00:01:02Au, au.

00:01:09Pomozte mi.

00:01:26Já nechci! Nechci.

00:01:29Nechci. Nééééé.

00:01:41Už jedeš?

00:01:43Také bych jel domů, ale mám smůlu.

00:01:47Ty máš štěstí.

00:01:49Mlč!

00:01:50Máš rodinu?

00:01:52Nech mě na pokoji!

00:01:54Máš štěstí, žes potkal mě. Štěstí v neštěstí.

00:02:00Chceš bejt bohatej? Co?

00:02:06Odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim hříšníkům.

00:02:10Chraň nás od pokušení a uzdrav nás, nemohoucí.

00:02:11Blahoslaveni budiž my, nemohoucí.

00:02:14Neboť ráj spatřiti je těm, kdo jsme nemohoucí.

00:02:21Přestaň!

00:02:23-Co to plácáš?
-Jeď domů.

00:02:26Jeď! Budou z tebe mět radost tvé děti, až tě uviděj takhle.

00:02:30Budou mít radost z dalšího hladového krku.

00:02:34Nebo seš snad císař? Máš zlatý slepice, co?

00:02:40-Tak co?
-Co chceš?

00:02:43-Nejdřív řekni: chci bejt bohatej.
-Děláš si srandu.

00:02:48Řekni to, řekni! Chci bejt bohatej!

00:02:52Seš pitomec.

00:02:55Tak jeď! Chtěl jsem, abys mně pomohl.

00:03:09Vidíš?

00:03:11Víš, jakou to má cenu?

00:03:15Potřebuju, abys to schoval.

00:03:17Ty jedeš domů!

00:03:19Tak to schovej! Po válce, až to všechno skončí,

00:03:22tak to prodáme a budeme...

00:03:25Však ty už víš co. Řekni to!

00:03:32Uděláš to? Tak uděláš!

00:04:17-Co tu děláte?
-Nic. Udělalo se mně nevolno.

00:04:22Mám vám pomoct?

00:04:23-Ne, už je to dobré, pojedu sám.
-Já vás raději odvezu.

00:04:52Kdyby nebylo mě, neměl bys nic. Teď mám všechno v rukách já.

00:04:57Rozhodnu o tom, co se udělá.

00:05:01-A já si to mám nechat líbit?
-Protože já to budu pašovat!

00:05:04Já riskoval, já byl odpovědnej, jasný?

00:05:07Ty ses hezky schoval, až bude všechno v suchu.

00:05:10Pěkně v teplíčku, co? Co sis myslel?

00:05:12Ale vždyť je to moje práce, já to celý vymyslel!

00:05:16Tys mně to všechno ukrad!

00:05:18Myslíš, že si něco dělám z toho, že sis přišel pro vejslužku?

00:05:21Co se mi to snažíš nakecat? Beze mě bys neměl vůbec nic!

00:05:24Sklapni! Buď zticha!

00:05:26Tak poslouchej. Ten obraz mám já. Ty nemáš nic.

00:05:33A beze mě seš namydlenej. Takže já rozhodnu o tom,

00:05:36co s tím uděláme. Ty se hezky seber a vypadni!

00:05:41Nech mně tady adresu a já ti dám vědět.

00:05:48No to určitě! Já se vrátím a pak si tě podám.

00:05:52Převrátím to tady naruby.

00:05:54Skus to! To ti nepomůže.

00:05:57Zatracenej hajzl! Hajzl! Hajzl!

00:06:04Padej!

00:06:10Uvidíme!

00:07:00Nepojedeme naproti Ladislavovi, tatínku?

00:07:03Ne, ještě ne.

00:07:06-Je chladno, nastydneš!
-Ne, povídám.

00:07:11Ty zimy jsou čím dál tím delší.

00:07:14Jaro a léto uletí, sotva se listí zazelená, hned žloutne a opadá.

00:07:23Jsem jak to zimní slunko. Také nemám sílu.

00:07:28Proklínám to všechno. Celej život. Válku, která mě zničila.

00:07:35Kdyby ještě žila tvoje matka, dala by mi za pravdu.

00:07:38Nic se nám nezdařilo. Nic.

00:07:58Pojď, nedopustím, aby se to opakovalo.

00:08:00Tatínku! Musím do práce.

00:08:02Pamatuj si co, říkám. Nedopustím, aby tvoje děti zažily, co já.

00:08:06Bídu, dřinu od rána do večera.

00:08:09Vyhodí mě, jestli přijdu pozdě. Víte, že si to nemůžeme dovolit.

00:08:12Mlč! Poslouchej. Ty budeš bohatá. Tvý děti budou rozmazlený.

00:08:16Ladislav tady bude každou chvíli. Musíte na něj počkat.

00:08:19Budete žít v blahobytu. Budeš mít služebnou a bonu k dětem.

00:08:24Tak to bude spravedlivý.

00:08:29Beru si jenom to, co jsem tou zkurvenou válkou ztratil.

00:08:52Kde ses flákal?

00:08:55Něco jsem hledal.

00:08:57-To nemohlo počkat?
-Nemohlo.

00:09:01Vy víte, co jsem hledal.

00:09:07Slyšel jsem vás, jak jste se o to hádali.

00:09:11-Kde to je?
-Tak to bys chtěl vědět.

00:09:14-Vlastní syn mě chce okrást.
-Vy víte, že to není pravda.

00:09:18Staráme se o vás, i když jste...

00:09:23Mrzák, jen to řekni. Mrzák jsem, ale žebrák ne.

00:09:27Ta vaše penze nestačí ani na to, co sníte.

00:09:30Jestli to má nějakou cenu, tak to prodejte. A bude nám líp.

00:09:34-Ještě není správná chvíle.
-A kdy bude?

00:09:37Za pár roků. Za pár let za to bude víc, mnohem víc!

00:09:42Do té doby se se sestrou udřeme. Peníze potřebujeme teď, ne někdy.

00:09:47Musíme čekat. Já rozhodnu kdy. Už se o tom nebudeme bavit.

00:09:51Tak si čekejte.

00:09:55Vrať se, přece mě tu nenecháš?

00:09:59-To mám zmrznout?
-Alespoň by o jeden krk ubylo.

00:10:08Kolem nikdo není, jen ty a já.

00:10:10Říkal jsem ti, že to z tebe dostanu.

00:10:13Kam jsi to schoval?

00:10:14-Kam jsi to schoval?
-Pomóóct!!!

00:10:18Řekni to! Kam jsi to schoval. Tak to řekni!!!!

00:10:37-Jé, hele, vozík.
-Jééé.

00:10:41Neběhejte tak daleko. Držte se mě.

00:10:46Děti, nechte toho! To není na hraní.

00:10:49Slezte, nebo nám někdo vyhubuje.

00:11:01Vidíš to, Karlíčku, ty noviny se nedají číst.

00:11:04To jsou samý mordy, násilnictví, blbý kecy politiků.

00:11:08To by se člověk zbláznil.

00:11:11Tak je nečti a pojď mně pomoct.

00:11:13Tak já neříkám, že se nedají číst, ony se nedaly číst nikdy.

00:11:18No pojď, Karlíčku, pojď. Tatínek půjde pomoct mamince.

00:11:27Tady si hraj, tady máš noviny a můžeš si číst. Výborně.

00:11:34Trochu pomůžeme mamince. Se žehlením.

00:11:39To znáš, jak píše paní doktorovi: pane doktore, promiňte,

00:11:42můj manžel mě neustále obtěžuje při žehlení, a proto promiňte

00:11:47mé roztřesené písmo.

00:11:50Nech toho, mám za chvíli schůzku s Líbalem.

00:11:53S Líbalem má schůzku moje žena, ale s vlastním mužem se líbat nechce.

00:11:57Já si dám inzerát. Ženatý muž hledá ztracené polibky své ženy.

00:12:01Poctivému nálezci 10 000.

00:12:03Prosím tě, zanes to do ložnice.

00:12:06A nebo si dám inzerát: vyměním za jinou mou ženu jedinou.

00:12:11TELEFON

00:12:12Tak vidíš, já jsem ti chtěl pomáhat,

00:12:15ale jak vidíš, tak to nejde.

00:12:19Arazím. Slyším.

00:12:22Cože? Aha, a nic jiného se neděje?

00:12:26Hned jsem tam.

00:12:29No vidíš, hezky můžeš mamince něco přečíst. Třeba tady z rubriky:

00:12:33Jak si dlouho udržet šťastné manželství. Výborně, Karlíčku.

00:12:41Znáš ten recept? Krmte tu bestii dobře.

00:13:09Nemůžeš s tím konečně něco udělat?

00:13:16No takhle je to po kolikátý?

00:13:43-Dobré ráno.
-Nazdar Béďo.

00:13:46Ne tak nahlas, prosím tě. Potichu, ano.

00:13:49To tě tak vzala ta oslava?

00:13:51Já mám takovej dojem, že se mně rozskočí hlava.

00:13:55Nemáte někdo aspirin?

00:13:57Počkej, mám.

