Rodí se nová přátelství, ale i nenávist a hněv. Úspěšný český seriál o tom, že místo nahoře je pro každého někde jinde (2004). Hrají: O. Vetchý, B. Munzarová, M. Táborský, S. Stašová, B. Seidlová, T. Hanák, P. Jungmanová, V. Rašilov, K. Apolenářová, I. Novák, J. Somr, J. Schmitzer, V. Preiss, V. Cibulková, N. Boudová, J. Lábus, B. Klepl, L. Šteflová a další. Kamera P. Polák. Režie K. Smyczek
00:00:34 TELEFON BUDÍ
00:00:46 -Dobré ráno.
-Dobré.
00:00:49 Je 7 hodin.
00:00:53 Škoda, že nemají bazén. Neměli bysme potíže s mytím.
00:00:59 -Mami, já nechci do školky.
-Ale no tak, Hani, nezlob.
00:01:02 Co bys tady dělala sama? Já musím do práce.
00:01:05 -Já tady chci zůstat!
-Nemůžeš tady zůstat.
00:01:08 -To se nedá nic dělat.
-Dobré jitro.
00:01:11 Prosím vás, mohli bychom teda použít tu vaši koupelnu?
00:01:13 Jistě, přece jsme se dohodli. Druhé dveře vpravo.
00:01:16 Jo, děkuju.
00:01:19 Jé!!!.
00:01:21 Jéžiši, promiňte.
00:01:25 Ježíšmarjá, já se strašně omlouvám.
00:01:27 Já jsem vůbec netušila, že je tam manžel.
00:01:29 -To je dobrý.
-Dobrý den.
00:01:31 Dobré jitro.
00:01:32 -Co je?
-Obsazeno.
00:01:36 Mami, já tady v tom bordelu nemůžu vůbec nic najít.
00:01:43 -Dobrý den.
-Dobrý.
00:01:46 Taky se jdete zařadit do fronty na hygienu?
00:01:51 Promiňte. Na shledanou.
00:02:03 -Jdeš první.
-Tys tady byla dřív.
00:02:08 Desátý patník. Milióntý patník.
00:02:13 -Mami, mě už bolí nožičky.
-Jo?
00:02:19 Tak pojď. Vlez mi na záda.
00:02:23 Drž se pořádně.
00:02:27 -A proč jdeme tak dlouho?
-Protože ta cesta je dlouhá.
00:02:33 Milióntý patník. Tisícátý patník.
00:02:38 Milióntý...
00:02:57 Jo jo, slyšelas?
00:02:59 Lomeno čtyřma krát gé x rovná se sinus na druhou...
00:03:24 Zdravím, paní profesorko.
00:03:28 Ale to se podívejme, kdo nás poctil svou návštěvou.
00:03:31 Vítejte, Nesvadbo. Jdete akorát, jako na zavolanou.
00:03:35 Tady si vemte zadání a posaďte se.
00:03:41 Já teda vím, kdy přijít.
00:03:47 -Ahoj.
-Čau. Co ty tady?
00:03:51 No, přišel jsem tě zkontrolovat, jestli tě to vzdělání nenakazilo.
00:03:57 No, odoláváš zatím výborně.
00:04:06 Prosím, já už to mám.
00:04:09 Á, koukám, že dnešní písemku sponzoruje telefon.
00:04:19 Ahoj, ahoj. Jsem myslela, že ještě spíš.
00:04:24 -Co je?
-No co?
00:04:27 Veselý zmizel do práce, tak jsem ti s tím tady přišla trošku pomoct.
00:04:31 Ha.
00:04:33 To víš, ta tvoje Zuzanka by ti tady asi moc neuklidila.
00:04:40 Teda tady je ale bordel.
00:04:44 No právě.
00:04:48 -Vy jste tu ještě?
-Ne. Už!
00:04:53 A to vy sem takhle chodíte uklízet, jo?
00:04:56 -No, někdy.
-Tak to je dobře.
00:05:00 Možná, že byste měla začít támhle vedle.
00:05:03 Myslím, že se tam něco i rozlilo.
00:05:06 RÁNY
00:05:10 -Proboha, táto, co to tady děláš?
-No co dělám? Holubník.
00:05:14 Kolikrát jsem ti říkal, abys nevycházel ze svého pokoje.
00:05:17 Přece nechceš, abych tě zase začal zamykat.
00:05:20 A dyť přece víš, že se nám do toho starého všichni nevejdou.
00:05:23 Táto, žádné holuby nemáme už 12 let.
00:05:26 Jak je jich v tom holubníku moc, tak se potom všichni perou.
00:05:29 Prosím tě, tohle je budka na normální ptáky.
00:05:32 Sem se ti žádní holubi nevejdou. Dej mi to.
00:05:34 Oni se potom klovou až do krve a...
00:05:36 -Prosím tě, dej mi to!
-A kdo se o ně potom postará? Ty?
00:05:39 Co se ti stalo? Dej mi to.
00:05:41 Co?
00:05:42 Proč mi to děláš? Proč mi tohle děláš?
00:05:45 Víš přece, že máš zůstávat u sebe v pokoji.
00:05:47 Tam se ti nemůže nic stát.
00:05:49 -Ty se o mě tak staráš.
-Hlavně už dávej na sebe pozor, jo?
00:05:54 Tak, hotovo.
00:05:56 Jste fešák. Sluší vám to.
00:06:00 Pojď, pojď, půjdem.
00:06:08 -Nechceš se něčeho napít?
-Ne, ne ne.
00:06:12 Já bych ti taky pomohla, ale nesnáším krev.
00:06:15 To je dobrý. Opatrně, jo.
00:06:17 Ne, já sám, já sám.
00:06:19 -A nakrmíš je?
-Jo, táto, nakrmím.
00:06:23 Jen aby. A ukliď si tady ten bordel.
00:06:29 Teda já nechápu, jak tohle to můžeš vydržet.
00:06:32 Proč ho nedáš třeba... já nevím.. Třeba někam do ústavu?
00:06:36 Proč? Protože je to můj táta!
