00:00:02(muž) Thajsko - opěvované pro svůj sladký život,

00:00:06je země laskavých úsměvů, vůní a šafránově zbarvených rouch,

00:00:10míhajících se mezi moderními budovami.

00:00:15Thajsko fascinuje krásou přírody, kulturou a duchovností.

00:00:20Tato pohostinná země okouzlí návštěvníka svou rozmanitostí.

00:00:28Země se pyšní nepřeberným bohatstvím pozůstatků

00:00:32bývalého siamského království.

00:00:35Připravte se na barvité putování, jemné jako hedvábí.

00:00:40Česká televize uvádí dokumentární film z cyklu

00:00:45Vůně cizích krajů. Thajsko, květ Asie

00:00:50Bangkok, hlavní město Thajského království,

00:00:54patří k dobře známým "asijským tygrům",

00:00:57charakterizovaným neobyčejným ekonomickým rozvojem.

00:01:01Město s přibližně 9 miliony obyvateli,

00:01:03poznamenané dlouhou historií, nabízí hned několik tváří.

00:01:07Čtvrti Silom a Siam se nedávno nezvykle rozrostly.

00:01:11Obchodní centra, stavějící na odiv svou složitou architekturu,

00:01:14navzájem soupeří v grandióznosti.

00:01:22Tento příval všeho moderního se však nijak nedotkl

00:01:25každodenního života Thajců,

00:01:28soustřeďujícího se kolem malých krámků,

00:01:31kam se lidé chodí během celého dne občerstvit,

00:01:34či proslulých tuk-tuků, skútrů upravených na taxíky,

00:01:37bez ustání křižujících ulice.

00:01:52Ve středu Bangkoku se vypíná chrám Vat Pcho.

00:01:57Ještě než v něm byla umístěna největší kolekce Buddhů v Thajsku,

00:02:01sloužil chrám jako jedno z prvním center veřejného vzdělávání.

00:02:10Soubor stúp vzdává hold třem prvním králům z dynastie Čakrí,

00:02:15poblíž se nachází 91 menších stúp.

00:02:26V chrámu Vat Pcho najde návštěvník také knihovnu

00:02:30se starobylou Tripitakou, sbírkou posvátných buddhistických textů.

00:02:38Ležící Buddha, dlouhý 46 metrů, se do budovy stěží vejde.

00:02:44Socha byla vymodelována ze sádry na cihlové kostře

00:02:47a posléze pozlacena.

00:02:50Buddhovy oči a chodidla,

00:02:53znázorňující všech jeho 108 kladných vlastností,

00:02:56jsou vykládané perletí.

00:02:59V centru Bangkoku přece jen zůstalo jedno místo,

00:03:02jemuž se překotný růst města vyhnul.

00:03:05Když je ještě vlhkost vzduchu snesitelná,

00:03:08v parku Lumpchíní se hbitě míhají siluety lidí.

00:03:11Ti mladší se věnují kung-fu, čínskému bojovému umění.

00:03:19Jinde uvidíme skupinky vyznavačů tchaj-či,

00:03:23často překládaného jako "stínový box",

00:03:27protože pozorovatel má dojem, že cvičící osoba bojuje se stíny.

00:03:31Jde o bojové umění rozvíjející vlastnosti jako vyrovnanost,

00:03:36klid a soustředěnost.

00:03:44V chrámu Vat Pchra-kéu, sousedícím s bývalým královským palácem,

00:03:49může návštěvník obdivovat Smaragdového Buddhu.

00:03:55Chrám jako celek je jeden velký architektonický skvost.

00:04:01Ať už jsou to stúpy,

00:04:04třpytící se střechy z oranžových a zelených tašek,

00:04:07sloupy pokryté mozaikami či mramorové frontony

00:04:10a nádherně zdobené vnitřní zdi, vše tu vyzařuje posvátnou atmosféru

00:04:15Od roku 1782, kdy se stal Bangkok hlavním městem Thajska,

00:04:19je toto místo vyhledávaným cílem poutníků.

00:04:25Budova, v níž je umístěn Buddha, je přepychově vyzdobena

00:04:29a střeží ji pár mytologických obrů.

00:04:32Je to nesmírně jemná kovotepecká práce.

00:04:37Do nitra chrámu, kde se nachází Smaragdový Buddha,

00:04:40nejúctívanější zpodobení Buddhy v Thajsku,

00:04:43přestože jeho výška nepřesahuje 75 centimetrů,

00:04:47smí vstoupit pouze buddhisté.

00:04:51Velký palác je bývalé královské sídlo, dokonale udržované.

00:04:55Pravidelně jsou tu přijímáni nejvyšší představitelé cizích zemí.

00:05:01Více než stovka budov reprezentuje 200 let království

00:05:05a architektonických inovací.