00:14:00Já jsem neměl pít tu slivovici.

00:14:05Blbec! Slivovici na víno. Zatracený narozeniny.

00:14:10Já jsem takovej vůl. Mně je vám mě tak líto.

00:14:16-Dobrý den.
-Dobrý.

00:14:19K tomu znalci se mnou pojede Čenda a Béďa.

00:14:22Já nemůžu. Já tady mám, já tady mám, já, já...

00:14:27Tak jestli na tebe něco leze, tak zůstaň doma.

00:14:30-Já jsem v pořádku, já to zvládnu.
-Máš jen zdravou lesní barvu, že.

00:14:35S tím vínem tomu moc nerozumím. O co jde?

00:14:37Volal vinař z Kroutěnic, že se mu ztrácí víno.

00:14:40Ale pořádně jsem nerozuměl nic. Byl tak rozčilený, pořád opakoval

00:14:43Modrý Portugal a Vavřinec.

00:14:46Ne, prosím vás, víno já nemůžu, můžu, nesmím, musím, musím...

00:14:56-Zatracený narozeniny.
-Jo, takhle.

00:15:00Takže na to víno pojede Jarý z výchovných důvodů.

00:15:04A Zahálka s ním, když má péči.

00:15:08Milostivá paní, bude to hotové pozítří a budou skvostné.

00:15:12-Děkuji vám.
-Spolehněte se.

00:15:14Já bych navrhoval, jestli dovolíte,

00:15:16že bychom to zarámovali nějak takhle?

00:15:19Velmi vkusné, souhlasím. Děkuji.

00:15:21Také jsem moc rád. Napíšeme lísteček.

00:15:29Děkuji vám, jste příjemný mladý muž.

00:15:32-Prosím?
-Jste příjemný mladý muž.

00:15:36-Velice děkuji za poklonu.
-Na shledanou.

00:15:43-Zdravíčko.
-Zdravíčko.

00:15:47Ne, slečno Eli! Vy jste v Brně?

00:15:52No, jak vidíte. Přijela jsem jenom na skok.

00:15:55Ale vyčítala bych si, kdybych se nestavila za starými přáteli.

00:15:59Ludmila tady není?

00:16:00Zatím ne. Ale každou chvilku tady má být.

00:16:03-Můžu si sednout?
-Samozřejmě, tady, nebo tady?

00:16:09-Mohu připravit čaj, nebo kávu?
-Raději čaj, prosím.

00:16:13Ale počkejte, nejdřív mně vyprávějte, co je tady nového.

00:16:16Nového. Od toho trapného okamžiku s mojí barevnou hlavou bohudík nic.

00:16:21A co tam u vás? Jak tam žijete. Vyprávějte.

00:16:25To víte. Vídeň je Vídeň. Tam se pořád něco děje.

00:16:29A ty filmové ateliéry, to je svět sám pro sebe.

00:16:32Já jsem neměl...

00:16:33Ludmilko!

00:16:35Eli, no to je překvapení. Kdy jste se vrátila?

00:16:39Včera v noci.

00:16:41Vám to sluší, musíte mně vypravovat co nového.

00:16:45Tomu nebudete věřit.

00:16:48Pojďte za mnou. Hned jsme zpátky, pane Líbale.

00:16:51Ano, já zatím připravím čaj a pro sebe kafe s jedem.

00:16:59Chviličku počkejte, prosím, pan doktor přijde hned.

00:17:02Děkujeme?

00:17:16Hele, pojď sem.

00:17:18Já bych si tipnul. Podle mě je to Rembrandt. Co ty?

00:17:22Já netipuju. Moje výtvarné vzdělání skončilo na obecní škole trojkou.

00:17:27A to ještě učitel přimhouřil oči.

00:17:29Tak vidíš, já měl dvojku a znám jenom Rembrandta.

00:17:32Rembrandt to není, pánové. Ale možná někdo jiný.

00:17:37Stejně zajímavý. Vidíte to nanášení barev? To stínování.

00:17:42Když se podíváte z blízka. Dovolíte? Ta struktura.

00:17:47Mistrovské dílo. A velmi staré. Soudil bych tak počátek 16. století.

00:17:52A jsem si téměř jist, že je to Tizian. Rané dílo.

00:17:57Ale není to nikde podepsaný.

00:17:59To dílo bylo dost barbarsky vyříznuto

00:18:02a podpis zůstal tam někde na okraji v rámu.

00:18:05Ten, kdo to udělal, buď spěchal nebo nevěděl, co dělá.

00:18:08No, nevěděl, že krade.

00:18:10Potíž je v tom, že mně není nic známo o tom,

00:18:13že by tohle plátno bylo odcizeno. Něco vám ukážu.

00:18:19Podívejte se. Portrét mladého muže. Možná Tizianův autoportrét.

00:18:25Visí v galerii v Londýně.

00:18:27Ale jak si to vysvětlujete? Dva stejné obrazy?

00:18:30Běžně se dělaly studie, nebo se měnila kompozice.

00:18:33Nebo měl zákazník jiné přání a původní malba zůstala.

00:18:37A kdyby tenhle byl ten pravý?

00:18:39Je to lákavé, ale nerad bych se ukvapil.

00:18:42Musím ještě provést řadu zkoušek, ale bez ohledu na výsledek

00:18:46je objevení obrazu velmi podivné. Muselo to být pevně srolované,

00:18:50proto to tak opatrně vypínáme.

00:18:53Jakou to může mít cenu?

00:18:55Kdyby to byl Tizian, tak by na to nestačilo rozhodně to,

00:18:59co my tři vyděláme za celý život.

00:19:02Ale pak by s tím prodávající asi nešel do tuctového starožitnictví.

00:19:07Hraji tam takovou operetní tanečnici,

00:19:10do které se zakouká továrník Gárniš.

00:19:12Mám tam i takové malé taneční číslo.

00:19:14-A jak se ten film jmenuje?
-Štěstí pana Gárniše.

00:19:17To si musím zapamatovat. A když to budou dávat v biografu tak, půjdu.

00:19:22Není to žádná velká role, ale nějak se začít musí.

00:19:25Snad ta velká úloha jednou přijde.

00:19:27Moc bych vám to přála. A kdy se vrátíte?

00:19:30Pozítří. A teď už půjdu. Tady pana Líbala zdržuji od práce.

00:19:33Ani v nejmenším.

00:19:35Stejně si ještě potřebuji zařídit spoustu věcí. Tak někdy příště.

00:19:39Rádi vás zase uvidíme.

00:19:41Tak se opatrujte v tom velkosvětě a mějte se hezky.

00:19:46-Na shledanou.
-Na shledanou.

00:19:49Kdyby vás to zajímalo, tak nikoho nemá.

00:19:52-Jak to myslíte?
-Bože, vy jste tak natvrdlý.

00:20:01Slečno Eli! Promiňte prosím, počkejte.

00:20:05Já se omlouvám, že jsem tak smělý, ale chtěl jsem se zeptat...

00:20:10-Šla byste dnes večer...
-Kam?

00:20:16Tak jako? jste laskavá, promiňte.

00:20:26Ruku líbám.

00:20:37Pánové, já jsem ten obraz přijal do komise v dobré víře.

00:20:41Já mám vždycky všechno v pořádku. Tady, podívejte se.

00:20:44Vyplatil jsem 2000 zálohy a zbytek až podle toho,

00:20:47co se zjistí na expertíze. A ta mě bude stát další peníze.

00:20:51Já vás nepodezírám z nekalosti. Jen jsem se chtěl zeptat,

00:20:54ten pan Krejza, když vám ten obraz přinesl, jak se choval?

00:20:59Byl trochu nesvůj. Ale to není nic neobvyklého,

00:21:02když se člověk v tísni, musí rozloučit s rodinným kouskem.

00:21:05Tedy, alespoň podle oblečení soudím, že se panu Krejzovi nevede.

00:21:09-Řekl vám, jak k němu přišel?
-To jsem se neptal.

00:21:13Ctím, že lidé mohou mít různé důvody.

00:21:15Já věděl, že mně to jméno něco říká.

00:21:18-Neumíš zaklepat!
-Promiň.

00:21:22-Co máš?
-Případ válečného invalidy Krejzy.

00:21:26Podívej. Pátrání uzavřeno. Jedná se o pohřešovanou osobu.

00:21:32Nedostatek poznatků neumožňuje jiné uzavření. Ale podívej se tady.

00:21:36Poslední bydliště toho invalidy se shoduje s dnešní adresou

00:21:41nějakého Ladislava Krejzy. Syna a prodejce našeho Tiziana.

00:21:49A víš, co je na tom zajímavý? Že to vyšetřoval náš starej.

00:21:55-Myslíš Šiktanc?
-Jo, jo.

00:21:58Čendo! Máš u mě panáka.

00:22:05Vzpomínám si. Podivný případ. Vrátil se z války jako invalida

00:22:09a pak zmizel beze stopy. Ale k násilnému činu

00:22:12chyběl jakýkoliv motiv. Kdo by si co vzal na takovém chudákovi?