00:07:04 Neměli bychom to radši ohlásit na policii?
00:07:07 -Že bych tam když tak zašla.
-Prosím tě, ty radši nikam nechoď.
00:07:11 Já ještě něco zkusím vymyslet sám.
00:07:18 Chtěl jsem vám říct, že kdybyste potřebovali nějakou pomoc,
00:07:22 tak bych vám poradil.
00:07:25 Jak poradil?
00:07:28 No, myslel jsem, jako že to tady ještě neznáte.
00:07:32 Zbyněk je sice náš elév, ale vyrostl tady,
00:07:35 takže se prostě v regionu vyzná.
00:07:37 No ne, to byste byl moc hodný. Děkujeme.
00:07:42 Poslyšte, já nevím, jak jste se se šéfem dohodli,
00:07:46 ale chtěl bych vám říct, že významnější materiály
00:07:49 tady dělám já.
00:07:51 Je to logické. Mám delší praxi.
00:07:55 A navíc čtenáři jsou už na můj styl zvyklí.
00:07:58 Jistě, to chápu. Ani se jim nedivím.
00:08:01 -Už jsem od vás taky něco četl.
-A líbilo?
00:08:04 No...
00:08:08 Taky už jsem od vás něco četl.
00:08:11 Tu vaši knížku reportáží, jak jste napsal.
00:08:13 -Ano?
-Hmm...
00:08:15 Ale myslím, že kritici na vás byli až příliš přísní.
00:08:19 Nebyla to zas taková slátanina, jak psali.
00:08:23 Přečetl jsem ji skoro celou.
00:08:25 Dám vám autogram, jestli budete chtít.
00:08:28 -Dobrý den vespolek.
-Dobrý den.
00:08:31 Můžu vás poprosit na chvilku ke mně?
00:08:33 Podepsat nějakou formalitu.
00:08:36 Tak vidíte. Přece jen tady někdo stojí o váš autogram.
00:08:45 Tady mi to na druhé straně podepište.
00:08:49 Víte, nic mi do toho není, ale já si myslím,
00:08:52 že byste se měl snažit s panem Janouchem vycházet.
00:08:56 Příští měsíc jedu na nějaký čas do Francie...
00:08:59 No to vám gratuluju. To jste šťastný člověk.
00:09:02 Francie je krásná.
00:09:04 A pan Janouch bude v tu dobu váš šéf.
00:09:09 Merde.
00:09:13 -Takže to bylo...
-Dopřádlo.
00:09:16 Dopřádlo, ano. A co je tady, paní ředitelko?
00:09:20 -Tak tohle je přípravna.
-Příprav... jo, přípravna. Aha.
00:09:26 -A kde jsou tady tyto ventilace?
-Tak ty jsou tady.
00:09:29 Aha. Kde jsou tady rozvody?
00:09:32 -To vám tady pan Lukeš vysvětlí.
-A kde jsou tady záchody?
00:09:38 Támhle.
00:09:41 Promiňte.
00:09:49 Tak tyhle kontrolory na všecko, ty mám tak rád.
00:09:52 Jenže tohle není kontrola, ale investor, který je pro mě...
00:09:56 ...pro nás hodně důležitý.
00:09:58 Musí nám dát prostředky na další provoz.
00:10:03 A když nedá, tak se to tady zavře?
00:10:07 Ne. Přebere to pan Rokyta.
00:10:12 Ale vy můžete být bez obav.
00:10:14 Slíbil, že provoz zachová, takže vy o práci nepřijdete.
00:12:04 Viděla jsem tě dnes přijet s nějakou slečnou.
00:12:06 Hm.
00:12:08 -Tak dobrou chuť.
-Dobrou.
00:12:11 -Dobrou chuť..
-To je ta Andrea?
00:12:14 Ne, Martina. Ze třídy.
00:12:16 -Oni se sem přistěhovali.
-Hmh.
00:12:20 -Hm, to je krásný.
-Vypadá sympaticky.
00:12:25 Co?
00:12:28 -Že vypadá sympaticky.
-To jo.
00:12:35 Jo, dneska mi Nesvadbová přinesla cibulky gladiol,
00:12:39 jiřin a nějaký irisky.
00:12:41 -Jo?
-Ano.
00:12:43 Irisky. Ty vole, irisky.
00:12:45 Na zahradě budou vypadat překrásně.
00:12:48 Ale dá to práci jak na kostele.
00:12:51 Ta megera je tady taky furt nakvartýrovaná.
00:12:55 Milane!
00:12:58 Takhle bys jí snad nemusel říkat. Přece jenom je to Alešova maminka.
00:13:04 -Od toho to právě mám.
-Milane, nech toho.
00:13:11 Dáme je dolů k plotu, co ty na to?
00:13:15 -Hm, to je výborný nápad.
-No, k plotu.
00:13:20 To je dost dobrý.
00:13:27 Ták si berte!
00:13:30 Tak už to dodělej sama. Jdu se nahoru učit.
00:13:34 No, to jdi. Ne, aby sis zase jenom čmárala.
00:13:40 Tak poslouchej, celý jsem to spočítala
00:13:43 a když teď budeme nějaký čas žít jenom o topinkách a šťávě,
00:13:49 tak to skoro vychází.
00:13:54 -No vidíš.
-Říkám skoro!
00:13:56 Ještě pořád nám chybějí 4.000. Každý měsíc.
00:14:00 A do pytle.
00:14:02 -Hele, tati.
-No vidíš, hezký lev?
00:14:07 -To je přece pes.
-Jo, tak promiň. Pes.
00:14:12 -Ty, Věro.
-Hm.
00:14:15 Co myslíš, jak tady budou dlouho ti v té garáži?
00:14:19 To je dobrá otázka.
00:14:23 No, já jako jestli by nám neměli za to něco platit?
00:14:28 Jak to myslíš?
00:14:31 No, víš, co dneska stojí takový pronájem garáže?
00:14:35 -Ty bys od nich vybíral?
-No a proč ne?