00:05:12Velké bangkokské tepny tvoří mimo jiné i řeka Čao Prajá

00:05:16a její přítoky. Nesmíme ovšem zapomenout ani na kanály,

00:05:20jimž se tu říká "klongy" a které vytvářejí hustou síť

00:05:24pokrývající celé město.

00:05:27Ať jsou to obytné domy, obchody nebo chrámy,

00:05:30všechny budovy v těchto čtvrtích jsou obrácené k řece,

00:05:33protože v dávných časech se Thajci považovali za pány vod.

00:05:37Tuto v Asii ojedinělou síť kanálů bez ustání křižují

00:05:41všechny možné druhy plavidel, tradičními bárkami počínaje

00:05:45a štíhlými motorovými čluny konče.

00:05:48Tato plavidla s plochým dnem občas prosviští kanály jako vítr.

00:06:07Thajské domy, jak ty na pevné zemi, tak na březích kanálů,

00:06:11stojí téměř vždy na pilotech.

00:06:14Monzunové větry dokáží nebezpečně vzedmout hladinu,

00:06:17a fakt, že pod domem volně proudí vzduch,

00:06:21obydlí příjemně ochlazuje.

00:06:23Místnosti v domě jsou navíc více chráněné

00:06:27před všelijakými živočichy.

00:06:34Obchodníci tak se svým zbožím naloženým na člunech

00:06:37obeplouvají opravdové vodní město.

00:06:40Veškeré úkony běžného života se tu dají docela dobře řídit z vody.

00:06:59Pro návštěvníka za Západu to nemusí být tak patrné,

00:07:03ale znalý cestovatel okamžitě rozpozná

00:07:06kořeněnou vůni čínských jídel, ohlašující vstup do čínské čtvrti.

00:07:17Číňané byli v celé historii Bangkoku první,

00:07:21kdo dal přednost ulicím a pevným obydlím před plovoucími domy,

00:07:25čímž jejich čtvrť získala obzvláštní strategický

00:07:29a ekonomický význam, když se město začalo rozrůstat.

00:07:36Pak Klong, květinový trh, je další lahůdkou pro naše smysly.

00:07:41Vévodí tu samo sebou lotosové květy,

00:07:44které se používají jak k výzdobě, tak i při rituálních modlitbách

00:07:49a jako obětní dary v chrámech.

00:07:58Orchidej je jedním ze symbolů Thajského království,

00:08:02které je také největším světovým vývozcem řezaných orchidejí.

00:08:07Bez orchidejí se tu neobejde žádná výzdoba.

00:08:21Některé kulinářské zvyklosti nás mohou překvapit,

00:08:25jako třeba když si lidé na ulici v malých krámcích

00:08:28pochutnávají na grilovaných drobech, smažených žábách,

00:08:32cikádách, kobylkách nebo housenkách bource morušového.

00:08:51Jak o tom svědčí některé malby na zdech,

00:08:54král Ráma III. umístil v chrámu Vat Pcho, v němž je ležící Buddha,

00:08:59národní centrum výuky thajské tradiční medicíny,

00:09:03se zvláštním oddělením vyhrazeným masážím.

00:09:07Ještě dnes se všichni specialisté na tradiční masáž

00:09:10učí v chrámu Vat Pcho.

00:09:21Technologický pokrok s sebou samozřejmě i v tomto odvětví

00:09:25přinesl další vývoj, jehož výsledkem je komplexnější péče.

00:09:30Také prostředí se změnilo,

00:09:32takže dnes lze klientům nabídnout širokou škálu služeb,

00:09:36v níž tradiční medicínu doplňují poslední výkřiky balneoterapie.

00:10:00Dóm na vrcholu State Tower dobře ilustruje ekonomický boom

00:10:05posledních let. Tato důmyslná, překvapivá dominanta se nad městem

00:10:10vypíná do výšky 260 metrů a stala se módním místem,

00:10:14výstavní skříní rozmachu Bangkoku.

00:10:27Jakmile trochu poleví vedro, ulice ožijí nočním životem,

00:10:31soustřeďujícím se zejména na malé restaurace

00:10:34a koncerty pod širým nebem.

00:10:4580 kilometrů od Bangkoku leží Ajuttchajá,

00:10:50od 14. do 18. století hlavní město siamského království.

00:10:55V tomto období dosáhlo království vrcholného rozmachu

00:10:59ve smyslu geografické expanze na území Laosu, Kambodže

00:11:03a současné Barmy.

00:11:06Celý historický park Ajuttchajá

00:11:08je zapsán na listinu světového dědictví UNESCO.

00:11:12Až do doby, kdy převzali moc Barmánci,

00:11:16se tu vystřídalo 33 siamských panovníků.

00:11:19Právě Barmánci pak uloupili z chrámů zlaté plátky

00:11:22a poničili značný počet soch.

