Bohatá historie a nádherné přírodní scenérie na jihozápadě Japonska. Francouzský dokument
00:00:02 -I v současném Japonsku jsou stále patrné
00:00:05 velké rozdíly mezi moderním stylem života
00:00:08 a životem ovlivňovaným dávnými zvyky.
00:00:11 Ostrov Kjúšú, ležící v jihozápadní části souostroví,
00:00:15 nabízí dosud zachovalou přírodu i obyčeje
00:00:19 typické pro autentické Japonsko.
00:00:23 Zde spojují řemeslníci, rybáři, farmáři či umělci
00:00:27 duchovní hledání s vlastní činností.
00:00:31 Tuto tradici chrání a předávají dalším generacím.
00:00:46 Česká televize uvádí francouzský dokumentární film
00:00:51 KJÚŠÚ, OSTROV DÁVNÝCH TRADIC
00:00:56 -Než se vydáme dále do vnitrozemí Kjúšú,
00:01:00 zastavíme se na malém ostrově Iki ležícím v Genkajském moři,
00:01:04 asi hodinu plavby od pevniny.
00:01:08 Ostrov Iki je sopečného původu, měří na délku 17 kilometrů
00:01:12 a žije zde 28 tisíc lidí.
00:01:15 Zdejší nádherné pláže jsou téměř liduprázdné.
00:01:19 Nicméně v poslední době
00:01:23 už začínají přitahovat pozornost japonských turistů.
00:01:27 -Cestovní ruch se však rozvíjí jen zvolna.
00:01:31 Hlavním zdrojem obživy zůstává rybolov.
00:01:35 Zde, podél pláže Ohama, se loví ježovky,
00:01:39 a to ručně, pouze pomocí masky a šnorchlu.
00:01:43 I na konci října
00:01:46 tráví zdejší rybáři ve studené vodě dlouhé hodiny.
00:01:51 Své úlovky nabízejí buď přímo v restauracích,
00:01:55 nebo v přístavu Gonoura, kde se každý den koná rybí trh.
00:02:01 Hlavní rybářský přístav se nachází na severu ostrova v Katsumotu.
00:02:06 Lodě se s úlovkem vracejí ráno, po noci strávené na moři.
00:02:11 Jošihiro Kumamoto loví výhradně chobotnice.
00:02:16 Na lodi má připravených několik lamp
00:02:20 s elektrickými žárovkami.
00:02:23 -Když se rozsvítí lampy,
00:02:26 tak se jich přiláká mnohem víc.
00:02:29 A pak se dají samozřejmě snáz ulovit.
00:02:32 -Chobotnice z Iki patří mezi nejžádanější v Japonsku,
00:02:37 mají podle odborníků velmi jemnou chuť.
00:02:41 Jošihiro je neváhá ochutnat zasyrova.
00:02:45 -Jejich příprava je celkem jednoduchá.
00:02:48 Asi 12 hodin se nechají sušit na slunci
00:02:51 a pak se můžou konzumovat.
00:02:54 Mají takovou sladko-slanou chuť.
00:02:58 Jsou opravdu vynikající.
00:03:04 -Jošihirovi je 68 let a chystá se předat žezlo synovi.
00:03:08 I když se cena pohonných hmot neustále zvyšuje,
00:03:12 přál by si, aby rodinná tradice pokračovala.
00:03:15 -Na ostrově bývají chrámy ukryté ve vegetaci,
00:03:19 jako například tento, zasvěcený Cukujomi, bohu Měsíce.
00:03:24 Nedaleko probíhá rekonstrukce starých dřevěných domů,
00:03:28 protože podléhají zkáze rychleji než ty kamenné.
00:03:32 Je to velmi zdlouhavá práce.
00:03:35 Zdejší čedičový útes zvaný "Opičí skála"
00:03:39 určitě stojí za prohlídku.
00:03:50 -Naše putování začíná na severu Kjúšú, v Kashimě,
00:03:55 kde se nachází nádherný šintoistický chrám
00:03:59 Jútoku Inari Džindža.
00:04:02 Je věnován Inari, často zobrazované v podobě lišky.
00:04:06 Původně byla bohyní úrodnosti rýžových polí,
00:04:10 později i obchodu a rybolovu.
00:04:18 V Japonsku je to nejznámější chrám zasvěcený právě Inari.
00:04:29 -Svatyně patří klanu Nabešima,
00:04:33 který chránil zájmy hlavního města Edo, nynějšího Tokia
00:04:38 a to zejména v Nagasaki.
00:04:41 Místní přístav byl jedním z mála,
00:04:45 jenž zůstal otevřený kontaktům s cizinci
00:04:49 i během období izolace Japonska,
00:04:53 které se datuje od počátku 17. století.
00:04:56 Ke klanu Nabešima patřili i mistři hrnčířského a keramického umění.
00:05:13 -Potomek klanu, 49letý Tomohisa Nabešima,
00:05:18 se dnes stará o návštěvníky.