00:22:17Ten obraz mohl být motiv.

00:22:18Já už nevím, jak to přesně bylo, ale syn ho nějak vyvezl

00:22:22na tom invalidním vozíku na procházku na hradby

00:22:26a vrátil se domů sám.

00:22:28A tam ho praštil do hlavy.

00:22:30To jsem si myslel taky, ale neměl jsem v ruce nic.

00:22:33Žádné stopy. Krom toho ten syn by neměl žádnou možnost

00:22:37to tělo někam zašantročit. Všechno jsme prohledali.

00:22:42Prosím, pánové.

00:22:44Děkujeme. Vladěnko, také bych si vzal kousek.

00:22:47Ale ty jsi už měl, tatínku. Na tu cukrovku víc nesmíš.

00:22:53Jen jsem se chtěla zeptat. Co Ludmila?

00:22:56Ta se může teď ztrhat.

00:22:58Karlík zlobí, to znamená že je po mně.

00:23:00Ovšem Ludmilka, ta je hodná, ta je po mamince.

00:23:03Tak maminku pozdravujte a že budu ráda, když se zastaví.

00:23:07Rád vyřídím.

00:23:08Teď se mně to začíná všechno vybavovat. Ta jeho dcera říkala...

00:23:13Ten obraz do toho možná vnáší nové světlo. To by mohl být ten motiv.

00:23:18-A proč ho dal do prodeje až teď?
-Tak se ho zeptáme, ne?

00:23:22-Vladěnko! Mohla bys mně přinést. .
-Řekla jsem, že ne, tak ne.

00:23:28Já myslel uniformu!

00:23:31Tady mám archiv, pánové. Podívejte se sem.

00:23:34Celý ročník je v kelu.

00:23:37-Který ročník?
-Modrý Portugal. 1926.

00:23:41Všechno fuč. To jsou taková hovada!

00:23:43-Modrý Portugal. To je hrůza.
-A copak je to tady?

00:23:52Rýnský ryzlink. Ročník 1918. Archivní. To asi musí být krása.

00:24:00Že bychom..., no nic. Předpokládám, že sklep zamykáte.

00:24:08-Kdo všechno sem má přístup?
-Jenom já, jinak nikdo.

00:24:12Nikdo sem nesmí, když já o tom nevím.

00:24:14Takže jenom vy.

00:24:15A chtěl jsem se zeptat, copak máte tady v tom soudečku?

00:24:20To není soudeček, spíš sudisko.

00:24:22-Modrý Portugal.
-Tady že by byl Modrý Portugal?

00:24:28Ano, loňský.

00:24:37-Takže ten, kdo to krade, musel...
-Chcete koštnout!

00:24:41No ne, nedělejte si starosti, to já jen tak ze zájmu.

00:24:45Tak já vám pomůžu, když jste se tak nabídl.

00:24:49Ano, skleničky, opravdu si nedělejte starosti, ukažte, já vám pomůžu.

00:24:57Takže, pane Paroulku, ten, kdo to krade, musel...

00:25:00Musel co?

00:25:01Buď mít klíče od sklepa, nebo sem musel mít přístup.

00:25:07Klíče mám jenom já, a když je tu někdo se mnou, tak to mám v merku.

00:25:15-Stačí, stačí.
-Děkuju.

00:25:19Tak koštněte.

00:25:21Tak neměl bych, ale v zájmu vyšetřování...

00:25:25Taky abych se po včerejšku trochu spravil.

00:25:29-No to je ale nádhera.
-Dobrý co?

00:25:32Škoda, že ty dnes nemůžeš, když řídíš, Zahálko.

00:25:36Kdy se vám to přesně začalo ztrácet?

00:25:39-Jak kdy.
-Tak bylo to včera, před měsícem.,.

00:25:42Včera večer. Já dodávám vína do těch nóbl restaurací v Brně.

00:25:47Tak se jdu podívat, co tady mám, a málem mě trefil šlak.

00:25:51-Takže se to mohlo ztrácet dýl.
-Co já vím. Mohlo.

00:25:54Tak přejdeme k úřadování. Zahálko!

00:25:56Dá se odhadnout, jaká vám vznikla škoda?

00:26:00Takhle z hlavy, tak 4 000. A to se držím při zemi.

00:26:04Protože některé ročníky ještě podraží.

00:26:06Tak to abychom si toho považovali, že Zahálko.

00:26:11Pijte, chlapi, mám toho dost.

00:26:14Panečku, to je zvuk. Takovej dutej.

00:26:16-To ne. To není možný.
-Copak, pane Paroulku. Co se děje?

00:26:22-Koštýř. Kde je?
-Tam, za rohem.

00:26:29Prosím, pane Paroulku.

00:26:31-Je tam něco? Nic?
-Jak to že... To není možný.

00:26:40Klid, pane Paroulku. Pojďte dolů, napijte se. To vás uklidní.

00:26:47Ještě včera byl plný a dnes je tam tak půlka.

00:26:50Napijte se.

00:26:51A co je tady tohle, nějaká hadička, nebo co.

00:27:00Ti hajzli. Svině. Kterej všivák?

00:27:05Tak my jdeme na vzduch, pojďte. Tam se vám uleví.

00:27:10Všechno vyšetříme. Na všechno přijdem.

00:27:13O té hadičce se nikomu nezmiňujte.

00:27:16Nejdříve zjistíme, jakým způsobem došlo ke krádeži.

00:27:20Hadička, to je jasný.

00:27:24Zároveň zjistíme, jaká odrůda byla odcizena.

00:27:28-Zahálko, co je to tady?
-Červený.

00:27:33Červený. Na vzduch, na vzduch.

00:27:37A vrátit tam, kde to bylo, ať víme, kde jsme to...

00:27:49To je Vavřinec.

00:27:52-Co je, Zahálko?
-Béďo, odjezd.

00:27:54Běž na vzduch, ano. ? Běž, běž.

00:28:02Je to Vavřinec.

00:28:04Až je chytím, já je rozčtvrtím. Já je vykostím, prevíty podělaný.

00:28:12Tak jestli tomu dobře rozumím, tak vy nic nevíte,

00:28:15ani jste nikoho neviděli.

00:28:19Sem do sklepa smí jen táta. Nikdo jiný tam nechodí.

00:28:23Ničeho zvláštního jste si nevšimli?

00:28:26Krást mně. Paroulkovi. Víno! Já je!!

00:28:30Nechte toho. No tak. Pojďte se na chvíli projít.

00:28:34Promiňte, pane štábní, to jen ten vztek musel ven.

00:28:37-Já vám rozumím. Už je pryč?
-Kdo?

00:28:40-Ten vztek.
-Jo.

00:28:42Výborně, takže si to můžeme zrekapitulovat.

00:28:45Cizího byste si tady asi všimli.

00:28:47Když to vypadá na opakované návštěvy.

00:28:51A co kdyby to byl někdo ze sousedů.

00:28:54-Řekněme ze závisti.
-Ti mají svého dost.

00:28:57-Nepohádal jste se s někým?
-Se starým Vařekou.

00:29:00-No vidíte. A kdy?
-On už je 10 let pod drnem.

00:29:04-Starý Vařeka to asi nebyl.
-Asi ne.

00:29:08-Ten klíč máte jenom jeden?
-Jenom jeden.

00:29:11A kde ho necháváte? Víte, jestli se k němu nedostal někdo nepovolaný.

00:29:15Víte, já s ním i líhám. Tu moji to vždycky rozčiluje,

00:29:19protože ona vždycky chmatá, víte co?

00:29:22-Pořádný macek.
-Však jsem na něj také pyšný.

00:29:27Starý nebyl tak pěkně vyvedený.

00:29:29Počkejte, chcete říct, že jste měl nějaký jiný klíč?

00:29:32Říkám. Zlomil se mně. Tak mně synovec udělal nový a pěkný.

00:29:36Kluk je šikovný a to se teprve učí.

00:29:39A kde bychom toho vašeho šikulu našli?

00:29:42Teď bude ještě v dílně u mistra.

00:29:44Co kdybyste si zatím dal něco k jídlu?

00:29:47-No, to není špatný nápad
-Uzené, okurek, vínečko.

00:30:18Tady se ale vůbec nic nezměnilo. Kdybych nevěděl, že je to už 17 let.

00:30:25-Pan strážmistr.
-Mezi tím jsem povýšil.

00:30:30Vrchní strážmistr ve výslužbě. Můžeme dál?

00:30:43Proč to znovu vytahujete? Já už jsem na to dávno zapomněl.

00:30:48A to co jsem věděl, to jsem vám řekl už tenkrát.

00:30:52-Všechno ne.
-Co ještě chcete vědět?

00:30:55Posaďte se.

00:31:07Víme, že se snažíte prodat obraz. Nemá cenu zapírat.

00:31:12Vaše sestra mně tenkrát řekla, že jí tatínek sliboval bohatství.

00:31:17Je to obraz vašeho otce, že ano?