00:14:38 Protože kdybysme přijeli o den později,
00:14:40 tak jsme teď v té garáži my!
00:14:43 -Mami, já nechci topinky.
-Jak to, že ne?
00:14:51 -Hm, jsou s česnekem.
-Smrdí jako ježibaba.
00:14:59 Hm, a víš, jak jsou ježibaby zdravé?
00:15:06 Papej, ať můžeš jít spát.
00:15:13 A tyhle lejstra jsi tam jako sebral, jo?
00:15:16 No a co?
00:15:18 No, koukám, že ty už máš o ubytování postaráno.
00:15:22 V první nápravné. Pche!
00:15:26 -Teď už mám aspoň něco v ruce.
-No, to jo.
00:15:30 -Hele, já myslím, že už to bude.
-Hm.
00:15:33 Neboj, to zvládnu.
00:15:35 Ještě musím zítra vyrazit jednu věc z jejich účetního.
00:15:39 Jo a taky musím zajít na katastr. Připomeň mi to.
00:15:43 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:15:46 -Dobrý večer.
-Dobrý, dobrý.
00:15:51 Musíme to ještě chvíli vydržet.
00:15:54 No, jenom aby to s náma vydrželi Lukešovi.
00:15:57 To je pravda.
00:16:00 Hele, nemyslíš, že bysme jim za to něco měli dát?
00:16:04 No tak v penězích se zrovna netopí.
00:16:08 Počkej, ty mi chceš jako říct, že jim budeme platit za něco,
00:16:12 co je podle smlouvy vlastně naše?
00:16:15 No.
00:16:18 Hm, to je dobrý.
00:16:25 Dneska jsem se dohodla s paní Cihlářovou,
00:16:28 že zaskočíme na radnici kvůli té zastávce.
00:16:31 -A nebereš si toho moc, Věro?
-Ne, to je dobrý, to zvládnu.
00:16:37 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:16:40 Promiňte, všimli jsme si, že ještě svítíte.
00:16:42 -Nerušíme?
-Ne, pojďte dál.
00:16:45 Jsme se bavili s manželkou... Teda říkali jsme si, že...
00:16:49 -Posaďte se.
-Ne ne, děkujem...
00:16:51 Že když bydlíme v té vaší garáži, jestli bysme vám neměli
00:16:55 nějak přispět.
00:16:57 Jako finančně.
00:17:00 Ne, to ne. To vůbec nepřichází v úvahu.
00:17:05 No ne, kolik byste si tak představovali?
00:17:08 Tak já nevím, na kolik si ceníte tu vaši garáž?
00:17:11 No, tak... 4000?
00:17:17 Prosím? Hergot, ta je ale drahá.
00:17:23 To už je spíš takový Hilton mezi garážema, že jo.
00:17:27 Ne, to ne, to manžel jenom tak... On žertuje.
00:17:32 No ne, tak v tom by byla samozřejmě započítaná elektřina, voda...
00:17:38 No dobře, ale i tak... Počítal jsem tak maximálně 1000 Kč.
00:17:44 -Nebo možná 1500.
-1500 je velmi solidní nabídka.
00:17:51 -Že, Jaroslave?
-No, když myslíš.
00:17:56 Takže jsme domluveni. Tak děkujeme a dobrou noc.
00:18:01 -Dobrou noc.
-Dobrou noc.
00:18:03 Dobrou noc.
00:18:10 Teda Jardo... Ty 4000, to bylo...
00:18:17 Ale já vím, že sem plácnul hovadinu.
00:18:20 Ale jak jsme mluvili o tom, že nám ty 4000 chybí,
00:18:23 tak mně to vylítlo, no.
00:18:26 TELEFON BUDÍ
00:18:33 Ježišikriste! Sakra!
00:18:37 -Co je?
-No co je?
00:18:39 -Je půl devátý.
-Jak to, půl devátý?
00:18:42 -Přijdu pozdě.
-Ty jsi včera nařizoval buzení.
00:18:46 Nesváděj to na mě. Tys to už zas určitě zamáčkla.
00:18:49 Prosím tě, proč bych to asi zamáčka?
00:18:51 -No protože to vždycky zamačkáváš.
-Já tam ani nedošáhnu.
00:18:55 No, podívej se, jaks na to úplně snadno dosáhla.
00:18:57 Ale na chleba jo, telefon je dál.
00:18:59 Já musím dneska ještě zmáknout toho účetního.
00:19:01 No, to jsem teda zvědavá, jak to chceš udělat.
00:19:05 Jenom se nestarej. To nebude žádný problém.
00:19:09 Koukejte vypadnout!
00:19:11 My jsme solidní účetnická firma a důvěrné informace
00:19:13 nikomu nesdělujeme! Zvlášť ne tisku!
00:19:15 No tak snad z toho nedělejte takovou kovbojku.
00:19:17 Dyť jde jenom o blbou fakturu.
00:19:19 Tak to máte úplnou smůlu, protože blbý faktury,
00:19:21 ty už vůbec nevedeme. Na shledanou.
00:19:28 -Dobrý den.
-Na shledanou.
00:19:35 Nezajdeme opravdu raději do nějaké restaurace?
00:19:38 Ne, já dneska už jíst nebudu. Nějak mě zlobí žaludek.
00:19:42 Tohle to ovšem zásadně mění situaci.
00:19:46 Tušil jsem, že vás s tím paní inženýrka Ivanovská neseznámila.
00:19:50 O takhle velkém poklesu výroby jsem neměl ponětí.
00:19:53 A ta zadluženost, ta je taky daleko větší,
00:19:56 než jsem předpokládal a než mi ona uváděla.
00:19:58 Nevím, no snad se s tím ještě bude dát něco dělat.
00:20:02 Ovšem, že se tyhle informace dozvídám až dodatečně
00:20:06 a ne od paní Ivanovské, to se mně vůbec nelíbí.
00:20:14 -Dobrý den.
-Jo jo.
00:20:16 Cihlářová.
00:20:18 My tady s paní Lukešovou jdeme kvůli té zastávce.
00:20:21 Obávám se, že vám nerozumím.
