Rozhovor s režisérem Jiřím Chlumským

Čím vás nejvíc oslovil scénář filmu?

Scénář filmu mne oslovil především prvotřídním dramatem dvou lidí, kteří se ocitnou na prahu osobní krize, v krizové době. Obsazení herců, to je vždy velká neznámá. Je třeba sestavit malý jazzband, který bude mezi sebou fungovat. Proto jsem vybíral dlouho a zodpovědně. Obsazením Vicy Kerekes se ale vše rozjelo a návazně na to jsem už v podstatě věděl jak dál.

Měl jste po přečtení scénáře hned jasno, koho z herců obsadíte? Které obsazení vám dalo nejvíc zabrat?

Nejvíce dalo zabrat obsazení majora Uvarova. Měl to být čistokrevný Rus. Producent filmu Josef Urban přišel s myšlenkou Fjodora Bondarčuka. To byl velice dobrý nápad. A s vypětím všech producentských sil se podařilo tuto hvězdu skutečně obsadit. Jsem za to velice rád. Byla to skvělá spolupráce i skvělé setkání s ruskou hvězdou první velikosti.

Jak dlouho probíhaly přípravné práce a jak dlouho se natáčelo?

Natáčelo se vlastně na tři etapy v pruběhu dvou let. Po druhé časti natáčení vznikla pauze delší než rok. Dokonce došlo k přeobsazení některých herců z časových důvodů. Ale hlavně šlo o zafinancování projektu. To se nakonec producentum povedlo. Ve třetí etapě, která trvala 36 dnů se film dotočil. Literární přípravy však trvaly mnohem déle. Zhruba 3 roky.

Na co jste se nejvíc těšil a z čeho jste měl největší obavy?

Těšil jsem se na atmosféru prostředí ve kterých se natáčelo. Byla to vesměs reálná prostředí, kde se původní děj odehrával. Ta místa jsou dodnes záhadná a zvláštní. Mají svou neopakovatelnou atmosféru. Jeseníky a okolí, bývalé Sudety, dodnes mají svá tajemství. Netěšil jsem se na natáčení ve starých štolách. Ty na mě působí silně depresivně a klaustrofobně. Bohužel tak to i bylo.