00:31:25-Tak mluvte.
-Ten obraz jsem našel na půdě.

00:31:34-Kdy?
-Nedávno.

00:31:38Ne před lety? Nebylo to náhodou tak,

00:31:41že jste se otce zbavil abyste získal ten obraz?

00:31:46Chci vědět tady a teď, co se tam na hradbách stalo.

00:31:50-Já nic nevím. Vážně.
-Tomu já nevěřím.

00:31:54Zatím vás nevyslýcháme.

00:31:58Až vás převezeme na pátračku, bude to mnohem horší.

00:32:02Měl to dobře schovaný. Tady v té dutině.

00:32:07Koho by to napadlo. I kdybych to našel kdysi.

00:32:10Stejně bychom se z toho srabu nevyhrabali. Bohatství!

00:32:13Budu rád, když za to dostanu pár tisíc. Polovinu dám sestře,

00:32:17ať si s láskou vzpomene na otce.

00:32:20-Lepší uzené jsem ještě nejedl.
-To náš děda.

00:32:23Nikdo neumí maso naložit a vyudit jako on.

00:32:26Dědo, musím vám to uzený pochválit.

00:32:30Musíte jít blíž, on špatně slyší.

00:32:34Dědo, slyšíte? Vlastně neslyšíte.

00:32:36Dědo, říkám, to uzený, že se vám povedlo.

00:32:41Ale to už jste říkal.

00:32:45-Vy slyšíte?
-No, slyším dobře.

00:32:48Já jsem myslel, když panímáma říkala, že jako neslyšíte.

00:32:52Takhle je to lepší. Nikdo nic nechce a dají mně pokoj.

00:32:58Ne abyste to na mě řekl, to bych měl peklo.

00:33:01Poslyšte, dědo, když máte takový přehled.

00:33:04Opravdu jste neviděl, nebo neslyšel něco podezřelého?

00:33:08Koukám, že výhled máte přímo na sklípek.

00:33:14Kdyby se tam někdo motal, to by vám určitě neuteklo.

00:33:19No, mně už oči nějak nesloužej.

00:33:23Ach tak, když vy jste s tím zrakem a sluchem na tom všelijak, že jo.

00:33:27Tak co. Čich, chuť. Jak jsme na tom s chutí?

00:33:30No o chuť by nebylo. Jenže oni mě to odměřujou.

00:33:34Že by mně víc mohlo škodit na zdraví.

00:33:36Dejte pokoj. Tak si vemte a nikomu to neříkejte.

00:33:40Tak vám ho vedu. To je můj synovec Karel.

00:33:45Dobrý den, synovče. Posaď se.

00:33:48Tak co?

00:33:50Já víno nepiju, nic nevím a nic jsem neukrad.

00:33:55Tak to máme jasný. Když ani víno nepiješ.

00:33:57Doma ho drží zkrátka. A to je dobře.

00:34:00Ani tady od strýce si nedáš?

00:34:02-Ne.
-Ani potají?

00:34:03-Ne.
-Však bych ti dal, kdybys pil.

00:34:07Tak to je všechno, šikulo. To bylo rychlý, viď?

00:34:11-Tak na shledanou.
-Na shledanou.

00:34:14A tatovi vyřiď, ať přijde večer na mariáš.

00:34:17Vyřídím. Na shledanou.

00:34:19Dávej pozor. Motáš se jak ožrala.

00:34:23Na co ti mladí dneska nemyslí, že?

00:34:25Viďte, paní Paroulková. Co myslíte, na co oni myslí?

00:34:29-Nevím.
-Nevíte, já bych vám řekl.

00:34:32Ale ještě s tím chvíli počkám.

00:34:35Tak, já si myslím, že jsme tady skončili.

00:34:39A vy mu věříte?

00:34:41Alespoň co se týče toho nálezu. Shoduje se to s tím,

00:34:45co nám řekl ten znalec.

00:34:48Že to plátno bylo někde po dlouho dobu srolované.

00:34:51Krejza nemá vůbec ponětí o ceně toho obrazu.

00:34:54Zatím všechno nasvědčuje tomu, že má cenu milion korun.

00:34:58Milion?

00:34:59Proč jste nám to neřekl?

00:35:01To jste nás učil vy sám, neříkat víc než je třeba.

00:35:05Vědět to, dal jsem toho Krejzu rovnou sebrat.

00:35:11Dejme tomu, že mluví pravdu stran toho obrazu,

00:35:15ale kam se poděl starý Krejza? Vypařil se?

00:35:20-To už se asi nikdy nedovíme.
-Škoda, že na tom nemůžu dělat.

00:35:24Jako za starých časů.

00:35:28Chce to se spojit s italskou policií,

00:35:31jestli ten obraz není náhodou na seznamu pohřešovaných děl.

00:35:34Kdyby bylo něco nového, tak vám dáme vědět.

00:35:37Mám vás odvézt domů?

00:35:38Ne, když už jsem tady, dám si ještě jednu.

00:35:53-Co bude dál?
-Uvidíme, pane Paroulku.

00:35:56Co když se zase něco ztratí. Nemůžete tady zůstat?

00:36:00Třeba vy? Ženské vám ustelou v parádním pokoji.

00:36:03Tak to je lákavé, ale nemáme jenom vás, pane Paroulku, nezlobte se.

00:36:07No, to abych si sám ustlal ve sklepě.

00:36:09To i ten mariáš si budu muset odepřít.

00:36:11Tak to bych nedělal.

00:36:13Víte co, dělejte, jako by se nic nestalo.

00:36:15Jak? Co?

00:36:16Dokud nemáme důkazy, nemůžeme nikoho obvinit. Jedeme, Zahálko.

00:36:32Ten synovec, co se učí na zámečníka, je docela šikovnej,

00:36:35takže klidně mohl vyrobit duplikát.

00:36:37To vypadá slibně. Kdybyste potřebovali pomoc, tak zavolejte.

00:36:40Tak pokud máme se Zahálkou pravdu, bude to spíš jenom klukovina.

00:36:44Na to stačíme sami.

00:36:45-Je tam Zahálka?
-Je tady, sedí na sajdě a lelkuje.

00:36:52-Zahálko!
-Co je?

00:36:58Slyším vás, pane vrchní. Tady váš oblíbený Zahálka.

00:37:01Zahálka, nechte těch šaškáren. Když se už motáte kolem toho vína,

00:37:06tak dohlédněte na Béďu, ať nic nepije.

00:37:08Víte, že to potom těžko snáší.

00:37:11-Jasný?
-Rozkaz. Končím.

00:37:16-Co chtěl?
-Prej nemám nic pít.

00:37:19-Ani kdyby mně nabízeli.
-Správně, to říkám celou dobu.

00:37:23-Nepij a řiď!
-Proč to mám odnést vždycky já?

00:37:28Protože jsi z nás nejlepší. Tak jeď.

00:37:37Klepu předem! KLEPÁNÍ

00:37:39Nešaškuj!

00:37:42-Máš ty fotky?
-Ty seš dobrej.

00:37:44Sotva jsem pověsil film, aby uschnul. Co je ti?

00:37:47-Viděl jsi ducha starýho Krejzy?
-Ále.

00:37:50Uvědomil jsem si, když jsem dneska viděl našeho starýho,

00:37:54jaký to asi jednou bude v penzi.

00:37:58-Na houby.
-Nestraš!

00:38:03Ale stejně mně to náhlý zmizení nejde do hlavy.

00:38:06Třeba tenkrát Šiktanc něco přehlíd. Tak se na to podíváme.

00:38:18Připadá vám to možná divné, že se vracíme k případu vašeho otce.

00:38:23Ale jsou jisté nové okolnosti. Vy jste nám tenkrát řekla,

00:38:28že bratr přišel domů pozdě a že byl v podroušeném stavu.

00:38:34Já už si to moc nepamatuju.

00:38:38Víte o tom, že má po otci obraz a snaží se ho prodat?

00:38:44Obraz? O tom nevím. Jaký obraz?

00:38:49Velmi starý. Ze 16. století. A velmi cenný.

00:38:58Ach tak. Pro kristapána, tatínku. Sliboval, že budu jednou?

00:39:11Celá situace je teď taková, že se můžeme domnívat,

00:39:14že váš bratr se možná na tatínkovi dopustil něčeho horšího,

00:39:20než že ho jenom nechal na těch hradbách.

00:39:26Já to nechápu. Co by měl bratr otci udělat?

00:39:34To ne. To ne.

00:39:39Já vám nevěřím.

00:39:43Jak můžete? Běžte pryč.

00:39:49Běžte pryč!

00:39:56Tak se držte. Tfuj tfuj.

00:39:59Já bych tam radši nešel.

00:40:01V tom případě končí naše obchodní partnerství.

00:40:05No, to abych tam tedy radši šel, ne?

00:40:09-Kytka!
-Kytka.

00:40:12Jak poprvé do školy.

00:40:25Tak kdepak to tenkrát bylo?

00:40:28No prosím tě, zbláznil ses? Kam dám talíře?

