Přírodní krásy a inspirativní duchovní život ve stále populárnější turistické destinaci. Francouzský dokumentární cyklus
00:00:02 (muž) Thajsko - opěvované pro svůj sladký život,
00:00:06 je země laskavých úsměvů, vůní a šafránově zbarvených rouch,
00:00:10 míhajících se mezi moderními budovami.
00:00:15 Thajsko fascinuje krásou přírody, kulturou a duchovností.
00:00:20 Tato pohostinná země okouzlí návštěvníka svou rozmanitostí.
00:00:28 Země se pyšní nepřeberným bohatstvím pozůstatků
00:00:32 bývalého siamského království.
00:00:35 Připravte se na barvité putování, jemné jako hedvábí.
00:00:40 Česká televize uvádí dokumentární film z cyklu
00:00:45 Vůně cizích krajů. Thajsko, květ Asie
00:00:50 Bangkok, hlavní město Thajského království,
00:00:54 patří k dobře známým "asijským tygrům",
00:00:57 charakterizovaným neobyčejným ekonomickým rozvojem.
00:01:01 Město s přibližně 9 miliony obyvateli,
00:01:03 poznamenané dlouhou historií, nabízí hned několik tváří.
00:01:07 Čtvrti Silom a Siam se nedávno nezvykle rozrostly.
00:01:11 Obchodní centra, stavějící na odiv svou složitou architekturu,
00:01:14 navzájem soupeří v grandióznosti.
00:01:22 Tento příval všeho moderního se však nijak nedotkl
00:01:25 každodenního života Thajců,
00:01:28 soustřeďujícího se kolem malých krámků,
00:01:31 kam se lidé chodí během celého dne občerstvit,
00:01:34 či proslulých tuk-tuků, skútrů upravených na taxíky,
00:01:37 bez ustání křižujících ulice.
00:01:52 Ve středu Bangkoku se vypíná chrám Vat Pcho.
00:01:57 Ještě než v něm byla umístěna největší kolekce Buddhů v Thajsku,
00:02:01 sloužil chrám jako jedno z prvním center veřejného vzdělávání.
00:02:10 Soubor stúp vzdává hold třem prvním králům z dynastie Čakrí,
00:02:15 poblíž se nachází 91 menších stúp.
00:02:26 V chrámu Vat Pcho najde návštěvník také knihovnu
00:02:30 se starobylou Tripitakou, sbírkou posvátných buddhistických textů.
00:02:38 Ležící Buddha, dlouhý 46 metrů, se do budovy stěží vejde.
00:02:44 Socha byla vymodelována ze sádry na cihlové kostře
00:02:47 a posléze pozlacena.
00:02:50 Buddhovy oči a chodidla,
00:02:53 znázorňující všech jeho 108 kladných vlastností,
00:02:56 jsou vykládané perletí.
00:02:59 V centru Bangkoku přece jen zůstalo jedno místo,
00:03:02 jemuž se překotný růst města vyhnul.
00:03:05 Když je ještě vlhkost vzduchu snesitelná,
00:03:08 v parku Lumpchíní se hbitě míhají siluety lidí.
00:03:11 Ti mladší se věnují kung-fu, čínskému bojovému umění.
00:03:19 Jinde uvidíme skupinky vyznavačů tchaj-či,
00:03:23 často překládaného jako "stínový box",
00:03:27 protože pozorovatel má dojem, že cvičící osoba bojuje se stíny.
00:03:31 Jde o bojové umění rozvíjející vlastnosti jako vyrovnanost,
00:03:36 klid a soustředěnost.
00:03:44 V chrámu Vat Pchra-kéu, sousedícím s bývalým královským palácem,
00:03:49 může návštěvník obdivovat Smaragdového Buddhu.
00:03:55 Chrám jako celek je jeden velký architektonický skvost.
00:04:01 Ať už jsou to stúpy,
00:04:04 třpytící se střechy z oranžových a zelených tašek,
00:04:07 sloupy pokryté mozaikami či mramorové frontony
00:04:10 a nádherně zdobené vnitřní zdi, vše tu vyzařuje posvátnou atmosféru
00:04:15 Od roku 1782, kdy se stal Bangkok hlavním městem Thajska,
00:04:19 je toto místo vyhledávaným cílem poutníků.
00:04:25 Budova, v níž je umístěn Buddha, je přepychově vyzdobena
00:04:29 a střeží ji pár mytologických obrů.
00:04:32 Je to nesmírně jemná kovotepecká práce.
00:04:37 Do nitra chrámu, kde se nachází Smaragdový Buddha,
00:04:40 nejúctívanější zpodobení Buddhy v Thajsku,
00:04:43 přestože jeho výška nepřesahuje 75 centimetrů,
00:04:47 smí vstoupit pouze buddhisté.
00:04:51 Velký palác je bývalé královské sídlo, dokonale udržované.
00:04:55 Pravidelně jsou tu přijímáni nejvyšší představitelé cizích zemí.
00:05:01 Více než stovka budov reprezentuje 200 let království
00:05:05 a architektonických inovací.
