Terst - město mezi Východem a Západem
V pohnuté době po 2. světové válce, v létech 1945-1954, byl Terst takřka denně citován ve světovém tisku, rozhlasových zprávách a reportáže z jeho neklidných ulic "oživily" mnohý filmový týdeník. Negativně se tak vlastně zúročila jeho pestrá minulost. Starobylé přístavní město na Jadranu patřilo po staletí rakouské monarchii, ale žili zde vedle sebe Italové, Slované a rakouští Němci. Po 1. světové válce připadlo město Itálii a po roce 1945 si na přístav a jeho okolí začala dělat nárok Jugoslávie maršála Tita. Navíc se Terst ocitl na jižním cípu oné pomyslné, a pak i faktické železné opony táhnoucí se od Baltu po Jaderské moře. Nároky na město se staly součástí her propukající studené války a pro uklidnění situace zde byly umístěny britské a americké jednotky. Jejich příslušníci prožívali vlastní zkušenost s realitou doby a jejich výpovědi, spolu se vzpomínkami obyvatel města, tvoří páteř italského střihového dokumentárního filmu o "velkých dějinách viděných prizmatem malých lidí".