00:40:31Promiň, Vladěnko, nějak jsem úplně zapomněl na čas.

00:40:34Jak by se ti líbilo, kdybych já zapomněla na večeři?

00:40:39Už zase jenom jablíčko?

00:40:42Ale tatínku, tobě ta uniforma pořád tak krásně sekne!

00:40:49Dobrou chuť.

00:40:53To já jsem vždycky chtěl, Béďo. Mít vinici, moře...

00:40:58-Ty bys chtěl mít moře?
-Moře vína, víš.

00:41:01Abych ho prodával. Ale neprodával bych nic.

00:41:04Všechno bych si nechal sám.

00:41:06-To bys všechno vypil?
-Všechno.

00:41:08-Sám, ani mně bys nenechal?
-Ani tobě bych nenechal.

00:41:12No, pokud by mně ho ale neukradla rodina, víš?

00:41:19-Slyšel jsi?
-Slyšel.

00:41:34Pojď! Jdeme!

00:41:42Já pořád vyprávím o sobě a nepustím vás ke slovu.

00:41:46Řekněte mně něco o sobě.

00:41:47Já nevím, co bych vám o sobě řekl.

00:41:50Mně je příjemnější dívat se na vás, poslouchat vaše historky od filmu.

00:41:54Můj život, to je jen od rána do večera fotoateliér.

00:41:58-A nic jiného?
-Ne, ne. Nic jiného.

00:42:00Baví vás to alespoň?

00:42:02No, někdy mám takový pocit, že mám to nejnudnější povolání na světě.

00:42:09To víte, lidé přijdou, chtějí vyfotografovat,

00:42:12co taky jiného od fotografa.

00:42:15Nejhorší jsou ale takové ty paničky,

00:42:17co místo hlavy mají hlávku zelí. Chtějí, aby vypadaly jako orchidej.

00:42:24Tak se mi zdá, že potřebujete změnu.

00:42:27Povyražení. Co kdybyste si se mnou udělal výlet do Vídně?

00:42:31-Jaký výlet?
-Prostě výlet. Na pár dní.

00:42:34To lidé občas dělají. Vzala bych vás do ateliérů,

00:42:38zašli bychom do opery. Karl, můj asistent ze studia,

00:42:41nám určitě sežene lístky.

00:42:44Proč by nám váš přítel sháněl lístky?

00:42:47Karl je jen můj známý.

00:42:49-Já nevím, já tady mám moc práce.
-Na pár dní prostě zavřete.

00:42:55Paničky to vydrží.

00:42:57-Na Vídeň?
-Na Vídeň.

00:43:00I když nevím, nevím. Já jsem tam nikdy nebyl.

00:43:05Jste k zulíbání.

00:43:28-Podej mi to!
-Neber mi ji, ty jsi teď měl.

00:43:32-Hele, nevyglgej to všechno!
-Však načneme další.

00:43:37-Jedna nám dneska stačí.
-Co, ty, co?

00:43:43Na nějakou dobu se tady nebudeme scházet.

00:43:46Já sem budu chodit, jak budu chtít. Jestli se bojíš.

00:43:49Abyste se ale nemuseli klepat před těmi četníky.

00:43:52Takoví strejdové! Já bych před nimi ani brvou nehnul.

00:43:59Já mu dám strejdové. Zapískám a jdeme tam.

00:44:05Píšťalka.

00:44:09Stůjte!

00:44:11-Jménem zákona!Tak vás máme, lotři.
-Já to říkal. A jsme v loji.

00:44:17Tak. Který z vás ani nehne brvou? Ty? Nebo ty? Ty snad?

00:44:22To von. Von nás k tomu navedl. Von nás k tomu donutil.

00:44:26Co, co to je v tý ruce. Chlastat víno rovnou z lahve.

00:44:31Že se nestydíte. K tomu vás taky navedl on? Dýchni na mě!

00:44:36Máš něco s pusou? Normálně na mě dýchni.

00:44:41Fuj! Ty čuně.

00:44:47Vy tady ale máte zásobičku. Chlapečkové.

00:44:55Prověříme předmět doličný.

00:45:04Modrý Portugal. 26. ročník.

00:45:11Tak, panáčkové. Teď máte utrum.

00:45:22Tak, děkuji za krásný večer.

00:45:24To já děkuju. Bylo to s vámi moc hezké.

00:45:27-Co když teprve bude...
-Jste moc milá.

00:45:34-Milá?
-Myslím tak všeobecně.

00:45:42-Že děkuji Ludmile za kytku.
-Není zač.

00:45:56Tak ty sis vzpomněl pro taťku s mým vínem.

00:46:00Já tě přerazím, že tě máma nepozná.

00:46:04Počkej. počkej. Nech ho. Já mu domluvím.

00:46:09Karle, dívej. Ty parchante! Já to z tebe vymlátím.

00:46:15Nemysli si, že mě utečeš, ty zmetku.

00:46:19Nemysli si, že tě nechytím. Já tě stejně chytím.

00:46:24Byla to jenom klukovina, pane Paroulku.

00:46:27-Pěkně drahá klukovina.
-Většina archivů se vám vrátila.

00:46:30Ty kluky bych ještě pochopil, taky jsme za mlada popíjeli.

00:46:33Ale že vy, tato, to budete krýt, tomu bych nevěřil.

00:46:36Neměli jste mě oddělovat. Jenom Karel měl se mnou slitování.

00:46:41Teď se budete moct litovat navzájem. Nedostanete ani slzu!

00:46:44Tak, my jsme tady skončili.

00:46:51Vy jste neskončili.

00:46:54To mně trochu připomíná moje dětství. Tenkrát jsme

00:46:57mýmu tátovi chodili na uzený a jednou jsme se tak přežrali,

00:47:00že mě z toho chytnul žlučník.

00:47:02Ty vypadáš, že na to uzený tátovi chodíš dodneška.

00:47:05Měl bys trochu shodit.

00:47:07-No. Od tebe to sedí
-Hele, nech toho.

00:47:09Já můžu, protože po třech dětech už ta figura není, co bývala.

00:47:15S tím vínem se to vysvětlilo, Béďa to sepíše.

00:47:19Jo, je to vysvětlený, ale není ten případ zcela uzavřený.

00:47:22Jak to?

00:47:23No on ten chudák Paroulek nás zve na takovou ochutnávku.

00:47:29Posezení k němu do sklepa. Samozřejmě kromě vás.

00:47:32Nebo včetně vás?

00:47:34-Zahálka, co jsem říkal.
-Do teď neměl ani kapku, přísahám.

00:47:39No jo. Takže to chcete dohnat.

00:47:41Já vím, takový posezení u vína končí. Vleže pod stolem.

00:47:45-Že by promluvila zkušenost?
-Hele, nech toho.

00:47:48Pro mě, za mě, klidně jeďte, ale někdo tady musí zůstat.

00:47:51Tak já si vezmu službu. Potřebuji v neděli volno.

00:47:54MNě se to hodí, ta neděle.

00:47:56-A co vy, nepojedete?
-Ne. Mám svých starostí dost.

00:48:01-Rozchod.
-Cože?

00:48:03Rozchod. Vy jako rozchod. A nezapomeňte přinést výslužku.

00:48:13-A pak mě...
-Políbila. A co vy?

00:48:17Já? Já nic. Ona utekla domů

00:48:23To je dobře. To se tak dělá. Na prvním rande.

00:48:27-Myslíte?
-Já to vím.

00:48:31Proboha!

00:48:35Slečna Váňová!

00:48:37Co s tím má co společnýho?

00:48:39-Ona se chce vdávat.
-Za vás?

00:48:41-Ne. Chce fotografii. Ještě za svobodna.

00:48:43Já jsem na to úplně zapomněl. Já to musím zrušit.

00:48:47-Ne,ne. Co kdybych ji vyfotila já?
-To nezvládnete!

00:48:50Myslíte?

00:49:10Takže, Ludmilko. Tohle je objektiv s čočkou.

00:49:13Ta má určitou ohniskovou vzdálenost.

00:49:16Pane Líbale, mluvte na mě víc lidsky.

00:49:19No, to znamená, že každá fotografovaná osoba

00:49:22musí být ve správné vzdálenosti, aby to všechno bylo ostré.

00:49:26Čas, světlo jsou nastavené, takže to už stačí

00:49:29jenom tadyhle zmáčknout.

00:49:32-A ten obrázek je tady?
-Ne, ten obrázek bude tady.

00:49:36Tady v té kazetě, ale to se všechno vymění v téhle komoře.

00:49:40K tomu se ještě dostaneme.

00:49:42-Zvládnu to?
-To já nevím.

00:49:43Já jsem vám říkal, že žádný učený z nebe nespadl.

00:49:47Pojďte. Takhle se vejdeme pod tu plachtičku a...

00:49:50-Dobrý den, pane strážmistře!
-Pane Líbale, vy si zase koledujete.

00:50:24Nejdůležitější je světlo. Musíte, s dovolením,

00:50:28obličej nastavit tak, aby na něj světlo dopadalo

00:50:31pod tím správným úhlem.