00:05:12 Velké bangkokské tepny tvoří mimo jiné i řeka Čao Prajá
00:05:16 a její přítoky. Nesmíme ovšem zapomenout ani na kanály,
00:05:20 jimž se tu říká "klongy" a které vytvářejí hustou síť
00:05:24 pokrývající celé město.
00:05:27 Ať jsou to obytné domy, obchody nebo chrámy,
00:05:30 všechny budovy v těchto čtvrtích jsou obrácené k řece,
00:05:33 protože v dávných časech se Thajci považovali za pány vod.
00:05:37 Tuto v Asii ojedinělou síť kanálů bez ustání křižují
00:05:41 všechny možné druhy plavidel, tradičními bárkami počínaje
00:05:45 a štíhlými motorovými čluny konče.
00:05:48 Tato plavidla s plochým dnem občas prosviští kanály jako vítr.
00:06:07 Thajské domy, jak ty na pevné zemi, tak na březích kanálů,
00:06:11 stojí téměř vždy na pilotech.
00:06:14 Monzunové větry dokáží nebezpečně vzedmout hladinu,
00:06:17 a fakt, že pod domem volně proudí vzduch,
00:06:21 obydlí příjemně ochlazuje.
00:06:23 Místnosti v domě jsou navíc více chráněné
00:06:27 před všelijakými živočichy.
00:06:34 Obchodníci tak se svým zbožím naloženým na člunech
00:06:37 obeplouvají opravdové vodní město.
00:06:40 Veškeré úkony běžného života se tu dají docela dobře řídit z vody.
00:06:59 Pro návštěvníka za Západu to nemusí být tak patrné,
00:07:03 ale znalý cestovatel okamžitě rozpozná
00:07:06 kořeněnou vůni čínských jídel, ohlašující vstup do čínské čtvrti.
00:07:17 Číňané byli v celé historii Bangkoku první,
00:07:21 kdo dal přednost ulicím a pevným obydlím před plovoucími domy,
00:07:25 čímž jejich čtvrť získala obzvláštní strategický
00:07:29 a ekonomický význam, když se město začalo rozrůstat.
00:07:36 Pak Klong, květinový trh, je další lahůdkou pro naše smysly.
00:07:41 Vévodí tu samo sebou lotosové květy,
00:07:44 které se používají jak k výzdobě, tak i při rituálních modlitbách
00:07:49 a jako obětní dary v chrámech.
00:07:58 Orchidej je jedním ze symbolů Thajského království,
00:08:02 které je také největším světovým vývozcem řezaných orchidejí.
00:08:07 Bez orchidejí se tu neobejde žádná výzdoba.
00:08:21 Některé kulinářské zvyklosti nás mohou překvapit,
00:08:25 jako třeba když si lidé na ulici v malých krámcích
00:08:28 pochutnávají na grilovaných drobech, smažených žábách,
00:08:32 cikádách, kobylkách nebo housenkách bource morušového.
00:08:51 Jak o tom svědčí některé malby na zdech,
00:08:54 král Ráma III. umístil v chrámu Vat Pcho, v němž je ležící Buddha,
00:08:59 národní centrum výuky thajské tradiční medicíny,
00:09:03 se zvláštním oddělením vyhrazeným masážím.
00:09:07 Ještě dnes se všichni specialisté na tradiční masáž
00:09:10 učí v chrámu Vat Pcho.
00:09:21 Technologický pokrok s sebou samozřejmě i v tomto odvětví
00:09:25 přinesl další vývoj, jehož výsledkem je komplexnější péče.
00:09:30 Také prostředí se změnilo,
00:09:32 takže dnes lze klientům nabídnout širokou škálu služeb,
00:09:36 v níž tradiční medicínu doplňují poslední výkřiky balneoterapie.
00:10:00 Dóm na vrcholu State Tower dobře ilustruje ekonomický boom
00:10:05 posledních let. Tato důmyslná, překvapivá dominanta se nad městem
00:10:10 vypíná do výšky 260 metrů a stala se módním místem,
00:10:14 výstavní skříní rozmachu Bangkoku.
00:10:27 Jakmile trochu poleví vedro, ulice ožijí nočním životem,
00:10:31 soustřeďujícím se zejména na malé restaurace
00:10:34 a koncerty pod širým nebem.
00:10:45 80 kilometrů od Bangkoku leží Ajuttchajá,
00:10:50 od 14. do 18. století hlavní město siamského království.
00:10:55 V tomto období dosáhlo království vrcholného rozmachu
00:10:59 ve smyslu geografické expanze na území Laosu, Kambodže
00:11:03 a současné Barmy.
00:11:06 Celý historický park Ajuttchajá
00:11:08 je zapsán na listinu světového dědictví UNESCO.
00:11:12 Až do doby, kdy převzali moc Barmánci,
00:11:16 se tu vystřídalo 33 siamských panovníků.
00:11:19 Právě Barmánci pak uloupili z chrámů zlaté plátky
00:11:22 a poničili značný počet soch.
00:11:28 Vat Pchrá Si-sanpchet je největší chrám v Ajuttchaji,
00:11:33 postavený ve 14. století. Byl zde šestnáctimetrový stojící Buddha
00:11:38 pokrytý 250 kilogramy zlata, které dali barmští dobyvatelé roztavit.