00:11:28Vat Pchrá Si-sanpchet je největší chrám v Ajuttchaji,

00:11:33postavený ve 14. století. Byl zde šestnáctimetrový stojící Buddha

00:11:38pokrytý 250 kilogramy zlata, které dali barmští dobyvatelé roztavit.

00:11:46Tři za sebou seřazené pozoruhodné ťédí jsou typickou ukázkou

00:11:52ajuttchajského stylu, který se stal synonymem thajského umění.

00:11:58Ve Vat Pra Lo je velká socha ležícího Buddhy,

00:12:02nacházející se mimo město. Obrovská pokrývka šafránové barvy je dar,

00:12:06který podle tradice přinese donátorovi štěstí.

00:12:10Všudypřítomná posvátná atmosféra prostupuje zemi do té míry,

00:12:15že se Thajci s hlubokou úctou

00:12:17sklánějí před každou náboženskou památkou

00:12:21a denně se oddávají nejrůznějším rituálům.

00:12:24Když dokončí modlitbu, přilepí na sochu malý plátek zlata.

00:12:48Zříceniny věže a ťédí Vat Čaj Vathanarám,

00:12:52ležící na břehu řeky Menam-čao, byly zrestaurovány

00:12:57do původní hrdé podoby, odkrývající důmyslnou dobovou geometrii.

00:13:07Směrem na západ, k provincii Kančanaburi,

00:13:11se na planině lemující poslední meandry delty řeky Čao Prajá

00:13:15rozkládají saliny.

00:13:18Thajsko samo je velkým konzumentem soli,

00:13:21sůl představuje zároveň i významný vývozní artikl.

00:13:26V Thajsku se traduje, že rýže se solí je božskou kombinací.

00:13:38V místech, kde vytváří deltu, se už řeka Čao Prajá nemusí tísnit,

00:13:43její tok je mnohem klidnější a pokojnější

00:13:46než v bludišti hlavního města.

00:13:54Klid ale znovu vystřídá hluk a zmatek,

00:13:58když se přiblížíme k plovoucímu trhu,

00:14:00kde se v úzkém kanálu loďky turistů

00:14:04mísí s plavidly prodavačů ovoce a zeleniny.

00:14:18Malé pečené banány jsou v Thajsku oblíbenou pochoutkou

00:14:23a v zemi se jich pěstuje na dvacet různých odrůd.

00:14:36Některé ženy se před palčivými paprsky slunce chrání krémem

00:14:41vyrobeným z rostlin, kterému se říká "tanaka".

00:14:48Ovoce je skutečný dar přírody.

00:14:51Některé druhy západní turisté ani neznají,

00:14:55jejich lahodná chuť si je ale okamžitě získá.

00:15:02Chrám Vat Ban Kung má jednu zvláštnost.

00:15:06Celý ho svými kořeny obrůstá pípalový strom.

00:15:12V průběhu staletí vytvořily tyto kořeny pevnou schránku,

00:15:15která chrání sochu Buddhy, pokrytou jemnými plátky zlata.

00:15:35V Thajsku je mnoho národních parků majících za úkol chránit přírodu

00:15:40a životní prostředí.

00:15:43I když v období sucha je průtok vodopádů v parku Saj Jok minimální,

00:15:47po zbytek roku se z nich radují dospělí i děti.

00:16:12Most přes řeku Kwai byl postaven za dramatických okolností.

00:16:18Celé jméno řeky, přes níž most vede, je Maj Nom Kchwaj Jä.

00:16:23Japonci, kteří v roce 1942 zemi okupovali,

00:16:27se rozhodli vybudovat mezi Barmou s Thajskem železniční trať,

00:16:31po níž by se dopravovaly zbraně a potraviny.

00:16:35Pracovní podmínky tu byly doslova nelidské,

00:16:37zejména v oblasti Průsmyku pekelného ohně,

00:16:40kde se se skálou potýkali váleční zajatci z Británie,

00:16:44Austrálie a různých asijských zemí.

00:16:48Dnes se do tohoto bambusového lesa přicházejí návštěvníci poklonit

00:16:52památce 90 tisíc zajatců, kteří při stavbě železnice zahynuli.

00:16:59Řeka dnes opět pokojně plyne krajinou,

00:17:02nabízející nádherné výlety na okolní pláně či do lesů.

00:17:07Je ale také možné si tu prostě jen odpočinout

00:17:10při uklidňujícím pohledu na její hladinu.

00:17:36Rýže je jedna z nejdůležitějších plodin, které se v Thajsku pěstují.

00:17:41Země je ostatně jejím největším světovým vývozcem.

00:17:45Podle většiny asijských znalců je thajská rýže nejlepší.

00:17:48Tato obilovina zaujímá rovněž význačné místo v thajské kuchyni

00:17:52a jejímu pěstování je samozřejmě věnována všestranná péče.

00:18:11V Su-pchán-bu-rí se návštěvníci tísní

00:18:15u vchodu do chrámu Vat Pa Laj Lä.