00:50:34Tak. To je ono. Teď ta poloha těla vyjadřuje určitou osobnost.

00:50:39Na poloze těla nejvíc závisí efekt fotografie. A samozřejmě na očích.

00:50:45Nejdu nevhod? Jestli překážím, tak přijdu jindy.

00:50:48Ne, ne, Karle. Pan Líbal odjíždí a já se tady učím.

00:50:55A já jsem zase přišel za svojí ženou.

00:50:58Která údajně má prodávat vedle v květinářství.

00:51:01Ale není tam. Tak poklona.

00:51:04Miláčku! Miláčku. On mně to snad dělá schválně.

00:51:07Ale ne. Za všechno můžu já. Já to tady zavřu a bude klid.

00:51:13Ne, to ne. Pěkně se to naučím.

00:51:17Nebudu přece ustupovat žárlivému manželovi.

00:51:21A tu poličku zase neodnesl.

00:51:56Tož vítám vás! Jste všichni?

00:51:59-Je nás tady dost, na tu vizitu.
-Tak správně. Vizita.

00:52:02Však už se na vás těšíme. A sklípek je jak vymydlený.

00:52:06Praporčík Ambrož. Pane Paroulku, musím vám říct,

00:52:09že my, správci zákona, jsme abstinenti.

00:52:11-To je dobře. Tak pojďte dál.
-Abstinenti!

00:52:14-Zvláště pak někteří.
-Správně.

00:52:16A o tom, kteří, rozhoduju já.

00:52:18-Já nesloužím.
-Já taky ne.

00:52:20Já taky ne.

00:52:21Proč mně to říkáte, já nejsem ve službě.

00:52:27Tak pánové, tady je ten ráj.

00:52:30Jauuuu!

00:52:32Jauuu, au, au.

00:53:17-Tak tohle bude Vavřinec.
-To je ale nádhera.

00:53:20-To krásně vypadá.
-Vavřineček.

00:53:23-Kde máš kozí sýr, Dorka?
-Já ho ještě donesu.

00:53:26-Slaninka, uzené.
-Pozor, oheň.

00:53:35-Jé, výborně.
-Pánové!

00:53:39Světlo do očí proniká, když v zahradách rozkvetlých

00:53:44réva slzy roní.

00:53:51-Slyšíte to?
-Béďo, to je prožitek.

00:53:55-Ty ses minul povoláním.
-Ano, minul.

00:53:57Ale musím být tady s vámi. To mě tady napadlo, když vidím

00:54:01ty vaše mlsné jazýčky, jak se na to těší.

00:54:04-Takže na zdraví.
-Nezahálet.

00:54:07-Na zdraví.
-Ano, ano.

00:54:42Ježišikriste! Ta krysa.

00:54:48To je starej Krejza.

00:54:53Vražda. Já vůl.

00:55:00Halóóóó

00:55:05Halóóóó

00:55:08Dobrý den. Vlastně skoro večer.

00:55:10-Vždyť říkám.
-Dobrý den.

00:55:14-To je pan Brázda, soused.
-Jarý

00:55:17-A to je Venca.
-Jarý.

00:55:21-Harmonika.
-Těším se.

00:55:24Tak a teď dáme...

00:55:27Teď dáme...

00:55:31-Ne.
-Co ne?

00:55:34-Modrý Portugal!
-Modrý Portugal.

00:55:39Pánové...

00:56:12Au. Doprčic.

00:56:19Doprčic!

00:56:35Tak, Ludmilko, já teda jedu. Opravdu si tady se vším poradíte?

00:56:40Nemějte strach. Všechno to zvládnu.

00:56:42Hlavně už běžte, nebo vám ujede vlak i s Eli.

00:56:46-Já se vrátím co nejdřív.
-Tak hlavu vzhůru a užijte si to.

00:56:50-A co?
-Všechno!

00:57:02Ach jo.

00:57:04Vinohrady, dobré vínko dáváte.

00:57:13-Ale tohle vypadá hodně zajímavě.
-To je moc drahé.

00:57:17-To je škoda. A co tady?
-Moc dobré. R. 1926.

00:57:26-Každý 4. rok od války byl dobrý.
-Takže bych si mohl tuhletu?

00:57:30Tak to jste hodnej. Tak to já si vezmu.

00:57:32Víte, já bych potřeboval ještě jednu lahvičku pro velitele.

00:57:36-Tady ten ryzlink?
-To je Muškát.

00:57:39Tak to je Muškátek. Tak co?

00:57:41Já bych řekl výbornej, ale tohle je lepší.

00:57:44Tahle flaštička? Tak a že bychom ten Muškátek dali velitelovi?

00:57:52-Velitel je jenom velitel.
-Přesně tak.

00:57:59ZPĚV Vinohrady, dobré vínko dáváte.

00:58:06Kamaráde, já tu s tebou nezůstanu. To by bylo moc brzo!

00:58:14Halóóóó.

00:58:17Halóóóóó.

00:58:23Klid.

00:58:29Klid. Nikdy nebylo tak zle, aby nemohlo být ještě hůř.

00:58:56-Počkejte. Možu vám něco říct?
-Copak?

00:59:00Počkejte, já jenom... Vy jste tak. Já už vás dlouho pozoruju.

00:59:07Opravdu? Něco se vám na mně nelíbí?

00:59:10Právě, že úplně obráceně. Počkejte.

00:59:13-Vy máte tak krásný voči, že . .
-Modré.

00:59:18-Ne, zelený.
-Zelený nejsou.

00:59:21Počkejte. Já jsem jen chtěl, že...

00:59:24Moc dobrý, ten Veltlín.

00:59:36Doprčic. To chce klid. To chce klid.

01:00:02Nohy v teple.

01:00:09To chce klid a nohy v teple.

01:00:13To chce klid. To chce klid.

01:00:18Tak.

01:00:22Vím, vím, vím, co asi. Pod Javorinou...

01:00:31Copak miláčku? Děje se něco?

01:00:33-Ne, nic.
-Něco jsem proved?

01:00:37Děláš nesmyslné žárlivé scény.

01:00:39Urážíš Líbala, který je v tom naprosto nevinně.

01:00:42Já jsem ho neurážel. Já jsem ho jenom varoval.

01:00:45Preventivně.

01:00:45-A jinak děkuji za tu pomoc.
-Není zač.

01:00:48-Víš co, Karle. Nemluvím s tebou.
-To jsem si všimnul.

01:00:52-Pozval jsem ho.
-Líbala?

01:00:59No ano. Hugo Líbala k nám na oběd. V neděli. Pozval jsem ho.

01:01:04-No...
-Ty nemáš radost?

01:01:07Rodinný přítel přijde na oběd, no?

01:01:11TELEFON

01:01:15-Prosím.

01:01:18-Jé to jsi ty, Vladěnko?
-Máš doma manžela?

01:01:29Jak se vám tu líbí?

01:01:31-Co říkáte?
-Jak se vám tu líbí?

01:01:34Pane Paroulku, my vám uděláme větší škodu než ten váš synovec.

01:01:39Ale co, já nejsu žádnej škrťa. Tak co dáme teď? Chcete ryzlink?

01:01:49Jiskřička by se ještě ujala.

01:02:12No! Mordyje.

01:02:18Tak,tak,tak.

01:02:23Hoř, miláčku. Ohýnku...

01:02:35Třeba se někde zdržel. Do kolika mají otevřeno ve vinárně?

01:02:38Ale tam si zašel určitě jen na skleničku, jen tak,

01:02:41aby se dostal mezi lidi. Ale je to divné, že mě zavolal,

01:02:45že jde za vámi. Není to kvůli té mapě?

01:02:48Kvůli jaké mapě? Můžete mi ji ukázat?

01:02:50Ano, byla tady někde.

01:02:52Na příborníku, ale asi si ji vzal.

01:02:59Ještě včera se do ní koukal, celý večer, já jsem ho nechtěla rušit.

01:03:04-Co to bylo za mapu?
-To byly takové plány nebo nákresy.

01:03:07To mě mohlo napadnout, že jak se ten starý případ otevře,

01:03:10on už se toho nepustí. Já mu skočil na špek.

01:03:13Počkejte, Karle! Nemohlo se mu něco stát?

01:03:16Třeba jenom někoho potkal a zapovídal se.

01:03:36Já hodně vydržím.

01:03:40Najdou mě, dneska, zítra...

01:03:47Pro kristapána! Sem živá duše nepáchne.

01:03:53Halóóóó!

01:03:56-Dědo?
-Ale, pane štábní.

01:03:59Co vy tak tady sám?

01:04:00Poslyšte, když tady nikdo není. Nate, šup tam s tím.

01:04:06Jé, to...

01:04:14Panečku, to je. Už jsem se bál, že půjdu spát o suchý hubě.

01:04:21-Děkuju, pane štábní.
-Ale to nic.

01:04:24Čímpak jsem si to vysloužil?