00:05:21 Je nejen vzdělaný v oblasti náboženství,
00:05:26 ale ukázal se i jako schopný manažer,
00:05:30 který se věnuje finanční stránce provozu chrámu.
00:05:39 Mladé ženy v červenobílém oblečení sice dosáhly náboženského vzdělání,
00:05:45 nejsou to však jeptišky, ale Miko,
00:05:49 kněžky, které pomáhají duchovním plnit jejich každodenní úkoly
00:05:54 nebo se podílejí na konání různých obřadů.
00:05:58 Některé jsou zaměstnankyněmi chrámu,
00:06:02 jiné zde pracují zcela dobrovolně.
00:06:05 -Mám na starosti několik náboženských slavností.
00:06:09 Takže se hlavně starám o tyto slavnosti,
00:06:13 pak o účetnictví, management
00:06:16 i každodenní úkoly
00:06:19 související s chodem chrámu.
00:06:27 Poslední 3 roky k nám přichází stále více návštěvníků,
00:06:31 a to nejen z celého japonského souostroví,
00:06:35 ale také ze zahraničí, zejména z jihovýchodní Asie.
00:06:40 Objevuje se zde už poměrně hodně turistů.
00:06:44 To není jen důsledek vlivu médií,
00:06:47 ale už se projevuje i výsledek úsilí,
00:06:51 které jsme vynaložili
00:06:54 na přiblížení krásy našeho chrámu zahraničním návštěvníkům.
00:06:59 -V horní části chrámu se nachází velkolepý sál.
00:07:03 Oltář je jako obvykle velmi jednoduchý.
00:07:07 Je to zároveň místo pro obětní dary.
00:07:10 Pouze kněz může přistupovat k vyobrazení konkrétního božstva
00:07:15 umístěného za závěsem.
00:07:18 Šintoismus dnes nepředstavuje
00:07:21 žádný konkrétní výčet pravidel a dogmat,
00:07:24 je to spíš společenský vztah,
00:07:27 který spojuje národ se vším, co je posvátné.
00:07:30 Zejména s tím, co souvisí s přírodou.
00:07:33 Každý den je součástí šintoistického rituálu
00:07:37 tanec kněžek Miko.
00:07:40 Tancují před oltářem za hudebního doprovodu.
00:08:52 -Tato rostlina, "tade", se používá pro přípravu indiga,
00:08:56 velmi důležité barvy v japonské kultuře i umění.
00:09:00 Setkáme se s ní všude v běžném životě
00:09:04 a někteří ji dokonce nazývají "barvou Japonska".
00:09:08 Na předměstí Kurume žije Murijama Tarao,
00:09:12 který věnoval celý život
00:09:15 nikdy nekončícímu umění hledání správného odstínu barvy.
00:09:19 V tomto domě po předcích se skrývá část tajemství činnosti,
00:09:24 kterou jeho rodina vykonává už 200 let.
00:09:31 -Rostliny se dopravují z Tukušimy,
00:09:34 kde po usušení prošly procesem fermentování,
00:09:38 jemuž napomáhá obalení stohů rýžovou slámou.
00:09:41 I sama příprava na barvení vyžaduje měsíce trpělivosti.
00:09:45 Rostliny se smíchají s vodou,
00:09:48 a po 3 měsících fermentace
00:09:51 se k nim přidává prášek z měkkýšů, škrob a také saké.
00:09:54 Proces probíhá ve velké nádobě zvané "aigame",
00:09:58 která je zakopaná v zemi a udržuje si tak stabilní teplotu.
00:10:04 -Tarao používá pro každé barvivo čtyři "igame", a to podle toho,
00:10:09 jestli chce mít barvu více či méně hustou.
00:10:13 Tkaninu postupně namáčí ve čtyřech lázních,
00:10:17 začíná tou nejhustší.
00:10:21 Hlavním úkolem je kontrolovat oxidaci barvy.
00:10:38 Látka, pečlivě propláchnutá a vyždímaná,
00:10:43 se může až 40 krát namočit v různých lázních.
00:10:47 Záleží na požadovaném odstínu barvy.
00:10:55 -Pokud bych měl za nějakou dobu
00:10:59 vyrobit stejnou barvu,
00:11:02 byl by to asi problém.
00:11:06 Abych získal požadovanou barvu,
00:11:09 musím si poměrně složitě připravit lázeň.
00:11:14 Docílit úplně stejného odstínu není vůbec snadné.
00:11:44 -Kvůli "kurume kasuri",
00:11:47 věhlasné látce používané zejména pro některé druhy kimona,
00:11:51 čeká Taraa příprava řady detailů.
00:11:54 Důležité je i rozmístění malých uzlíků,
00:11:57 kam se nedostane barvivo,
00:12:00 a tím se na obarvené látce vytvoří malé bílé tečky.
00:12:04 Takto získané nitě se dál zpracovávají na tkalcovském stavu,
00:12:08 což opět vyžaduje zkušenost a přesnou práci.
00:12:12 To má doma na starosti jeho matka.