00:20:23 Nedávno jsme se přistěhovali do satelitního městečka
00:20:26 a zjistila jsem, že tam byla zrušena autobusová zastávka.
00:20:33 Ale přece při poslední schůzce s vaším zástupcem
00:20:35 jsem se dozvěděl, že vůbec žádnou autobusovou zastávku nechcete.
00:20:40 A že bude lepší, když se ty peníze použijí na něco jiného.
00:20:47 -Na co jiného?
-Na nadstandardní policejní služby.
00:20:54 Co to znamená?
00:20:56 No to znamená, že bude vyčleněno pár policistů,
00:21:00 kteří se budou starat jenom o vaše satelitní městečko.
00:21:03 Upřímně řečeno, já taky nechápu proč,
00:21:05 ale když si to obyvatelé přejí...
00:21:07 To chcete říct, že budu dál chodit s dítětem do školky pěšky?
00:21:12 Zřejmě se budete muset dohodnout s ostatními sousedy.
00:21:15 Já nikomu nic přikazovat nebudu.
00:21:21 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:21:24 Vy děláte pro pana Mařánka, že jo?
00:21:26 Jo. Ale už máme po pracovní době.
00:21:28 To nevadí. Já jsem s vámi stejně chtěl mluvit osobně.
00:21:30 A o čem?
00:21:33 Víte, já mám problém s jednou firmou,
00:21:35 co jste jí dělala účetnictví. S Abostavem.
00:21:38 Chtěl jsem vás poprosit, jestli bych se nemohl
00:21:41 na něco mrknout.
00:21:42 Nezlobte se, ale to jsou důvěrné materiály.
00:21:44 To já vám nemůžu ukázat.
00:21:46 Nevyhodil vás už dopoledne pan Mařánek?
00:21:48 -Vyhodil.
-Aha. A teď to zkoušíte na mě, co?
00:21:51 Tak něco takového bych nikdy neudělala.
00:21:53 -Moment.
-Máte to marný. Nikdy!
00:22:02 Děkuji za spolupráci.
00:22:04 Hlavně to proboha nikde nevykládejte.
00:22:06 Spolehněte se. A mockrát děkuju.
00:22:08 -To by mi za to nestálo.
-Jako hrob.
00:22:11 Jako hrob!
00:22:26 ZVONÍ
00:22:32 -Dobrý večer.
-Dobrý večer, pane Doskočile.
00:22:35 Jdu za váma s prosbou.
00:22:37 Zjistili jsme, že tady vůbec neexistuje
00:22:40 žádné spojení do města, takže sháníme podpisy na petici
00:22:43 pro zavedení autobusové zastávky.
00:22:46 -Pojďte dál. Posaďte se.
-Děkuju.
00:22:50 Paní Lukešová, můžu se vás na něco zeptat?
00:22:53 Jistě.
00:22:55 -Vy máte velkou dceru, že?
-Ano.
00:23:00 No, nevykládejte si to nějak špatně, ale...
00:23:03 -Něco provedla? To snad ne.
-Ne ne, to ne.
00:23:09 Chtěl jsem se vás zeptat, jestli by neměla někdy večer čas.
00:23:18 Myslím, jestli by si nechtěla přivydělat.
00:23:23 -Prosím?
-Víte, já mám...
00:23:27 Já bych potřeboval někoho, kdo by se občas
00:23:30 přišel podívat na mého tátu.
00:23:32 Proč by se naše Martina měla chodit dívat večer na vašeho tátu?
00:23:37 No on táta na tom není zdravotně zrovna nejlíp.
00:23:42 A já po večerech hraju a mám strach nechávat ho tu samotného.
00:23:48 No tak Martina rozhodně ne. Ta má teď před maturitou.
00:23:51 Ale jestli chcete, tak bych se občas
00:23:53 mohla přijít podívat já.
00:23:55 To byste byla strašně hodná.
00:24:01 No Ríšo, a na nákup půjde kdo?
00:24:09 -Mám pro tebe dárek.
-Ty? Pro mě?
00:24:15 -To si snad ani nezasloužím.
-Ale zasloužíš.
00:24:22 -To je nádhera.
-Ta je pro štěstí.
00:24:27 Pro štěstí mi stačíš ty.
00:24:30 Děkuju.
00:24:34 No jo, jenže já pro tebe nic nemám.
00:24:36 -Co by sis přála?
-Já se radši nechám překvapit.
00:24:41 Prosím tě, víš, že se v nakupování dárků moc nevyznám.
00:24:45 Náhodou, tenhle řetízek se mi moc líbí.
00:24:51 Děkuju.
00:24:54 -Ale víš, co bych si přála?
-Hm?
00:24:57 Abysme si spolu někdy někam vyrazili.
00:25:00 Abysme se pořád nemuseli scházet jenom v tomhle pokoji.
00:25:08 Víš dobře, že to nejde. Promiň.
00:25:13 To nic. Já vím, jsem jenom tvoje bokovka.
00:25:22 Počkej... Ale víš, co bysme mohli?
00:25:26 -Copak?
-Zajet si třeba do Prahy,
00:25:30 dát si dobrou večeři, pak na nějaký muzikál,
00:25:34 podívat se po obchodech... Co?
00:25:39 -No, možná, že bych si dala říct.
-Jo?
00:25:43 ZPRÁVA NA TELEFONU
00:25:45 Promiň.
00:25:52 Copak? Nějaká ženská?
00:25:56 Ne. Ale něco mi vyšlo.
00:26:00 Hm.
00:26:05 Závozníka potřebuju jako sůl. Jsem rád, že to takhle klaplo.
00:26:09 No, to já taky. Děkuju.
00:26:13 Dnes pojedete do Větřního pro náhradní díly.
00:26:16 -Je to na celou noc.
-No, co se dá dělat.
00:26:20 Víte, já přes den dělám v textilce,
00:26:23 ale moc neplatěj.
00:26:25 Jo, slyšel jsem. Budete jezdit s Vendou.
00:26:30 Za chvilku tady bude.