01:04:26Vzpomínáte, dědo, jak jsem vám říkal,

01:04:29že z toho okna je vidět přímo na sklípek.

01:04:31A vy jste mi na to odpověděl, že už vám zrak nějak neslouží.

01:04:36Tak promiňte, já jsem to jenom tak.

01:04:39Nic. Ono by to bylo stejně jedno.

01:04:42Protože na parapetu byly zaschlé skvrny od vína.

01:04:45Asi když tudy někdo to víno podával, tak tam ucmrndl.

01:04:49Sakra, toho jsem si nevšiml. Ale ono to možný je.

01:04:54Von mě Karel podával červený ve flašce od okurek

01:04:58a ta byla vždycky plná až po okraj. Já už si příště dám pozor, pane.

01:05:06Ale to je krásný večer. Hvězdy svítí.

01:05:10A ten Velkej vůz je velkej jako Brno.

01:05:13Já nechcu bejt vlezlej, pane štábní, nebyla by tam

01:05:17ještě jedna sklenička?

01:05:21Dědo, to víte, že jo.

01:05:26Tak to bude horší. Právě přijel velitel.

01:05:39Můžu vám říct, krásná Doris, že vy jste..., vy máte krásný voči.

01:05:46-Nejkrásnější na světě.
-Už mně nic neříkejte.

01:05:50-Na mě se podívejte.
-Karabelo!

01:05:55-Veliteli. To už jsme v Brně?
-Jo a budeme vystupovat.

01:05:59A všichni vožralí jak Dánové.

01:06:01Končit! Vztyk! Jarý, Zahálka se mnou. Jedeme!

01:06:05-Co se stalo?
-Šiktanc se ztratil!

01:06:08Počkejte, my jedem taky

01:06:09V tomhle stavu vás nemůžu potřebovat. Jedem!

01:06:12-Na motorce.
-Tý se ani nedotknete!

01:06:15Nebo byste se vybourali na prvním rohu.

01:06:18-Tož já vás tam odvezu.
-Vy? Vždyť jste taky pil.

01:06:21Jo pil, ale já su zvyklej.

01:06:23Pane Paroulku, pojďte, vezmete nás.

01:06:35Jak to tak vypadá, milej pane Krejzo,

01:06:37tak tu budeme spolu.

01:06:45Vy nedobrovolně.

01:06:50Já dobrovolně.

01:06:59Chudák Vladěnka.

01:07:06Ta půjde do hospody, kdepak by ji napadlo...

01:07:13A co.

01:07:25Slušnej život to byl.

01:07:32PLÁČ

01:07:55To ten váš starej bude někde s babou, za to dám krk.

01:07:58To ne. To ho neznáte.

01:08:04-Ježišikriste!
-Co se stalo?

01:08:07Já jsem tam nechal tu výslužku pro vás, otče.

01:08:09Ale to je jedno, to vezmeš až potom, až pojedete pro motorku.

01:08:13Hlavně aby se Šiktancovi něco nestalo.

01:08:15-Musíme se stavit pro baterky.
-Co?

01:08:18-Pro baterky.
-Jo.

01:08:21A dejchej na druhou stranu, jo?

01:08:24Laskavě.

01:08:28My si tak krásně jedem. Že ani nevím kam.

01:08:32-To je nádhera.
-Pojď si zazpívat.

01:08:35Dej pokoj.

01:08:38Když jstě ma naháňali, ještě ma nědostali...

01:08:43-Neřvi!

01:08:49Když budeš řvát, tak tě dostanou.

01:09:00Udělejte dvojice. Opilej Němec půjde se mnou.

01:09:03To je v pořádku. Ten luft mě probral.

01:09:06Zahálk? ? Jarý.

01:09:07Jiroušek - Ambrož.

01:09:08Dávejte pozor. Kdybyste nic neobjevili,

01:09:11tak za hodinu je sraz tady, kdybyste náhodou něco našli,

01:09:14tak budete pískat. Třikrát dlouze - takhle.

01:09:17Vyzkoušet!

01:09:21Pořádně! Prst semhle.

01:09:26Dávejte pozor, kam šlapete. Neznáme to tady.

01:09:29Karabela bude hlídat u auta. Jdeme!

01:09:32Karabela bude u auta, jo.

01:09:34Jo svítím, svítím, Slávo. Jdu, jdu.

01:09:39-Jo baterku mám.
-My tudy...

01:09:54-Zahálko, já tě vidím.
-Béďo, já musím.

01:09:58Vydrž, Zahálko.

01:10:16Čendo! Cítíš to taky?

01:10:20Jako když se tady něco pálí.

01:10:23Béďo, já už to nevydržím.

01:10:28Promiňte, pane vrchní, já vážně musím.

01:10:30-Nezlobte...
-Zahálka!!!

01:10:35-Béďo!!
-Proboha...

01:10:38-Halóóó. Haló!

01:10:41Je tam. Pane vrchní, je vám něco?

01:10:44-Halóó. Tady.
-Je tam.

01:10:47-Stalo se vám něco?
-Já jsem sem spadl.

01:10:51Spadl tam. Jak jste hluboko?

01:10:54-Asi 10 metrů.
-Asi 10 metrů.

01:10:59Hned, hned. Vydržte chvilku.

01:11:02-Sežeňte provaz.
-Jo, už běžím.

01:11:04-Vydržte, jde pro vás.
-Ale pro provaz!

01:11:07-Jde pro provaz!
-Já počkám.

01:11:19Nemáte nějakej provaz? Ale silnej.

01:11:21Mám. Protože mě každú chvílu musí někdo roztahovat.

01:11:36-Už jsme tady.
-Pozor, pozor!

01:11:39-Jarý, držte ho. Zahálka!
-Moment.

01:11:42PÍSKÁNÍ

01:11:44-Co pískáš, Ambrož!
-Já?

01:11:46Ambrož, Jiroušek. Tady

01:11:48-No co? Co je?
-Vrchní je dole.

01:11:54-Tak co, můžu?
-Pane vrchní, házíme lano.

01:11:56Házej!

01:12:05Moment. Počkejte.

01:12:07-Máte?
-Jo.

01:12:10Můžeme?

01:12:12Ne, moment.

01:12:14Ještě okamžik.

01:12:18Chlapci, můžem!

01:12:21-Zatáhnout!
-Opatrně.

01:12:24Opatrně!

01:12:26Pomalu!

01:12:36Béďo, podej tam ruku!

01:12:39Už ho vidím.

01:12:48Ukažte, rozvažte to.

01:12:53Já věděl, že mě najdete. Já to věděl.

01:13:00Postavte se, pane vrchní.

01:13:04Teď vás fofrem odneseme domů. Vaše paní určitě umírá strachy.

01:13:09Vladěnce... Vladěnce ani slovo!

01:13:13Hoši, řeknete, že jsem byl u kamaráda.

01:13:16Pojďte. No, ona na vás nic nepozná.

01:13:23Jak jste mě tam???

01:13:25Pane vrchní, to vám budeme jednou vyprávět.

01:13:28Až budou delší zimní večery.

01:13:30Zahálkovi se chtělo na záchod.

01:13:33To je vůl.

01:13:35Spíš starej mezek, ten je totiž tvrdohlavější.

01:13:38-Tak. Je tam ještě jeden.
-Co?

01:13:41Ale ten počká. Když vydržel 17 let.

01:13:46-Krejza.
-Jo, Krejza.

01:13:49-Tak pojďte.
-Já sám.

01:13:52-Au, noha.
-Pane vrchní...

01:13:59To muselo být hrozný. Sám s tou kostrou.

01:14:04Hlavně, že to všechno dobře dopadlo.

01:14:07Měls strach? Já jsem do teď o tom vůbec neuvažovala.

01:14:12Šiktanc je bejvalej četník. Ten už viděl jinší věci.

01:14:21Nemyslím jeho, ale Vladěnku.

01:14:24Mě napadají ty nejhroznější věci.

01:14:27Já už jsem taky viděl Šiktance mrtvého.

01:14:31Že zůstane sama.

01:14:34Že nebude mít před kým schovávat sladkosti.

01:14:40Taky na to myslím. Aby se něco nestalo dětem, tobě.

01:14:45To už tak v životě je.

01:14:51-Myslíš?
-Já to mám taky.

01:14:55Nikdy jsi mně o tom neřekl.

01:14:58O tom se nemluví.

01:15:01To máš tady někde hluboko, nikdy se toho nezbavíš.

01:15:08Jenom občas se o něco míň strachuješ.

01:15:14Máš mě ještě rád?

01:15:20A budeš celý život?

01:15:26A pověsíš mně někdy tu poličku?

01:15:35Hmm..., tak spinkej.

01:15:42Tak já to řeknu za vás, jak to bylo. Ten den jste měl

01:15:46v těchto místech, po polední, od sestry převzít vašeho otce.

01:15:50Ale vy jste se opozdil. Proč? Věděl jste,

01:15:52že sestra musí do posluhy a nestačí otce odvést domů.

01:15:56A vy jste potřeboval, aby tu zůstal sám.