00:18:18Bez ohledu na sociální původ či věk se Thajci vyznačují

00:18:22hlubokou zbožností a jsou horlivými vyznavači buddhismu.

00:18:27V zemi, v níž žije na 300 tisíc mnichů,

00:18:30je náboženství zcela přirozenou součástí každodenního života.

00:18:53Město Su-pchán-bu-rí, ve 13. století známé jako U Thong,

00:18:58ovlivnilo několikeré míšení stylů monského, khmerského a místního.

00:19:03Je to jakýsi předobraz ajuttchajského stylu,

00:19:07který se objevil o několik let později.

00:19:10Hlavními charakteristickými rysy zpodobňování Buddhy bylo v té době

00:19:14jemné zvýraznění očí a úst, připomínající trochu malý knírek.

00:19:18Toto bývalé obydlí bohatého obchodníka z ajuttchajského období

00:19:23je typickou ukázkou architektonického stylu domů

00:19:27z týkového dřeva, s prostornými místnostmi chráněnými před sluncem.

00:19:40O něco níže po řece, v Sam-ču, si obyvatelé uchovali staré tradice,

00:19:45zejména popíjení slazené kávy, přepečlivě odměřené

00:19:50a přefiltrované a podávané na terasách kaváren.

00:20:14Ryb je na stáncích vždy dostatek,

00:20:17v řece jich žije kolem třiceti druhů.

00:20:32Chrám Vat Tcha Sung poblíž Utchaj-tchání

00:20:36pochází částečně z ajuttchajského období,

00:20:40postupem času k němu ale byly přidávány modernější prvky,

00:20:43vždy však velmi jemně zdobené.

00:20:46Uvnitř chrámu se vše jen blýská a třpytí,

00:20:50nalézá se tu první zpodobnění Buddhy.

00:20:52Mniši dávají místu jeho duchovní rozměr.

00:20:55Zasvěcují adepty do některých forem meditace

00:20:58a rozhodují, jak bude celý soubor památek vypadat.

00:21:04Stejně nádherné jsou i budovy určené k vyučování

00:21:07a ještě zcela nedostavěná knihovna.

00:21:11Provoz každého chrámu je financován

00:21:14výhradně z darů věřících.

00:21:19Okolí Utchaj-tchání je přírodní rezervací,

00:21:23jejímž úkolem je chránit bohatství které tu vytvořila řeka Čao Prajá

00:21:28se svými přítoky.

00:21:30Ve vesnici Pan-na Ta-pcho najdeme etnickou skupinu Lao Krang,

00:21:34která přišla do Laosu před 300 lety.

00:21:38Tito lidé zpracovávají bavlnu

00:21:40a při tkaní používají tradiční nářadí.

00:21:43Vesnické ženy předou vlnu a bavlnu stejným způsobem,

00:21:47jako to dělali jejich předkové.

00:21:50Družstvo v Pan-na Ta-pcho má tak možnost zachovat tradiční činnost,

00:21:54která představuje významný zdroj příjmů.

00:21:57Bavlnu tkají ženy na prastarých stavech

00:22:00a následně barví přírodními barvivy, jako je například "krang",

00:22:03pryskyřice, která se získává z jednoho druhu hmyzu,

00:22:07a dodává látce jasně rudou barvu.

00:22:12Tyto dlouhé šály ženy nosí na náboženské slavnosti.

00:22:16Jsou zdobené zvířecími či květinovými motivy,

00:22:19někdy jsou na nich zobrazené i lovecké zbraně.

00:22:23Lotos roste snadno, pokud má stonek ve vodě.

00:22:27V thajské kultuře je lotos alegorií života mudrce.

00:22:31Kořeny rostou v bahně a bílé květy se vypínají k nebi.

00:22:45I rýžová pole potřebují množství vláhy,

00:22:48spodní část rostlin spočívá neustále ve vodě.

00:22:52V některých oblastech pěstitelé rýži sklízejí

00:22:56dvakrát i třikrát za rok.

00:22:59Naopak maniok se pěstuje na sušších pláních

00:23:03a jeho produkce je určena výlučně na export.

00:23:12V Lan Sak, chráněn mohutnými útesy, se rozkládá prales.

00:23:17Endemický palmovník nás zavede hluboko do dávné minulosti.

00:23:21Stromy a rostliny, obnovované v rámci neměnného cyklu,

00:23:25tu rostou už po staletí. Jen jeskyně podléhají erozi

00:23:29a dodávají místu atmosféru jako z jiných časů.

00:23:34O prostory, v nichž není ani stopy po civilizaci,

00:23:38se dělí jen holubi a netopýři.

00:23:53Na řece Sakä-kran vládne znovu pokojná atmosféra.

00:23:57Zdejší rybáři žijí přímo na řece.

