00:00:43 Haidl, po česku Zhůří.

00:00:48 Starobylá rychta ležící uprostřed toho našeho Královského Hvozdu.

00:00:54 Ale hvozdem teď nemyslím šumavské lesy,

00:00:57 protože uprostřed je tu na Šumavě všechno.

00:01:01 Tím bych všechny jenom zmátl.

00:01:04 Hvozdem myslím domov nás, Králováků.

00:01:08 8 svobodných královských rycht, vlastně už 9,

00:01:13 ale ani s tou svobodou to není tak jednoduché,

00:01:16 však to znáte.

00:01:18 Bojů o ni jsme vedli nemálo, ale zkuste se na chvíli podívat

00:01:23 na stráně okolních kopců, do hlubokých lesů,

00:01:28 projděte se podél jiskřivě chladné říčky Křemelné,

00:01:33 ale vyhněte se jí v době tání sněhu a za velkých dešťů.

00:01:38 Počkejte na nejbližší bouři nebo rovnou na zimu

00:01:42 a mnohametrové závěje, pochopíte, že tady musela platit

00:01:48 vždycky jiná pravidla.

00:01:53 Zhůří na Javorné, dřívější kralovácká rychta,

00:01:57 se rozkládala asi půl cesty mezi Dobrou Vodou a Železnou Rudou.

00:02:03 První zmínky o ní pocházejí ze 17. století.

00:02:07 Už tehdy to bylo často v souvislosti s boji za práva a svobody

00:02:11 rycht Královského Hvozdu, jenž se rozprostíral

00:02:15 na hranicích českých zemí a Bavor.

00:02:19 Rozlohou šlo o jednu z nejmenších rycht.

00:02:23 To však nebránilo Johannu Georgu Schmidtovi,

00:02:27 místnímu sedlákovi a trochu i učiteli,

00:02:30 aby byl roku 1789 zvolen vrchním rychtářem

00:02:35 všech královských rycht.

00:02:38 Stal se tak spojovacím článkem, mnohdy i nárazníkem ve vztahu

00:02:44 mezi Králováky a vrchností, jež se dlouhá léta pokoušela zbavit

00:02:48 všemožných výhod, práv a svobod, které místní

00:02:53 považovali za nedotknutelné.

00:02:55 Nebyla to snadná práce, nebyla to práce,

00:02:59 kterou by šlo dělat z pohodlí domova.

00:03:03 A cesty byly dlouhé a pokud sjízdné

00:03:07 z jednoho konce na druhý, to trvalo celé dny,

00:03:11 ale byl jsem zvolen.

00:03:13 Slíbil jsem chránit naše privilegia vší silou.

00:03:18 Nezbylo mi nic jiného a svou práci dělal svědomitě.

00:03:25 K oboustrannému prospěchu.

00:03:27 Vždyť v této volené funkci vydržel 31 let.

00:03:34 Bylo to tak dlouho, mohl jsem to tušit,

00:03:38 když jsem vyjížděl složit slib.

00:03:40 Však i to moje Zhůří se změnilo.

00:03:44 První doložená zmínka o Zhůří se objevuje v roce 1613.

00:03:52 Zhůřský rychtář Thomas Löffelmann měl tehdy v držení

00:03:56 cenné červené pečetidlo se znakem rycht Královského Hvozdu, lvem.

00:04:04 Velice důležitá věc tehdy.

00:04:07 Symbol výsadního postavení Králováků, jehož počátky se tradují

00:04:12 již z časů Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského.

00:04:18 Však jsme si ho zasloužili.

00:04:20 Za služby králi, za pomoc s ochranou hranic.

00:04:25 Tak se to vždy tradovalo a pak roku 1615 si Thomase Löffelmanna

00:04:32 s ostatními rychtáři pozvali do Prahy,

00:04:35 aby se všichni vzdali dávných privilegií.

00:04:38 Odmítli a skončili ve vězení.

00:04:42 Nakonec našli zastání u císaře Matyáše,

00:04:45 který jim také dal glejt potvrzující naše práva.

00:04:51 Jenže pak přišlo stavovské povstání.