01:15:59Počkal jste, až nebude nikdo v dohledu,

01:16:01pak jste otce udeřil do hlavy, možná opakovaně,

01:16:04odtáhl jste ho k té díře a hodil ho tam

01:16:07Tak to nebylo!

01:16:08Pak jste musel jít tu hrůzu spláchnout do hospody.

01:16:11Dost jste se nalil a pak jste šel domů.

01:16:14A když vaše sestra tady za tmy už otce nenašla,

01:16:16tak jste na četnictvu oznámil, že otec zmizel.

01:16:20Věděl jste o tom obrazu a otec vám ho nechtěl dát.

01:16:24Vozík zůstal tady. Vy jste ho zabil a hodil ho tam.

01:16:30Taky je možné, že ještě žil a chcípal v té díře celé dny

01:16:33jako prašivý pes bez naděje na pomoc. Bez naděje,

01:16:37že ho někdo najde a že bude moct ukázat prstem

01:16:40na svého vraha, na svýho syna.

01:16:43Panebože, já ho nezabil, já to neudělal.

01:16:46Prokristapána, byl to můj otec. Můj táta.

01:16:52No tak mluvte! Jak to bylo?

01:16:57Pohádali jsme se tady kvůli tomu obrazu. Měl jsem na něj vztek.

01:17:02Proto jsem ho tady nechal a šel jsem pít. To je pravda.

01:17:06Ale když jsem odcházel, byl ještě naživu. Přísahám!

01:17:10Doteďka se v noci budím a slyším ho za mnou volat.

01:17:14Abych ho tady nenechával, jako by měl z něčeho strach.

01:17:22-Nebo z někoho.
-Z koho?

01:17:28-Z toho neznámýho.
-Neznámýho?

01:17:32Nějakého vojáka, se kterým asi byl táta ve válce.

01:17:36Pár dní před tím, než se to stalo, byl u nás doma.

01:17:40Hádali se o ten obraz s tátou. Náhodou jsem je slyšel. Víc nevím.

01:17:47-A tohle nám říkáte až teď?
-Chtěl jsem ten obraz.

01:17:51-Skončíme to?

01:17:55Pánové, vozejk.

01:17:57S Krejzou to sepíšeme u nás na stanici. Pojďme.

01:18:00-A co s tím knoflíkem?
-Potom.

01:18:11Ještě je možnost, že mladej Krejza s tím vojákem byli komplicové

01:18:16a udělali to spolu. Nález toho knoflíku to nevylučuje.

01:18:19A nebo si toho neznámého vojáka vymyslel.

01:18:22To si nemyslím. Co je to?

01:18:35Nezapomeň, na čem jsme se spolu domluvili.

01:18:40Jinak mě budeš mít na krku i v hrobě.

01:18:45Budu teď u svojí sestry. Adresa je:

01:18:52Josef Vosák, toho času u pí Prášilové Praha 12, Vinohrady.

01:19:01Odesláno z Brna, den před tím, než byl starý Krejza pohřešován.

01:19:05Dostal to asi to ráno v ten nešťastný den.

01:19:09Vosák z Brna ještě neodjel, rozmyslel si to,

01:19:12a jel se s Krejzou ještě jednou dohodnout.

01:19:16Osobně si myslím, že ho zabil v afektu. Nenapadlo ho prošacovat.

01:19:22Tohleto jste všechno věděl a nechal jste nás hrát ten tyjátr.

01:19:26Já vím, já vím. Neříkat víc, než je potřeba.

01:19:29Za to se omlouvám, ale tím tyátrem jsem si ověřil,

01:19:32že mladý Krejza a Vosák nebyli komplicové.

01:19:37Krejza o tom dopisu neměl ponětí. A Vosák by ho ani nenapsal,

01:19:41kdyby chtěli spolu vraždit.

01:19:45Buď jak buď, máte vyřešenej případ. A při troše štěstí i vraha.

01:19:49V těch vojenských záznamech je všechno.

01:19:51Kdo, kdy, kde s kým sloužil, kdy byl raněnej,

01:19:54ve kterým špitále ležel a s kým se tam mohl potkat.

01:19:56-Můžu si to vzít?
-Musíte.

01:19:58-Tak na vás, pane praporčíku.
-Na vás.

01:20:02Tak, slečno Váněová. Pustíme se do toho.

01:20:05Já si vás jenom takhle zaostřím, abych vás dobře viděla...

01:20:14No vám to ale sluší, vy budete krásná nevěsta.

01:20:17-Už to bude?
-Momentíček.

01:20:21Tak máme zaostřeno, teď si vás jenom takhle spravím.

01:20:24Ano, trošku níž.

01:20:26A hlavičku takhle naklonit.

01:20:28Tak, dobrý. Jen tady vyměním kazetku.

01:20:34Vypadá to, jako byste fotila poprvé.

01:20:37Ale kdepak, já už udělala fotografií.

01:20:42Já myslela, že když jsem se domlouvala s panem Líbalem,

01:20:45tak mě bude fotit on.

01:20:46Pan Líbal je služebně mimo Brno.

01:20:49Tak jsem to vzala za něho. My jsme totiž umělečtí partneři.

01:20:54Tak. Pěkně se uvolněte. Ano.

01:20:59Vyletí ptáček. Tak a je to.

01:21:02-Fotografie budou pozítří.
-Děkuji.

01:21:07Ludmilko, já už jsem tady.

01:21:11Ale, slečno Váněová, ruku líbám. Ruku líbám.

01:21:14-Hned se do toho dáme.
-Ale my už jsme hotové.

01:21:17-Opravdu?
-Zvládly jsme to.

01:21:21Slečno Vaněová, dovolte, abych vám v našem květinářství uvázal kytku.

01:21:27Ó, děkuji.

01:21:35KLEPÁNÍ

01:21:36Ano.

01:21:39Tady ti nesu posudek od znalce.

01:21:42To to mám celý číst? Řekni mně, je ten obraz pravej?

01:21:46No je si téměř jist, ale doporučuje nezávislé prozkoumání.

01:21:49Tak to jsme tam, kde jsme byli. Naštěstí to už nebude naše starost.

01:21:53Dáme to vejš.

01:21:55Takže Krejza z toho nebude mít nic?

01:21:57Těžko říct. Ale jsem rád, že jsme mu podle té Šiktancovy zásady

01:22:00neřekli, jakou to může mít hodnotu.

01:22:03-Ještě tady mám toho vojáka.
-To si vyřiď sám.

01:22:05Dobře.

01:22:12Před 5 lety zemřel. Spadl pod vlak nebo pod něj skočil.

01:22:16To se nedalo určit.

01:22:19Děkuji, praporčíku. Konec.

01:22:37Na co myslíš, Jaroušku?

01:22:41-Že si dneska nedám moučník.
-Ale, to bys mě tedy naštval.

01:22:45Proč jsem to pekla?

01:22:50Já věděl, že mě budeš přemlouvat.

01:22:56Co Eli?

01:22:58Dostala nabídku do nějaké historické hry.

01:23:01Připadá mně to jako Nibelungové, upravené pro děti.

01:23:04Nejsou tam mordy a láska je tam jenom platonická.

01:23:09ZVONEK

01:23:11To bude mít úspěch.

01:23:12-Děkuji.
-Prosím?

01:23:14Ovšem to fotografování, to jste zvládla výtečně.

01:23:18-To byl plukovník Kostroun.
-To proto, že mě to tak bavilo.

01:23:22Já jsem vám přinesl ukázat ty fotografie, co jste dělala.

01:23:26No vyšly výborně!

01:23:29Viďte. Máte talent.

01:23:31Karle, podívej se na ty fotografie.

01:23:33Později, později. Jdu se podívat na děti.

01:23:42Neměl bych radši odejít?

01:23:44To je v pořádku.

01:23:48Mohli bychom udělat katalog květinových výzdob.

01:23:51-Na svatby, na oslavy, co říkáte?
-Ale to je výborný nápad.

01:24:01Promiňte. Nabídněte si.

01:24:09-Děje se něco?
-Nic.

01:24:32No, konečně.

01:24:36-Děkuji.
-S dovolením.

01:24:39Díky.

01:24:40Není zač. Já si to už udělám.

01:24:43-Kladívečko.
-Odnesu.

01:24:45Vendulko, prosím vás, hoďte to do komory.

01:25:01To je nádhera.

01:25:02Dnes zahájila německá vojska obsazování Rakouska.

01:25:05Není hlášen žádný odpor, naopak místní obyvatelstvo

01:25:09je nadšeně vítá, zasypává německé vojáky květinami

01:25:12a zdraví je hajlováním.

01:25:14Říšský kancléř Adolf Hitler podniká triumfální jízdu

01:25:19obsazenými územími. V prvním projevu v Salzburgu řekl,

01:25:24že Rakousko se konečně vrátilo tam, kam historicky patří:

01:25:28do náruče většího německého bratra.

01:27:25Skryté titulky: Martina Vrbská Česká televize 2007

01:27:27Oprava ST: P. Mašková.