00:24:01Často chovají ryby v chráněných nádržích vedle domu.

00:24:10Toto přepychové obydlí, zcela v tradicích thajské architektury,

00:24:14patří bohatému obchodníkovi s rýží.

00:24:27Podpalubí posledních velkých džunek,

00:24:31které se po řece ještě plaví, bylo kdysi až po okraj naplněno rýží.

00:24:35Dnes tato plavidla umožňují turistům proniknout

00:24:39do tajemství delty, která se také stala významnou přírodní rezervací.

00:25:10Kam-pchang Pchet ohlašuje,

00:25:13že Sukchotchaj, bývalé hlavní město království, už není daleko.

00:25:17Historický park je dnes zapsán

00:25:20na seznam kulturního dědictví UNESCO.

00:25:23Na chrámu Vat Pchrá Kao,

00:25:26který se nacházel těsně vedle královského paláce,

00:25:29se neblaze podepsaly povětrnostní vlivy.

00:25:34Sukchotchaj byl prvním hlavním městem Siamu

00:25:38a vrcholu slávy dosáhl ve 13. a 14. století.

00:25:42Toto období je také považováno za zlatý věk thajské civilizace.

00:25:47V této dvousetleté éře

00:25:49byl nejvýznamnějším panovníkem Ráma Kamhéng,

00:25:53který vypracoval první znaky thajského písma

00:25:56modifikací písma srílanského.

00:25:59Jeho spisy jsou považovány za základ thajské literatury.

00:26:03Vat mahá s hlavní ťédí je největší chrám v Sukchotchaji.

00:26:08Navzdory staletím zde do detailu propracovaná architektura

00:26:12a perspektivy jednotlivých součástí královské svatyně

00:26:16vytvářejí atmosféru klidu a pokoje vhodnou k meditaci,

00:26:20k níž ostatně vybízejí i početné Buddhovy sochy.

00:26:26Jednotlivé ťédí svědčí o vlivu khmerského umění,

00:26:31které se v této oblasti projevovalo ještě předtím,

00:26:35než se prosadil vliv cejlonský.

00:26:44Chrám Vat Sí Savaj se svými třemi khmerskými pagodami,

00:26:48zasazený uprostřed nádherné přírody,

00:26:52byl vybudován v hindském stylu.

00:26:55Právě stopy po hindských sochách umožnily stanovit původ chrámu,

00:26:59který byl později přeměněn na buddhistický klášter.

00:27:03Přes posvátnost tohoto místa se tu ve vodních příkopech

00:27:08nachází i množství ryb, které místní tradičně chytají do sítí.

00:27:47Cestou na sever dorazíme do Lampangu,

00:27:50bývalého střediska obchodu s týkovým dřevem,

00:27:53kde se nachází jeden z nejkrásnějších dřevěných chrámů

00:27:58stylu Lan-na.

00:28:01Chrám Vat Pchrá Tchat Lampang Luang dal v 15. století

00:28:06postavit král z Čchíeng-maj

00:28:09a patrně se jedná o nejstarší dřevěnou stavbu v zemi.

00:28:14Za chrámem byla v roce 1449 postavena ťédí vysoká 45 metrů.

00:28:21Nejpozoruhodnější částí je tato rozlehlá modlitebna,

00:28:25podpíraná bohatě zdobenými sloupy z týkového dřeva.

00:28:29Fresky z počátku 19. století představují takzvané "džátaky",

00:28:34příběhy z Buddhových předcházejících životů.

00:28:48Přibližně 95 procent obyvatelstva

00:28:52jsou stoupenci buddhistického směru théraváda.

00:28:56Společensky je povinností každého muže strávit krátký úsek života

00:29:00jako mnich, nejčastěji hned po studiích.

00:29:03Dnes se v chrámu Vat Srí ťum odehrává zasvěcovací obřad noviců.

00:29:09Novici se mohou stát chlapci mladší 20 let.

00:29:14Pro mnoho rodin je to prestižní záležitost,

00:29:17a když syn oblékne mnišský hábit a vezme do ruky misku na milodary,

00:29:21rázem si získá velkou úctu.

00:29:33Škola je v zemi povinná a bezplatná do 13 let,

00:29:37potom se musí platit.

00:29:40Stát se novicem tedy chlapcům umožňuje pokračovat ve vzdělávání.

00:29:51K hlavním symbolům thajské kultury patří sloni.

00:29:55To lze vysvětlit dvěma faktory.

00:29:58Zaprvé, na farmách stejně jako v lese sloužili sloni odjakživa

00:30:02jako spolehlivá tažná zvířata. A zadruhé, před vynálezem tanků

00:30:06představovalo stádo slonů tu nejvýkonnější zbraň.

00:30:14Počet divoce žijících slonů v Thajsku

00:30:18je v současnosti odhadován na necelé 3000,

00:30:21k čemuž je nutno přičíst asi 2300 domácích slonů.

