Úvod » Ve stopách doby » 2005

Světová zdravotnická organizace varovala před možným vypuknutím epidemie tzv. ptačí chřipky

(2005)

Veřejným prostorem nehýbaly jen volby, války apod. Objevovaly se i hrozby různých smrtelných epidemií. V 21. století sice trochu opadla hrůza z AIDS, která svírala svět zejména koncem devadesátých let, ale zase se objevovaly nové děsivé zprávy a předpovědi. Často se přitom připomínalo zpustošení středověké Evropy při opakujících se epidemiích moru nebo jedna z nejhorších epidemií ve dvacátém století – vlna onemocnění tzv. španělské chřipky, které v roce 1918 podlehlo v Evropě kolem čtyřiceti miliónů zejména mladých lidí se silnou imunitou. Právě virová onemocnění vzbuzovala a vzbuzují vedle rakoviny největší děs, protože v jejich léčení dosud nebyly zaznamenány takové průlomové úspěchy jako třeba v případě onemocnění způsobených bakteriemi. Svět se obával a nadále obává zejména zmutovaných virů, na něž stávající léky nijak nezabírají. V druhé polovině devadesátých let 20. století se v jihovýchodní Asii objevil virus subtypu H5N1, který vyvolával vážné onemocnění drůbeže a ptactva, tzv. ptačí chřipku (dříve i ptačí mor). V roce 2003 ptačí chřipka zasáhla i Evropu, konkrétně některé farmy v Nizozemí a Německu, což vedlo k likvidaci milionů chovné drůbeže a mimořádně přísným karanténním opatřením v zasaženém území. O dva roky později se na podzim začaly ve větším množství především v jihovýchodní a východní Evropě objevovat nálezy uhynulých divokých ptáků a domácí drůbeže nakažených již zmiňovaných virem H5N1. Jako jedno z dalších ohnisek byla rozpoznána také jihovýchodní Asie. Poplašné zprávy v médiích se soustřeďovaly i na skutečnost, že právě ptačí chřipka se dá za určitých podmínek přenést i na člověka. Úmrtnost nakažených byla přitom extrémně vysoká a prakticky v okamžiku vypuknutí hrozby chyběl spolehlivý účinný lék. Přenosnost onemocnění mezi lidmi však nebyla bezpečně prokázána. Přesto Světová zdravotnická organizace koncem roku 2005 varovala před možným vznikem chřipkové epidemie způsobené virem H5N1 a někteří odborníci se začali předhánět v líčení rozměrů budoucí tragédie. Například britský matematický biolog, profesor Neil Ferguson hovořil o 200 miliónech obětí. Evropské státy připravovaly strategie svého postupu při boji s epidemií, hovořilo se nejen o likvidaci zasažených chovů drůbeže, ale také o různých omezeních v cestování nebo o zásobování obyvatelstva vhodnými léky. V této souvislosti se počítalo zejména s přípravkem Tamiflu, který doporučovala Světová zdravotnická organizace. Podle organizace si měly vlády vytvořit zásoby pro asi 25 % obyvatelstva. K tomu přikročila do určité míry i česká vláda. Předvídaná epidemie se ale nakonec naštěstí neobjevila. Události, U-2005-09-30; Mezi póly, POL-2005-01-16; ČT