00:04:55 My se postavili na stranu českých stavů,

00:04:59 vždyť českého lva jsme si nedali do znaku je tak.

00:05:03 Po Bílé hoře nás dal císař do zástavy.

00:05:07 Vyplatili jsme se a od té doby, už skoro 200 let,

00:05:12 se o naše svobody s vrchností přetahujeme.

00:05:16 I když stále častěji už jde jen o výši všelijakých poplatků.

00:05:26 Na počátku nového věku, počátcích kolonizace Šumavy,

00:05:31 mělo dřevo jen pramalou cenu.

00:05:34 Nalákat do horských pralesů poddané znamenalo slíbit jim úlevy.

00:05:39 Dát jim určité svobody, od kterých chtěli majitelé půdy

00:05:43 později ustoupit.

00:05:45 Bez nich by tu byl ale život nemožný.

00:05:49 Vždyť kromě věčných bojů s přírodou se místní nevyhnuli

00:05:53 ani nepřátelským vojskům, pronikajícím čas od času

00:05:57 zpoza blízké hranice s Bavorskem.

00:06:01 Osadníci nicméně splnili, co měli.

00:06:04 Vytvořili zde jakési nárazníkové pásmo

00:06:08 a hlavně dokázali vnést užitek i do těch nejnepřístupnějších končin.

00:06:15 Obydleli hory, vykáceli rozsáhle plochy pralesa,

00:06:20 na kterém začali chovat dobytek.

00:06:23 Obilí se zde příliš nedařilo.

00:06:26 Na území pozdějších králováckých rycht

00:06:29 tak postupně vznikly lesní dvory.

00:06:32 Polosamoty s rozsáhlými pozemky.

00:06:36 Zhůří se ale odlišovalo.

00:06:39 Když se tak na něj dívám, připomíná mnohem víc

00:06:43 než okolní rychty, vesnice pod horami.

00:06:48 Domky kolem kostela na jednom místě.

00:06:52 Lidi tu tak k sobě měli blíž.

00:06:54 Taky se rychle šířil oheň při požáru, ale to bych raději nepřipomínal.

00:07:00 Na rozdíl od některých rycht kolem jsme tu také nikdy neměli

00:07:05 velké sklárny.

00:07:07 A přitom se nemáme o mnoho hůř.

00:07:11 I na kostel jsme se vzmohli sami.

00:07:15 Ten první, tehdy jen malou dřevěnou kapli,

00:07:19 zasvěcenou Nejsvětější Trojici, dal jiný Georg Schmidt

00:07:24 postavit už na konci 17. století.

00:07:28 K potěše všech, protože nejbližší fara svatého Mouřence

00:07:32 byla vzdálená 4 hodiny cesty.

00:07:36 Ale zbožní Králováci nedokázali mávnout rukou

00:07:40 jít alespoň 1x týdně,

00:07:42 bylo-li to jen trochu možné, k bohoslužbě.

00:07:46 Kaple pro rostoucí rychtu ale brzy nepostačovala.

00:07:53 Na stavbu kostela jsem pak přispěl i já.

00:07:57 Ten první byl dřevěný, jako ostatně všechno tady u nás,

00:08:02 vždyť dřevo tu bylo odedávna zadarmo, jen za práci.

00:08:08 Přistavěli jsme i faru i školu.

00:08:12 Doba se měnila, a i když práce byla pořád stejně tvrdá,

00:08:16 bylo potřeba naučit děti číst, psát a hlavně počítat.

00:08:22 O moc víc toho zvládnout nemohli, vždyť jich v naši jednotřídce

00:08:27 bylo i 100.

00:08:30 Ale aspoň si moji potomci budou moci posílat psaní

00:08:34 a nebudou muset na obecní shromáždění svolávat dřevěnou paličkou

00:08:40 jako jsme to dělávali my.

00:08:44 Ještě za života rychtáře Schmidta ale kostel Nejsvětější Trojice

00:08:48 při velkém požáru Zhůří vyhořel.

00:08:51 Tehdejší zástavní pán a patron kostela,

00:08:54 hrabě Josef von Palm-Gundelfingen dal ale brzy postavit nový.