00:11:46 Tři za sebou seřazené pozoruhodné ťédí jsou typickou ukázkou
00:11:52 ajuttchajského stylu, který se stal synonymem thajského umění.
00:11:58 Ve Vat Pra Lo je velká socha ležícího Buddhy,
00:12:02 nacházející se mimo město. Obrovská pokrývka šafránové barvy je dar,
00:12:06 který podle tradice přinese donátorovi štěstí.
00:12:10 Všudypřítomná posvátná atmosféra prostupuje zemi do té míry,
00:12:15 že se Thajci s hlubokou úctou
00:12:17 sklánějí před každou náboženskou památkou
00:12:21 a denně se oddávají nejrůznějším rituálům.
00:12:24 Když dokončí modlitbu, přilepí na sochu malý plátek zlata.
00:12:48 Zříceniny věže a ťédí Vat Čaj Vathanarám,
00:12:52 ležící na břehu řeky Menam-čao, byly zrestaurovány
00:12:57 do původní hrdé podoby, odkrývající důmyslnou dobovou geometrii.
00:13:07 Směrem na západ, k provincii Kančanaburi,
00:13:11 se na planině lemující poslední meandry delty řeky Čao Prajá
00:13:15 rozkládají saliny.
00:13:18 Thajsko samo je velkým konzumentem soli,
00:13:21 sůl představuje zároveň i významný vývozní artikl.
00:13:26 V Thajsku se traduje, že rýže se solí je božskou kombinací.
00:13:38 V místech, kde vytváří deltu, se už řeka Čao Prajá nemusí tísnit,
00:13:43 její tok je mnohem klidnější a pokojnější
00:13:46 než v bludišti hlavního města.
00:13:54 Klid ale znovu vystřídá hluk a zmatek,
00:13:58 když se přiblížíme k plovoucímu trhu,
00:14:00 kde se v úzkém kanálu loďky turistů
00:14:04 mísí s plavidly prodavačů ovoce a zeleniny.
00:14:18 Malé pečené banány jsou v Thajsku oblíbenou pochoutkou
00:14:23 a v zemi se jich pěstuje na dvacet různých odrůd.
00:14:36 Některé ženy se před palčivými paprsky slunce chrání krémem
00:14:41 vyrobeným z rostlin, kterému se říká "tanaka".
00:14:48 Ovoce je skutečný dar přírody.
00:14:51 Některé druhy západní turisté ani neznají,
00:14:55 jejich lahodná chuť si je ale okamžitě získá.
00:15:02 Chrám Vat Ban Kung má jednu zvláštnost.
00:15:06 Celý ho svými kořeny obrůstá pípalový strom.
00:15:12 V průběhu staletí vytvořily tyto kořeny pevnou schránku,
00:15:15 která chrání sochu Buddhy, pokrytou jemnými plátky zlata.
00:15:35 V Thajsku je mnoho národních parků majících za úkol chránit přírodu
00:15:40 a životní prostředí.
00:15:43 I když v období sucha je průtok vodopádů v parku Saj Jok minimální,
00:15:47 po zbytek roku se z nich radují dospělí i děti.
00:16:12 Most přes řeku Kwai byl postaven za dramatických okolností.
00:16:18 Celé jméno řeky, přes níž most vede, je Maj Nom Kchwaj Jä.
00:16:23 Japonci, kteří v roce 1942 zemi okupovali,
00:16:27 se rozhodli vybudovat mezi Barmou s Thajskem železniční trať,
00:16:31 po níž by se dopravovaly zbraně a potraviny.
00:16:35 Pracovní podmínky tu byly doslova nelidské,
00:16:37 zejména v oblasti Průsmyku pekelného ohně,
00:16:40 kde se se skálou potýkali váleční zajatci z Británie,
00:16:44 Austrálie a různých asijských zemí.
00:16:48 Dnes se do tohoto bambusového lesa přicházejí návštěvníci poklonit
00:16:52 památce 90 tisíc zajatců, kteří při stavbě železnice zahynuli.
00:16:59 Řeka dnes opět pokojně plyne krajinou,
00:17:02 nabízející nádherné výlety na okolní pláně či do lesů.
00:17:07 Je ale také možné si tu prostě jen odpočinout
00:17:10 při uklidňujícím pohledu na její hladinu.
00:17:36 Rýže je jedna z nejdůležitějších plodin, které se v Thajsku pěstují.
00:17:41 Země je ostatně jejím největším světovým vývozcem.
00:17:45 Podle většiny asijských znalců je thajská rýže nejlepší.
00:17:48 Tato obilovina zaujímá rovněž význačné místo v thajské kuchyni
00:17:52 a jejímu pěstování je samozřejmě věnována všestranná péče.
00:18:11 V Su-pchán-bu-rí se návštěvníci tísní
00:18:15 u vchodu do chrámu Vat Pa Laj Lä.
00:18:18 Bez ohledu na sociální původ či věk se Thajci vyznačují
00:18:22 hlubokou zbožností a jsou horlivými vyznavači buddhismu.
