Pocta Josefu Sukovi

Portrét české hudební legendy a světově proslulého houslového virtuosa. Režie M. Kubala

Houslový virtuos Josef Suk, pravnuk Antonína Dvořáka a vnuk skladatele Josefa Suka, patřil k nejvýznamnějším českým umělcům. Narodil se 8. srpna 1929 v Praze. Už v dětských letech byl v houslové hře žákem Jaroslava Kociana, v letech 1946–51 studoval houslovou hru na Pražské konzervatoři a 1951–53 na AMU a byl krátce primáriem Pražského kvarteta (1950–52). Po absolutoriu působil v letech 1953–55 jako zástupce koncertního mistra činoherního orchestru Národního divadla, poté jako sólový a komorní hráč. V roce 1952 založil Sukovo trio (původně spolu s klavíristou Jiřím Hubičkou a violoncellistou Sašou Večtomovem, později s Janem Panenkou a Josefem Chuchrem), v letech 1961–90 byl sólistou České filharmonie. Jeho dráha sólisty začala v roce 1954 po slavném koncertě v pražském Rudolfinu. Sukův mezinárodní ohlas rostl od roku 1959, kdy na uměleckém turné s Českou filharmonií koncertoval na třech kontinentech. Roku 1964 debutoval v Anglii a také v USA. Od té doby vystupoval s předními světovými orchestry. Od ledna 1992 do prosince 2000 byl uměleckým vedoucím a dirigentem Sukova komorního orchestru. Housle považoval Suk za jeden z nejkrásnějších hudebních nástrojů, o kterém jednou řekl: „Dokážou radostně zpívat i plakat, jejich konstrukce se po staletí nezměnila, je to přímo zázrak…“.

Stopáž29 minut
Rok výroby 2012
 P
ŽánrZábava