00:26:31 Jen si skáknul do večerky něco koupit.
00:26:33 Jestli chcete, běžte taky, vrátíte se pozdě.
00:26:35 Ne, to je v pohodě, manželka mě vybavila topinkama.
00:26:39 Supr. Tak tohle to, to je ono.
00:26:42 Jo.
00:26:45 Heleďte a s těma penězma, to jsme domluvení, jo?
00:26:49 Ňáma probléma. Na ruku a bez papírů.
00:26:53 -Aspoň ušetříte na daních.
-No, to mně celkem vyhovuje.
00:26:56 Komu by to nevyhovovalo, že jo?
00:26:59 Á, to je Venda. Pojď, makej!
00:27:01 -Dobrý večer.
-Tady máš parťáka.
00:27:03 -Jarda Lukeš.
-Venda.
00:27:05 -Tak šťastnou cestu.
-Tak jedem.
00:27:24 Tušila jsem, že s tím máte něco společného.
00:27:27 -A s čím?
-Ááá...
00:27:29 S tím, že vám banka odmítla úvěr? Ano. Mám.
00:27:35 -Mohla jsem to tušit.
-Ani jsem se nemusel moc snažit.
00:27:39 Tím, že jste jim dala nepravdivé údaje,
00:27:41 jste si sama podkopala půdu pod nohama.
00:27:46 Podepíšete, nebo budete dál zkoušet své štěstí?
00:27:49 Já nepospíchám.
00:27:51 Dáte mi čas vyklidit si stůl? Nebo mě rovnou dáte vynést?
00:27:56 Ale já přece netrvám na tom, abyste to tady vyklízela okamžitě.
00:28:01 Děkuju, to jste velice laskav. Ale radši půjdu.
00:28:19 -Tak jsem tady zase.
-To je radosti na starým bělidle.
00:28:23 -Představte si, našel jsem Abostav.
-Co to?
00:28:26 -Že jsem našel Abostav.
-Jo?
00:28:30 No tak jste mi to řek a můžete jít.
00:28:32 A taky jsem zjistil, pane Fiřte, že jste tam pracoval.
00:28:39 -Co jste vlastně zač?
-Jmenuji se Kadlec.
00:28:42 Kadlec? Počkejte, to bych měl znát?
00:28:44 -Kadlec... Kadlec...
-To byste měl.
00:28:46 Protože jsem od vás koupil dům v satelitu.
00:28:48 Jo?
00:28:49 Který jste prodal ještě jednou někomu jinému.
00:28:51 A ten dotyčný tam teď bydlí.
00:28:53 No to je mi vás strašně líto, protože holt všecky smlouvy
00:28:55 podepsal tehdy Pekárek a ten je momentálně
00:28:56 ve vyšetřovací vazbě.
00:28:58 Jenže vy jste o všem věděl, pane Fiřte.
00:29:00 -Ale nevěděl!
-Ale ano, věděl jste, pane Fiřte,
00:29:02 protože vy jste osobně nesl moji smlouvu na katastr.
00:29:05 Ta paní tam si vás totiž pamatuje.
00:29:07 No, já bych vám opravdu rád pomohl, strašně rád,
00:29:09 ale bohužel kde nic není, ani smrt nebere.
00:29:11 -Celej Abostav obšancovala policie.
-To je pravda.
00:29:15 Ale taky je pravda, že těsně před krachem
00:29:18 se podařilo leccos převést. A ejhle, zrovna na vaši firmu.
00:29:24 -Domys, to je náhodička, co?
-Všecko prošlo podle zákona.
00:29:28 -To není pravda.
-Tak to dokažte.
00:29:40 -Jak jste k tomu přišel?
-No, tak to víte, já jsem novinář.
00:29:44 A když už sháním barák, tak jsem si říkal,
00:29:47 že by při té příležitosti mohl vzniknout
00:29:50 nějaký docela zajímavý článek.
00:29:53 No a toto... Toto by měl být takový koncept.
00:29:56 Co vy na to?
00:30:00 Tak kurva, co chcete? Co ode mě chcete?
00:30:02 Já? Já chci jenom svůj barák, kurva!
00:30:10 ZVONEK
00:30:20 -Dobrý den, paní Nesvadbová.
-Dobrý den.
00:30:22 -Už jste o tom slyšel?
-O čem?
00:30:25 Tak už je to tady. Ti noví proti nám vystoupili.
00:30:29 My jsme obětovali autobus ve prospěch bezpečnosti
00:30:32 a oni zase chtějí tu autobusovou zastávku zpátky.
00:30:36 Takže jsme dali dohromady tuhle petici.
00:30:42 No já vidím, že už tady máte těch podpisů spoustu,
00:30:45 tak to už mě vlastně ani nepotřebujete, ne?
00:30:47 No ale to neříkejte. To neříkejte, pane Doskočil.
00:30:53 Každý se počítá. Každý. Tohle si nesmíme nechat líbit.
00:30:58 Víte, já bych se do těchhle sporů hrozně nerad pouštěl.
00:31:01 Mě se to vlastně netýká. Já přece...
00:31:03 Ale to se týká nás všech, pane Doskočile.
00:31:06 Tady takhle nemůžete stát opodál.
00:31:11 No ale já... já přece... Stejně bych radši...
00:31:15 Pane Doskočile...!
00:31:33 -Čau.
-Ahoj.
00:31:35 -Čau.
-Hele, uvidíme se večer?
00:31:37 Jasně. S tou matikou se netrap.
00:31:40 Dyť já tomu vůbec nerozumím. Byla by sranda,
00:31:43 kdybych udělala talentovky a neudělala maturitu.
00:31:46 -Jaký talentovky?
-Ale na UMPRUM.
00:31:49 -Teď jsem tam dělala přijímačky.
-No a co?
00:31:52 No já nevím. Ještě mi nic nepřišlo.
00:31:55 No tak to ti držím palce. Jestli chceš, můžu tě doučovat.
00:31:58 Hele, vy dva! Tak si tu cestu pěkně užijte!
00:32:02 -Dík!