00:12:15 Toto "know-how" se předává z generace na generaci
00:12:19 a figuruje na seznamu kulturního dědictví UNESCO.
00:12:27 -Někdy svou práci prezentuji na soutěžích.
00:12:31 Získal jsem už také nějaká ocenění, což mi udělalo velkou radost.
00:12:52 -Na 2. straně řeky, v prefektuře Saga,
00:12:56 se vypínají starobylé krásné domy.
00:12:59 Jsou velmi vzácné,
00:13:02 protože většina z nich byla zničena přestavbou.
00:13:06 Dřevěné budovy, většinou pokryté doškovou střechou,
00:13:10 jsou výsledkem starého řemeslného mistrovství,
00:13:14 které však postupně zaniká.
00:13:18 Masajuki Macueda je architekt, který se specializuje
00:13:21 na renovaci a záchranu tohoto křehkého dědictví.
00:13:24 Tady, ve městě Saga, už obnovil mnoho staveb.
00:13:29 Plesnivé nebo poškozené části domu se musí odvézt.
00:13:37 Nedaleko odsud, v dílně sdružení, jehož název zní v překladu
00:13:42 Znovuoživení klasických postupů Japonska,
00:13:46 se trámy, prkna a důležité části zničených domů restaurují.
00:13:50 Když je třeba renovovat nějakou část,
00:13:53 pracuje se výhradně s tradičními nástroji
00:13:57 a používá se dřevo z okolí.
00:15:02 -Masajuki jde na návštěvu rodiny Igawa,
00:15:06 která se nedávno usadila v jednom z rekonstruovaných domů.
00:15:10 Hrdě ukazuje všechny původní části domu,
00:15:15 jejichž obnova vyžadovala práci několika měsíců.
00:15:22 -Majitelé neznají skutečnou hodnotu
00:15:26 těchto krásných domů
00:15:29 a často je zničí.
00:15:32 Naším posláním je vysvětlit cenu tohoto dědictví
00:15:36 a vštípit jim nutnost stavby opravovat a renovovat,
00:15:40 a tak je zachránit pro budoucí pokolení.
00:16:10 -V tomto případě neudělal majitel žádné ústupky moderní přestavbě.
00:16:13 Všechno je věrně zachované nebo restaurované,
00:16:16 zejména centrální ohniště,
00:16:18 které slouží jak k vytápění, tak i k vaření.
00:16:24 -Rekonstruovat doškovou střechu vyžaduje specifickou dovednost.
00:16:28 A najít řemeslníky, kteří to umějí,
00:16:31 je v dnešní době mimořádně obtížné.
00:16:34 Naštěstí jsme jich pár našli tady v okolí Sagy,
00:16:37 takže se nám podařilo došky vyměnit tradičním způsobem.
00:16:41 Problém je, že podle nových stavebních zákonů
00:16:44 tito řemeslníci mohou pracovat pouze na tomto druhu rekonstrukcí,
00:16:48 což samozřejmě omezuje jejich pracovní možnosti.
00:16:51 A já se bojím, že toto řemeslo postupem doby zanikne.
00:16:57 -Hrnčířství a keramika zaujímají v životě ostrova Kjúšú
00:17:02 důležité místo.
00:17:05 Nacházíme se v malé vesničce nedaleko Urešina,
00:17:10 v dílně rodiny Soekjú.
00:17:14 -Při výrobě keramiky
00:17:17 používáme techniku "dami".
00:17:21 Tímto způsobem lze dosáhnout až pěti různých odstínů modré.
00:17:26 A právě to zákazníci,
00:17:29 kteří se na nás obracejí, vyhledávají.
00:17:33 -"Dami" je technika ředění,
00:17:37 která umožňuje získat různé odstíny téže barvy.
00:17:41 Jemnost keramiky a kvalita barev
00:17:45 předurčují toto nádobí ke svátečnímu použití.
00:18:01 -Mohutný vodopád Kijomizu Gawa
00:18:05 je příkladem bouřlivého charakteru zdejší přírody.
00:18:10 Hory jsou sídlem božstev "kami", a vše kolem je posvátné.
00:18:17 Třeba i tento krab sladkovodní.
00:18:28 Náboženství spojené s přírodou, kde je vše posvátné,
00:18:33 hvězdy, řeky i předkové, najdeme i v Takeo.
00:18:37 Roste zde i tento strom, považovaný za 7. nejstarší v Japonsku.
00:18:43 Kafrovník, starý asi 3 tisíce let,
00:18:47 navštěvují každý den žáci chrámu, který leží o něco níže.
00:18:55 -Na Takeo dnes probíhá svatba. V Japonsku má velký význam.
00:19:00 Aby zachovala dávnou tradici, investuje do obřadu každá rodina,
00:19:06 bez ohledu na svou životní úroveň, hodně peněz.
00:19:10 Jediná oficiální fotografie v kimonu
00:19:14 vyžaduje dlouhé minuty pečlivé přípravy.
