠKODLIVÉ. JÁ JSEM SAMA, A ŠETŘÍM POTRAVINOU TAK, ŽE SI UVAŘÍM JÍDLO A JÍM HO TAK DLOUHO, AŽ JE SNÍM, TŘEBA I 4 DNY, PEČIVO SI DÁM DO LEDNICE A VEČER SI VYNDÁM JEN TOLIK, KOLIK DRUHÝ DEN SNÍM. A POSLEDNÍ DOBOU NEVĚŘÍM ANI OBCHODŮM, ŽE TA POTRAVINA JE DOBRÁ. JAK MŮŽOU BÝT V ÚNORU KVALITNÍ RAJČATA A PAPRIKY A VEŠKERÉ OVOCE A ZELENINA, KTERÁ VYROSTE V LÉTĚ. TOTO BY SE TEĎ MĚLO TESTOVAT NA ŠKODLIVINY. PROTO JE TOLIK RAKOVIN TLUSTÉHO STŘEVA, PROTOŽE NEJÍME ZDRAVÉ POTRAVINY.“

Marie Plojharová: „Dobrý den, kvalitu, výživovou hodnotu a chuť dovážených potravin skutečně nelze zaručit. Spíše než testování dovážených potravin je chutnější a jednodušší cestou jíst lokálně a sezónně. Namísto citrusů či paprik je v zimě možné získávat vitamíny a živiny například z kysaného zelí, kořenové zeleniny, která se dá dobře skladovat nebo sklízet i v zimě, např. jablka, mrkev, řepa atp. Pevné zdraví přeji.“

Jana: „Hezké ráno. Mohla by jste říci, co je vlastně výsledkem Váši práce, jaký má přínos pro lidi/společnost?“

Marie Plojharová: „Dobré ráno i Vám, Glopolis informuje veřejnost o urgentních celosvětových problémech, které ovlivňují i společnost České republiky. Na základě vypracovávání studií nacházíme cesty, jak tyto globální problémy řešit lokálně. Dále komunikujeme s politiky a zdůrazňujeme potřebu věnovat se tématům udržitelného rozvoje v rámci české i evropské politiky. Organizujeme i diskuse pro veřejnost s experty na témata ekonomického, energetického rozvoje i potravinové bezpečnosti. Mimo jiného organizujeme filmový festival Země na talíři, který informuje o tématech spojených s potravinovou bezpečností. Publikujeme studie o důsledcích spotřeby palmového oleje. V posledním roce vedeme vzdělávací projekt Menu pro změnu pro žáky a studenty mateřských, základních a středních škol z České republiky a dalších osmi evropských zemí. Nejmladším generacím tak nabízíme možnost uvažovat o možnostech udržitelné spotřeby potravin a pomáháme jim tyto možnosti uvádět do praxe. Naším cílem je kvalitně informovat, propojovat aktéry, kteří mohou globální problémy mírnit, a nacházet cesty k udržitelnému rozvoji naší civilizace.“

Jitka: „Dobrý den, zaujalo mne Vaše povídání o palmovém tuku. Sama jsem si toho všimla, že je skoro v každé potravině. Jak se proti tomu bránit? Nekupovat jej snad ani nelze... Existuje nějaká iniciativa, můžeme proti palmovému tuku v potravinách bojovat?“

Marie Plojharová: „Dobrý den, děkujeme za Váš zájem a zaujetí. Palmovým olejem se velmi zevrubně zabývá Koalice proti palmovému oleji, na kterou je napojena řada dalších aktérů, kteří se tomuto problému věnují. Na webu Glopolis jsou k dispozici také publikace o palmovém oleji, jeho certifikaci a dalším souvislostem. S pozdravem Marie Plojharová“