00:18:27 V zemi, v níž žije na 300 tisíc mnichů,
00:18:30 je náboženství zcela přirozenou součástí každodenního života.
00:18:53 Město Su-pchán-bu-rí, ve 13. století známé jako U Thong,
00:18:58 ovlivnilo několikeré míšení stylů monského, khmerského a místního.
00:19:03 Je to jakýsi předobraz ajuttchajského stylu,
00:19:07 který se objevil o několik let později.
00:19:10 Hlavními charakteristickými rysy zpodobňování Buddhy bylo v té době
00:19:14 jemné zvýraznění očí a úst, připomínající trochu malý knírek.
00:19:18 Toto bývalé obydlí bohatého obchodníka z ajuttchajského období
00:19:23 je typickou ukázkou architektonického stylu domů
00:19:27 z týkového dřeva, s prostornými místnostmi chráněnými před sluncem.
00:19:40 O něco níže po řece, v Sam-ču, si obyvatelé uchovali staré tradice,
00:19:45 zejména popíjení slazené kávy, přepečlivě odměřené
00:19:50 a přefiltrované a podávané na terasách kaváren.
00:20:14 Ryb je na stáncích vždy dostatek,
00:20:17 v řece jich žije kolem třiceti druhů.
00:20:32 Chrám Vat Tcha Sung poblíž Utchaj-tchání
00:20:36 pochází částečně z ajuttchajského období,
00:20:40 postupem času k němu ale byly přidávány modernější prvky,
00:20:43 vždy však velmi jemně zdobené.
00:20:46 Uvnitř chrámu se vše jen blýská a třpytí,
00:20:50 nalézá se tu první zpodobnění Buddhy.
00:20:52 Mniši dávají místu jeho duchovní rozměr.
00:20:55 Zasvěcují adepty do některých forem meditace
00:20:58 a rozhodují, jak bude celý soubor památek vypadat.
00:21:04 Stejně nádherné jsou i budovy určené k vyučování
00:21:07 a ještě zcela nedostavěná knihovna.
00:21:11 Provoz každého chrámu je financován
00:21:14 výhradně z darů věřících.
00:21:19 Okolí Utchaj-tchání je přírodní rezervací,
00:21:23 jejímž úkolem je chránit bohatství které tu vytvořila řeka Čao Prajá
00:21:28 se svými přítoky.
00:21:30 Ve vesnici Pan-na Ta-pcho najdeme etnickou skupinu Lao Krang,
00:21:34 která přišla do Laosu před 300 lety.
00:21:38 Tito lidé zpracovávají bavlnu
00:21:40 a při tkaní používají tradiční nářadí.
00:21:43 Vesnické ženy předou vlnu a bavlnu stejným způsobem,
00:21:47 jako to dělali jejich předkové.
00:21:50 Družstvo v Pan-na Ta-pcho má tak možnost zachovat tradiční činnost,
00:21:54 která představuje významný zdroj příjmů.
00:21:57 Bavlnu tkají ženy na prastarých stavech
00:22:00 a následně barví přírodními barvivy, jako je například "krang",
00:22:03 pryskyřice, která se získává z jednoho druhu hmyzu,
00:22:07 a dodává látce jasně rudou barvu.
00:22:12 Tyto dlouhé šály ženy nosí na náboženské slavnosti.
00:22:16 Jsou zdobené zvířecími či květinovými motivy,
00:22:19 někdy jsou na nich zobrazené i lovecké zbraně.
00:22:23 Lotos roste snadno, pokud má stonek ve vodě.
00:22:27 V thajské kultuře je lotos alegorií života mudrce.
00:22:31 Kořeny rostou v bahně a bílé květy se vypínají k nebi.
00:22:45 I rýžová pole potřebují množství vláhy,
00:22:48 spodní část rostlin spočívá neustále ve vodě.
00:22:52 V některých oblastech pěstitelé rýži sklízejí
00:22:56 dvakrát i třikrát za rok.
00:22:59 Naopak maniok se pěstuje na sušších pláních
00:23:03 a jeho produkce je určena výlučně na export.
00:23:12 V Lan Sak, chráněn mohutnými útesy, se rozkládá prales.
00:23:17 Endemický palmovník nás zavede hluboko do dávné minulosti.
00:23:21 Stromy a rostliny, obnovované v rámci neměnného cyklu,
00:23:25 tu rostou už po staletí. Jen jeskyně podléhají erozi
00:23:29 a dodávají místu atmosféru jako z jiných časů.
00:23:34 O prostory, v nichž není ani stopy po civilizaci,
00:23:38 se dělí jen holubi a netopýři.
00:23:53 Na řece Sakä-kran vládne znovu pokojná atmosféra.
00:23:57 Zdejší rybáři žijí přímo na řece.
00:24:01 Často chovají ryby v chráněných nádržích vedle domu.
00:24:10 Toto přepychové obydlí, zcela v tradicích thajské architektury,
00:24:14 patří bohatému obchodníkovi s rýží.
00:24:27 Podpalubí posledních velkých džunek,
00:24:31 které se po řece ještě plaví, bylo kdysi až po okraj naplněno rýží.