-No, ty se hlavně někde nevymel!
00:32:05 Teda tu matiku. Kreslení bych nezvlád.
00:32:09 To chápu.
00:32:23 Co ta tady dělá?
00:32:26 -Tak díky moc.
-Není zač.
00:32:28 Co kdybysme s tou matikou začali už dneska?
00:32:31 Když budeš mít čas, tak se zastav. Budu ráda.
00:32:34 -Čau.
-Ahoj.
00:32:46 To snad není možný.
00:32:48 Já se toho jejího telecího ksichtu nezbavím ani tady.
00:32:53 -Ahoj.
-Čau.
00:32:58 Tři, dva. Letr, hop, hop.
00:33:02 Dabl. Dabl, zpátky, béčko, pravá.
00:33:08 Pravá, Ještě a zas. Dvě. Hop.
00:33:13 Levá, lekr, celý. Levá, ještě, dabl.
00:33:19 Zpátky, béčko levá. Dvě, ještě jednou a zas.
00:33:43 Čtyři, tři, dva. Ještě znovu a nohy nahoru.
00:34:11 ZVUK ŘEZAJÍCÍ PILY
00:34:22 Jéžišikriste!
00:35:33 Čau! Tak jsem tady!
00:35:37 Chodící studnice vědomostí.
00:35:42 Co se ti stalo?
00:35:48 Někdo mi ukradl šaty, je mi zima a nevzali mě na školu.
00:35:54 Stačí?
00:35:58 To je mi líto.
00:36:02 Můžu ti nějak pomoct?
00:36:08 Ne, děkuju.
00:36:23 Tak na tykání.
00:36:24 -Marie.
-Romana.
00:36:26 -Ahoj.
-Ahoj.
00:36:29 Musela jsem se tě ujmout.
00:36:31 Vypadala jsi před tou garáží jak ztracené morče.
00:36:35 No, taky už si tak připadám. Jestli Honza do týdne
00:36:37 ten barák nesežene, tak se vracím zpátky do Prahy.
00:36:40 Ále, já myslím, že ten tvůj už to nějak zařídí, ne?
00:36:43 Pokud to ovšem vůbec zařizuje. Ten spíš, jak ho znám,
00:36:47 lítá někde s tím svým diktafonem a dělá reportáž
00:36:50 o požáru nějaký drůbežárny.
00:36:52 To je tvůj manžel?
00:36:56 Byl, no.
00:36:57 ZVONEK Ale...?
00:37:02 -Dobrý večer.
-Jé, dobrý večer.
00:37:04 -Já jsem tu s těma podpisama.
-Nezouvejte se.
00:37:06 -Ale dopadly jsme dobře.
-Jo?
00:37:09 -Mám toho dva archy.
-Dobrý večer.
00:37:11 -Á, dobrý večer.
-Posaďte se u nás.
00:37:14 Já jsem taky ulovila nějaké podpisy.
00:37:16 -Vážně?
-No jo.
00:37:18 -To je kvůli autobusové zastávce?
-No.
00:37:19 Ukažte, já vám to taky podepíšu. I když já tady vlastně nebydlím.
00:37:23 -Ale jen to podepište.
-Tak tohle je výsledek.
00:37:25 Ukažte?
00:37:27 Jo, viděla jsem dneska tu vaši Martinu.
00:37:29 Ona vám pobíhala po ulici jenom v takovým tom trikotu...
00:37:32 -No, oni jí ukradli věci.
-A to jí v tom nebyla zima?
00:37:36 -No tak ji hřeje mládí, že jo.
-No, tak zas moc ji nehřeje.
00:37:40 -Teď právě jsem jí dala aspirin.
-Chudák.
00:37:44 -Dáte si s námi, že jo?
-No, neměla bych.
00:37:47 -Ale jo.
-Dám si trochu.
00:37:49 -Jo.
-Ale já nejsem moc zvyklá.
00:38:10 -Pane Lukeš!
-Co?
00:38:14 -Chcete svézt?
-No a vy byste mě vzal?
00:38:19 Ale jo. Musíte chvilku počkat, jenom si koupím něco k jídlu.
00:38:24 To víte, v garáži asi nic nebude.
00:38:28 No jo, tak jo. Tak já si taky něco...
00:38:33 Dobrý večer.
00:38:35 Dám si jenom něco malýho a hned pojedem.
00:38:39 No, já za pár hodin zase vstávám.
00:38:45 Heleďte, chtěl jsem se vám omluvit. Tuhle jsem to kapánek přehnal.
00:38:52 No vidíte, já zrovna chtěl říct to samý.
00:38:57 Víte, já jsem někdy trošku...
00:38:58 Promiňte pánové, že vás ruším, ale nechcete si sednout ke mně?
00:39:03 Já v tuhle dobu nerad piju sám.
00:39:06 -Proč ne?
-Tak jo.
00:39:09 Heleďte, já vás odněkud znám. Vy jste ti noví ze satelitu, že jo.
00:39:13 Já jsem nějakej Lukeš. Jarda.
00:39:15 Šrédr. Dan. Těší mě.
00:39:16 -Kadlec.
-Šrédr.
00:39:19 -Pánové, co si dáte?
-Jenom tlačenku.
00:39:22 -Tlačenka není.
-A co máte?
00:39:24 -Utopence nebo gothaj.
-No tak ten gothaj.
00:39:27 -A máte pito?
-Cože?
00:39:29 -Jo, pito máme.
-Tak já si dám jedno, jo?
00:39:32 Fujtajksl! Jak to můžete pít, člověče?
00:39:35 Ale tak já to musel dlouho pít, když jsem jezdil.
00:39:38 No tak sem si zvykl, no. Ale ono není špatné.
00:39:40 -Hele Kýňo, tři piva na mě, jo.
-Jo, dobrý.
00:39:43 -A víš co? Ještě tři panáky.
-Ne ne, já nemůžu.
00:39:45 -Ale, na seznámení.
-Já jsem tady autem.
00:39:47 -Taky se bojíte poldů, že jo?
