Poznámky režisérek

Lucie Králová

Cyklus proStory se uzavírá a zbývá řada pozoruhodných současných staveb, témat a architektů, kteří by si zasložili pozornost, ale kvůli omezenému počtu šestnácti dílů jsme se jim nemohli věnovat.

Klikněte pro větší obrázek Ještě jedno téma jsme ale chtěli v rámci tohoto cyklu určitě otevřít: termín „veřejný prostor“ zní dnes zprofanovaně, takže jsme si lámali hlavu s tím, jak udělat film, který se veřejným prostorem zabývá živě, hravě, zkoumá jak současný „veřejný prostor“ vypadá a zároveň upozorní na některé problémy s ním spojené.

Princip filmu je následující: požádali jsme architekty z předešlých dílů cyklu, aby každý navrhl problematické místo v Praze, které by si zasloužilo nějakou změnu, zásah, pozornost. O navržených místech jste mohli hlasovat v  anketě.

Po konzultaci s našimi odbornými poradci a historikem umění, kurátorem Tomášem Pospiszilem jsme oslovili Mjölk architekty, H3T architekty, Epose 257 a Vladimíra Turnera, tedy architekty a autory, kteří mají za sebou výrazné intervence do veřejného prostoru. Ve filmu sledujeme jejich zásahy na čtyřech místech s nejvyšším počtem hlasů z ankety.

Klikněte pro větší obrázek Naši „hrdinové“ měli na své nápady čas 25 dní a téměř žádné finanční prostředky ze strany ČT – důležitější než výsledek byl pro nás proces, díky němuž lze ukázat jiný typ přemýšlení než ten „oficiální“. Celá tato filmová hra snad může vypovědět něco o povaze a bolavých místech toho prostoru, kterému říkáme veřejný. Pak je potřeba se ptát proč je někdy lepší dělat věci VEŘEJNĚ NAČERNO.

Tereza Reichová

Na počátku tohoto filmu stála vtipná souhra náhod. Spolupořádala jsem festival Živé město pro oživení kultury a veřejného prostoru na Praze 6. Jako programová ředitelka jsem lovila tematické dokumenty a hledala film pro poslední diskuzní večer věnovaný veřejnému prostoru. Nikdo o žádném takovém nevěděl, až mi dramaturg Honza Gogola řekl, že by právě v té době měl být dotočen film Lucie Králové pro cyklus ProStory přesně na toto téma. Když jsem Lucii zavolala, tak se mě s údivem ptala, jak vím, že se mi chtěla ozvat a konzultovat přípravu tohoto filmu. Ten jsme nakonec natočily společně, ale až tři měsíce po festivalu.

Veřejný prostor a intervence do něj jsou moderním tématem. Neobejde se bez něj žádná Pecha Kucha Night, pořádají se tematické večery, které ale mají často sklon k trapnosti. Teoretizování nudí a téma okamžitě zabíjí, přitom to, co je na intervencích zajímavé, je právě většinou jejich hravost a nadsázka.

Klikněte pro větší obrázek Díky našim aktérům, kteří se nebáli přistoupit k filmu jako ke hře, se nám snad podařilo udělat film o nedostatcích veřejného prostoru, o jeho podobě a nutnosti proměny bez teoretizování.

Na závěr musím ocenit odvahu České televize Brno zařadit do cyklu o současné architektuře téma intervencí do veřejného prostoru a naopak si postesknout nad tím, že jsme nenašly ženy, které by se tomuto tématu věnovaly. Vznikla paradoxně situace, kdy si dvě režisérky ve filmu o překračování konvencí a stereotypů před kameru postavily partu chlapů. Snad to ale bude to poslední, na co se po zhlédnutí filmu budete ptát…