00:30:25Od té doby, co je v Thajsku zakázáno kácet stromy,

00:30:28bylo mnoho domácích slonů ponecháno svému osudu

00:30:31nebo se dočkalo hrubého zacházení.

00:30:39Toto středisko přijímá a ošetřuje nemocné slony,

00:30:43k velké radosti návštěvníků,

00:30:46pro které představují fascinující podívanou.

00:31:05Slon zůstává i nadále jedinečnou pracovní silou zejména v džungli.

00:31:24I když počet nově narozených slonů v některých oblastech mírně stoupá,

00:31:29ve snaze zachovat tento živočišný druh spoléhají odborníci

00:31:33především na nové přírůstky v zajetí.

00:31:57Sloní nemocnice je smutnou obžalobou toho,

00:32:00jak surově dokáží s těmito tlustokožci zacházet majitelé.

00:32:05Jeden slon má zraněnou nohu střelnou zbraní,

00:32:07jiný zase stoupl na minu.

00:32:15Na cestě do Čchíoeng-maj leží vesnice Lam-pchun

00:32:19s chrámem postaveným v 11. století.

00:32:24Má osm nejúctívanějších stúp v celém Thajsku. Pomalu chátral,

00:32:29až v roce 1930 rozhodl Kchru-pa Sí-vi-ťaj,

00:32:32jeden z nejproslulejších mnichů v království, že ho nechá obnovit.

00:32:51Pokračujeme dále k severu a přijíždíme do Čchieng-maj.

00:32:56Tajemství a legendy, jimiž je toto město opředeno,

00:32:59ustupuje atmosféře moderního kosmopolitního města.

00:33:05Přesto tu ale archeologové nedávno odhalili Ví-nak Kum Kam,

00:33:10pozůstatky prvního známého osídlení v oblasti Čchieng-maj

00:33:14pocházejícího z 11. století.

00:33:18"Müaj tchaj" neboli thajský box je nesmírně populární.

00:33:22Jedná se o obzvlášť drsné bojové umění, ostře kontrastující

00:33:26s mírností a klidem, které tato země vyzařuje.

00:33:29Jde o boj na blízko, v plném kontaktu.

00:33:32Říká se mu také umění osmi končetin,

00:33:35a to rukou, loktů, chodidel a kolen.

00:33:38Několik tréninkových center přijímá západní adepty,

00:33:42fascinované hollywoodskými snímky, v nichž je tento sport předváděn.

00:33:45Ovšem následný střet s realitou vyžaduje obrovskou morální

00:33:48i fyzickou odolnost.

00:33:51Diváci mocně povzbuzují s ohromným zápalem bojující soupeře,

00:33:55jimž k vítězství nejednou dopomůže úder loktem či kolenem.

00:34:11Už na úsvitu se Thajci v hojném počtu scházejí na tržišti.

00:34:15Přicházejí nakoupit, ale také podarovat mnichy,

00:34:18kteří jsou zcela závislí na běžné populaci.

00:34:21Nabídnout mnichům jídlo patří mezi dobré činy,

00:34:23na které nesmí věřící nikdy zapomenout.

00:34:28Budou jim totiž připočítány k dobru v příští reinkarnaci.

00:34:36U příležitosti thajského nového roku

00:34:38se místní náboženští hodnostáři a významné osobnosti

00:34:42scházejí ke společné modlitbě.

00:34:57Mniši pak zamíří k ulici, kde už na ně čeká dlouhá řada věřících,

00:35:01kteří se zúčastní ranní ofěry.

00:35:22Asistenti musí čas od času mnichům pomoci,

00:35:25když už nemohou dary pobrat.

00:35:42V Čchieng-maj je více než 300 chrámů,

00:35:46ale skutečným klenotem vzdáleným městskému ruchu je Vat Pchrá Tchat,

00:35:50tyčící se ve výšce 1000 metrů na hoře Doj Sutchep.

00:35:57Tento chrám, založený ve 14. století králem Kjeu Naonem,

00:36:02je jedním z nejposvátnějších chrámů na severu Thajska.

00:36:09Jako většina chrámů v Thajsku je i tento soubor

00:36:12pravidelně restaurován díky darům návštěvníků a věřících.

00:36:38Legenda vypráví, že právě na tomto místě,

00:36:41po třech dnech namáhavého pochodu v horách,

00:36:44padl vysílením slon nesoucí posvátnou relikvii.

00:36:48Chrám a především ťédí pak byly postaveny na jeho památku.

00:36:54Kolem ťédí pokryté zlatem vede mramorový koridor,

00:36:58v němž chodí návštěvníci dokola a modlí se.

00:37:13Jak stoupáme výš a výš nad chrám, horská scenérie se začíná měnit.

00:37:19Objevují se jehličnaté stromy a specifická vegetace.