-Já na poldy prdím.
00:39:50 -Jo?
-No jasně.
00:39:52 Akorát jsem slíbil, že vás odvezu.
00:39:54 No tak tu auto necháte.
00:39:55 Já už taky za chvilku končím a odvoz zajistím.
00:39:58 To přece nejde.
00:40:06 Je to horší, než jsem si myslel.
00:40:09 Teď, když vidím do všech materiálů, tak mám pocit,
00:40:13 že nemá cenu pokračovat ve výrobě ani minutu.
00:40:17 To jsme celkem čekali, ne?
00:40:19 Ale říkal jste přece, že by bylo dobré,
00:40:21 kdybychom to tady aspoň chvilku udrželi,
00:40:24 ať kolem toho nejsou nějaké řeči.
00:40:26 Takže jak to vypadá?
00:40:28 Vypadá to tak, že každý den, co fabrika běží,
00:40:31 nás stojí nějakých 80 tisíc.
00:40:36 Tak dejte dohromady seznam lidí a začněte psát.
00:40:39 -Co?
-Co? Výpovědi, ne?
00:40:45 Chlapi, neviděli jste, jak hrála Sparta?
00:40:49 Já televizi nestíhám. Maximálně zprávy.
00:40:53 Ale teď už ani to ne.
00:40:55 No jo, zprávy, fotbal a "Jen počkej zajíci".
00:40:58 To já si nikdy nenechám utéct.
00:41:01 Hoši, "Jen počkej zajíci" teď hraju s jedním kolegou v redakci.
00:41:05 Akorát ještě furt nevím, jestli jsem ten vlk, nebo zajíc.
00:41:09 To je dobrý.
00:41:12 Nakonec jsem starého pána nalákala na večeři.
00:41:15 No ne, on by snad ty židle všecky upiloval
00:41:19 a pak by tam mohli sedět jenom trpaslíci.
00:41:22 To je hrozný...
00:41:26 Počkej, ale ten stolek jsi zachránila.
00:41:28 No to já jsem zachránila. Všechno jsem zachránila.
00:41:31 Hele, ale já stejně nechápu, že se to Richard pořád snaží tajit.
00:41:35 Vždyť už to kdekdo ví, že je to se starým pánem čím dál tím horší.
00:41:39 Ne, mně ne, já už nebudu.
00:41:42 -Ale dej si ještě.
-Ne.
00:41:44 Ten můj si teď sehnal nějakou práci po nocích.
00:41:47 Já vůbec nevím, jak mu to mám říct,
00:41:49 co se té naší holce stalo.
00:41:51 To máš bunda aspoň za 2000, džíny, svetr...
00:41:55 No, nejhorší je, že mi ji nevzali na školu.
00:41:59 Já vůbec nevím, jak to tomu Jardovi mám říct.
00:42:01 On na ní tak visí, chudák malej.
00:42:04 A jak to někdy do něj vjede, rozumíš, tak on je rapl.
00:42:07 No, to ten můj taky.
00:42:08 Já prostě řikám, že s chlapama jsou vždycky potíže.
00:42:14 Až na světlé výjimky, které už navíc umřely,
00:42:17 jsou to zkrátka pitomci! A tuhle pravdu je třeba zapít.
00:42:21 Hm.
00:42:23 -Já mám špatný svědomí.
-No, ještě to.
00:42:27 Já tady popíjím a ten můj někde dře.
00:42:34 Ženský budou čubrnět.
00:42:38 Ta moje se bude možná i trošičku zlobit.
00:42:42 -S ženskýma jsou vždycky potíže.
-Drožka tu bude hned.
00:42:46 Ale teď už budu platit já, Danečku.
00:42:49 Jak myslíš, Honzíčku, jak myslíš.
00:42:51 Hele, už jedou.
00:42:53 -Hele.
-Ty vole, to jsou fízlové.
00:42:55 -Čau, volové! Stůj!
-Počkej, neprovokuj.
00:42:58 Prosím vás, nezlobte se, on kolega... trochu se ožral.
00:43:01 Tak kam to bude, pane poručíku?
00:43:02 No kam to bude? Jako obvykle, domů.
00:43:05 A kluci jedou se mnou. Nasedat opilci!
00:43:08 -A jeden vopilec.
-Počkej, počkej, ty seš...
00:43:10 A druhej... A na Plzeň, Vávro, na Plzeň!
00:43:28 TELEFON BUDÍ
00:43:37 -Je 7 hodin.
-Sedm?
00:43:43 Do pytle, přijdu pozdě do práce. Jé...
00:43:47 Ty vole, kde je moje žena?
00:43:53 Romano!
00:43:55 Romano!
00:44:07 Co to tady je?
00:44:11 -Kdopak se nám to tady svlíkal?
-No, to musela bejt noc.
00:44:18 Ty hele, dej to sem! To je moje!
00:44:19 Dej to sem! Dej to sem!
00:44:23 A mně to tak slušelo, co?
00:44:30 Hele, Andreo, já chápu, že nejsem zrovna tvoje krevní skupina,
00:44:35 ale to ještě neznamená, že mi musíš krást věci.
00:44:37 Promiň, ale budeš mi tady blekotat ještě dlouho?
00:44:44 -No vidíš a já myslela...
-Co zas?
00:44:48 Že mobily poškozujou mozek, jenom když je máš u ucha.
00:44:54 Když je blbá, tak je blbá.
00:45:42 Takže tady máte ještě kamrlíček navíc.
00:45:44 Tak jste na tom vlastně vydělal, co?
00:45:46 Tak spokojený?
00:45:48 No, tak mi to tady podepište a jsme si kvit.
00:45:50 A doufám, že vás už nikdy neuvidím.
00:45:52 Ještě moment.
00:45:53 Já jsem si ty baráky v tom satelitu prohlédnul
00:45:56 a tenhle ten, co mi nabízíte, tak má sice ten kamrlík navíc,
00:45:58 ale nemá vůbec žádný vnitřní vybavení.
00:46:00 Ten barák je prostě nedodělaný.