00:19:55 -V dolní části Takeo, ve vesnici Šira-iwa,
00:19:59 trénuje družstvo "kjúdó" bojové umění,
00:20:03 kterému se zde učí už od střední školy.
00:20:13 "Kjúdó" se cvičí ve skupině před zrakem zkušeného mistra.
00:20:45 -Pokračujeme dále na jih, do Arity, mytického místa,
00:20:50 kde se lidé od nepaměti věnují výrobě porcelánu.
00:20:54 V minulosti sem přišli korejští hrnčíři,
00:20:59 kteří naučili Japonce používat vypalovací pece.
00:21:03 Na památku korejských řemeslníků
00:21:07 nechalo několik významných rodin z Arity postavit tento chrám.
00:21:20 V horní části údolí leží vesnice Okawaši,
00:21:24 jejíž obyvatelé se věnují výhradně keramice.
00:21:44 Ještě stále se používají i staré pece.
00:21:47 Je to jakási připomínka toho,
00:21:51 jak se kdysi dalo pomocí velmi jednoduchých prostředků
00:21:55 dosáhnout potřebných vysokých teplot.
00:21:59 -Takao Kawasoe a jeho dcera napodobují motivy
00:22:03 inspirované tradicí klanu Nabešima.
00:22:07 Taková práce vyžaduje bezchybnou přesnost.
00:22:34 Zájemců o zdejší řemeslné výrobky je stále dost,
00:22:37 někdy se sem vypraví i z velké dálky.
00:22:40 Veškeré motivy jsou zaznamenány v knihách,
00:22:43 které se předávají z generace na generaci.
00:22:47 -Všechny tyto vzory jsou "imané",
00:22:50 pocházejí z města Imané.
00:22:54 Je to naše starobylá tradice.
00:23:06 -Dostáváme se na pobřeží Ariake.
00:23:09 Vesnice Kubotačo je střediskem pěstování jedlé mořské řasy,
00:23:13 chaluhy "nori", která je základem japonské kuchyně.
00:23:17 Vše začíná v těchto nádržích.
00:23:21 Ve vodě tu jsou celý rok ponořené lastury od ústřic,
00:23:24 na které se přichytí mikroskopické sazenice.
00:23:28 -Nejdřív se sazenice umístí do lastury.
00:23:31 Máčí se ve vodě po dobu jednoho roku,
00:23:35 aby povyrostly.
00:23:38 A jakmile se zbarví tady do tohoto odstínu,
00:23:41 možná ještě víc do červena,
00:23:44 tak nastane čas je vyndat ven.
00:23:46 Když teplota mořské vody dosáhne 23 stupňů,
00:23:51 tak je přemístíme.
00:23:54 Letos to čekáme někdy kolem 17. října.
00:24:03 -Sugi Mači pěstuje chaluhy.
00:24:06 Právě se chystá převzít nové sazenice.
00:24:16 Tady může výška přílivových vln dosahovat až 6 metrů,
00:24:20 což vysvětluje i výšku kolíků, u kterých kotví lodě.
00:24:33 Není zde zapotřebí žádných tabulí či označení,
00:24:37 všechny rodiny své teritorium dobře znají.
00:24:46 -Každá zdejší parcela někomu patří,
00:24:49 jedna je tady, druhá tam vzadu.
00:24:52 Pracují zde celé rodiny
00:24:55 a každý přesně ví, které místo má na starosti.
00:24:59 -Rybáři se právě připravují na novou výsadbu.
00:25:03 Na vysoké tyče se upevní síť, na kterou se osadí zárodky.
00:25:07 Pak se musí jen čekat a doufat, že se chaluha přichytila
00:25:11 a začne růst.
00:25:19 -Když jde vše dobře, sazenice se po 10 dnech přichytí.
00:25:24 Pak nastává období, kdy začnou skutečně růst
00:25:28 a nakonec získají svou jedinečnou chuť.
00:25:31 Významný rozdíl mezi přílivem a odlivem,
00:25:34 skutečnost, že jsou na chvíli během dne pod širým nebem,
00:25:38 tedy stálé střídání pobytu ve vzduchu a ve vodě,
00:25:42 to vše umožňuje získat velmi zvláštní chaluhy
00:25:45 s opravdu unikátní chutí.
00:25:48 A právě ty z Ariake takové jsou.
00:25:51 Rozdíl mezi těmi našimi a pěstovanými jinde
00:25:55 spočívá ve skutečnosti,
00:25:59 že u nás jsou vystaveny 2 hodiny denně působení vzduchu.
00:26:03 A právě to je velice důležité,
00:26:06 protože jinde zůstávají pod hladinou nepřetržitě.
00:26:12 Myslím, že právě tento rozdíl jim dodává onu výjimečnou chuť.
00:26:22 -Chaluhy se prodávají kolem 5 eur za balíček,
00:26:26 což plně pokrývá veškeré vynaložené úsilí.
00:26:30 Nori najdeme téměř ve všech pokrmech,
00:26:34 nejjednodušší způsob je konzumace s rýží.