00:24:35 Dnes tato plavidla umožňují turistům proniknout
00:24:39 do tajemství delty, která se také stala významnou přírodní rezervací.
00:25:10 Kam-pchang Pchet ohlašuje,
00:25:13 že Sukchotchaj, bývalé hlavní město království, už není daleko.
00:25:17 Historický park je dnes zapsán
00:25:20 na seznam kulturního dědictví UNESCO.
00:25:23 Na chrámu Vat Pchrá Kao,
00:25:26 který se nacházel těsně vedle královského paláce,
00:25:29 se neblaze podepsaly povětrnostní vlivy.
00:25:34 Sukchotchaj byl prvním hlavním městem Siamu
00:25:38 a vrcholu slávy dosáhl ve 13. a 14. století.
00:25:42 Toto období je také považováno za zlatý věk thajské civilizace.
00:25:47 V této dvousetleté éře
00:25:49 byl nejvýznamnějším panovníkem Ráma Kamhéng,
00:25:53 který vypracoval první znaky thajského písma
00:25:56 modifikací písma srílanského.
00:25:59 Jeho spisy jsou považovány za základ thajské literatury.
00:26:03 Vat mahá s hlavní ťédí je největší chrám v Sukchotchaji.
00:26:08 Navzdory staletím zde do detailu propracovaná architektura
00:26:12 a perspektivy jednotlivých součástí královské svatyně
00:26:16 vytvářejí atmosféru klidu a pokoje vhodnou k meditaci,
00:26:20 k níž ostatně vybízejí i početné Buddhovy sochy.
00:26:26 Jednotlivé ťédí svědčí o vlivu khmerského umění,
00:26:31 které se v této oblasti projevovalo ještě předtím,
00:26:35 než se prosadil vliv cejlonský.
00:26:44 Chrám Vat Sí Savaj se svými třemi khmerskými pagodami,
00:26:48 zasazený uprostřed nádherné přírody,
00:26:52 byl vybudován v hindském stylu.
00:26:55 Právě stopy po hindských sochách umožnily stanovit původ chrámu,
00:26:59 který byl později přeměněn na buddhistický klášter.
00:27:03 Přes posvátnost tohoto místa se tu ve vodních příkopech
00:27:08 nachází i množství ryb, které místní tradičně chytají do sítí.
00:27:47 Cestou na sever dorazíme do Lampangu,
00:27:50 bývalého střediska obchodu s týkovým dřevem,
00:27:53 kde se nachází jeden z nejkrásnějších dřevěných chrámů
00:27:58 stylu Lan-na.
00:28:01 Chrám Vat Pchrá Tchat Lampang Luang dal v 15. století
00:28:06 postavit král z Čchíeng-maj
00:28:09 a patrně se jedná o nejstarší dřevěnou stavbu v zemi.
00:28:14 Za chrámem byla v roce 1449 postavena ťédí vysoká 45 metrů.
00:28:21 Nejpozoruhodnější částí je tato rozlehlá modlitebna,
00:28:25 podpíraná bohatě zdobenými sloupy z týkového dřeva.
00:28:29 Fresky z počátku 19. století představují takzvané "džátaky",
00:28:34 příběhy z Buddhových předcházejících životů.
00:28:48 Přibližně 95 procent obyvatelstva
00:28:52 jsou stoupenci buddhistického směru théraváda.
00:28:56 Společensky je povinností každého muže strávit krátký úsek života
00:29:00 jako mnich, nejčastěji hned po studiích.
00:29:03 Dnes se v chrámu Vat Srí ťum odehrává zasvěcovací obřad noviců.
00:29:09 Novici se mohou stát chlapci mladší 20 let.
00:29:14 Pro mnoho rodin je to prestižní záležitost,
00:29:17 a když syn oblékne mnišský hábit a vezme do ruky misku na milodary,
00:29:21 rázem si získá velkou úctu.
00:29:33 Škola je v zemi povinná a bezplatná do 13 let,
00:29:37 potom se musí platit.
00:29:40 Stát se novicem tedy chlapcům umožňuje pokračovat ve vzdělávání.
00:29:51 K hlavním symbolům thajské kultury patří sloni.
00:29:55 To lze vysvětlit dvěma faktory.
00:29:58 Zaprvé, na farmách stejně jako v lese sloužili sloni odjakživa
00:30:02 jako spolehlivá tažná zvířata. A zadruhé, před vynálezem tanků
00:30:06 představovalo stádo slonů tu nejvýkonnější zbraň.
00:30:14 Počet divoce žijících slonů v Thajsku
00:30:18 je v současnosti odhadován na necelé 3000,
00:30:21 k čemuž je nutno přičíst asi 2300 domácích slonů.
00:30:25 Od té doby, co je v Thajsku zakázáno kácet stromy,
00:30:28 bylo mnoho domácích slonů ponecháno svému osudu
00:30:31 nebo se dočkalo hrubého zacházení.
00:30:39 Toto středisko přijímá a ošetřuje nemocné slony,
00:30:43 k velké radosti návštěvníků,
00:30:46 pro které představují fascinující podívanou.