00:09:01 Tentokrát kamenný, poději ještě opatřený kamennou věží.

00:09:06 Ne vždy byly vztahy Králováků s vrchností na ostří nože.

00:09:11 Za časů, kdy byl rychtářem Johann Georg Schmidt

00:09:15 se situace dala popsat jako poměrně klidná.

00:09:22 Pokud jsme ovšem neřešili problém z běhu.

00:09:25 Jako vrchní rychtář jsem odpovídal za odvod určeného počtu branců.

00:09:30 Nikdy jsme se nedopočítali.

00:09:33 I desítky mužů raději utekly do Bavor,

00:09:36 než aby se nechaly naverbovat.

00:09:40 Ze všech 8 rycht to dohromady dávalo i víc lidí,

00:09:44 než kolik jich u nás ve Zhůří žilo.

00:09:51 Roku 1820 Johann Georg předal funkci rychtáře svému nástupci,

00:09:57 jednomu z posledních.

00:09:59 Rok 1848 změnil šumavské rychty na obce se stejnými svobodami,

00:10:06 jaké měly obce v celé monarchii.

00:10:11 Z rychtáře se stal starosta, právní výjimečnost Králováků zanikla.

00:10:21 A i když jsme si tím všichni polepšili a věčné spory ustaly,

00:10:25 po starých časech se bude vždycky stýskat.

00:10:32 Ale to už nebyla moje doba.

00:10:34 Já už byl dávno na prkně.

00:10:39 Tradice užívání umrlčích prken se v českých zemích udržela

00:10:43 nejdéle právě na Šumavě.

00:10:45 Později zanikla s odchodem německy mluvících obyvatel.

00:10:50 Do té doby však bylo prkno tím, co provázelo nebožtíka

00:10:54 na poslední cestě, na zádušní mši i na hřbitov.

00:10:58 A poté, co z prkna sklouzl do hrobu, stal se z často pečlivě

00:11:03 vyřezávaného prkna pohyblivý pomník.

00:11:10 Prkno nemuselo zůstávat na hřbitově, ale mohlo se vrátit do kraje,

00:11:15 kde bylo i moje místo.

00:11:20 Doplňoval tak svébytnou a tajemnou šumavskou krajinu.

00:11:25 Stalo se součástí jejich proměn, vázalo minulost s přítomností,

00:11:31 dokončovalo životní cyklus lidí i stromů.

00:11:36 Nikdo si nedovolil prkno použít k jinému účelu,

00:11:40 udělat si z něj např. kus nábytku.

00:11:43 To by vás nebožtík strašil tak dlouho,

00:11:47 než byste svou chybu napravili.

00:11:52 To moje zůstalo na dohled kostelu, mohl jsem sledovat,

00:11:56 jak moje Zhůří dál prospívá a roste.

00:12:00 Kterak i sem se dostávají nové vymoženosti a nové myšlenky.

00:12:05 Domy zůstaly až do konce dřevěné, střechy šindelem pokryté.

00:12:10 Jen kostel a starostův dům byly kamenné.

00:12:17 Ve 30. letech stálo ve Zhůří téměř 90 domů, žilo tu přes 600 lidí.

00:12:24 V celém obvodu zhůrské fary, kam náleželo ještě dalších

00:12:28 13 vsí a samot, bylo přes 1 tis. obyvatel,

00:12:32 převážně německých katolíků.

00:12:36 V samotném Zhůří bylo Čechů asi 20 a Mnichov

00:12:40 proto změnil na první pohled jen málo.

00:12:45 Vztahy Čechů a Němců byly vinou

00:12:47 tvrdých zásahů zvenčí zničeny.

00:12:53 Královský Hvozd, to byly vždycky lidi z Bavor,

00:12:57 němečtí pastevci, ne čeští rolníci.

00:13:02 Ale vrchní rychtář musel umět česky.

00:13:06 Stodůlecká rychta byla celá česká a Češi byli i v těch ostatních.

00:13:12 A i když místní neuměli pořádně psát, domluvili se vždycky.