00:26:37 Nebo v podobě "maki",
00:26:41 což jsou rolky z této chaluhy plněné rybou nebo zeleninou.
00:26:53 -Na rozdíl od moře Ariake u západního pobřeží,
00:26:58 nabízejí ostrovy Kudžukušima nádhernou scenérii.
00:27:03 Jejich název se překládá jako "99 ostrovů".
00:27:08 V každé zátoce jsou ústřicové farmy,
00:27:12 většinou jde o perlorodé druhy.
00:27:17 Kvalita vody, střídání přílivu a odlivu
00:27:21 a zdejší teplota
00:27:25 umožňují získat velmi kvalitní perly.
00:27:37 -Pokračujeme na jih.
00:27:41 Krajinu ostrova modelují četné sopky.
00:27:55 Fumaroly unikající z lesa,
00:27:58 bublající voda či zápach síry napovídá,
00:28:01 že jsme se dostali na svahy sopky Unzen.
00:28:12 Je to velmi oblíbené místo.
00:28:15 Lidé jezdí do zdejších hotelů
00:28:19 a užívají si horké koupele a dietní, vyváženou stravu.
00:28:23 Ke zdejším zvykům patří příjemné procházky
00:28:28 mezi jednotlivými prameny.
00:28:32 Těmto japonským koupelím se říká "onsen".
00:28:36 Jsou napájené vulkanickou vodou,
00:28:40 která dosahuje i velmi vysokých teplot.
00:28:44 Lidé sem přicházejí relaxovat či meditovat.
00:28:48 Ještě před několika lety bývaly koupele smíšené.
00:28:53 Jumeno s Junou navštěvují onseny často.
00:28:57 Čím je rozdíl teploty mezi vzduchem a vodou větší, tím lépe.
00:29:00 -Je příjemné, že odtud máme
00:29:03 i krásný výhled na sopku.
00:29:05 Navíc se zdejší onseny liší kvalitou vody.
00:29:14 Koupel využíváme k relaxaci,
00:29:18 povídáme si o všem možném, o chlapcích, o škole, o práci.
00:29:31 -Ve vesnici, v dílně rodiny Ičinose,
00:29:34 panuje čilý ruch.
00:29:37 Připravuje se zde tofu.
00:29:40 Nejdříve se musí rozdrtit sójové boby.
00:29:54 Po vaření v páře se sójové mléko dá stranou,
00:29:58 a přidá se k němu koagulant, buď citrón, nebo ocet,
00:30:02 který přípravek srazí.
00:30:05 Díky této metodě, dědící se již po 4 generace,
00:30:09 vznikne jemný a vyhledávaný výrobek,
00:30:13 naprosto odlišný od průmyslového zpracování.
00:30:32 -Naše práce spočívá
00:30:34 v kombinaci znalostí a zkušeností.
00:30:37 Velmi důležité jsou také všechny přísady,
00:30:41 kvalita vody či kontrola teploty sóji.
00:30:44 Výroba probíhá ve všech ročních obdobích
00:30:47 a je pravda, že se do určité míry spoléháme i na svoji praxi,
00:30:51 protože tofu už vyrábíme mnoho let.
00:30:54 -Tofu se konzumuje s fermentovanou omáčkou
00:30:59 nebo jako placičky.
00:31:03 Popřípadě se dává jako pasta "miso" do polévek.
00:31:16 -Ve střední části ostrova, u západního pobřeží,
00:31:19 stojí pevnost Kumamoto.
00:31:22 Stále jsou zde patrné stopy po posledním zemětřesení,
00:31:26 které poškodilo velkou část této stavby.
00:31:29 Ta doposud odolávala mnoha otřesům, které Japonsko postihují.
00:31:33 -Dobrou hodinu cesty odsud leží sopka Aso.
00:31:41 Kalderu zčásti lemuje pozoruhodná silnice.
00:31:45 Vulkanický komplex se skládá z 15 sopečných kuželů.
00:31:49 V okolí kaldery, kde žije přibližně 100 tisíc lidí,
00:31:54 leží i město Aso.
00:31:57 Zdejší úrodnou půdu s mimořádně bohatou vegetací
00:32:01 využívá řada farmářů.
00:32:04 -Podle odborníků jsou zdejší sopky staré 80 až 300 tisíc let,
00:32:09 čímž se vysvětlují i rozdíly v jejich tvarech.
00:32:12 Nejaktivnější je kužel Nakadake.
00:32:16 Poslední erupce, ke které zde došlo v dubnu 2016,
00:32:20 za sebou zanechala asi 50 obětí.
00:32:23 Sesuvy půdy pak způsobily velké škody na silniční síti.
00:32:27 Kvalita zdejší půdy je však vynikající.
00:32:31 Pasou se zde krávy "aka-uši",
00:32:34 jejichž maso, "wagjú", je velice vyhledávané.
00:32:38 Zdejší mimořádné podmínky domácímu skotu vyhovují
00:32:42 a lidé se o něj pečlivě starají.