00:37:24V přírodním parku žije na 300 druhů ptáků

00:37:27a roste více než 2000 druhů kapradin a květin.

00:37:35Prosluněné stráně pokrývají kávové plantáže.

00:37:44V nadmořské výšce asi 1500 metrů přicházíme k monské vesnici.

00:37:49Menšiny, žijící v horských oblastech na severu země,

00:37:52jsou často polokočovné kmeny,

00:37:55které sem přišly z Číny nebo z Tibetu.

00:37:58Přežívají tu díky humanitárním organizacím a tkalcovskému řemeslu.

00:38:03Jelikož Monové, podobně jako ostatní kmeny,

00:38:06nejsou považováni za thajské občany,

00:38:09nevztahuje se na ně žádná pomoc ani státní příspěvky.

00:38:18Thajsko je největším světovým vývozcem řezaných orchidejí.

00:38:23Odlesňování a příliš intenzivní sběr divokých orchidejí

00:38:27přivedly některé druhy na pokraj vyhynutí.

00:38:31Mnoho farem se proto začalo aktivně věnovat pěstování této rostliny,

00:38:35jejíž nádherné květy září všemi myslitelnými odstíny.

00:39:01Tradiční melodie mají v centrálních oblastech země

00:39:05duchovní ráz, zatímco na severu jsou o poznání lidovější.

00:39:19V ekonomice Čchíeng-maj zaujímají dodnes významné místo řemesla,

00:39:24především výroba malovaných slunečníků.

00:39:28Je to jemná práce,

00:39:31a slunečníky jsou každoročně předváděny na festivalu "Bo Sang".

00:40:05Návštěvníky země vždy fascinovaly pohyby rukou thajských tanečnic.

00:40:10Říká se jim "mudra" a jsou významově velmi důležité,

00:40:14protože zasvěcenému divákovi umožňují porozumět jazyku tance,

00:40:19který se předává z generace na generaci.

00:40:52Směrem k jihu, k Thajskému zálivu, se radikálně mění tvář krajiny.

00:40:57Ko Samuj je třetí největší thajský ostrov,

00:41:01turistický ráj s nádhernými plážemi s jemným pískem.

00:41:07První obyvatelé Ko Samuj přišli před 150 lety z Číny,

00:41:12z ostrova Chaj-nan, aby tu pěstovali kokosové ořechy.

00:41:16Právě to nepochybně ovlivnilo kulturní rozdíly mezi Ko Samuj

00:41:20a ostatními ostrovy na jihu Thajska.

00:41:28Když se atmosféra díky monzunům stane snesitelnější,

00:41:32je čas navštívit tržiště Bang Rak, velký trh,

00:41:36kde nechybí kokosové ořechy,

00:41:39ale najdete tu i množství jiného ovoce a zeleniny.

00:41:44Ťa-veng je dnes jedním z nejnavštěvovanějších měst

00:41:48na ostrově, jehož hlavní ulice kypí životem ve dne i v noci.

00:41:55Co ale Ťa-veng obzvlášť proslavilo, jsou dlouhé pláže,

00:42:00přerušované řadou zátok s vyhledávanými korálovými útesy.

00:42:22V této pohádkové krajině si místečko k osvěžení

00:42:25na nějaké pláži v chráněných zátokách najde každý.

00:42:31Uprostřed bujné přírody

00:42:34se skrývají relaxační a balneoterapeutická centra.

00:43:01Pchú-ket, přezdívaný Perla jihu, je největší thajský ostrov,

00:43:07dlouhý 50 kilometrů.

00:43:10Pláže na severozápadě si ještě uchovaly klid a autentické kouzlo.

00:43:15V centrální části ostrova

00:43:19už podél pobřeží znovu vyrostly velké hotely.

00:43:22Po ničivé vlně tsunami z prosince 2004

00:43:25se podařilo během několika měsíců opět obnovit turistický průmysl.

00:43:30Na pláže Maj Kchao na severu ostrova

00:43:33si Thajci s oblibou jezdí pochutnat na rybách,

00:43:36čerstvě vyložených z rybářských člunů.

00:43:40I tady, navzdory vzpomínkám, se lidé znovu vydali na moře.

00:43:44S mezinárodní pomocí se jim tak postupně

00:43:47podařilo obnovit rybářskou flotilu.

00:44:03Z pláže Patung jako kdyby se nikdy nevytratil dynamický život

00:44:07a záliba v radovánkách.

00:44:12Ve starém městě najdeme památky čínsko-portugalské architektury,

00:44:16charakterizované dvoupatrovými domy,

00:44:19kde Malajci, Číňané a Portugalci čile obchodovali s Indy a Araby.

00:44:30Podél kanálu Pakpra, lemujícího pobřeží poloostrova Pchang Nga,

00:44:35se střídá jedna rybářská vesnice za druhou.