00:31:05 Slon zůstává i nadále jedinečnou pracovní silou zejména v džungli.
00:31:24 I když počet nově narozených slonů v některých oblastech mírně stoupá,
00:31:29 ve snaze zachovat tento živočišný druh spoléhají odborníci
00:31:33 především na nové přírůstky v zajetí.
00:31:57 Sloní nemocnice je smutnou obžalobou toho,
00:32:00 jak surově dokáží s těmito tlustokožci zacházet majitelé.
00:32:05 Jeden slon má zraněnou nohu střelnou zbraní,
00:32:07 jiný zase stoupl na minu.
00:32:15 Na cestě do Čchíoeng-maj leží vesnice Lam-pchun
00:32:19 s chrámem postaveným v 11. století.
00:32:24 Má osm nejúctívanějších stúp v celém Thajsku. Pomalu chátral,
00:32:29 až v roce 1930 rozhodl Kchru-pa Sí-vi-ťaj,
00:32:32 jeden z nejproslulejších mnichů v království, že ho nechá obnovit.
00:32:51 Pokračujeme dále k severu a přijíždíme do Čchieng-maj.
00:32:56 Tajemství a legendy, jimiž je toto město opředeno,
00:32:59 ustupuje atmosféře moderního kosmopolitního města.
00:33:05 Přesto tu ale archeologové nedávno odhalili Ví-nak Kum Kam,
00:33:10 pozůstatky prvního známého osídlení v oblasti Čchieng-maj
00:33:14 pocházejícího z 11. století.
00:33:18 "Müaj tchaj" neboli thajský box je nesmírně populární.
00:33:22 Jedná se o obzvlášť drsné bojové umění, ostře kontrastující
00:33:26 s mírností a klidem, které tato země vyzařuje.
00:33:29 Jde o boj na blízko, v plném kontaktu.
00:33:32 Říká se mu také umění osmi končetin,
00:33:35 a to rukou, loktů, chodidel a kolen.
00:33:38 Několik tréninkových center přijímá západní adepty,
00:33:42 fascinované hollywoodskými snímky, v nichž je tento sport předváděn.
00:33:45 Ovšem následný střet s realitou vyžaduje obrovskou morální
00:33:48 i fyzickou odolnost.
00:33:51 Diváci mocně povzbuzují s ohromným zápalem bojující soupeře,
00:33:55 jimž k vítězství nejednou dopomůže úder loktem či kolenem.
00:34:11 Už na úsvitu se Thajci v hojném počtu scházejí na tržišti.
00:34:15 Přicházejí nakoupit, ale také podarovat mnichy,
00:34:18 kteří jsou zcela závislí na běžné populaci.
00:34:21 Nabídnout mnichům jídlo patří mezi dobré činy,
00:34:23 na které nesmí věřící nikdy zapomenout.
00:34:28 Budou jim totiž připočítány k dobru v příští reinkarnaci.
00:34:36 U příležitosti thajského nového roku
00:34:38 se místní náboženští hodnostáři a významné osobnosti
00:34:42 scházejí ke společné modlitbě.
00:34:57 Mniši pak zamíří k ulici, kde už na ně čeká dlouhá řada věřících,
00:35:01 kteří se zúčastní ranní ofěry.
00:35:22 Asistenti musí čas od času mnichům pomoci,
00:35:25 když už nemohou dary pobrat.
00:35:42 V Čchieng-maj je více než 300 chrámů,
00:35:46 ale skutečným klenotem vzdáleným městskému ruchu je Vat Pchrá Tchat,
00:35:50 tyčící se ve výšce 1000 metrů na hoře Doj Sutchep.
00:35:57 Tento chrám, založený ve 14. století králem Kjeu Naonem,
00:36:02 je jedním z nejposvátnějších chrámů na severu Thajska.
00:36:09 Jako většina chrámů v Thajsku je i tento soubor
00:36:12 pravidelně restaurován díky darům návštěvníků a věřících.
00:36:38 Legenda vypráví, že právě na tomto místě,
00:36:41 po třech dnech namáhavého pochodu v horách,
00:36:44 padl vysílením slon nesoucí posvátnou relikvii.
00:36:48 Chrám a především ťédí pak byly postaveny na jeho památku.
00:36:54 Kolem ťédí pokryté zlatem vede mramorový koridor,
00:36:58 v němž chodí návštěvníci dokola a modlí se.
00:37:13 Jak stoupáme výš a výš nad chrám, horská scenérie se začíná měnit.
00:37:19 Objevují se jehličnaté stromy a specifická vegetace.
00:37:24 V přírodním parku žije na 300 druhů ptáků
00:37:27 a roste více než 2000 druhů kapradin a květin.
00:37:35 Prosluněné stráně pokrývají kávové plantáže.
00:37:44 V nadmořské výšce asi 1500 metrů přicházíme k monské vesnici.
00:37:49 Menšiny, žijící v horských oblastech na severu země,
00:37:52 jsou často polokočovné kmeny,
00:37:55 které sem přišly z Číny nebo z Tibetu.
00:37:58 Přežívají tu díky humanitárním organizacím a tkalcovskému řemeslu.