00:32:45 Také Tecuja Ono zde hospodaří
00:32:49 a svým 40 krávám dává velmi kvalitní krmení.
00:32:53 -Připravuji jim směs kukuřice,
00:32:56 pšenice a polních bylinek.
00:33:13 V Japonsku je spousta černých krav, ty jsou hodně tučné,
00:33:18 zatímco maso z hnědých krav je jemnější, má lepší chuť.
00:33:23 A proto kromě jiného
00:33:26 jsou krávy z Asa vyhlášené po celé zemi.
00:33:47 -Pokračujeme v naší cestě k vesnici Takašiho,
00:33:51 která se nachází na vnější straně kaldery.
00:33:55 Kaj Masaja vyrábí především "kamairiču",
00:33:59 druh zeleného čaje, který se zde pěstuje.
00:34:03 Čajové plantáže však pomalu mizí,
00:34:07 protože zpracování tohoto druhu je poměrně náročné.
00:34:12 Pole jsou obklopena ventilátory.
00:34:15 V zimě se používají k rozehnání mrznoucí mlhy,
00:34:20 čímž se zabrání namrznutí listů.
00:34:23 Plantáž se rozprostírá na ploše 5 hektarů.
00:34:27 Kaj používá pro sklizeň listů důmyslné zařízení.
00:34:32 -Proč se čím dál méně lidí
00:34:35 věnuje výrobě "kamairiči"?
00:34:38 Mladí odcházejí
00:34:40 a ti, kteří zde žijí, nechtějí čaj vyrábět.
00:34:43 A těm starším, kteří ho pěstují, je už kolem sedmdesátky,
00:34:47 a stále jich ubývá.
00:34:49 Pro mě je to velmi smutné.
00:34:52 Čaj "kamairiča" v porovnání s čajem "senča"
00:34:56 není možné vyrábět ve velkém,
00:34:59 denně se zpracuje jen malé množství.
00:35:03 Sklizeň nám nedělá starost, máme vše, co potřebujeme.
00:35:07 Problém je zpracování čaje,
00:35:10 které zabere více času než u "senči".
00:35:14 A proto máme i nižší produkci.
00:35:30 -Takačiho se nachází v blízkosti velkolepých soutěsek,
00:35:35 které do lávy sopky Aso vyhloubila řeka Gokase.
00:35:39 Tady převzala vegetace na mnoha kilometrech
00:35:43 úplnou vládu nad krajinou.
00:35:47 Na několika místech
00:35:50 ustupují vodopády klidnějšímu toku řeky.
00:36:06 Podle šintoistické tradice
00:36:10 obývají zdejší soutěsky i řeku bohové okolních hor.
00:36:28 -Abychom lépe porozuměli významu božstva pro místní život,
00:36:33 pozorujeme při práci Hiroaki Kuda a jeho syna.
00:36:38 Vyrábějí masky.
00:36:41 -Tato maska je moje oblíbená.
00:36:45 Má výrazný reliéf, pevné, ježící se obočí.
00:36:50 Opravdu se mi moc líbí.
00:36:57 -Počet bohů kdysi dosahoval až 800 tisíc.
00:37:04 Zde, v soutěskách Takačiho,
00:37:08 se umělcova rodina věnuje pouze 12 nejdůležitějším.
00:37:13 -Toto je maska představující boha jménem Tadžikara Ono-mikoto.
00:37:18 Podle prastarého příběhu dokázal vyprostit kámen,
00:37:23 který ukryli jiní bohové.
00:37:43 -V sále vedle chrámu
00:37:45 jsou už v plném proudu přípravy tanečního souboru.
00:37:49 Umělci nacvičili scénky z taneční hry Jokaguru.
00:37:52 Tradice podobných vystoupení
00:37:55 se za dlouhých zimních večerů dodržuje už tisíc let.
00:37:58 Zdejší lidé věří,
00:38:01 že přispěje k tomu, aby byla příští sklizeň bohatá.
00:38:11 Za doprovodu flétny "šakuhači" a bubnu se zde líčí
00:38:15 různá dobrodružství Amaterasu a skupiny bohů,
00:38:20 které ji obklopují.
00:38:23 V šintoismu představuje Amaterasu bohyni Slunce.
00:38:28 Podle tohoto náboženství
00:38:31 byli všichni japonští císaři jejími potomky.
00:38:35 Začala s pěstováním rýže, pšenice a bource morušového.
00:38:40 Na japonské vlajce je zobrazena v podobě slunečního kotouče.
00:38:58 -Pokračujeme v cestě na jih.
00:39:02 Opět se objevují hory a les houstne.
00:39:06 Přijíždíme ke vstupu do národního parku Kirišima.
00:39:09 Chrám Široiči
00:39:12 je v duchu místních zvyklostí zasazen doprostřed přírody.
00:39:17 Chodí sem návštěvníci, aby uctili okolní přírodu.
00:39:22 V parku se tyčí několik sopek, například činný vulkán Šinmoe Dake.