00:44:38Na slunci se suší ryby a olihně,

00:44:41které se po nasolení za několik týdnů objeví v restauracích

00:44:45a obchodech po celé zemi.

00:44:48Nasolování ryb a jejich další úpravou

00:44:51se zabývají příslušnice jednoho barmského kmene.

00:44:54Všudypřítomný charakteristický pach

00:44:57odpovídá rozsáhlým plochám vyhrazeným sušení.

00:45:16Na cestě k zálivu Pchang Nga

00:45:19narazíme na chrám Vat Tcham Sú-van-kchu-cha, ukrytý v jeskyni.

00:45:40Ve velké jeskyni této svatyně

00:45:43se nachází 15 metrů dlouhý ležící Buddha.

00:45:50Velkou část zálivu Pchang Nga lemují mangrovy,

00:45:54tvořící přirozenou přírodní rezervaci s labyrintem kanálů,

00:45:57kde se vyznají pouze místní rybáři.

00:46:09V mangrovových porostech stejně jako na řekách

00:46:12bydlí rybáři v plovoucích domech.

00:46:15Ve zdejších vodách žije množství ryb, nejrůznější druhy žab,

00:46:20a také varani, obratně se skrývající mezi vegetací.

00:46:42Zdejší mangrovy představují největší mangrovový prales v zemi.

00:46:53V blízkosti moře vytesal čas do skály vápencové jeskyně,

00:46:56z nichž některé vytvářejí podivné tunely, odkud vylétají netopýři.

00:47:24Hned vedle silnice, vedoucí podél pobřeží,

00:47:27se rybáři oddávají oblíbené kratochvíli,

00:47:31soutěži ve zpěvu ptáků, která je na jihu země velmi populární.

00:47:36Jde o to určit,

00:47:38který pták vydržel ve stanoveném časovém úseku nejdéle zpívat.

00:47:46Možná by se dalo pochybovat o schopnosti rozhodčích

00:47:49zaslechnout ptačí zpěv uprostřed hluku ze silnic

00:47:53a křiku povzbuzujících diváků. Ovšem výhry jsou víc než lákavé.

00:47:57První cena je zbrusu nový nablýskaný skútr,

00:48:00druhá pak satelitní televizní systém.

00:48:18Jako chronometr poslouží skořápka kokosového ořechu.

00:48:22Jakmile se naplní vodou a potopí, jedno kolo soutěže skončilo.

00:48:30Cestu ke Krabí lemuje řada vápencových útesů,

00:48:34bičovaných monzunovými lijáky.

00:48:49Pod nimi vystřídaly palmové háje plantáže kaučukovníků,

00:48:54z jejichž vzácné mízy se vyrábí guma.

00:49:17Naproti plážím Krabí se táhne šňůra ostrůvků,

00:49:21které kdysi sloužily jako úkryt asijským pirátům.

00:49:24V této oblasti, kterou vlna tsunami zasáhla obzvlášť těžce,

00:49:28trvalo dlouho, než se rybáři opět vydali na moře

00:49:32a mohli naložit turisty, aby jim ukázali skryté poklady ostrovů.

00:49:38Ostrovy vznikly působením pohybů v oblasti kontinentálního zlomu,

00:49:43které tu po hladině rozesely obrovské vápencové útvary.

00:49:49Ty tvoří strmé útesy vypínající se nad mořem.

00:49:55U některých ostrůvků se v době odlivu objeví úzké písečné pláže,

00:50:00jako stvořené ke koupání v tyrkysových vodách.

00:50:08Nejznámější je Ko Phin-kan, nakloněný ostrov,

00:50:11jemuž se přezdívá "ostrov Jamese Bonda",

00:50:15protože se tu natáčel jeden díl ze série filmů o agentovi 007.

00:50:23Některé ostrovy vypadají, jako by čas vytvaroval

00:50:27nejen jejich vrcholy, ale i základy.

00:50:34Ostrov Chong se zformoval nejoriginálnějším způsobem.

00:50:38Tvoří ho soubor jeskyní a tunelů,

00:50:42navzájem pospojovaných v nitru skály.

00:50:57Ostrov Ko Pany je domovem převážně muslimských rybářů.

00:51:02Přezdívá se jim "cikáni moře".

00:51:06Na ostrově, na němž je většina domků postavena na pilotech,

00:51:09se nachází mešita a malá škola pro vesnické děti.

00:51:14Muslimové tvoří v Thajsku jen nepatrnou minoritu,

00:51:18jejich počet ale nicméně stoupá s tím,

00:51:21jak se přibližujeme k nedalekým malajským břehům.

00:51:42Thajsko se očím návštěvníka odhaluje postupně.

00:51:47Ještě však zbývá objevit mnoho nádherných míst,

00:51:51kterými tato kouzelná země oplývá.

00:51:58Skryté titulky: Václav Píbl Česká televize 2010