00:38:03 Jelikož Monové, podobně jako ostatní kmeny,
00:38:06 nejsou považováni za thajské občany,
00:38:09 nevztahuje se na ně žádná pomoc ani státní příspěvky.
00:38:18 Thajsko je největším světovým vývozcem řezaných orchidejí.
00:38:23 Odlesňování a příliš intenzivní sběr divokých orchidejí
00:38:27 přivedly některé druhy na pokraj vyhynutí.
00:38:31 Mnoho farem se proto začalo aktivně věnovat pěstování této rostliny,
00:38:35 jejíž nádherné květy září všemi myslitelnými odstíny.
00:39:01 Tradiční melodie mají v centrálních oblastech země
00:39:05 duchovní ráz, zatímco na severu jsou o poznání lidovější.
00:39:19 V ekonomice Čchíeng-maj zaujímají dodnes významné místo řemesla,
00:39:24 především výroba malovaných slunečníků.
00:39:28 Je to jemná práce,
00:39:31 a slunečníky jsou každoročně předváděny na festivalu "Bo Sang".
00:40:05 Návštěvníky země vždy fascinovaly pohyby rukou thajských tanečnic.
00:40:10 Říká se jim "mudra" a jsou významově velmi důležité,
00:40:14 protože zasvěcenému divákovi umožňují porozumět jazyku tance,
00:40:19 který se předává z generace na generaci.
00:40:52 Směrem k jihu, k Thajskému zálivu, se radikálně mění tvář krajiny.
00:40:57 Ko Samuj je třetí největší thajský ostrov,
00:41:01 turistický ráj s nádhernými plážemi s jemným pískem.
00:41:07 První obyvatelé Ko Samuj přišli před 150 lety z Číny,
00:41:12 z ostrova Chaj-nan, aby tu pěstovali kokosové ořechy.
00:41:16 Právě to nepochybně ovlivnilo kulturní rozdíly mezi Ko Samuj
00:41:20 a ostatními ostrovy na jihu Thajska.
00:41:28 Když se atmosféra díky monzunům stane snesitelnější,
00:41:32 je čas navštívit tržiště Bang Rak, velký trh,
00:41:36 kde nechybí kokosové ořechy,
00:41:39 ale najdete tu i množství jiného ovoce a zeleniny.
00:41:44 Ťa-veng je dnes jedním z nejnavštěvovanějších měst
00:41:48 na ostrově, jehož hlavní ulice kypí životem ve dne i v noci.
00:41:55 Co ale Ťa-veng obzvlášť proslavilo, jsou dlouhé pláže,
00:42:00 přerušované řadou zátok s vyhledávanými korálovými útesy.
00:42:22 V této pohádkové krajině si místečko k osvěžení
00:42:25 na nějaké pláži v chráněných zátokách najde každý.
00:42:31 Uprostřed bujné přírody
00:42:34 se skrývají relaxační a balneoterapeutická centra.
00:43:01 Pchú-ket, přezdívaný Perla jihu, je největší thajský ostrov,
00:43:07 dlouhý 50 kilometrů.
00:43:10 Pláže na severozápadě si ještě uchovaly klid a autentické kouzlo.
00:43:15 V centrální části ostrova
00:43:19 už podél pobřeží znovu vyrostly velké hotely.
00:43:22 Po ničivé vlně tsunami z prosince 2004
00:43:25 se podařilo během několika měsíců opět obnovit turistický průmysl.
00:43:30 Na pláže Maj Kchao na severu ostrova
00:43:33 si Thajci s oblibou jezdí pochutnat na rybách,
00:43:36 čerstvě vyložených z rybářských člunů.
00:43:40 I tady, navzdory vzpomínkám, se lidé znovu vydali na moře.
00:43:44 S mezinárodní pomocí se jim tak postupně
00:43:47 podařilo obnovit rybářskou flotilu.
00:44:03 Z pláže Patung jako kdyby se nikdy nevytratil dynamický život
00:44:07 a záliba v radovánkách.
00:44:12 Ve starém městě najdeme památky čínsko-portugalské architektury,
00:44:16 charakterizované dvoupatrovými domy,
00:44:19 kde Malajci, Číňané a Portugalci čile obchodovali s Indy a Araby.
00:44:30 Podél kanálu Pakpra, lemujícího pobřeží poloostrova Pchang Nga,
00:44:35 se střídá jedna rybářská vesnice za druhou.
00:44:38 Na slunci se suší ryby a olihně,
00:44:41 které se po nasolení za několik týdnů objeví v restauracích
00:44:45 a obchodech po celé zemi.
00:44:48 Nasolování ryb a jejich další úpravou
00:44:51 se zabývají příslušnice jednoho barmského kmene.
00:44:54 Všudypřítomný charakteristický pach
00:44:57 odpovídá rozsáhlým plochám vyhrazeným sušení.
00:45:16 Na cestě k zálivu Pchang Nga
00:45:19 narazíme na chrám Vat Tcham Sú-van-kchu-cha, ukrytý v jeskyni.
00:45:40 Ve velké jeskyni této svatyně
00:45:43 se nachází 15 metrů dlouhý ležící Buddha.