00:39:26 Vypouští mimořádně jedovaté fumaroly,
00:39:30 nebezpečné každému, kdo by se chtěl přiblížit.
00:39:33 K poslední erupci došlo v roce 2011,
00:39:36 kdy silný mrak kouře na určitou dobu
00:39:40 přerušil železniční i leteckou dopravu.
00:39:43 Naštěstí nedošlo k žádným lidským obětem.
00:39:47 Trochu níže se nachází klidné kráterové jezero Fudu,
00:39:52 které odráží barvu nebe.
00:39:56 -V údolí pokračuje Masahiro Ogura
00:40:00 v tradiční činnosti zdejšího regionu.
00:40:05 Vyrábí totiž "waši", vysoce kvalitní rostlinný papír.
00:40:10 Používá kůru "kadži",
00:40:13 kterou také milují jeleni z okolních lesů.
00:40:18 Vlákna nejdřív maceruje, a pak je rozklepá,
00:40:22 čímž rozruší jejich strukturu.
00:40:30 Masahiro se chystá vyrobit listy papíru v bambusovém rámu.
00:40:39 Jeho podnikání celkem dobře prosperuje,
00:40:43 nicméně budoucnost v něm vzbuzuje obavy.
00:40:48 -Hlavním problémem v dnešní době
00:40:51 je najít pro tuto práci kvalifikované lidi.
00:40:55 Snažím se nebýt pesimista, ale je stále složitější
00:40:59 udržovat tento typ podnikání při životě.
00:41:08 -Takto odlepené listy papíru se nejdříve nechají okapat,
00:41:13 pak se vloží do lisu a nakonec vysuší.
00:41:17 Masahiro vyrábí papírové listy různých gramáží
00:41:21 s hustotou odpovídající jejich využití.
00:41:26 Používají se například na etikety
00:41:29 pro nejkvalitnější lahve saké a šóčú.
00:41:35 -Přijíždíme na jih ostrova do Kagošimy,
00:41:39 pro svou polohu v zátoce naproti sopce Sakuradžima
00:41:43 přezdívané "Neapol východu".
00:41:47 Šlechtici klanu Šimazu zde mají od 16. století rezidenci.
00:41:51 V roce 1850 se Nariakira, 28. potomek klanu,
00:41:55 rozhodl uvést na trh mimořádný výrobek,
00:41:59 kterým chtěl v zahraničí posílit obraz Japonska.
00:42:03 Jeho výroba kolorovaného skla, spojení sklářského umění Západu
00:42:08 se starodávnými technikami broušení řemeslníků z města Edo,
00:42:12 slavila okamžitě velký úspěch.
00:42:18 V 80. letech 20. století se zde k této výrobě vrátili.
00:42:23 Principem je vrstvit na sebe barevné a průhledné sklo.
00:42:28 Jde o komplikovaný postup,
00:42:32 který probíhá při teplotě tavení 1500 stupňů.
00:43:01 -Jakmile se jednotlivé kusy připraví,
00:43:04 putují do vedlejší dílny,
00:43:07 kde je budou dál precizně opracovávat.
00:43:11 Tady se nejdříve vytvoří finální tvar,
00:43:14 který se následně leští.
00:43:21 Velmi složitá váza představuje až 6 měsíců práce.
00:43:25 Vázy, sklo a různé čajové servisy se pak prodávají po celém světě
00:43:29 za ceny, které odpovídají jejich vyhlášenému jménu
00:43:33 i vynaložené práci.
00:43:36 Dnes je čekací doba na objednaný výrobek
00:43:39 minimálně 3 měsíce.
00:43:47 -I sopka Sakuradžima je velmi aktivní.
00:43:51 Od roku 1955 dochází ročně
00:43:55 ke stovce či dvěma stovkám velkých výbuchů,
00:43:59 které mají někdy za následek žhavá mračna.
00:44:03 Obyvatelé, žijící kolem zálivu,
00:44:07 jsou rozsáhlou erupcí trvale ohroženi.
00:44:12 Saku Kazuide je umělec, který zde hledá lávu.
00:44:16 Stačí ji jen vzít do ruky a přeměnit na dekorační předmět.
00:44:22 -Žít blízko sopky?
00:44:24 Ne, nebojím se.
00:44:27 Narodil jsem se tady v Sakuradžimě.
00:44:30 Kolem vulkánu je spousta kontrolních stanic,
00:44:34 takže strach nemám.
00:44:36 Neustále sopku sledují
00:44:39 a v případě známek věštících explozi nás upozorní.
00:44:43 Takže ne, opravdu se nebojím.
00:44:48 -V 19. století se v Širanu scházeli samurajové.
00:44:52 Toto krásné místo se nachází několik kilometrů od Kagošimy.
00:44:57 Tehdy se nazývala Sacuma.
00:45:01 V roce 1877 země skoncovala s feudalismem.
00:45:05 Pro samuraje, jako reprezentanty vojenské šlechty,
00:45:09 to znamenalo ztrátu společenského postavení,
00:45:14 výsad i mocenských pozic.