00:46:02 No poslouchejte, vy jste tedy náročný, to vám řeknu.
00:46:04 Ale já chci jenom to, co jsem si zaplatil.
00:46:07 -Ale tenhle bych si vzal.
-Který?
00:46:08 -Tenhle.
-No to ne, ten vám dát nemůžu.
00:46:10 -Ale jo.
-Ne, vyloučeno!
00:46:12 -Ten vám dát nemůžu.
-Ale můžete.
00:46:14 Můžete, pane Fiřte. Jenom si vzpomeňte, že můžete.
00:46:20 To nemyslíte vážně, Fiřte. To jsem zvědav,
00:46:23 jak mi vysvětlíte ten váš telefonát.
00:46:25 Já nemám co vysvětlovat.
00:46:27 Musel jsem mu dát ten Pekárkův barák.
00:46:29 Jaký Pekárkův? To je barák Domysu.
00:46:33 Ale ten jste neplatil.
00:46:35 Ale kdybysme ho nepřevedli, tak už ho dávno zabavili.
00:46:38 A vy byste, Fiřte, nebýt mě, už dávno seděl v base.
00:46:42 Však se vám to vyplatilo, že tam nesedím.
00:46:46 Ale já jsem ten barák chtěl pro syna.
00:46:49 -Jo?
-Jo!
00:46:51 A byl jsem ochoten zaplatit vám pro Pekárka plnou cenu.
00:46:55 Ale ten Kadlec by mohl být nebezpečný i vám.
00:46:58 A čím? Abostav byl váš průšvih.
00:47:01 -Váš a Pekárkův.
-Musel vlézt i do účetnictví.
00:47:05 Vyzná se v tom. Je to novinář.
00:47:08 No sakra, já nechci dopadnout jako Pekárek, jo?
00:47:12 Bůhví, co by ze mě ještě dostali?
00:47:14 Mě jste naštval, Fiřte.
00:47:16 Ale Pekárek, až vyleze z lochu, tak vás za tohle rovnou zabije.
00:47:21 -Haha, to bude za dlouho.
-Modlete se.
00:47:24 A pamatujte si:
00:47:25 Ještě jednu takovouhle blbost a u mě jste skončil.
00:47:30 Pan Fiřt odchází.
00:47:49 Tak pojď, pojď.
00:47:52 -A klíč?
-Mám.
00:47:54 Doufám, že tam nebude zas nějaký další pan Lukeš.
00:47:59 To je krása.
00:48:05 A ta kuchyň.
00:48:07 -Nevypadá to vůbec špatně.
-To je nádhera.
00:48:13 Teda přiznám se, že už jsem přestávala věřit,
00:48:16 že to z nich dostaneš.
00:48:17 Tak abych byl upřímný, tak já už skoro taky.
00:48:20 -Ty, Honzo...
-Co?
00:48:24 Já vím, že jsem na tebe byla poslední dobou protivná.
00:48:27 No a taky moc dobře vím, že pro mě děláš mnohem víc,
00:48:32 než by dělal kterýkoliv jiný chlap.
00:48:36 Jenomže já si nemůžu pomoct.
00:48:38 Mně se to vždycky tady vevnitř všechno nějak...
00:48:41 -No jo, to...
-Já se pak chovám úplně strašně.
00:48:44 To se všechno poddá.
00:48:48 To je krásný výhled.
00:48:56 Co je chlapi? Ukažte mi to...
00:48:59 -Cože?
-Je mi líto, pane Lukeš.
00:49:03 Já taky? No tak to ne!
00:49:20 -Vy jste Rokyta?
-Ano, ale teď nemám čas.
00:49:24 Co má tohle to znamenat?
00:49:27 To je dohoda o rozvázání pracovního poměru.
00:49:29 Dovolíte? Mám ještě nějakou práci.
00:49:32 Tak to jste na tom líp než já.
00:49:33 Protože já už žádnou práci nemám, že jo.
00:49:35 To je mi líto.
00:49:36 Ale slíbil jste přece, že nebudete nikoho propouštět.
00:49:38 -Situace se změnila, no.
-Tak moment, moment!
00:49:42 Snad mám právo na to, abyste mi to aspoň vysvětlil!
00:49:44 -Nebo ne?
-Dejte tu ruku dolů!
00:49:47 Tak mi aspoň řekněte, co mám dělat?
00:49:49 -Kde mám teď sehnat nějakou práci?
-To je vaše starost.
00:49:53 Snad si dokážete nějakou práci najít sám, ne?
00:49:55 -Jenomže já mám 2 děti.
-To je váš problém.
00:49:59 Co?
00:50:02 Ty ty parchante!
00:50:12 ZPĚV
00:50:14 Ránům se to krásně dál Rozednívá
00:50:20 Nemusí bdít po nocích
00:50:27 Ptákům se tu krásně dál Vznáší lítá
00:50:35 Nemusí žít po klecích
00:50:40 Jenže my jenže my Hrací kostky hází za nás příběhy
00:50:49 Místo čísel mají otazník
00:50:56 První druhá neví má-li Hot čehý
00:51:03 Třetí mizí v díře Divný kulečník
00:51:12 Kutálí se vážky hm Osudů
00:51:20 Kutálí Bůh ví kde po světě
00:51:26 V podivné ruletě
00:51:37 Skryté titulky: Zbyněk Baránek
Novinář Honza Kadlec dále doslova bojuje o střechu nad hlavou, zatímco se svou ženou přespává v garáži u Lukešových. Na povrch začínají vystupovat zákulisní souvislosti, rodí se nová přátelství, ale i nenávist a hněv, při kterém dojde až na pěsti. Nejde o malé věci, v sázce je hned celá továrna anebo zdánlivě šťastné manželství. Může se zdát, že krásný sen o novém bydlení se změní na noční můru, jenže docela nenápadně se také rodí křehká láska... |
Obsah dílu Jedním ze sousedů Lukešových je Doskočil, známý klavírista okresního formátu. Střídají se u něj milenky, ale současně se pečlivě stará o svého nemocného otce. |