00:13:18 Asi jsem žil v příliš jiné době na to, abych tyto věci pochopil.

00:13:24 To já měl skoro blíže k Bílé hoře, když se Králováci

00:13:29 ještě bili za českého lva.

00:13:35 Po Mnichovu čekal Zhůří osud všech sudetoněmeckých obcí.

00:13:39 Nemnoho zdejších Čechů bylo odsunuto, bývalá svobodná rychta se stala

00:13:46 součástí Třetí říše.

00:13:50 Muži byli odvedeni do Wehrmachtu, ženy, děti a staří se snažili udržet

00:13:55 ves a hospodářství v chodu.

00:13:59 Ale krvavá válka si našla cestu i do odlehlých koutů Šumavy.

00:14:05 Psal se duben 1945, když se na dohled Zhůří ocitla

00:14:10 americká osvoboditelská armáda.

00:14:14 A válka neválka, místní okamžitě rozvěsili bílé prapory.

00:14:22 7 let bylo až moc a představa tisícileté říše,

00:14:26 o které mluvili vyšinutí vizionáři, dávno děsila i je.

00:14:35 Jenže v obci byla i skupina německých kadetů, kteří se nemínili vzdát.

00:14:42 A nad Zhůřím začala létat letadla, která shazovala bomby.

00:14:48 Znovu po tolika letech se hraniční Královský Hvozd

00:14:52 ocitl ve válečném víru.

00:14:56 Zhůří však stálo na špatné straně a útočiště v něm protentokrát

00:15:01 našli uzurpátoři.

00:15:07 Na domech ve Zhůří však zůstaly viset bílé prapory.

00:15:13 A dorazila další německá jednotka s ukořistěnou americkou technikou.

00:15:19 Zvenčí tak Zhůří vypadalo jako Američany osvobozená vesnice.

00:15:25 Jedni z posledních amerických vojáků vinou toho padli u Zhůří dřív,

00:15:31 než si uvědomili, že se ještě bojuje.

00:15:35 Američané pak byli přesvědčeni, že na ně Zhůrští nastražili léčku.

00:15:41 Většina jich přitom seděla ve sklepích.

00:15:44 Chránit hranici proti vojsku českých spojenců už nechtěli.

00:15:52 Boje však byly těžké, 7 domů vyhořelo,

00:15:55 kostel přišel o střechu, zraněných bylo plno.

00:16:02 Američané vyhráli, ale pachuť zrady zhůrských Králováků, lidu,

00:16:09 který se po většinu své existence honosil českým lvem ve znaku,

00:16:15 ta už nezmizela.

00:16:19 Ale válka skončila a obnova Zhůří započala.

00:16:24 Pak přišel odsun, který se týkal naprosté většiny místních.

00:16:30 Mnozí však na něj nečekali a překročili ilegální hranici

00:16:35 s více než povoleným množstvím majetku.

00:16:38 Na jejich místo přišli jiní - Češi i Slováci,

00:16:43 vznikla zde česká škola.

00:16:45 Vesnice se pomalu vracela k životu a poté přišla vojenská komise

00:16:53 a po ní třetí odsun.

00:17:01 Na 90 domů, pila, hamr i elektrárny, 6 hospod, kostel, fara, škola,

00:17:10 řemeslnické dílny, domovy 600 lidí, to všechno posloužilo za cíl armádě

00:17:18 na jich novém cvičišti - Dobrá Voda.

00:17:24 Zhůří bylo srovnáno se zemí.

00:17:27 Zem pokrytá nábojnicemi, střepinami bomb,

00:17:31 protitankovými zátarasy.

00:17:33 Nezbylo nic, jen kusy zdí kostela, na jehož místě

00:17:40 byla na přelomu tisíciletí postavena nová kaplička

00:17:44 Nejsvětější Trojice.

00:17:48 Hřbitov byl pietně upraven, byly vztyčeny pomníky

00:17:52 a informační tabule připomínající turistům

00:17:56 osudy tohoto kraje a dávné královácké rychty.

00:18:41 Skryté titulky: Jarmila Garbová Česká televize 2012