00:45:17 Žilo zde téměř 500 rodin.
00:45:20 Jejich potomci se dohodli, že toto dědictví zachovají.
00:45:25 Údržba zahrad se zde provádí s mimořádnou péčí.
00:45:39 -Makurazaki leží na jižním výběžku ostrova Kjúšú,
00:45:43 ve stínu stratovulkánu Kajmondake.
00:45:46 Tudy proudí do Japonska tajfuny,
00:45:50 které pravidelně souostrovím otřásají.
00:45:53 Příroda je zde vystavena značné zátěži,
00:45:57 ale na mimořádně úrodné půdě
00:46:00 se pěstuje specialita zdejšího kraje
00:46:04 sladké brambory.
00:46:07 Většina produkce se využívá k výrobě "šóčú",
00:46:10 destilovaného nápoje srovnatelného se saké.
00:46:14 Sacuma Šuzo vznikla v roce 1936.
00:46:17 Tato malá továrna na "šóčú" si,
00:46:21 i když postupně část vybavení vyměnila,
00:46:25 zachovala své původní výrobní prostory.
00:46:29 Po uvaření a rozemletí
00:46:32 se sladké brambory přemístí do fermentačních nádrží.
00:46:55 -V Japonsku se odedávna pije saké,
00:46:58 v Kagošimě jsme ale vždy pili alkohol z brambor,
00:47:02 a to se nyní rozšířilo po celé zemi.
00:47:05 V současné době můžeme říct,
00:47:08 že spotřeba "šóčú" dosáhla úrovně srovnatelné se saké.
00:47:11 -Celý výrobní proces trvá 18 dní a končí dlouhou destilací.
00:47:16 Nejvyhledávanější lahve jsou jako u vína, ty nejstarší.
00:47:25 -Sopka Kajmondake spí už dobrých tisíc let.
00:47:30 Představuje signální maják
00:47:33 pro lodě, které se vracejí po několika týdnech rybolovu.
00:47:38 Tato nákladní loď vyloží 630 tun zmrazených tuňáků a makrel,
00:47:44 což se na aukci prodá během několika okamžiků.
00:48:01 Tuňák se hojně konzumuje syrový,
00:48:05 ale zde v Kjúšú se upravuje na "kacuobuši", jakési chomáčky,
00:48:10 které se každodenně používají v kuchyni jako koření.
00:48:18 Na aukci hází kupující, kteří mají zájem o nějakou šarži,
00:48:23 směrem k licitátorům dřevěné destičky.
00:48:27 Na nich je napsané požadované množství.
00:49:12 -Velká část ranního úlovku putuje do města,
00:49:16 do různých výrobních provozů
00:49:20 specializujících se na zpracování "kacuobuši".
00:49:25 Tam se nejprve uvaří ryby v ohromných parních lázních
00:49:29 a pak se ručně odstraní všechny kosti.
00:49:38 Ryby se nejdříve očistí
00:49:41 a potom se na několik dní umístí do pece vytápěné dřevem.
00:49:57 Poté, co se ryba zcela zbaví vody, se vyudí a vyhladí,
00:50:01 takže téměř připomíná kus dřeva.
00:50:24 Takto získaný polotovar se rozseká na velmi jemné plátky.
00:50:41 -Na ostrově Kjúšú se dává do mnoha pokrmů,
00:50:45 jako v této "izakaji", japonském bistru.
00:50:50 Zákazníci, kteří se navzájem neznají,
00:50:54 se usadí kolem šéfkuchaře a ten nabízí pokrmy,
00:50:58 nebo plní speciální požadavky.
00:51:02 Na talíři tu najdeme hlavně syrové ryby
00:51:06 a ve skleničkách "šóčú".
00:51:09 Štamgasti mají láhve značené jménem.
00:51:27 -Zdejší živá a přátelská atmosféra by mohla být pozvánkou pro ty,
00:51:33 kteří by se chtěli na Kjúšú podívat.
00:51:36 Japonsko, země nádherné přírody a starobylých tradic,
00:51:41 má i na tomto ostrově rozhodně co nabídnout?.
00:51:47 Skryté titulky: Zuzana Trymlová Česká televize 2018
Cestovat po současném Japonsku znamená neustále si uvědomovat výrazné rozdíly mezi moderním stylem života a světem starobylých zvyků. To platí i v případě ostrova Kjúšú, jenž leží v jihozápadní části souostroví a pyšní se dosud zachovalou přírodou, stejně jako živou a přátelskou atmosférou, která může být pozvánkou pro všechny budoucí návštěvníky.
Tamní obyvatelé jsou náležitě hrdí na své dávné obyčeje, tak typické pro opravdové Japonsko. Ať už jde o řemeslníky, rybáře, farmáře či umělce, všechny spojuje hledání duchovní cesty a její propojení s vlastní pozemskou činností. Nejen tuto tradici si pečlivě chrání a předávají dalším generacím.