00:45:50 Velkou část zálivu Pchang Nga lemují mangrovy,
00:45:54 tvořící přirozenou přírodní rezervaci s labyrintem kanálů,
00:45:57 kde se vyznají pouze místní rybáři.
00:46:09 V mangrovových porostech stejně jako na řekách
00:46:12 bydlí rybáři v plovoucích domech.
00:46:15 Ve zdejších vodách žije množství ryb, nejrůznější druhy žab,
00:46:20 a také varani, obratně se skrývající mezi vegetací.
00:46:42 Zdejší mangrovy představují největší mangrovový prales v zemi.
00:46:53 V blízkosti moře vytesal čas do skály vápencové jeskyně,
00:46:56 z nichž některé vytvářejí podivné tunely, odkud vylétají netopýři.
00:47:24 Hned vedle silnice, vedoucí podél pobřeží,
00:47:27 se rybáři oddávají oblíbené kratochvíli,
00:47:31 soutěži ve zpěvu ptáků, která je na jihu země velmi populární.
00:47:36 Jde o to určit,
00:47:38 který pták vydržel ve stanoveném časovém úseku nejdéle zpívat.
00:47:46 Možná by se dalo pochybovat o schopnosti rozhodčích
00:47:49 zaslechnout ptačí zpěv uprostřed hluku ze silnic
00:47:53 a křiku povzbuzujících diváků. Ovšem výhry jsou víc než lákavé.
00:47:57 První cena je zbrusu nový nablýskaný skútr,
00:48:00 druhá pak satelitní televizní systém.
00:48:18 Jako chronometr poslouží skořápka kokosového ořechu.
00:48:22 Jakmile se naplní vodou a potopí, jedno kolo soutěže skončilo.
00:48:30 Cestu ke Krabí lemuje řada vápencových útesů,
00:48:34 bičovaných monzunovými lijáky.
00:48:49 Pod nimi vystřídaly palmové háje plantáže kaučukovníků,
00:48:54 z jejichž vzácné mízy se vyrábí guma.
00:49:17 Naproti plážím Krabí se táhne šňůra ostrůvků,
00:49:21 které kdysi sloužily jako úkryt asijským pirátům.
00:49:24 V této oblasti, kterou vlna tsunami zasáhla obzvlášť těžce,
00:49:28 trvalo dlouho, než se rybáři opět vydali na moře
00:49:32 a mohli naložit turisty, aby jim ukázali skryté poklady ostrovů.
00:49:38 Ostrovy vznikly působením pohybů v oblasti kontinentálního zlomu,
00:49:43 které tu po hladině rozesely obrovské vápencové útvary.
00:49:49 Ty tvoří strmé útesy vypínající se nad mořem.
00:49:55 U některých ostrůvků se v době odlivu objeví úzké písečné pláže,
00:50:00 jako stvořené ke koupání v tyrkysových vodách.
00:50:08 Nejznámější je Ko Phin-kan, nakloněný ostrov,
00:50:11 jemuž se přezdívá "ostrov Jamese Bonda",
00:50:15 protože se tu natáčel jeden díl ze série filmů o agentovi 007.
00:50:23 Některé ostrovy vypadají, jako by čas vytvaroval
00:50:27 nejen jejich vrcholy, ale i základy.
00:50:34 Ostrov Chong se zformoval nejoriginálnějším způsobem.
00:50:38 Tvoří ho soubor jeskyní a tunelů,
00:50:42 navzájem pospojovaných v nitru skály.
00:50:57 Ostrov Ko Pany je domovem převážně muslimských rybářů.
00:51:02 Přezdívá se jim "cikáni moře".
00:51:06 Na ostrově, na němž je většina domků postavena na pilotech,
00:51:09 se nachází mešita a malá škola pro vesnické děti.
00:51:14 Muslimové tvoří v Thajsku jen nepatrnou minoritu,
00:51:18 jejich počet ale nicméně stoupá s tím,
00:51:21 jak se přibližujeme k nedalekým malajským břehům.
00:51:42 Thajsko se očím návštěvníka odhaluje postupně.
00:51:47 Ještě však zbývá objevit mnoho nádherných míst,
00:51:51 kterými tato kouzelná země oplývá.
00:51:58 Skryté titulky: Václav Píbl Česká televize 2010
Thajsko, opěvované pro svůj sladký život, je zemí vůní a šafránově zbarvených rouch, míhajících se mezi moderními budovami. Tento pohostinný kraj okouzlí návštěvníka svou rozmanitostí, fascinuje krásou své přírody, kulturou a duchovností, pyšní se nepřeberným bohatstvím pozůstatků bývalého siamského království.
Autoři dokumentárního cyklu nás vedle jiných přitažlivých míst zavedou do hlavního města Bangkoku, který nabízí hned několik tváří. Na jedné straně staví na odiv řadu obchodních center, která svojí složitou architekturou navzájem soupeří v grandióznosti. Příval všeho moderního ale neodrazuje Thajce od častých návštěv malých krámků, kam se chodí během celého dne občerstvit, ani od používání proslulých tuk-tuků, skútrů upravených na taxíky, bez ustání křižujících ulice.
